PRAEITIES AIDAI

Angelė KAULAKIENĖ

MECHANICKÉ TERMÍNY V PRVNÍCH UČEBNICÍCH FYZIKY

Na počátku 20. století vznikaly současně dvě učebnice fyziky pro gymnázia. Jednou z nich byla učebnice fyziky I. Končia, kterou psal během svého působení jako učitel v Estonsku pro dívčí gymnázium v Palanze, jež se přestěhovalo do města Verro. Tato učebnice nebyla vydána. Její rukopis o 312 stranách je uložen v rukopisném oddělení Vilniuské univerzity¹. V rukopisu je velmi přesně uvedeno, kdy se začal psát (28. ledna 1916) a kdy byl dokončen (23. prosince 1919).

Další učebnicí fyziky pro gymnázia je učebnice K. Šakenise. Jak uvádí J. A. Martišius, K. Šakenis vyučoval fyziku na různých gymnáziích ve Vilniusu, Voroněži, Kaunasu a Panevėžysu v letech 1912 až 1926. Ve školním roce 1917–1918, když ve Voroněži jednu hodinu vyučoval v litevštině, pocítil velkou potřebu mít učebnici v litevštině. Ve Voroněži také napsal její první díl a v roce 1918, již ve Vilniusu, do Vánoc druhý díl; v roce 1919 napsal ve svém rodišti, ve Veleniškiai (obec Vabalninkas), třetí díl. Vydání vyšly tiskem v roce 1920, byly redigovány a opakovaně vydávány až do roku 1940.²

Učebnice I. Končia i K. Šakenise jsou tedy, lze říci, hlavními prameny druhého období vývoje fyzikální terminologie³, protože učebnice P. Vileišise, Pr. Mašiotase a J. Dragašiuse byly určeny žákům nižších tříd, zatímco o něco později vydané „Přednášky z fyziky“ V. Čepinskise (1923–1926) byly určeny studentům.

Jaká je tedy jejich terminologie? Článek analyzuje pouze terminologii kapitol mechaniky v těchto učebnicích fyziky. Kapitoly mechaniky byly vybrány proto, že výuka kurzu fyziky obvykle vždy začíná mechanikou.

¹ K o n č i u s I. Fizika: Fizikos vadovėlis gimnazijoms: [Rankraštis]. 312p. // VUBR, F1. F1039 (toliau – KF).

² M a r t i š i u s J. A. Konstantinas Šakenis – pirmųjų lietuviškų fizikos vadovėlių autorius // Fizikų žinios. 1996. Nr. 11. P. 16-17.

³ K a u l a k i e n ė A. Fizikos terminijos raidos tarpsniai // Lituanistica. 1997. Nr. 3(31). P. 66-73.

56

Zde jsou některé názvy úvodů a podkapitol mechaniky z jedné i druhé učebnice:

KF | ŠF⁴ Úvod | Úvod 1. Fyzické těleso.⁵ Medží̌?

1

28. Tiesioginis nelygnešinis kusėjimas (=Tiesus nelygnešinis judėjimas) 36 29. Greitumo grafika 37 30. Kusėjimų (=Judėjimų) ir greitumų sudėstymas 37 3. Judesio greitėjimas ir mažėjimas 20 4. Sudėtinis judesys 21 31. Mažuma apie spėkas (=jėgas) 39 Inercijos principas (Dinamika) 39 32. Spėkos (=Jėgos). Jų mataviniai 40 5. Inercija 22 6. Jėgos ir jų matavimai 23........................................................................................................................ 38. Spėkų (=Jėgų) sudėstymas 47 II. Jėgų sudėtis ir skaidyba 1. Jėgų žymėjimas 32 2. Atstojamoji jėga 33 39. Spėkų (=Jėgų) paralelogramas 47 40. Spėkų (=Jėgų) išdėstymas 48 6. Jėgų lygiagretainis 34 7. Vienos jėgos suskaidymas į dvi jėgas 36 41. Paralelių spėkų (=jėgų) sudėstymas 49 8. Dvi jėgos einančios į vieną pusę lygiagrečium 36 42. Paralelių spėkų (=jėgų) išdėstymas 51 9. Vienos jėgos išskaidymas į dvi lygiagretes jėgas 38 43. Paralelių spėkų (=jėgų) sudėstymas, kuomet jų linkiai eina į įvairias puses 51 10. Dvi lygiagretes jėgos, einančios į priešingas puses 38

Jak je patrné z uvedených názvů podkapitol, struktura učebnic se poněkud liší. To je zcela pochopitelné, protože zásady sestavování struktury si obvykle volí sám autor. Většina pojmů je však v obou učebnicích definována podobně a dokonce označována stejnými termíny, například: takto: tlak kapaliny na dno, bez ohledu na tvar nádoby a na množství kapaliny, se rovná tíze svislého sloupce kapaliny KF76; Tedy, budeme-li v nádobě uzavřené ze všech stran tlačit na kapalinu, bude se tento tlak šířit rovnoměrně do všech stran a každý čtvereční centimetr stěny nádoby bude stlačován stejně ŠF58; páka – nejjednodušší stroj, nástroj, který přenáší sílu na nějaký odpor KF52; Představme si jehlu podepřenou v bodě C, jejíž konce A a B táhnou dvě rovnoběžné síly P a Q. Taková jehla se nazývá páka ŠF47. Jinou část pojmů v obou učebnicích definují-

58

rovněž podobně, jejich termíny se však liší, např.: projev – každou změnu stavu či polohy fyzického tělesa nazýváme přírodními projevy KF2, zatímco ŠF používá výraz jev – všechny změny stavu a složení fyzikálních těles se nazývají jevy ŠF3; síla – každou příčinu pohybu, nebo příčinu, která mění přímočarý a rovnoměrný pohyb na křivočarý a nerovnoměrný, nazýváme silou KF40, zatímco ŠF používá výraz síla – vše, co uvádí jakýkoli předmět z místa a co může rovnoměrný přímočarý pohyb změnit na nepřímočarý nebo nerovnoměrný, se nazývá síla ŠF23; pohyb – pohybem tělesa nazýváme změnu jeho polohy ve vztahu k poloze jiných nepohybujících se těles KF34, zatímco ŠF používá výraz pohyb – když mluvíme o pohybu předmětů, vždy máme na mysli také jiné předměty, které stojí na místě. Tyto předměty nám pomáhají určit, kterým směrem se předmět pohybuje a po které dráze ŠF18.

Lze uvést i další příklady takových variantních jednoslovných a víceslovných termínů.

Jednoslovné termíny

KF

ŠF

objem 14

objemnost 99

objem 17

výška 6

výška 5

měch 104

dmychadla 92

rychlost 35

rychlost 19, rychlost 27

délka 6

délka 5

pohybování 34

pohyb 18

šířka (tloušťka) 6

šířka 5

rovnováha 45

rovnováha 40

pórovitost 7

poréznost 8

kapalnění 71

kapalina 57, kapalnění 58

pupen 60

bod 43

tlačenice 92

tlak 81

rozpad 7

dělení 7

stlačování a rozpínání 7

stlačitelnost (hladkost) a zvětšování 8

59

smáčení 83

šampumas 63

hmotnost 15

váha 13

pružnost 7

tuhost 8

Složené termíny

otevřený manometr 100

manometr k měření tlaku zředěného vzduchu 88

pád těles 63

pád předmětů 26

tíže těles 57

hmotnost předmětu 41

výsledná síla 45

výsledná síla 33

rtuťový manometr 100

kovový manometr 89

rovnoběžné síly 49

rovnoběžné síly 38

rovnoběžník sil 47

rovnoběžník sil 34

těžiště 57

těžiště 41

přímočarý rovnoměrný pohyb 34

rovnoměrný přímočarý pohyb 19

přímočarý nerovnoměrný pohyb 35

nerovnoměrný přímočarý pohyb 19

hasičské čerpadlo 109

hasičský vůz 94

uzavřený manometr 100

manometr k měření tlaku stlačeného vzduchu 88

vodní zvedák 88

vodní motory 68

křivočarý pohyb 37

křivočarý pohyb 19

Často jsou pojmy v některých částech obou učebnic označeny pouze dvěma variantami neboli synonymy, z nichž jedno je obvykle výpůjčka. Jsou uvedeny velmi různě: odděleny od sebe čárkou, spojeny spojkou „nebo“ anebo uvedeny v závorkách, např.: duja KF 92, 106, 110 a dujos KF 110, ŠF 75; skystieji kūnai arba skystimai KF 4; aerostatas (orlaivis) KF 111 a aerostatas ŠF 85; apimtis (tūris) KF 90, 98 a tūris ŠF 17; naugis KF 187 a metalai arba naugės ŠF 104; slėgimas (spūstis) KF 92 a slėgimas ŠF 81; spustis (blandumas) KF 99 a tūris 17; špyžas (čiugunas) KF 67 a ketus (špižius) ŠF 13, 104; Arkimedo įstatas KF 79, 81 a Archimedo tiesa ŠF 70; gidrauliniai spaustuvai (presas) KF 76 a vandens slėgtuvai arba presai ŠF 60 a podobně. Takovýto způsob zaznamenávání synonymie (jen snad s poněkud větším počtem případů, kdy oba

60

(litovských synonym) je mnoho i v každé učebnici zvlášť, např.: KF – plynná tělesa nebo plyny 4; pohyb osvětleného tělesa ve vodorovném směru nebo šikmo 65; pojem normálního (obyčejného) tlaku vzduchu 95; nástroje 95; relativní (srovnávací) pohyb tělesa 43; závaží nebo váhy 67, zatímco ŠF – dusík (kyslík) 77; dusík nebo kyslík 100; rovnoběžnostěn (paralelopiped) 45; kyselina sírová neboli vitriol 101; poloměr (radius) 29; kyvadlo neboli závěs 55 atd.

Kromě toho lze v obou učebnicích pozorovat případy systematizace termínů a rozlišování rodových a druhových termínů. Takto je popsán stav látky. Např.:

KF – „Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném. 1) Předměty ze dřeva, skla, železa atd. nazýváme pevnými (3) <…>. 2) Taková tělesa jako voda, inkoust, rtuť, líh atd. nazýváme kapalinami neboli tekutinami. 3) Taková tělesa, jejichž jednotlivé části jsou nejen velmi slabě navzájem spojeny, ale samy se snaží rozptýlit do všech stran, <…> nazýváme plynnými tělesy (plyny)“ (4), srov. také KF – prodloužení: prodloužení (1) je přímo úměrné tíze (p); prodloužení (1) je přímo úměrné délce (L) (27); deformace: dočasná deformace III; tahová deformace V; zbytková deformace III; čerpadlo: dvouválcové vzduchové čerpadlo, máslové čerpadlo; proudové vodní vzduchové čerpadlo (102); vodní čerpadlo (106).

ŠF – „Těleso může být pevné, kapalné nebo plynné. <…> pevné těleso samo, bez jakékoli pomoci, zachovává svůj tvar a objem. <…>. Příklady kapalných těles mohou být voda, petrolej, líh a různé další kapaliny“ (4) <…>. „Plyny nazýváme vzduch, vodík, páru atd.“ (5), srov. také SF – předmět: souvislé předměty (95); pohybující se předmět (18); pevný předmět (16); ponořený předmět (72); kapalný předmět (57); složené předměty (95); rotující předmět (29); hustý předmět (8); křehký předmět (9); plyny: výbušné plyny (98); svítiplyn (77, 103); síla: síla atmosféry (81); výsledná síla (33); opačné síly (72); odstředivá síla (29); rovnoběžné síly (38); nepřetržitá síla, nepřetržitá síla (25); rozkladná síla; tlaková síla; náhlá síla, okamžitá síla

61

(25); složené síly (36) atd.

Z rozmanitosti názvů pojmů v uvedených učebnicích, synonymie termínů, jejich systematizace a kombinování druhových a rodových termínů lze tedy usoudit, že fyzikální terminologie se v té době stále ještě utvářela a vyznačovala se všemi rysy vývojové etapy terminologie.

62