Page 1LIETUVIŲ KALBOS GRAMATIKOS TYRINĖJIMAI
LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA
PŘEDLOŽKOVÁ MÍSTNÍ JMÉNA
Z. RABAČIAUSKAITĖ
Jedním z nejosobitějších slovotvorných typů litevského onomastického systému jsou takzvaná předložková místní jména. Jsou to složená místní jména, jejichž první složkou je předložka a druhou vlastní nebo obecné podstatné jméno či zpodstatnělé přídavné jméno, např.: Pàs ąkmenį osada Antz, Pō Misiūnais osada Švnč, Prie Mykoliūno potok Tj, Ant Kemsinių les Vrn.
V litevské toponymii nebyla taková místní jména dosud zkoumána. Snad právě proto je ani mnozí zapisovatelé toponymického materiálu nepovažovali za místní jména. Z tohoto důvodu zdaleka nejsou zaznamenána všechna předložková místní jména, která v jazyce existují.
Tento článek se na základě údajů z toponymických fondů Institutu litevského jazyka a literatury Litevské akademie věd, lze říci, poprvé pokouší podat širší přehled litevských předložkových místních jmen a klasifikovat je.
Předložkové konstrukce zkoumané v článku jsou ustálené. Užívají se jako určité ustálené názvy míst. Druhá složka předložkového místního jména se pojí pouze s určitou předložkou. Například zmíněný les Ant Kemsinių se nikdy nenazývá Už Kemsinių, U Kemsinių, Pàs Kemsinės apod. Jen ve velmi vzácných případech lze druhou složku užít s několika předložkami, např. totéž místo u jezera Plateliai se nazývá jak Pō beržalių, tak U beržalio.
Většina předložkových místních jmen nemá souběžné bezpředložkové podoby (s výjimkou některých případů, o nichž bude řeč na konci článku).
Některé předložkové konstrukce jsou více, jiné méně toponymizované (tj. ustálené jako názvy míst). Stanovit ostrou hranici mezi prvními a druhými je obtížné. Lze však určit, že se více toponymizují předložková místní jména, jejichž druhou složkou je místní jméno nebo osobní jméno, a méně ta, jejichž druhou složkou je obecné slovo.
Předložková místní jména nejsou v článku zvlášť klasifikována podle první složky, protože z hlediska slovotvorby je první složka u všech stejná — předložka. K předložkové složce se přihlíží pouze při abecedním výčtu konkrétních příkladů těchto místních jmen. Takové uvádění příkladů je praktické v tom, že umožňuje snadno určit celkový počet útvarů s každou předložkou i jejich geografické rozšíření.
16*
243
Page 2Předložkové místní názvy se klasifikují podle druhé složky. Taková klasifikace pomáhá pochopit nejdůležitější typologické a sémantické rysy místních názvů tohoto druhu.
Druhou složkou předložkových místních názvů může být buď obecné podstatné jméno (apelativum), nebo místní název (toponymum), nebo osobní jméno (antroponymum). Proto se předložkové místní názvy dělí na apelativní, toponymické a antroponymické. Struktura místních názvů těchto tří hlavních skupin není stejná; některé z nich lze dále rozdělit na menší podskupiny. Strukturní schéma všech předložkových místních názvů, sestavené podle jejich druhé složky, je následující:
I. Apelativní:
1. Předložka + jednoduché apelativum;
2. Předložka + složené apelativum.
II. Toponymická:
1. Předložka + jednoduchý místní název:
a) předložka + mikrotoponymum,
b) předložka + název obydleného místa,
c) předložka + název řeky nebo jezera;
2. Předložka + složený místní název;
3. Předložka + víceslovný místní název:
a) předložka + místní název v nominativu,
b) předložka + místní název v genitivu, jehož první složkou je podstatné jméno.
c) předložka + místní název v genitivu, jehož první složkou je osobní jméno, název obydleného místa nebo název řeky či jezera.
III. Antroponymická.
IV. Antroponymické, apelativní nebo toponymické místní jméno + nomenklaturní termín.
I. 1. Do první skupiny apelativních místních jmen (předložka + obecné podstatné jméno) patří tato místní jména:
Ąnt balėlės 1. Vrn, Ąnt bradū 1., pv. Drsk, Ąnt darželio 1. Mrc, Ąnt dernų bl. Mrc (dernà místní výraz „drn“), Ąnt duobelės část jezera Drsk, Ąnt duobių část lesa Drsk, Ąnt desentinos 1. Vrn (desentinà místní výraz „desetina, pozemek“), Ąnt ežerų mn. Šlu, Ąnt kadagyno lesík Šv, Ąnt kalnàlio || Antkalnalis 1. Klp, Ąnt kalnėlio 1. Mrc, Ąnt kalnyčio 1. Vlk, Ąnt kalno 1. Dkšt, Mrk, Prk, les Vrn, Ąnt kalvōs 1. Grg, Ąnt kamšōs pv. Dkšt, Ąnt klyno 1. Mrk, Ąnt krēnto 1. Vrn (krēntas místní výraz „břeh“), Ąnt kryželio 1. Rod, Ąnt krokšlės les, 1. Vrn (krokšlė „vodopád“) Ąnt laukelio, vesnice, bl. Mrc, Ąnt laukō 1. Drsk, Ąnt mėžimėlio 1. Mrc, Mrk, Ąnt pėklos || Peklà pv. Rud, Ąnt pievelių 1. Vrn, Ąnt prūdo 1. Tj, Ąnt rēvės pv. Drsk, Ąnt salėlių 1., les, rašeliniště Vrn, Ąnt silo, část vesnice Pgg, Ąnt tāko část jezera Plt, Ąnt upēlio 1. Švnč, Ąnt upės 1. Tj, les Rud, Ąnt užuoganų 1. Mrk, Ąnt velkėlių 1. Drsk, Ąnt vertimo pv. Mrc (vertimas „místo, kde ze země vyvěrá mnoho pramenů“), Ąnt vygano pv. Mrc (výganas místní výraz „výhon“), Ąnt žydaukos || Žydáuka pv. Rud, Ąnt žviro 1. Mrk;
Į brastàs 1. Tvr;
Pagal kártis gn. Sk, Pagal miškėlį 1. Glv;
244
Page 3Pař akmenis kameny, cesta Slk, Pař akmenį 1. Ktk, Pař álksnį 1. Ktk, Pař brastėlei (?) pv. Ut, Pař eglėlė bl. Dgč, Pař eglės pv. Lkm, Pař ežerėlį 1. Lkm, Pař ievą okraj Lel, Pař kaístį 1. Ktk, Pař kelėlį 1. Mrk, Pař liepetėlius bl. Lel, Pař linamarkas pv. Dkšt, Pař magaziną 1. Km (magazinas místní výraz „sklad; obchod“), Pař mėlynčią 1., pv. Ktk, okraj Lel, Pař molynėlė 1. Mrk, Pař ravėlį 1. Šr, Pař sodžiaukėlės pv. Km (sodžiauka místní výraz „tůň“) Pař šaką 1. Drsk, Pař triūbą pv. Ign (triūba místní výraz „odvodňovací trubka“), Pař tvõrą 1. Šr, Pař versmelę pv. Slk, Pař versmelės 1., pv. Rk, 1. Lel, Pař žvyrėlį 1. Mrk, Pař žvyrūną 1. Mrk;
Paš akį pv. Vrn, Paš akmenį pv. Antz, 1. Drsk, Paš ąžuolą 1. Mrc (2)¹, Vrn, pv. Vrn, Paš ąžuolėlį les Mrc, Paš balą pv. Mrk, 1. Mrc, Paš balėlę les Drsk, 1. Rud, Paš barakuš 1., gn. Mrc, Paš beržą 1. Mrc, Paš beržynaitį 1. Drsk, Paš beržyną 1. Vlk, Paš būgną 1. Mrc (2) (bōgnas místní výraz „bažina, mokřina“), Paš bonką 1. Mrc (2), Drsk, les Mrc (bonka „upravená hromada kamenů pro pálení cihel nebo vápna“), Paš brastàs || Brāstos 1., pv. Mrc, Paš daržinę 1. Rud, Paš daržinėlę 1., pv. Mrc, Paš debesylą 1. Vrn, Paš desentiną 1 Mrc, Paš drėvę 1. Mrc (2), Paš drėvelę les Mrc, Paš duobėlę 1. Mrk, Paš duobės 1. Mrc, Vrn, Paš eglę 1. Mrc, Paš epušyną || Epušynas 1. Mrc, Paš ežerą 1. Vrn, Paš ežeraičius rašeliniště Mrc, Paš ežerėlį les Drsk, Paš gluosnėlį 1. Vrn, Paš grābę 1. Mrc (2) (grābė německý výraz „příkop“), Paš grabėlę 1. Drsk, Paš grėblių 1. Mrc (grėblius místní výraz „štěrková a kamenná navážka“), Paš grūšaitę 1. Vrn, Paš grūšelę les Mrc, Paš vyrýklą pv. Vrn (vyrýklą „místo, kde se lze koupat“), Paš kamšą pv. Drsk, Paš kamšą || Kamšà 1., pv. Vrn, Paš kapùs 1. Vrn, Paš kojelę část jezera Vrn, Paš kriaučius 1. Mrc (kriaučius místní výraz „krejčí“), Paš kryželį 1. Drsk, les Mrc, lesík Vrn, Paš kryžių 1. Drsk, Paš kuznėlę 1. Vrn (kūznė místní výraz „kovárna“), Paš malūną 1. Drsk, Paš mėlynčią 1. Vrn, Paš mišką 1. Mrc, Paš obelį pv. Mrc, Paš pirkiàs 1. Vrn, Paš pirtį 1. Mrc, Paš plieniką les Mrc (plienikas místní výraz „zajatý“), Paš pušėlę 1. Mrc, Paš raistą 1. Mrc, Paš rais tēlį les Mrc, Paš ravėlį 1. Rud, Paš salelę část jezera Mrc, Paš salelės 1. Mrc, Paš skynimą pv. Mrc, Paš sklėpą les Mrc (sklėpas místní výraz „sklep“), Paš skrynią les Mrc, Paš skujyną 1. Mrc Paš smaliárnią pv. Rud (smaliárnia místní výraz „dehtárna“), Paš strāžnyčią les Mrc (strāžnyčia místní výraz „hláska“), Paš stulpą 1. Mrc, Paš stulpėlį 1. Mrc, les Drsk, Paš šaltinėli 1. Vrn, Paš šaltinį pv. Mrk, 1. Drsk, Mrc, část jezera Mrc, Paš šermukšnaičius 1. Mrc, Paš šūnelį || Šūnelis pv. Mrc, Paš šūnelį 1. Mrc, Vlk, Paš šūlnį pv. Mrc, Paš takėlį 1. Mrc, Paš tiltelį 1. Rud, 1., pv. Vrn, Paš triūbą pv., rašeliniště Vrn, Paš triūbas 1. Mrc, Paš upėlę 1. Drsk, Paš ūpę 1., pv. Vrn, 1. Mrk, Paš várną část jezera Mrc (snad Paš Várną — Várnas příjmení?), Paš vartelius 1. Vp, Paš velkėlę 1. Drsk, Paš viešakelį les Mrk;
Pō ajerynu pv. Šv, Pō akmeniu pv. Krn, Pō álksnėliais bl. Krt, Pō álksnių 1. Mrc, Pō ąžuolais stodola Šr, stoh Rod, 1. Lel, Vp, pv. Krn, Pō ąžuolėliu pv., les Drsk, Pō ąžuolu 1., pv. Mlt, 1. Mrk, 1., bl., pv. Dkšt, rašeliniště Skm, Pō balėlėm část jezera Vrn, Pō beržais 1. Dkšt, Rud, část jezera Ign, Pō beržalių || Beržalis část jezera Plt, Pō berželiais pv. Ukm, Pō berželiu 1. Mrc, Pō béržu stodola, 1. Lel, 1. Mrc, Rud, Pō būdą pv., stoh Rud, Pō būkais 1., les Drsk, Pō cegelnia 1. Drsk (cegelnià místní výraz „cihelna“), Pō daržų dlouhá louka Plt, Pō dirvelėm část jezera Mrc, Pō drevę 1. Drsk, Vrn, Pō drevelę bl. Mrc, 1. Mrc, Vrn, Pō drevelėm 1. Mrk, Pō eglė bl. Dkšt, Pō eglalė část jezera Plt, Pō eglėlė 1. Tj, Pō eglēm pv. Švnč, bobule Drsk, Pō eglutę pv. Lkm, Pō epušėm 1. Mrk, Pō epušynu
Číslo uvedené u zkratky označující typ lokality ukazuje, že stejný název mají dva objekty v téže oblasti, ale v různých vesnicích.1
245
Page 4Vrn, Pō napajedlo ves., Pō hrablička ves. Drsk, Pō příkop os. Drsk, Pō hruštička ves., samot. Drsk, Pō hrušeň ves. Drsk, Mrc (2), Pō jilm ves. Vrn, Pō jilmy ves., vs. Mrk, Pō jalovec samot. Šv, Pō kopec ves. Drsk, Vrn, Pō rolníci ves. Drsk, Pō paty ves. Mrk, Šr, Pō patami ves. Dkšt, Pō patičkou ves., samot. Ssk, Pō hospůdkami ves. Dkšt, Pō dvory ves. Drsk, Pō klášteříkem || Podklášteří ves., samot. Drsk (klėštaras sl. „klášter“), Pō javorem samot. Dkšt, Pō krajem samot. Drsk, Pō hranicí ves. Mrk (kreisà nář. „hranice polí, mez“), Pō křížem ves. Aln, Mlt, Rud, samot. JnšM, Pō rybníčky || Rybníčky samot. Rod, Pō kněží část jezera Plt, Pō borovicemi ves. Drsk (kvaja sl. „borovice“), Pō lípa ves. Dkšt, Pō lipka ves. Mrc, Pō majorem ves. [„tam zahynul major“], Pō maskolem ves. Mrc, Pō strojem křiž. sk. Lel, Pō lesem část jezera Ign, Pō hlína sk. Vrn (molė „jílovitá půda“), Pō přídělem ves. Drsk (nadzielas sl. „pozemek“), Pō jablůňka ves. Drsk, Švnc, Pō jabloň ves. Lel, Plt, Pnt, Slk, samot. Krn, Pō jabloň ves. Vrn (2), Pō parkem část jezera Plt, Pō přívozy ves. Drsk (pervažas sl. „přívoz“), Pō lázní svah. Vrn, Pō popelem ves. Drsk, Pō přídavky ves. Sv (pridotikas sl. „dodatečný pruh země“), Pō borovička kopec Mlt, Pō borovice kopec Aps, Pō borovicí kopec Slk, Pō hájkem ves. Drsk, Pō kolem ves. Eiš, Pō pastvinou břeh jezera Ign, Pō úžinou část jezera Plt, Pō jalovci ves. Jon, Pō truhlou část jezera Mrc, Pō džberem samot. Btr, Pō sadem sk. Drsk, Pō sloupkem ves. Drsk, Pō sloupem část jezera Lkm, Pō prameny samot. Ukm, Pō svahem ves. Vrn, Pō pejskem samot. Ssk, Pō cestou část jezera Vrn, Pō mostem samot. Eiš, Pō ohradou část jezera Ign, Pō jasanem ves. Drsk, Pō potok samot. Dkšt, Pō potůčkem ves. Lkm, Pō vrbou samot. Mrk (verbà sl. „vrba“), Pō jilmem || Podjilmí ves. Žž;
Po brodu louka, část jezera. Plt, Po cestičce část jezera, cesta, pole. Plt, Po lípě část jezera. Plt, Po borůvkách louka, pastvina. Šv, Po sesuvu pastvina. Šv, Po borovičkách část jezera. Plt, Po sloupu část jezera. Plt, Po prameni louka, pastvina. Lk, Po višničce část jezera. Plt;
U břízky || Břízka část jezera. Plt, U břízky usedlost. Tj, U osiky usedlost. Tj, U pohřebiště louka. Mrk, U cesty pastvina. Pbs, U stodoly louka. Ktk, U ledovce okraj jezera. An, U lip část jezera. Plt, U skladu louka. An, U borového hájku ves. Šln, U ostrůvku část jezera. Plt (2), U sloupku pastvina. Švnc, U pejskovi pastvina. Žmt, U uličky louka. Tj, U vrat pastvina. Girg;
U úlů louka. Tvr, U vrby pastvina. Mlt, U mlýna usedlost. Dkšt, U jabloně pastvina. Blnk, U hájku louka. Žmt, U trubky pastvina. Dgč, U štěrku pastvina. Ign;
U křížku silnice. Vn;
U hlíny louka. Mrk, U údolíčku louka. Mrk;
Za smrkovým lesem louka. Švnc, Za hroby louka, pastvina. Dkšt, Za komorou louka. Ktk, Za zajíci louka. Mlt (snad Za Kiškių – příjmení Kiškis?), Za stodolami pastvina. Ad, Za keříkem louka. Ktk, Za lípou louka. Ktk, Za mostem pastvina. JnšM, Za potůčky pastvina. Švnc, Za řekou louka. Lkm;
Za pastvinami louka. Dv, Za kvainykėlio louka. Dv (2), Za kvainykami louka. Dv, Za písky pastvina. Dkšt, Za sadem louka. Mlt, Za lihovarem louka. Dv; Za vápennou pecí louka. Mlt (vōpnyčia slov. „vápenka“);
Za loučkou louka. Mrk, Za bažinou louka, 2 lesy.² Vrn, 1. Drsk, Mrk, Za březovým hájem louka. Drsk. Za bradėlio louka. Mrc (brādas slov. „velké bahno, mokro, bláto; brod“), Za brādo usedlost, les. Drsk, Za brody louka, les. Mrc, Za brody || Bradai louka. Rud, Za dégsniemi louka. Rud, Za osikovým lesem louka. Mrc, Za jezerem louka, les. Rud, část jezera. Vrn, louka. Rud (2), Vrn, les. Rud, pastvina. Drsk, Za hájkem louka. Mrc, Za lesem louka. Drsk, Mrc, Za hroby louka. Drsk, Za kopcem bobuloviště.
²Číslice před zkratkou nomenklatorického termínu místního názvu označuje, že se v daném okolí nachází několik (v tomto případě dva) stejně pojmenovaných objektů.
246
Page 5Drsk, l. Drsk, Mrk, Za kopci l. Vrn, Za hřbitovem l. Mrk, rst. Drsk, Za hroby mš. An, Za stodolou l. Drsk, Mrc, Za místem pálení uhlí mš. Mrc, Za linií l. Mrc, Za lesem l. Drsk, Mrk, Za železniční zastávkou l. Mrc (paustánka, rus. „železniční polstanice“), Za bažinami mš. Pp, Za lázní pv. Tj, Za rybníkem l. Tj, Za mokřadem l. Mrc, l., pv. Drsk, Za strouhou gn. Iv, Za ostrůvky pv. Mrk, Za pramenem pv. Drsk, Za mostem kl., 2 l., šlt. Mrc, l. Vrn, Za můstkem l. Mrk, Za řekou l. Drsk, Vrn, gn. Mrk, Za veřejnou cestou l. Mrc;
Za kopcem Užų bl. Lel, Za hroby Užų l., rst. Lel.
2. Do druhé skupiny apelativních místních názvů (předložka + složené apelativum) patří tyto místní názvy:
Za vysokým kélmem pv. Lkm, Za smolnou jámou část lesa Lkm, Za dvěma břízkami l. Slk, Za houštinou lísek l. Ktk;
U dvou dutých stromků l. Mrc, U hlavici klisny m. Mrc, U hustého mokřadu mš. Mrc, U zeleném dutém stromku l. Mrc;
Pod hnízdy čmeláků pv. Drsk, Mlt, l. Drsk, Rod, Pod jedlovými kélmy pv. Rk, Pod černou zemí břeh řeky Žmt, Pod kélmy olší l., pv. Pnt, Pod starou borůvkou l. Žmt.
Takových místních názvů (předložka + složený druhý člen) je více, někdy však vznikají pochybnosti, zda je zařadit mezi apelativní, nebo toponymické místní názvy. Jejich druhý člen totiž může být nedoložený nebo již zaniklý složený místní název. Proto by je bylo možné zařadit mezi toponymické předložkové místní názvy. Patří sem tyto názvy:
Na Hlubokém poli část jezera Drsk, Na dlouhém kopci l. Vrn, Na kopci Majoko l., mš. Vrn;
U druhé bažiny l. Mrc, U ježka Gėnio l. Mrc, U kříže krále mš. Mrc, U ježka královny l. Mrc, U zaječí loučky3 a. Mrc, U křivé břízy mš. Tv, U první bažiny l. Mrc;
Pod Velkým ostrůvkem část jezera Plt;
Pod Vysokým kopcem pv. Vrn, Pod Vysokým kopcem bl. Km, Pod Bílým kamenem l. Dkšt, Pod Březovým obloukem pv. Žsl, Pod Velkým kamenem l., pv. Dkšt, rst. Glv, Pod Velkým kopcem l. Jž, Pod Grušelėsovým výběžkem okraj jezera Drsk, Pod Černými kélmy pv. Glv, Pod Červeným křížem l. Glv, Pod Stříbrným svahem jl. Plt;
U Velké břízy pv. Kvr, U Červeného kříže l. An;
U Velkému kameni l. Žmt;
Přes Červený kříž cesta Vn;
Za Vysokým výběžkem část jezera Mrc, Za Velkou bažinou l. Mrc.
II. 1. Druhým členem odvozenin první skupiny toponymických místních názvů (předložka + jednoduchý místní název) může být: a) mikrotoponymum (známé pouze obyvatelům dané lokality, obvykle vzniklé z apelativa teprve nedávno, a tedy poměrně nové), b) název sídla, c) název řeky nebo jezera (poslední jmenované názvy jsou většinou mnohem starší než mikrotoponyma).
a) Předložka + mikrotoponymum:
Añt Beviršės l. – Beviršės kalnas kl. Rud, Añt Dadõtko l. – Dadõtkas l. Mrc (dadõtkas rus. „přidaný pruh“), Añt Klõnio l. – Klõnis pv. Drsk, Añt Kūdrós mš. – Kūdra l., pv. Rud, Añt Lisanõrų l. – Lisanõrai kl. Mrk (lisa nora pol. „liščí nora“),
3 Je možné, že do místních názvů Pas Gėnio ežį, Pas Karaliaus kryžių, Pas Karalienės ežį, Pas Kiškio pievelę patří příjmení (Genys, Karaliūnas, Karalienė, Kiškis). Pak bylo by třeba tyto místní názvy zařadit do podskupiny c třetí skupiny toponymických místních názvů (viz s. 249).
247
Page 6Na Pãgiraitisově louce, v lese – louka Pagiraitis. Vrn, Na Prūdo lese – louka Prūdas. Vrn, Na Ràvių louce – pole Ravai. Mrk, Na Šiaurūkų 2 louce – osada Šiaurūkai. Drsk, Na Skidulio louce – osada Skidulys. Rod, Na Šiekštos bažině, osadě – louka Šiekšta. Drsk, Na Venčiškės lese – bažina, louka Venčiškė. Vrn, Na Vidutinės louce – osada Vidutinė. Vrn;
Podél Lanką osady – louka Lankà, osada. Drsk, Podél Pilėlę louky – vesnice Pilėlė. Lkm;
Pàs Åstravą pv. – Åstravas l., mš. Mrc (остров rus. „ostrov; mýtina“), Pàs Aukštoją l. – Aukštoja kl. Mrc, Pàs Balėlę l. – Balėlė, rst. Mrc, Mrk, Pàs Bråda l. – Brådas gr. Mrc, Pàs Bradėlį mš. – Bradėlis gn. Mrc, Pàs Bradėlį l. – Bradėlis pv. Rud, Pàs Daržėlį pv. – Daržėlis l. Mrk, Pàs Daržėlius l. – Daržėliai pv. Drsk, Pàs Giliją 2 l. – Gilióji bl. Mrc, Pàs Giráitę || Pagiraitýs l. – Giráitė pv. Mrc, Pàs Grabėlę ež. dalis – Grabėlė l. Mrc, Pàs Ilgūlį || Ilgūlis mš. – Ilgūlis pv. Mrc, Pàs Kemsinę l., pv. – Kemsinė bl. Mrc, Pàs Kūpstinę l. – Kūpstinė pv. Mrc, Pàs Merkėklą l. – Merkėkla bl. Mrc, Pàs Pérkasą l. – Pérkasas kr. Mrc. Pàs Prūdali l. – Prūdalis kd. Plt, Pàs Raištą l. – Raištas gn. Rud, Pàs Raistėlius l. – Raistėliai l. Mrc, Pàs Raistėlę l. – Raistėlis bl. Mrc, Pàs Sodėlį l. – Sodėlis kr. Vrn, Pàs Stūburį l. – Stūburys l. Vrn, Pàs Trāką l. – Trākas mš. Mrc, Pàs Varyklas ež. dalis – Varyklos sm. Mrc;
Po Pylos řece – cesta Pylà. Plt;
Pō Aukštuoju pv. – Aukštasis kl. Lzd, Pō Darželiais l. – Darželiai mš. Dkšt, Pō Dubōju l. – Dubōjus mš. Rod, Pō Dundeklių l. – Dundėklis mš. Rod, Pō Grumtų l., pv. – Grūmtas l. Rod (grūmtas „vyschlý kus zeminy“), Pō Karklynai ež. dalis – Karklynai l. Vrn, Pō Keičiuliu l. – Keičiulis mš. Rod (snad Keičiulis příjmení?), Pō Kvainyku l. – Kvainykas mš., pv. Rod, Pō Liūline l. – Liūlinė l. Švnč, Pō Palinikele l. – Palinikelė bl. Mrk, Pō Persėdom l. – Persėda (?) l. Dkšt, Pō Plytnyčia pv. – Plytnyčia kl. Mrk, Pō Sangavinė l. – Sangavinė kd. Rod, Pō Šilais l. – Šilai mš. Mrc;
U Gilijai louky – bažina Giliója. Dkšt, U Majākui louky – vesnice Majākas. Dkšt;
Za Platėlio jezero – část jezera Platėlis, Dkšt;
Za Aviliuko jezero – jezero Aviliukas, Drsk, Za Bålos louku – louka Båla, Drsk, Mrc, Za Duobėlių louku – louky Duobėlės, Vrn, Za Eglyniuko hájovnu – hájovna Eglyniukas, Grnk, Za Grabėlkos louku – křoviny Grabėlka, Mrc, Za Klampės louku – močál Klampė, Mrc, Za Liesiškės jezero – jezero Liesiškė, Drsk, Za Merkėklos močál – močál Merkėkla, Mrc, Za Pievėlių raist – raist Pievėlės, Mrc, Za Raisto louku – louka Raistas, Mrc, Za Šilėlio jezero, křoviny – jezero Šilėlis, Rud.
Není jasné, zda sem lze zařadit místní názvy Ant Pačiåšo l. a Prie Pačiåšo l. – Pačiåšas gn. Tj, protože Pačiåšas je možná příjmení, a pak by bylo nutné považovat tyto místní názvy za antroponymické.
U skupiny místních názvů se nepodařilo najít odpovídající názvy (místní názvy bez předložky), lze se však domnívat, že existovaly nebo stále existují, jen dosud nebyly zaznamenány a zařazeny do kartotéky. Jsou to tyto místní názvy:
Ant Aukštųjų l. Vrn, Ant Plačiųjų || Plačiosios l. Mrc, Ant Platukio l. Rod, Ant Platūlių || Platūliai l. Mrk;
Par Kastinę l. Ktk, Par Šaltąją šlt. Lkm;
Pō Drumitiškėm raist, Ign., Pō Pakalninėm potok, Ign, Pō Raudonūčiū jezero, louka, Dkšt, Pō Želtaisiais louka, Km.
248
Page 7Zajímavé je, že druhá složka většiny těchto místních názvů je zpodstatnělé přídavné jméno. Podobný jev se vyskytuje i v běloruské toponymii4.
b) Předložka + název obydleného místa:
Ańt Vaštakų pv. – Vaštakai k. Km; Į Dūbą l. – Dūbas k. Mrc; Põ Anūliškėm l. – Anūliškės k. Šlčn, Põ Dailidėm ež. dalis – Dailidės k. Dkšt, Põ Dubiniais pv. – Dubiniai k. Rod, Põ Dubininkų l. – Dubininkas k. Mrc, Põ Gribaša kl., mš. – Gribaša k. Rud, Põ Krokšlių l. – Krokšlys k. Rud, Põ Lavysais (?) ež. dalis – Lavysas k. Vrn, Põ Lỹnėžerių l., mš. – Lỹnėžeris k. Rud, Põ Márgiais l. – Márgiai k. Rud, Põ Miliautiškė ež. dalis – Miliautiškė k. Dkšt, Põ Misiūnais pv. – Misiūnai k. Švnč, Põ Petūkais kr. – Petūkai k. Dkšt, Põ Prūtėlė bl. – Prūtėlė vk. Dkšt, Põ Rudnią l. – Rudnia k., Põ Skireikiais l. – Skireikiai dv. Rod, Põ Stoniūnais mš. – Stoniūnai vk. Rud, Põ Špókiškia bl. – Špókiškis k. Km, Põ Ūtą mš. – Ūtą k. Rud, Põ Valašinais l. – Valašinai k. Tj;
U Šlavėnai l. – Šlavėnai k. An; U Bimbiriais pv. – Bimbiriai k. Mlt; Za Dainavõs pv. – Dainavà k. Dv; Za Valašinų l. – Valašinai k. Tj.
c) Předložka + název řeky nebo jezera:
Na Kūisio l. – Kūisis upl. Šv, Na Tïtno l., pv. – Tïtnas ež. Rud; Do Grūdą l. – Grūdà up. Mrc; U Bieliųką l. – Bielìukas ež. Rud, U Dumblėlį l. – Dumblėlis ež. Rud, U Dūmblį l. – Dūmblis ež. Rud, U Įlgį mš. – Įlgis ež. Vrn, U Išrūginį l. – Išrūginis ež. Rud, U Malinę l. – Malinis ež. Rud, U Plaušinį l. – Plaušinis ež. Vrn, U Ūlą l. – Ūla up. Rud, U Versminį l. – Versminis ež. Vrn; Po Kūisio pv. – Kūisis upl. Šv, Po Viešnálio ež. dalis – Viešnális ež. Plt; Po Bradū l., pv. – Brãdas upl. Rud, Po Žirnają pv. – Žirnają up. Pbs; Za Brãdo l. – Brãdas upl. Rud, Za Dumblėlio mš. – Dumblėlis ež. Rud, Za Odmenis l. – Odmuõ up. Vn.
2. Druhou skupinu toponymických místních názvů tvoří předložky se složenými místními názvy:
Ańt Sūlatakio l. – Sūlatakis l. Mrc; Par Sausavirsę l. – Sausavirsė m. Drsk; Pàs Dvilýpę gn. – Dvilýpė m. Mrc, Pàs Krakiabalę mš. – Krakiabalė bl. Mrk, Pàs Šaũsupį l., mš. – Šaũsupis upl. Vrn, Pàs Skėršbalę l. – Skėršbalė bl. Mrc, Pàs Švėdabalę pv. – Švėdabalės (?) bl. Mrc; Põ Júodupio ež. dalis – Júodupis upl. Plt, Põ Rõspelkiõ il. – Rõspel̃kis pl. Plt; Põ Béržaragiu mš. – Béržaragis ež. sekluma Lkm, Põ Júodeglyniu ež. dalis – Júodeglynis mš. dalis Plt, Põ Pėtrakálniu l. – Pėtrakálnis kl. Mrk, Põ Sausavirsę l. – Sausavirsė m. Drsk, Põ Ubãgsale ež. dalis – Ubãgsalė sala Plt; Tiẽs Mólduobiu up. vingis – Mólduobis dauba Vn; Ažù Senátiltės upl. pakrantė – Senátiltė upl. Lkm.
⁴ A. M. Priščepčik, Mikrotoponyma typu Za raka, Зарака, Зарэчча, in: Konference o toponymii severozápadní zóny SSSR (Teze referátů a sdělení), Riga, 1966, s. 137.
249
Page 8K místním názvům Pàr Šakarvietę l. Ktk a Põ Piliakalniu l. Lkm nebyly nalezeny odpovídající názvy bez předložky (snad již byly zapomenuty, nebo ještě nebyly zaznamenány).
Při přezkoumání druhých komponentů těchto předložkových místních názvů vidíme, že jde většinou o mikrotoponyma (Sūlatakis l, Sausaviršė m., Krakiabalė bl. atd.). Vyskytují se i názvy menších potoků: Snašupis, Juodupis, Senatiltė.
3. Třetí skupinu toponymických místních názvů tvoří předložky se složenými místními názvy, u nichž rozlišujeme tři podskupiny.
a) Předložka + místní název v nominativu:
Ant Aukštos riėvos mš. – Aukštos riėvos kl. Mrc, Ant Baltojo smėlio mš. – Baltas smėlys l. Lkm;
Par Aukštąją balelę l. – Aukštoja balelė pv. Ktk, Par Žemąją balelę l. – Žemoja balelė pv. Ktk;
Pas Baltą kalnelį l. – Baltas kalnelis kl. Mrk;
Põ Baltu kalnu mš. – Baltas kalnas kl. Vrn, Põ Pākamantiniu tiltelīu l. – Pākamantis tiltelis tl. Dkšt, Põ Spālinu tiltelīu l. – Spālinis tiltelis tl. Dkšt, Põ Šventų Jõnų l. – Šventas Jõnas || Švento Jõno upelis up. Vb, Põ Vidutiniu tiltelīu l. – Vidutinis tiltelis tl. Dkšt;
Prie Švento Jõno pv., bl. – *Šveñtas Jõnas Ign (odpovídající název nebyl nalezen; jde buď o potok, nebo o kříž);
Za Bílou Ančou les. – Bílá Anča řeka. Kpč.
Pro místní název Apiē Spālinį tiltą bl. Dkšt nebyl nalezen odpovídající název bez předložky.
b) Předložka + místní název v genitivu, jehož první komponentou je podstatné jméno:
Ant Bālos laukų mš. – Bālos laukai l. Mrc;
Pas Gudų balelę l. – Gudų balelė bl. Mrk, Pas Ožkų bradelį l. – Ožkų bradelis br. Mrk, Pas Žydo tiltą bl. – Žydo tiltas l., pv. Rud, Pas Žvirgždžių balą l. – Žvirgždžių bala bl. Mrk;
Põ Āžuolo kėlmų část jezera, pv. – Āžuolo kėlmas l. Dkšt, Põ Kūnigo upę pv. – Kūnigo upė část jezera Plt, Põ Pýlių pėlkę l. – Pýlių pėlkė pv. Plt (pýlė „kachna“), Põ Pušėlių kalnu rst. – Pušėlių kalnas kl. Dgč, Põ Raudų kalnu pl. – Raudų kalnas kl. Plt, Põ Sidābro vingiu část jezera – Sidābro vingis il. Plt, Põ Žydo pečium l. – Žydo pečius l. Drsk;
Prie Vidumiškio rėvo l. – Vidumiškio rėvas gr. Vp;
Āž Duobių kalno louka – Duobių kalnas vesnice Dkšt.
c) Předložka + místní jméno v genitivu, jehož první složkou je osobní jméno, název obydleného místa nebo název řeky či jezera:
Ant Bandžiūko lauko louka, pole – Bandžiūkas vesnice Mrc, Ant Bōro pirkaitės louka – Bōras vesnice či příjmení Vrn, Ant Cesų kalno louka – Cesai || Cėsūkai vesnice Mrk, Ant Klimšos kampelio louka – Klimša vesnice či příjmení Mrc, Ant Labōno degimo louka – Labōnas vesnice Mrc, Ant Narkūnų kelio louka, pole – Narkūnai vesnice Km;
Par Kisiėliaus obelėlę hranice – Kisiėlius vesnice Lel, Par Minkos pirkėlę bažina, louka – Minka vesnice Dkšt, Par Naviko pušį louka – Navikas vesnice Lkm;
Pas Ādōmo ravėlį louka – Ādōmas vesnice Mrk, Pas Dubininko kelią cesta – Dubininkas vesnice Mrc, Pas Kaniavōs pievas louka, pole – Kaniava vesnice Rud, Pas Kūrpiko liepą louka – Kūrpikas vesnice Mrc, Pas Likočių kelią 2 l. – Likočiai vesnice Mrc, Pas Liolio raistą louka – Liolys vesnice Rud, Pas Mašnyčių kelią houbařské místo – Mašnyčios vesnice Drsk, Pas Ma-
250
Page 9žõno bãlą pole – Mažõnas vesnice Mrc, Pàs Merkinės kelią louka – Merkinė vesnice Drsk, Pàs Milius bognėlį louka – Milius vesnice Mrc, Pàs Norūlių kelią louka – Norūliai vesnice Mrk, Pàs Pãulių tiltą louka – Pãuliai vesnice Vrn, Pàs Peteškos drėvę louka – Peteška vesnice Vrn, Pàs Raudõnio bãlą močál – Raudõnis vesnice Mrk, Pàs Svirnelių daržą louka – Svirneliai, část vesnice (Svirnėlis vesnice) Vrn, Pàs Vieciūnų kelią houbařské místo – Vieciūnai vesnice Drsk, Pàs Žiūrų tiltą močál – Žiūrai vesnice Vrn;
Põ Almino upės zátoka – řeka Almino, potok (Alminas vesnice) Plt, Põ Pãlsio lankalės zátoka – Palsys vesnice Plt;
Põ Bãltuvienės daržų břeh jezera – Bãltuvienė vesnice Lkm, Põ Béržoro galų část jezera – Béržoras jezero Plt, Põ Eidūkopelkė část jezera – Eidūkas vesnice Plt, Põ Jãkumo upalių zátoka – Jãkumo upãlis, potok (Jãkumas vesnice) Plt, Põ Jõselio pelkė část jezera – Jõselis vesnice nebo jméno Plt, Põ Jurčiāus upė || Jurčiaus upė část jezera – Jurčius vesnice Plt, Põ Nãivos balā bažina – Nãiva vesnice Vp, Põ Strazdų pirčia břeh jezera – Strazdas vesnice Lkm;
Prie Grinio kélmo louka – Grinis, Grinỹs vesnice Dkšt, Prie Skineikių tilto louka – Skineikiai vesnice Ds, Prie Šveikautiškių gronyčios hraniční mezník – Šveikautiškiai vesnice (gronyčia „zeď, hranice“) Tj;
Prie Bãltakienės šūlniui louka – Bãltakienė vesnice Dkšt.
Je obtížné určit, do které podskupiny by se měla zařadit místní jména Pàs Stambinės brãdą louka – Stambinė bažina Mrk, Pàs Starinos brãdą louka – Starina louka, pole Mrc, Pàs Vértamedžio kãlną močál – Vértamedžio kãlnas kopec Drsk, Pàs Vijūninės kelią houbařské místo – Vijūninė bažina Drsk. Zde se s předložkami pojí místní jména v genitivu, jejichž prvními složkami jsou substantivizovaná adjektiva Stambinė, Vijūninė, etymologicky ne zcela jasné slovo Starina (rus. старина „starověk; stařec, stařena“; může jít také o příjmení) a substantivum vertamedis, které lze považovat za apelativum.
III. Antroponymické předložkové toponymy jsou utvořeny z předložky a osobního jména (příjmení, křestního jména nebo přezdívky):
Anìt Baškiriaus l. Mrc – srov. Baškiêrius příjmení, Anìt Mataušūko pv. – Mataušūkas křestní jméno Drsk;
Pàs Mažõną l. – Mažõnas příjmení Mrc, Pàs Piùrky eiguvą – Piùrkus příjmení Mrc;
Põ Jõno ež. dalis – Jõnas křestní jméno Plt, Põ Kvėdaro (?) pv. – Kvėdaras příjmení Jž;
Põ Bãltakių l. – Bãltakis příjmení Lel, Põ Baltrimų pv. – Baltrimas příjmení Mrk, Põ Bukauskais mš. – Bukãuskas příjmení Švnč, Põ Dùnda pv. – Dùnda příjmení Dgl, Põ Garbačiausku pv. – Garbačiauskas příjmení Dkšt, Põ Girčių pv. – Girčys příjmení Antz, Põ Jõnių ež. dalis – Jõnis křestní jméno Dkšt, Põ Jonukù sietuva – Jonùkas křestní jméno Vn, Põ Jūrša l., rst. – Jūrša příjmení Ktk, Põ Kálvėnais l. – Kálvėnas příjmení Dkšt, Põ Karosù l. – Karõsas příjmení Lel, Põ Krankliais l. – Kranklỹs příjmení nebo přezdívka Rud, Põ Kurõnais l. – Kurõnas příjmení Dkšt, Põ Mirinu l. – Mirinas příjmení Dkšt, Põ Rukšėnu slėnis – Rukšėnas příjmení Ign, Põ Tūzu l. – Tūzas příjmení Ign, Põ Vãnagų mš. – Vãnagas příjmení Kš;
Prie Mykoliūno gn. – Mykoliūnas příjmení Tj;
Už Adámkės pv. – Adámkė křestní jméno nebo přezdívka Mrc, Už Benedõko l. – Benedõkas křestní jméno Tj, Už Dvareckų l. – Dvareckas příjmení Vrn, Už Kalpõko l. – Kalpõkas příjmení Mrc, Už Trajãno l. – Trajãnas křestní jméno nebo příjmení Mrc.
251
Page 10Je těžké určit, ke kterému typu – antroponymickému, nebo apelativnímu – patří místní názvy Pãr Grąužą pv. Dgč a Pãr Žilvytį pv. Dgč. Druhý člen zde tvoří buď apelativa grąužas a žilvitis, nebo příjmení Grąuža (Grąužas) ir Žilvytis.
IV. Kromě uvedených předložkových místních názvů existuje ještě skupina takových, které se svou tvorbou poněkud liší. Spolu s předložkou se zde v toponymu uvádí také nomenklaturní označení objektu (hora, cesta, louka, mokřina atd.). U některých z nich lze najít protějšky – toponyma nebo antroponyma:
Añ̃ taklį kal̃nas kopec Žmt;
Apie balą prūdelis tůňka Lzd;
Į Gaivenius kelias cesta – Gaiveniai ves Tj, Į Ringį dvirelės loučka – Ringys řeka Vžns, Į vieškelį kelias cesta Tj;
Palei pridotkus šniūras louka Tj;
Põ eglė balà mokřina Slk, Põ juodalksnias balà bažina Km, Põ Skrebūnu pasódė louka – Skrebūnas příjmení An, Põ srovė akmuõ kámen Erž, Põ Valašinai šniūras louka – Valašinai ves Tj, Põ Zemlėnsku raistẽlis mokřina – Zemlėnskas příjmení Glv;
Prie kryžiaus pievýtė loučka Blnk, Prie kryžiaus raistelīs mokřina An, Prie Švento Jõno lieptas lávka – Švento Jõno upėlis potůček Tj;
Až upelių krūmas křoví Lel;
Zahrada za louží l., pv, Mrc, Pole za Karolem l. – Karolis v. Plt, Pole za Kulìnė pv. – Kulìnė pv. Vrn, Půda za sèdno l. Plt.
Většina takových místních jmen je méně toponymizovaná a podobá se běžným slovním spojením, ale protože se trvale užívají k pojmenování určitých objektů, řadíme je k místním jménům.
Celkem je nyní známo přibližně 750 předložkových místních jmen. V článku je jich uvedeno 730. Největší část předložkových místních jmen tvoří apelativní (422), menší část toponymická (207), dále následují antroponymická (30). Vzhledem k tomu, že ne všechna předložková místní jména mají odpovídající nepředložkovou podobu, je zařazení některých místních jmen k určitému typu podmíněné.
Nejvíce předložkových místních jmen je utvořeno s předložkou põ – 257, dále následuje pàs – 180, už(ù) – 85, aż(ù) – 23, añ̃ – 85, pãr (ve významu pàs) – 43, priẽ – 41, į̃ – 6, tiẽs – 3, apiẽ – 2, pagal – 2, prõ – 2, palei – 1.
Užívání předložek v předložkových místních jménech odráží obecné zákonitosti užívání předložek v jednotlivých nářečích. Například se vyskytuje põ s genitivem ve významu přibližné polohy: Põ liepos část jezera, Põ mėlnýčios l., pv., Põ pušalės část jezera, Põ vyšnalį část jezera, Põ Didžiosios salalės část jezera, Põ Pylõs jl. (všechny příklady pocházejí z Platel(i)ů). Ve východní Litvě se priẽ užívá s dativem: Prie aviliam l. Ign, Prie karklui pv. Dkšt, Prie žyvriukui pv. Žmt. Vyskytuje se také priẽ s instrumentálem: Prie Bimbiriais l. Mlt.
Protože ne všechna předložková místní jména byla z výše uvedeného důvodu shromážděna, lze si vytvořit pouze přibližnou představu o jejich rozšíření. Předložková místní jména zkoumaná v článku byla zaznamenána především v mezříčí Nemunu a Merkia, ve východní Litvě (východně a severně od linie Rokiškis, Kamajai, Anykščiai, Taujenai, Ukmergė, Pabradė) a v Žemaitsku (Plateliai, Kartenà, Gargždai, Švėkšna).
252
Page 11Nejvíce místních jmen s předložkou ant (podle dosud dostupných údajů) bylo zaznamenáno mezi Nemunem a Merkiem; jednotlivá místní jména pocházejí z okolí Rokiškisu, Taujėnů, Lyduokiů (okres Ukmergė), Kirdeikiů (okres Utena), Dūkštasu a Švenčionys. Místní jména s předložkou ant se vyskytují také v Žemaitsku – v okolí Plāteliů (okres Plungė), Gargždů, Rimků (okres Klaipėda), Švėkšny (okres Šilutė), Priekulė, Šilutė a Pagėgiai.
Předložková místní jména s par se užívají ve východní Litvě (kde se místo předložky paš užívá par). Kromě toho byla zaznamenána také v okolí Merkinė a Rātničios (okres Varėna).
Nejvíce místních jmen s paš bylo zaznamenáno v mezříčí Nemunu a Merkia. Po jednom takovém místním jménu bylo zaznamenáno v okolí Antāžavė (okres Zarasai) a v Plāteliích.
Většina místních jmen s pō byla zaznamenána v mezříčí Nemunu a Merkia a v oblasti, jejíž západní hranici tvoří Moškėnai (okres Rokiškis), Svėdasai, Taujėnai a Kulvā (okres Jonava) a jižní hranici Gėlvanai (okres Širvintos), Širvintos, Joniškis (okres Molėtai) a Šūtai (okres Švenčionys). V Plāteliích bylo zaznamenáno více než 30 toponym s pō; jde o názvy částí jezera. Několik takových toponym bylo zaznamenáno i na jiných místech: v okolí Kaišiadorysu, Krūonis, Palōmenė (okres Kaišiadorys), Šventežeris (okres Lazdijai), Eržvilkas (okres Jurbarkas), Švėkšna, Vainutas (okres Šilutė) a Pāramačis (okres Telšiai).
Zajímavé je, že místní jména s předložkou nao, odpovídající litevskému pō, jsou hojná také na severu Běloruska. Podle dostupných údajů jsou v Litvě při tvorbě místních jmen nejproduktivnější pō a paš, na severu Běloruska nao (pō) a за (už). V Bělorusku byla místní jména s над zaznamenána pouze na pravém břehu Nemunu5. Lze se domnívat, že areál běloruských a litevských místních jmen s nao a pō kdysi ležel na pravém břehu Nemunu.
Místní jména s prie se vyskytují jižně od Dusėtů a Raguvōs (okres Panevėžys) a severně od Jonavy, Gėlvanů, Molėtů a Švenčionys. Po jednom takovém místním jménu bylo zaznamenáno v okolí Merkinė, Šiaulėnai a Gargždai, čtyři místní jména v okolí Plāteliů.
Nejvíce místních jmen s už(u) bylo zaznamenáno v mezříčí Nemunu a Merkia (jak již bylo zmíněno, místní jména s за jsou hojná také na severu Běloruska). Po jednom takovém místním jménu bylo zaznamenáno v okolí Kāpčiamiestis (okres Lazdijai), mezi Grinkiškis (okres Radviliškis) a Krākių (okres Kėdainiai), nedaleko Vainutas a v Šiaudinė (okres Akmenė); dvě v okolí Plāteliů a sedm severně od Dieveniškės (okres Eišiškės).
Místní jména s aż(u) byla zaznamenána ve východní Litvě mezi Troškūny (okres Anykščiai), Taujėny, Molėty, Dubingiai a Mielagėnai (okres Švenčionys).
Jak vidíme, nejvíce útvarů se čtyřmi předložkami (pō, paš, ant, už(u)) bylo zaznamenáno v mezříčí Nemunu a Merkia. Na celém tomto území bylo zaznamenáno přibližně 300 předložkových místních jmen, tedy méně než polovina všech dosud známých předložkových místních jmen. Předložková místní jména jsou charakteristickým rysem názvosloví mezříčí Nemunu a Merkia.
Předložková místní jména byla zaznamenána také v oblastech Běloruské SSR obývaných Litevci: v Pelesě (okres Rōdūnia) 8 místních jmen s pō a 3 s ant, po jednom místním jménu s pō v Dubiniuose, Smilginiuose, Kargauduose (okres Rōdūnia) a Pasalyje (Jū-
5 A. M. Priščepčik, Mikrotoponyma typu Za raka, Зарака, Zapačča, in: Konference o toponymii severozápadní zóny SSSR (Teze referátů a sdělení). Riga, 1966, s. 139.
253
Page 12rótiškių r.), Žiguosė (Varėnavo r.) a Pužėnuose (Breslaujos r.), 1 místní název s añi Vigonyse (Ródūnios r.).
Předložkové místní názvy se vyskytují i v ruštině. O. A. Kupčinskij6 na základě archivních údajů a kartoték konstatuje, že kdysi hojné předložkové místní názvy v ruštině se mají tendenci nahrazovat prostými nebo složenými (nominativními či genitivními). V důsledku toho se podíl předložkových místních názvů ve srovnání s údaji z minulých století znatelně snižuje.
Podobná tendence se projevuje i v litevštině. Předložkové místní názvy se mění na nominativní nebo genitivní. Jsou doloženy případy, kdy se pro označení téhož místa vedle předložkového místního názvu užívá také název s předponou, např.: Pō klēstauru || Paklēštarē l., pv. (Viečiūnai Drsk), Pàs Giraitē || Pagiraitýs l. (Piesčiai Mrc), Pō vinkšna || Pavinkšnys l. (Bačkōnys Žž). Častější jsou případy, kdy se totéž místo označuje předložkovým i bezpředložkovým názvem, např.: Añt Plačiūjų || Plāčiosios l. (Šklėriai Mrc), Añt Platūlių || Platūliai l. (Češai Mrk), Pàs brastàs || Brāstos l., pv. (Daržėliai Mrc), Pàs Ilgūli || Ilgūlis mš. (Daržinėles Mrc), Pàs šulnēli || Šulnēlis pv. (Daržėliai Mrc), Pàs epušyną || Epušynas l. (Piesčiai Mrc) a další. Tyto paralelní názvy ukazují, že předložkové podoby místních názvů mohou časem vytlačit podoby bez předložky.
PŘEDLOŽKOVÉ TOPONYMUM
3. RABAČAUSKAITĖ
Shrnutí
Článek pojednává o předložkových toponymech, tj. názvech typu předložka + apelativum, toponymum nebo antroponymum.
Strukturní schéma předložkových toponym je následující:
I. Apelativní:
1. Předložka + jednoduché apelativum;
2. Předložka + složené apelativum.
II. Toponymická:
1. Předložka + jednoduché toponymum:
a) předložka + mikrotoponymum,
b) předložka + název sídla,
в) předložka + název řeky nebo jezera;
2. Předložka + složený toponym;
3. Předložka + víceslovný toponym:
а) předložka + víceslovný nominativní toponym,
б) předložka + genitivní toponym, jehož první složkou je obecné podstatné jméno,
в) předložka + genitivní toponym, jehož první složkou je antroponymum, název sídla nebo řeky či jezera.
6 О. А. Купчинский, Изменения словообразовательной структуры микротопонимии, кн.: Изучение географических названий, „Мысль“, 1966, р. 122.
254
Page 13III. Antroponymická.
IV. Předložkový toponym + nomenklaturní termín.
V článku je podle tohoto schématu rozebráno 730 předložkových toponym. Největší skupinu tvoří apelativní toponyma (422). K toponymické skupině náleží 207 předložkových toponym a k antroponymické 30. Některá předložková toponyma lze zařadit k tomu či onomu typu pouze s větší či menší relativní jistotou.
Při tvoření předložkových toponym je nejproduktivnější předložka pō — 257 toponym, následují pàs — 180, ūž(ù) — 85, àž(ù) — 23, añt — 85, par (ve významu pàs) — 43, priē — 41, ī — 6, tiēs — 3, apiē — 2, pagāl — 2, prō — 2, pālei — 1.
Předložky se v předložkových toponymech užívají v souladu s normami daného nářečí.
Zkoumaná předložková toponyma se vyskytují v mezříčí Němunasu a Měrkyse, ve východní Litvě a Žemaitsku. Přibližně 300 předložkových toponym bylo zaznamenáno mezi řekami Němunasem a Měrkysem. Přibližně 20 takových toponym bylo zaznamenáno v litevských vesnicích na území Běloruské SSR.
V litevské (stejně jako v ruské) toponymii existuje tendence nahrazovat předložková toponyma nominativními. Svědčí o tom paralelní názvy typu Pō klēštaru || Pakleštarė pole, louka (Вецонай, Варенский р-он), Pàs šūnelē || Šūnelis louka (Даржяляй, Варенский р-он).
