(okres Zarasai) a Apydimai (okres Telšiai). Podle prof. L. Mulevičiuse má slovo apydėmė dnes více než jeden lexikální význam: nejen „pozemek mezi vesnickými usedlostmi nebo na jejich okraji“, ale také „místo bývalé usedlosti; místo, kde stála usedlost“. Tento poslední význam není vyčleněn ani ve velkém „Slovníku litevského jazyka“.

V roce 1979 se v Historickém ústavu konala veřejná diskuse o označeních stavů, protože privilegovaný stav feudálního období v Litvě se označoval dvojím způsobem: stavem bojarů a šlechticů. Prof. L. Mulevičius v závěru této diskuse napsal článek, v němž tvrdil, že v Litvě byly v období feudalismu a kapitalismu čtyři hlavní stavy: duchovenstvo, bojaři, měšťané a rolníci. Jinak je lze nazývat termíny duchovenstvo, bojarstvo, měšťanstvo a rolnictvo.

Prof. L. Mulevičius se zajímal také o filologii, ale svůj názor nikomu nevnucoval; byl velmi tolerantní a, řečeno Vydūnovými slovy, člověkem plným slunce. Bohužel o jeho působení už musíme mluvit v minulém čase. Stalo se již součástí dějin litevské vědy.

Kazimieras GAIVENIS

P. Slavėnas a slovo komunismus

Prof. P. Slavėnas (1901–1991), žymus Lietuvos astronomas, buvo plačių interesų mokslininkas. Jis domėjosi ne tik astronomija, fizika, gamtos mokslais, bet ir kalbotyra. P. Slavėnas keliolika metų buvo Terminologijos tarybos prie MA prezidiumo narys, nuolat bendravo su kalbininkais.

P. Slavėnas byl velkým eruditem. Dokázal celé hodiny vyprávět lingvistům nikoli o astronomii, ale o svých teoriích jazykovědy. Dobře ovládal nejen antické, ale i mnohé současné cizí jazyky; rád je porovnával a vyvozoval dalekosáhlé závěry. P. Slavėnas obzvlášť rád srovnával baltské jazyky nejen s germánskými a slovanskými, ale dokonce i se semitskými, turkickými a dalšími vzdálenějšími neindoevropskými jazyky. I pro odborníka bylo těžké rozeznat, co je v jeho teoriích racionální a co patří do říše fantazie. Profesor však byl, jak se na velkého vědce sluší, velmi tolerantní a nezlobil se, když lingvisté jeho úvahám ne vždy věřili. Rád také předvídal budoucnost jazyků. Na toto téma napsal pro časopis „Kalbos kultūra“ článek, který,

76

po určitých úpravách a zkrácení vyšel v 35. sešitu. Zde je to, co v něm P. Slavėnas napsal a o jaké analogie se opíral: „Rozdíly mezi starými a novými evropskými jazyky lze vysvětlit nikoli jejich stářím či novostí, nýbrž sousedstvím s jinými jazykovými rodinami. Semité a jim příbuzné kmeny od nepaměti skloňovaly jen málo a užívaly členy, zatímco ugrofinské národy měly a dodnes mají několik desítek pádů. Řekové žijící vedle semitských Féničanů brzy zjednodušili skloňování a navykli si na člen, kdežto Baltové a Slované vedle ugrofinských národů skloňují jako za starých časů. Mimochodem, Švédové žijící vedle Finů neobnovili složité skloňování, ale často připojují člen na konec podstatného jména, jako by šlo o pádovou koncovku,“ a tak dále. Dále předvídal budoucnost litevského jazyka: „Především se zúží rozmanitost pádů, zejména jak bude nabývat převahy genitiv. Zato se bude častěji užívat předložek. Kromě toho některá podstatná jména získají funkci předložek. Budeme tedy zatloukat hřebík ne kladivem, nýbrž pomocí kladiva; nemocný zemře díky choleře,“ a tak dále. I zde se skutečné jazykové vývojové jevy prolínají s vědeckou fikcí a, řečeno lidovými slovy, je těžké poznat, kde je začátek a kde konec.

Kolem roku 1970 začal P. Slavėnas na základě polského vícejazyčného slovníku astronomických termínů sestavovat vlastní slovník astronomických termínů. Pracoval na něm několik let a pravidelně docházel do Ústavu litevského jazyka a literatury, aby se s terminology radil o tom či onom. Jednou poslal známý vědec ze zahraničí lexikografovi A. Lyberisovi velký Websterův slovník anglického jazyka. Pošta tuto zásilku dlouho nevydávala (podobné zásilky obvykle přicházely na zvláštní poštu ve Vilniusu, poblíž železniční stanice). Všichni jsme se seběhli k obrovskému slovníku, který jsme přivezli, listovali v něm a hádali, co v něm mohlo „uvíznout“. Právě tehdy vstoupil do naší pracovny P. Slavėnas. I on si začal slovník prohlížet.

– Podíváme se, – říká A. Lyberis, – jak je v něm definováno slovo komunismus.

Ve Websterově slovníku byly u některých slov uvedeny nejen synonyma, ale také antonyma. U slova komunismus bylo uvedeno synonymum anarchismus. P. Slavėnas se zasmál:

– Anarchismus!.. Ne anarchismus, nýbrž autoritarismus, strašná a ohavná autokracie.

Od té doby, co tato slova zazněla, uplynulo už více než 20 let. P. Slavėnas už dávno odešel do Hádu. Jeho přímost a otevřenost z dob onoho „tempus nostrum jubet silentium“ však dodnes budí obdiv.

K. GAIVENIS

¹Naše doba přikazuje mlčet.

77