Téma synonymie termínů je v terminologii obzvláště aktuální; je důležité jak pro její teorii, tak pro uspořádání termínů. V litevské terminologii byly synonymní termíny a synonymie termínů zkoumány nejednou. Byly popsány příčiny synonymie a hodnocení synonymie termínů (Keinys 2005 [1974], 1980; Kaulakienė 1994; Gaivenis 2002 aj.), derivační synonyma v terminologii (Keinys 2005 [1966]), zkoumána synonymie litevských a mezinárodních termínů v terminografii (Klimavičius 1975), přehledně popsána specifika synonymie v terminologii (Zemlevičiūtė 2001) aj. Z různých hledisek (zejména z hlediska původu, struktury a normativnosti) byla zkoumána také synonymie termínů v jednotlivých oborech: synonymní termíny z meliorací (Keinys 2005 [1974]), výpočetní techniky (Auksoriūtė 1997; Kaulakienė 2000; Šilobritaitė 2010), fyziky a techniky (Kaulakienė 1994; Gaivenytė 2000), fonetiky (Kazlauskaitė 2000), medicíny (Zemlevičiūtė 2001), práva (Umbrasas 2004), filozofie (Mikelionienė 2004), stavebnictví (Stunžinas 2005, 2010), architektury (Kitkauskienė 2005), náboženství (Rimkutė 2007), matematiky (Šilobritaitė 2007), elektrostatiky (Stankevičienė 2012), synonymní názvy rostlin (Labanauskienė 2014), jakož i synonymie v lotyšských terminologických slovnících (Kvašytė 2000) aj. Obecně se synonymie termínů šířeji či úžeji probírá také v řadě dalších článků, které se zabývají terminologií určitého oboru nebo určitého pramene1.
1 V některých pracích nazývají terminologové různé ekvivalenty téhož cizojazyčného termínu, z nichž část jsou synonyma, variantami neterminologizovaných slov (viz Umbrasas 2004, 2010; Šilobritaitė 2010).
Terminologija | 2015 | 22
3 9
Page 2
Tento článek stručně přináší přehled pojetí synonymních termínů a hranic synonymie termínů, pojednává o typech systémových synonymních termínů rozlišovaných podle struktury termínů, jazykových rovin a termínového kořene a rovněž přehled některých obtíží při rozpoznávání synonym v textu. Cílem není obsáhnout všechny aspekty synonymie termínů; analyzovány jsou některé otázky tohoto sémantického vztahu, které byly v litevské terminologii zkoumány méně nebo vůbec. Tvrzení v tomto článku ilustrují příklady termínů z humanitních věd (lingvistiky, literární vědy, muzikologie, výtvarného umění, architektury, estetiky aj.)2.
Synonyma se v tomto článku neposuzují z hlediska normativnosti, ačkoli synonymie termínů bývá jak příčinou normování, tak jeho důsledkem. Vychází se z předpokladu, že pokud synonymní termíny nebudeme hodnotit podle toho, který je lepší, mohl by se možná ukázat poněkud odlišný obraz synonymie termínů, než je obvyklé.
CHÁPÁNÍ SYNONYM A ROZSAH SYNONYMIE V TERMINOLOGII
Synonyma se v terminologii chápou různě. Někteří považují za synonyma pouze termíny stejného významu, jiní i termíny s podobným významem. Rozlišují se tedy synonyma a kvazisynonyma3, absolutní a částečná synonyma.
Složitý vztah synonym a variant. Podle Rity Miliūnaitė „nejdůležitější znak synonym – významová společnost jazykových jednotek s odlišným výrazem – je téměř nerozlišuje od široce chápaných variant“ (Miliūnaitė 2009: 181). V terminologii se termínovými variantami označují různé věci: jak drobné odlišnosti termínů (například pravopisné), tak například synonymní výrazy se stejným kořenem či dlouhé a krátké podoby termínů (více o pojetí variant termínů viz Mitkevičienė 2004). Synonymie termínů se v terminologii vysvětluje jako variování (Татаринов 2006: 173); varianty jsou považovány za součást synonymie, anebo se synonyma a varianty probírají jako nesouvisející jednotky.
Základní znaky synonym – 1) stejný (nebo velmi blízký) význam, 2) odlišný výraz – mají v terminologii nejen termíny. Stejná věda
2 Do slovníků humanitních věd se zařazují termíny z jiných oblastí užívané v textech těchto věd (například ve slovníku výtvarného umění lze najít polygrafické termíny). V článku se nevymezujeme ani vůči takovým termínům, protože mezi termíny jednotlivých věd neexistují přesné hranice.
3 Intenze kvazisynonym jsou téměř totožné a v některých kontextech se mohou navzájem zastupovat (ISO 704: 25).
40 Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 3
pojem může být pojmenován nejen dvěma či více termíny, ale také termínem a jeho definicí, popisem, výkladem, ekvivalentem v jiném jazyce, zkratkou apod. V terminologii se někdy rozlišuje dokonce i definiční synonymie. Tak se označuje vztah mezi termínem a jeho definicí (viz Головин, Кобрин 1987: 57–58, srov. Nissilä, Nuopponen 2011: 254). V některých terminologických pracích se hovoří o mezijazykové synonymii – za synonyma se považují jazykové jednotky různých jazyků označující tentýž pojem (Gerstenkorn 1993: 29–30), které se v litevské terminologii obvykle pokládají za ekvivalenty. Marija Teresa Cabré uvádí tyto případy synonymie chápané velmi široce, zahrnující různé jazykové i nejazykové jednotky: 1) vztah mezi designátem a jeho definicí, 2) vztah mezi designátem a ilustrací téhož pojmu, 3) vztah mezi ekvivalenty v různých jazycích, 4) vztah mezi designáty náležejícími k různým funkčním stylům, 5) vztah mezi alternativními designáty téhož jazyka (Cabré 1999: 109–110). To vše ukazuje, že synonymii lze chápat velmi široce.
TYPY SYNONYMNÍCH TERMÍNŮ
Z hlediska struktury (stavby) tvoří řady synonymních termínů:
1) jednoslovné, 2) víceslovné nebo 3) termíny s různým počtem složek (jednoslovné a víceslovné, dvouslovné a tříslovné termíny atd.). Například:
1) fleronas, křížový květ „dekorativní architektonický prvek ve tvaru stylizovaných listů nebo květů uspořádaných do kříže a vybíhajících vzhůru do špičky“ (ArchŽ);
konektivy, interfixy, spojovací morfémy „spojovací prvky morfémů“ (LKE);
memoáry, vzpomínky „dílo líčící události, jejichž účastníkem nebo svědkem byl sám autor“ (LEM);
alikvotní tón, vyšší harmonický tón „kterákoli složka složeného tónu (dílčí tón), jejíž frekvence je vyšší než frekvence základního tónu“ (MuzE III);
palatalizace, změkčení „výslovnost souhlásek při dodatečném zvednutí středu jazyka“ (LKE);
přepážka, oddělovací mříž „plot z proutí nebo mříž oddělující část kostela (oltář, Ukřižovaného) nebo místnosti od zbývajícího prostoru“ (ArchŽ);
plektrum, trsátko, mediátor „destička (nebo kroužek) se špičatým výčnělkem, jímž se rozeznívají struny některých drnkacích chordofonů (kanklės, citery, mandolíny)“ (MuzE III);
předhradí, podhradí „opevněné sídliště u hradu. Žili v něm vojáci, řemeslníci, obchodníci a zemědělci“ (DailŽ);
Terminologija | 2015 | 22
41
Page 4
poupě, krab „v gotické architektuře dekorativní sochařská forma stylizovaných listů či květů, která zdobí hlavice a patky sloupů, archivolty, věže, štíty a hrany fiál, a vimperky také zpevňuje“ (ArchŽ);
refrén, přízvuk „metrorhythmická jednotka básně, která se přesně nebo přibližně opakuje na konci sloky nebo po každé sloce“ (LiterŽ II);
počítání, čísla „veršované improvizační texty vytvářené počítáním a výběrem slov, která se rýmují s číslovkami <...>“ (LEM);
2) slovotvorný podtyp, slovotvorný model „formální nebo sémantická varianta slovotvorného typu, vzniklá omezeným (neodporujícím identitě typu) kolísáním alespoň jednoho znaku slovotvorného typu“ (LKE);
živočišný motiv, zoomorfní motiv „zobrazení skutečného či fantastického zvířete (nebo jeho části), např. gryfa. Od nejstarších dob rozšířené v architektonických a výtvarných dílech i řemeslných výrobcích“ (DailŽ);
hierarchiniai ryšiai ir hierarchiniai santykiai (Jakaitienė 2010: 114, 124);
paralelní tóniny, paralelní tóniny „durová a mollová tónina se společnou tónovou řadou“ (MuzE II);
kolmý styl, kolmý styl „pozdní anglická gotika, která se utvořila ve 14. století, rozkvétala v 16. století a přetrvala do 17. století; nejdéle trvající styl (až 300 let)“ (ArchŽ);
predikativní přívlastek, predikátový přívlastek „větný člen s dvojí závislostí: na přísudku a zároveň na podmětu nebo předmětu“ (LKE);
3) alkajské verše, alkajský verš „antické verše, jejichž metrickou strukturu vytvořil aiolský básník Alkaios (asi 600 př. n. l.). Alkaické verše patří k aiolskému veršovému systému“ (LiterŽ II);
environmentální umění, jinak environment nebo invironment „vícedílné prostorové kompozice, které se na rozdíl od instalací divákovi nabízejí k vnímání zevnitř“ (EstE);
inesiv, vnitřní lokál „jedna ze čtyř postpozičních lokativních forem litevštiny, která se dochovala a široce užívá ve spisovném jazyce k vyjádření místa a času“ (LKE);
křížové stavby, stavby s půdorysem ve tvaru kříže „křesťanské svatyně s půdorysem ve tvaru kříže“ (DailŽ);
knihtisk, tisk z plochy „způsob tisku používaný v grafice a polygrafii. Tisknoucí prvky i mezery leží v jedné rovině“ (DailŽ).
42
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 5
Taigi terminologijai, kaip ir lingvistinei stilistikai (žr. Župerka 2012), aktuali daugiau nei vieno kalbos lygmens vienetų sinonimija. Pagal kalbos lygmenis sinoniminiai terminai būtų leksiniai sinonimai (vienažodžiai sinoniminiai terminai, t. y. žodžiai) ir sintaksiniai sinonimai (sudėtiniai sinoniminiai terminai, t. y. žodžių junginiai) (žr. leksinių ir sintaksinių sinonimų apibrėžtis KalbŽ). Lietuvių kalbotyroje paprastai skiriami sisteminiai leksiniai sinonimai ir gramatiniai sinonimai, pastarieji skirstomi į morfologinius ir sintaksinius sinonimus (Pikčilingis 1969: 10; Župerka 1983: 29–30, 2012: 30–31; KalbŽ; LKE). Skiriama, nors ir ne visų minima ir ne visų vienodai traktuojama, dar viena sinonimų rūšis – darybiniai sinonimai (Keinys 2005 [1966]: 258; Pikčilingis 1969: 45, 2010: 569–570; Župerka 1983: 29–30, 2012: 30–31; Vaskelienė 2000, 2013; TermŽ 60; Jakaitienė 2010: 125–126; Vaskelienė, Kučinskienė 2012 ir kt.), kuriuos Juozas Pikčilingis dar vadina leksiniais-morfologiniais sinonimais, „nes jie yra tarsi tarpinis leksinių ir morfologinių sinonimų tipas“ (Pikčilingis 1969: 45)4.
Podle typů synonym rozlišovaných v litevské lingvistice jsou jednoslovné synonymní termíny lexikální nebo slovotvorná synonyma. Slovotvorná synonyma lze považovat za samostatný typ synonym, nebo za podtyp lexikálních synonym (Vaskelienė 2013: 208). Lexikální synonyma jsou například atlanka, atverstinis „otisky dvou sousedních stran knihy“ (DailŽ), juodinimas, nielas „technika zdobení kovových výrobků. Do kovu (nejčastěji do stříbra) se vyryje kresba, jejíž rýhy se vyplní směsí sulfidů stříbra, mědi, cínu a boraxu, připomínající černý nebo granátový smalt“ (DailŽ), zatímco slovotvorná synonyma jsou například atminimai, atmintys „jeden z názvů albové poezie, lyrická forma blízká folkloru, ale zaznamenávaná písemně (stereotypní motivy, klišovité symboly atd.); často dedikačního charakteru, jednoduché formy, nekomplikovaného veršování, citově zabarvené krátké básně či sloky, jimiž se vyjadřuje náklonnost k adresátovi“ (LLE), šventykla, šventovė „budova určená k uctívání božstva a k vykonávání náboženských obřadů“ (ArchŽ) aj.
Typickým a pro terminologii mimořádně důležitým případem lexikální synonymie termínů je synonymie mezinárodních a litevských termínů5, například asmenvardis, antroponimas „vlastní jméno osoby: Vytautas, Žymantienė,
5 Mnoho příkladů takové synonymie lze nalézt v elektronickém slovníku Skolinti terminai ir jų atitikmenys, přístup přes internet: http://sta.lki.lt/.
Terminologija | 2015 | 22
4 3
Page 6
Vaižgantas“ (KalbŽ), būdvardėjimas, adjektyvacija „přibližování slov užívaných jako přívlastek ke třídě přídavných jmen a jejich přeměna v přídavná jména“ (LKE), hemistichas, puseilis „část verše před césurou nebo za ní“ (LiterŽ II) aj. Taková synonymie je v terminologii opodstatněná. Řady lexikálních synonym v terminologii tvoří také mezinárodní termín a hybrid, například penkiakolonė, pentastilas „řecký chrám s pěti sloupy na průčelí“ (ArchŽ), mezinárodní termín a neinternacionalizovaná výpůjčka, například strofa, posmas „1. spojení metrorhythmických jednotek básnického jazyka – veršů –, v němž se projevuje jak princip rytmu (metrum), tak celá hierarchie metrických vlastností jazyka a které se vyznačuje intonační jednotností a uzavřeností“ (LiterŽ II), dva litevské a jeden mezinárodní termín, například abėcėlė, alfabetas, raidynas „všechna písmena abecedy seřazená v určitém pořadí“ (KalbŽ), a termíny jiného původu (původ synonymních termínů se v tomto článku podrobněji nerozebírá).
Řady synonym mohou společně tvořit lexikální a slovotvorná synonyma (jednoslovné termíny), například apibrėžtis, apibrėžimas, definicija „úplná slovníková charakteristika, která zachycuje sémy jádra terminologického významu a vymezuje obsah pojmu, přičemž na určité úrovni abstrakce odhaluje podstatné znaky, jež jej odlišují od sousedních pojmů“ (TermŽ). Jestliže řada synonym zahrnuje termíny různého původu – mezinárodní termín (výpůjčku) a hybrid s kořenem mezinárodního původu (vytvořený již v litevštině) –, zdá se, že není zcela přesné hovořit o slovotvorné synonymii, ačkoli takové termíny odpovídají znakům slovotvorných synonym6, pokud se mezinárodní termín považuje za odvozené slovo; srov. řady synonym germanizmas, german ybė (a vokietybė) „slovo nebo výraz převzatý z germánských jazyků“ (KalbŽ), avanscena, priešscenis „část jeviště před oponou“ (DailŽ) aj. V terminologii je poměrně praktické a nejspíš přesnější řadit slovotvorná synonyma k lexikálním synonymům7. Slovotvorba je zdrojem takových synonym, avšak jako slova náležejí do lexikální roviny.
U víceslovných termínů je situace složitější. Při lingvistické analýze víceslovných synonymních termínů je třeba zohlednit vztah jak hlavní složky termínu, tak vedlejší složky k příslušným složkám jeho synonym,
6 Slovotvorná synonyma jsou „slova se společným kořenem, která mají stejný slovotvorný význam, totožný nebo podobný lexikální význam a různé slovotvorné formanty“ (Vaskelienė 2013: 207).
7 Z hlediska normování termínů je slovotvorná synonymie podle Stasise Keinysa v mnoha případech „snadno odstranitelná a lze ji považovat za důsledek nestabilního stavu terminologie“ (Keinys 2005 [1974]: 261).
44
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 7
až po vztah celého složeného termínu k jeho synonymu. Složené termíny jsou slovní spojení, a náležejí tedy k jiné jazykové rovině než jednoslovné termíny. V litevské lingvistice se syntaktickými synonymy obvykle rozumějí syntaktické konstrukce se stejným (nebo téměř stejným) lexikálním složením, ale odlišnou gramatickou stavbou, které mají blízký nebo podobný význam (Pikčilingis 1969: 49; Župerka 1983: 54–55, 2012: 47; Valiulytė 1998: 9). Stejné lexikální složení se chápe jako samostatná lexémata totožná nebo se stejným kořenem (Valiulytė 1998: 12). Taková synonyma tvoří v terminologii jeden z druhů složených synonymních termínů. Charakteristickým typem vyjádření složených synonymních termínů jsou složené synonymní termíny, jejichž vedlejší členy jsou vyjádřeny genitivem podstatného jména a přídavným jménem s příponou -inis. Pranas Kniūkšta (1976: 123, 124) nazývá synonyma tohoto typu smíšenými, šířeji gramatickými. Kazimieras Župerka (1983: 57–58, 2012: 50) je probírá mezi syntaktickými – synonymy slovních spojení. Několik příkladů takových termínů: antoniminė pora ir antonimų pora (Ermanytė 2008: 15), pakraščių tarmės, pakraštinės tarmės (viz Kardelis 2014 a tam uvedené zdroje), ritminis vienetas, ritmo vienetas „opakující se úsek určitého procesu“ (LiterŽ II)8, sinoniminis santykis ir sinonimijos santykis (Jakaitienė 2010: 121, 122), dažninis žodynas, dažnumų žodynas „slovník určitého jazyka, v němž jsou slova uspořádána podle četnosti výskytu v různých textech“ (LKE) (srov. dažnumų žodynas, dažnuminis žodynas (KalbŽ)) a další.9
V některých litevských terminologických pracích se nejen jednoslovné synonymní termíny, ale i synonymní členy složených synonymních termínů dělí na lexikální a slovotvorná synonyma (viz například Stunžinas 2005; Šilobritaitė 2007 a další)10. Základní členy složených termínů často (někdy i vedlejší členy) představují jednoslovné termíny, které mohou mít lexikální synonyma včetně odvozených slov (například kalbotyra – lingvistika → taikomoji kalbotyra – taikomoji lingvistika,
8 Ne všechny definice termínů v pramenech jsou přesné, v tomto článku se však hodnocení definic ponechává stranou.
9 Taková synonyma se do slovníků zařazují omezeně, protože jsou považována za příznak nestabilizované terminologie, lze je však nalézt ve vědeckých textech (buď v témže textu, nebo jedno synonymum v jednom a druhé v jiném textu).
10 V Mokomajame terminologijos žodynėlyje Reginy Kvašytė je definice termínu terminologie sinonimas následující: „jedna z dvojice či několika lexikálních jednotek – jednoduchý termín nebo kterýkoli člen složeného termínu se společným séme“ (TermŽ, zde i dále kurzíva moje. – A. M.). Lze se domnívat, že samotné složené termíny synonymy nejsou. Synonymní členy mohou mít i složené termíny, které samy navzájem synonymy nejsou, například lingvistické termíny atgalinis darinys ir retrogradinė daryba (příklady podle Keinys 1999: 113).
Terminologija | 2015 | 22 45
Page 8
tradicinė kalbotyra – tradicinė lingvistika (KalbŽ), apibrėžtis – apibrėžimas – definicija → ekstensinė apibrėžtis, ekstensinis apibrėžimas, ekstensinė definicija; neigiamoji apibrėžtis, neigiamasis apibrėžimas, neigiamoji definicija (TermŽ)), takže složené synonymní termíny vytvořené pomocí jednoslovných synonym by bylo možné považovat rovněž za lexikální (nebo slovotvorná) synonyma. Takovou synonymii neurčuje syntaktický vztah. Jestliže jsou vedlejšími členy složených synonymních termínů synonymní přídavná jména nebo slova adjektivního typu, označení syntaktického vztahu je shodné – v obou případech jde o shodu, například daugiasluoksnis stiklas, sluoksniuotas stiklas „sklo ze dvou či několika vrstev“ (DailŽ), sietinis (arba susijęs) kamienas „kmen, který se od samostatného (volného) liší tím, že sám netvoří slovní (a flektivní) kmen a vždy se vyskytuje (jako primární kmen) společně s příponou, předponou nebo jiným kmenem“ (Urbutis 2009: 144) a další. Některá taková synonymní příbuzná přídavná jména, například přídavná jména s příponou -inis a s příponou -iškas, považuje P. Kniūkšta za slovotvorná, případně šířeji gramatická synonyma (Kniūkšta 1976: 123, srov. Vaskelienė, Kučinskienė 2012: 155–156). J. Pikčilingis (1969: 50) řadí synonymně užívané atributivní přídavné jméno a příčestí k syntaktickým synonymům, přestože by se mohlo zdát, že rozdíly mezi takovými synonymy jsou spíše morfologické než syntaktické. Sám odůvodněně považuje rozlišování morfologických a syntaktických synonym pouze za otázku hlediska: „zda jsme gramatická synonyma nazývali morfologickými, nebo syntaktickými, závisí v mnoha případech na tom, číma očima se na ně díváme – morfologa, nebo syntaktika“ (Pikčilingis 1969: 50).
Složené synonymní termíny s odlišnou gramatickou stavbou mohou mít synonymní členy s různými kořeny, například: diferenciniai požymiai, skiriamieji požymiai „jazykové vlastnosti, jimiž se prvky určité třídy navzájem odlišují“ (LKE), kaitybos kamienas, fleksinis kamienas „kmeno zakončení ohebných slov, jehož tvar určuje jejich skloňovací typ“ (LKE; srov. jednoslovná synonyma kaityba, fleksija), kalbos politika, lingvistinė politika „systém opatření uplatňovaných státními, politickými a společenskými institucemi za účelem regulace jazyka a jeho užívání“ (KalbŽ) a další. Složené synonymní termíny nemusí mít ani jeden společný člen, a synonymie, která je spojuje, proto může být také různých typů, například: deskriptyvinė lingvistika, aprašomoji kalbotyra „směr americké strukturální lingvistiky (jeho nejvýznamnější představitel Leonard Bloomfield), který se metodou distribuční analýzy snažil všestranně popsat jazykové
46
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 9
formální prvky podle jeho vnitřní struktury“ (FonoLŽ) (tyto termíny mají i další synonyma: deskriptyvinė kalbotyra, deskriptyvizmas, aprašomoji kalbotyra (KalbŽ)), literatūros sąjūdis „organizovaná skupina spisovatelů (její členy spojují společné estetické a ideologické zásady)“ (LEM) a literatūrinis judėjimas (v článku Audra ir veržimasis, LEM) a další.
V litevské lingvistice se obvykle hovoří o synonymech na jedné jazykové rovině11, až na několik výjimek, například u složenin či odvozenin a jim synonymních slovních spojení. V terminologii se, jak už bylo zmíněno, setkáváme se synonymií jednoslovného a složeného termínu, dvouslovného a trojslovného termínu apod. Takové synonymní termíny se tradičně nazývají krátké a dlouhé varianty termínů (viz Keinys 1980: 101, 103). Na druhou stranu se ukázalo, že i badatelé zabývající se lexikálními synonymy hovoří o synonymii slova a slovního spojení; například Evalda Jakaitienė ve své učebnici lexikologie uvádí složená synonyma termínu banerio: kaičioji reklama, reklaminis skydelis, reklaminė juosta, reklaminė užsklanda (Jakaitienė 2010: 124). I tyto příklady jsou termíny.
Termíny odlišné stavby, jako viduriniai amžiai – viduramžiai „období vývoje společnosti následující po starověku. Zahrnuje období od pádu Římské říše (476) do konce 15. až počátku 16. století“ (VLE XXV), sociolingvistika – socialinė lingvistika „odvětví lingvistiky, které zkoumá vztahy mezi jazykem a společností, závislost fungování jazyka na společenských životních podmínkách, vztahy jazyka a kultury a otázky bilingvismu“ (LKE) a další, lze považovat za smíšená synonyma. J. Pikčilingis (1969: 73) nazývá slova a slovní spojení tohoto typu morfologicko-syntaktickými neboli smíšenými synonymy (podle něj synonymní vztah spojuje morfologický tvar a syntaktickou konstrukci či spojení). K. Župerka (2012: 40) probírá odvozeniny nebo složeniny a slovní spojení s blízkým či totožným významem společně se slovotvornými synonymy, označuje je však širším termínem konkurentai. Termíny takové formy se v terminologii řadí mezi syntaktická synonyma (viz TermŽ 61), nebo se například považují za varianty, nikoli synonyma (viz Kaulakienė 1994: 52).
Jak vyplývá z přehledu, synonymie termínů má velmi rozmanitou povahu; do jedné synonymní řady (zejména delší) vstupují nebo mohou vstupovat synonyma různých typů (srov. termín deskriptyvinė lingvistika a jeho synonyma). Ve snaze
11 V encyklopedii litevského jazyka je definice termínu synonymie následující: „vztah rovnocenného významu mezi dvěma či více jazykovými jednotkami téže roviny“ (LKE 488).
Terminologija | 2015 | 22
47
Page 10
Abychom se vyhnuli opakování a systematizovali popisy synonym, je vhodné dělit synonymní termíny z hlediska kořene na příbuzné a nepříbuzné synonymní termíny12.
Typy synonym rozlišované podle jazykových rovin, kořene termínů a struktury termínů jsou znázorněny ve schématu (vychází se z litevské lingvistické tradice). Je z něj patrné, že nejjednodušším – binárním – dělením synonymních termínů je dělení z hlediska kořene. Příbuzná synonyma a nepříbuzná synonyma tvoří v terminologii významnou opozici. Jsou-li termíny nepříbuzné, mají nejčastěji odlišný původ ony samy nebo jejich synonymní složky, případně se liší motivační příznak takových termínů13. Původ synonymních složek příbuzných gramatických synonym je v opozici synonym tohoto typu vyjádření bezvýznamný.
Typy synonym podle jazykových rovin, kořene termínů a struktury termínů
12 Za nepříbuzná synonyma by bylo možné považovat takové složené synonymní termíny, které obsahují alespoň jednu nepříbuznou složku. Výhody dělení synonymních termínů podle kořene zdůraznil Alvydas Umbrasas (2004: 101, 2010: 171).
13 Podle Aloyze Gudavičiuse „má nové slovo nebo nový význam v jazyce oporu, je motivováno, což znamená, že když pojmenováváme novou věc nebo podruhé pojmenováváme věc starou, zároveň říkáme, proč jsme ji tak pojmenovali, a zdůrazňujeme tu či onu vlastnost nebo aspekt pojmenovávané věci. Slovně vyjádřený základ pojmenování, motivace, tvoří jeho vnitřní formu“ (Gudavičius 2007: 147). Vnitřní forma termínu (v případě složeného termínu významová struktura jeho složek) propojuje logickou a lingvistickou stránku termínu (Никитина 1987: 46).
48
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 11
Uvedené schéma nezahrnuje všechny případy terminologické synonymie podle tří srovnávaných kritérií (jazyková rovina, kořen, struktura), srov. již probíraný termín deskriptyvinė lingvistika a jeho synonyma. Při srovnávání nepříbuzných synonym není obtížné vyčlenit termíny, jejichž motivační příznak není stejný, např.: aktualioji sakinio skaida, funkcinė sakinio perspektyva „členění a rozbor věty s ohledem na rozdílnou informační váhu jejích částí“ (LKE), antrinės spalvos, išvestinės spalvos, tarpinės spalvos „chromatické barvy získávané smícháním základních barev ve stejném poměru“ (DailŽ), aukso pjūvis, geometrinė proporcija „proporce stanovená antickými pythagorejci, která vysvětluje řád světa a krásu uměleckých děl“ (EstE) (srov. aukso pjūvis, dieviškoji proporcija (DailŽ)), miško stiklas, žaliasis stiklas „1. druh skla: nazelenalé sklo vyráběné v primitivních sklářských dílnách, zpravidla zřizovaných na okrajích lesů, přimícháváním místní suroviny – dřevěného popela (potaše) – do skloviny“ (DailŽ), pamatinis kamienas, darybos kamienas „kmen společný členům derivační opozice (odvozenému slovu a základovému slovu)“ (LKE), prancūziškasis parkas, barokiškasis parkas „park, který se zformoval ve Francii v 17. století přizpůsobením zásad italského parku rovnému, plochému terénu“ (DailŽ), sudėtinis terminas, daugiažodis terminas „termín složený ze dvou či více slov, kterým se označuje nejčastěji druhový pojem určité oblasti“ (TermŽ) aj.14 Lexikální významy slov fungujících jako synonymní složky nejsou stejné ani blízké, proto není přesné považovat uvedené a jim podobné termíny či jejich složky za lexikální synonyma. Taková synonyma se v terminologii nazývají aspektová synonyma (podtyp denotačních synonym), řadí se mezi podmíněná synonyma (viz Гринев 1993: 112) nebo se považují za kvazisynonyma (GTT). Porovnávat aspektová synonyma nebo zkoumat jejich původ, jako je tomu u jiných nepříbuzných synonym, nemá smysl. Srovnání takových synonymních termínů podle společných sémantických komponentů slov, z nichž se skládají, by však možná mohlo odhalit poznatky významné pro terminologii.
Do schématu podle všech tří kritérií rovněž nespadají synonyma s odlišnou strukturou, jako jsou atvirkštinė žodžių tvarka, inversija „slovosled odlišný od slovosledných tendencí převládajících v jazyce“ (LKE), atliepiamieji žodžiai, koreliatai „zájmena a příslovce zobecněného významu, užívaná k posílení a zdůraznění vztahů mezi větnými členy souvětí“ (LKE), baltieji pigmentai, baltalai „skupina barviv. Od
14 Jonas Klimavičius uvádí, že terminologické slovníky obsahují také takové dvojice synonym, v nichž je jeden člen termínem a druhý netermínem, například magnio sulfatas – karčioji druska (Klimavičius 1975: 100).
Terminologija | 2015 | 22
49
Page 12
od nejstarších dob se používaly různé minerály: křída, bílé jíly, sádra“ (DailŽ), slovotvorný význam, strukturální význam odvozeného slova „je význam vycházející ze slovotvorné formy slova, tj. ze strukturálních složek odvozeného slova (slovotvorného základu a formantu) a jejich vztahu“ (LKE), jugend, styl jugend „varianta art nouveau, která se zformovala v Německu“ (DailŽ), op-art, optické umění „směr abstraktního umění 60. let 20. století, založený na fyziologii a psychologii vidění a na vytváření optických iluzí hloubky, pohybu, pulzování a mihotání“ (DailŽ), sbližování a zánik nářečí, nářeční nivelizace „ubývání a zánik rysů odlišujících nářečí“ (LKE) atd. Některé z nich jsou takzvanými domácími ekvivalenty mezinárodních termínů, např.: obrácený slovosled, inverze; korelativní slova, koreláty, zčásti také sbližování a zánik nářečí, nářeční nivelizace. Složený termín optické umění lze také zčásti považovat za litevský (přesněji litevštější) ekvivalent jednoslovného termínu op-art. Na rozdíl od dříve probíraných složenin a víceslovných termínů (středověk a střední věk) tyto termíny nejsou jednovýrazové (srov. -art a umění). Termíny bílé pigmenty a běloby se značně podobají synonymním odvozeným slovům se společným slovotvorným základem a slovním spojením, která se rozlišují v litevské lingvistice; jednoslovný termín je vzhledem k víceslovnému termínu transformovaný, eliptický (srov. Gaivenis 2014: 505–506)15. Takové termíny se v terminologii označují také jako dlouhé a krátké varianty termínu (Keinys 2005 [1974]: 255–256, 1980: 101). Termín jugend a atributivní spojení s genitivem vlastního jména (víceslovný termín) styl jugend připomínají kontextová synonyma (termíny, které jsou synonymy pouze v kontextu); hlavní člen víceslovného termínu je hyperonymem jednoslovného termínu. Je zřejmé, že díky hlavnímu členu styl se tento termín z hlediska formy jeví jako jasnější, avšak tento člen je zároveň nadbytečný16. Synonyma slovotvorný význam, strukturální význam odvozeného slova a jejich vedlejší členy nejsou ani lexikálními, ani gramatickými synonymy. Pojem je pojmenován na základě odlišného motivujícího prvku.
V terminologii je tedy rozšířeno kritérium synonymie běžné v litevské lingvistice, podle něhož jsou synonyma jednotky téže jazykové roviny.
15 Vincas Urbutis při pojednání o vztahu slovotvorby a syntaxe tvrdil, že „slovotvorba, rodiny slov se slovotvornými vztahy tvoří základ (spolu se skloňováním), který umožňuje snadno transformovat (přepracovat, přestavět) některé syntaktické konstrukce na jiné, na výpovědi odlišné stavby“ (Urbutis 2009: 51).
16 Podle Kazimierase Gaivenise „se termín, který se ocitne v cizím prostředí, v jiném stylu, někdy stává nedostatečně jasným, získává doplňující vysvětlující slova a prodlužuje se“ (Gaivenis 2014: 122). Neexistují však kritéria, podle nichž by bylo možné určit, kdy je určité slovní spojení termínem a kdy jde o spojení termínu s nějakým vysvětlujícím slovem.
50 Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 13
PROBLÉMY S ROZPOZNÁVÁNÍM SYNONYMNÍCH TERMÍNŮ V TEXTU
Někteří badatelé se domnívají, že termíny jsou termíny tehdy, když se používají v určitých kontextech (Dubuc, Lauriston 1997: 84; Pearson 1998: 36). Termíny se v kontextu zkoumají in vivo (Dubuc, Lauriston 1997: 80). Někdy se dokonce tvrdí, že analyzovat je třeba pouze termíny diskurzu (Temmerman 2000: 224)17.
Požadavky kontextu podle Valentiny Skujinové způsobují určité změny podoby termínu či změny jiného druhu, v jejichž důsledku vznikají různé varianty užití termínu (Skujinia 1983: 19). J. Klimavičius při psaní o synonymii mezinárodních a litevských termínů v terminografii zdůrazňuje, že „užívání takové synonymie ve vědeckých textech má svou specifiku. V textech se častěji vyskytují výpůjčky, které již byly z jazykového systému vytlačeny, novotvary, jež se teprve vžívají, a obecně větší rozmanitost, kolísání a dynamika změn. Statistickou a stylistickou diferenciaci mezinárodních a litevských termínů lze zjistit pouze z textů“ (Klimavičius 1975: 93).
Podle V. Skujinové „se sice v oblasti kodifikace uvádějí synonyma, avšak v témže kontextu není žádoucí obměňovat výraz různými synonymy a dubletami termínu, neboť z toho mohou vzniknout nedorozumění ohledně obsahu“ (Skujinia 1983: 25)18. Tento požadavek či doporučení se však vztahuje pouze na systémová synonyma, protože „ve vědeckých textech, v nichž se připouští časté opakování téhož termínu, je přesto možné a dokonce žádoucí obměňovat výraz takzvanými kontextovými synonymy“ (tamtéž; viz také Skujina 1993: 54).
Ve vědeckých textech jsou tedy kontextová synonyma možná a užívají se. Jak je odlišit od systémových synonym?19 Termíny nelze oddělit od jejich definic (Gaivenis 2002: 14), definice však mohou být v textu implicitní. Při určování synonymních termínů v textech a snaze odlišit je od kontextových synonym se setkáváme s různými problémy rozpoznávání a výběru synonym. Snaha prakticky odlišit kontextová a systémová synonyma může být pro terminology, terminografy, ba i odborníky v daném oboru značnou výzvou, zvláště pokud se mají synonymní termíny určit v nesoučasných textech. Odborní-
17 Juan C. Sager zdůrazňuje, že v terminologii je nezbytné rozlišovat mezi původními a překladovými texty, protože ty druhé mohou obsahovat jak autentické termíny cílového jazyka, tak pouhé překladové ekvivalenty (Sager 1990: 142).
18 Ve stylistice se zdůrazňuje, že požadavek vyhýbat se monotónnosti textu se na termíny nevztahuje (Župerka 2012: 36). Systémová synonymní terminologie nemá v textu estetickou funkci, na rozdíl od synonym nespeciální slovní zásoby.
19 V některých výzkumech synonymních termínů (například Rimkutė 2007) se kontextová synonyma neoddělují od systémových synonym.
Terminologija | 2015 | 22
51
Page 14
Odborníkům může chybět lingvistické vzdělání, zatímco lingvistům – podrobné znalosti oboru (pokud nejde o lingvistiku) (viz Sager 1990: 213).
Lze vyčlenit několik hlavních problémů rozpoznávání systematických synonymních termínů; podrobněji se jim budeme věnovat.
Typickým sémantickým rozdílem mezi synonymy v nespecializovaném jazyce je šíře významu – význam jednoho slova je širší a druhého užší (Župerka 1983: 31, 2012: 32)20, v terminologii však takové sémantické rozdíly často vedou k odlišným termínům, nikoli k synonymům. Například ve Sinonimų žodyne (2002) je synonymem slova daina slovo giesmė21, v literární vědě však termíny daina a giesmė synonymy nejsou, srov.: daina „žánr vokální hudby spojující básnický text a melodii. Rozlišují se lidové a autorské písně (vytvořené básníky a skladateli). Lidové písně jsou díla zpívané poezie předávaná ústním podáním z generace na generaci“ (LLE), giesmė „1. veršované dílo konfesního charakteru, součást církevní liturgie, jeden z žánrů církevní literatury“, „2. veršované epické dílo, poema nebo její část“ (LLE).
atspalvis, pustonis – „drobný rozdíl mezi podobnými barvami, přechod z jednoho barevného odstínu do druhého, gradace odstínů téže barvy“ (DailŽ); tonas – „1. chromatická kvalita barvy, její odstín, popisovaný ve srovnání se základní barvou spektra (např. načervenalý, smaragdový, azurový, rezavý Δ). Tak se označuje také odstín převládající na obraze, který dodává barevnému ladění kompozice jednotnost (např. stříbrný, zlatý, teplý, chladný Δ díla). 2. Někdy se Δ označuje světlost barvy (např. světlý, tmavý, našedlý Δ)“ (DailŽ);
neologizmas, naujažodis – „nové slovo v jazyce, vzniklé morfologickým tvořením slov (ansamblietis, mėnuleigis, priešoperacinis, -ė, puolus, -i), tvořením zkratek (autokelias, pramprekyba, telelaida), přejímáním lexémů z jiných jazyků (kosmonautas, lavsanas, mazeris, telereportažas) apod. <...>“ (KalbŽ); naujadaras – „slovo nově utvořené vlastními jazykovými prostředky“, srov. neologizmas (KalbŽ);
20 V nespecializované slovní zásobě připomínají vztahy mezi dominantou a členy synonymické řady vztahy hierarchické (Jakaitienė 2010: 124).
21 Slova daina a giesmė jsou částečná synonyma, srov. giesmė (zpravidla slavnostní: Bažnytinė g.) (SŽ).
52
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 15
slova
termíny
pověst („lidové vyprávění o neobyčejných událostech či osobách“: Pověsti o založení Vilniusu) – báje („vyprávění o původu světa a přírodních jevů“: Etiologické báje) a pověst zast., legenda (zpravidla náboženského charakteru), mýtus („vyprávění o neobyčejných hrdinech a nadpřirozených bytostech“: Mýty o Héraklovi) (SŽ)
pověst „žánr vypravované lidové slovesnosti, jehož díla uměleckými obrazy vysvětlují původ přírodních a historických památek a vyprávějí o událostech minulosti spojovaných s výjimečnými místy nebo s činností mytických předků a historických osobností“ (LLE); legenda „2. Žánr literatury. Epické fantastické vyprávění s náboženskou či mytickou zápletkou o konkrétním místě, osobě, bozích, světcích. <...> Blízká žánrům báje a pověsti“ (VLE XI); báje „druh vypravované lidové slovesnosti, v jehož dílech se výrazně projevuje snaha zobrazovat skutečné události minulosti. Δ se dělí na žánry etiologických bájí, mytologických bájí, pověstí, legend a vyprávění“ (LLE); mýtus „kolektivní vyprávění o původu světa, bohů, člověka, přírodních jevů, života a smrti, odrážející prvotní chápání skutečnosti“ (VLE XV).
Z toho vyplývá, že obecné slovníky synonym nebo jiné slovníky nespeciální slovní zásoby, i když obsahují hledaná slova, nemohou vždy pomoci určit synonymní termíny; na druhou stranu může být v textu termín užšího významu nahrazen termínem významu širšího.
Jedním z rysů užívání termínů v textu je tedy užití termínu širšího významu namísto termínu užšího významu. Například se v textu namísto termínu metaforický význam užívá jeho hyperonymum přenesený význam, např.: „m e t a f o r i c k ý m p ř e n o s e m, na základě podobnosti dojmu vyvolaného dějem, vznikl další p ř e n e s e n ý v ý z n a m tohoto slovesa [zívat. – A. M.] ‚rozpraskat, roztrhnout se, popraskat‘“ (Jakaitienė 2010: 91); termín odvozenina v textu zastupuje jeho hyperonymum derivát, např.: „Jde již o popis významu skupinového tvoření, který se nevztahuje pouze na jeden d e r i v á t, nýbrž na všechny s u f i x á l n í o d v o z e n i n y na –idė“ (Urbutis 2009: 189).
Viktoras A. Tatarinovas nazývá užití hyperonyma namísto hyponyma hyponymickou variací a považuje je za stylistický prostředek (Татаринов 2006: 142). V terminologické literatuře se uvádí, že se ve speciálním jazyce zpravidla volí nejbližší hyperonymum (Sager 1990: 215, s odkazem na Hope 1984).
Kontextovou synonymii tohoto typu není vždy snadné odlišit od systémové synonymie, zejména nejsou-li termíny daného oboru ustálené, systematizované apod. Nápadnější je eliptické (lexikální) zkracování – jednoslovného
Terminologija | 2015 | 22
53
Page 16
nebo užití víceslovného termínu namísto vícesložkového složeného termínu, s nímž je spojen hierarchickým vztahem22, například namísto lidová speciální slovní zásoba se píše speciální slovní zásoba: „Naše lidová speciální slovní zásoba se týká především zemědělství a řemesel. <...> Na druhou stranu specialistům z různých vědních oborů, kteří se zabývají terminologickou prací ve svém oboru, často chybějí přesnější informace o litevské speciální slovní zásobě“ (Gaivenis 2002: 51–52); namísto překlad termínů prostě překlad: „Mnozí odborníci z různých oborů mají často zkreslenou představu i o samotném překladu termínů. Překlad je často chápán jako kopírování struktury nebo motivace termínů“ (Gaivenis 2002: 85). Tento jev se označuje také jako textová synonymie (Гринев 1993: 112).
Existují složitější a méně jednoznačné případy užívání termínů, například namísto termínu francouzská feministická kritika se užívá francouzský feminismus: „Nejrozšířenější je dělení feministické kritiky na dva hlavní směry – angloamerický a francouzský. <...> Na rozdíl od rané americké kritiky byl francouzský feminismus otevřeně teoretický a základní myšlenky čerpal z prací poststrukturalistů“ (XXLT 2006: 175). Je mezi těmito termíny, stejně jako mezi termíny feministická kritika a feminismus, synonymický, nebo hierarchický vztah?
Jaký je vztah mezi složenými lingvistickými termíny obecné slovo a obecné pojmenování? Termíny slovo a pojmenování nejsou synonyma, avšak obecná slova a obecná pojmenování jsou v encyklopedii litevského jazyka uvedeny jako synonyma (jejich mezinárodním synonymem je apelativa).
Na druhou stranu může mít tentýž termín více významů, z nichž jeden může být širší a zahrnovat jiný. Například hudební encyklopedie uvádí dva významy termínu tón: „1. Jinak tónový zvuk. 2. Složka tónového zvuku (částečný tón: základní tón, harmonická, alikvotní tón)“ (MuzE III). V textu tedy mohou termíny tón a tónový zvuk být spojeny buď synonymickým, nebo vztahom celku a části (partonymickým). V obou případech by šlo o systémové, nikoli kontextové vztahy.
V textech se vyskytují perifráze. Jde o popisná vyjádření termínů (o perifrázích viz Pikčilingis 1975: 231–233, 2010: 151–156; Župerka 1983: 35–36, 2012: 36; KalbŽ; LKE), která nelze vždy přesně odlišit od systémových synonym. Perifrázemi se ve vědecké a populárně-naučné literatuře vysvětlují čtenářům termíny, které nejsou vždy jasné a srozumitelné
22 Podrobněji viz Gaivenis 2002: 43, 2014: 28–29, 196.
54 Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 17
; logické perifráze jsou ve slovnících víceslovná vysvětlení (Pikčilingis 1975: 231). Podle V. Skujinise lze v textu užívat popisná vyjádření jako kontextová synonyma namísto obvyklých termínů (Skujinia 1983: 26).
Například perifrází eufonie je harmonie hlásek (LKE), harmonie zvuku řeči (LiterŽ II), perifrází antonyma jsou slova opačného významu (KalbŽ; LKE) atd. Některé perifráze lze chápat i jako termíny. Například Angelė Kaulakienė (2009: 131) při zkoumání vývoje litevské fyzikální terminologie zmiňuje synonymii jednoslovných termínů a popisných pojmenování, jimiž byly označovány příslušné vědní obory. V současném odborném jazyce tomu odpovídá vztah mezi termínem terminologie a perifrází věda o termínech, termínem morfologie a perifrází věda o slovních tvarech (srov. terminologie „věda o termínech“ (KalbŽ), morfologie „je věda o slovních tvarech, zahrnující jak tvoření tvarů, tak jejich ohýbání“ (Palionis 1999: 37)); jejich systémová synonyma pravděpodobně nikdo nepovažuje za synonyma, ačkoli je v určitém období vývoje terminologie bylo možné chápat jako systémová synonyma. Čistě systémovými synonymy jsou však dodnes literární věda a nauka o literatuře (srov. literární věda, nauka o literatuře „věda zkoumající krásnou lit. tvorbu, tvorbu spisovatelů, lit. proces, jeho podmínky a zákonitosti, jevy lit. života, fungování lit. ve společnosti“ (VLE XIII)). Perifráze tedy mohou být ve vědeckých textech kontextovými synonymy termínů, systémovými synonymy i minimálními definicemi.
Termíny mohou označovat či snad označovat tentýž pojem (z textů to není vždy zřejmé), ale jejich motivační rys se liší, například jazyková figura, stylistická figura a rétorická figura. Jsou-li taková synonyma uvedena ve slovnících jako heslové termíny, o jejich synonymitě se zřejmě nepochybuje.
V textech si konkurují dlouhé a krátké termínové formy. Například do Slovníku lingvistických termínů a Encyklopedie litevského jazyka je zařazen termín rod („morfologická kategorie podstatných jmen, přídavných jmen, číslovek, zájmen a příčestí, rozlišovaná podle spojování slov, vyjadřovaná koncovkami“ (LKE)). V učebnici Jonase Palionise Základy jazykovědy se jedna podkapitola nazývá kategorie rodu. Dále se v textu používá gramatická kategorie rodu, kategorie rodu, rod, srov.: „G r a m a t i c k á k a t e g o r i e r o d u má obvykle nějaké formální ukazatele, jinak
Terminologija | 2015 | 22 5 5
Page 18
jinak řečeno, lze ji rozpoznat podle formy. <...> V jazycích, v nichž se kategorie rodu vyjadřuje pomocnými slovy, se často vyskytují také případy smíšeného vyjadřování této kategorie, tj. kdy je ukazatelem rodu pomocné slovo (nejčastěji člen) spolu se supletivním kořenem nebo pomocné slovo spolu s afixem“ (Palionis 1999: 132–133). V lingvistické terminologii mají stejný význam. Jsou tyto termíny systémovými synonymy, nebo pouze kontextovými?23
E. Jakaitienė v učebnici lexikologie používá jednoslovné termíny synonymie, synonymičnost a víceslovné termíny synonymní vztahy, synonymní vazby: „Odhalit jejich rozdíly a stanovit kritéria blízkosti významů synonym je obtížné proto, že otázky synonymie úzce souvisejí s problematikou všech systémových vztahů, synonymní vztahy se kříží se všemi ostatními vztahy mezi slovy zmíněnými v předchozí kapitole, jejichž hranice je poměrně obtížné vnímat. <...> V pracích badatelů některých jazyků je dokonce považováno za nejdůležitější kritérium synonymie <...>. Synonymní vztahy vznikají obzvláště často mezi jednotlivými slovy a ustálenými spojeními“ (Jakaitienė 2010: 120–123). Jednoslovné a odpovídající víceslovné termíny se blíží aspektovým synonymům a kontextovým synonymům a náležejí k různým klasifikacím.
Část uvedených případů užití termínů v textu lze v širším smyslu označit za variování termínů, variování užití termínů (o variantách a jejich pojetí podrobně viz Miliūnaitė 2009). V terminologii by bylo vhodné používat pojem „konkurent“, který do litevské lingvistiky uvedl K. Župerka a který by zahrnoval úzce chápané varianty, systémová synonyma i další jazykové jednotky terminologické povahy, jež si v textu konkurují.
ZÁVĚRY
1. Pojetí synonym v terminologii není jednotné. Synonymie je někdy chápána velmi široce a zahrnuje nejen různé termíny jednoho jazyka označující tentýž pojem, ale také termín a jeho definici, termín a jeho ekvivalenty v jiných jazycích atd.
2. V terminologii není synonymie jevem pouze jedné jazykové roviny. Tradiční dělení synonym v litevské lingvistice na lexikální a gramatická synonyma nepokrývá všechny typy synonymie termínů.
23 Lze také uvažovat o tom, zda je u nich stejná míra terminologičnosti.
56
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 19
3. Důležitou a užitečnou opozicí v terminologii jsou synonyma se společným kořenem a synonyma s odlišnými kořeny. Zvláštní skupiny synonym v terminologii tvoří aspektová synonyma a také dlouhé a krátké varianty termínů.
4. Určení typu synonymních termínů je důležitou etapou výzkumu synonym. Například se nezdá smysluplné porovnávat podle původu gramatická ani jiná synonyma se společným kořenem či aspektová synonyma.
5. Ve vědeckých textech se vyskytují různé kontextové termínové synonymní výrazy – termíny širšího významu užívané místo termínů užšího významu, parafráze, dlouhé a krátké podoby termínů atd. Tyto zvláštnosti užívání termínů v textu je nutné zohlednit při výběru synonymních termínů jak tradičními metodami, tak automatickými prostředky.
6. Při zkoumání synonymie termínů lingvistickými metodami je důležité vymezit, co se považuje za synonymum a co za jiný typ konkurenta termínu. Je nutné rozlišovat systémová a kontextová synonyma, k tomu je však třeba dobře znát terminologický systém zkoumané oblasti.
Auksoriūtė A. 1997: Kai kurie sinonimijos atvejai naujausiuose kompiuterijos terminų žodynuose. – Terminologija ir dabartis. Mokslo darbai, Kaunas: Technologija, 15–19.
Cabré M. T. 1999: Terminology. Theory, Methods and Applications, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
DailŽ – Dailės žodynas. Ats. red. J. Mulevičiūtė, Vilnius: VDA leidykla, 1999.
Dubuc R., Lauriston A. 1997: Terms and Contexts. – Handbook of Terminology Management 1. Basic Aspects of Terminology Management. Compiled by S. E. Wright, G. Budin, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 80–87.
Ermanytė I. 2008: Antonimija ir antonimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
EstE – Encyklopedie estetiky. Ed. J. Mureika, Vilnius: Centrum vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2010.
FonolŽ – Bakšienė R. Fonologické termíny. Slovníček a výuková cvičení, Vilnius: Edukologija, 2011.
Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.
Gaivenis K. 2014: Rinktiniai raštai. Sud. J. Gaivenytė-Butler, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Gaivenytė J. 2000: Sudėtinių fizikos terminų sinonimijos atvejai terminų žodynuose. – Kalbos kultūra 73, 62–67.
Gerstenkorn A. 1993: Synonymy and Homonymy. – TKE’93: Terminology and Knowledge Engineering. Ed. Klaus-Dirk Schmitz, Frankfurt / M.: Indeks Verlag, 24–33.
GTT – de Bessé B., Nkwenti-Azeh B., Sager J. C. Glossary of Terms Used in Terminology. – Terminology 4(1), 1997, 117–156. Dostupné online: https://benjamins.com/#catalog/journals/term.4.1.08bes/fulltext.
Gudavičius A. 2007: Gretinamoji semantika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.
ISO 704:2000(E) Terminologická práce – zásady a metody.
Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
KalbŽ – Gaivenis K., Keinys St. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa, 1990.
24Řada publikací byla využita jak jako prameny článku, tak jako teoretická literatura.
Terminologija | 2015 | 22
57
Page 20
Kardelis V. 2014: Lietuvių kalbos salos: probleminiai aspektai. – Lietuvių kalba 8. Prieiga per internetą: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/issue/view/121.
Kaulakienė A. 1994: Fizikos ir technikos terminų sinonimijos vertinimas. – Lietuvių kalbotyros klausimai 31. Kalbos normalizacijos klausimai, 51–55.
Kaulakienė A. 2000: Kompiuterijos terminijos sinonimija: yda ar būtinybė. – Terminologija 6, 23–28.
Kaulakienė A. 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida, Vilnius: Technika.
Kazlauskaitė G. 2000: Lietuviškų ir tarptautinių fonetikos terminų sinonimija. – Terminologija 7, 25–31.
Keinys St. 1980: Terminologijos abėcėlė, Vilnius: Mokslas.
Keinys St. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.
Keinys St. 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.
Kitkauskienė L. 2005: Architektūros terminų sinonimija. – Lietuvių katalikų mokslo akademijos suvažiavimo darbai 19, 211–219.
Klimavičius J. 1975: Tarptautinių ir lietuviškų terminų sinonimija terminografijoje. – Lietuvių kalbotyros klausimai 16. Lietuvių terminologija, 91–123.
Kvasy tė R. 2000: Sinonimai latvių kalbos terminų žodynuose. – Terminologija 7, 76–87.
Labanauskienė S. 2014: Mykolo Miežinio Lietuviszkai-latviszkai-lenkiszkai-rusiszko žodyno lietuviški ir latviški sinoniminiai bei variantiniai augalų vardai. – Terminologija 21, 143–159.
LEM – Literární encyklopedie pro školy. Ed. L. Mačianskaitė, D. Mitaitė, D. Pociūtė-Abukevičienė, D. Satkauskytė, Vilnius: Institut litevské literatury a folkloru, 2011.
LiterŽ II – Slovník literárních termínů 2. Veršologie. Ed. J. Girdzijauskas, Vilnius: Baltos lankos, 1998.
LKE – Encyklopedie litevského jazyka. Ed. K. Morkūnas, Vilnius: Institut vědeckých a encyklopedických publikací, 2008.
LLE – Encyklopedie litevské literatury. Red. V. Kubilius, V. Rakauskas, V. Vanagas, Vilnius: Institut litevské literatury a folkloru, 2001.
Mikelionienė J. 2004: Dabartinės lietuvių filosofijos sinonimų ir darybos priemonių įvairovė. – Terminologijos istorijos ir dabarties problemos. Ats. red. St. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 271–275.
Miliūnaitė R. 2009: Dabartinės lietuvių kalbos vartosenos variantai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Mitkevičienė A. 2004: V. Dubo visuotinės literatūros vadovėlio terminų variantai. – Terminologija 11, 119–144.
MuzE II – Hudební encyklopedie 2, Vilnius: Litevská hudební akademie, Institut vědeckých a encyklopedických publikací, 2003.
MuzE III – Hudební encyklopedie 3, Vilnius: Litevská akademie hudby a divadla, Institut vědeckých a encyklopedických publikací, 2007.
Nissilä N., Nuopponen A. 2011: Polysemy of Synonymy - Concept Analysis of the Concept of Synonymy. – The 18th Europen Symposium on Language for Special Purposes: Proceedings. Ed. L. Alekseeva, Perm: Perm State University, 249–261.
Palionis J. 1999: Lietuvių kalbos mokslo pradmenys, Vilnius: Jandrija.
Pearson J. 1998: Terms in Context, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Pikčilingis J. 1969: Leksinė ir gramatinė sinonimika, Kaunas: Šviesa.
Pikčilingis J. 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas.
Pikčilingis J. 2010: Stilistiko darbų rinktinė. Sud. R. Koženiauskienė, A. Pečeliūnienė, M. Tverijonas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.
Rimkutė A. 2007: Kai kurie sinoniminių religijos terminų vartosenos atvejai katekizmuose (XVI a. ir XIX a. galas–XX a. pradžia). – Terminologija 14, 135–145.
Sager J. C. 1990: A Practical Course in Terminology Processing, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Přejaté termíny a jejich ekvivalenty. Šéfred. A. Auksoriūtė, Vilnius: Institut litevského jazyka, 2014. – http://sta.lki.lt/.
Skujina V. 1993: Some Aspects of the Specific Character of the Semantic Level in Terminology. – TKE’93: Terminology and Knowledge Engineering. Ed. Klaus-Dirk Schmitz, Frankfurt / M.: Indeks Verlag, 50–55.
Skujinia V. 1983: Terminas kontekste. – Kalbos kultūra 44, 19–26.
Stankevičienė S. 2012: Variantinė ir sinoniminė lietuvių ir vokiečių kalbų elektrostatikos terminų raiška. – Kalbų studijos 21, 21–27.
58 Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
Page 21
Stunžinas R. 2005: Statybos terminijos sinonimija. – Terminologija 12, 7–26.
Stunžinas R. 2010: Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių liaudies terminijos sinonimija. – Terminologija 17, 130–142.
SŽ – Lyberis A. Sinonimų žodynas, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 2002.
Šilobritaitė D. 2007: Vienažodžių matematikos terminų sinonimija matematikos vadovėliuose. – Terminologija 14, 146–158.
Šilobritaitė D. 2010: Informatikos ir kompiuterių įrangos žodynėlių terminijos skirt ybės. – Terminologija 17, 68–78.
Temmerman R. 2000: Towards New Ways of Terminology Description: the Sociocognitive Approach, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
TermŽ – Kvašytė R. Učební terminologický slovníček, Šiauliai: Vydavatelství Šiauliai University, 2005.
Umbrasas A. 2002: Lietuvos Respublikoje (1918–1940) veikusio Baudžiamojo statuto vertimų teisės terminijos skirt ybės. – Terminologija 9, 78–94.
Umbrasas A. 2004: Bendrąsškai dvižodžių teisės terminų sinonimai ir variantai 1918–1940 m. Lietuvos kodeksuose. – Terminologija 11, 100–118.
Umbrasas A. 2010: Lietuvių teisės terminija 1918–1940 metais. Pagrindinių kodeksų terminai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Valiulytė E. 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai. Vietos, laiko ir priežasties raiška, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Vaskelienė J. 2000: Darybiniai sinonimai, Šiauliai: K. J. Vasiliausko įm.
Vaskelienė J. 2013: Darybinių sinonimų, darybinių variantų ir paronimų panašumai bei skirtumai. – Žmogus ir žodis. Didaktinė lingvistika 15(1), 206–214.
Vaskelienė J., Kučinskienė R. 2012: Dabartinės lietuvių kalbos būdvardžių darybiniai sinonimai. – Žmogus ir žodis. Didaktinė lingvistika 14(1), 153–161.
VLE XI – Všeobecná litevská encyklopedie 11, Vilnius: Institut vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2007.
VLE XIII – Všeobecná litevská encyklopedie 13, Vilnius: Institut vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2008.
VLE XV – Všeobecná litevská encyklopedie 15, Vilnius: Institut vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2009.
VLE XXV – Všeobecná litevská encyklopedie 25, Vilnius: Centrum vědeckého a encyklopedického vydavatelství, 2014.
Župerka K. 1983: Lietuvių kalbos stilistika, Vilnius: Mokslas.
Župerka K. 2012: Stilistika. III patais. ir pap. leid., Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.
XXLT 2006: XX amžiaus literatūros teorijos. Sud. A. Jurgutienė, Vilnius: VPU leidykla.
Голovin Б. Н., Кобрин Р. Ю. 1987: Лингвистические основы учения о терминах, Москва: Высшая Школа.
Гринев С. В. 1993: Введение в терминоведение, Москва: Московский лицей.
Никитина С. Е. 1987: Семантический анализ языка науки. На материале лингвистики, Москва: Наука.
Татаринов В. А. 2006: Общее терминоведение. Энциклопедический словарь, Москва: Московский лицей.
NĚKTERÉ ASPEKTY SYNONYMIE TERMÍNŮ
Článek se zabývá významným terminologickým problémem – synonymií termínů. Pojednává o některých aspektech synonymie termínů, kterým se v litevské terminologii věnovala jen malá nebo žádná pozornost. Tvrzení vycházejí z terminologie humanitních oborů (lingvistiky, literární vědy, muzikologie, umění, architektury, estetiky atd.) a jsou na ní ilustrována.
V první části je stručně pojednáno o pojetí synonym a o hranicích synonymie v terminologii.
Druhá část se zabývá typy synonymních termínů podle tří kritérií: struktury termínů, jazykové roviny a kořene termínů. Vychází z tradičního přístupu litevské lingvistiky k synonymii a identifikuje některé specifické typy synonymních termínů.
Terminologija | 2015 | 22
59
Page 22
Třetí část pojednává o problémech identifikace synonymních termínů v textech, které jsou způsobeny především kontextovou synonymií.
Jsou vyvozeny následující závěry:
1) Pojetí synonymie v terminologii se liší. Synonymie se někdy chápe velmi široce: zahrnuje nejen různé termíny jednoho jazyka označující tentýž pojem, ale také termín a jeho definici, termín a jeho ekvivalenty v jiném jazyce atd.
2) Synonymie v terminologii není jevem pouze jedné jazykové roviny. Tradiční dělení synonym na lexikální (v lingvistice: asmenvardis a antroponimas „osobní jméno“) a gramatická synonyma (ve versologii: ritminis vienetas a ritmo vienetas „rytmická jednotka“) nepokrývá všechny typy synonymie termínů.
3) Důležitým a užitečným protikladem v terminologii jsou synonyma se společným slovním kořenem a synonyma bez společného slovního kořene. Ke specifickým typům synonymních termínů patří aspektová synonyma, jakož i termín a jeho zkrácená nebo rozšířená podoba.
4) Určení typu synonymních termínů je významnou etapou zkoumání synonymie. Například se nezdá být relevantní porovnávat gramatická synonyma podle jejich původu, stejně jako jiná synonyma se společným slovním kořenem nebo aspektová synonyma.
5) Ve vědeckých textech se vyskytují různé kontextové synonyma: místo termínů s užším významem se používají termíny s širším významem, místo termínů opisná pojmenování, termíny a jejich zkrácené nebo rozšířené podoby atd. Při získávání synonymních termínů tradičními i automatizovanými nástroji je třeba zohlednit zvláštnosti používání termínů v textech.
6) Při zkoumání termínů pomocí lingvistických metod je důležité určit, co se považuje za synonymum a co za druh konkurenčního termínu. Systémová a kontextová synonyma je třeba rozlišovat; k tomu je však nezbytné velmi dobře znát terminologický systém zkoumané oblasti.
Přijato 22. 6. 2015
Asta Mitkevičienė, Litevský jazykový institut, P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, e-mail: [email protected]
60
Asta Mitkevičienė | Kai kurie terminų sinonimijos aspektai
