AURELIJA LEONAVIČIENĖ

Technologická univerzita v Kaunasu

DALIA LIEPUONIŪTĖ

Technologická univerzita v Kaunasu

PŘEKLAD LEXIKÁLNÍCH ANALYTICKÝCH KONSTRUKCÍ VYJÁDŘENÍ GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA SOUDNÍHO DVORA EVROPSKÉ UNIE Z FRANCOUZŠTINY DO LITEVŠTINY

KLÍČOVÁ SLOVA: lexikální analytická konstrukce, způsob překladu, administrativní styl, norma spisovného jazyka.

V posledních dvaceti letech přibylo překladů dokumentů Evropské unie (dále jen EU) do litevštiny a zrychlil se vývoj administrativního jazyka. V důsledku interlingvistického vlivu se v textech administrativního stylu začaly objevovat nové, někdy překladateli nemotivovaně zvolené jazykové rysy. Jak je známo, na změny nejrychleji reaguje lexikum; mění se určité stylistické rozlišovací znaky užívání lexika. Srovnávání originálních a překladových textů poskytuje řadu užitečných údajů o užívání lexika, zejména pak srovnání překladových textů administrativního stylu v litevštině, který je méně standardizovaný, s anglickými nebo francouzskými texty s dlouhou tradicí tohoto stylu.

O aktuálnosti výzkumu současných překladových textů administrativního stylu v litevštině svědčí následující myšlenky vyslovené na mezinárodní konferenci „Litevština v prostoru Evropské unie“, kterou uspořádal Seimas Litevské republiky dne 8. prosince 2008: „Nízká kvalita překladů právních předpisů EU nepochybně poškozuje litevský administrativní jazyk i právní jazyk. V dokumentech, do nichž se přebírají překlady administrativních textů EU, jsou patrné rysy textů v jiných jazycích: objevily se nové termíny a názvy dokumentů a institucí, přibylo internacionalismů, objevila se nepřeložená slova a slovní spojení z jiných jazyků; mění se stavba vět, které jsou velmi dlouhé a

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPUONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí vyjádření generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

95

neobratné; vlivem analytické angličtiny přibylo substantivních konstrukcí.“ (Auksoriūtė 2008: 41–49).

Ačkoli je administrativní styl ze všech funkčních stylů nejpřísnější, nejuzavřenější a nejšablonovitější a vyznačuje se nejmenší žánrovou diferenciací (Župerka 2001: 95–96), změny jeho norem ovlivňují jazyk ostatních funkčních stylů, zejména odborného stylu, a vůbec celý spisovný litevský jazyk (Vladarskienė 2007: 55–61). Otázky kvality překladů administrativního stylu i jazykové novinky šířící se v překladových textech by proto měly stále více zajímat jazykovědce.

S ohledem na aktuálnost tématu byly pro výzkum vybrány závěry generálních advokátů Soudního dvora, jeden z žánrů právního podstylu administrativního stylu, v dokumentové databázi institucí EU (EUR-lex), a to ve francouzštině a litevštině. Předmětem výzkumu jsou lexikální analytické konstrukce, které jsou pro francouzštinu mimořádně typické, a jejich překlady do litevštiny. Výběr textů uvedeného žánru vycházel z opakovaně vyjadřovaného názoru ve stylistických studiích, že při popisu „charakteristik administrativního stylu, jeho lingvistických rysů či trendů jeho utváření se nejčastěji vychází pouze z textů právního podstylu, protože nejlépe odpovídají normám administrativního stylu“ (Bitinėnė 2002: 4). Výzkumný materiál tvoří 444 stran závěrů generálních advokátů z let 2003–2013 (fr. conclusions), rozdělených do dvou srovnávaných období: soubor textů z let 2003–2008 o 106 171 slovech a texty z let 2009–2013 o 114 870 slovech. Celkový počet slov v analyzovaných dokumentech činí 221 041. Rozdělení souborů soudních závěrů do dvou období umožňuje zaznamenat změny v překladu zkoumaných administrativních textů v průběhu deseti let a určit vývoj kvality překladů. Cílem uvedeného výzkumu je prozkoumat četnost užívání lexikálních analytických konstrukcí v závěrech generálních advokátů ve francouzštině a stanovit způsoby jejich překladu do litevštiny. Stanovují se tyto úkoly: 1) teoreticky pojednat o lexikálních analytických konstrukcích ve francouzštině a jejich rozdílech oproti gramatickým analytickým konstrukcím a volným slovním spojením; 2) určit žánrové zvláštnosti užívání lexikálních analytických konstrukcí ve zkoumaných textech a porovnat údaje o jejich užívání ve dvou výzkumných obdobích; 3) určit způsoby překladu lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny a posoudit kvalitu jejich překladu. Stylistická analýza rozložení zkoumaných konstrukcí a jejich překladu se provádí pomocí kvantitativní, srovnávací a překladové analýzy a popisné metody. Výzkum byl proveden na Kaunas University of Technology v rámci účasti na projektu Rady pro výzkum Litvy „Podpora studentské vědecké činnosti“

96

KALBOS KULTŪRA | 86

(VP1-3.1-ŠMM-01-V-02-003). Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu Litevské republiky v rámci 3. priority operačního programu Rozvoj lidských zdrojů „Posilování výzkumných kapacit“.

POJETÍ LEXIKÁLNÍCH ANALYTICKÝCH KONSTRUKCÍ VE FRANCOUZŠTINĚ A VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍ ANALÝZY VÝZKUMNÉHO MATERIÁLU

Lexikální analytické konstrukce jsou typické pro analytické jazyky, jako je angličtina, francouzština a další, v nichž se význam celého spojení vyjadřuje dvěma či více samostatnými slovy, z nichž jedno má lexikální a druhé gramatický význam. Tato forma lexikální jednotky často tvoří opozici vůči syntetické formě, v níž se jedním slovem vyjadřuje lexikální i gramatický význam (Leonavičienė 2009: 24).

V lingvistice se lexikální analytické konstrukce odlišují od gramatických analytických forem a volných slovních spojení. Na rozdíl od gramatických analytických forem (např. ve francouzštině tu as fait, tu vas dire, il vient de parler aj.) se lexikální analytická forma skládá ze spojení pomocného slovesa (fr. verbe support) a podstatného jména (méně často přídavného jména či předložkové konstrukce), kterému v témže analytickém jazyce odpovídá jedno sloveso, například avoir de l’admiration – admirer, donner un ordre – ordonner, donner les définitions – définir, donner l’autorisation – autoriser, faire des recommandations – recommander, faire une demande – demander, prendre en considération – considérer aj. Uvedené i další lexikální analytické konstrukce ve francouzštině nalezené ve zkoumaných textech mají nejčastěji jednoslovné synonymum, zatímco gramatická analytická forma taková lexikální synonyma obvykle nemá.

Poněkud obtížnější je odlišit lexikální analytické konstrukce od volných slovních spojení a kolokací typických pro administrativní styl. Ve volných slovních spojeních a kolokacích si všechny složky zachovávají samostatný význam, zatímco lexikální analytickou konstrukci lze podle Igora Melčuka rozpoznat díky nezbytné podmínce: k hlavnímu a nejdůležitějšímu lexému se jiným slovem přidává dodatečný flektivní význam (Mel’čuk 1990: 131–132).

Hlavními sémantickými složkami lexikálních analytických konstrukcí ve francouzštině jsou podstatná jména, někdy přídavná jména či předložkové konstruk-

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí v závěrech generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

97

…cí. Podle lingvistů Martina Riegela, Jeana-Christopha Pellata a Reného Rioula má lexikální analytická konstrukce často v jazyce blízký kořenový slovesný protějšek ke svému podstatnému jménu či přídavnému jménu (faire le résumé d’un livre / résumer un livre), vyskytují se však i taková podstatná jména, která nemají odpovídající slovesné protějšky (faire le bilan de sa vie ≠ bilaner? sa vie, émettre une hypo-thèse sur la question ≠ hypothéser? sur la question a další) (Riegel et al. 2006: 232–233). Podstatná jména v analyzovaných konstrukcích jsou velmi různorodá, počet pomocných sloves, která vyjadřují gramatickou informaci, je však omezenější. Podle M. Riegela se nejčastěji používají avoir, donner, faire, mettre, porter a další slovesa vyjadřující predikativní vztahy, která označují počátek děje (Pierre gagne de l’assurance), jeho trvání (Pierre a de l’assurance / garde (conserve) son assurance) nebo konec (Pierre perd son assurance) a lze je, s ohledem na stylistickou vhodnost, použít s podstatnými jmény (avoir de l’intérêt pour → éprouver, manifester, témoigner, etc. de l’intérêt pour; faire l’examen de → effectuer, procéder à, etc. l’examen de; donner l’ordre de → intimer l’ordre de) (Riegel et al. 2006: 232–233).

Lexikální analytické konstrukce jsou rysem analytického systému francouzštiny. Těmito konstrukcemi se zabývali lingvisté M. Riegel, J.-C. Pellat, R. Rioul (2006), I. Mel’čuk (1990) a další; otázkami jejich stylistického užití a překladu do litevštiny se zabývala Aure­lija Leonavičienė (2009: 23–30; 2010: 135–149). Dosud však výrazně chybí analýza způsobů užívání lexikálních analytických konstrukcí ve francouzštině a jejich překladu do litevštiny v rozsáhlejších a reprezentativnějších textech administrativního stylu.

Při analýze rozložení lexikálních analytických konstrukcí v 444 stranách zkoumaného francouzského materiálu bylo nalezeno celkem 705 lexikálních analytických konstrukcí: tenir / prendre en / rendre compte, prendre en considération, ressortir / résulter des considérations, avoir à la disposition, avoir / énoncer / faire / imposer / fonder l’obligation, poser la/ remettre en/ saisir/ soumettre/ soulever/ déférer question a další. Konstrukce vybrané k užívání v textech souvisejí s tématem a obsahem zkoumaných textů. Na základě již probraných teoretických poznatků byly příklady shromážděné ze zkoumaného materiálu odděleny od 1) gramatických analytických forem, 2) opakujících se volných slovních spojení a 3) kolokací právního jazyka. V závěrech generálních advokátů z prvního období, tj. let 2003–2008, bylo zjištěno 355 lexikálních analytických konstrukcí, zatímco v textech stejného žánru z druhého období, let 2009–2013, 350 lexikálních analytických konstrukcí. Podobné rozložení lexikálních analytických konstrukcí v textech obou období (viz tabulka 1) svědčí o stabilitě užívání těchto konstrukcí ve zkoumaných textech administrativního stylu

98

KALBOS KULTŪRA | 86

…textech. Jejich celková četnost činí přibližně 6,3 konstrukce na 10 stranách celého zkoumaného materiálu, což umožňuje považovat tyto lexikální jednotky za charakteristický rys daného žánru administrativního stylu. V jednotlivých obdobích se jejich užívání mírně liší: v letech 2003–2008 přibližně 6,14 konstrukce, v letech 2009–2013 přibližně 6,5 konstrukce. Četnost užívání lexikálních analytických konstrukcí ve druhém období je na 10 stranách pouze o 0,36 vyšší, takže tento rozdíl je příliš malý na to, aby prokazoval rostoucí tendenci jejich užívání v textech zkoumaného žánru.

TABULKA 1. Kvantitativní rozložení lexikálních analytických konstrukcí ve francouzštině

Období

Počet stran

Počet lexikálních analytických konstrukcí

Četnost lexikálních analytických konstrukcí na 10 stranách

2003–2008

218

355

~6,14

2009–2013

226

350

~6,5

2003–2013

444

705

~6,3

Získané údaje o četnosti užívání lze porovnat s výzkumy Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (protokolů), které A. Leonavičienė provedla o něco dříve (2010: 135–139). V textu o pouhých 31 stranách bylo nalezeno 43 lexikálních analytických konstrukcí, tj. přibližně 14 na 10 stranách. Malý rozsah zkoumaného materiálu vypovídal pouze o užívání lexikálních analytických konstrukcí v analyzovaném dokumentu a neumožňoval vyvozovat obecnější závěry o jejich četnosti v jiných žánrech administrativního stylu. Proto bylo v této studii rozhodnuto významně rozšířit vzorek zkoumaného materiálu, aby lépe odrážel objektivní četnost lexikálních analytických konstrukcí v textech zkoumaného žánru.

Ve srovnání s výzkumy užívání lexikálních analytických konstrukcí v textech jiných funkčních stylů francouzštiny, zejména v uměleckých textech podobného rozsahu (v letech 2009–2010 A. Leonavičienė zjistila, že ve 467 stranách čtyř prozaických děl uměleckého stylu se na 10 stranách užívá v průměru 5,25 lexikální analytické konstrukce, zatímco ve 148 stranách textů publicistického stylu 5 konstrukcí na 10 stranách (2009: 25; 2010: 139)), lze konstatovat, že v závěrech generálních advokátů administrativního stylu o rozsahu 444 stran se na 10 stranách užívá více lexikálních analytických konstrukcí, konkrétně přibližně 6,3. Lexikálních analytických

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Europos Sąjungos Teisingumo Teismo

generalinio advokato išvadų leksinių analitinių konstrukcijų vertimas iš prancūzų kalbos į lietuvių kalbą

99

Četnost těchto konstrukcí v textech administrativního (~6,3), uměleckého (~5,25) a publicistického (~5) stylu ve francouzštině umožňuje tvrdit, že nejsou stylisticky příznakové a lze je považovat za obecnou charakteristiku analytického systému francouzského jazyka; jejich častější užívání v textech administrativního stylu však dovoluje chápat je jako rozlišovací jazykový znak zkoumaného žánru. Toto tvrzení podporuje názor C. Blanche-Benveniste, že žánr textu určuje kvantitativní užití lexikálních a gramatických prostředků (2000: 55–63), jejich rozložení v textech a samozřejmě i určité způsoby jejich překladu.

ZPŮSOBY PŘEKLADU FRANCOUZSKÝCH LEXIKÁLNÍCH ANALYTICKÝCH KONSTRUKCÍ DO LITEVŠTINY

Po analýze souborů textů ze dvou zkoumaných období byly určeny společné způsoby překladu lexikálních analytických konstrukcí za celé desetiletí (2003–2013): 1) překlad českým ekvivalentem v podobě slovesa; 2) překlad jmennou konstrukcí; 3) překlad podstatným jménem (viz tabulku 2); 4) překlad přídavným jménem nebo spojením přídavného jména a slovesa; 5) překlad příslovcem a 6) vynechání lexikální analytické konstrukce (viz tabulku 3).

TABULKA 2. Nejčastější způsoby překladu francouzských lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny

Období | Překlad slovesem a jeho tvary | Překlad jmennou konstrukcí | Překlad podstatným jménem | Počet výskytů | Procentuální četnost | Počet výskytů | Procentuální četnost | Počet výskytů | Procentuální četnost | 2003–2008 | 212 | ~59,7 | 125 | ~35,2 | 13 | ~3,7 | 2009–2013 | 213 | ~60,9 | 120 | ~34,3 | 12 | ~3,4 | 2003–2013 | 425 | ~60,2 | 245 | ~34,8 | 25 | ~3,5

Výsledky kvantitativní analýzy za celé zkoumané období ukazují, že za nejčastější způsoby překladu lze považovat překlad slovesem a jmennou konstrukcí. Zbývající překladové příklady představují pouze 5% všech analyzovaných příkladů.

100

KALBOS KULTŪRA | 86

TABULKA 3. Další způsoby překladu francouzských lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny

Období | Překlad přídavným jménem nebo spojením přídavného jména a slovesa | Překlad příslovcem | Vynechání lexikální analytické konstrukce Počet výskytů | Procentuální četnost | Počet výskytů | Procentuální četnost | Počet výskytů | Procentuální četnost 2003–2008 | 4 | ~1,1 | 1 | ~0,3 | 0 | ~0 2009–2013 | 2 | ~0,6 | 1 | ~0,3 | 2 | ~0,6 2003–2013 | 6 | ~0,9 | 2 | ~0,3 | 2 | ~0,3

Jak již bylo uvedeno, nejčastěji se překládá slovesem: v textech prvního období (2003–2008) bylo z 355 lexikálních analytických konstrukcí 212 přeloženo slovesem (~59,7% všech analyzovaných příkladů), zatímco ve druhém období (2009–2013) bylo z 350 konstrukcí přeloženo slovesem 213 (~60,9% všech analyzovaných příkladů). Překlad lexikálních analytických konstrukcí v závěrech generálních advokátů za celé zkoumané desetiletí (2003–2013) slovesem a jeho tvary představuje ~60,2% příkladů zkoumaného materiálu. Překladatelé volili tento způsob vzhledem k sémantice francouzských lexikálních analytických konstrukcí, tj. vzhledem k tomu, že často vyjadřují děj, a s ohledem na slovesnou a flektivní povahu litevštiny:

(1) Bylo by tedy třeba odpovědět na druhou otázku kladně. (C-349/01)

Podle názoru podnikové rady by se z tohoto důvodu mělo na druhou otázku odpovědět kladně. (C-349/01)

(2) <...> žádnému pracovníkovi nevznikla žádná újma jen proto, že není ochoten souhlasit s výkonem takové práce. (C-397/01 až C-403/01)

<...> zaměstnanec neutrpí v důsledku jednání zaměstnavatele žádnou újmu proto, že nechce souhlasit s výkonem takové práce. (C-397/01 až C-403/01)

(3) Správní soud (Lucembursko) pochybuje o slučitelnosti ustanovení vnitrostátního práva o dani z příjmů s pravidly volného pohybu kapitálu. (C-242/03)

Lucemburský Cour administrative pochybuje o slučitelnosti jednoho ustanovení vnitrostátního práva o dani z příjmů s pravidly volného pohybu kapitálu. (C-242/03)

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí v závěrech generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

101

Zde je více příkladů tohoto způsobu překladu:

apporter les preuves – prokázat; donner des indications – uvést; effectuer un travail – pracovat; exercer le contrôle – kontrolovat; faire mention – zmínit; faire suite – navázat; faire usage – užívat, používat; fournir les informations – informovat; fournir des explication – vysvětlit; mettre fin – ukončit; prendre une décision – rozhodnout; prendre part – účastnit se, přispět atd.

Francouzské lexikální analytické konstrukce nevyjadřují vždy děj; mohou zdůrazňovat předmět nebo výsledek. Tyto významy jsou charakteristické pro administrativní jazyk, v němž je třeba „vyjadřovat nikoli děje, ale jejich výsledky, užívat pojmy a definované termíny“ (Kniūkšta 2005: 60). Proto překladatelé s přihlédnutím ke specifikům významu překládaných konstrukcí převedli přibližně 34,8% všech příkladů pomocí českých jmenných konstrukcí:

(4) La requérante au principal, la défenderesse au principal, les gouvernements autrichien, espagnol, italien et du Royaume-Uni ainsi que la Commission européenne ont présenté des observations écrites dans cette affaire. (C-523/10) Pastabas raštu pateikė pagrindinės bylos ieškovė ir atsakovė, Austrijos, Ispanijos, Jungtinės Karalystės ir Italijos vyriausybės bei Komisija. (C-523/10)

(5) Dopisem zaslaným dne 27. října 2011 položil Soudní dvůr otázku, na kterou měl být před jednáním podán písemný odgovor, a to v následujícím znění [...] (C-522/10) V dopise odeslaném dne 27. října 2011 položil Soudní dvůr následující otázku, na kterou měla být do jednání podána písemná odpověď [...]. (C-522/10)

Jmenné konstrukce, jejichž význam se liší od významu odpovídajících sloves, jsou pro jazyk nezbytné. Podle Prana Kniūkšty jsou „rozdíly ve významu vyplývající z významu podstatných jmen jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se jmenné konstrukce prosazují a šíří“ (2005: 69). I když lze jmennou konstrukci v překladu nahradit slovesem, jejich významy se ne vždy shodují. Lze tedy tvrdit, že „jmenné způsoby vyjadřování se šíří z objektivních důvodů a v určitých případech se nevyhnutelně prosazují“ (Kniūkšta 2005: 60).

Výsledky výzkumu umožňují konstatovat, že příklady překladu lexikálních analytických konstrukcí jmennými konstrukcemi jsou v různých sledovaných obdobích rozloženy podobně: v překladech stanovisek generálních advokátů z let 2003–2008 byly jmenné konstrukce zvoleny 125krát (což představuje přibližně 35,2% všech příkladů sledovaného období), zatímco v letech 2009–2013 120krát (přibližně 34,3% příkladů). Nejčastěji

102

KALBOS KULTŪRA | 86

se v překladech celého zkoumaného materiálu (2003–2013) vyskytovaly tyto konstrukce: mít právo (7,3% všech jmenných konstrukcí), být k dispozici (4,5%), vznést / položit otázku (4%), provést audit (3,7%), udělit právo (3,7%), přijmout rozhodnutí (3,3%), předložit vyjádření (2,8%), mít vliv (2,8%), mít vliv (2,4%), odkazovat (1,6%), podat žádost (1,6%), poskytnout možnost (1,6%), podat stížnost (1,2%) atd. Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že volbu konkrétních konstrukcí a četnost jejich užívání určovalo téma a obsah zkoumaných textů. S přihlédnutím k těmto faktorům volili překladatelé buď přesný slovníkový ekvivalent překládané francouzské konstrukce (příklady 4 a 5), nebo českou jmennou konstrukci vhodnější v daném kontextu a typičtější pro texty zkoumaného žánru, která odráží lexikální specifika administrativního jazyka:

(6) Článek 48 stanoví, že „[p]ro účely této hlavy žádné ustanovení této dohody nebrání stranám uplatňovat jejich právní předpisy týkající se vstupu a pobytu, zaměstnání, pracovních podmínek, usazování fyzických osob a poskytování služeb [...]“.

Podle článku 48 „při uplatňování této části žádné ustanovení Dohody nebrání smluvním stranám v uplatňování jejich zákonů a předpisů upravujících vstup a pobyt fyzických osob, práci, pracovní podmínky, usazování a poskytování služeb [...]“.

(7) Konkrétně čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004 stanoví, že příhraniční pracovník se dává „k dispozici službám zaměstnanosti členského státu bydliště“ [...]. (C-443/11)

Konkrétně čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004 stanoví, že příhraniční pracovník musí být „k dispozici službám zaměstnanosti členského státu bydliště“. [...]. (C-443/11)

Překládání francouzských lexikálních analytických konstrukcí českými jmennými konstrukcemi zvyšuje četnost užívání podstatných jmen v textech zkoumaného žánru a odráží rys administrativního jazyka – časté převládání podstatných jmen nad ostatními slovními druhy. Údaje o překládání lexikálních analytických konstrukcí jmennými konstrukcemi ve zkoumaných stanoviscích generálních advokátů (444 stran), které představují přibližně 34,8%, lze srovnat s údaji výzkumů podobně rozsáhlých (467 stran) překladů francouzských beletristických textů do litevštiny (Leonavičienė 2009: 26–29; 2010: 140–149). Tyto výzkumy zjistily, že přibližně 74% všech analyzovaných lexikálních analytických konstrukcí v beletristických textech bylo přeloženo litevským slovesem a pouze přibližně 23% jmennou konstrukcí. Podobných výsledků bylo dosaženo i při zkoumání menšího souboru (148 stran) publicistických—

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí ve stanoviscích generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

103

…licistického stylu text Roberta Schumanna „Za Evropu“: slovesem se překládá 74% všech lexikálních analytických konstrukcí, zatímco jmenná konstrukce představuje 26% lexikálních analytických konstrukcí francouzského jazyka. Srovnáme-li výsledky výzkumů překladu uměleckého textu podobného rozsahu (467 stran) a soudních stanovisek administrativního stylu (444 stran) z francouzštiny do litevštiny, je patrné, že při překladu textu administrativního stylu se o celých 12% častěji volí jmenné konstrukce, které zvyšují kvantitativní užití podstatných jmen, jež určují informativnost a statičnost jazyka.

Při zkoumání překladu lexikálních analytických konstrukcí v závěrech generálních advokátů ve francouzštině pomocí jmenných konstrukcí litevského jazyka bylo zjištěno 15 příkladů nerespektování normy spisovné litevštiny a doslovného kopírování vyjádření:

(8) Kromě toho na rozdíl od jiných směrnic založených na článcích 13 ES (9), 57 odst. 2 písm. c) ES a 66 ES (10) nebo 141 ES (11) tato směrnice neodkazuje na podmínky odměňování. (C-307/05)

Kromě toho na rozdíl od jiných směrnic přijatých na základě článku 13 ES (9), čl. 57 odst. 2 písm. c) ES, článku 66(10) a článku 141(11) tato směrnice neodkazuje na podmínky odměňování. (C-307/05) (= tato směrnice neuvádí podmínky odměňování)

(9) À la suite de cet examen, le tribunal pourra décider s’il se trouve ou pas devant les moyens nécessaires pour a priori porter effectivement atteinte à une marque dans un autre État membre au moyen d’Internet. (C-523/10)

Na konci tohoto posouzení soud rozhodne, zda existují nezbytná opatření, jejichž cílem je a priori prostřednictvím internetu způsobit skutečné porušení práv k ochranné známce v jiném členském státě. (C523/10) (= skutečně porušit práva k ochranné známce v jiném členském státě)

(10) Navrhujeme začít naši analýzu třetím prvkem, neboť vnitrostátní právní řád by tento prvek mohl bránit provedení rozhodnutí tím, že by právně znemožnil vymáhání navrácení podpor vztahujících se k aktivům, která Olympic Airways ještě vlastnila v době přijetí tohoto rozhodnutí. (C-415/03)

Navrhuji začít analýzu třetí otázkou, protože ve vnitrostátním právním řádu by tato otázka mohla představovat překážku provedení rozhodnutí, v důsledku čehož by se právně znemožnilo navrácení státní podpory týkající se aktiv, která Olympic Airways ještě vlastnila v době přijetí tohoto rozhodnutí. (C-415/03) (= bránit provedení rozhodnutí, a proto by se stalo…)

(11) Odložená část minimální dovolené z předchozího roku by již totiž nebyla součástí minimální roční dovolené. (C-124/05)

Převedená část minimální dovolené z předchozího roku se nestává součástí minimální roční dovolené . (C-124/05) (= nepatří k minimální roční dovolené…)

104

KALBOS KULTŪRA | 86

Tyto lexikální analytické konstrukce francouzského jazyka vyjadřují děj, nikoli výsledek děje nebo objekt, a proto by se neměly překládat českými jmennými konstrukcemi, jejichž význam se zcela shoduje s významem sloves, neboť podle názoru P. Kniūkšty je jazyk nepotřebuje, a proto nejsou oprávněné ani v administrativním jazyce (Kniūkšta 2005: 70). Při překladu stanovisek generálního advokáta se překladatelé museli důkladně seznámit se sémantickým obsahem překládané jednotky a možnostmi jejího vyjádření v litevštině a poté zvolit lexikální jednotku příznačnou pro administrativní jazyk. V celém zkoumaném souboru stanovisek generálního advokáta z let 2003–2013 tvořily případy nevhodného překladu jmennými konstrukcemi přibližně 2,1% všech překladových příkladů. Příklady kopírování francouzských lexikálních analytických konstrukcí, které byly z hlediska norem litevštiny sporné, byly častěji nalezeny v textech z období 2003–2008 (12 případů) než ve zkoumaných stanoviscích generálního advokáta z let 2009–2013 (3 případy). Případy nevhodného překladu jmennými konstrukcemi tvořily v jednotlivých obdobích 3,4% a přibližně 0,9% všech příkladů překladu jmennými konstrukcemi. Srovnatelný pokles počtu případů nevhodného překladu lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny umožňuje tvrdit, že se kvalita překladu dokumentů EU v posledních pěti letech začala zlepšovat.

Sklon administrativního jazyka k užívání podstatných jmen dokládá také překlad francouzských lexikálních analytických konstrukcí podstatnými jmény, která činí jazyk logičtějším a abstraktnějším. V textech prvního zkoumaného období (2003–2008) bylo nalezeno 13 takových příkladů (tj. přibližně 3,7% všech zkoumaných příkladů překladu lexikálních analytických konstrukcí), v textech druhého období (2009–2013) pak 12 příkladů (přibližně 3,4%). Podíl překladů podstatným jménem v dokumentech celého zkoumaného desetiletí (2003–2013) činí pouze přibližně 3,5% všech příkladů překladu.

(12) Jestliže kolektivní smlouva o sociálním zabezpečení nerozlišuje mezi příjemci dočasného příspěvku podle státní příslušnosti, může mít přesto odlišné důsledky podle toho, zda pracovník v okamžiku pobírání dočasného příspěvku bydlí v Německu, nebo ve Francii. (C-400/02)

Ačkoli kolektivní smlouva o sociálním zabezpečení nerozlišuje příjemce dočasného příspěvku podle státní příslušnosti, její účinek se může lišit podle toho, kde – v Německu, nebo ve Francii – pracovník v době pobírání dočasného příspěvku žil. (C-400/02)

(13) Dne 16. června 2000 předala stálá mise Itálie při Evropské unii Komisi dopis ministerstva životního prostředí,

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí ve stanoviscích generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

105

datovaný 30. května, v němž se uvádí, že předchozí rozhodnutí bylo přijato poté, co se seznámila s příznivým stanoviskem regionálního výboru pro posuzování vlivů na životní prostředí. (C-87/02)

2000 m. birželio 16 d. Italijos nuolatinė atstovybė Europos Sąjungoje Komisijai perdavė 2000 m. gegužės 30 d. Aplinkos ministerijos laišką, teigiantį, kad prieš tai nurodytas sprendimas buvo priimtas palankios Poveikio aplinkai vertinimo regioninio koordinavimo komiteto nuomonės pagrindu. (C-87/02)

Volbu překladu podstatným jménem ovlivnila nejen běžnost tohoto slovního druhu a jeho vysoký výskyt v administrativních textech, ale také změny ve struktuře překládané věty a přenos kontextových, nikoli slovníkových významů (příklady 11 a 12). Z podobných důvodů bylo 0,9% lexikálních analytických konstrukcí ve zkoumaném materiálu přeloženo přídavnými jmény nebo spojením přídavného jména a slovesa, 0,3% příslovci (například avoir le droit – oprávněně, ne faire aucun doute – nepochybně atd.). Tyto dvě skupiny dohromady představují 1,2% všech zkoumaných příkladů.

(14) I když se uplatňuje obecný sazebník poštovného, není pochyb o tom, že v tomto ohledu nejde o služby, které jsou charakteristické pro bezprostřední životní potřeby soukromých zákazníků. (C-357/07) Pokud se však uplatňuje obecně stanovený poštovní tarif, jsou takové služby nepochybně netypickými službami, které se řadí mezi bezprostřední potřeby soukromých zákazníků. (C-357/07)

(15) Pokud bychom však přihlíželi pouze ke skutečnosti, že službu poskytla veřejná poštovní služba, musely by být od daně osvobozeny také operace, které nemají žádnou souvislost s poštovními službami, jako je prodej kancelářských potřeb nebo dárků na poštách. (C-357/07) Pokud by se však ve skutečnosti vycházelo pouze z toho, že služby poskytuje veřejná poštovní služba, bylo by třeba osvobodit od daně také transakce, které s poštovními službami nemají nic společného, například prodej kancelářských potřeb nebo dárků na poštách. (C-357/07)

Ve srovnání s překladem textů jiných funkčních stylů, například uměleckého stylu, souvisejí opakující se a málo rozmanité způsoby a řešení překladu lexikálních analytických konstrukcí francouzského administrativního jazyka do litevštiny s tím, že se v textech tohoto stylu méně často uplatňují kreativní překladatelské transformace a strategie, a s omezenou volností při překladu administrativních textů. Výsledky analýzy zkoumaného materiálu umožňují konstatovat, že změny jazykového vyjádření nejčastěji vznikají v důsledku různých kvantitativních a kvalitativních morfologických a syntaktických transformací prováděných při překladu,

106

KALBOS KULTŪRA | 86

jazykové a sociokulturní adaptace textu v nové komunikační situaci. To vše nutí překladatele volit slova běžná v úzu a vzdávat se sémanticky a stylisticky nadbytečných jednotek, a proto se v textech nevyhnutelně objevují vynechávky. Při zkoumání překladu lexikálních analytických konstrukcí ze závěrů generálních advokátů z let 2003–2013 do litevštiny byly zjištěny pouze dva případy vynechání těchto konstrukcí (představují 0,3% všech analyzovaných příkladů).

(16) Přesto bych chtěl podpůrně uvést argumenty k odpovědi, abych pokryl hypotézu, že by Soud nesdílel mou analýzu této předběžné otázky a dospěl k závěru, že se na dotčenou situaci vztahuje ratione temporis oblast působnosti nařízení č. 987/2009. (C-522/10) Přesto bych chtěl doplňkově uvést odpověď pro případ, že Soudní dvůr nesouhlasí s mým posouzením této předběžné otázky a rozhodne, že dotčená situace spadá ratione temporis do působnosti nařízení č. 987/2009. (C-522/10)

Vynecháním spojení pokryl hypotézu v příkladu 16 nedošlo v litevské větě k sémantické ztrátě; překladatel se vyhnul planému opakování a vhodně uhladil administrativní text.

Vzhledem k tomu, že „administrativní styl má obzvláště přísnou žánrovou diferenciaci, která adresátovi pomáhá orientovat se ve složité rozmanitosti textů a adresantovi, jenž text vytváří, dodržovat přísné požadavky žánru“ (Bitinienė 2002: 4), lze konstatovat, že litevští překladatelé v překladech zkoumaných závěrů generálních advokátů Soudního dvora EU cílevědomě usilovali o oficiálnost, logičnost a věcnost, které vyjadřovali standardními překladatelskými řešeními a postupy u lexikálních analytických konstrukcí obvyklými v administrativním jazyce.

ZÁVĚRY

Zkoumáním užívání francouzských lexikálních analytických konstrukcí a jejich překladu do litevštiny na 444 stranách závěrů generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie bylo zjištěno:

1. Ve zkoumaném materiálu bylo celkem nalezeno 705 francouzských lexikálních analytických konstrukcí, jejichž průměrná frekvence činí přibližně 6,3 konstrukce na deset stran. Tyto údaje umožňují lexikální analytické konstruk-

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Překlad lexikálních analytických konstrukcí ze závěrů generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie z francouzštiny do litevštiny

107

… považovat za charakteristický rys administrativního stylu francouzského jazyka, přesněji jazyka stanovisek generálního advokáta. Nejčastější konstrukce ve zkoumaných textech: tenir / prendre en / rendre compte; prendre en considération; ressortir / résulter des considérations; avoir à la disposition; avoir / énoncer / faire / imposer / fonder l’obligation; poser la/ remettre en/ saisir/ soumettre/ soulever/ déférer question a další. Užívání a distribuce těchto konstrukcí v textech jsou určovány tématem a obsahem zkoumaného žánru.

2. Kvantitativní a kvalitativní analýzou překladu francouzských lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny byly zjištěny dva nejčastější způsoby překladu: 1) překlad slovesem, při němž se referenční obsah konstrukce vyjadřuje syntézou sémantických komponentů (60,2% všech zkoumaných příkladů), a 2) překlad jmennou konstrukcí (34,8% příkladů). Zjištěné převládající způsoby překladu upozorňují na to, že francouzské lexikální analytické konstrukce vyjadřují děj, objekt a výsledek, které se v litevštině vyjadřují různými jazykovými prostředky: sloveso označuje děj, jeho tvary pak objekt a výsledek vyjadřuje jmenná konstrukce.

3. Ostatní způsoby překladu (překlad podstatným jménem (3,5%), přídavným jménem, spojením přídavného jména a slovesa (0,9%), příslovcem (0,3%) a případy vynechání (0,3%)) tvoří pouze 5% všech zkoumaných příkladů. Jejich výběr byl důsledkem různých kvantitativních a kvalitativních morfologických, syntaktických a lexikálních transformací provedených v přeloženém textu. Nízký počet příkladů překladu francouzských lexikálních analytických konstrukcí do litevštiny přídavným jménem, spojením přídavného jména a slovesa či příslovcem a naopak velmi častý překlad slovesem a jmennou konstrukcí (příklady těchto dvou skupin dohromady tvoří 95% všech příkladů) umožňuje tvrdit, že rozhodnutí překladatelů byla určována povahou cílového jazyka, sémantikou překládaných francouzských jednotek a stylistickými a žánrovými vlastnostmi textu.

4. Chyby v překladu vyplývající z nerozpoznání významu francouzských lexikálních analytických konstrukcí tvoří pouze 2,1% všech příkladů, tedy 15 případů, z nichž dvanáct spadá do dřívějšího zkoumaného období 2003–2008. V textech z pozdějšího období (2009–2013) byly nalezeny pouze dva příklady nedodržení norem spisovného jazyka. Výsledky porovnání způsobů překladu ve dvou obdobích ukazují, že kvalita překladu dokumentů Evropské unie se postupně zlepšuje, překladatelé věnují větší pozornost rozdílům mezi výchozím a cílovým jazykem i sémantice jazykových jednotek a lépe znají možnosti vyjadřování v litevštině a normy spisovného jazyka.

108

KALBOS KULTŪRA | 86

PRAMEN

EUR-lex – databáze dokumentů institucí Evropské unie: stanoviska generálního advokáta. Dostupné na internetu: <http://eur-lex.europa.eu> (navštíveno dne 22. 7. 2013).

LITERATŪRA

Auksoriūtė A. 2008: ES teisės aktų vertimų įtaka tolesnei lietuvių teisinės kalbos raidai. – Lietuvių kalba Europos Sąjungos erdvėje (tarptautinės konferencijos medžiaga). 2008 m. gruodžio 8 d.

Bitinienė A. 2002. Administracinio stiliaus tekstų sakinio ilgis ir struktūros pokyčiai. – Filologija 7, 4–8.

Blanche-Benveniste C. 2000: Approches de la langue parlée en français, Paris: Éditions Ophrys.

Kniūkšta P. 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Leonavičienė A. 2009: Stiliaus vaidmuo vartojant ir verčiant prancūzų kalbos leksines analitines konstrukcijas. – Žmogus ir žodis 11 (3), 23–30.

Leonavičienė A. 2010: Vertimo atodangos: teorija ir praktika (prancūzų–lietuvių kalba), Kaunas: Technologija.

Mel’cuk I. 1990: Lexème et quelques concepts apparentés: essai d’analyse et de définition. – Computational lexicology and lexicography: special issue dedicated to Bernard Quemada, Pisa: Giardini II, 111–137.

Riegel M., Pellat J.-C., Rioul R. 2006: Grammaire méthodique du français, Paris: Presses Universitaires de France.

Vladarskienė R. 2007: Lietuvių kalbos bendrinės ir administracinės kalbos santykis. – Kalbos kultūra 80, 55–63.

Župerka K. 2001: Stilistika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Gauta 2013 10 03

Priimta 2013 12 20

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPONIŪTĖ. Europos Sąjungos Teisingumo Teismo generalinio advokato išvadų leksinių analitinių konstrukcijų vertimas iš prancūzų kalbos į lietuvių kalbą

109

TRANSLATION OF LEXICAL ANALYTICAL CONSTRUCTIONS IN THE OPINIONS OF THE ADVOCATE-GENERAL OF THE COURT OF JUSTICE OF THE EUROPEAN UNION FROM FRENCH INTO LITHUANIAN

Summary

Over the past twenty years the translations of EU documents into Lithuanian have been on the increase; the development of the administrative language has been gathering pace as well. As a result of cross-linguistic influence, the texts of administrative style started featuring new, occasionally ill-founded, linguistic peculiarities selected by translators. Lexis was the fastest to react to changes; certain stylistic differential features of the use of lexis underwent changes as well. In the analysis of the use of words from the Lithuanian administrative language, the comparison of the texts of two languages – source text and its translation – is a source yielding numerous valuable data. The relevance of the topic under analysis is determined by frequent errors of translation from analytic (English, French, etc.) languages into a synthetic Lithuanian language as well as the disregard of the peculiar characteristics of the native language system, norm and stylistic use.

The article analyses the opinions of the advocate-general of the Court of Justice of the European Union in French and Lithuanian languages. Lexical analytical constructions characteristic of the French administrative language and their translation into Lithuanian were selected the research object. The study material consists of 444 pages of the opinions of advocate-general of 2003–2013 divided into two comparative periods: texts written in 2003–2008 and in 2009–2013. The total number of words in the documents under analysis is 221,041 words. The distinction of the material under analysis into two periods enables to identify the methods of translating lexical analytical constructions under analysis into Lithuanian as well as the changes in the quality of translation over the past ten years. The following objective was brought forward in the study – to analyse the quantitative use of French lexical analytical constructions in the opinions of the advocate-general and to identify the methods of their translation into Lithuanian.

The study is based on contrastive linguistics, quantitative and descriptive methods. The analysis results lead to the conclusion that in translating 705 French lexical analytical constructions found in the study material into Lithuanian and rendering their reference content, the component synthesis of semantic structures was usually selected, i.e. it is translated by a verb or its forms (60.2% of all examples under analysis), less commonly – by a noun construction (34.8% of the examples). Translation by a noun (3.5% of the examples), adjective, adjective and verb phrase (0.9% of the examples) and adverb (0.3% of the examples) are con-

110

KALBOS KULTŪRA | 86

sidered least common translation methods. To avoid semantically and stylistically excessive units, 0.3% of translation examples omitted lexical analytical constructions altogether. The methods of translation identified in the study lead to the conclusion that the selection of linguistic means in the target language depends on translator’s expertise, understanding of the meaning of the unit being translated and the knowledge of stylistic and genre peculiarities of the target language. The comparison of translation examples from the two periods in terms of the norm of the Lithuanian standard language shows that the translation quality of the EU documents is gradually improving: translators become more careful with regard to the peculiarities of the source and the target language, semantics of language units and are better versed in the norms of the Lithuanian standard language applicable in the administrative language.

KEYWORDS: lexical analytical construction, translation method, administrative style, norm of standard language.

AURELIJA LEONAVIČIENĖ

Kauno technologijos universitetas

Gedimino g. 43, LT-44240 Kaunas

[email protected]

DALIA LIEPUONIŪTĖ

Kauno technologijos universitetas

Gedimino g. 43, LT-44240 Kaunas

[email protected]

A. LEONAVIČIENĖ, D. LIEPUONIŪTĖ. Europos Sąjungos Teisingumo Teismo

111

generalinio advokato išvadų leksinių analitinių konstrukcijų vertimas iš prancūzų kalbos į lietuvių kalbą