Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
LIETUVIŲ TERMINOLOGIJA
LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA
K. GAIVENIS
DVĚSLOVNÉ SLOŽENÉ TERMÍNY V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ
ÚVODNÍ POZNÁMKY
§ 1. V posledním desetiletí se pojem termínu poněkud prohloubil. Při vymezování jeho definice nyní mnozí lexikologové uvádějí, že za termíny je třeba považovat nejen jednotlivá slova, ale i jejich spojení. Často se ještě upřesňuje: „lexikalizovaná slovní spojení“, „substantivní lexikalizovaná slovní spojení“ atd. Objevilo se několik významných článků a jejich sborníků, v nichž jsou termíny nověji charakterizovány a je přehledně popsáno jejich místo v systému jazykové slovní zásoby¹. S rozšiřováním a prohlubováním obsahu pojmu termín se také začaly intenzivněji a podrobněji zkoumat vztahy terminologie k frazeologii a běžné slovní zásobě. Pozornost se věnovala rovněž uvádění termínů ve všeobecných i speciálních slovnících. Terminologie jednotlivých vědních oborů se tak stává předmětem stále četnějších výzkumů. Zkoumání složených termínů je věnováno jen několik málo článků². Složenými termíny v ruštině se zabýval především zesnulý D. Lotě, po jehož smrti byly k tomuto tématu vydány nejméně tři knihy³. Složeným termínům v našem jazyce se dosud věnovalo jen málo badatelů, ačkoli ve slovnících termínů různých vědních oborů tvoří větší část všech termínů. Cílem tohoto článku je prozkoumat typy (gramatické konfigurace) dvouslovných složených termínů a jejich užívání v současné litevštině s přihlédnutím k praxi normalizace termínů v různých oborech. Příklady pro tento článek byly shromážděny ze slovníků termínů, bulletinů a původních vědeckých děl různých oborů vydaných v naší republice v poválečných letech…
1 Viz Л. А. Капанадзе, O pojmech termín a terminologie, — Vývoj slovní zásoby současného ruského jazyka, M., 1965; А. А. Реформатский, Termín jako člen lexikálního systému jazyka, — Problémy strukturální lingvistiky 1967, M., 1968; Б. Н. Головин, O některých problémech studia termínů, — „Věstník Moskevské univerzity“, Filologie, č. 5, M., 1972; G. Akhmanova a kol., Terminology: theory and method, M., 1974; sborníky článků: Lingvistické problémy vědeckotechnické terminologie, M., 1970; Otázky ruské terminologie, M., 1971; Terminologie a norma, M., 1972 aj.
2 Viz В. М. Овчаренко, Terminologická celistvost vícesložkových terminologických spojení v současné angličtině, — „Věstník Charkovské univerzity“, č. 2, Charkov, 1965; Н. А. Баскаков, Strukturní typy termínů v turečtině a jejich lexikografické zpracování, — „Lexikografický sborník“, č. 6, M., 1963; К. С. Маркарова, Základní typy dvousložkových jmenných termínů, — „Vědecké zápisky Ázerbájdžánského pedagogického institutu“, Baku, 1966; Л. Ф. Кирова, Ustálená spojení přídavného jména a podstatného jména v terminologické funkci, — „Vědecké zápisky Dněpropetrovské univerzity“, sv. 70, č. 17, Dněpropetrovsk, 1960 aj.
3 Žr. Д. С. Лотте, Основы построения научно-технической терминологии, М., 1961; то патие, Образование и правописание трехэлементных научно-технических терминов, М., 1969; то патие, Краткие формы научно-технических терминов, М., 1971.
57
Page 2
…kal. Vedle litevských termínů se v závorkách uvádějí ekvivalenty v ruštině, němčině a angličtině převzaté z použitých pramenů. Pravopis těchto ekvivalentů i pořadí jejich složek zůstávají zachovány tak, jak jsou uvedeny v dílech, z nichž byly převzaty; uvádí-li však pramen několik synonym, používají se zpravidla pouze ta, která jsou uvedena na prvním místě nebo nejlépe objasňují příslušný litevský termín. Různé zkratky uvedené v citovaném prameni u ruských, německých a anglických ekvivalentů (např. označení terminologické oblasti), s výjimkou zkratek gramatického rodu u německých termínů, se vynechávají. Za příklady se uvádějí zkratky pramenů; svazky děl jsou označeny římskými číslicemi a stránky arabskými. Dodatečná arabská čísla v kulatých závorkách označují sešit pokračujícího vydání nebo číslo periodika.
§ 2. Nominativních shodných, řídících a přimykavých slovních spojení, která fungují jako ustálené lexikální jednotky, se nejvíce užívá ve vědeckém jazyce. Pojmenovávají nejen druhové pojmy z některé vědní oblasti, ale mohou sloužit i jako názvy různých dalších složených pojmů. Velké množství termínů z této oblasti se uvádí také ve starých slovnících našeho jazyka, např.: K. Sirvydas, „Dictionarium trium linguarum“ (podle vydání z roku 1642) – kanapine paukštele (konopka ptak) dzwoniec. Linaria (118, 34 a); kaltas tekintoiu (Tokar/kie dototo) Tornus (444, 14 b); kautalis žaišlinis, bruzgulis (kul do grania) Galus, taxillus (144, 30 b), akmuo giežiatraukis, Magnet, Magnes, Siderites (161, 16 b), P. Ruigys, „Litauisch – deutsches und Deutsch – litauisches Lexicon“ (1747) – Bangos žuwis, ein Walfisch (12), Gurgždžei laukinnei, die Angelica (45), Dantis krumminis, der Backenzahn (22), Gimmines Eilė, eine Geburtslinie (39), v rukopisném „Polsko-litevském slovníku“ L. Ivinskise – Macierzanka, -i Cziōbras paprastasis žolie: (Thymus serpyllum); Bawełnica, -cy f. Bowelniinis audiklas; Miedziak, -a. m. Warinis pinigas; Likwor, -u m. Arielka pritaišitoję (ūdogomis arba wąjsejs); Mašluk, -a m. Riebisis kazliekas, gribas (Boletus luteus) atd. Neexistuje žádný větší tištěný či rukopisný litevský slovník, který by neobsahoval slovní spojení tohoto typu – složené termíny. Také v prvních tištěných litevských terminologických slovníčcích⁴ nacházíme složené termíny utvořené ze dvou, a dokonce i ze tří složek. Přesto se pojem „složený termín“ utvářel několik století a dlouho neměl žádné označení.
K označování různorodých pojmů se přídavné jméno složený začalo v litevské terminologii užívat před více než dvěma stoletími. Nacházíme je například již ve slovnících P. Ruigyse (1747), D. Sutkevičiuse (1848) a dalších litevských slovnících 18.–19. století. S. Daukantas v díle „Prasmoje...“ (1837) rovněž rozdělil zájmena na „įvardės įsistizoses ir sudėtinės“. K. Grinius⁵ navrhl značné množství termínů z morfologie rostlin obsahujících toto přídavné jméno, např.: složené listy – folia composita, сложные листья; složené květenství lata – panicula composita, сложная
⁴ Viz P. Matulionis, Žolynas, II dalis, Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas, Vilnius, 1906; Z. Žemaitis, Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis, Kaunas, 1920; M. Šikšnys, Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis, Kaunas, 1919; A. Maciejauskis, Techniko žodynėlis, Kaunas, 1920; Kariškas lietuviškai–rusiškas ir rusiškai–lietuviškas žodynėlis, Kaunas, 1919; J. Elisonas, Zoologijos sistematikos terminų žodynėlis, Kaunas, 1920 a další.
⁵ Žr. K. Grinius, Apie botanikos organografijos lietuvišką terminologiją, – „Lietuvių tauta“, III, Vilnius, 1914, p. 431.
58
Page 3
metėlka; složený plod – fructus compositus, сложный плод; složené tyčinky – stamina composita, složené kořeny – radices compositae atd. Ruská přídavná jména сложный a составной se navrhuje překládat litevským ekvivalentem sudėtinis. V Z. Žemaitisově „Souboru termínů geometrie a trigonometrie“ (K., 1920) a v knížce „Názvy neboli termíny přijaté Terminologickou komisí“, vydané z iniciativy A. Vireliūna (K., 1924). Termín souvětí používali K. Jaunius a J. Jablonskis ve svých gramatikách6. Přídavné jméno sudėtinis se tedy v litevské terminologii často používalo jako druhový (atributivní) prvek termínů různých oborů k označení různorodých pojmů, ačkoli samo k označování termínů nebylo dlouho nikým uplatňováno.
Složené termíny jako samostatný druh termínů jako první vyčlenil a pojmenoval náš významný jazykovědec J. Jablonskis, když v roce 1913 recenzoval „Gramatiku litevského jazyka“ K. Jauniause. Kritizoval názvy slovesných časů K. Jauniause a napsal: „Složené termíny: pirmiaus būsisės arba pirmiaus buvęsės laikas nejsou pro náš jazyk vhodné…“7. Vidíme tedy, že termíny složené z několika slov J. Jablonskis nazýval složenými termíny. Toto pojmenování bylo patrně použito spontánně a později je již neužíval ani sám J. Jablonskis, ani jiní jazykovědci. V roce 1914 K. Grinius při psaní o litevských termínech morfologie rostlin používal označení vícesložková pojmenování. Později se někteří jazykovědci a filozofové buržoazní Litvy poněkud zabývali teoretickými i praktickými otázkami terminologie, složené termíny však podrobněji nezkoumali.
V poválečných letech se s rozvojem výzkumu ve všech oblastech litevské jazykovědy zkoumala slovní spojení z několika hledisek. Změnila se také označení některých gramatických slovních spojení. Například ve školní „Gramatice litevského jazyka“ J. Žiugždy se podle gramatik J. Jablonskise stále používaly termíny složené číslovky, složená zájmena a složená příslovce, jimiž se označují číslovky, zájmena či příslovce utvořené z několika samostatných slov. V akademické „Gramatice litevského jazyka“ se od těchto termínů již upustilo a tatáž slovní spojení, která tvoří jedinou lexikální jednotku, se označují jako víceslovná8. V této práci se uvádí, že složené a víceslovné číslovky představují strukturální typ složených číslovek9. Prof. J. Budzinskis upozorňuje, že termíny víceslovná zájmena a víceslovné číslovky se ve školách dosud neužívají, a při výkladu příslovcí píše: „Dokud se tento termín na osmileté škole nepoužívá, mohli bychom příslovce psaná několika nesrostlými slovy nazývat složenými nezkrácenými, nebo prostě složenými příslovci10. Přídavné jméno sudėtinis (srov. sudėtinis sakinys), které se začalo užívat před půl stoletím
6 Žr. K. Jaunius, Lietuvos kalbos gramatika, Peterburgas, 1911, p. 12; Rygiškių Jono Lietuvių kalbos sintaksė, Seinai, 1911, p. 252 ir t. t.
7 Žr. J. Jablonskis, Rinktiniai raštai (sudarė J. Palionis), 2, Vilnius, 1959, p. 134.
8 Žr. Lietuvių kalbos gramatika (vyr. red. K. Ulvydas), I, Vilnius, 1965, p. 636, 719. Samplaikinius įvardžius ir samplaikines dalelytes dar anksčiau yra išskyrę A. Valeckienė (žr. Lietuvių kalbos įvardžiai ir jų reikšmės, – „Lietuvių kalbotyros klausimai“, VI, Vilnius, 1963, p. 31 tt.) ir V. Labutis (žr. Lietuvių kalbos sudėtinės dalelytės, – Lietuvių kalbos morfologinė sandara ir jos raida, Vilnius, 1964, p. 128 tt.).
9 Tamtéž, s. 636.
10 Žr. J. Budzinskis, Prieveiksmių rašybos kartojimas, – „Tarybinė mokykla“, 1967, Nr. 11, p. 28.
59
Page 4
jako prvek syntaktických termínů se v sovětských letech postupně začíná prosazovat také v terminologii morfologie a lexiky. Protože složené termíny jsou slovní spojení poněkud jiného druhu než výše zmíněná víceslovná zájmena, číslovky a příslovce a protože označení složené termíny bylo v posledních letech již několikrát použito v úvodech slovníků11, ve vědeckých periodikách a novinách12, je nejvhodnější i pro označení termínů tvořených dvěma nebo více slovy, která vytvářejí shodné, řídící nebo přimykavé slovní spojení.
§ 3. Terminologizace designátů často souvisí také se změnou formy jejich pojmenování: nejen v litevštině, ale i v jiných jazycích se vědeckými termíny častěji stávají nikoli slovní spojení, nýbrž odpovídající složená pojmenování užívaná vedle nich, srov.: litevsky suchý keř a sauskrūmis (srov. lat. Sarothamnus scoparius) Fit 209, šedá půda a pilkžemis (srov. rusky серозём) GeolŽ 132, teplý dům a šiltnamis BotŽ 436 a podobně německy Industrieproduktion a industrielle Produktion, Betriebsgewerkschaftsleitung a betriebliche Gewerkschaftsleitung13, anglicky black bird a blackbird14. V některých případech se dává přednost složeným, nikoli složeným (jednoslovným) termínům. Nejčastěji k tomu dochází tehdy, když jsou jiné druhové opozice označeny víceslovnými termíny. Kromě toho se nově vyčleněné druhové pojmy mnohem častěji pojmenovávají složenými termíny než jednoslovnými.
Terminologizace a determinologizace složených termínů, jejich přeměna v jednoslovné ekvivalenty a další otázky vývoje obsahu a formy tohoto typu termínů nebudou v tomto článku podrobněji zkoumány, neboť již přesahují rámec našeho zvoleného synchronního zkoumání složených termínů.
Dvouslovné komplexní termíny tvoří malou skupinu slovních spojení užívaných ve vědeckém jazyce. Od ostatních slovních spojení se liší zejména tím, že mohou zcela samostatně plnit komunikativní funkci. Gramatickým jádrem těchto termínů je hlavní člen. Tím je vždy konkrétní nebo abstraktní podstatné jméno. Terminologizovaná synsémantická slovní spojení, jejichž hlavním členem je infinitiv, příčestí, přídavné jméno či jiné slovní druhy a z nich odvozené gramatické tvary, se za komplexní termíny nepovažují, protože nemohou plnit
11 Žr. Teisinių terminų žodynas (sudarė A. Žiurlys), V., 1954, p. 4; Rusiškai lietuviškas ekonomikos terminų žodynas (ats. red. K. Meškauskas), Vilnius, 1966, p. 7; Lietuviškas botanikos terminų žodynas (vyr. red. J. Dagys), Vilnius, 1965, p. 5. Plg. dar Lietuvių kalbos žodynas, I (antras leidimas), Vilnius, 1968, p. 12; Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, II leid., Vilnius, 1972, p. XII.
12 Viz Z. Jonikaitė, Frazeologizmai „Lietuvių kalbos žodyne“, — Lietuvių kalbotyros klausimai, IV, Vilnius, 1961, p. 266 tt.; E. Vanagienė, Dėl auklėjimo terminų vartojimo, — „Tarybinis mokytojas“, 1965.XII.23; Ch. Lemchenas, Keli terminų darybos klausimai, — „Kalbos kultūra“, 6, Vilnius, 1961 aj.
13 Viz A. K. Левковская, Именное словообразование в современной немецкой общественно-политической терминологии, М., 1961, p. 41.
14 Žr. T. Grzebieniowski, Słownictwo i słowotwórstwo angielskie, Warszawa, 1962, p. 164.
60
Page 5
jedné z nejdůležitějších funkcí termínu — nominativní neboli pojmenovávací. Hlavní člen dvouslovných komplexních termínů se vymezuje nikoli ze sémantického, nýbrž z gramatického hlediska. Je to základní slovo, které je s druhým (vedlejším) členem slovního spojení spojeno gramatickým vztahem shody, řízenosti nebo přimykání. Lze tedy tvrdit, že hlavní člen komplexních termínů se ne vždy shoduje s jejich sémantickou dominantou, tj. s členem nesoucím ve slovním spojení největší významovou zátěž. Tento nesoulad je zvlášť výrazný v případech, kdy jsou přívlastkem komplexních termínů genitivy podstatných jmen. Například rozptyl částic (srov. rus. рассеяние частиц, něm. Teilchenstreuten m, angl. particles scattering) TechT (5)5, čistota barvy (srov. rus. чистота цвета, něm. Farbdichte f) TechT (12)11 atd., kde je první (určující) člen komplexního termínu sémanticky významnější a obsahově bohatší než druhý (určovaný) člen, označovaný jako hlavní.
§ 5. Dvouslovné neboli dvoukomponentové komplexní termíny se podle syntaktických vztahů mezi hlavním a vedlejšími členy dělí do 3 skupin: 1) s přívlastkem shodným; 2) s přívlastkem řízeným a 3) s přívlastkem přimykajícím. Pro komplexní termíny první skupiny jsou charakteristické tyto gramatické konfigurace15:
1. Určité (nebo prosté) kvalitativní přídavné jméno (přívlastek) + podstatné jméno (určované slovo). Např.:
Velká || pestrá || větvená || drsná přeslička (srov. lat. Equisetum maximum || variegatum || ramosissimum || hiemale Flor I 56, 57, rychlé || pomalé neutrony (srov. rus. быстрые || медленные нейтроны, něm. rasche || langsame Neutronen n, angl. fast || slow neutrons) TechT (5)6, 7, hnědá šídlatka (srov. lat. Libellula fulva) Vad vab 43, modré || zelené || červené bahno (srov. rus. голубой || зелёный || красный ил) GeolŽ 54, ladonka (srov. lat. Calopteryx virgo L.) Vad vab 39, hořlavé plyny (srov. rus. горючий газ) PolŽ 64, studené plazma (srov. rus. холодная плазма, angl. cold plasma, něm. Kälteplasma) TechT (22)9.
2. Přídavné jméno s příponou -inis, -ė (přívlastek) + podstatné jméno (určované slovo). Např.:
Automatický regulátor (srov. rus. автоматический регулятор, něm. Selbsttätiger Regler m, angl. automatic regulator) TechT (6)6, korkové || svazkové kambium (srov. rus. пробковый || пучковый камбий, lat. phellogenum, cambium fasciculare) BotŽ 91, lesní svižník (srov. lat. Cicindela silvatica L.) Vad vab 95, hrušňová mera (srov. lat. Psylla pyri) Vad vab 63, šťovíkový mandelinkovitý brouk (srov. lat. Gastroidea viridula) Vad vab 166, bublinkový var (srov. rus. пузырчатое кипение, něm. Blasenverdampfung m, angl. bubbling, nucleate boiling) TechT (4)6.
15 K pojmu „gramatická konfigurace“ viz podrobněji Т. Н. Молошная, О понятии грамматической конфигурации, Структурно-типологические исследования, М., 1962, p. 46 tt. Ю. Д. Апресян, Идеи и методы современной структурной лингвистики, М., 1966, p. 240 aj.
6. Podstatné jméno (řídící slovo) + podstatné jméno (přívlastek), jestliže nesouhlasným přívlastkem je buď prosté podstatné jméno užité v přeneseném významu (a), nebo jednoslovné lidové druhové označení (b). Např.:
a) sokol stěhovavý (srov. latinsky Falco peregrinus) Paukšt II 171, netopýr trpasličí (srov. latinsky Vespertilio pipistrellus) Vad žind 107, veverka létavá (srov. latinsky Pteromys volans) Vad žind 214, jalovec zakrslý (srov. latinsky Juniperus nana) Aug anat 228, mák vlčí (srov. latinsky Papaver Rhoeas) Aug anat 482, tesařík dřevorubec (srov. latinsky Ergates faber L.) Vad vab 153, babočka admirál (srov. latinsky Pyrameis atalanta) Vad vab 266;
b) rdesno hadí kořen (srov. latinsky Polygonum bistorta) Aug anat 481, barvínek menší (srov. latinsky Vinca minor) Aug anat 244, smolnička obecná (srov. latinsky Viscaria vulgaris) Aug anat 485, ryzec pravý (srov. latinsky Lactarius deliciosus) Valg gryb 202, hřib dubový (srov. latinsky Boletus luridus) Valg gryb 107.
V terminologii některých vědních oborů se vyskytuje zájmeno (přívlastek) + podstatné jméno (řídící slovo), např. vlastní záření, srov. rusky собственное излучение, německy Eigenstrahlung f, anglicky self radiation TechT (4)7, i další typy složených termínů, ty jsou však poměrně vzácné a málo produktivní, proto se jimi nebudeme podrobněji zabývat.
§ 6. Složené termíny s řízeným přívlastkem jsou ve všech terminologických soustavách méně časté a méně jednoznačné než složené termíny se shodným přívlastkem. Složené termíny tohoto typu tvořené dvěma složkami lze podle gramatických konfigurací rozdělit na tyto typy:
1. Řídící podstatné jméno (řídící slovo) + řízené podstatné jméno (přívlastek), nebo řízené podstatné jméno (přívlastek) + řídící podstatné jméno (řídící slovo). Např.:
62
Page 7
A. Hlavním členem je konkrétní nebo abstraktní obecné podstatné jméno:
genitivní řízení: brzdový pás (srov. rusky тормозная лента) PolŽ 174, kódovací || korekční || měřicí || modelovací || registrační || výpočetní || zapisovací || řídicí || akční zařízení (srov. rusky кодирующее || корректирующее измерительное || моделирующее || регистрирующее || вычислительное || записывающее || управляющее || исполнительное устройство, německy Verschlüssler m, korrigierende Einrichtung f, Messglied n, Nachbildner m, Schreiber m, Rechengerät n, Aufzeichnungsgerät n, Steuerglied in, Stellglied n, anglicky encoder, corrector, measuring means, analog computer, recording system, calculating device, recorder, control device, final control element) TechT (6)4, 5; černý brouk dunový (srov. lat. Opatrum sabulosum) Vad vab 149;
dativní řízení: sklo na lahve (srov. rusky бутылочное стекло) PolŽ 406, látka na oděvy (srov. rusky одёжная ткань, německy Anzugsgeweben, anglicky wear fabric) TechT (2)5, lůžko pro fazole (srov. anglicky bean bearing) AnglŽ 18;
instrumentálové řízení: báseň v próze (srov. rusky стихотворение в прозе) LitŽ 14, salto (srov. rusky поворот кувырком) SportŽ 192;
lokativní řízení: úhel ve vzporu (srov. rusky угол в упоре) SportŽ 87, rukojmí v bance (srov. rusky залож в банке) EkŽ 57.
B. Hlavním členem je slovesné abstraktum:
genitivní řízení: zánět rohovky (srov. lat. Ceratitis) Vet 158, vyhýbání se mobilizaci (srov. rusky уклонение от мобилизации) TeisŽ 194, pohyb nákladů (srov. rusky грузовое движение) PolŽ 82;
lokativní řízení: kalení ve vodě (srov. rusky водяная закалка) PolŽ 107, mávání ve vzporu (srov. rusky размахивание в упоре) SportŽ 86, lití do formovacích beden (srov. anglicky box casting) AnglŽ 24, výslechu při konfrontaci (srov. rusky допрос на очной ставке) TeisŽ 12, věznění na samotce (srov. rusky одиночное заключение) TeisŽ 67.
C. Hlavním členem je adjektivní abstraktum:
dativní řízení: odolnost vůči horku || suchu || mrazu (srov. rusky жаровынесливость, засухоустойчивость, морозостойкость) BotŽ 45, citlivost na světlo (srov. rusky светочувствительность) ChemŽ 131.
2. Řídící podstatné jméno (určované slovo) + předložka16 + řízené podstatné jméno (určující člen). Např.:
na: stoj na lopatkách (srov. rusky стойка на лопатках) SportŽ 99, let na zádech (srov. rusky полёт на спине) PolŽ 301;
bez: bezodtoková kotlina (srov. rusky бессточная котловина) MelŽ 48, dělení beze zbytku (srov. rusky деление без остатка) PolŽ 86, stavba bez projektu
16Předložka se považuje pouze za ukazatel gramatického vztahu mezi slovy, nikoli však za samostatný člen slovního spojení.
63
Page 8
(srov. rus. беспроектное строительство) EkŽ 224, práce bez absencí (srov. rus. беспрогульная работа) EkŽ 177;
i: Právo na vzdělání (srov. rus. право на образование) TeiŽ 175, příspěvek do rozpočtu (srov. rus. взнос в бюджет) EkŽ 28, návrat do práce (srov. rus. восстановление на работу) EkŽ 32, stěhování do měst (srov. rus. передвижение в город) EkŽ 140;
z: Napájení ze sítě (srov. rus. питание от сети) PolŽ 282 (=napájení přístroje ze sítě); propuštění z práce (srov. rus. увольнение с работы) TeiŽ 18, start z místa (srov. rus. старт с места) SportŽ 34, nivelace ze středu (srov. rus. нивелировка из середины) PolŽ 226;
od: Odchylka od pravidel (srov. rus. отклонение от правил) SportŽ 22, start z vody (srov. rus. старт с воды) SportŽ 37;
podle: Valence podle kyslíku (srov. rus. валентность по кислороду) ChemŽ 294, prodej podle vzorků (srov. rus. продажа по образцам) EkŽ 167, vyúčtování podle smluv (srov. rus. расчёт по договорам) EkŽ 190, omítání podle majáků (srov. rus. штукатурка по маякам) PolŽ 505;
s: Jeřáb se šípem (srov. rus. кран со стрелой) PolŽ 163, stykač se západkou (srov. rus. контактор с защелкой) PolŽ 154, byreta s kohoutem (srov. rus. бюретка с краном) ChemŽ 49, kovadlina s rohy (srov. angl. beak iron) AnglŽ 18, křížek s přírubami (srov. angl. flange frog) AnglŽ 55, semena s chmýrem (srov. lat. semina papposa, rus. семена с хохолком) Bot Ž 373.
S jinými předložkami se v litevských terminologických slovnících složené termíny s řízeným atributem vyskytují jen zřídka. Obvykle jsou nahrazovány složenými termíny se shodným atributem, jehož vedlejšími členy jsou přídavná jména s příponou -inis, -ė. Složené termíny tohoto typu se vyskytují téměř ve všech terminologických systémech, celkově jsou však podstatně méně časté než složené termíny se shodným atributem.
§ 7. Složené termíny s přístavkovým atributem tvořené dvěma členy se v terminologii mnoha vědních oborů užívají podstatně méně než složené termíny se shodným nebo řízeným atributem. Lze je rozdělit do tří častěji se vyskytujících typů:
3. Podstatné jméno (určované slovo) + připojené příslovce (přívlastek). Např.: Prodej na splátky (srov. rus. торговля в рассрочку) EkŽ 235, zasílání na dobírku (srov. rus. пересылка наложенным платежом) EkŽ 143.
Je třeba ještě samostatně zmínit složené úplné termíny tvořené dvěma členy. Jejich členy navzájem srůstají a označují jeden složený pojem. Lze je
64
Page 9
část lze zařadit jak mezi složené termíny s kongruentním, tak s adverbiálním atributem, např.: vrták-sonda (srov. rus. бур-щуп) GeolŽ 19, vytrhávač-sběrač (srov. rus. корчеватель-собиратель) Melž 139, rozhodčí-fixátor (srov. rus. судья-фиксатор) SportŽ 23, rostliny-indikátory (srov. lat. plantae indicadores, rus. растения-индикаторы) BotŽ 49 atd. Jde o nový typ slovních spojení, který vznikl v poválečných letech. V litevských terminologických slovnících vydaných na počátku 20. století a o něco později (např. LBŽ aj.) se složené termíny tohoto druhu nevyskytují. Ruským složeným plným slovům ze dvou složek⁷ psaným se spojovníkem v našem jazyce odpovídají nejen složené plné útvary, ale také jednoslovné termíny (např. ortuoliena, srov. rus. опто-порода GeolŽ 93, vatvalandė, srov. rus. ватт-час PolŽ 39), termíny typu „genitiv substantiva + nominativ substantiva“ (např. medvilnės pluoštas, srov. rus. хлопок-сырец EžKŽ 254, šiaurės vakarai, srov. rus. северо-запад), termíny typu „adjektivum se sufixem -inis, -ė + nominativ substantiva“, např.: vakuuminis aparatas (srov. rus. вакуум-аппарат) PolŽ 36, gaubtuvinis maišiklis (srov. rus. мешалка-колпак) PolŽ 196; termíny typu „trpné participium + nominativ substantiva“, např.: maišomasis maitintuvas (srov. rus. питатель-смеситель) PolŽ 282; termíny typu „nominativ substantiva + nominativ substantiva“, např. pelė mažylė (srov. rus. мыша-малютка) atd. Složené plné útvary se zvláště často nepřesně volí v případech, kdy by našemu jazyku mnohem lépe vyhovovaly složené termíny typu „nominativ substantiva + nominativ substantiva“, např.: lempa-nykštukas (srov. rus. пальчиковая лампа / лампа-пальчик) PolŽ 172, přesněji: lempa nykštukė, skolininkas-lupikas (srov. rus. заимодавец-ростовщик) EžKŽ 55, přesněji: skolininkas lupikas, valstietis-persikėlėlis (srov. rus. крестьянин-переселенец) EžKŽ 92, přesněji: valstietis persikėlėlis, įmonė-tiekėja || -pirkėja (srov. rus. предприятие-поставщик || -покупатель) EžKŽ 161, přesněji: įmonė tiekėja || pirkėja, čiuožėjas-lenktynininkas (srov. rus. конькобежец-скоростник) SportŽ 56, přesněji: čiuožėjas lenktynininkas, žirgas-ristūnas (srov. rus. рысак) SportŽ 137, přesněji: žirgas ristūnas atd. Pomocí symbolů lze celý tento inventář gramatických konfigurací vyjádřit takto: 1) (A + N)nom.; 2) (A₁ + N)nom.; 3) (Pₙ + N)nom.; 4) (Pₐ + N)nom.; 5) (Aₑ + N)nom.; 6) (N + N)nom.; 7) (Ngen + Nnom) v (Nnom + Ndat abl v loc); 8) (Nnom + Pr + Ngen v acc v abl); 9) (Nnom + P₁); 10) (Nnom + V); 11) (Nnom + P₁). Vzorce se budou hodit při pojednání o transformaci složených termínů.
2. FUNKCE VEDLEJŠÍCH SLOŽEK DVOUČLENNÝCH SLOŽENÝCH TERMÍNŮ
§ 8. Složené termíny s kongruentním, řízeným a adverbiálním atributem jsou členitelné nejen z gramatického (syntaktického) hlediska, ale také z hlediska vyjadřované myšlenky. Jejich atributy mohou hlavní složku charakterizovat z různých hledisek. Proto složené termíny, a to i ty, které mají
17Jejich významové skupiny a charakterističtější strukturální zvláštnosti jsou podrobně probrány v těchto článcích: А. И. Мельникова, Однословные приложения и переход сочетаний с приложением в сложные слова, — „Русский язык в школе“, 1959, № 1; Н. Д. Андреев, В. Л. Замбржицкий, Именное словообразование в спортивной терминологии, — Развитие современного русского языка, М., 1963; К. С. Маркарова, Основные типы двухкомпонентных именных терминов-словосочетаний в современном русском языке, — „Учёные записки Азербайджанского пед. ин-та им. М. Ф. Ахундова“, серия XII, № 1, Баку, 1966, p. 95 nn.
5. Lietuvių terminologija
65
Page 10
tentýž hlavní člen mohou tvořit několik (ve vzácných případech až několik desítek) tematických skupin, např.: list (srov. rus. лист, lat. folium) BotŽ 224 podle žilnatiny: mnohožilný || souběžně žilnatý || výrazně síťnatý || celokrajný list (srov. rus. многонервный || соединенн-нервный || с ясной сетью разветвления || краебежно жил-кованный лист, lat. folium multinerve) BotŽ 225 || 226, podle tvaru čepele: kulatý || ouškatý || mnohoklaný || deltovitý || vidličnatý || kopinatý list (srov. rus. круглый || ушковатый || многократно-рассеченный || дельтовидный || вилочатый || копьевидный лист, lat. folium rotundum || auriculatum || multisectum || deltoideum || dichotomum || hastatum) BotŽ 226 || 228, podle okraje čepele: pilovitý || celokrajný list (srov. rus. пильчатый || цельнокрайной лист, lat. folium serratum || integrum) BotŽ 237, podle povrchu čepele: sametový || zvlněný || ostnitý || jamkovitý || bradavičnatý list (srov. rus. бархатистый || мелко-волнистый || с шипами || ямчатый || бородавчатый лист, lat. folium velutinatum || undulatum || aculeatum || lacunosum || verrucosum) BotŽ 238, podle polohy v prostoru a způsobu připojení: dolů ohnutý || pochvovitý || svazečkovitý || střídavý list (srov. rus. отогнутый вниз || образующий влагалище || пучковый || очередной лист, lat. folium recurvatum || vaginantium || fasciculatum || alternum) BotŽ 241 || 243, podle tvaru vrcholu: tupý || ostrotrnný || vykrojeně špičatý || zašpičatělý list (srov. rus. тупой || остроконечный выемчатый || заостренный лист, lat. folium obtusum || mucronatum || emarginatum || acutum) BotŽ 245, podle složení: řapíkatý || pochvatý || úponkatý list (srov. rus. сидячий || влагалищный || усиконосный лист, lat. folium sessile || vaginatum || cirrosum) BotŽ 246 atd. Podobné tematické skupiny mohou vytvářet i druhové složené termíny z jiných vědních oborů. Čím širší je termín z hlediska subordinace, tím většímu počtu tematických skupin mohou náležet druhové složené termíny vytvořené s tímto termínem. Například termíny rostlina (botanika), stroj (technika), tkanina (textilnictví), sloučenina (chemie), slovo (lingvistika) atd. mohou s různými atributy vytvářet nejméně několik desítek samostatných tematických skupin, do nichž lze termíny samozřejmě třídit pouze při dodržení obecných pravidel třídění logických pojmů, totiž: klasifikace musí být adekvátní; souvislá; prováděná na základě jediného kritéria a její členy se musí vzájemně vylučovat. Podobné významové skupiny vytvářejí také složené termíny s různými hlavními složkami, jejichž atributy však vyčleňují druh nebo jakoukoli jinou systematickou kategorii podle téhož znaku. Složené termíny tohoto typu představují určité druhové opozice. Jejich rozlišovací znak lze charakterizovat jako určitou logicko-sémantickou funkci členů, které složený termín vylučuje.
Při praktické práci na normování termínů se vždy nejprve zkoumá, co je třeba vyjádřit druhovým atributem, a poté se posuzuje, jakou gramatickou formou má být tento atribut vyjádřen. Na první otázku obvykle odpovídají odborníci daného vědního oboru, zatímco druhá zůstává na jazykovědcích. Při normování termínů tedy převládá onomaziologický přístup. Ten zvolíme jako východisko i my při výkladu funkcí vedlejších složek složených termínů.
§ 9. Jako druhové složky složených termínů, jak jsme konstatovali v předchozí kapitole, nejčastěji vystupují adjektiva kvalitativní povahy se zájmennou skloňovací koncovkou, činná a trpná participia, adjektiva se sufixem -inis, -ė, řízené genitivy substantiv aj. Dosud byly pravděpodobně nejrozsáhleji zkoumány litevské jazykové adj-
66
Page 11
lexikálně-vztahových významů jmen s příponou -inis, -ė, genitivu podstatného jména a trpných příčestí. Některé z nich stručně přiblížíme.
§ 10. Před více než čtvrtstoletím vyčlenil P. Skardžius 10 významů substantivních adjektiv s příponou -inis, -ė a upozornil, že adjektivní útvary s příponou -inis, -ė vyjadřují trvalou druhovou vlastnost věci, zatímco útvary tvořené z minulých trpných příčestí označují způsob, jakým se něco dělá, vykonává, získává nebo bylo uděláno, získáno atd. 18 A. Valeckienė k takovému rozdělení významů poznamenává: „...Tato klasifikace je pro naše účely nepřijatelná, protože při rozdělování adjektiv s příponou -inis, -ė byly smíšeny jejich lexikální a funkční významy. Substantivní, adverbiální, z minulých dokonavých trpných příčestí a hypotakticky z různých slovních spojení tvořená adjektiva s příponou -inis jsou rozdělena podle lexikálních významů, zatímco význam adjektivních útvarů této přípony – trvalá druhová vlastnost věci – není lexikální, nýbrž funkční“19. Předkládá vlastní klasifikaci adjektiv s příponou -inis, -ė substantivního původu a upravuje P. Skardžiův výklad: upřesňuje výklad některých významů a vyčleňuje jeden zcela nový význam – „mít něco charakteristického v sobě nebo u sebe, vyznačovat se něčím“, např.: asmeninė adata, atoliniai dobilai, auliniai batai aj.20. „Taková klasifikace významů tohoto adjektiva byla zopakována také v kapitole ‚Adjektivum‘ akademické ‚Lietuvių kalbos gramatikos‘, kterou napsala, pouze definice významů jsou zde poněkud přepracovány21; navíc se zde o lexikálních významech nehovoří, pouze se uvádí, že ‚substantivní adjektiva s příponou -inis vyjadřují vlastnost věci ve vztahu k věci označené základovým slovem a na základě tohoto vztahu vyčleňují označované věci z ostatních věcí téhož druhu nebo vyjadřují druh označovaných věcí‘22. Takových vztahových významů se rozlišuje dokonce 11: 1) materiál, z něhož nebo s nímž je něco vyrobeno (např. akmeninės laiptų pakopos apod.; 2) příslušnost k věci označené základovým slovem nebo souvislost s touto věcí (např. avinis lajus apod.); 3) podobnost s věcí označenou základovým slovem (např. gabalinis cukrus apod.); 4) účel nebo určení, vhodnost pro věc označenou základovým slovem (např. dirvoninis plūgas apod.); 5) místo, kde se něco nachází, děje, kde někdo žije, kde se něco uchovává, kde někdo něco dělá nebo odkud něco pochází (např. kambarinė gėlė apod.); 6) čas, s nímž je spojena označovaná věc nebo její děj (např. vasariniai kviečiai apod.); 7) nástroj, jímž se něco vykonává nebo vyrábí (např. žibalinė lempa apod.); 8) trvalá činnost, povolání související s věcí označenou základovým slovem, sklon k této věci, obliba této věci (např. kanapinis žvirblis apod.); 9) měřitelná veličina (míra, objem, váha, počet, věk atd., např. porinis vežimas apod.); 10) způsob, jakým se něco udělá nebo získá (např. akinės vytis apod.); 11) nějaký jiný rozlišovací znak přítomný v označované věci nebo u ní (např. ankštiniai javai apod.23.
Při analýze těchto významů lze snadno zjistit, že ne všechny vztahové významy jsou stejně spojeny s lexikálními významy téhož adjektiva. Například znak „času“ je jedním z lexikálních významů podstatných jmen pavasaris, naktis apod.
18 Žr. P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941, p. 246–253.
19 Žr. A. Valeckienė, Dabartinės lietuvių kalbos įvardžiuotinių būdvardžių vartojimas, – „Literatūra ir kalba“, II, Vilnius, 1957, p. 259.
20 Žr. A. Valeckienė, min. veik., p. 266.
21 Žr. Lietuvių kalbos gramatika, I, Vilnius, 1965, p. 568–571.
22 Ten pat, p. 568.
23 Ten pat, p. 568–571.
5*
67
Page 12
důležitějších prvků; znak „místa“ je lexikálním významem podstatných jmen laukas, miškas apod., znak „materiálu“ pak akmuo, gintaras apod. Adjektiva s příponou -inis, -ė odvozená od takových podstatných jmen již sama, i bez vztahu k určovanému podstatnému jménu, vyjadřují „čas“ (srov. pavasarinis, -ė; naktinis, -ė apod.), „místo“ (srov. laukinis, -ė; miškinis, -ė apod.), „materiál“ (srov. akmeninis, -ė; gintarinis, -ė apod.). Některé významy jsou navíc z terminologického hlediska rozvětvenější. Uveďme například první vztahový význam substantivních adjektiv s příponou -inis, -ė – materiál, z něhož nebo s nímž je něco vyrobeno, např.: aguoninis aliejus, akmeninės laiptų pakopos, ašutinis šepetys, auksinis žiedas, avižinis kisielius, bulvinė košė, guminiai batai, gintariniai karoliai, lentelinės durys, stikliniai indai apod. V terminologii různých vědních oborů se však používá i značné množství jiných slovních spojení, např.: cukriniai || grūdiniai || dažiniai augalai (srov. rus. сахароносы, зерновые растения, красильные растения) BotŽ 51 || 52, baltyminės medžiagos (srov. rus. белковые вещества) ChemŽ 41 apod. Zde substantivní adjektiva s příponou -inis, -ė neoznačují materiál, z něhož je vyroben designát pojmenovaný hlavním členem složeného termínu, nýbrž materiál, jehož určité množství daný designát obsahuje nebo který se z něj získává. Uveďme ještě tyto příklady: seleninis lygintuvas (srov. rus. селеновый выпрямитель) FizŽ 55, gyvsidabrinis barometras (srov. rus. ртутный барометр) GeolŽ 14 apod., a zjistíme, že substantivní adjektiva s příponou -inis, -ė mohou označovat také materiál nezbytný k fungování nějakého přístroje či nástroje. Existují i příklady jiného druhu: rašalinis mėšlagrybis (srov. lat. Coprinus atramentarius) Valg gryb 215, švininė vilktabokė (srov. lat. Bovista plumbea) Valg gryb 224, vaškinė || pieninė branda (srov. rus. восковая || молочная спелость) BotŽ 89, geležinė dėmėtligė (srov. rus. железистая пятнистость) BotŽ 107, marmurinis endospermas (srov. lat. endospermium marmoratum) BotŽ 129, miltinis endospermas (srov. lat. endospermium farinaceum, rus. лучинистый эндосперм) BotŽ 129 aj. Adjektiva s příponou -inis, -ė, která zde vystupují jako určující členy těchto složených termínů, označují materiál, jemuž se designát pojmenovaný hlavním členem složeného termínu podobá barvou nebo konzistencí.
§ 11. Badatelé litevského genitivu vyčlenili několik desítek významů tohoto pádu²⁴, z nichž většina není terminologizována. Jde o genitiv výjimky, záporu, popisný, účelový, subjektový, neurčitého množství, nedostatku, vztahový a další. Terminologizované významy genitivu jsou poměrně rozvětvené. Uveďme například genitiv účelový. Může označovat, pro jaký úkon (a) nebo objekt (b) je určen nástroj pojmenovaný hlavním členem složeného termínu. Např.:
a) valdymo strypas (srov. rus. управляющий стержень, něm. Kommandostab, m, angl. control rod) TechT (5)13, maitinimo || skaičiavimo || suderinimo || vėlinimo blokas (srov. rus. блок питания || вычислительный || настройки || запаздывания) TechT (6)3; koregavimo || matavimo || modeliavimo || registravimo || skaičiavimo || užrašymo || valdymo || vykdymo įtaisas (srov. rus. корректирующее || изме-
24 Viz A. Schleicher, Handbuch der litauischen Sprache, Prag, 1856; J. Jablonskis, Linksniai ir prielinksniai, Kaunas, 1928; E. Fraenkel, Syntax der litauischen Kasus, Kaunas, 1928; Г. В. Булыгина, Неглагольные сочетания с родительным падежом в современном литовском языке, — Славянское языкознание, М., 1959; J. Balkevičius, Dabartinės lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius, 1963; Lietuvių kalbos gramatika, I, Vilnius, 1965 a další.
68
Page 13
rimentelė || modeliuojančio || registruojančio || вычислительное || записыва-ющие || управляющее || исполнительное устройство, něm. Korrekturglied n, Messglied n, Analogrechner m, Schreiber m, Rechenmaschine f, Aufzeichnungsgerät n, Bedienungseinrichtungsregelglied n, anglicky corrector, measuring means, analog computing system || recording system, computing element, recorder, monitor, final control element, positioning element) TechT (6)5; tlakové potrubí (srov. rusky напорный трубопровод, něm. Druckleitung f, anglicky pressure conduit penstock) TechT (3)7;
b) analyzátor obrazu (srov. rusky анализатор образа, něm. Gestaltanalysator m, anglicky pattern analyser) TechT (14)11, neutronový absorbér (srov. rusky поглотитель нейтронов, něm. Neutronabsorber m, anglicky neutron absorber) TechT (5)8, teplotní relé (srov. rusky температурное реле, něm. Temperaturrelais n, anglicky temperature relay) TechT (7)7, vzduchové čerpadlo (srov. rusky воздушный насос) PolŽ 219, automat na výrobu ponožek (srov. rusky чулочный автомат) PolŽ 10.
Složené termíny tohoto typu se užívají především v různých technických oborech, ve fyzice, radiotechnice a elektronice, v menší míře pak v chemii, geologii aj.
V případě, kdy hlavní člen složeného termínu není ani nástroj, ani činitel v pravém smyslu těchto slov, nýbrž pouze prostředek, mohou mít význam určení účelu také termíny s následující strukturou: a) „název objektu (genitiv substantiva s konkrétním významem) + název nádoby určené pro daný objekt (nominativ substantiva s konkrétním významem)“, např.: nádrž na benzín (srov. rusky бензиновый бак) PolŽ 20, popelový bunkr (srov. rusky зольниковый бункер) PolŽ 33, lázeň na sýry (srov. rusky сыродельная ванна) PolŽ 39, vodní komora (srov. rusky водная камера) PolŽ 131; b) „název objektu (genitiv substantiva s konkrétním významem) + název místa nebo zařízení určeného k působení na daný objekt nebo k jeho přepravě (nominativ substantiva s konkrétním významem)“, např.: plavební dráha pro vory (srov. rusky плотоход, něm. Flossgasse f, Flossdurchlass m, anglicky race way for rafts) TechT (3)6, traktorová cesta (srov. rusky тракторная дорога) PolŽ 95, cyklistická dráha (srov. rusky велотрек) SportŽ 67, rybí přechod (srov. rusky рыбоход, něm. Fischweg m, anglicky Fishway) TechT (3)8; c) „název objektu (genitiv substantiva s konkrétním významem) + název látky určené ke zpracování či ovlivnění daného objektu (nominativ substantiva s konkrétním významem)“, např.: mořidlo na osivo (srov. rusky протрава для семян) ChemŽ 245, gumové lepidlo (srov. rusky резиновый клей) PolŽ 144, sklo do oken (srov. rusky оконное стекло) PolŽ 406, silniční dehet (srov. rusky дорожный дёготь) PolŽ 85; d) „název činnosti (genitiv deverbačního substantiva) + název zařízení nebo místa určeného k provádění dané činnosti (nominativ substantiva s konkrétním významem)“, např.: běžecká dráha (srov. rusky беговая дорожка) SportŽ 163, odvodňovací příkop (srov. rusky осушительная канава) MelŽ 62, zavlažovací brázda (srov. rusky поливная борозда) MelŽ 183, chladicí lázeň (srov. rusky охлаждающая ванна) PolŽ 38, koksovací pec (srov. rusky коксовальная печь) PolŽ 278; e) „název činnosti (genitiv deverbačního substantiva) + název látky potřebné k provádění dané činnosti (nominativ substantiva s konkrétním nebo abstraktním významem)“, např.: kalenicí kapalina (srov. rusky закалочная жидкость) PolŽ 102, prášek do pečiva (srov. rusky пекарный порошок) ChemŽ
69
Page 14
148, formovací směsi (srov. rusky формовочная смесь) PolŽ 388, vyzdívkové materiály (srov. rusky футеровочные материалы) ChemŽ 127, lešticí prášky (srov. rusky полировальный порошок) ChemŽ 226, prací mýdlo (srov. rusky мыло для стирки) ChemŽ 253. Zkoumáme-li tedy genitivní významy z terminologického hlediska, můžeme konstatovat, že každý z nich se dělí na několik dalších dílčích významů. Výsledky výzkumů založených na takové metodice inventarizace genitivních významů jsou však pro praxi normování složených termínů užitečné pouze jednostranně. Jak jsme již uvedli, terminologové potřebují častěji odpovědět nikoli na otázku, jaký relační význam má ten či onen termín, nýbrž jakým typem slovního spojení má být ten či onen význam vyjádřen.
§ 12. Ze všech uvedených poznámek vyplývá, že relační významy přívlastkových genitivů substantiv a dalších gramatických kategorií v litevštině, vyjadřovaných přídavnými jmény s příponou -inis, -ė, byly zkoumány poměrně široce a podrobně, avšak pouze z jednoho hlediska — za základ se bral vedlejší člen slovního spojení. Vezmeme-li za základ hlavní člen slovního spojení, jak jsme viděli, můžeme dospět k poněkud odlišným výsledkům, které dosavadní výzkumy doplňují a prohlubují. Na druhou stranu tato metodika nejvíce odpovídá praxi normování termínů.
§ 13. Jak jsme uvedli, logickým a gramatickým jádrem složených termínů je hlavní člen slovního spojení. Vezměme tento člen za základ a přehledně si uveďme důležitější tematické skupiny dvojslovných složených termínů: 1) nástroje nebo činitele; 2) činnosti nebo procesy; 3) živočichy a rostliny; 4) přírodní a umělé látky; 5) vlastnosti25 aj., a prozkoumejme, jak mohou jejich vedlejší členy zpřesňovat význam jejich hlavních členů.
§ 14. Je-li hlavním členem složeného termínu název nástroje nebo činitele26, může vedlejší člen takového termínu označovat:
1. Rozlišovací funkční (konstrukční) vlastnost daného nástroje nebo činitele. V takovém případě může být vedlejší člen složeného termínu vyjádřen:
b) jmenným (nebo prostým) kvalitativním přídavným jménem, např.: rychlý reaktor (srov. rusky быстрый реактор, něm. Schnellreaktor m, anglicky fast reactor) TechT (5) 11, adaptivní automat (srov. rusky адаптивный автомат, něm. adaptiver Automat m, anglicky adaptive automat) TechT (14)4, učící se systém (srov. rusky самообу-
25Považovat označení osob podle povolání za termíny není přesné. Podrobněji viz Л. А. Шкатова, Являются ли терминами наименования лиц по профессии, — Вопросы современного русского литературного языка, Челябинск, 1967.
26O pojmu „činitel“ podrobněji viz Э. Ф. Скороходько, Структура и семантика английских научно-технических терминов, — Прикладная лингвистика и машинный перевод, Киев, 1962, s. 41 a násl.
70
Page 15
чающаяся система, něm. lernendes System n, angl. self-learning system TechT (14)5, kruhový mykací stroj (srov. rus. круглочесальная машина) PolŽ 187;
c) přechodníkem trpným (určitým nebo neurčitým), např.: vyrovnávací nádrž (srov. rus. уравнительный резервуар, něm. Wasserschloss n) TechT (3)5, otočná klapka (srov. rus. вращающаяся задвижка) PolŽ 106; překlápěcí vůz (srov. rus. опрокидывающийся вагон) PolŽ 35, posuvná vrata (srov. rus. откатные ворота) PolŽ 54, proměnný kondenzátor (srov. rus. переменный конденсатор) FižŽ 48;
U složených termínů tohoto typu je genitiv podstatného jména starší a produktivnější ve všech terminologických soustavách. Šíření přídavných jmen s příponou -ní je v tomto případě do jisté míry ovlivněno odpovídajícími ruskými termínovými modely, v nichž převažují adjektivní složky.
B. Jestliže vedlejší složka složeného termínu označuje pracovní operaci prováděnou nástrojem nebo agentem, může být tato vedlejší složka vyjádřena:
a) genitivem slovesného abstrakta, např.: zařízení pro kódování || korekci || měření || modelování || registraci || počítání || záznam || řízení || provádění (srov. rus. устройство кодирующее || корректирующее || измер-
71
Page 16
рительное || моделирующее || регистрирующее || вычислительное || записывающее || управляющее || исполнительное, něm. Verschlüsseler m, korrigierende Einrichtung f, Messglied n, Nachbildner m, Schreiber m, Rechengerät n, Aufzeichnungsgerät n, Steuerglied n, Stellglied n, angl. encoder, corrector, measuring means, analog computer, recording system, calculating device, recorder, control device, final control element) TechT (6)4 || 5, napájecí || výpočetní || seřizovací || zpožďovací blok (srov. rusky блок питания || вычислительный || настройки || запаздывания) TechT (6)3, odpařovací aparát (srov. rusky выпарной аппарат) PolŽ 15, vstupní || výstupní || tlakový || sací ventil (srov. rusky впускной || выпускной || напорный || всасывающий клапан) MelŽ 201; b) přídavným jménem trpného rodu (určitým či neurčitým), např.: uzavírací kohout (srov. rusky запорный кран) PolŽ 163, dobývací || zásypový || nakládací stroj (srov. rusky врубовая || закладочная || погрузочная машина) GeolŽ 74, měřicí mikroskop (srov. измерительный микроскоп) FizŽ 58, přepadová || odtoková trubka (srov. rusky переливная || сточная труба) MelŽ 185, uzavírací ventil (srov. rusky запорный вентиль) MelŽ 199, vodicí lopatky (srov. rusky направляющие лопатки, anglicky corner vanes, něm. Leitschaufeln) TechT (25)13.
Vedlejší člen složených termínů tohoto typu se v současné litevské terminologii vyjadřuje častěji genitivem substantiva než prostým či určitým trpným participiem. Užívání genitivu slovesného abstrakta podporuje dvojznačnost některých participiálních slovních spojení tohoto typu.
3. Celek (stroj, zařízení aj.), jehož částí (součástí) je agens nebo nástroj pojmenovaný hlavním členem složeného termínu. V takovém případě se vedlejší člen složeného termínu vyjadřuje takzvaným genitivem vztahu celku a části, např.: jazyk výhybky (srov. rusky перо перевода) PolŽ 277, buben míchačky betonu (srov. rusky барабан бетономешалки) PolŽ 22, pístní kroužek (srov. rusky поршневое кольцо) PolŽ 150, plášť reaktoru (srov. rusky кожух реактора), něm. Reaktorgehäuse n, anglicky jacket reaktor) TechT (5)12, nůž pluhu (srov. rusky нож плуга) MelŽ 131, tlačítko zvonku (srov. anglicky bell puch) AnglŽ 19, vrata plavební komory (srov. rusky шлюзовые ворота) MelŽ 166, membrána hráze (srov. rusky диафрагма плотины) MelŽ 182.
4. Materiál nebo energie nezbytné k činnosti agens nebo nástroje pojmenovaného hlavním členem složeného termínu. Vedlejší člen složených termínů s tímto významem lze vyjádřit:
Užívání genitivu při tvoření složených termínů tohoto typu je starší, avšak v současné litevštině jsou mnohem častější složené termíny, jejichž vedlejšími členy jsou přídavná jména s příponou -inis, -ė. Genitiv substantiva se k tvoření termínů tohoto typu většinou nehodí, protože složené termíny tohoto druhu s genitivem lze snadno zaměnit za výše uvedené termíny, jejichž vedlejší člen označuje objekt činnosti nástroje nebo agens.
5. Výrazný konstrukční prvek, který je jedním z nejdůležitějších nebo alespoň nejcharakterističtějších prvků nástroje či agens pojmenovaného hlavním členem složeného termínu. Tento vztahový význam představuje jistý logický protiklad k výše uvedenému významu celku. Vedlejší člen složeného termínu se v tomto případě vyjadřuje:
c) předložkou su + substantivem, např.: jeřáb s výložníkem (srov. rusky кран со стрелой) PolŽ 163, byreta s kohoutem (srov. rusky бюретка с краном) ChemŽ 49, stykač se západkou (srov. rusky контактор с защелкой) PolŽ 54, hřídel s drážkami (srov. rusky шлицевый валик) PolŽ 38.
Přídavná jména s příponou -inis, -ė jsou systémovější a lépe se hodí k vyjadřování druhových opozic, a proto jsou v současné litevštině produktivnější pro vyjádření probíraného vztahového významu než předložkové spojení členů složených termínů.
6. Vynálezce, který vytvořil agens nebo nástroj pojmenovaný hlavním členem složeného termínu. Přívlastek v těchto složených termínech je vždy vyjádřen genitivem vlastního jména, např.: Foucaultovo kyvadlo (srov. rusky маятник Фуко) FizŽ 29, Daniellův vlhkoměr (srov. rusky гигрометр Даниэлля) FizŽ 34, Kundtova || Quinckeho trubice (srov. rusky трубка Кундта || Квинке) FizŽ 51, leidenská láhev (srov. rusky лейденская банка) FizŽ 53, Lindeho || Atwoodův || Carnotův stroj (srov. rusky машина Линде || Ат-вуда || Карно) FizŽ 55 || 58, rentgenový přístroj
7. Vnější forma, která je typická pro nástroj nebo zařízení označované hlavním členem složeného termínu. Předmět, kterému se zařízení nebo nástroj podobá svým tvarem, se obvykle vyjadřuje přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: štítové || válcové šoupátko (srov. rus. щитовой || цилиндрический затвор) MelŽ 178, přepadový || trubkový vodoměr (srov. rus. водосливный || трубчатый водомер) MelŽ 187, kulový kondenzátor (srov. rus. сферический конденсатор) FižŽ 48, kuželové kyvadlo (srov. rus. конический маятник) FižŽ 90, lžícový || talířový vrták (srov. rus. ложковый || тарельчатый бур) GeolŽ 19, kotevní šroub (srov. rus. анкерный болт) PolŽ 29.
8. Materiál, z něhož je celý nebo jen částečně vyrobeno zařízení nebo nástroj označovaný hlavním členem složeného termínu. Vedlejší člen složených termínů s tímto relačním významem může být vyjádřen:
§ 15. Transformaci gramatických konfigurací termínů tohoto druhu nejčastěji určují tři faktory: 1) nesoulad forem složených termínů a slovních spojení s obdobným významem v spisovném či lidovém jazyce, 2) analogie podobných druhových pojmů v příbuzných vědních oborech; 3) vliv jiných jazyků (zejména ruštiny).
Transformace složených termínů těchto typů mohou být různorodé a nemusejí směřovat jen jedním směrem, pro praxi terminologické standardizace však zdaleka nejsou všechny stejně důležité. Uvedeme pouze případy transformace složených (zejména druhových) termínů, v nichž se lingvisté někdy neshodují s odborníky.
(Ngen + Nnom) — × → (A1 + N)nom, když Ngen označuje a) pracovní operaci prováděnou nástrojem nebo zařízením (vyjadřuje se genitivem slovesného podstatného jména), např.: tlakový ventil (srov. rus. напорный клапан) PolŽ 143: tlakový ventil, závitová fréza (srov. rus. резьбовая фреза) PolŽ 470: závitová fréza;
b) celek (stroj, zařízení), jehož součástí (dílem) je zařízení nebo nástroj označovaný hlavním členem složeného termínu (tzv. genitiv vztahu celku a části), např.: kryt reaktoru (srov. rus. кожух реактора) TechT (5)12: reaktorový kryt, vrata plavební komory (srov. rus. шлюзные ворота) PolŽ 54: plavební komorová vrata, pístní kroužek (srov. rus. поршневое кольцо) PolŽ 150: pístní kroužek;
74
Page 19
c) vynálezce, který vytvořil či zkonstruoval agens nebo nástroj označovaný základním členem složeného termínu, např.: Marteno krosnis (srov. rus. мартеновская печь) PolŽ 279: marteninė krosnis, Leideno indas (лейденская банка) FizŽ 53: leidėninis indas atd.
Při hodnocení transformací s činnými a trpnými příčestími v takovýchto spojeních je třeba mít na paměti následující: 1) absolutní systémovosti druhových termínů nelze dosáhnout nejen v terminologii některého jednotlivého vědního oboru, ale ani uvnitř terminologických mikrosystémů; například v současné terminologii klasifikace zemědělských strojů mohou vedle termínů typu „kuliamosios“ existovat také novější termíny typu „kūlimo mašina“; 2) stálost termínů je třeba považovat za kodifikační požadavek neméně důležitý než nejednoznačnost termínů typu (Pₚ + N)ₙₒₘ, která bývá někdy příliš zdůrazňována a nejasně vysvětlována při jejich srovnání s termíny typu (N₉ₑₙ + Nₙₒₘ).
Z hlediska kvality jsou v současných souborech našich technických termínů častější termíny typu (N₉ₑₙ + Nₙₒₘ). Srov.:
§ 16. Základní člen složeného termínu může označovat živočicha či rostlinu. V hovorovém jazyce se obvykle užívají pouze jednoslovná pojmenování živočichů nebo rostlin. Terminologie botanické a zoologické systematiky je binární: první (základní) člen označuje rod a druhý (vedlejší) druh. V takovém případě se vedlejšími členy složených systematických termínů označuje u živočicha nebo rostliny:
1. Potravní objekt. Člen s touto sémantickou funkcí se obvykle vyjadřuje přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: žvirblinė pelėda (srov. lat. Glaucidium passerinum) Paukšt II 267, pušinė sniegena (srov. lat. Pinicola enucleator) Paukšt II 127, eglinis kryžiasnapis (srov. lat. Loxia curvirostra) Paukšt I 286, kopūstinis amaras (srov. lat. Pieris rapae) Vad vab 264, uoginė blakė (srov. lat. Dolycorus baccarum L.) Vad vab 79, žirninis grūdinukas (srov. lat. Bruchus pisorum L.) Vad vab 171, ąžuolinis verpikas (srov. lat. Lasiocampa quercus L.) Vad vab 241, riešutinis straubliukas (srov. lat. Curculio nucum L.) Vad vab 187.
2. Místo pobytu a růstu. Vedlejší člen složených termínů s tímto relačním významem může být vyjádřen:
a) přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: akmeninė || miškinė kiaunė (srov. lat. Martes foina || martes) Vad žind 178 || 184, ąžuolinė || lazdyninė miegapelė (srov. lat. Elimomys quercinus L., Muscardinus avellanarius L.) Vad žind 230 || 228; miškinis || vandeninis || dirvoninis kalviukas (srov. lat. Anthus trivialis || spinoletta || campestris) Paukšt III 184 || 187, urvinė || langinė kregždė (srov. lat. Riparia riparia, Delichon urbica) Paukšt III 327 || 336, pelkinis papartis (srov. lat. Dryopteris thelypteris L., rus. щитовник болотный) Flor I 34, kalninė pušis (srov. lat. Pinus
75
Page 20
montana, rusky coccha горная) Flor I 161, hřib lesní (srov. lat. Boletus cyanescens) Valg gryb 115, holubinka bahenní (srov. lat. Russula paludosa) Valg gryb 194; vodoměrka bahenní (srov. lat. Gerris paludum) Vad vab 85, moucha domácí (srov. lat. Musca domestica L.) Vad vab 326;
b) genitivem podstatného jména, např. konipas horský (srov. lat. Motacilla cinerea) Paukšt III 193, sviňucha mořská (srov. lat. Phocaena phocaena) Vad žind 298, střevlík písečný (srov. lat. Opatrum sabulosum L.) Vad vab 149.
3. Místo původu, které se obvykle vyjadřuje přídavným jménem s příponou -inis, -ė, utvořeným z vlastního jména, např.: běhoun islandský (srov. lat. Calidris canutus) Paukšt II 220, výr uralský (srov. lat. Strix uralensis) Paukšt II 273, muška švédská (srov. lat. Oscinosoma frit) Vad vab 325, modřín americký (srov. lat. Larix americana, rusky американская лиственница) Flor I 140, jed kavkazská (srov. lat. Abies Nordmanniana, rusky Пихта Нордмана) Flor I 102, tis evropský (srov. lat. Taxus baccata, rusky тисс ягодный) Flor I 87, borovice korejská (srov. lat. Pinus koraiensis, rusky корейская сосна) Flor I 148, norek americký (srov. lat. Mustela vison) Vad žind 169, pes mývalovitý ussurijský (srov. lat. Nyctereutes procyonoides) Vad žind 134, srna sibiřská (srov. lat. Capreolus capreolus pygargus) Vad žind 312.
4. Vnější tělesné znaky: A – tvar a další znaky celého těla, B – znaky povrchu těla nebo jeho částí, C – barva těla nebo jeho částí.
A. Jestliže určující člen složeného termínu označuje tvarové znaky těla živočicha nebo rostliny, může být vyjádřen:
a) zájmenným nebo prostým kvalitativním přídavným jménem, např.: ušatka malá (srov. lat. Labia minor L.) Vad vab 54, roháč široký (srov. lat. Dorcus parallelepipedus L.) Vad vab 196, střevlíček velký krátkokřídlý (srov. lat. Creophilus maxillosus L.) Vad vab 116, vážka ploská (srov. lat. Libellula depressa L.) Vad vab 42, pýchavka podlouhlá (srov. lat. Calvatia saccata) Valg gryb 231, lesknáček velký (srov. lat. Chalcophora mariana) Vad vab 130;
b) přístavkovým podstatným jménem, např.: netopýrek trpasličí (srov. lat. Vespertilio pipistrellus) Vad žind 107, myška drobná (srov. lat. Micromys minutus) Vad žind 256, jalovec zakrslý (srov. lat. Juniperus nana) Aug anat 228.
B. Jestliže určující člen složeného termínu označuje povrchové znaky celého těla živočicha nebo rostliny či jeho částí, bývá tento vedlejší člen obvykle vyjádřen zájmenným kvalitativním přídavným jménem, např.: drsnatec ostnitý (srov. lat. Rhagium mordax L.) Vad vab 154, střevlík hladký (srov. lat. Carabus glabratus) Vad vab 100, slizák lepkavý (srov. lat. Gomphidius glutinosus) Valg gryb 229, bedla drsná (srov. lat. Lepiota rhacodes) Valg gryb 230, ryzec jemný (srov. lat. Lactarius mitissimus) Valg gryb 231 a další.
C. Jestliže určující člen složeného termínu označuje barvu těla živočicha nebo rostliny, může být tento vedlejší člen vyjádřen:
a) zájmenným nebo prostým kvalitativním přídavným jménem, např.: smrk bílý (srov. lat. Picea canadensis, rusky ель канадская) Flor I 123, kachna černá (srov. lat. Oidemia nigra L.) Paukšt II 115, husa šedá (srov. lat. Anser anser) Paukšt II 135, ryzec žlutý (srov. lat. Lactarius scrobiculatus) Valg gryb 210, zelené mechy (srov. rusky зелковые мхи) Melž 144, lišaj hnědý (srov. lat. Nyctalus
76
Page 21
noctula) Vad žind 102, černá || hnědá krysa (srov. lat. Rattus rattus || norvegicus) Vad žind 241;
b) přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: purpurový zobonoska (srov. lat. Rhynchites bacchus L.) Vad vab 174, fialový lýkožrout (srov. lat. Hylurgops palliatus) Vad vab 192, stříbrný mnich (srov. lat. Cucullia argentea) Vad vab 253, inkoustový hnojník (srov. lat. Coprinus atramentarius) Valg gryb 231, liliový čirůvka (srov. lat. Tricholoma nudum) Valg gryb 230;
c) složeným přídavným jménem, např.: žlutorudá třepenitka (srov. lat. Hypholoma sublateritium) Valg gryb 173, žlutohnědá muchomůrka (srov. lat. Amanita junquillea) Valg gryb 162, krvavě červená holubinka (srov. lat. Russula sanguinea) Valg gryb 196, šedozelená holubinka (srov. lat. Russula aeruginea) Valg gryb 188, pestrobarevná slizák (srov. lat. Gomphidius viscidus) Valg gryb 120.
Někdy druhové určení ve složeném termínu z oblasti systematiky rostlin označuje barvu nikoli celého organismu, nýbrž pouze jeho jednotlivého orgánu, která se shrnuje do vyčleňujícího druhového určení. Specialisté v botanice se takovým případům v poslední době oprávněně vyhýbají.
5. Vnitřní vlastnosti: A — vlastnosti vnímané smysly subjektu, B — individuální vnitřní vlastnosti.
A. Jestliže se určující složkou složeného termínu označuje vnitřní vlastnost vnímaná smysly subjektu, vedlejší složka složeného termínu může být vyjádřena:
a) zájmenným nebo prostým jakostním přídavným jménem, např.: pružný hřib (srov. lat. Boletus bovinus) Valg gryb 229, voňavá líha (srov. lat. Hydrophorus agathosmus) Valg gryb 229, křehká holubinka (srov. lat. Russula fragilis) Valg gryb 231, hořký hřib (srov. lat. Tylopilus felleus) Valg gryb 232, slizká slizák (srov. lat. Gomphidius glutinosus) Valg gryb 229;
b) zájmenným trpným příčestím, např.: páchnoucí holubinka (srov. lat. Russula foetens) Valg gryb 228;
c) přístavkovým podstatným jménem, např.; jehlice smrdutá (srov. lat. Ononis arvensis) LBŽ 239, holubinka lahodná (srov. lat. Russula delica) Valg gryb 227.
B. Jestliže se určující složkou složeného termínu označují individuální vnitřní vlastnosti živočicha nebo rostliny, může být tato vedlejší složka vyjádřena:
a) zájmenným jakostním přídavným jménem; např.: dravá osenice (srov. lat. Eupsilia satellitia L.) Vad vab 253, kousavé mravenci (srov. lat. Campanotidae) Vad vab 300, přichytávající svízel (srov. lat. Asperula aparine) LBŽ 444;
b) přístavkovým podstatným jménem, např.: břečťan popínavý (srov. lat. Hedera helix) Aug anat 326, sokol poutník (srov. lat. Falco peregrinus) Paukšt II 171, veverka létavá (srov. lat. Pteromys volans) Vad žind 214, mák vlčí (srov. lat. Papaver rhoeas) Aug anat 482, kobylka zpěvná (srov. lat. Tettigonia cantans) Vad vab 49, moucha bodalka (srov. lat. Stomoxys calcitrans) Vad vab 327;
c) zájmenným činným příčestím, např.: plazivý zběhovec (srov. lat. Ajuga reptans) LBŽ 515, žloutnoucí ryzec (srov. lat. Lactarius scrobiculatus) LBŽ 472, černající pýchavka (srov. lat. Bovista nigrescens) Valg gryb 231, plazící se pryskyřník (srov. lat. Ranunculus reptans) LBŽ 518 (= plazivý pryskyřník).
6. Rozlišovací vlastnosti jednotlivého orgánu: A — tvar, B — barva, C — různé výrůstky.
77
Page 22
A. Když určující člen složeného termínu označuje tvar některého vnějšího orgánu živočicha nebo rostliny, může být tento vedlejší člen vyjádřen:
a) přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: hřebenitá kapradina (srov. lat. Dryopteris cristata, rusky щитовник гребенчатый) Flor I 40, kopinatý vratičkovec (srov. lat. Botrychium lanceolatum) Flor I 24, vykřičníkový můrovitý motýl (srov. lat. Agrotis exclamationis) Vad vab 252, kuželovitá smržovka (srov. lat. Morehella conica) Valg gryb 228, štítkovitá liška (srov. lat. Cantharellus umbonatus) Valg gryb 229;
b) složeným přídavným jménem, např.: širokošupinatý modřín (srov. lat. Larix eurolepis, rusky лиственница широкочешуйчатая) Flor II 36, špičatozubý chrobák (srov. lat. Copris lunaris) Vad vab 199, zubatokřídlý třásněnkovec (srov. lat. Odonthothrips loti) Vad vab 88, širokolistá strmělka (srov. lat. Clitocybe platyphylla) Valg gryb 229, kopinatolistý lebeda (srov. lat. Atriplex hastatum) LBŽ 392.
B. Když určující člen složeného termínu označuje barvu některého vnějšího orgánu živočicha nebo rostliny, bývá zpravidla vyjádřen složeným přídavným jménem: bělohřbetý datel (srov. lat. Dryobates leucotos) Paukšt III 49, žlutozobý stehlík (srov. lat. Carduelis cannabina) Paukšt III 116, černohlavý hýl (srov. lat. Pyrrhula pyrrhula) Paukšt III 122, červenoramenný lesknáček (srov. lat. Sphaeridium scarabaecides L.) Vad vab 137, zelenooká muška (srov. lat. Chlorops pumilionis) Vad vab 325, běložilý můrovitý motýl (srov. lat. Melicleptria scutosa) Vad vab 255, modrohlavý můrovitý motýl (srov. lat. Diloba coeruleocephala) Vad vab 249, hnědohlavý hřib (srov. lat. Boletus badius) Valg gryb 227, žlutošupinný nosatec (srov. lat. Chlorophanus viridis) Vad vab 128.
C. Když se vedlejším členem složeného termínu pojmenovává některý charakteristický výrůstek živočicha nebo rostliny, může být přívlastek vyjádřen:
a) určitým kvalitativním přídavným jménem, např.: chocholatý skřivan (srov. lat. Galerida cristata) Paukšt III 173, vousatá sýkora (srov. lat. Panurus biarmicus) Paukšt III 223, štětinatý listopas (srov. lat. Sitona crinitus) Vad vab 181, ježatý || bradavičnatý pýchavkovec (srov. lat. Locoperdon echinatum || gemmatum) Valg gryb 231, šupinatý hřib (srov. lat. Strobilimyces strobilaceus) Valg gryb 232;
b) přístavkovým podstatným jménem, např.: kovařík kříženec (srov. lat. Selatosomus eruciatus) Vad vab 127, kapradina kudrlinka (srov. lat. Dryopteris phegopteris) LBŽ 126, ostřice šupinovka (srov. lat. Carex microglochin) LBŽ 71, okrsek chlupáček (srov. lat. Crepis praemorsa) LBŽ 108.
7. Badatel, který vyčlenil a popsal druh živočichů nebo rostlin označený určovaným členem složeného termínu. Vedlejší člen složeného termínu se v takovém případě vyjadřuje genitivem jména, např.: Skolského osmije (srov. lat. Osmia Skolskiyi) Vad vab 293, Banksova borovice (srov. lat. Pinus Banksiana, rusky сосна Банкса) Flor I 154, Veitchova jedle (srov. lat. Abies Veitchii, rusky пихта Вича) Flor I 94, Engelmannův smrk (srov. lat. Picea Engelmannii, rusky ель Энгельмана) Flor I 118, Nattererův netopýr (srov. lat. Myotis Nattereri) Vad žind 91, Nathusiův netopýr (srov. lat. Vespertilio Nathusii) Vad žind 110.
8. Doba, kdy je živočich aktivní, rozmnožuje se, rostlina kvete, plodí apod. Vedlejší člen složených termínů se v takovém případě zpravidla vyjadřuje:
a) přídavným jménem s příponou -inis, -ė, např.: letní obaleč (srov. lat. Evetria duplana Hb.) Vad vab 223, noční chroustek (srov. lat. Serica brunnea L.) Vad vab 199, jarní píďalky (srov. lat. Oenochrominae) Vad vab 257, jarní ||
78
Page 23
podzimní || letní hlaváček (srov. lat. Adonis vernalis || autumnalis || aestivalis L.) LBŽ 383, letní lanýž (srov. lat. Tuber aestivum) Valg gryb 227;
b) zájmenným kvalitativním adjektivem, např.: časný sprindis (srov. lat. Brephos parthenias L.) Vad vab 257, pozdní netopýr (srov. lat. Vespertilio serotinus) Vad žind 107.
9. Určení, využití samotné rostliny nebo jejích plodů. Druhovými členy těchto termínů bývají zpravidla pouze adjektivum léčivý, trpné příčestí jedlý aj., např.:
léčivá brutnákovka (srov. lat. Barrago officinalis L.) LBŽ 384, léčivá zední bylina (srov. lat. Parietaria officinalis) Aug anat 609, léčivý mydlicník (srov. lat. Saponaria officinalis) Aug anat 548;
jedlý česnek (srov. lat. Allium sativum) LBŽ 403, jedlý lanýž (srov. lat. Tuber brumale) Valg gryb 227, jedlá ucháč obecný (srov. lat. Gyromitra esculenta) Valg gryb 228, jedlá liška (srov. lat. Cantharellus cibarius) Valg gryb 228, jedlá čočka (srov. lat. Lens esculenta) Aug anat 404.
10. Hodnotící vlastnost subjektu. Atributivními členy složených termínů s tímto relačním významem bývají nejčastěji adjektiva obecný (a) a pravý (b), např.:
a) chmel otáčivý (srov. lat. Humulus lupulus L.) LBŽ 386, muchomůrka obecná (srov. lat. Amanita muscaria) Valg gryb 231, rejsek obecný (srov. lat. Sorex araneus) Vad žind 66, lopuch obecný (srov. lat. Xanthium strumarium) Aug anat 612, pýchavka obecná (srov. lat. Scleroderma bovista tr.) Valg gryb 75;
b) violka trojbarevná (srov. lat. Viola tricolor) Aug anat 573, holubinka nazelenalá (srov. lat. Russula vesca) Valg gryb 192, svízel syřišťový (srov. lat. Galium verum) Aug anat 398, pravé myši (srov. lat. Murinae) Vad žind 238, praví moli (srov. lat. Tineidae) Vad vab 214.
§ 17. V terminologii přírodních věd se termíny typu (N + N)ₙₒₘ užívají odedávna. V poslední době se při důsledném dodržování mezinárodní binární nomenklatury, v níž první člen dvouslovného systematického termínu označuje druh živočicha či rostliny a druhý rod, začaly termíny tohoto typu transformovat třemi způsoby: 1) (N + N)ₙₒₘ → (A + N)ₙₒₘ, např.: myšice nejmenší (Mycromys minutus) Vad žind 256 → myš nejmenší; holubinka delikátní (Russula delica) Valg gryb 186 → holubinka lahodná; holub hřivnáč (Columba palumbus) Paukšt 146 → holub hřivnáč; 2) (N + N)ₙₒₘ → (Pₐ + N)ₙₒₘ, např.: veverka létavá (Pteromys volans) Vad žind 214 → létající veverka, mák vlčí (Papaver Rhoeas) LBŽ 246 → vylétavý mák, břečťan popínavý (Hedera Helix) LBŽ 163 → popínavý břečťan; 3) (N + N)ₙₒₘ → (A₁ + N)ₙₒₘ, např.: netopýr trpasličí (Vespertilio pipistrellus) Vad žind 107 → trpasličí netopýr, barvínek menší (Vinca minor) LBŽ 372 → menší barvínek, smalička obecná (Viscaria vulgaris) LBŽ 374 → smaličková smalička a podobně.
Kromě toho se vyskytují případy, kdy se první člen termínů tohoto typu vynechává, např.: rak kudlanka (Squilla mantis) NBŽ 308 → kudlanka, pavouk křižák (Araneus diadematus) NBŽ 320 → křižák, motýl admirál (Pyrameis atalanta) Vad vab 266 → admirál a podobně. K podobné odchylce od pravidel systematiky dochází také tehdy, když se variety či formy rostlin pojmenovávají dvouslovnými (a), zatímco druhy jednoslovnými (b) termíny, např.: a) kapusta listová (Brassica olearacea var. acephala) ŽūŽ 32, len olejný (Linum usitatissimum var. brevimulti) ŽūŽ
79
Page 24
121, rajská jabloň (Malus pumila var. paradisiaca) ŽūŽ 230; b) baboska paví oko (Vanessa io) Vad vab 266, babočka kopřivová (Vanessia urticae) Vad vab 266, vrba jíva (Salix caprea) Vad aug 154, zelí (Brassica olearacea) Vad aug 231 atd. Schémata druhů (a) a variet (b) litevských systematických termínů jsou tato:
Těmito schématy se v praxi řídí nejen botanici, ale i zoologové. Z toho vyplývá, že samotný typ (N+N)nom je v systematice třeba považovat za možný a normativní, avšak neproduktivní a celkově neperspektivní.
K označení stanoviště nebo místa růstu, jak jsme viděli, lze souběžně užívat přídavná jména s příponou -inis, -ė i genitivy podstatných jmen. V současné litevské terminologii systematiky se v tomto případě mnohem častěji užívají přídavná jména s příponou -inis, -ė než genitivy podstatných jmen. Při užití genitivu je typičtější jeho množné číslo. Srov.:
Užívání přídavných jmen s příponou -inis, -ė a genitivů podstatných jmen k vyjádření místa
Zdroj Typ termínu Ptáci I–III Vad vab Vad žind Valg gryb (A₁ + N)nom 39 34 20 13 (Ngen + Nnom) 1 1 3 0
§ 18. Je-li hlavním členem složeného termínu název děje nebo procesu vyjádřený slovesným abstraktem pavadinimas, může vedlejší člen takového termínu označovat:
1. Objekt, kterého se daný děj týká, nebo objekt, v němž daný proces probíhá. Vedlejší členy složených termínů s tímto relačním významem mohou být vyjádřeny:
b) řídícím podstatným jménem s předložkou, např.: návrat do práce (srov. rus. восстановление на работу) EkŽ 32, stěhování do měst (srov. rus. перевди-
80
Page 25
ение в город) EkŽ 140, propuštění z práce (srov. rus. увольнение с работы) TeisŽ 18, odchylka od pravidel (srov. rus. отклонение от правил) SportŽ 22, odchylka od normy || od plánu (srov. rus. отклонение от нормы || от плана) EkŽ 132;
c) adjektivem s příponou -ní, -ní, např.: proudový pohyb (srov. rus. движение поточное) PolŽ 83, tryskové proudění (srov. rus. движение струйчатое || струйное) PolŽ 83, radiální tlak (srov. rus. давление радиальное) PolŽ 79, jamková || pásová || rýhová závlaha (srov. rus. полив по лункам || по полосам) MelŽ 95, jiskrový || obloukový výboj (srov. rus. искровой || дуговой разряд) FizŽ 37, filmový || bublinový var (srov. rus. кипение плёночное || пузырчатое) PolŽ 139, keprová vazba (srov. rus. переплетение саржевое) PolŽ 274;
d) postpozitivními pády řízeného podstatného jména, např.: zapojení do trojúhelníku || do hvězdy (srov. rus. соединение треугольником || звездой) FizŽ 43, zavlažování brázdami (srov. rus. бороздный полив) MelŽ 96, pokládání drnu do čtverců || na stěnu (srov. rus. одерновка в клетку || в стенку) PolŽ 238, pohyb po kruhu (srov. rus. движение по кругу) FizŽ 41;
e) řízeným podstatným jménem s předložkou, např.: let na zádech (srov. rus. полёт на спине) PolŽ 301, příjem sluchem (srov. rus. приём на слух) PolŽ 319, vyúčtování podle smluv (srov. rus. расчёт по договорам) EkŽ 190, omítání podle značek (srov. rus. штукатурка по маякам) PolŽ 505, prodej podle vzorků (srov. rus. продажа по образцам) EkŽ 167;
při otáčení (srov. rus. напряжение сжимающее || скалывающее || скручивающее) PolŽ 217, svařování tlakem || tavením || natupo (srov. rus. сварка давлением || плавлением || стыковая сварка) PolŽ 371, mazání pod tlakem || poléváním (srov. rus. смазка под давлением || поливанием) PolŽ 387.
3. Hodnotící vlastnost subjektu, která může být vyjádřena:
a) adjektivem se zájmennou koncovkou nebo běžným kvalitativním adjektivem, např.: normální tlak (srov. rus. давление нормальное) PolŽ 79, pozdní || rané zapalování (srov. rus. зажигание позднее || ранее) PolŽ 106, přesné měření (srov. rus. измерение точное) PolŽ 121, hlavní napětí (srov. rus. напряжение главное) PolŽ 216, prudké ochlazování (srov. rus. охлаждение резкое) PolŽ 259, volný let (srov. rus. полёт неуправляемый) PolŽ 301, hluboké vrtání (srov. rus. глубокое бурение) GeolŽ 20, souhlasné vrstevní ukládání (srov. rus. согласное наслоение) GeolŽ 83;
b) adjektivem s příponou -ní, -ní, např.: počáteční foukání (srov. rus. дутьё первое) PolŽ 98, kritický tlak (srov. rus. давление критическое) PolŽ 79, přímé měření (srov. rus. измерение прямое) PolŽ 121, nucené přimíchávání (srov. rus. примешивание принудительное) PolŽ 273, primární uložení (srov. rus. первичное залегание) GeolŽ 49.
4. Doba, kdy probíhá děj nebo proces, která se obvykle vyjadřuje adjektivem s příponou -ní, -ní, např.: podzimní || jarní orba (srov. rus. зяблевая || весенняя вспашка) MelŽ 16, noční let (srov. rus. ночной полёт) PolŽ 301, zimní roubování (srov. rus. зимняя прививка) BotŽ 384 aj.
5. Účel děje, který se nejčastěji vyjadřuje adjektivním příčestím trpným, např.: osvěžující zavlažování (srov. rus. полив освежительный) PolŽ 302, zkušební let (srov. rus. полёт испытательный) PolŽ 301, průzkumné vrtání (srov. rus. разведочное бурение) GeolŽ 20.
§ 19. Základním členem složeného termínu může být adjektivní abstrakt. Obvykle označuje stálou, charakteristickou vlastnost, která tvoří samostatný terminologický pojem. Vedlejší člen takového složeného termínu charakterizuje:
1. Přímý objekt vlastnosti pojmenované základním členem složeného termínu, který se obvykle vyjadřuje genitivem podstatného jména, např.: výhřevnost plynu (srov. rus. теплотворность газа, něm. Gaskalorienwert m, angl. calorific capacity of gas) TechT (11)6, svítivost (srov. rus. сила света, něm. Lichtstärke f, angl. luminous intensity) TechT (12)7, hustota tkaniny (srov. rus. плотность ткани, něm. Gewebedichte f, angl. gauge of the cloth) TechT (2)5, výkon stroje (srov. rus. мощность машины) FizŽ 30, intenzita oscilátoru (srov. rus. сила осциллятора) FizŽ 88, obsah popela v rašelině (srov. rus. зольность торфа) MelŽ 50, intenzita radiace (srov. rus. уровень радиации, něm. Strahlenspiegel m, angl. amount of radiation) TechT (5)9, intenzita ionizace (srov. rus. интенсивность ионизации) FizŽ 88, mobilita bilance (srov. rus. мобильность баланса) EkŽ 103 aj.
2. Nepřímý objekt vlastnosti pojmenované základním členem složeného termínu, který lze vyjádřit:
a) adjektivem s příponou -ní, -ní, např.: světelná citlivost (srov. rus. световая чувствительность, něm. Unterschiedempfindlichkeit f, angl. contrast sensitivity) TechT (12)9, elektrická vodivost (srov. rus. электропроводность, něm. Elek-
b) postpozitivními pády řídících podstatných jmen, např.: odolnost vůči horku || suchu || mrazu (srov. rusky жаровыносливость, засухоустойчивость, морозостойкость) BotŽ 45, citlivost na teplo || světlo (srov. rusky чувствительность к нагреву, светочувствительность) ChemŽ 131, tepelná kapacita (srov. rusky теплоёмкость) MelŽ 75.
V litevských terminologických slovnících a odborných periodikách se tu a tam vyskytuje složený termín s popisovaným relačním významem, jehož vedlejší složkou je genitiv podstatného jména, např. vzdušná kapacita (srov. rusky воздухоёмкость) MelŽ 120, takové termíny však nelze považovat za normativní, protože se formálně zcela shodují se složenými termíny s relačním významem objektu přímé vlastnosti. Dvojí vyjádření tohoto relačního významu je podmíněno okolností, že tvoření adjektiv s příponou -inis, -ė je morfologicky omezené. Například pokud je nepřímým objektem vlastnosti název děje nebo procesu, má složený termín s takovým relačním významem vždy podobu řízeného slovního spojení.
3. Hodnotící vlastnost subjektu, kterou lze vyjádřit:
a) určitým nebo prostým kvalitativním adjektivem, např.: efektivní výkon (srov. rusky эффективная мощность) PolŽ 206, aktuální kyselost (srov. rusky актуальная кислотность) MelŽ 143, nestálá vlhkost (srov. rusky неустойчивое увлажнение) MelŽ 110, normální hloubka (srov. rusky нормальная глубина) PolŽ 70, specifická pracovní schopnost (srov. rusky специальная трудоспособность) TeisŽ 34, nejvyšší valence (srov. rusky наивысшая валентность) ChemŽ 37;
V současné litevské terminologii bývají přívlastek u složených termínů s touto funkcí častěji vyjádřen přídavnými jmény s příponou -inis, -ė než genitivem podstatných jmen. Slovních spojení tohoto druhého typu se nelze zříci, protože ne od každého podstatného jména lze vytvořit přídavné jméno s příponou -inis, -ė.
2. Vnější nebo vnitřní fyzikální vlastnosti: A — struktura, konzistence, B — potenciál, C — barva atd.
A. Pokud vedlejší složka složeného termínu označuje strukturu nebo konzistenci přírodní či umělé látky, může být vyjádřena:
C. Pokud vedlejší složka složeného termínu označuje barvu přírodní nebo umělé látky, bývá nejčastěji vyjádřena zájmenným přídavným jménem, např.: modrý || nazelenalý || červený kal (srov. rus. голубой || зелёный || красный ил) GeolŽ 54, bílý jíl (srov. rus. белая глина) GeolŽ 34, hnědé uhlí (srov. angl. brown coal) AnglŽ 27.
3. Účel použití. Přívlastková složka složeného termínu bývá v tomto případě nejčastěji vyjádřena:
Ve vzácných případech může hlavní člen složeného termínu označovat umělou látku, zatímco vedlejší člen označuje vynálezce, který tuto látku vyrobil (např.: Woodův kov, srov. метал Вуда PolŽ 192). Málo produktivní je také relační význam způsobu. Hlavní člen složených termínů s tímto významem označuje umělou látku, zatímco vedlejší člen její výrobní způsob, např.: a) litý beton (srov. rus. литой бетон) PolŽ 26; b) třené barvy (srov. rus. тёртые краски) PolŽ 164 apod.
§ 21. Složené termíny s řízeným a přimykavým přívlastkem nacházíme ve všech litevských terminologických slovnících. Nejvíce jich lze nicméně nalézt v terminologii těch vědních oborů, v nichž pojmy nejsou přísně systematizovány a termíny
85
Page 30
nedostatečně taxonomicky normovány. Kromě toho termíny těchto typů často pojmenovávají pouze částečné nebo, jinými slovy, poloterminologizované pojmy. Při normování termínů tohoto typu mohou odborníci pomocí transformace často zpřesnit jejich sémantickou určitost.
Nejčastěji se transformují dvouslovné složené termíny těchto typů:
2) (Nnom + Pr + Ngen ∨ acc ∨ abl) → (Ac + N) ∨ (A1 + N)nom, např.: stavba bez projektu (srov. rus. беспроектное строительство) EkŽ 224 → bezprojektová stavba, odpis bez akceptu (srov. rus. безакцептное списание) EkŽ 214→bezakceptový odpis, bezodtoková kotlina (srov. rus. бессточная котловина) MelŽ 48 → bezodtoková kotlina; příspěvek do rozpočtu → (srov. rus. взнос в бюджет) EkŽ 28 → rozpočtový příspěvek, vypořádání podle smluv (srov. rus. расчёт по договорам) EkŽ 190 → smluvní vypořádání; stykač se západkou (srov. rus. контактор с защелкой) PolŽ 154 → západkový stykač atd.
3) (Nnom + P1) → (Nnom + Nabl) ∨ (Pp + N)nom, např.: válcování závitu (srov. rus. накатка резьбы) PolŽ 212 → válcování závitu válcováním nebo válcovaný závit; napětí při kroucení (srov. rus. скручивающее напряжение) PolŽ 217 →napětí kroucením nebo krouticí napětí; svařování na tupo (srov. rus. стыковая сварка) PolŽ 371→svařování stykem nebo stykové svařování atd.
4) (Nnom + Ad) → (Pp + N)nom∨ (A1 + N)nom např.: zaslání na dobírku (srov. rus. пересылка наложенным платежом) EkŽ 143 → dobírkové zaslání nebo zaslání na dobírku; obložení s přesahem (srov. rus. обшивка вразбежку) PolŽ 237→přesahové obložení nebo obložení s přesahem atd.;
5) (Nnom + V) → (Ngen + Nnom), např.: pravděpodobnost dožití || úmrtí (srov. rus. вероятность дожития || смерти) EkŽ 27 → pravděpodobnost dožití || úmrtí, povolení k vývozu || dovozu (srov. rus. разрешение на вывоз || ввоз) EkŽ 184 → povolení k vývozu || dovozu atd.
Ne všechny výše uvedené transformy složených termínů s řízeným a přimykavým přívlastkem lze zavést do terminologie příslušných vědních oborů. Při posuzování oprávněnosti transformace termínů tohoto typu je třeba vzít v úvahu dvě okolnosti: 1) slovní spojení se shodným přívlastkem se lépe hodí k vyjadřování opozic mezi pojmy a k tvoření druhových termínů a 2) protože při transformaci takových spojení mohou být některé podstatné rysy pojmů přenášeny (např. rysy části se připisují celku a rysy celku části atd.), je při zavádění transform nutno přihlížet ke klasifikačním vlastnostem pojmů pojmenovávaných zkrácenými termíny (transformami)²⁷. Transformace specializovaných dvouslovných termínů typu (Nnom + Ndat) (např.: ampér na kilogram, joule na metr, lumen na watt atd.) není přípustná za žádných okolností.
²⁷ Podrobněji z teoretického hlediska viz Д. С. Лотте, Краткие формы научно-технических терминов, М., 1971.
86
Page 31
ZÁVĚRY
1. Za složené termíny je třeba považovat nikoli všechna dvouslovná spojení uváděná v terminologických slovnících, nýbrž pouze ta, jejichž hlavními členy jsou podstatná jména. Složenými termíny jsou tedy pouze autosemantická, nikoli však synsémantická terminologizovaná slovní spojení. V současné litevštině se nejčastěji užívají složené termíny tvořené dvěma členy, z nichž většinu představují druhové termíny. Sémantická dominanta složených termínů (slovo nesoucí největší významovou zátěž) a hlavní člen se ne vždy shodují.
2. Strukturu složených termínů ovlivňují dvě věci: 1) gramatické vztahy mezi hlavním a vedlejším členem a 2) systematické vztahy mezi hlavním a vedlejšími členy. Složené termíny tvořené dvěma členy se podle syntaktických vztahů hlavního a vedlejších členů dělí do tří skupin: a) se shodným přívlastek, b) s řízeným přívlastkem a c) s přístavným přívlastkem.
3. Dvouslovné složené termíny v současné litevštině vytvářejí 11 častěji užívaných gramatických konfigurací, a to: 1) zájmenné (nebo prosté) přídavné jméno + podstatné jméno (shodné slovní spojení); 2) přídavné jméno s příponou -inis, -ė + podstatné jméno (shodné slovní spojení); 3) zájmenné (nebo prosté) trpné příčestí + podstatné jméno (shodné slovní spojení); 4) zájmenné (nebo prosté) činné příčestí + podstatné jméno (shodné slovní spojení); 5) složené přídavné jméno + podstatné jméno (shodné slovní spojení); 6) podstatné jméno + podstatné jméno (slovní spojení typu přístavku); 7) podstatné jméno + podstatné jméno (slovní spojení s pádovou rekcí); 8) podstatné jméno + předložka + podstatné jméno (slovní spojení s předložkovou rekcí); 9) podstatné jméno + připojený polovětný tvar; 10) podstatné jméno + připojený infinitiv; 11) podstatné jméno + připojené příslovce.
4. Významnější tematické skupiny dvouslovných složených termínů jsou tyto: 1) názvy nástrojů; 2) názvy dějů nebo procesů; 3) názvy živočichů a rostlin; 4) názvy vlastností; 5) názvy přírodních a umělých materiálů aj.
4.1. Je-li hlavním členem dvouslovného složeného termínu název nástroje nebo činitele, může vedlejší člen takového termínu označovat: a) rozlišovací vlastnost působení daného nástroje nebo činitele; b) účel použití nástroje nebo činitele pojmenovaného hlavním členem složeného termínu; c) celek (stroj, zařízení aj.), jehož součástí (dílem) je činitel nebo nástroj pojmenovaný hlavním členem složeného termínu; d) materiál nebo energii nezbytnou k fungování činitele nebo nástroje pojmenovaného hlavním členem složeného termínu; e) charakteristický díl, který je jedním z nejdůležitějších prvků nástroje nebo činitele pojmenovaného hlavním členem složeného termínu; f) vynálezce, který vytvořil nástroj nebo činitele pojmenovaného hlavním členem složeného termínu; g) tvar charakteristický pro nástroj nebo činitele pojmenovaného hlavním členem složeného termínu; h) materiál, z něhož je nástroj nebo činitel pojmenovaný hlavním členem složeného termínu zcela nebo částečně vyroben.
4. 2. Je-li hlavním členem dvouslovného složeného termínu název živočicha nebo rostliny, může vedlejší člen takového termínu označovat živočicha nebo rostlinu:
87
Page 32
a) potravní objekt; b) místo výskytu nebo růstu; c) místo původu; d) vnější tělesné vlastnosti (tvar, barvu aj.); e) vnitřní vlastnosti (vlastnosti vnímatelné smysly subjektu, sklon k něčemu aj.); f) rozlišovací vlastnosti jednotlivého orgánu (tvar, barvu aj.); g) badatele, který vyčlenil a popsal druh živočicha nebo rostliny označený složeným termínem; h) dobu, kdy je živočich aktivní, rozmnožuje se, rostlina kvete a plodí; i) účel použití rostliny nebo jejích plodů; j) subjektivně hodnocenou systematickou vlastnost.
4.3. Je-li hlavním členem dvouslovného složeného termínu název děje nebo procesu vyjádřený slovesným abstraktem, může vedlejší člen takového termínu označovat: a) objekt, na který daný děj působí, nebo objekt, v němž daný proces probíhá; b) způsob nebo rozlišovací vlastnost průběhu děje či procesu; c) subjektivně hodnocenou vlastnost; d) dobu průběhu děje nebo procesu; e) účel děje.
4.4. Je-li hlavním členem dvouslovného složeného termínu adjektivní abstrakt označující vlastnost, může vedlejší člen takového termínu charakterizovat: a) přímý objekt vlastnosti označované hlavním členem složeného termínu; b) nepřímý objekt vlastnosti označované hlavním členem složeného termínu; c) subjektivně hodnocenou vlastnost.
4.5. Označuje-li hlavní člen dvouslovného složeného termínu přírodní nebo umělý materiál, může vedlejší člen takového termínu charakterizovat: a) místo, kde se materiál přirozeně vyskytuje nebo kde vzniká; b) vnější nebo vnitřní fyzikální vlastnosti materiálu; c) účel použití; d) původ aj.
5. Případy transformace se vyskytují ve všech skupinách složených termínů. Transformátů může být nejen jeden, ale i dva, tři, nebo dokonce více. Protože složené termíny nejsou z hlediska ustálenosti srovnatelné s jednoslovnými termíny, hraje transformace v praxi jejich normování poměrně důležitou roli.
Zkr
I
AnglŽ — A. Novodvorskis, Anglų-lietuvių kalbų politechnikos žodynas, Vilnius, 1958.
Aug anat — J. Dagys, Augalų anatomija, Vilnius, 1950.
BotŽ — Botanický slovník termínů, Vilnius, 1965.
ChemŽ — K. Daukšas, Chemijos žodynas, Vilnius, 1960.
EkŽ — Rusko-litevský slovník ekonomických termínů, Vilnius, 1966.
FizŽ — Slovník fyzikálních termínů, Vilnius, 1958.
Flor — Flóra Litevské SSR, I—IV, Vilnius, 1959—1971.
GeolŽ — V. Gudelis, Geologijos ir fizinės geografijos terminų žodynas, Vilnius, 1956.
Gram — Gramatika litevského jazyka, Vilnius, I — 1965, II — 1971.
LBŽ — Litevský botanický slovník, Kaunas, 1938.
MelŽ — J. Čeičys, Melioracijos terminų žodynas, Vilnius, 1960.
NBŽ — V. Natali, Bestuburių zoologija, Vilnius, 1966.
Paukšt — T. Ivanauskas, Ptáci Litvy, I—III, Vilnius, 1955—1959.
PolŽ — Rusko-litevský polytechnický slovník, Vilnius, 1959.
Sod — V. Venskutonis, I. Štaras, Sodininkystė, Vilnius, 1959.
SportŽ — Slovník sportovních termínů, Vilnius, 1959.
TechT — Technické termíny, 1—29, Kaunas, 1960—1969.
TeisŽ — Slovník právních termínů, Vilnius, 1954.
TekstŽ — A. Jurevičius a A. Čižas, Výkladový slovník textilních termínů, I, Vilnius, 1962.
88
Page 33
Vad aug — P. Snarskis, Vadovas Lietuvos augalams pažinti, Vilnius, 1968.
Vad vab — A. Lešinskas, S. Pileckis, Příručka k poznávání litevského hmyzu, Vilnius, 1967.
Vad žind — T. Ivanauskas, N. Likevičienė, S. Maldžiūnaitė, Příručka k poznávání litevských savců, Vilnius, 1964.
Valg gryb — J. Mazelaitis, A. Minkevičius, Jedlé a jedovaté houby, Vilnius, 1957.
Žuv — A. Grigelis ir kt., Žuvininkystė, Vilnius, 1967.
Žūž — V. Anskaitis, M. Kilas, Rusko-litevský slovník zemědělských termínů, Vilnius, 1971.
Článek pojednává o inventáři gramatických konfigurací dvoučlenných složených termínů v současné litevštině. Produktivnějších je 11 gramatických konfigurací: 1) zájmenné přídavné jméno + podstatné jméno (přívlastkové spojení); 2) přídavné jméno s příponou -inis, -ė + podstatné jméno (přívlastkové spojení); 3) zájmenné příčestí trpného rodu + podstatné jméno (přívlastkové spojení); 4) zájmenné příčestí činného rodu + podstatné jméno (přívlastkové spojení); 5) složené přídavné jméno + podstatné jméno (přívlastkové spojení); 6) podstatné jméno + podstatné jméno (přívlastkové spojení typu apozice); 7) řídící podstatné jméno + řízené podstatné jméno; 8) řídící podstatné jméno + předložka + řízené podstatné jméno; 9) podstatné jméno + připojené příslovečné příčestí; 10) podstatné jméno + připojený infinitiv slovesa; 11) podstatné jméno + připojené příslovce.
Vyčleňuje se několik tematických skupin složených termínů (např. názvy nástrojů a činitelů, systematizace rostlin a živočichů, názvy pracovních procesů a operací, názvy vlastností atd.) a určují se základní funkce jejich specifikujících složek.
Složené termíny představují obecně proměnlivější vrstvu terminologické slovní zásoby než například jednoslovné termíny. Proto se v litevské vědeckotechnické terminologii často setkáváme s transformací tohoto typu termínů. Je způsobena především třemi důvody: 1) nesouladem mezi modely složených termínů a slovních spojení užívaných v jiných stylech spisovného jazyka; 2) analogií specifikujících termínů v příbuzných terminologických soustavách; 3) vlivem jiných jazyků. Článek pojednává o konkrétnějších případech takové transformace a hodnotí je.