scieee.
EN original LT DE FR IT ES PT PL HU RO UK TR RU NL CS SV EL AR
Machine-translated document

This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.

Preparing document pages…

OLENA FOMENKO

Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě

ORCID id: orcid.org/0000-0002-2614-0883

Oblasti výzkumu: kritická analýza diskurzu, sociolingvistika, onomastika, branding národů, kulturní studia.

DOI: doi.org/10.35321/all88-08

O MYŠÍCH A LIDECH: ZVÍŘATŮM PŘÁTELSKÉ IDIOMY PETA JAKO STRATEGIE PROTI SPECIESISMU?

O myších a lidech: zvířatům přátelské idiomy PETA jako strategie proti speciesismu?

ANOTACE

Jazyk utváří naše porozumění zvířatům a může ovlivňovat společenské postoje a chování vůči nim. Navzdory pokroku v oblasti dobrých životních podmínek zvířat angličtina nadále udržuje předsudky vůči zvířatům, které mohou ospravedlňovat násilí na nich. Organizace People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) navrhla v boji proti jazykovému speciesismu a na podporu nediskriminačního jazyka alternativy přátelské ke zvířatům, které mají nahradit speciesistické idiomy. K příkladům těchto alternativ patří krmit dva ptáky jedním koláčkem a přinést domů bagely, navrhované místo idiomů zabít dva ptáky jedním kamenem a přinést domů slaninu. Tato studie využívá lingvistickou a kritickou analýzu diskurzu ke zkoumání korpusu 166 slov a frází zahrnujících původní idiomy i idiomy přátelské ke zvířatům. Cílem studie je posoudit potenciál alternativních výrazů PETA nahradit diskriminační jazyk. Článek tvrdí, že zatímco některé alternativy přátelské ke zvířatům mohou získat veřejné přijetí, jiné mohou být příliš neznámé nebo vykonstruované, než aby se široce ujaly. Kromě toho by tyto výrazy mohly mít opačný účinek a podkopat hnutí za práva zvířat tím, že by působilo radikálně nebo odtrženě od reality. Navzdory omezením má kampaň PETA potenciál zvýšit povědomí o speciesismu v angličtině a podporovat používání nediskriminačního jazyka v aplikované lingvistice, zejména mezi mladými studenty a nerodilými mluvčími angličtiny.

KLÍČOVÁ SLOVA: speciesismus, PETA, idiomy přátelské ke zvířatům, lingvistická diskriminace, kritická analýza diskurzu, aplikovaná lingvistika.

Straipsniai / Articles

165

OLENA FOMENKO

ANOTACE

Jazyk utváří naše porozumění zvířatům a může ovlivňovat společenské postoje a chování vůči nim. Navzdory pokroku v oblasti dobrých životních podmínek zvířat angličtina stále podporuje diskriminaci na základě druhu, která může ospravedlňovat násilí vůči zvířatům. Organizace „People for the Ethical Treatment of Animals“ (česky „Lidé za etické zacházení se zvířaty“) navrhla v boji proti jazykovému speciesismu a na podporu nediskriminačního jazyka alternativní rčení přátelská ke zvířatům namísto idiomů diskriminujících na základě druhu. Mezi tyto alternativy patří „feed two birds with one scone“ a „bring home the bagels“ namísto „kill two birds with one stone“ (česky „jednou ranou zabít dvě mouchy“ ‘vyřídit dvě věci najednou’) a „bring home the bacon“ (česky „přinést domů slaninu“ ‘vydělat peníze, přinést odměnu’). Tato studie na základě lingvistické a kritické analýzy diskurzu zkoumá 166 slov a frází tvořících původní idiomy a idiomy přátelské ke zvířatům. Cílem je posoudit potenciál alternativních idiomů navržených PETA nahradit diskriminační jazyk. Článek tvrdí, že zatímco některé idiomy přátelské ke zvířatům se mohou úspěšně prosadit ve společnosti, jiné mohou být příliš neznámé nebo nepřirozené, než aby byly široce přijaty. Kromě toho by tato rčení mohla mít negativní dopad a poškodit hnutí za práva zvířat tím, že by je vykreslila jako radikálnější nebo odtržené od reality. Navzdory možným nedostatkům má kampaň PETA potenciál zvyšovat společenské povědomí o speciesismu v angličtině a podporovat nediskriminační jazyk v oblasti aplikované lingvistiky, zejména mezi mladými studenty a lidmi, pro něž angličtina není mateřským jazykem.

KLÍČOVÁ SLOVA: speciesismus, PETA, idiomy přátelské ke zvířatům, lingvistická diskriminace, kritická analýza diskurzu, aplikovaná lingvistika.

1. ÚVOD

V prosinci 2018 vyvolala americká organizace za práva zvířat People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) kritiku, když vyzvala mluvčí angličtiny, aby speciesistické idiomy nahradili alternativami přátelskými ke zvířatům. PETA tvrdila, že výrazy zabít dva ptáky jedním kamenem, přinést domů slaninu a bít mrtvého koně se neliší od rasistických nebo homofobních frází, a proto je třeba je nahradit alternativami, jako jsou krmit dva ptáky jedním koláčkem, přinést domů bagely a krmit nakrmeného koně (PETA 2018). Přestože iniciativa vyvolala smíšené reakce, nastolila důležité otázky týkající se úlohy jazyka při upevňování nebo zpochybňování speciesismu a potenciálu jazykové změny podporovat nediskriminační zacházení se zvířaty.

Tato studie využívá případ idiomů PETA přátelských ke zvířatům k řešení problému jazykového speciesismu. Cíl studie je dvojí: zaprvé kriticky prozkoumat idiomy přátelské ke zvířatům navržené PETA a zadruhé posoudit potenciál alternativních výrazů nahradit speciesistický jazyk. Studie využívá kritický diskurzivní přístup k posouzení silných stránek a

166

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

omezení výrazů navržených PETA s cílem porozumět jejich účinnosti při zpochybňování a nahrazování speciesistického jazyka. Tímto výzkum přispívá k lepšímu porozumění úloze jazyka při udržování nebo zpochybňování speciesismu. Studie se v konečném důsledku snaží přispět k vytváření inkluzivnějšího a spravedlivějšího jazyka tím, že zpochybňuje a proměňuje způsob, jakým hovoříme o nelidských zvířatech a jaký k nim máme vztah.

Výzkumná data tvoří speciesistické výrazy podporující násilí vůči zvířatům, které vybrala PETA, a alternativní fráze navržené touto organizací jako jejich náhrada. Studie konkrétně analyzuje korpus idiomů přátelských ke zvířatům sestávající ze 166 výrazů (88 původních anglických slov a frází a 88 alternativ) uvedených na oficiálních webových stránkách PETA. Organizace seznam od původního tweetu zveřejněného v prosinci 2018 aktualizovala (PETA n.d.).

Článek začíná stručným popisem původu a definic pojmu „speciesismus“, po němž následuje přehled přístupů ke speciesismu v lingvistice. Poté analyzuje alternativní idiomy přátelské ke zvířatům navržené PETA a jejich potenciál nahradit speciesistický jazyk. Nakonec článek pojednává o důsledcích iniciativy PETA pro aplikovanou lingvistiku, zejména o zvyšování povědomí mluvčích angličtiny o speciesismu a podpoře nediskriminačního užívání jazyka.

2. PŮVOD A DEFINICE SPECIESISMU

Pojem „speciesismus“ vytvořil v roce 1970 britský psycholog Richard D. Ryder jako označení diskriminace nelidských zvířat v letáku kritizujícím pokusy na zvířatech (Ryder 2000: 5; 2010). Slovo bylo inspirováno podobnými pojmy, jako jsou „rasismus“ a „sexismus“. V té době byl Ryder klinickým psychologem ve Warneford Hospital v Oxfordu a členem oxfordské skupiny, která zahrnovala univerzitní pedagogy a studenty přesvědčené, že diskriminace jiných druhů je iracionální a nespravedlivá, podobně jako diskriminace založená na rase nebo pohlaví jednotlivce.

Od té doby získal koncept speciesismu široké přijetí a často se používá v různých oblastech mimo pokusy na zvířatech. Filozof Peter Singer ve svém zásadním díle Osvobození zvířat definoval speciesismus jako „předsudek nebo zaujatý postoj ve prospěch zájmů příslušníků vlastního druhu a proti zájmům příslušníků jiných druhů“ (Singer 2015, Chapter 1, para. 13). Singerova definice vychází z principu rovného zvažování zájmů Jeremyho Benthama, který se vztahuje na zvířata na základě jejich schopnosti

Straipsniai / Articles

167

OLENA FOMENKO

prožívat pocity a vjemy. Singer tvrdí, že se zvířaty by mělo být zacházeno jako se samostatnými cítícími bytostmi, jejichž zájmy by měly být zvažovány stejně jako zájmy lidí.

Singerova kniha hluboce ovlivnila hnutí za práva zvířat a inspirovala Ingrid Newkirk, která založila PETA a stala se její prezidentkou. Newkirk popsala Singerovo dílo jako „filozofickou bombu“, která navždy změnila diskusi o našem zacházení se zvířaty (Newkirk n.d.). Silný dopad Singerova díla dále uznala aktivistka za práva zvířat a autorka Joan Dunayer, která ve svých lingvistických pracích prosazovala koncept „speciesismu“. Dunayerové zásadní kniha Rovnost zvířat: Jazyk a osvobození (2001) představuje cenný zdroj pro každého, kdo se zajímá o práva zvířat a jazyk.

Vědci a odborníci z různých oborů se připojili k filozofům v prosazování práv zvířat ve svých příslušných oblastech. Biologové, ekologové a veterináři prosazují lepší postupy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zatímco právníci a tvůrci politik pracují na zavedení robustnějších právních rámců na ochranu zvířat. V důsledku toho se práva zvířat stávají hlavním předmětem zájmu v mnoha oblastech, přičemž podniky, vlády i jednotlivci podnikají kroky k řešení otázek souvisejících s dobrými životními podmínkami a etikou zvířat (Linzey, Clarke 2004; STN 2012; Kalof 2017; PH 2018; Linzey, Linzey 2019).

Navzdory rostoucímu zájmu o speciesismus se jeho významu věnovalo jen málo úsilí. Podle Oscara Horthy, odborníka na etiku zvířat, existuje pouze jeden druh speciesismu, navzdory rozdílným názorům a postojům (Horta 2010: 243). Horta a Frauke Albersmeier (2020) dále tvrdí, že nedostatek jasné definice speciesismu způsobil nedostatečné porozumění tomuto konceptu. V důsledku toho se tento pojem používá způsoby, které mohou vykazovat speciesistickou zaujatost. Po provedení vyčerpávající analýzy existujících definic speciesismu Horta a Albersmeier navrhli „širokou a hodnotící“ definici tohoto pojmu jako „neoprávněné zohledňování nebo zacházení s těmi, kteří nejsou klasifikováni jako příslušníci určitého druhu“ (Horta, Albersmeier 2020: 1). Tento přístup nahlíží na speciesismus a zachází s ním jako s formou diskriminace podobnou jiným diskriminačním praktikám, jako jsou rasismus a sexismus. Tato definice má navíc důsledky pro chápání speciesismu jako závažného etického problému, který vyžaduje větší pozornost veřejnosti i odborníků.

3. DEFINOVÁNÍ „SPECIESISMU“ VE SLOVNÍCÍCH A ENCYKLOPEDIÍCH

Pojem „speciesismus“ získal v angličtině uznání a v roce 1985 byl oficiálně zařazen do Oxford English Dictionary (OED)

168

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

(Ryder 2017: 77). ODE definuje speciesismus jako „diskriminaci nebo vykořisťování živočišných druhů lidmi na základě předpokladu nadřazenosti lidstva“, čímž zdůrazňuje úlohu vykořisťování.

Také další významné anglické slovníky obsahují hesla o speciesismu, poskytují však různé definice tohoto pojmu v britské a americké angličtině. Britská definice v Collins Dictionary například popisuje speciesismus jako „přesvědčení lidí, že všechny ostatní živočišné druhy jsou méněcenné, a proto mohou být využívány pro lidský prospěch bez ohledu na způsobené utrpení“. Naproti tomu americká definice v témže slovníku popisuje speciesismus jako „diskriminaci nebo vykořisťování zvířat na základě předpokladu, že lidé jsou nadřazeni všem ostatním druhům a jsou důležitější“ (CD). Tyto odlišné definice zdůrazňují kulturní rozdíly ve výkladu tohoto konceptu: definice v britské angličtině klade důraz na přesvědčení, zatímco definice v americké angličtině na praktiky a chování.

Mnoho specializovaných slovníků, encyklopedií a příruček s hesly o speciesismu nabízí různé definice tohoto pojmu. Oxfordský slovník filozofie definuje speciesismus jako „nevhodný postoj odmítající respekt k životu, důstojnosti, právům nebo potřebám zvířat jiných druhů“ (Blackburn 2016: 453). V Psychologickém slovníku je speciesismus popsán jako „vnitřní nadřazenost lidského druhu nad všemi ostatními, často doprovázená předpokladem, že lidé jsou proto oprávněni vykořisťovat nelidská zvířata ve svůj vlastní prospěch“ (Colman 2015: 717). Podobně Slovník kritické teorie definuje speciesismus jako „[p]ředsudek nebo výjimečnost projevovanou jedním druhem (obvykle lidmi) vůči jinému druhu (obvykle zvířatům obecně)“ (Buchanan 2018). Encyclopedia Britannica obsahuje samostatné heslo o speciesismu v oddílu filozofie a náboženství (Duignan 2010) a tento jev stručně zmiňuje v několika dalších článcích.

Navzdory významu speciesismu v různých oborech, jako jsou filozofie, psychologie, sociologie a kritická teorie zvířat, se mu v lingvistických slovnících a encyklopediích nedostává dostatečné pozornosti. Významné anglické slovníky a encyklopedie, jako jsou Cambridgeská encyklopedie jazyka, Cambridgeská encyklopedie věd o jazyce a Encyklopedie aplikované lingvistiky, neobsahují samostatná hesla ani zmínky o „speciesismu“. Ačkoli se o něm krátce hovoří v článku Prostředí a jazyk v pododdílu Témata v jazyce a prostředí encyklopedie Encyclopedia of Language and Linguistics (Mühlhäusler 2006: 204), nejsou uvedeny žádné komplexní informace o jazykovém speciesismu ani žádná definice tohoto pojmu. Vynechání takových hesel omezuje dostupnost a porozumění speciesismu v lingvistických studiích.

Straipsniai / Articles

169

OLENA FOMENKO

4. SPECIESISMUS JAKO LINGVISTICKÝ JEV

Jazykový speciesismus je forma diskriminace nebo zaujatosti v užívání jazyka, která zvýhodňuje nebo privileguje určité druhy, typicky lidi, na úkor ostatních. Zahrnuje jazykové upevňování přesvědčení, že lidé jsou nadřazeni ostatním druhům a že jejich zájmy a zkušenosti jsou důležitější nebo relevantnější než zkušenosti nelidských zvířat. Jazykový speciesismus se může projevovat různými způsoby, například prostřednictvím antropocentrických předpokladů, hanlivého jazyka, speciesistických nadávek nebo vylučujícího jazyka, který nelidská zvířata přehlíží či marginalizuje. Může se projevovat také v reprezentaci a zobrazování zvířat v jazyce, literatuře, médiích a dalších formách komunikace. Jazykový speciesismus je předmětem probíhající debaty a výzkumu v lingvistice, animalistice a etice, protože vyvolává otázky týkající se jazyka, mocenských vztahů a etických aspektů vztahů mezi lidmi a zvířaty.

Michael Halliday, zakladatel systémově funkční lingvistiky, je považován za prvního, kdo vnesl koncept speciesismu do aplikované lingvistiky. Ve svém článku „New Ways of Meaning: The Challenge to Applied Linguistics“ (2006), který přednesl na Devátém světovém kongresu aplikované lingvistiky v roce 1990, Halliday tvrdí, že sociální a politické otázky jsou lingvisticky konstruovány a že zvláštní postavení člověka je strukturálně integrováno do jazykového systému.

Výzkum speciesismu v ekolingvistice významně ovlivnila Hallidayova kritika jazykového systému. Badatelé v tomto oboru se primárně zaměřují na diskurzivní reprezentace zvířat a zaujímají vůči tématu kritický přístup (Cook, Sealey 2018). K významným studiím v této oblasti patří práce Arrana Stibbea (2003; 2006; 2012), Joan Dunayer (2003), Alwina Filla, Petera Mühlhäuslera (2006) a Reinharda Heubergera (2003; 2007).

Guy Cook a Alison Sealey (2018) rozdělili všechny studie jazykového speciesismu do tří hlavních kategorií: (1) výzkum zaměřený především na jazyk a okrajově na zvířata, (2) výzkum zaměřený především na zvířata a okrajově na jazyk a (3) práce zaměřené na jazyk i zvířata. Dále zjistili, že většina výzkumu jazykového speciesismu spadá do první kategorie, přičemž primárním předmětem zájmu je jazyk a zvířata jsou zohledněna pouze okrajově. Tvrdí však, že je zásadní zahrnout zvířata jako ústřední předmět jazykových studií, protože jazykové reprezentace zvířat mohou mít reálné důsledky pro zacházení s nimi a jejich dobré životní podmínky.

Rovnost zvířat: Jazyk a osvobození od J. Dunayer (2001) zůstává jedním z nejvýznamnějších děl o jazykovém speciesismu. Prostřednictvím analýzy běžných frází a pojmů používaných pro označování zvířat, jako jsou bestie, potvory, a

170

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

hospodářská zvířata Dunayer kritizuje, jak jazyk posiluje speciesismus a diskriminační postoje vůči zvířatům. Zkoumá také užívání jazyka v různých kontextech, včetně vědeckého výzkumu, reklamy a populární kultury, aby ukázala, jak jazyk, který používáme, utváří naše postoje a chování vůči zvířatům. Dunayer dále zdůrazňuje význam jazykového povědomí a vybízí čtenáře, aby zpochybňovali škodlivé praktiky a podporovali jazyk odrážející soucitnější a respektující pohled na nelidská zvířata.

Další komplexní studií jazykového speciesismu je dílo Vymazaná zvířata od A. Stibbea (2012). Kniha upozorňuje na mizení a vymazávání zvířat z našeho vědomí nejen ve smyslu vyhynutí, ale také z hlediska jejich reprezentace prostřednictvím diskurzu. Stibbe (2012: 3) tvrdí, že diskurzy zobrazující zvířata diskriminačním a nelidským způsobem jsou „destruktivní“, a navrhuje vytvářet alternativní diskurzy podporující znovunavázání vztahu ke zvířatům a přírodě.

Jiné studie zjistily, že názvy zvířat používané metaforicky v obecném diskurzu mohou posilovat speciesismus. Kromě toho se slova, jejichž „základním“ významem je pojmenování zvířete, často používají k označení lidských vlastností a hodnot, protože zvířecí metafory pro lidi jsou v obecném diskurzu běžné (Cook, Sealey 2018: 317). Andrew Goatly (2006) zjistil, že takové metafory jsou často pejorativní, což naznačuje touhu koncepčně a emocionálně se od zvířat distancovat. Zvířata s individuálními jmény lze označit za „domácí mazlíčky“ nebo „členy rodiny“, zatímco hospodářská zvířata jsou pojmenovávána méně často, ale když ano, bývají známá svou „povahou“ (Cook, Sealey 2018: 317). Přísloví navíc často zobrazují nelidská zvířata jako zabíjená nebo využívaná lidmi, čímž takové jednání působí přijatelně díky speciesistickému přesvědčení, že lidé mají právo zvířata vykořisťovat pro své účely a potěšení (Guevara Labaca 2017: 4).

Výzkum zvířecích idiomů se však primárně zaměřoval na lexikografické, psycholingvistické, neurolingvistické a počítačové perspektivy, podobně jako analýza jiných idiomatických výrazů (Espinal, Mateu 2019). Cook a Sealey (2018) zdůrazňují nutnost kriticky zkoumat, jak jsou zvířata reprezentována v jazyce a diskurzu. Rovněž upozorňují na význam interdisciplinárních přístupů v ekolingvistice, které propojují odborníky z různých oblastí, aby bylo možné získat komplexnější porozumění složitým vztahům mezi jazykem, kulturou a přírodním světem. Proto je nezbytné kriticky analyzovat, jak jsou zvířata v jazyce zobrazována, a zkoumat alternativní způsoby, jak o nich mluvit, které zpochybňují škodlivé stereotypy a podporují větší empatii a respekt. Taková kritická analýza může pomoci identifikovat a řešit projevy speciesismu v jazyce a podpořit rozvoj a přijímání nediskriminačního užívání jazyka.

Straipsniai / Articles

171

OLENA FOMENKO

5. ANALÝZA IDIOMŮ PETA PŘÁTELSKÝCH KE ZVÍŘATŮM

People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) je známá americká nezisková organizace, která se hlasitě zasazuje o práva zvířat v různých odvětvích, jako je zemědělství, oděvnictví a zábavní průmysl. Organizace je známá svými podnětnými kampaněmi využívajícími slogany, obrazy a idiomatické výrazy k podpoře jazykové změny a zpochybňování společenských norem týkajících se krutosti vůči zvířatům.

Iniciativa PETA, známá také jako kampaň „Přinést domů bagely“, jejímž cílem je nahradit diskriminační idiomy alternativami přátelskými ke zvířatům, je jedním z příkladů trvalého úsilí organizace podporovat soucitnější svět pro všechna zvířata. PETA zahájila kampaň na platformách sociálních médií v prosinci 2018. Iniciativa se stala jednou z nejvíce medializovaných a kontroverzních kampaní PETA.

V rámci kampaně organizace navrhla alternativní výrazy pro běžné idiomy, jako jsou zabít dva ptáky jedním kamenem, bít mrtvého koně a přinést domů slaninu. Konkrétně PETA doporučila používat krmit dva ptáky jedním koláčkem, krmit nakrmeného koně a přinést domů bagely. Vysvětlila důvody kampaně tvrzením, že na slovech záleží a náš jazyk se musí vyvíjet stejně, jako se vyvíjí naše chápání sociální spravedlnosti. Poselství organizace bylo jasné: odstraňte speciesismus ze své každodenní konverzace. Kampaň vyvolala silnou mediální reakci; The Washington Post v prosinci 2018 uvedl, že tweet měl více než 3 000 retweetů, 9 000 lajků a 1 500 komentářů, a jak článek konstatoval: „Lze bezpečně říci, že lidé nebyli příliš nadšeni“ (Wang 2018).

Součástí iniciativy je také série plakátů a vzdělávacích materiálů se speciesistickými výrazy a jejich alternativami přátelskými ke zvířatům. Kampaň je zaměřena na mladé studenty, protože PETA věří, že děti jsou vnímavější k novým myšlenkám, a proto si s větší pravděpodobností osvojí jazyk přátelský ke zvířatům. Organizace podporuje přijímání alternativních idiomů mezi mladými lidmi s cílem vytvářet soucitnější a respektující společnost vůči zvířatům (PETA 2018).

Od roku 2018 PETA seznam alternativních idiomů rozšířila. „Úplný seznam idiomů přátelských ke zvířatům“ v současnosti obsahuje 166 výrazů, včetně 88 původních slov a frází a 88 alternativ navržených PETA (PETA n.d.). Organizace ve své kampani pokračuje na oficiálních webových stránkách a na Twitteru a vyzývá veřejnost k tvorbě nových idiomů přátelských ke zvířatům.

Před analýzou výrazů PETA přátelských ke zvířatům je důležité věnovat se terminologické otázce týkající se užívání pojmu „idiom“. V lingvistice

172

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

idiomy jsou definovány jako „ustálené víceslovné výrazy, které pojmově kódují nekompoziční význam“ (Espinal, Mateu 2019). Jinými slovy, idiomy jsou fráze fungující jako jediná jednotka (Ayto 2020), které vyjadřují přenesený význam, jejž nelze odvodit z doslovných významů jednotlivých slov. Proto je třeba poznamenat, že ne všechny položky označené PETA jako „idiomy“ odpovídají přísné definici tohoto pojmu. Například jednoslovné metafory jako jezevec, papoušek a psí zápas uvedené na seznamu PETA nejsou idiomy v tradičním smyslu tohoto pojmu.

Raymond Gibbs (2007) však zpochybňuje tradiční pohled na idiomy jako na „kousky a části zkamenělého jazyka“ (s. 702) a tvrdí, že tradiční přístup nedokáže zohlednit metaforický myšlenkový proces současných uživatelů jazyka. Podle Gibbse poskytuje studium idiomů jedinečnou příležitost porozumět bohaté a flexibilní povaze přirozeného jazyka a lidského myšlení (Gibbs 2007: 721).

Další otázkou, kterou je třeba zvážit, je povaha idiomů. Podle Johna Ayta (2020) se idiomy vyznačují sémantickou neprůhledností a ustáleností, což znamená, že jejich složky jsou obvykle pevně dané, alespoň do určité míry (Espinal, Mateu, 2019), a obtížně nahraditelné. Nahrazení klíčových slov v původních idiomech vyvolává pochybnosti o tom, zda jsou alternativní výrazy navržené organizací PETA skutečnými idiomy, nebo zda by měly být klasifikovány jako kvaziidiomy. Cílem této studie však není definovat jejich status, neboť tato otázka může být zkoumána v budoucím výzkumu. Pro zjednodušení používá tato práce termín „idiomy přátelské ke zvířatům“, který je široce uznáván veřejností obeznámenou s touto kampaní a často se používá v médiích.

Ačkoli důvody, proč PETA vybrala 88 druhově diskriminačních idiomů, nejsou jasné, stále je důležité kriticky zkoumat alternativní výrazy a jejich potenciální vliv na utváření postojů a chování vůči zvířatům. Některé z těchto výrazů výslovně podporují násilné chování vůči zvířatům nebo jsou diskriminační, například více než jeden způsob, jak stáhnout z kůže kočku, jako kuře s uříznutou hlavou nebo střílet ryby v sudu. Jiné vykreslují zvířata v negativních konotacích nebo používají názvy zvířat k popisu negativních lidských vlastností, například zpanikařit, býk v porcelánové továrně nebo tvrdohlavý jako mezek. Na druhou stranu idiomy pošta jako hlemýžď nebo vsadit na špatného koně nejsou ze své podstaty diskriminační. Lze však tvrdit, že některé idiomy, například výše uvedené, mohou přispívat k normalizaci a udržování určitých diskriminačních postojů a způsobů chování.

Alternativní výrazy poskytnuté organizací PETA využívají různé lingvistické strategie k vytváření idiomů přátelských ke zvířatům. Nejoblíbenější strategií je substituce, při níž je původní slovo odkazující na zvíře nahrazeno alternativou přátelskou ke zvířatům. Například zabít dvě mouchy jednou ranou bylo nahrazeno výrazem nakrmit dva ptáky jedním koláčkem, zatímco šílený jako březnový zajíc bylo nahrazeno výrazem

Straipsniai / Articles

173

OLENA FOMENKO

šílený jako kloboučník. Mezi další návrhy patří idiomy vzít květinu za trny (nahrazující vzít býka za rohy), eso v ruce má cenu dvou v balíčku (nahrazující pták v hrsti má cenu dvou v křoví), chovat se jako obr (nahrazující chovat se jako zvíře) a květina v čepici (nahrazující pírko v čepici).

Strategie substituce je při mnoha příležitostech kombinována s různými stylistickými a rétorickými prostředky, jako jsou aliterace, rým, humor a slovní hříčka. Použití aliterace a rýmu umožňuje vytvářet zapamatovatelné a poutavé výrazy. Například přinést domů slaninu bylo nahrazeno výrazem přinést domů bagely, který využívá aliteraci a rým, aby byl idiom přátelský ke zvířatům přitažlivější a snadněji zapamatovatelný. Mezi alternativní výrazy rýmující se s původními idiomy patří tvrdohlavý jako blázen (nahrazující tvrdohlavý jako mezek), plakat nad rozlitým Silkem (nahrazující plakat nad rozlitým mlékem) a postavit lepší podložku pod myš (nahrazující postavit lepší past na myši). Aliterace se používá ve výrazech špinavý špinavec (namísto špinavého psa), nacpaný jako nakládané okurky (namísto nacpaný jako sardinky), dát všechny bobule do jednoho košíku (namísto dát všechna vejce do jednoho košíku), pošta jako melasa (namísto pošta jako hlemýžď) a dalších.

Ačkoli většina navrhovaných alternativních výrazů připomíná původní idiomy a pohotově vyvolává zamýšlený význam, některé působí vykonstruovaněji a k jejich pochopení může být zapotřebí větší kognitivní úsilí. Některé z nich, například trn v oku (nahrazující včela v čepici), vychladni (nahrazující drž své koně) a ta loď nepopluje (nahrazující ten pes nebude lovit) a několik dalších navíc nemají zřejmou souvislost s původními výrazy.

PETA ve svých idiomech přátelských ke zvířatům využívá humor, aby zaujala publikum a účinně předala své poselství. Například mlátit mrtvého koně bylo nahrazeno výrazem krmit nakrmeného koně, což je humorná obměna původního idiomu. Mezi další příklady patří mluvit Tofurky (vegetariánská nebo veganská náhražka masa, která je směsí tofu nebo seitanu a dalších přísad dodávajících jí strukturu a chuť krůtího masa) (nahrazující mluvit o krůtě). Humorný účinek výše uvedených sousloví vzniká použitím slovní hříčky – hrou se slovy, která využívá dvojí významy nebo podobné zvuky slov k vytvoření humoru či nového významu. Tento stylistický prostředek se používá také k vytváření výrazů nejsem na své první roadshow (nahrazující nejsem na svém prvním rodeu), cítit shnilé jablko (nahrazující cítit krysu), divoké honění za angreštem (nahrazující divoké honění za husou), jahoda, která zlomila zahradníkův koš (nahrazující sláma, která zlomila velbloudovi hřbet) a to mi opravdu dráždí kozí bradku (nahrazující to mi opravdu leze na kozu).

Ačkoli PETA představila řadu nových výrazů přátelských ke zvířatům, v několika případech organizace navrhuje nahradit druhově diskriminační jazyk již existujícími anglickými výrazy. Například vybízí k nahrazení otevřít plechovku červů výrazem otevřít Pandořinu skříňku, zpanikařit výrazem ztratit nervy a vyzradit kočku z

174

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

pytli výrazem vysypat fazole. Takové případy jsou však poměrně vzácné a většinou se omezují na výše uvedené příklady.

V několika případech PETA doporučuje nahradit idiomy slovy a výrazy s doslovným nebo přímočarým významem, jako například to není můj problém (místo to není můj cirkus, to nejsou moje opice), zdroj peněz (místo dojná kráva), hleď si svého (místo zvědavost zabila kočku) a monopolizovat (místo hamounit). Ačkoli těmto návrhům chybí expresivita původních idiomů, neobsahují speciesismus.

Kromě toho se sémantika některých výrazů přátelských ke zvířatům liší od sémantiky původních idiomů. Například doporučovaná alternativa jíst svá slova znamená „přiznat, že něco, co jste předtím řekli, bylo nesprávné“, zatímco původní americký idiom jíst vránu znamená „být donucen přiznat, že člověk udělal chybu, například odvoláním důrazného tvrzení; utrpět ponížení“ (CD). Jiný návrh, sloveso gluttonize, znamená „jíst nadměrně“, zatímco jíst jako prase znamená „jíst hodně jídla, obvykle chamtivým nebo nechutným způsobem“ (CD). Alternativní výraz tedy vyjadřuje význam původního výrazu pouze částečně. Kromě toho se významy několika návrhů, například poločasová show nebo volně pro všechny, doporučovaných jako náhrady za show se psy a poníky a psí zápas, liší od významů původních výrazů.

Idiomy PETA přátelské ke zvířatům tedy využívají řadu lingvistických strategií k vytváření zapamatovatelných a poutavých sousloví. Tento přístup upoutává pozornost publika a účinně předává poselství, čímž vybízí mluvčí angličtiny k zamyšlení nad etickým zacházením se zvířaty v jejich každodenní slovní zásobě.

6. OMEZENÍ A POTENCIÁLNÍ DŮSLEDKY KAMPANĚ PETA

Kampaň PETA zaměřená na vytváření idiomů přátelských ke zvířatům má své silné stránky i omezení. Ačkoli zpochybňuje používání druhově diskriminačního jazyka a podporuje kritické přemýšlení o poselstvích, která naše slova vysílají, alternativní výrazy kulturně ani lingvisticky nerezonují a je nepravděpodobné, že by je široká veřejnost přijala. Například nový idiom svědí tě v kalhotkách sice zachovává poetickou kvalitu původního mravenci v kalhotách, je však příliš vykonstruovaný a nejasný, než aby mu lidé rozuměli. Podobně značka Silk (rostlinné mléko vyráběné společností Danone North America) ve výrazu plakat nad rozlitým Silkem není známá všem mluvčím angličtiny.

Někomu mohou idiomy přátelské ke zvířatům připadat důvtipné nebo humorné, jiní je považují za vykonstruované, ba dokonce směšné (Wang 2018). Existuje proto riziko, že tato iniciativa selže a podkope úsilí aktivistů za práva zvířat

Straipsniai / Articles

175

OLENA FOMENKO

dále. Kromě toho mohou vyvstat obavy z možných důsledků kampaně PETA. Kritici mohou namítat, že používání idiomů přátelských ke zvířatům je triviální a neřeší základní příčiny vykořisťování a týrání zvířat. Mohou navrhovat, že místo zaměření na jazyk bychom měli prosazovat systémové změny, které řeší základní problémy udržující utrpení zvířat. Kampaň tak může být kontraproduktivní, protože může být vnímána jako přehnaně horlivá nebo dokonce směšná, což by mohlo odradit potenciální spojence a posílit negativní stereotypy o aktivistech za práva zvířat.

Některé nové idiomy navržené organizací PETA mohou mít také nezamýšlené negativní důsledky. Například nahrazení chovat se jako zvíře výrazem chovat se jako obr může být vnímáno jako podpora negativních stereotypů o lidech, protože slovo obr může označovat krutého nebo obludného člověka (CD). Podobně návrhy PETA nahradit idiomy jako svět, kde každý požírá každého, jako kuře s uříznutou hlavou, střílet ryby v sudu výrazy bezohledný svět, jako by ti hořely vlasy, a ukrást bonbony dítěti by mohly potenciálně podporovat negativní chování vůči lidem.

Alternativám navrženým organizací PETA navíc chybí přirozený proces jazykového vývoje, a proto čelí obtížím při získávání širokého přijetí či používání. Tradiční idiomy mají oproti tomu bohatý kulturní význam, který může být vnímán jako prvek chybějící v kampani PETA, jež může působit vykonstruovaně. Ačkoli původ některých konvenčních idiomů může být nejasný, jejich významy a používání jsou hluboce zakořeněny v jazyce a kultuře. Umělé výrazy vytvořené organizací PETA naproti tomu postrádají tento proces přirozeného vývoje a mohou mít potíže se získáním přijetí či používáním.

Navzdory těmto omezením kampaň PETA zvyšuje povědomí o jazykovém speciesismu, zpochybňuje normu druhově diskriminačních frází a vybízí lidi, aby kriticky přemýšleli o jazyce, který používají, a o poselstvích, jež tento jazyk vysílá. Iniciativa by se mohla ukázat jako obzvláště účinná při výuce angličtiny mladých žáků a nerodilých mluvčích. Ačkoli nemusí být nutné podporovat jejich používání alternativních výrazů, je zásadní naléhat na ně, aby druhově diskriminační jazyk nepoužívali.

7. ZÁVĚR

Po kritickém zhodnocení a posouzení idiomů PETA přátelských ke zvířatům výsledky této studie naznačují, že pravděpodobnost jejich nahrazení tradičních idiomů v každodenním užívání je minimální. Potenciál těchto výrazů získat široké uplatnění je omezen několika faktory, včetně odporu uživatelů jazyka ke změně zavedených vzorců používání jazyka, nedostatku kulturní rezonance nových výrazů a jejich vykonstruované povahy. Kromě toho pouhé

176

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

nahrazování výrazů souvisejících se zvířaty v idiomatických výrazech nemusí nutně řešit základní problémy vykořisťování a útlaku zvířat. Tyto problémy vyžadují komplexnější a dlouhodobější úsilí o vytvoření kultury úcty a empatie vůči zvířatům jakožto ne-lidským bytostem. Ačkoli je tedy úsilí PETA o podporu jazyka přátelského ke zvířatům chvályhodné, praktický dopad takových iniciativ na podporu dobrých životních podmínek zvířat zůstává nejistý.

Navzdory těmto omezením je kampaň PETA pozitivním krokem ke zvyšování povědomí o jazykovém speciesismu. Ačkoli kampaň nemusí vést k okamžitým změnám v používání jazyka anglickými mluvčími, může potenciálně ovlivnit nové studenty jazyka a nerodilé mluvčí, aby se vyhýbali druhově diskriminačním výrazům. Problematice speciesismu by proto měla být v aplikované lingvistice a vzdělávání věnována větší pozornost a mělo by se usilovat o vzdělávání pedagogů a zvyšování povědomí mladých žáků a zahraničních mluvčích angličtiny o praktikách druhově diskriminačního jazyka. Zvyšování povědomí o jazykovém speciesismu prostřednictvím kampaní, jako je kampaň PETA, může navíc jednotlivce povzbudit k větší obezřetnosti při používání jazyka a k upuštění od diskriminačních výrazů, což by mohlo mít širší společenské důsledky.

Tato studie přinesla nové poznatky o problematice jazykového speciesismu, přesto je třeba uznat určitá omezení. Ačkoli se práce zabývala výhradně kampaní PETA zaměřenou na odstranění druhově diskriminačních idiomů z angličtiny, její zjištění nemusí platit pro jiné jazyky a kulturní kontexty. Studie navíc nezkoumala reakce jednotlivců a skupin na tuto iniciativu, což poukazuje na potřebu dalšího výzkumu, který by posoudil účinnost a dopad kampaně.

Další výzkum by mohl rovněž zkoumat složitost speciesismu v jazyce a jeho vliv na postoje a chování vůči zvířatům. Důležitou oblastí zkoumání by například mohlo být posouzení toho, jak různé jazykové konstrukce ovlivňují naše vnímání ne-lidských zvířat a naše postoje a přesvědčení vůči nim. Studium potenciálního dopadu alternativ přátelských ke zvířatům na postoje a chování vůči zvířatům pomůže posoudit jejich možné přijetí v různých kulturních a jazykových kontextech. Tyto směry výzkumu mohou přinést cenné poznatky o mnohostranném vztahu mezi jazykem a speciesismem, a přispět tak k rozvoji účinnějších strategií podpory sociální spravedlnosti a rovnosti.

A konečně, zařazení termínu „speciesismus“ do lingvistických slovníků, příruček a encyklopedií spolu s dalšími „-ismy“ by lingvistům, pedagogům i široké veřejnosti poskytlo komplexnější porozumění tomuto pojmu a jeho důsledkům pro používání jazyka a dobré životní podmínky zvířat. Tím, že se budeme zabývat speciesismem v jazyce, můžeme učinit malý, avšak významný krok k vytvoření spravedlivější a rovnější společnosti pro všechny bytosti.

Straipsniai / Articles

177

OLENA FOMENKO

REFERENCES

Ayto John 2020: Oxford Dictionary of Idioms, Oxford: OUP.

Blackburn Simon 2016: The Oxford Dictionary of Philosophy, Oxford: OUP.

Buchanan Ian 2018: A Dictionary of Critical Theory, Oxford: OUP.

CD – Collins Dictionary. Available at: https://www.collinsdictionary.com/.

Colman Andrew M. 2015: A Dictionary of Psychology, Oxford: OUP.

Cook Guy, Sealey Alison, eds., 2017: The Discursive Representation of Animals. – The Routledge Handbook of Ecolinguistics, 1st edition, London: Routledge, 311–324.

Duignan Brian 2010: Speciesism. – Encyclopedia Britannica. Available at: https://www.britannica.com/topic/speciesism.

Dunayer Joan 2001: Animal Equality: Language and Liberation, Derwood: Ryce.

Dunayer Joan 2003: English and Speciesism. – English Today 19(1), 61–62.

Espinal M. Teresa, Jaume Mateu 2019: Idioms and Phraseology. – Oxford Research Encyclopedia of Linguistics. Available at: https://oxfordre.com/linguistics/display/10.1093/acrefore/9780199384655.001.0001/acrefore-9780199384655-e-51;jsessionid=45B67899D8EC7BB1EC93387EB4260EEE2?rskey=765XTk&result=52.

Fill Alwin, Mühlhäusler Peter, eds., 2006: Ecolinguistics Reader: Language, Ecology and Environment Americanistik, London, New York: Continuum.

Gibbs Raymond W. 2007: Idioms and Formulaic Language. – The Oxford Handbook of Cognitive Linguistics, eds. D. Geeraerts, H. Cuyckens, Oxford: OUP, 697–725.

Goatly Andrew 2006: Humans, Animals, and Metaphors. – Society and Animals 14(1), 15–37.

Guevara Labaca M. 2017: Speciesism and Language: A Sociolinguistic Approach to the Presence of Speciesism in Current British Speech: a bachelor’s thesis in the English language, Salamanca: The University of Salamanca. Available at: https://gredos.usal.es/handle/10366/135793?show=full.

Halliday Michael A. K. 2006: New Ways of Meaning: The Challenge to Applied Linguistics. – The Ecolinguistics Reader: Language, Ecology and Environment, eds. A. Fill, P. Mühlhäusler, London, New York: Continuum, 175–202.

Heuberger Reinhard 2003: Anthropocentrism in Monolingual English Dictionaries: An Ecolinguistic Approach to the Lexicographic Treatment of Faunal Terminology. – AAA: Arbeiten aus Anglistik und Amerikanistik, Tübingen: Gunter Narr Verlag, 93–105.

Heuberger Reinhard 2007: Language and Ideology: A Brief Survey of Anthropocentrism and Speciesism in English. – Sustaining Language, Essays in Applied Ecolinguistics, Berlin: Lit Verlag, 107–124.

178

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Of Mice and Men: PETA’s Animal-Friendly Idioms as a Strategy Against Speciesism?

Horta Oscar 2010: What is Speciesism? – Journal of Agricultural and Environmental Ethics 23(3), 243–266.

Horta Oscar, Albersmeier Frauke 2020: Defining speciesism. – Philosophy Compass 15(11), 1–9.

Kalof Linda, ed., 2017: The Oxford Handbook of Animal Studies, Oxford: Oxford University Press.

L inzey Andrew, Clarke Paul B., eds., 2004: Animal Rights: A Historical Anthology, New York: Columbia University Press.

L inzey Andrew, Linzey Clair, eds., 2019: The Routledge handbook of religion and animal ethics, London: Routledge.

Newkirk Ingrid E. n.d.: What Is Animal Liberation? Philosopher Peter Singer’s Groundbreaking Work Turns 40. Available at: https://www.peta.org/about-peta/learn-about-peta/ingrid-newkirk/animal-liberation/.

OED – Oxford English Dictionary. Available at: https://www.oed.com/.

PETA – Stop Using Anti-Animal Language. – Twitter, 2018. Available at: https://twitter.com/peta/status/1070066047414345729.

PETA n.d.: PETA’s Complete List of Animal-Friendly Idioms. Available at: https://www.peta.org/features/animal-friendly-idioms/.

PH – The Palgrave Handbook of Practical Animal Ethics, eds. A. Linzey, C. Linzey, L. Johnson, T. I. White, M. H. Bernstein, K. Peggs, London: Palgrave Macmillan, 2018.

Ryder Richard D. 2000: Animal Revolution. Changing Attitudes Towards Speciesism, Oxford, New York: Berg.

Ryder Richard D. 2010: Speciesism Again: The Original Leaflet. – Critical Society 2(1), 2.

Ryder Richard D. 2017: Speciesism, Painism and Happiness: A Morality for the 21st Century, vol. 47, Luton: Andrews UK Limited.

Singer Peter 2015: Animal Liberation: The Definitive Classic of the Animal Movement, New York: Open Road Integrated Media.

Stibbe Arran 2003: As Charming as a Pig: The Discursive Construction of the Relationship Between Pigs and Humans. – Society and Animals 11(4), 375–392.

Stibbe Arran 2006: Deep Ecology and Language: The Curtailed Journey of the Atlantic Salmon. – Society and Animals 14(1), 61–77.

Stibbe Arran 2012: Animals Erased: Discourse, Ecology, and Reconnection with the Natural World, Middletown: Wesleyan University Press.

Straipsniai / Articles

179

OLENA FOMENKO

STN – Smulewicz-Zucker Gregory R., Cornell Drucilla, Franklin Julian H., Kendrick Heather M., Mendieta Eduardo, Linzey Andrew, Cavalieri Paola, Preece Rod, Benton Ted, Thompson Michael J., Fox Michael A., Gruen Lori, Acampora Ralph R., Rollin Bernard, Sloterdijk Peter 2012: Strangers to Nature: Animal Lives and Human Ethics, Lanham: Lexington Books.

Wang Amy 2018: PETA wants to change “anti-animal” sayings, but the Internet thinks they’re feeding a fed horse. – The Washington Post. Available at: https://www.washingtonpost.com/science/2018/12/05/peta-wants-change-anti-animal-sayings-internet-thinks-they’re-feeding-fed-horse/.

Apie peles ir žmones: PETA gyvūnams draugiškos idiomos kaip strategija prieš rūšiškumą?

SANTRAUKA

Šiame tyrime nagrinėjamas organizacijos „People for the Ethical Treatment of Animals“ (PETA, liet. „Žmonės už etišką elgesį su gyvūnais“) pasiūlymas pakeisti nusistovėjusias anglų kalbos idiomas, kurios skatina smurtą prieš gyvūnus, gyvūnams draugiškomis alternatyvomis. Išanalizavus 88 gyvūnams draugiškus žodžius ir frazes lingvistinės ir kritinės diskurso analizės metodu, tyrime siekta įvertinti kampanijos stipriąsias ir silpnąsias puses. Straipsnyje konstatuojama, kad nors PETA siūlomos alternatyvos, tikėtina, nepakeis gyvūnus diskriminuojančios kalbos dėl savo dirbtinumo ir kultūrinio atotrūkio, iniciatyva turi teigiamą poveikį taikomajai lingvistikai ir švietimui. Kampanija plečia supratimą apie gyvūnus diskriminuojančią kalbą ir ragina žmones vengti su gyvūnais susijusių diskriminacinių posakių. Be to, PETA iniciatyva kelia klausimą apie prieš gyvūnus nukreiptos kalbos vartojimą kaip nusistovėjusią normą ir skatina kritiškai mąstyti apie žodžiais perduodamas žinutes. Nors ši kampanija gali neatnešti skubių pokyčių, tačiau ji turi potencialą paskatinti nediskriminacinį kalbos vartojimą taikomosios kalbotyros srityje, ypač tarp besimokančio jaunimo ir žmonių, kuriems anglų kalba nėra gimtoji.

Įteikta 2023 m. gegužės 4 d.

OLENA FOMENKO Taras Shevchenko National University of Kyiv 60, Volodymyrska Str. 01033, Ukraine, Kyiv [email protected]

180

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII