VIDAS VALSKYS Litevská armáda, Ředitelství výcviku a doktrín Státní komise pro litevský jazyk ORCID id: orcid.org/0009-0000-9983-0634

Oblasti vědeckého výzkumu: terminologie, syntax, jazyková politika.

DOI: doi.org/10.35321/all89-15

Ramunė Vaskelaitė

TERMINOLOGIE MAKROEKONOMIKY: PŘÍČINY SYNONYMIE

Vilnius: Institut litevského jazyka, 2022, 136 s. DOI doi.org/10.35321/e-pub.46.makroekonomikos-terminija ISBN 978-609-411-332-1

V roce 2022 vyšla v Institutu litevského jazyka elektronická vědecká studie Ramunė Vaskelaitė Terminologie makroekonomiky: příčiny synonymie – další podrobný výzkum synonymie termínů, který lze považovat za pokračování předchozích podobně zaměřených a tematicky orientovaných výzkumů autorky této studie z jiných oblastí (např. astrologie (Vaskelaitė 2021)) a zároveň za nový pohled na terminologii makroekonomiky a její užívání v učebnicích vysokých škol. Vědecká studie značného rozsahu (136 s.) je skutečně aktuální publikací, protože umožňuje nejen prozkoumat příčiny synonymie termínů dané oblasti, ale také se dotknout některých dalších aspektů užívání makroekonomické terminologie a analyzovat některé obecné problémy tvorby, užívání, vzájemné konkurence a zavádění termínů. Jak se píše v Úvodu publikace, „[t]ato vědecká studie, která se soustřeďuje na termíny makroekonomiky, má přispět k poměrně nepočetným výzkumům ekonomické terminologie a pomoci odstranit jejich mezeru“ (s. 10). Jelikož není možné obsáhnout najednou množství aspektů, autorka si zvolila podrobněji prozkoumat synonymii makroekonomických termínů, jejímž prozkoumáním a zobecněním lze poměrně spolehlivě posoudit nejen „ustálenost či neustálenost terminologie zkoumané oblasti“ (s. 12), ale také odhalit další zvláštnosti terminologie.

Recenzijos / Reviews

313

VIDAS VALSKYS

Vědeckou studii tvoří Předmluva, Úvod, pět výkladových kapitol, Závěry, seznamy pramenů a literatury a anglické resumé. V Úvodu se přehledně představuje geneze makroekonomiky (vědy a vyučovacího předmětu), příčiny jejího vzniku, předmět makroekonomiky a vývoj litevské terminologie této oblasti; zároveň se vyzdvihuje a odůvodňuje význam synonymie jako jednoho z nástrojů výzkumu terminologie. Probírá se také pojem variantnosti, velmi blízký synonymii, uvádějí se podobnosti a rozdíly těchto pojmů a zkoumají se motivy a příčiny jejich odlišné interpretace a rozšíření v terminologických pracích Litvy a dalších zemí. Autorka uznává těsný vztah těchto pojmů i možnost neexistence hranice mezi nimi, přesto se rozhodla tuto hranici vymezit a důsledně zastává názor, že synonymie a variantnost nejsou totožné jevy. K analýze bylo vybráno deset učebnic makroekonomiky různých vysokých škol (nebo částí učebnic ekonomie) vydaných během dvaceti let (od roku 1997 do roku 2017). Takový soubor se zdá být dostatečný k odhalení a podrobnému zkoumání předmětu výzkumu, k projednání hlavních tendencí užívání a úprav a ke zjištění příčin synonymie.

Vědecká studie je napsána jasným, poutavým jazykem, tvrzení a závěry jsou formulovány obezřetně a precizně; objevilo se jen několik poněkud neobratných tvrzení (např. „odlišné anglické názvy téhož pojmu uváděla jako příčinu synonymie litevských termínů“ (s. 87)). Poněkud rušivým prvkem jsou přehlédnuté korektorské chyby: Švenčionienė (mělo by být Švenčionienė, s. 10), agreguota paklausa a agreguota paklausa (v druhém případě mělo být pasiūla, s. 41), įvardijamas (mělo by být įvardijimas, s. 50), alternatyvius (s. 83), tipologiname (s. 85) aj. Za důsledek přehlédnutí by bylo možné považovat i psaní slova vyriausybė malým písmenem (v seznamu literatury při uvedení usnesení vlády Litevské republiky ze dne 6. listopadu 2000).

Pro kvalitní výzkum je velmi důležitý vhodný a přesný výběr empirického materiálu. Protože údaje nebyly čerpány z terminologických slovníků, nýbrž z učebnic makroekonomiky, bylo velmi důležité, aby do zorného pole výzkumníka vstoupily všechny termíny z oblasti makroekonomiky užité v určených učebnicích a aby se mezi ně nedostaly obecné termíny užívané v mnoha vědních oblastech ani termíny jiných, nikoli makroekonomických oblastí, což by mohlo ovlivnit spolehlivost výzkumu. K výběru odpovídajících termínů autorka v zásadě použila dvě kritéria: kritérium grafického označení (např. když je pojem zkoumané oblasti v textu vyznačen tučným písmem) a kritérium definice (tj. „za makroekonomické termíny byly považovány termíny definované v učebnicích makroekonomiky“ (s. 20)). Tato kritéria se zdají být dobrým základem pro shromáždění potřebných údajů a oddělení nerelevantních údajů, přesto však zcela nevylučují možnost, že se mezi analyzovanými termíny objeví takové, které makroekonomickými termíny nejsou. Přiznává to i sama autorka, když uvádí, že „[t]outo prací se neusiluje o vymezení zcela přesné hranice mezi termíny makroekonomiky a jiných odvětví ekonomie, protože nejde o práci terminografického charakteru

314

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Ramunė Vaskelaitė. Makroekonomikos terminija: sinonimijos priežastys

a v terminologických slovnících se mezi termíny blízkých vědních oborů či podoborů velmi přísné hranice nevymezují“ (s. 22). Zároveň lze souhlasit s tím, že „zde probírané termíny by měly představovat inventář základních makroekonomických termínů“ (tamtéž), takže o reprezentativnosti zkoumaného materiálu nevznikají větší pochybnosti.

Druhá kapitola studie je věnována kvantitativní (zčásti i kvalitativní) analýze synonym termínů užitých v učebnicích makroekonomiky. Celkem bylo v učebnicích zaznamenáno 355 synonymických řad, zatímco 522 termínů synonyma nemá. Takový poměr by zdánlivě umožňoval předpokládat, že makroekonomická terminologie je poměrně ustálená; vezmeme-li však v úvahu, že velká část termínů bez synonym se užívá jen v jedné či několika učebnicích a 52 z nich má ten či onen variant, lze dospět i k opačnému závěru, „že terminologie užívaná v učebnicích makroekonomiky je značně neustálená“ (s. 26). Přesto se tak kategoricky netvrdí, protože k hodnocení vývoje terminologie z hlediska synonymie by byl zapotřebí rozsáhlejší soubor než výzkum 10 učebnic. Kromě (ne)ustálenosti termínů se zkoumají i další příčiny synonymie termínů uváděné v litevských a zahraničních terminologických pracích: vývoj vědeckého jazyka, úprava a normování termínů, jazykový kontakt, vliv stylu či žánru aj. Aby autorka zjistila, „nakolik ta která příčina ovlivňuje synonymii termínů užívaných v učebnicích makroekonomiky“ (s. 29), používá ve výzkumu terminologie poměrně obvyklý nástroj – dělení synonym do typů podle původu (domácí, přejaté a různého původu) a složení (jednoslovné a víceslovné termíny), jakož i dělení z hlediska nominace (tzv. aspektová synonyma) a slovotvorby (termíny se stejným a s nestejným kořenem). Tato metodologie umožňuje postihnout a popsat široké spektrum příčin synonymie termínů, a tedy i směřovat k cíli práce – prozkoumat hlavní příčiny synonymie termínů užívaných v učebnicích makroekonomiky.

Třetí kapitola, v níž se podrobně probírají synonyma podle původu, věnuje největší pozornost takovým faktorům vzniku synonymie termínů, jako jsou vliv cizích jazyků a jazyková normativní úprava. K označení posledně uvedeného faktoru autorka často užívá termín se synonymem úprava jazyka (terminologie) (někdy se spojují spojkou, např. úprava jazyka a terminologie (s. 64) nebo úprava jazyka a terminologie (s. 113), pravda, někdy se užívá jen jedno slovo terminologie, např. s. 36, 115). Je takto proměnlivé pojmenování pojmu odůvodněné? Nestačil by některý z termínů? Jelikož se termíny normují v zásadě za použití obecných principů jazykové úpravy (zejména principu čistoty uplatňovaného na lexikální vrstvu, který je při pojednání o synonymii termínů nejaktuálnější) a kodifikačních kritérií, snad by postačilo jazyková úprava?

Při zkoumání synonymie různého původu, k níž patří 103 synonymických řad tvořících téměř třetinu všech případů synonymie, se rozlišují skupiny častých a vzácných případů synonymie. Není však zcela jasné, co se považuje za časté a co za vzácné.

Recenzijos / Reviews

315

VIDAS VALSKYS

Jaký kvantitativní ukazatel rozhoduje o zařazení do té či oné skupiny? O tom, co se považuje za vzácné případy, lze usuzovat z tvrzení, že „synonymum se uvádí jen v jedné či několika učebnicích“ (s. 37), nebo „termíny, které mají synonymum jen v jedné či dvou učebnicích“ (tamtéž), ačkoli na s. 58 se tomuto dělení zdánlivě odporuje, neboť se tvrdí, že „usuzovat z výskytu termínu v 1–3 učebnicích na jeho sklon k synonymii by bylo nepřesné, a proto byly při uvádění údajů takové případy hodnoceny jako jednotlivé případy užití termínu“ (zároveň se upozorňuje na podmíněnost takového rozlišení (s. 40)). Na jiném místě se uvádí, že „synonymie různého původu byla rozdělena na případy vzácné a časté podle toho, zda jsou synonyma termínu v učebnicích rozšířena“ (s. 58). Lze se domnívat, že kdyby byla hranice mezi četností a vzácností synonym jasněji vymezena, zůstalo by méně prostoru pro určité pochybnosti jak ohledně přesnosti dělení údajů, tak i ohledně jejich interpretace.

Při probírání případů synonymie a analýze různých aspektů jejich vyjádření a prezentace v textech se zmiňují také slova či slovní spojení užívaná v uvozovkách, např. „peněžní vklady“ (s. 49) nebo efekt „iššūmimo“ (s. 52). Při zkoumání přejatých slov užívaných v uvozovkách (např. „šok“ s. 55) se vychází z předpokladů badatelů cizích slov, že takový způsob psaní může signalizovat snahu slovo integrovat do textu a/nebo touhu distancovat se od cizího slova; lze však postrádat úvahy autorky studie o tom, jak by měla být hodnocena slova litevského původu užívaná v uvozovkách. Neukazuje jejich uvedení v uvozovkách na nejistotu autora učebnice (a/nebo redaktora textu), na pochybnosti o vhodnosti, přesnosti termínu apod.? Lze taková slova či spojení, psaná v uvozovkách, ať litevského, či cizího původu, považovat za běžné případy synonymie termínů, jinými slovy, lze je klást naroveň skutečným termínům uváděným bez uvozovek?

Při analýze a hodnocení vlivu jiných jazyků jako jednoho z faktorů synonymie termínů se vyzdvihují a probírají takové aspekty, jako je vznik synonym v důsledku překladu termínů (vliv tohoto aspektu zvláště výmluvně ukazují případy synonymie termínů přeneseného významu, které jsou přímo přeloženy z angličtiny, a také metaforických termínů zkoumané na s. 73–74) nebo v důsledku synonymie projevující se v jiném jazyce. Za hlavní zdroj přejímání makroekonomické terminologie se zcela oprávněně považuje angličtina – ukazují to případy synonymie různého původu vzniklé užíváním výpůjček s anglickým kořenem. Samostatně se probírají termíny boom, clearing, barter, leasing, factoring aj., zkoumají se jejich způsoby uvádění, hledání litevských ekvivalentů a další zvláštnosti užívání. Spolu s termíny anglického původu se probírá forfaiting, ačkoli se „vysvětluje jako výraz pocházející z francouzského a forfait“ (s. 69), a také import a export, které jsou uznávány jako „slova latinského původu, jež se do jazyka dostala prostřednictvím angličtiny“ (s. 70). Angličtina zde skutečně mohla být zprostředkujícím jazykem, avšak označovat tato slova za termíny anglického původu se nezdá být příliš opodstatněné. Neměla být tato probíraná skupina (Jiné termíny anglického původu) pojmenována přesněji? Nejasnosti vyvstávají při pohledu na údaje uvedené v 7. tabulce a při jejich interpretaci. Zdá se, že ve druhém sloupci nazvaném

316

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Ramunė Vaskelaitė. Makroekonomikos terminija: sinonimijos priežastys

„Synonymie litevských termínů“ jsou uvedeny termíny režim / systém měnového kurzu, jejichž všechny složky jsou mezinárodní, tedy slova nelitevského původu, takže není jasné, proč se probírají spolu s litevskými termíny.

Analýza případů synonymie termínů podmíněných různorodostí nominace uvedená ve čtvrté kapitole umožňuje „vysvětlit, proč si navzájem konkurují dva či více termínů litevského původu nebo dvě či více výpůjček“ (s. 76). Výkyvy nominace a vyjádření zaznamenané v učebnicích makroekonomiky jsou oprávněně spojovány s utvářením termínů, jejich neustáleností, snahou při pojmenování zdůraznit různé rysy, opíráním se o odlišné zdroje, rozdíly v klasifikaci a dalšími faktory synonymie termínů. Na různorodost termínů se nahlíží široce – nejen na úrovni konkrétního textu, ale i mezi texty – což umožňuje obsáhnout ještě více aspektů a předložit podrobný obraz hledání nejvhodnějšího termínu, k němuž vede funkční účelnost, odlišné konceptualizování pojmu a další motivy. Na konci kapitoly se zmiňují případy, „kdy je jeden pojem vysvětlován jiným a oba jsou autory učebnic označeny jako synonyma“ (s. 89). Uvádí se jeden příklad tohoto typu – pojem celkový příjem se užívá jako synonymum pojmu hrubý národní produkt. Další případy se neuvádějí s odůvodněním, že se dodržuje v litevské terminologii rozšířené pojetí odlišování synonymie pojmů od synonymie termínů; současně se však tvrdí, že v zahraniční terminologii je synonymie pojmů rovněž předmětem výzkumu, takže jak úvahy autorky studie o účelnosti (či neúčelnosti) možného rozšíření výzkumného pole v uvedeném ohledu, tak další příklady synonymie pojmů v učebnicích by mohly být užitečné z teoretického i praktického hlediska a odhalily by autorčin názor na účelnost či perspektivnost takového výzkumu v litevské terminologii.

Pátá kapitola se zabývá synonymy se stejným kořenem a slovotvornými možnostmi a jejich příčinami, které ovlivňují jejich užívání. Na začátku kapitoly se probírají rozdíly v chápání synonym se stejným kořenem v litevských a zahraničních terminologických pracích – v zahraniční terminologii se tento typ synonym obvykle nerozlišuje (termíny se stejným kořenem pojmenovávající tentýž pojem se považují za případy terminologické variace), zatímco v litevské terminologii se pojem synonym se stejným kořenem stále více upevňuje (zmiňují se práce A. Umbrase, A. Mitkevičienė a autorky této studie), protože dělení synonym na synonyma se stejným a nestejným kořenem mimo jiné umožňuje jejich pohodlnější analýzu a systematizaci a také zdůraznění souvislostí synonymie termínů se slovotvornými možnostmi, které se považují za jednu z příčin synonymie. Dále se podrobněji probírají případy synonymie termínů se stejným kořenem v učebnicích makroekonomiky. Jak se dalo očekávat, nejčastěji se vyskytovaly dvojice synonym tvořené adjektivními deriváty s příponou –inis a závislými složkami složeného termínu vyjádřenými genitivem (např. finanční zprostředkovatel a zprostředkovatel financí). Příčinami rozšíření takových případů jsou „nejen možnost jazyka tvořit termíny pomocí derivátů s příponou –inis, ale také podobnost významu nebo nejasnost rozdílů ve významu mezi takovými termíny a termíny obsahujícími složku v genitivu“ (s. 95).

Recenzijos / Reviews

317

VIDAS VALSKYS

Další případy synonymie se stejným kořenem v učebnicích makroekonomiky jsou způsobeny vzájemnou zaměnitelností forem, vlivem jiných jazyků a hledáním domácích ekvivalentů. Samostatně se probírá skupina synonym termínů s nestejným počtem složek (např. seniorské příjmy a seniorát, teorie akcelerace a akcelerátor), která umožňuje poukázat na takové příčiny jejich užívání, jako je vyhýbání se opakování a/nebo snaha o zkrácení, jež souvisí s uplatněním stručnosti, jednoho z obecných principů terminologie (podle autorčina pozorování je tento typ variace „zvláště typický pro názvy hlavních směrů, proudů a škol ekonomické teorie“ (s. 100), např. keynesismus / Keynesova ekonomická teorie / keynesovská teorie), objevují se však i opačné případy, kdy „je definován krátký termín, ale v textech se užívá delší“ (tamtéž) – to se odůvodňuje snahou o jasnost.

Zvláště cenná je šestá kapitola studie, v níž se zkoumají významné, avšak v litevské terminologii dosud poměrně málo zkoumané (větší pozornost jim věnuje A. Mitkevičienė) aspekty výběru termínů podmíněného určitým stylem a jejich funkční distribuce. Tyto aspekty zdůrazňují význam rozdílů komunikační situace, přizpůsobení adresátovi a různých dalších stylových faktorů při užívání toho či onoho termínu a pomáhají odhalit nové nebo zvýraznit známé zvláštnosti synonymie termínů. Čtenáře však může poněkud zmást krátká podoba termínu faktor užívaná v názvech podkapitol (namísto stylový faktor). Například název podkapitoly 6.2 „Vyjádření faktoru v učebnicích makroekonomiky“ jako by odkazoval na syntaktický aspekt – vyjádření faktoru jako základního větného členu; obsah podkapitoly je však věnován analýze způsobů vyjadřování adresáta a dalších stylových faktorů a pojednání o začleňování synonym do textu. O některých příčinách synonymie se usuzuje také ze způsobů označování synonym užívaných v učebnicích makroekonomiky (uváděním v závorkách nebo vložením metajazykového komentáře neboli, jinak řečeno, nazývaný aj.) – v prvním případě lze hovořit o „výkyvech souvisejících s nahrazováním výpůjčky nebo s neustáleností termínu“ (s. 108), zatímco druhý způsob označení se většinou spojuje „s adresátem, povahou publikace, jinými slovy s faktorem funkčního stylu: v publikacích didaktického charakteru se usiluje o vysvětlení základních pojmů makroekonomiky, přičemž užívané alternativní názvy pojmů umožňují odhalit různé aspekty pojmů“ (s. 109).

Výzkum shrnují výstižné, přesně formulované závěry, z nichž jsou patrné nejen výsledky výzkumu, ale i tendence užívání makroekonomické terminologie a některé změny jejího vývoje. Promyšleně zvolené a důmyslně uplatněné výzkumné nástroje umožnily zjistit a projednat příčiny synonymie termínů zkoumané oblasti – při analýze typů synonym a opozic se zvýraznil vliv jiných jazyků a faktor jazykové úpravy, zatímco vliv jiných jazyků odhalil výzkum synonymie různého původu

318

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Ramunė Vaskelaitė. Makroekonomikos terminija: sinonimijos priežastys

který mimo jiné umožnil dospět k závěru, že rozdíly mezi alternativními názvy téhož pojmu mohly vzniknout v důsledku odlišné klasifikace a odlišného pojmenování pojmu. Hlavními příčinami rozšíření synonymie se stejným kořenem jsou slovotvorné možnosti, sémantické rozdíly a možnosti zaměnitelnosti; v určitých případech, kdy se vedle kratšího termínu užívá delší, pak snaha o jasnost a systémovost.

Teoretickou připravenost autorky a její proniknutí do kontextu výzkumu dokládá působivý seznam literatury uvedený na konci studie. Tento seznam by byl ještě delší, kdyby do něj byly zahrnuty všechny práce zmiňované ve studii. Jednou z nich je dílo Johna M. Keynesa Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936), o něž se opírá na s. 5, 100 a na dalších místech. Podobně lze zmínit knihu Adama Smitha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (poprvé vydanou roku 1776). Pokud lze soudit, ani jedna z těchto knih nebyla vydána v litevštině, takže bibliografické odkazy na tato díla v angličtině by byly čtenářům vědecké studie velmi užitečné.

Navzdory zde uvedeným připomínkám zanechává vědecká studie Ramunė Vaskelaitė Terminologie makroekonomiky: příčiny synonymie dojem solidního, podrobného a kvalitního vědeckého díla, které významně obohacuje práci litevské terminologie věnovanou výzkumu termínů různých oblastí. Tato vědecká studie může být významná nejen díky pečlivé analýze makroekonomických termínů, ale také díky aktualizaci některých obecných aspektů terminologie, o nichž pojednávají práce zahraničních terminologů, které však dosud nebyly v litevské terminologii podrobněji zkoumány, například díky zdůraznění kognitivních, diskurzních či funkčních příčin ovlivňujících synonymii termínů. Zbývá doufat, že teoretické postřehy a výsledky výzkumu předložené v této vědecké studii nejen podnítí její autorku k novým terminologickým výzkumům, jejichž témata jsou v této studii naznačena, ale také získají náležitou pozornost a reflexi terminologů a lingvistů z dalších oborů, a poskytnou podněty k analýze a hodnocení různých aspektů terminologie a dalších jazykových jevů.

Přijato 23. října 2023.

VIDAS VALSKYS

Ředitelství výcviku a doktrín Litevské armády, Štáb velení, Oddělení doktrín Šilo g. 5A, LT-10322 Vilnius, Litva [email protected]

Státní komise pro litevský jazyk Gedimino pr. 60, LT-01110 Vilnius, Litva [email protected]

Recenzijos / Reviews

319