ALBRECHT GREULE Univerzita v Řezně Vědecké výzkumné směry: textová gramatika, teolingvistika a duchovní píseň, onomastika, historická syntax. DOI: doi.org/10.35321/all89-01

OD ANTREITEN DO EISCHEN. Z DÍLNY STŘEDOHORNĚNĚMECKÉHO SYNTaktického SLOVNÍKU SLOVES (MSVW)

Od antréiten do eischen. Z Dílny syntaktického slovníku středohornoněmeckých sloves (něm. MSVW)

ANNOTACE

Úvahy o sestavení slovníku středohornoněmeckých sloves, důležité součásti historické německé gramatiky, byly přibližně od roku 2000 v mezinárodním měřítku několikrát vedeny. Všechny přístupy dosud nevedly k žádnému výsledku. Od roku 2006, kdy se Středohornoněmecký slovník (MWB) objevuje jak v tištěné podobě, tak na internetu, se MWB využívá k průběžnému zpracovávání hesel pro Syntaktický slovník středohornoněmeckých sloves (MSVW), a to od roku 2018. Příspěvek představuje metodu, podle níž jsou slovníková hesla zpracovávána, a přináší v předběžném otisku slovníková hesla ke slovesům střhn. ænigen, antreiten, arzātieren, backen, bären, dringen, eischen.

KLÍČOVÁ SLOVA: Historická syntax, středohornoněmčina, valence, lexikografie, významový vývoj.

ANNOTACE

Úvahy o sepsání valenčního slovníku střední horní němčiny, důležité součásti historické německé gramatiky, byly přibližně od

Straipsniai / Articles

11

ALBRECHT GREULE

v mezinárodním kontextu. Dosud žádný z přístupů nevedl k výsledkům. S vydáváním Mittelhochdeutsches Wörterbuch (MWB) v tištěné podobě i na internetu od roku 2006 bude MWB od roku 2018 využíván k průběžnému zpracovávání hesel pro Mittelhochdeutsches Syntaktisches Verbwörterbuch (MSVW). Článek představuje metodu, podle níž jsou slovníková hesla zpracovávána, a přináší v předtisku slovníková hesla sloves mhd. ænigen, antreiten, arzâten, backen, bâren, dringen, eischen.

KLÍČOVÁ SLOVA: historická syntax, střední horní němčina, valence, lexikografie, změna významu.

1. PŘEDBĚŽNÉ PRÁCE K MSVW

Úvahy o zpracování syntaktického slovníku sloves střední horní němčiny (MSVW), částečně také pod názvem „Valenční slovník sloves střední horní němčiny“, byly přibližně od roku 2000 opakovaně vedeny v mezinárodním rámci. Dosud však žádný z těchto přístupů nevedl k lexikograficky relevantnímu výsledku. Zatímco se historický výzkum valence až do vydání „Syntaktického slovníku sloves ke starohornoněmeckým textům 9. století“ (Greule 1999) soustředil jednak na starou horní němčinu, jednak na ranou novou horní němčinu (Korhonen 1978), zazněl požadavek na valenční slovník střední horní němčiny. Kromě toho se ukázalo, že popis slovesné valence v její specifické podobě na historických vývojových stupních němčiny, v neposlední řadě také ve střední horní němčině, by byl podstatnou součástí historické gramatiky na rozhraní syntaxe a lexika. Vlastním místem popisu slovesné valence je popis struktur jednoduché věty, respektive typologie větných vzorců či větných plánů (Greule 2005: 51–54, viz také Schmid 2017: 185–201).

Výzkumný úkol spočíval a stále spočívá v tom, odhalit valenční potenciál sloves skrytý ve středohornoněmeckých textech prostřednictvím popisu syntaktických okolí každého slovesa, systematicky jej popsat a zpřístupnit v jednom (středohornoněmeckém) valenčním slovníku. Valenční slovník střední horní němčiny by byl rovněž zásadním příspěvkem k dějinám vývoje jazyka a sémantických změn a mohl by představovat důležitý dílčí krok na cestě k diachronnímu valenčnímu slovníku. Kromě toho by měl být koncipován jako pomůcka v rámci medievistiky, protože takové příruční dílo by podporovalo konkrétní práci s textem a interpretaci

12

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Von antreiten bis eischen. Aus der Werkstatt des Mittelhochdeutschen syntaktischen Verbwörterbuchs (MSVW)

středohornoněmeckých textů z jazykové perspektivy (Greule, Braunn 2010: 71).

Podpora konkrétní práce s textem by byla zajištěna také tím, že valenční slovník střední horní němčiny by byl stejně jako jeho starohornoněmecký protějšek založen na textech. Jako metoda byla při všech dosavadních pokusech uplatňována analýza vět založená na vyhodnocování korpusu. Na rozdíl od metody použité při tvorbě Syntaktického slovníku sloves ke starohornoněmeckým textům 9. století (Greule 1999), tedy postupného vyhodnocování tištěných textových edic extrakcí a segmentací dokladových vět a jejich syntaktickou analýzou (srov. Greule, Korhonen 2021: 149n.), se badatelky a badatelé zabývající se valencí střední horní němčiny opírali o „Bochumský korpus“ (Greule 2003: 418; Greule, Lénard 2004: 25–31). Bochumský korpus je výběrový korpus, do něhož jsou integrovány pouze rukopisy (nikoli edice) středohornoněmeckých veršovaných, prozaických a listinných textů. Je uložen na elektronických datových nosičích; prostřednictvím seznamu lemmat bylo možné dokladová místa slovesa strojově vyvolat. Kotext náležející k predikátu (věta) však musel být i nadále vyhledán v kódovaných textech a interpretován (Greule 2006).

2. VALENČNÍ ANALÝZY NA ZÁKLADĚ ONLINE SLOVNÍKU STŘEDNÍ HORNÍ NĚMČINY

S vydáním Mittelhochdeutsches Wörterbuch (MWB) v tištěné podobě (1. svazek 2006, ²2013) se pramenná základna pro zpracování MSVW znovu a zásadně změnila. „Mittelhochdeutsches Wörterbuch (MWB) je epochový slovník raně středověké (horní) němčiny (1050–1350). Zpracovává slovní zásobu a užívání slov v celém spektru německy psaných textů dochovaných z tohoto období. [...] Pro popsanou slovní zásobu MWB nenabízí pouze gramatické údaje a výklady významu, nýbrž jako slovník dokladových citátů podrobně představuje samotné interpretované jazykové užití.“ (Citováno z letáku Akademie věd a literatury v Mohuči, 2017.) Dodávkové dílo má být v pěti svazcích dokončeno v roce 2025. Souběžně s tištěným vydáním je MWB zpřístupňován také na internetu na adrese www.mhdwb-online.de. V současnosti lze vyhledat všechna středohornoněmecká lemmata od a do kachez (1. 8. 2023).

Straipsniai / Articles

13

ALBRECHT GREULE

Využití MWB online a dokladových vět tam shromážděných pod jedním slovesným lemmatem předcházela případová studie, která testovala, do jaké míry lze historické slovníky, zejména „Deutsches Wörterbuch von Jacob und Wilhelm Grimm“ (DWB), vůbec využít jako prameny historického výzkumu valence (Csiky, Greule 2008). Tato otázka stojí také v popředí sborníku, který inicioval mezinárodní projekt Historického syntaktického slovníku sloves (Greule, Korhonen 2016), neboť Michael Prinz (2016) se v něm zásadně vyjadřuje k digitálním repozitářům dokladů jako pramenům MSVW a skepticky ke slovníkům jako pramenům MSVW. Případový příklad valenční analýzy mhd. brüeten na základě MWB online (Greule 2018) však ukazuje určité pracovní výhody při využívání digitálního lexikonu: dokladové věty, které jsou propojeny se zdroji, a sémantické předčlenění dokladů; dokonce i gramaticko-sémantické údaje, jako „genitiv osoby“ aj., lze využít jako první vodítka k druhu aktantů.

První exemplární využití MWB online souvisí s plány „Historického syntaktického slovníku“ (HSVW) (Greule, Korhonen 2016; 2021: 156n., 190–192) a uskutečňuje zadání modelu navrženého pro zpracování Historického syntaktického slovníku sloves online (srov. Burghardt, Reimann 2016). Pro zpracování syntaktického slovníku středohornoněmeckých sloves, který má stejně jako MWB vyjít jak tiskem, tak být zpřístupněn na internetu, není anotace a odvození „generických parafrází“, jak se ukazuje na příkladu mhd. brüeten (Greule 2018: 69–72), nutné. Celkově má být umožněno rychlé zpracování hesla pro MSVW přímo na PC z materiálů, které poskytuje MWB online (viz níže kapitola 3).

3. SYNTAKTICKÝ SLOVNÍK STŘEDOHORNĚMECKÝCH SLOVES (MSVW): STRUČNÝ POPIS PROJEKTU A METODA

Syntaktický slovník středohornoněmeckých sloves (MSVW) jako slovník určité epochy navazuje na „Syntaktický slovník sloves ke starohornoněmeckým textům 9. století“ (Greule 1999) – s tím rozdílem, že MSVW je zpracováván na jiné textové základně. Je koncipován jako kompendium k MWB, to znamená: sémantické a syntaktické informace o slovese X dostupné v MWB online

14

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Von antreiten bis eischen. Aus der Werkstatt des Mittelhochdeutschen syntaktischen Verbwörterbuchs (MSVW)

jsou digitálně excerpovány a v souladu s valenční teorií interpretovány, zobecněny pomocí zkratek a shrnuty ve slovníkovém hesle.

Interpretaci větných členů vystupujících se slovesem X (tradičně ve valenční teorii: doplnění, zkráceně E) provádí zpracovatelka nebo zpracovatel dvěma směry – analogicky k podrobně popsanému postupu (Greule 2018: 69–72), avšak bez digitálního uložení:

1) sémanticky, vycházeje z významu slovesa, jako sémantická role/hloubkový pád; 2) morfologicky podle pádu.

Tato struktura se nazývá konstelace slovesných aktantů (VAK).

Příklad: mhd. ænigen/enigen má podle MWB online význam někoho/sebe osvobodit od někoho/něčeho; zbavit se něčeho. Z toho vyplývá zařazení predikátu jako „činnost“ a musí existovat doplnění (E) v roli „původce činnosti/Agens“. Z dokladových vět dostupných v MWB online vyplývá, že Agens se objevuje ve formě substantiva v nominativu. To se zapisuje formálně takto:

E Agens (osvobozující/ten, kdo osvobozuje) → Sn

Zkratky jako Sn, Sg, Sd, Sa = substantivum (v nominativu, genitivu, dativu, akuzativu) vycházejí z Helbig, Schenkel (1973: 97–99). Symbol S zahrnuje i jinak utvářené substituenty jako doplnění/aktanty, které jsou doloženy v korpusu, např. substantivní skupinu, předložkovou skupinu, zájmeno, adverbium nebo (vedlejší) větu. Pojmenování rolí aktantů se z velké části řídí popisem sémantických rolí u Petera von Polenze (2008: 167–172).

Z popisu významu a dokladových vět v MWB online dále vyplývá, že mhd. ænigen/enigen je ve funkci predikátu obklopeno dvěma dalšími větnými členy (E): a) větným členem označujícím toho, koho něco zatěžuje, a b) větným členem označujícím to, co je obtížné, např. v celé větě (biblické): Ježíš (= Agens) osvobozuje obtížené (= Patiens) od jejich břemene (= Objekt). Z toho vyplývají další dvě doplnění se vzorci:

E Patiens (zatížený) → Sa (substantivum v akuzativu) E Objekt (břemeno) → Sg (substantivum v genitivu).

Souhrnně je z údajů v MWB online formulováno následující heslo:

ænigen / enigen

někoho/sebe osvobodit od někoho/něčeho; zbavit se něčeho

P Činnost (osvobozovat)

Straipsniai / Articles

15

ALBRECHT GREULE

E Agens (osvobozující, např. člověk, anděl) → Sn E Patiens (zatížený, např. člověk) → Sa (také reflexivně) E Objekt (břemeno) → Sg

Příklady: a) a činí ji Mychaelen wern / s jeho under tenigen, / kteří jsou andělé enigen / Sathanasovi poslové. HeslApk – b) a nechceš-li se tím nechat ænigen [...], pak ti to mají ctihodní kněží přikázat pod trestem klatby a exkomunikace. PrBerth.

Příkladové věty jsou vybrány z množství dokladových vět v online MWB, aby objasnily maximální valenci. Do článku se kopírují spolu s údaji o pramenech MWB (ve formě sigel). Informace, které nejsou důležité pro popis VAK, např. informace o morfologii slovesa, se v MSVW neopakují, protože jsou v MWB obsaženy a lze je tam dohledat nebo otevřít.

Komentář: Slovese ænigen / enigen je přiřazen pouze jeden semém. Je monosemní a vykazuje třímístnou VAK, tj. sloveso je jako predikát ve všech dokladových větách „obklopeno“ třemi aktanty. Zvláštnost: Role Patiens → Sa je obsazena také reflexivně.

4. POLYSEMNÍ STŘEDOHORNĚNĚMECKÁ SLOVESA SE TŘEMI SEMÉMY

Na rozdíl od střohorněm. ænigen/einigen je většina středohorněmeckých sloves polysémní, tj. mají celkem nejméně dva semémy. Semémy jsou již v online MWB rozlišeny a odtud se přebírají do článku (případně s opravami).

4.1. antre iten

něco uspořádat, dát do pořádku, někomu připravit

Semém 1

P Činnost (uspořádat) E Agens (uspořádávající) → Sn E afikovaný objekt (uspořádané) → Sa (fakultativně)

16

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Von antreiten bis eischen. Aus der Werkstatt des Mittelhochdeutschen syntaktischen Verbwörterbuchs (MSVW)

Příklady: a) tři říše, které miluješ a ctíš [...], [...], jež spravuješ a řídíš, jak chceš. Himmerl 2,7 – b) od počátku tohoto světa byl náš pán tím, kdo vše připravil, když stvořil ubohého člověka. Spec 148,31.

Sémém 2

P Činnost (upravovat)

E Agens (kdo upravuje) → Sn

E efektované Objekt (to, co je upraveno) → Sa

E afektované Objekt (z čeho/čím se upravuje) → pS (p = von)

Příklad: oblékl na lidi dvoje kalhoty, / které byly upraveny / zlatem a beryly. Rol 3320. 2723.

Sémém 3

P Činnost (připravovat, přiřazovat)

E Agens (a připravuje) → Sn

E efektované Objekt (co se připravuje) → Sa

E Adresát (komu se připravuje) → Sd

Příklad: útěchu, kterou jsi, pane, uspořádal a připravil [quod parasti] pro celý tento svět (Konr(Sch) 28,15).

Komentář: Není bezproblémové stanovit sloveso antreiten stejně jako v MWB jako polysémní sloveso jen proto, že tři sémémy náleží k etymologicky jednotnému slovesu – na rozdíl od bâren (viz níže 6). Polysémie slovesa antreiten by musela být sémanticky prokázána a homonymie by na tomto základě musela být odmítnuta.

4.2. eischen / heischen

Sémém 1

někoho/něco (od někoho) (pro)sit, požadovat, chtít

P činnost (prosit, požadovat, chtít)

E Agens (prosící, požadující) → Sn

E Adresát (člověk, od něhož je něco žádáno/požadováno) → Sd / pS / Sa / Sg (p = ane + Akk / von)

E Objekt (žádané, požadované) → Sa / Inf / NS_das

Příklady: a) er uns eischet gelt. SM: UvS 35: 5,2 – b) die triuwe [...] muoz got ane mich eisken. Gen 2409.

Straipsniai / Articles

17

ALBRECHT GREULE

Semem 2 (něco) zjišťovat⟧ P činnost (ptát se na) E Agens (tazatel) → Sn E Objekt (zjišťované) → pS / Adv / NS_ob (p = nach)

Příklady: a) Chrysostomus Johannes eischt dar nâch und vrâget des. JvFrst 9522 – b) Pilatus [...] eischte ob unser hêre / ein Galileus wêre. JvFrst 6467.

Semem 3 (v právním jazyce) někoho prosit, vyzvat, předvolat P činnost (prosit, vyzvat, předvolat) E Agens (vyzývající) → Sn E Adresát (vyzvaný) → Sa E Cíl (k čemu je vyzýván) → Inf / Adv / pS (p = an)

Příklady: a) der künic von Portegal [...] iesch den fürsten von Brabant. RvEWJh 8455 – b) den ellenden jungen knaben / hiesche er mitt manlicher cur / zû im treten da für. GTroj 8993.

Komentář: Kromě některých morfologických zvláštností (protetické h a silný preterit (h)iesch vedle eischete) stojí za pozornost „velmi diferencovaná právní oblast objektu“ (tak MWB) tohoto slovesa, zde shrnutá jako semem 3.

5. POLYSEMANTICKÉ STŘEDOHORNĚNĚMECKÉ SLOVESO SE ČTYŘMI SEMEMY

dringen

Semem 1 ‚něco někam tlačit, směřovat‘, ûf jmdn. ~ ‚někoho napadnout‘ P činnost (tlačit, směřovat, napadat) E Agens (tlačící) → Sn E Původ/cesta/cíl → NSunz / daz / pS / Adv (p = unz / durch / ingēn / in / umb / zuo / nach / ûz)

18

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Von antreiten bis eischen. Aus der Werkstatt des Mittelhochdeutschen syntaktischen Verbwörterbuchs (MSVW)

Příklady: a) Vlixes [vyrazil na záď lodi / a udeřil a] dranc, dokud nevyskočil na město Herb 4395; b) [kdo slouží bez díků, když nemá, / tomu se zřídka dostane dobré odměny] kdo tak marně naléhal [usiluje], / aby přece zazpíval jednu píseň / […] / [byl a je výsměchem moudrých] jüngl 129; c) trny pronikly mnoha způsoby skrze jeho kůži až na kost WernhM 9338; d) jeho hněv pronikl z jeho srdce Herb 2022.

Semém 2

na někoho naléhat, někoho obtěžovat, (haeher ~ obtěžovat vyššími požadavky)

P Činnost (naléhat, obtěžovat) E Agens (obtěžující) → Sn E Patiens (obtěžovaný) → Sa

Příklady: a) (pasivum) [tak se stalo, že] Ježíš byl na cestě obtěžován davem EvBerl 106,3; b) [aby nám to tam postačilo a] [abychom ho] žádným soudem nepostihovali přísněji UrkCorp (WMU) 1831.7.

Semém 3

někoho z něčeho vytlačit, refl. tlačit se, strkat se P Činnost (vytlačovat) E Agens (tlačící) → Sn E Patiens (vytlačovaný) → Sa/Refl. E Původ/cesta → pS / ADV (p = üz/von/durch)

Příklady: a) ty mnohé rozmanité sladkosti pozemských věcí tě od něho neodtlačují Mechth 6: 5,10; b) zvukem svého meče chce proniknout skrze mé srdce HeidinII_1722; c) (reflexivní) zda se protlačíš zástupem Parz 647,10. 637,10.

Semém 4

něco stlačit, lisovat P Činnost (stlačovat, lisovat) E Agens → Sn E Patiens → Sa E Původ/cíl → (pS) (p = in/von-an)

Příklad: divoce se ženoucí Bůh vtlačil svou podobu do lidského vosku Mügeln 11,2.

Komentář: Nezohledňují se speciální významy: ‚něco přeložit‘, např. [ta kniha byla od něj přeložena / z řeckého jazyka / do latinského písma (LBarl 8), a ‚něco tkát, plést‘ (< při tkaní/pletení stlačovat dohromady), např. všechny své kadeře zcela / byly již

Straipsniai / Articles

19

ALBRECHT GREULE

getrungen GTroj 8833, jakož i frazeologické spojení hoher dringen „naléhat na někoho s vyššími požadavky“, např. daz vns da mitte bevngven sal, vnd [daz wir] si nit hoher dringen mit deheime gerichte UrkCorp (WMU) 1831,7.

6. HOMONYMNÍ STŘEDOHORNĚNĚMECKÁ SLOVESA

6.1. bâren

^¹bâren / bæren

položit někoho na máry, uložit někoho na máry

P činnost (kladení)

E Agens (ten, kdo ukládá na máry) → Sn

E Patiens (co je ukládáno na máry, např. mrtvoly) → Sa

E Místo/pozice (kam je ukládán na máry) → pS (p = ûf, in)

(fakultativně)

Příklad: in ainen sarc man ^bærin sach / die lichamen baide. RvEWh 1968; RoI 7620; En 6797; Wh 462,29.

Komentář: Ve všech třech dokladech je bâren začleněno do infinitivní konstrukce: der kaiser hiez si pâren; hiez si bâren; man bærin sach.

^²bâren

chovat se, počínat si

P stav (chování)

E nositel stavu (člověk, který se chová určitým způsobem) → Sn

E Způsob (jak se někdo chová, např. hoflichen, tugentleich) → Adv

Příklad: získal krásnou dceru, dítě ve dvanácti letech; ta také wol paren / und gar recht tugentleich. Hawich 4503.

Komentář: Navzdory také etymologicky doložené homonymii se stanovuje jedno jednotné lemma a číslovaná sublemma pro každé semem. Problematická je kategorizace ²bâren jako „stavového slovesa“.

20

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Od antre iten po eischen. Z dílny Mittelhochdeutschen syntaktischen Verbwörterbuchs (MSVW)

6.2. arzātīen / arzedīen

^¹arzātīen, arzedīen

léčit někoho, lékařsky o někoho pečovat, uzdravovat

P Činnost (lékařsky léčit) E Agens (kdo lékařsky léčí, lékař) → Sn E Pacient (kdo je lékařsky léčen) → Sa

Příklad: modlili se za něj a léčili ho, neboť dobře viděli, že byl na těle těžce zraněn. ^Lanc 192,37. – Synonymum: arzen, arzenen.

^²arzātīen, arzedīen

(v náboženském kontextu) ohlašovat někomu spásu, vykoupení

P Činnost (ohlašovat spásu) E Agens (kdo ohlašuje spásu) → Sn E Adresát (komu se spása ohlašuje) → Sa/Sd

Příklady: a) uzdravili jsme Babylon a on nebyl uzdraven. ^Cranc Jer 51,9 – b) obilí může uzdravit duši. ^MarlbRh 5,1. – Synonymum: arzen, arzenen.

Komentář: Ačkoli jsou obě lemmata arzātīen / arzedīen etymologicky totožná, vzhledem k výraznému sémantickému odstupu a rozdílným kontextům užití se stanovují dva články.

7. PROBLEMATICKÝ PŘÍPAD BACKEN / BACHEN

Problém, který vzniká při formulaci článku pro střhn. backen / bachen v MSVW, se obecně objevuje při zpracování dativu prospěchu (benefaktivního dativu). Benefaktivní dativ (zkráceně bD) se ve valenční gramatice jako „volný pád“ neřadí k doplněním, nýbrž k „(volným) určením“. Při hledání maxima dokladů pro střhn. backen / bachen Prinz (2016: 35–44) dokládá, že bD je v MWB a běžných lexikografických zdrojích kvantitativně zastoupen nedostatečně. Výrazně odlišný obraz – ve prospěch výskytu bD – se ukáže, pokud se, stejně jako Prinz, maximum dokladů zjišťuje pomocí

Straipsniai / Articles

21

ALBRECHT GREULE

v digitálních repozitářích dokladů výrazně zvýšil. Nabízí se otázka, zda má být toto zjištění zahrnuto do MSVW a zda má být benefaktivní dativ zásadně hodnocen jako E. S ohledem na význam, který má pro konstrukční gramatiku větný vzorec: Agens – recipient (dativ) – patiens, jejž reprezentuje také mhd. backen / bachen, pokud je bD do větného vzorce zahrnut (srov. Greule, Korhonen 2021: 131n.), je v příloze hesla uveden odpovídající semém.

backen / bachen

Semém 1

‚(něco) péct, dopéct‘ – ‚něco sušit‘ – ‚něco smažit, opékat‘

P Činnost (péct, sušit, smažit, opékat)

E Agens (pečící) → Sn

E ‚efikované objektum‘ (poživatelné) → (Sa) (fakultativně)

E Místo → (pS), (p = in) (fakultativně)

Příklady: a) [vlož taštičku z těsta] do vroucího sádla a] bakez upeč ji dotvrda BvgSp 27; b) ‚něco sušit‘: také ji sušíš na slunci všelijaké ovoce Pelzb 134,13; c) ‚něco smažit, opékat‘: backe štiku na [dřevěném roštu] a [upeč ji zcela dobře] BvgSp 17.

Semém 2

(zahřátím) ztuhnout

P Děj (ztuhnout)

E Nositel děje (těsto) → Sn

E Místo (trouba) → (pS), (p = in) (fakultativně)

Příklad: [vezmi dýni a rozvař ji v těstě a vhoď ji do pece, dokud] těsto neztuhne; [pak vezmi šťávu, která vytekla z dýně, a dej mu ji k pití] Barth 152,22.

Příloha: semém 3 (s benefaktivním dativem)

někomu něco upéct

P Činnost (péct)

E Agens (pečící) → Sn

E Adresát (pro koho se peče) → Sd

E Efikované objektum (chléb) → Sa (fakultativně)

Příklad: Vždyť nám musí upéct ten chléb Berthold v. Regensburg (podle Prinz 2016: 43).

22

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Od antreiten po eischen. Z dílny Středohornoněmeckého syntaktického slovníku sloves (MSVW)

Komentář: Tři semémy uvedené v MWB pod heslem backen / bachen (něco péct, dopéct, něco sušit a něco smažit, opékat) jsou v MSVW sloučeny do jednoho semému s ohledem na to, že ve všech třech případech jde o přípravu poživatelného zahříváním.

8. SHRNUTÍ A VÝHLED

Výše „z dílny“ citované příklady hesel zpracovaných pro MSVB jsou výsledky první fáze projektu MSVW. Ta – v souladu s postupem MWB online – zachycuje strukturu semémů a VAK více než jednou doložených jednoduchých (nikoli odvozených nebo složených) středohornoněmeckých sloves v textovém archivu MWB. Zpracování sloves začínajících a je dokončeno, zpracování sloves začínajících b probíhá. Pro druhou fázi projektu je plánováno zpracování odvozených nebo složených sloves. Publikaci lze nejsnáze zveřejnit jako „work in progress“ na platformě a po dokončení první fáze projektu také jako tištěnou knihu.

Již při psaní článků MSVW se opakovaně objevují podněty k vyhodnocení dat, které svádějí k tomu, aby byly podněty k analýze převzaty přímo do slovníku, např. srovnání se slovesy doloženými ve staré horní němčině. V zájmu rychlého zpracování se takové křížové odkazy, které přesahují středohornoněmčinu, vynechávají. MSVW je především syntaktickým kompendiem k MWB; má poskytnout materiálový základ pro sestavení větných modelů ve středohornoněmecké gramatice a v neposlední řadě podpořit středohornoněmeckou fázi v HSVW, na jejímž základě lze napsat dějiny (významové změny) novohornoněmeckých sloves (Greule, Korhonen 2021: 184–187).

LITERATURA

Burghardt Manuel, Reimann Sandra 2016: Možnosti elektronického zpracování a využití historického syntaktického slovníku sloves němčiny. – Historický syntaktický slovník sloves, vyd. A. Greule, J. Korhonen, Finnische Beiträge zur Germanistik, 34, Frankfurt am Main aj.: Peter Lang Edition, 301–322.

Straipsniai / Articles

23

ALBRECHT GREULE

Csiky Nandor, Greule Albrecht 2008: Slovníky jako prameny historického výzkumu valence na příkladu slovesa verzeihen. – Historická syntax a sémantika od staré horní němčiny po novou horní němčinu. Festschrift pro Yvona Desportese k jeho 60. narozeninám, vyd. M. Lefèvre, F. Simmler, Berlín: Weidler Buchverlag, 371–377.

Greule Albrecht 1999: Syntaktický slovník sloves k starohornoněmeckým textům 9. století, Regensburger Beiträge zur deutschen Sprachund Literaturwissenschaft, řada B: Untersuchungen, 73, Frankfurt am Main: Peter Lang GmbH.

Greule Albrecht 2003: Předběžné úvahy o středohornoněmeckém slovníku sloves. – Magister et amicus. Festschrift pro Kurta Gärtnera k jeho 65. narozeninám, vyd. V. Bok, F. Shaw, Vídeň: Praesens Verlag, 415–423.

Greule Albrecht 2005: Středohornoněmecký syntaktický slovník sloves. – Věta – text – kulturní kontrast. Festschrift pro Marju-Leenu Piitulainen k jejím 60. narozeninám, vyd. E. Reuter, T. Sorvali, Finnische Beiträge zur Germanistik, 13, Frankfurt am Main: Peter Lang GmbH, 51–61.

Greule Albrecht 2006: K syntaxi středohornoněmeckého zwiveln. – „O mýtech a pohádkách“. Kulturní dějiny středověku v zrcadle vědeckého životopisu. Festschrift pro Otf rida Ehrismanna k jeho 65. narozeninám, vyd. G. Marci-Boehncke, J. Riecke, Hildesheim, Curych, New York: Georg Olms Verlag, 441–450.

Greule Albrecht, Braun Christian 2010: Stav a úkoly historického výzkumu valence. – Perspektivy výzkumu dějin germanistické lingvistiky, vyd. H. U. Schmid, Jahrbuch für germanistische Sprachgeschichte, 1, Berlín, New York: De Gruyter, 64–75.

Greule Albrecht, Korhonen Jarmo, eds., 2016: Historický syntaktický slovník sloves. Příspěvky k valenci a konstrukční gramatice, Finnische Beiträge zur Germanistik, 34, Frankfurt am Main, Berlín, Bern, Brusel, New York, Oxford, Vídeň: Peter Lang Edition.

Greule Albrecht, Korhonen Jarmo 2021: Historická valence. Úvod do výzkumu dějin německého jazyka na valenčně teoretickém základě, Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH + Co. KG.

Greule Albrecht, Lénárd Tibor 2004: Středohornoněmecký slovník valence sloves na základě „Bochumského korpusu“. – Studia Germanica Universitatis Vesprimiensis 8, 23–45.

Helbig Gerhard, Schenkel Wolfgang 1973: Slovník valence a distribuce německých sloves, Lipsko: VEB Bibliographisches Institut.

24

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX

Od antrêiten po eischen. Z dílny Středohornoněmeckého syntaktického slovníku sloves (MSVW)

Korhonen Jarmo 1978: Studie o dependenci, valenci a větném modelu 2: Zkoumání na základě Lutherova textu, Europäische Hochschulschriften, 271, Bern, Frankfurt am Main, Las Vegas: Peter Lang.

MWB – Středohornoněmecký slovník. Z pověření Akademie věd a literatury v Mohuči a Akademie věd v Göttingenu, vyd. K. Gärtner, K. Grubmüller, K. Stackmann. 5 sv., sv. 1 (a – ēvrouwe). Stuttgart: S. Hirzel Verlag, 2013.

Polenz Peter von 2008: Německá větná sémantika, 3. vyd., Berlín, New York: De Gruyter.

Prinz Michael 2016: Slovníky a digitální repozitáře dokladů jako prameny historického syntaktického slovníku sloves. Na příkladu benefaktivního dativu u mhd. bachen. – Historický syntaktický slovník sloves, vyd. A. Greule, J. Korhonen, Finnische Beiträge zur Germanistik, 34, Frankfurt am Main aj.: Peter Lang Edition, 17–53.

Schmid Hans U. 2017: Úvod do dějin německého jazyka 3, aktualizované a přepracované vyd., Stuttgart: J. B. Metzler Verlag.

SLOVNÍKY ONLINE

MWB – Středohornoněmecký slovník. Přístup: http://www.mhdwb-online.de/.

Od antreiten po eischen. Z dílny Středohornoněmeckého syntaktického slovníku sloves (něm. MSVW)

SHRNUTÍ

Článek cituje příklady převzaté z dosud připravovaného Středohornoněmeckého syntaktického slovníku sloves (něm. MSVW). V souladu s postupem při zpracování elektronického středohornoněmeckého slovníku (něm. MWB) je zde uvedena struktura semémů a uspořádání aktantů jednoduchých (neodvozených a nesložených) sloves, která jsou v archivu tohoto slovníku doložena více než jednou.

Straipsniai / Articles

25

ALBRECHT GREULE

Slovesa začínající písmenem A jsou již popsána, práce na slovesech začínajících písmenem B pokračuje. Ve druhé fázi projektu je plánována analýza odvozených a složených sloves. V průběhu dalšího zpracování slovníku bylo rozhodnuto publikovat materiál projektu elektronicky a po jeho dokončení vydat knihu.

Při přípravě slovníkových hesel se hodnocení dat stalo podnětem k tomu, aby byly postřehy a podněty přímo uplatňovány ve slovníku, například porovnáním se slovesy doloženými ve staré horní němčině. Při běžném, systematickém popisu dat se od zpracování těchto vícesměrných vztahů přesahujících rámec středohornoněmčiny upouští. Především je připravovaný slovník syntaktickým kompendiem již zmíněného elektronického slovníku. Jeho účelem je poskytnout nejdůležitější materiál potřebný k vytvoření oblasti větné stavby ve středohornoněmecké gramatice a teprve poté, jako příspěvek ke kapitole Historického syntaktického slovníku sloves (něm. HSWV) věnované období středohornoněmčiny, vytvořit prostor také pro dějiny změn (významu) sloves nové horní němčiny (Greule, Korhonen 2021: 184–187).

Přijato 28. srpna 2023.

ALBRECHT GREULE Univerzita v Řezně, Ústav germanistiky, D-93040 Řezno [email protected]

26

Acta Linguistica LXXXIX