ENCYKLOPEDICKÉ TERMÍNY ŽURNALISTIKY A KNIHOVĚDY

Na konci roku 1997 vyšly téměř současně dvě encyklopedické publikace: „Encyklopedie žurnalistiky“ připravená Institutem žurnalistiky Vilniuské univerzity¹ (dále ŽE) a encyklopedický slovník knihovědy připravený katedrou knihovědy téže univerzity² (dále KEŽ). Druhá publikace vyšla v rámci státního programu připomínky 450. výročí první litevské knihy. Obě knihy jsou velmi pěkně vydány.

Rozsah publikací se značně liší: KEŽ tvoří 2006 různých hesel uspořádaných abecedně, z nichž 1035 (asi polovina) jsou výklady oborových termínů, zatímco ŽE obsahuje přibližně 6000 hesel, z nichž výklady termínů představují odpovídajícím způsobem větší část. V tomto článku se budeme zabývat také spornými termíny (aniž bychom uváděli jejich definice, které zdaleka nejsou bez výhrad), jež jsou v uvedených publikacích obsaženy.

Používání těchto encyklopedií ztěžuje skutečnost, že obě jsou bez vyznačeného přízvuku. Z tohoto důvodu může mít řada čtenářů potíže s přízvukem u termínů, zejména mezinárodních, které tvoří velkou část termínů v těchto publikacích. U některých mezinárodních termínů navíc není uveden jejich původ, např.: autografija (ŽE 44); autotipija (ŽE 45); fotopeizažas, fotoportretas, fotorecenzija (ŽE 136); fotoredaktorius, fotoreportažas, fotoreporteris (ŽE 137); interliniažas (KEŽ 132); korpusas (KEŽ 204); tekstologija (KEŽ 365); tipografas, tipografija (ŽE 522); tripleksas (ŽE 526) a další. Za dobrou zásadu KEŽ lze považovat to, že je-li pojem označen mezinárodním i litevským termínem, dostává obvykle přednost litevský termín (je uveden jako první; méně vhodné nebo vzácnější mezinárodní termíny jsou navíc opatřeny odkazy na litevské termíny). Objevují se však některé nepřesnosti a nejednotnosti. Například je uveden termín spaudas (s. 339) (bez mezinárodního synonymního termínu štampas) a jsou uvedeny jeho tři významy, zatímco u následujícího termínu štampas (s. 360) je uvedeno

¹ Žurnalistikos enciklopedija. V.: Pradai, 1997. 606 p.

² Knygotyra: Enciklopedinis žodynas. V.: Alma littera, 1997. 413 p.

143

synonymum spaudas a definice, která zdvojuje (pouze ji neupřesňuje) výklad prvního významu dříve uvedeného termínu spaudas. K termínu defisas je připojen litevský termín brūkšnelis (s. 87), avšak ten není samostatně uveden jako heslo. V naší pravopisné terminologii je přitom správným termínem pouze brūkšnelis. Termín bilingvistinis leidinys (s. 67) odkazuje na termín (vhodnější synonymum) dvikalbis leidinys, avšak termín trilingvistinis leidinys (s. 372) takový odkaz nemá; výraz trikalbis leidinys v jeho hesle není uveden jako synonymum, ale jako výklad významu. Také vedle termínu šarnyras (s. 356) je nutné uvést i litevské slovo lankstas. O synonymii termínů v ŽE by bylo třeba pojednat podrobněji. Pozornost si zaslouží dvě věci související se synonymy a jejich uváděním. Zaprvé, ačkoli se i tato encyklopedie někdy snaží upřednostňovat litevské termíny, mnohem častěji se vedle mezinárodních termínů (nebo termínů s mezinárodní složkou) měly uvádět také litevské synonyma, např.: adapteris (s. 9) – garso ėmiklis; definicija (s. 101) – apibrėžimas; leksikonas (s. 269) – žodynas; serveris (s. 448) – valdytuvas; skeneris (s. 452) – skaitytuvas, (nu)skaitymo įrenginys; multit terpė (s. 342) – daugialypė terpė; štampas (s. 494) – spaudas; video-magnetofonas (s. 555) – vaizdo magnetofonas a další. Mimochodem, ŽE by asi neměla nabízet neujaté slovo vertiklis jako litevské synonymum termínu modemas (s. 334), třebaže vedle posledně uvedeného je v závorce napsáno angl. modem – vertiklis. Zadruhé, synonyma termínů v ŽE se stejně jako hlavní termíny tisknou tučným písmem a podle vztahu k hlavnímu termínu psanému velkými písmeny buď velkými, nebo malými písmeny (zde je třeba dodat, že termíny hektografas, hektografija nejsou synonyma, s. 161). Častější však nejsou případy, kdy je synonymum z nějakého důvodu zahrnuto do výkladu významu termínu, tj. kdy je mezinárodní termín vysvětlen litevským synonymem nebo naopak.

Jak již bylo řečeno na začátku, ŽE obsahuje mnoho nejnovějších informací a také nové termíny (zařazeno je i nově vytvořené slovo žiniasklaida (s. 584)). Objevují se však mezi nimi i nevhodné cizí výrazy, např.: b r i f i n g a s (= krátká porada, krátká tisková konference) (s. 73); d a i d ž e s t a s (= (periodický tisk) přehled; souhrny

144

(s. 93; KEŽ 84); kontentinė (= obsahová) analýza (s. 241); mikšėris (= měnič) (s. 329) a další. Některé z těchto termínů (např. daidžestas) zařadila Státní komise pro litevský jazyk mezi závažné jazykové chyby. Je pravda, že některé z těchto cizích výrazů jsou uvedeny s odkazem „viz“ (snad se tím chtěla vyjádřit jejich nevhodnost), nevhodné termíny se však obvykle označují poznámkou ntk. (tak je tomu i v KEŽ), zatímco odkaz pouze uvádí vhodnější synonymum. V této encyklopedii i v KEŽ se vyskytují také starší cizí výrazy, které je třeba opravit, např.: abzacas (= odsazení, odstavec) (ŽE 9); ekslibris (= exlibris) (KEŽ 97); forzacas (= předsádka) (ŽE 133; KEŽ 107); hartas (= řezivo) (ŽE 161; KEŽ 124); kolontitulas (= záhlaví stránky) (KEŽ 201); falcas (= falc) (ŽE 262); falcavimas (= skládání) (ŽE 262; KEŽ 105); rapidas (= rychlý přepis gramofonových desek; rychlé filmování) (ŽE 418); preprintas (= předtisk budoucí publikace) (ŽE 401; KEŽ 298); reprintas (= přetisk) (ŽE 425; KEŽ 310); tonfilmas (= zvukový film) (ŽE 524) a další.

Vedle některých profesních výrazů hovorového jazyka (např. bobutė (ŽE 69); šviežiagalvis (ŽE 498)) byly zaznamenány také sémanticky nepřesné termíny, např.: apmirimas (= útlum) (ŽE 28); metininkas (= ročenka, výroční publikace) (ŽE 325; KEŽ 257); spaudos repertuaras (= soubor tiskovin) (KEŽ 343) a další.

Druhové složky některých složených termínů v ŽE by měly mít určité tvary, např.: adekvatus, autorizuotas, laisvas (= adekvatusis, autorizuotasis, laisvasis) vertimas (ŽE 554); kietas (= standusis) diskas (ŽE 222); oficialus (= oficialusis) laikraštis (ŽE 364); šviesus, juodas, siauras, normalus, platus, tiesus (= šviesusis, juodasis, siaurasis, normalusis, platusis, tiesusis) šriftas (ŽE 494) a další. Na druhou stranu je třeba považovat za hyperkorektní psaní určitých tvarů v KEŽ v takových případech, jako jsou: nemokamasis (= nemokamas) leidinys (s. 271); nupigintoji (= nupiginta) knyga (s. 274) a další. Někdy by se také mělo místo přivlastňovacího přídavného jména označujícího druhovou složku užít přídavné jméno s příponou –inis, –inė, např.: pakartotasis (= pakartotinis) leidimas (ŽE 374); perforuotoji (= perforacinė) juosta (KEŽ 288); perspektyvioji (= perspektyvinė) bibliografija (KEŽ

145

290); retrospektyvioji (= retrospektyvinė) bibliografija (KEŽ 312) ir pan. Tačiau neretai ir minėtos priešagos būdvardžius, esančius sudėtiniuose terminuose, reikėtų keisti daiktavardžio kilmininku, pvz.: autorinė (= autoriaus) teisė (ŽE 45); leidybinė (= leidybos) firma (KEŽ 215); leidybinė (= leidybos) organizacija (ŽE 267); leidybinė (= leidybos) teisė (ŽE 267); leidybiniai (= leidybos) duomenys (ŽE 267; KEŽ 215) ir kt. Nors čia mūsų minėti terminologiniai netikslumai yra nedideli, bet jų lengvai buvo galima ir išvengti.

Nijolė BANEVČIENĖ

146