Vývoj některých fyzikálních termínů

ANGELĖ KAULAKIENĖ

Vilniaus Gedimino technikos universitetas

Mnohé současné litevské fyzikální termíny se značně rozrůznily a měnily, než se ustálily a staly se přijatými termíny, které všichni odborníci používají jednotně. Nejčastěji se normativní termín prosadí a ustálí v terminologii z několika synonym nebo variant. To je zvlášť zřetelně patrné při analýze vývojových etap litevské fyzikální terminologie, počínaje prvními populárně-naučnými články o fyzice, otištěnými v Keleivyje (1849–1880) a Aušroje (1883–1886), a konče nejnovějšími normativními terminografickými publikacemi z fyziky.

Tento článek představuje vývoj několika významnějších současných fyzikálních termínů – vlna, stav, elektřina, energie, výboj, síla, pohyb, náboj, těleso, magnetismus, proud, odpor – v průběhu jednoho a půl století.

Pro větší přehlednost je každý termín, jeho synonymum či (fonetická, morfologická, pravopisná aj.) varianta, která se v průběhu vývoje měnila a kolísala, doložena větou nebo úryvkem ze zdroje; ty jsou uvedeny v autentické podobě, jejich pravopis ani interpunkce nebyly upravovány. Terminologické heslo začíná jednoslovným termínem. Víceslovné termíny (dvouslovné, tříslovné atd.), které patří k heslu jednoslovného termínu a v průběhu vývoje se měnily, jsou uvedeny v abecedním pořadí podle prvního slova a zdroje jsou řazeny chronologicky. Všechny fyzikální termíny používané v současnosti, které jsou v článku uvedeny, mají vyznačen přízvuk. Vývoj těchto i dalších fyzikálních termínů je podrobněji rozebrán v knize Vývoj litevské fyzikální terminologie (Kaulakienė 2009).

Takto vypadá vývoj uvedených fyzikálních termínů.

vlna

vlnění: Země se houpala a kolébala pod našima nohama, jako by byla nějakým člunem nebo lodí kolébající se na vodních vlnách. K 1869 5 18: <...> [vzdušné vlny] narazily na druhé zrcadlo postavené naproti prvnímu, odrazily se od druhého a z jeho strany se soustředily poblíž něj v jednom bodě <...> V 1890 12 189

218 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

vlnité šíření: <...> šíří se, odrážejí, lámou a interferují vlnitá šíření vzduchu <...>

V 1890 12 188

vlna, -y TFR139

vlnění: <...> vlnami zmítanými vichřicí vlnami jsou pokryty <...> K 1870 11 44; Vrstva zhuštěného a zředěného vzduchu tvoří jednu vlnu ŠF III 69; Vzdálenost mezi dvěma body vlny <...> se nazývá vlnovou délkou FP I 54; FTŽ₁ 10; Vyjádřeme vlnu rovnicí BF I 173; FTŽ I 44

vlna, -y FTŽ₂ 28

vlna, vlny FTŽ₃ 60

kruhové neboli kulové vlny: <...> tehdy kolem sebe vytvoří kruhové neboli kulové vlny, tvořené zhuštěným a zředěným vzduchem <...> ŠF III 70

kruhová vlna FTŽ I 44

kruhová vlna FTŽ₂ 28; FTŽ₃ 60

odražená vlna: Je-li stěna, od níž se odrážejí zvukové vlny, blízko nás, pak se odražená vlna ihned vrací zpět a splývá s hlavní vlnou <...> ŠF III 74

odražená vlna: Jestliže zákony odrazu zvukových vln odpovídají zákonům světla, pak odražené vlny se musí vracet v rovnoběžném svazku <...> ŠF III 73

odražená vlna FTŽ₁ 10

odražená vlna FTŽ I 45

odražená vlna FTŽ₂ 28

odražená vlna FTŽ₃ 60

pružná vlna: <...> destička vyříznutá z křemenného krystalu kmitá ve střídavém elektrickém poli o vysoké frekvenci a vyvolává v ovzduší nebo kapalině krátké pružné vlny <...> BF II 63

pružná vlna FTŽ₁ 10

elastická vlna, vlna pružnosti FTŽ I 46

pružná vlna, elastická vlna FTŽ₂ 31

elastická vlna viz pružná vlna FTŽ₃ 61

pružná vlna FTŽ₃ 66

elektrická vlna: Vždyť elektrická vlna není vlna světla, tepla ani zvuku: světelnou vlnu vidíme, tepelnou cítíme, zvukovou slyšíme V 1891 2 24; Slavný vynálezce bezdrátového telegrafu, Ital Marconi, využil elektrické vlny, k jejichž vysílání tam, kam je třeba, nejsou zapotřebí dráty <...> T 1898 9 299

elektromagnetická vlna: <...> musíme vyvodit, že tentýž prostředek, nazývaný éter, který

Terminologija | 2009 | 16

219

šíří světelné a tepelné vlny, je právě tím prostředkem, který šíří také elektromagnetické vlny

V 1891 2 26

elektřina: Elektřina jako vlnění éteru V 1891 1 6

elektromagnetická vlna: Abychom si vytvořili jasnější představu o elektromagnetické vlně <...>, použijeme následující příklady FP VII 362; BF II 331

elektromagnetická, nebo elektrická vlna: Vložíme-li tedy kdekoli v prostoru periodické elektromagnetické rušení, například elektrické kmity, šíří se prostředím elektromagnetické neboli elektrické vlny BF II 333

elektromagnetická vlna FTŽ₁ 10; FTŽ₁ 46

elektromagnetická vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 61

zvukové vlny: Nejprve se seznamme s charakterem zvukových vln V 1890 12 188

zvuková vlna: Zvukové vlny se odrážejí od stromů, hor, mraků atd. ŠF III 74

akustická (= zvuková) vlna FTŽ₁ 10

zvuková (= akustická) vlna FTŽ₁ 11

akustická vlna, zvuková vlna FTŽ₁ 44

zvuková vlna, akustická vlna FTŽ₁ 46

akustická vlna FTŽ₂ 28; FTŽ₃ 60

zvuková vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 61

podélná vlna: Mluvíme o podélné vlně tehdy, když se směr kmitání částic shoduje se směrem vlny <...> FP I 56; FTŽ₁ 11; V pevných pružných tělesech a kapalinách mohou vznikat jak příčné, tak podélné vlny <...> BF I 176; FTŽ₁ 47

podélná (longitudinální) vlna: Poznamenejme zde ještě, že existují dva druhy vln: podélné (longitudinální) a příčné vlny (transverzální) FP I 56

podlouhlá vlna: Posouváním jezdce tam a zpět trubicí získáme podlouhlé vlny ŠF III 70

podélné vlny TFR 139

podélná vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 62

kulová vlna: Pokud ve vzduchu nebude kmitat jeden bod, nýbrž těleso složené z mnoha bodů, například ladička, pak každý jeho bod vytvoří kulové vlny ŠF III 70

sférické vlny TFR 139

kulová (= sférická) vlna FTŽ₁ 11

sférická (= kulová) vlna FTŽ₁ 11

kulová neboli sférická vlna: Jestliže se vlna šíří z kteréhokoli zdroje vlnění všemi směry stejnou rychlostí, pak je povrch vlny kulový; v tom případě máme kulovou neboli sférickou vlnu BF III 130

220

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

sférická vlna: Jestliže se vlna šíří z libovolného středu všemi směry stejnou rychlostí, je povrch vlny kulový; pak máme sférickou vlnu BF I 183

kulová vlna, sférická vlna FTŽ₁ 50

sférická vlna, kulová vlna FTŽ₁ 50

kulová vlna, sférická vlna FTŽ₂ 30

sférická vlna viz kulová vlna FTŽ₂ 30

sférická vlna FTŽ₃ 64

příčná, neboli transverzální vlna: Příčnou, neboli transverzální, vlnu máme tehdy, když je kmitová dráha částic kolmá k dráze vlny FP I 56

příčná vlna (transverzální): Zde ještě poznamenáme, že existují dva druhy vln: podélné (longitudinální) a příčné vlny (transverzální) FP I 56

příčné vlny (příčné vlnění) TFRI139

příčná vlna: Skládají se z podélné a příčné vlny <...> FP I 56

příčná vlna: V pevných pružných tělesech i v kapalinách mohou vznikat jak příčné, tak podélné vlny <...> BF I 176

příčná vlna FTŽ₁ 11; FTŽ₁ 50

příčná vlna FTŽ₂ 30; FTŽ₃ 65

postupující vlna: Postupující vlna, narazí-li na jakoukoli překážku, odrazí se od ní a šíří se opačným směrem BF I 180

postupující vlna FTŽ₁ 11

postupující vlna FTŽ₁ 50

postupující vlna FTŽ₂ 30; FTŽ₃ 65

stojatá vlna: <...> tímto způsobem je maximální amplituda stojaté vlny dvakrát větší než maximální amplituda postupující vlny BF I 181

stojatá vlna: Vlna, jejíž uzly zůstávají stále na stejných místech, se nazývá stojatou vlnou BF I 181

stojatá vlna FTŽ₁ 11

stojatá (vlna) FTŽ₁ 50

stojatá vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 65

tepelná vlna: <...> musíme vyvodit, že právě totéž prostředí, nazývané éterem, které přenáší vlny světelné a tepelné, je právě tímto prostředím přenášejícím elektromagnetické vlny V 1891 2 26

tepelná vlna FTŽ₁ 11

Terminologija | 2009 | 16

221

tepelná vlna FTŽ₁ 51

tepelná vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 66

světelná vlna: <...> musíme vyvodit, že totéž prostředí, nazývané éterem, které doprovází světelné vlny a tepelné, je právě tím prostředím, které doprovází elektromagnetické vlny V 1891 2 26

světelná vlna FTŽ₁ 11; Světelné vlny jsou velmi krátké <...> BF III 128; FTŽ I 51

světelná vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 66

vodní vlna: Země se houpala a kolébala pod našima nohama jako jakési plavidlo nebo loďka na vodních vlnách zmítaná K 1869 5 18

vodní vlna: To pozorujeme i u vodních vln, když vhodíme ne jeden, ale celou hrst kamínků ŠF III 70; FTŽ₁ 11; FTŽ I 52

vodní vlna FTŽ₃ 67

stav

skupenství: hmotné skupenství A 1886 5 154

stav: Síla magnetického pole na rovníku stavu je dvakrát menší než ve stavu na ose stavu FP VII 15

stav A 1885 9 277; Změna stavu pevného tělesa v kapalné mění objem a tvárnost tělesa KF 181; Hmota tedy není nic jiného než množství látky, bez ohledu na to, jaká tato látka bude, z čeho je složena a v jakém stavu se nachází ŠF III 83; K takovým procesům patří změny stavu fyzických těles FP I 4

poloha neboli skupenství. Všechny změny polohy neboli skupenství fyzických těles <...> nazýváme přírodními jevy <...> FP I 3

existence, bytí, io, skupenství TFR 1174

skupenství: FTŽ₁ 13; O něco později Franklin (1706–1790) vytvořil unitární hypotézu elektrizace těles, podle níž mají všechna tělesa v normálním stavu nezaznamenatelné („přirozené“) množství elektřiny BF II 6

bytí, -í FTŽ I 59

bytí viz stav FTŽ₂ 37

stav|a, -u FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 75

plynné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3

plynný stav, plynnost TFR 181

plynný stav: V oblasti katody se tedy vytvoří hydroxid draselný a na katodě se objeví vodík v plynném stavu <...> FP VII 206

222 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

plynný stav FTŽ I 59

plynný stav FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 76

pevné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3

pevné skupenství FTŽ I 60

pevné skupenství FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 77

magnetický stav: Tato smyčka tedy vyjadřuje tendenci magnetického stavu přetrvávat FP VII 263

magnetický stav FTŽ I 61

magnetický stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 77

neutrální stav FTŽ I 61

neutrální stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 78

normální poloha: Kyvadlo vychýlené ze své normální polohy má určitý přebytek potenciální energie <...> FP I 59

rovnovážná poloha: Nakloníme-li například vejce z jeho rovnovážné polohy, zvedáme jeho těžiště a tím zvyšujeme jeho potenciální energii FP I 69

normální stav: Každý supravodič má svou charakteristickou teplotu, při níž přechází z normálního stavu do supravodivého stavu BF II 98

normální stav FTŽ I 61

normální stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 78

základní stav: První základní stav znázorňuje obrázek 12 FP VII 14

základní stav FTŽ₁ 13; FTŽ I 62

základní stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79

rovnovážná poloha: Jestliže trojúhelník podepřeme v průsečíku jeho těžnic, bude takový trojúhelník v rovnovážné poloze FP I 66

rovnovážná poloha, rovnovážný stav FTŽ I 62

rovnovážný stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79

klidová poloha: <...> v tělese je třeba najít takový bod, v němž se podepřené těleso vrátí do klidové polohy, jestliže je uvedeno do pohybu FP I 66

klidový stav: Když se těleso v různých okamžicích nachází na témže místě, říkáme, že je v klidu (klidovém stavu) FP I 12

Terminologija | 2009 | 16

223

klid, klidový stav FTŽ I 62

klidový stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79

kapalné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3

kapalný stav: Při elektrolýze KCl v kapalném stavu dosahují při vysokých teplotách ionty draslíku katody <...> FP VII 206

kapalné skupenství FTŽ I 63

kapalný stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80

supravodivý stav: Každý supravodič <...> přechází z normálního stavu do supravodivého stavu BF II 98; FTŽ I 63

supravodivý stav: V tomto případě vzniká určitý přechodný stav mezi normálním a supravodivým stavem BF II 211

supravodivý stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80

mezistav: V tomto případě vzniká určitý mezistav mezi normálním a supravodivým stavem BF II 211; FTŽ I 63

mezilehlý stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80

elektřina

elektřina: Několik předmětů, jako například sklo, jantar, pryskyřice, kočičí kůže, hedvábí, smola a tak dále, mají v sobě elektřinu K 1851 11 42

jantarství: Podle skutečného litevského jazyka bychom to mohli nazývat jantarstvím, ale pro tentokrát zůstaneme u názvu, který tomu předmětu dali vzdělaní lidé, a budeme jej nazývat Elektricitāt (= Elektrizität – A. K.), nebo lépe podle naší výslovnosti elektřinou K 1851 11 42

elektrická: <...> působení elektrického na soustavu drátů <...> A 1886 6 170

elektrická síla: <...> elektrická síla je vlnivým pohybem nějakého vnitřního V 1891 2 26

elektrika: Elektrika se teprve nedávno podařilo zachytit a zapřáhnout do strojů místo páry <...> T 1898 10 330

[gintra] elektřina: Bouřková [gintra] elektřina ĮTK 85

elektřina [gintra]: Opačné, protikladné hodnoty elektřina [gintra] ĮTK 73

elektřina A 1883 8–10 281; A 1885 10–11 324; Díky elektřině se nyní získává hliník mnohem čistší než dříve V 1893 1 12; A tak je elektřina jistou přírodní silou, stejně jako teplo, světlo nebo gravitace PF 94; TFR 1102; Elektřina si razí cestu těmi místy ve vzduchu, která kladou menší překážky <...> ŠF II 26; Dva druhy elektřiny FP VII 34; FTŽ₂ 21; Stav, který vyvoláváme třením těles, nazýváme elektrickým stavem a jeho původce elektřinou BF II 5; FTŽ I 141

224

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

elektřina FTŽ₂ 70; FTŽ₃ 154

záporná elektřina: Přírodní elektřina se proto dělí na kladnou (pozitivní) a zápornou (negativní) A 1885 10-11 321

záporná elektřina: Teorie, že elektřina je dvojího druhu: kladná a záporná <...>dodnes převládá bez jakýchkoli omezení V 1891 1 7

záporná elektřina: Elektřina jiných předmětů <...>, pokud se podobá elektřině pryskyřičné tyčinky – nazývá se záporná elektřina PF 95

pryskyřičná neboli kaučuková elektřina: Jsou tedy dva druhy elektřiny: jednu z nich nazýváme obvykle skleněná elektřina, druhou pryskyřičná neboli kaučuková elektřina ŠF II 14

záporná elektřina, pryskyřičná neboli kaučuková elektřina TFR 842

záporná elektřina: Atomy záporné elektřiny FP VII 385; Tato hypotéza tvrdila, že v tělesech jsou odděleně kladná („skleněná“) a záporná („pryskyřičná“) elektřina BF II 6

záporná elektřina: Pokud tyto paprsky na své cestě narazí na nějaký vodič, třeba i na samotný křížek, pak jej nabijí zápornou elektřinou ŠF II 52; FTŽ₁ 21

záporná elektřina FTŽ I 142

záporná elektřina FTŽ₂ 70; FTŽ₃ 154

atmosférická elektřina: <...> musí hrát důležitou úlohu při vysvětlování projevů atmosférické elektřiny a zemského magnetismu V 1891 2 26

atmosférická elektřina: Je třeba říci, že věda o atmosférické elektřině je poměrně mladá <...> FP VII 125; FTŽ₁ 21; FTŽ I 141

atmosférická elektřina FTŽ₂ 70; FTŽ₃ 154

kontaktní elektřina: Kontaktní elektřina a její zákony FP VII 133

dotyková elektřina FTŽ₁ 22

dotyková elektřina, kontaktní elektřina FTŽ I 142

kontaktní elektřina, elektřina při dotyku FTŽ₂ 70

elektřina při dotyku FTŽ₃ 155

přídatná (pozitivní) elektřina:Přírodní elektřina se tehdy rozdělovala na přídatnou (pozitivní) a úbytkovou (negativní) A 1885 10–11 321

přídatná elektřina: Teorie, že elektřina je dvojí: přídatná a úbytková <...> dodnes převládá bez jakýchkoli omezení V 1891 1 7

pozitivní elektřina: Elektřina jiných těles, jestliže se rovná elektřině skleněné tyčinky, se rovněž nazývá pozitivní elektřina <...> PF 95

skleněná elektřina: Existují tedy dva druhy elektřiny: jednomu z nich říkáme jednoduše skleněná elektřina, druhému pryskyřičná neboli kaučuková elektřina ŠF II 14

Terminologija | 2009 | 16 225

kladná elektřina: Podle tohoto příkladu budeme ve fyzice jeden druh elektřiny, totiž tu, kterou získáme třením skleněné tyčinky hedvábím nebo amalgamovanou kůží, nazývat kladnou elektřinou <...> ŠF II 16; FTŽ₁ 22

kladná skleněná elektřina: Mezitím kladná skleněná elektřina elektrizuje vlivem zoubky hřebenu <...> ŠF II 20

stejnorodá neboli kladná elektřina: Pak by vlivem b na horní části kotouče vznikly opačné, totiž záporné elektřiny, a na spodní části stejnorodé neboli kladné ŠF II 25

stejnorodá elektřina: To se děje proto, že stejnorodá elektřina projde naším tělem do země, zatímco opačná se zachová <...> ŠF II 19

elektřina stejného znaménka: <...> tělesa nabitá elektřinou stejného znaménka se odpuzují, tělesa nabitá elektřinou různého znaménka se přitahují BF II 9

kladná elektřina: Protože tyto dvě elektřiny působí opačně, začalo se skleněné elektřině říkat kladná elektřina <...> FP VII 36; Skleněná elektřina se považuje za kladnou, zatímco ebonitová za zápornou BF II 9

kladná elektřina FTŽ₁ 22

kladná (kladná) elektřina FTŽ I 142

kladná elektřina FTŽ₂ 70; FTŽ₃ 155

energie

V 1891 1 7; ŠF III 94; FP I 69; FTŽ₁ 25; BF II 106; FTŽ I 156; FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 170

akustická energie FTŽ₁ 25

zvuková energie: Kromě toho se část práce mění ve zvukovou energii BF I 273

akustická energie, zvuková energie FTŽ I 156

akustická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 171

zvuková energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 172

chemická energie: Zde vidíme příklad, který nám ukazuje přeměnu chemické energie v tepelnou energii ŠF III 93; Dnes už nemluvíme o silách, ale hovoříme o magnetické, elektrické, chemické a dalších energiích FP I 60

chemická energie (energie vybuchujícího střelného prachu): Kromě výše uvedených druhů mechanické energie existuje ještě <...> chemická energie (energie vybuchujícího střelného prachu) ŠF III 92

chemická energie: <...> dříve nahromaděná v bombě chemická energie se mění v mechanickou ŠF III 93; FTŽ₁ 25; <...> máme mechanickou, tepelnou, elektrickou, magnetickou, elektromagnetickou, atomovou, zářivou, chemickou atd. energii BF I 48; FTŽ I 156

chemická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 171

226

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

elektrická energie: <...> neustále pohlcujíc elektrickou energii a přeměňujíc ji v tepelnou energii, vyvolává novou činnost hydrodynamické baterie <...> V 1891 2 26

elektrická energie: <...> elektrická energie se mění v tepelnou energii (vodič, kterým prochází elektrický proud, se zahřívá) ŠF III 93; Velkou výhodou elektrické energie je, že <...> ji lze snadno vytvořit v jakékoli síti vodičů <...> FP VII 187; FTŽ I 158

energie elektrického proudu FP VII 187; Tato práce se nazývá energie elektrického proudu BF II 85

elektrická energie FTŽ₁ 25; <...> veličinu <...> nazýváme tepelným ekvivalentem elektrické energie BF II 86

elektrická energie FTŽ I 157

elektrická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 172

elektrická energie FTŽ₃ 172

potenciální neboli polohová energie: Kromě pohybové energie může existovat také potenciální neboli polohová energie ŠF III 92

potenciální energie: Tento příklad nám tedy ukazuje, že pohybová energie se mění v potenciální energii ŠF III 92–93

potenciální neboli polohová energie: V takových případech hovoříme o potenciální neboli o polohové energii FP I 58

potenciální energie: Kyvadlo vychýlené ze své rovnovážné polohy má určitou zásobu potenciální energie navíc <...> FP I 59; FTŽ I 158

polohová neboli potenciální energie: Tato energie závisí na místě tělesa v prostoru, tedy na jeho poloze, a proto se nazývá polohová neboli potenciální energie tělesa BF I 47

potenciální energie: potenciální energii tělesa určuje nejen jeho konečná, ale i počáteční poloha <...> BF I 47; FTŽ₁ 25

potenciální energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 175

pohybová neboli kinetická energie: Těleso, o němž nyní hovoříme, se samo pohybuje, letí, a energie takového pohybujícího se tělesa se nazývá pohybová neboli kinetická energie ŠF III 91

energie pohybu neboli kinetická energie: Proto říkáme, že každá pohybující se hmota má určitou zásobu energie a tuto energii nazýváme energií pohybu neboli kinetickou energií FP I 57; Energii, kterou má pohybující se těleso, nazýváme energií pohybu neboli kinetickou energií BF I 46

pohybová energie: Tento příklad nám tedy ukazuje, že pohybová energie se mění v energii potenciální ŠF III 92–93

kinetická, kinetická energie TFR 426

kinetická energie TFR 77; Můžeme tedy nyní vypočítat kinetickou energii tělesa, které současně translačně i rotačně se pohybuje <...> FP I 87; FTŽ₁ 25; Zderivujme výraz pro kinetickou energii podle rychlosti v <...> BF I 46; FTŽ I 158

Terminologija | 2009 | 16

227

kinetická energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 173

mechanická energie: Obecně řečeno, mechanická energie se mnohem snáze mění v teplo než naopak ŠF III 94

mechanická, mechanická energie TFR 586

mechanická energie: Když mluvíme o mechanické energii vody, je samozřejmé, že množství energie této vody je úměrné její hmotnosti a výšce hladiny <...> FP I 60; FTŽ₁ 25; Poměr mechanické energie a tepla, nazývaný mechanický ekvivalent tepla, poprvé experimentálně určil Joule BF I 272; FTŽ I 158

mechanická energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 174

energie záření TFR 528

energie záření: FTŽ₁ 25; Kvantová energie záření BF III 306: FTŽ I 160

energie záření FTŽ₂ 78

energie vyzařování FTŽ₃ 176

energie pružnosti, elasticity, tuhosti, pevnosti, pružení, pružnosti, tuhosti, pevnosti TFR 1351

energie pružnosti, energie elasticity FTŽ₂ 78

energie pružnosti FTŽ₃ 177

nahromaděná energie: Změní-li se elektrický náboj vodiče, změní se intenzita elektrického pole, které se vytvořilo v jeho okolí, a zároveň se změní i nahromaděná energie BF II 34

akumulovaná energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 176

energie excitace neboli aktivace: Z koeficientu B můžeme určit energii excitace neboli aktivace polovodičů <...> BF II 106

aktivační energie FTŽ₁ 25; FTŽ I 156

budicí energie FTŽ₁ 25; FTŽ I 160

aktivační energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 170

budicí energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 177

tepelná energie: Elektřina se tedy zde mění v tepelnou energii ŠF III 94; <...> kinetická energie zaniká a na jejím místě se objevuje tepelná energie <...> FP I 60; TFR 1271

tepelná (energie zahřáté páry): TFR 1481

tepelná energie (energie zahřáté páry): Kromě výše uvedených druhů mechanické energie existuje ještě tepelná energie (energie zahřáté páry) <...> ŠF III 92

228 Angele Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

tepelná energie: Tyto příklady nám ukazují přeměnu mechanické energie v tepelnou energii ŠF III 93; FTŽ₁ 25: <...> v termodynamické rovnováze je tepelná (kinetická energie molekul) energie rozdělena stejným dílem mezi všechny stupně volnosti <...> BF I 242; FTŽ₁ I 160 tepelná energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 177

elektrický výboj

elektrický výboj: Tehdy máme elektrický výboj mezi dvěma mraky FP VII 126; TFR 1458

výboj. -e ĮTK 77

vybití _FTŽ₁ 37; charakter výboje závisí na tlaku plynu v trubici a na napětí mezi elektrodami BF II 149; FTŽ₁ 254

výboj. elektrický výboj FTŽ₁ 251

vybití FTŽ₂ 117

vybití FTŽ₃ 276

výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 273

anomální výboj: A teprve při anomálním výboji napěťový pokles náhle vyskočí BF II 285

anomální doutnavý výboj FTŽ₃ 273

elektrický výboj: Bludičky (něm. Elmsfeuer) jsou světélkující elektrický výboj A 1883 8–10 281

elektrický výboj KF 292

elektrický výboj ĮTK 74

elektrický výboj ĮTK 77; TFR 1458; Tehdy máme elektrický výboj mezi dvěma mraky FP VII 126

elektrický výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274

jiskrový výboj: Když se mezi dvěma elektricky nabitými vodiči <...> vytvoří dostatečné množství iontů, teprve tehdy začíná jiskrový výboj FP VII 386

jiskrový výboj FTŽ₁ 37: <...> napětí dosáhne takové hodnoty, že přeskočí elektrická jiskra, která prorazí vrstvu plynu nebo jiného dielektrika mezi vodiči. Vzniká jiskrový výboj BF II 143

jiskrový výboj FTŽ₁ 251

jiskrový výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274

obloukový výboj FTŽ₁ 37. Při obloukovém výboji je hustota elektrického proudu vysoká <...> BF II 148

Terminologija | 2009 | 16

229

obloukový výboj FTŽ₁ 251

obloukový výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274

žhnoucí výboj FTŽ₁ 37; <...> můžeme získat několik forem samostatného výboje v plynu: jiskrový, tichý, žhnoucí výboj <...> BF II 143

žhnoucí výboj FTŽ₁ 251

žhnoucí výboj FTŽ₂ 116

žhnoucí výboj FTŽ₃ 274

samostatný výboj FTŽ₁ 37

samovolný výboj: A tento děj již probíhá nepřetržitě; výboj se stává samovolným BF II 135

samovolný výboj FTŽ₁ 251

samovolný výboj, spontánní výboj FTŽ₂ 116

samovolný výboj FTŽ₃ 274

tichý výboj FTŽ₁ 38

[tiché vybíjení: V síti vysokého napětí je tichý výboj nežádoucí <...> BF II 147

tichý výboj FTŽ₁ 252

tylusis išlydis FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274

korónový výboj FTŽ₁ 38; V technice se korónový výboj používá v elektrických filtrech k čištění vzduchu a plynů od příměsí BF II 147

korónový výboj FTŽ₁ 252

vainikinis išlydis FTŽ₂ 117; FTŽ₃ 274

síla

síla: <...> země má v sobě takovou sílu, kterou k sobě přitahuje všechno, co jen na ní je A 1884 5–6 210

syla:<...> jog taip veik elektriškoji srovė apsistojusi, ir <...> savo magnetiškąją Sylą pametusi K 1851 13 50; A 1885 9 277; Pačios elektriškos ir magnetiškos sylos buvo dėl jo esingu, sugaunamu dalyku <...> V 1891 I 7

sylė K 1879 31 125

síla (síla): <...> řeka, tekouc svým vlastním způsobem, vydá veškerou svou sílu toku sílu (sílu) na práci A 1885 12 408

vítr: <...> bude mít střední vítr, rovnající se větru o síle 4 koní <...> A 1886 I 31

230 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

macis: <...> blesková macis A 1886 1 25

vėka nebo macis: <...> blesková vėka nebo macis A 1886 1 25

vieką: Motor, zdá se, levně vyrábí mechanickou vieką <...> V 1889 5 73

spėka A 1885 9 263; Skládání sil KF 47

spėka, síla (sila) A 1884 7–8 217

pajėga: Inženýři chtějí všude, kde se to naskytne, spojovat přírodní síly a zapřáhnout je do práce <...> V 1889 5 73; <...> z tohoto hlediska může [kapalný vzduch] jako síla pohánějící stroje nahradit páru, a možná i elektřinu <...> T 1898 12 392; <...> vidíme pohyb předmětu a říkáme: tato událost má příčinu a tuto příčinu nazýváme silou PF 7

pajėga (syla): Beru knihu; k jejímu přidržení je třeba větší či menší síly (sylos) <...> PF 5

jėga: Síla může působit na všechny částice tělesa nebo jen na některé z nich KF 45; Takže v mechanice můžeme sílu F vyjádřit součinem hmotnosti m a zrychlení a SF III 85; působení sil neboli pohyby těles ve vztahu k působícím silám zkoumá dynamika <...> FP I 13; impuls síly TFR 386; FTŽ₁ 39; <...> činitele, které mění stav těles, nazýváme silami BF I 28; FTŽ I 268

síla FTŽ₂ 123

síla, síly FTŽ₃ 290

odporová síla: Protože kladná elektřina kuličky je blíže k záporné elektřině tyče než záporná elektřina kuličky, je v takovém případě přitažlivá síla větší než odporová síla a kulička je přitahována k tyči FP VII 40

odpudivá síla: Odpudivou sílu působící mezi stejnojmennými magnetickými póly považujeme za kladnou, zatímco přitažlivou sílu působící mezi různými póly za zápornou BF II 158

odpudivá síla: Působením odpudivé (přitažlivé) síly mezi uvedenými [kuličkami] se tyčinka otočí a navine závěsné vlákno BF II 11

odpudivá síla FTŽ₁ 40

odpudivá síla FTŽ I 272

odpudivá síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 294

deformační síla: Vzali jsme dvě absolutně pružné koule, tedy takové, jejichž pružné síly se během krátké doby deformace rovnaly deformačním silám FP I 31

deformační síla FTŽ₂ 123; FTŽ₃ 291

pružná síla: <...> tento bod je pružnými silami spojen s následujícím bodem <...> FP I 54

Terminologija | 2009 | 16

231

pružná síla: <...> pružné síly se během krátké doby stlačení rovnaly deformačním silám FP I 31

pružná síla FTŽ₁ 39

pružná síla: Takovou sílu nazýváme pružnou silou BF I 155

pružná síla, síla pružnosti FTŽ I 269

síla pružnosti, pružná síla FTŽ₂ 124

síla pružnosti FTŽ₃ 294

elektrická síla A 1885 10–11 324

elektrická síla: Samotné elektrické a magnetické síly byly pro něj existujícími, uchopitelnými věcmi <...> V 1891 1 7

elektrická síla: <...> neboť elektrická síla zahušťuje kyslík ve vzduchu a vytváří ozon ŠF II 27; Elektrické síly, které působí uvnitř izolátorů, mají dvojí původ <...> FP VII 102

elektrická síla FTŽ₁ 39; Podle ní [teorie] vzniká v okolí elektrického náboje zvláštní stav, který je příčinou působení elektrických sil BF II 13; FTŽ I 269

elektrická síla FTŽ₂ 123; FTŽ₃ 291

elektromotorická síla: <...> v kotvě motoru vzniká indukovaná elektromotorická síla opačného směru <...> FP VII 328

elektromotorická síla (nebo potenciálový rozdíl) TFR 1477

elektromotorická síla FTŽ₁ 39; Změnu napětí v obvodu E₁ + E₂ <...> nazýváme elektromotorickou silou galvanického článku elektromotorická síla BF II 79

elektromotorická síla (v vi) FTŽ I 269

elektromotorická síla (evi) FTŽ₂ 123

elektromotorická síla FTŽ₃ 163

koercivní síla: Tedy se tato síla nazývá koercivní síla. U oceli je vždy výrazně větší než u železa FP VII 262

koercivní síla FTŽ₁ 40

koercivní síla FTŽ I 271

koercivní síla viz koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 124

koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 326

koercitivní síla viz koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 292

koercitivní intenzita pole FTŽ₃ 769

řídicí síla FTŽ₁ 40: Řídicí síla je tím silnější, čím silnější je vnější pole BF II 43

232 Angele Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

síla přitažlivosti FTŽ I 271

síla přitažlivosti FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292

Coulombova síla FTŽ₁ 40; <...> Coulombova síla se rovná nule <...> BF II 13

Coulombova síla FTŽ I 271

Coulombova síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292

magnetická síla: <...> že se takto zastavil tok elektřiny a <...> ztratil svou magnetickou sílu K 1851 13 50

magnetická síla: Zjistíš, že éter, který šíří světelné vlny, má také schopnost přijímat změny, které nazýváme elektrickými a magnetickými silami V 1891 1 7

síla magnetu: Takové železo se nazývá magnet a zvláštní přitažlivá síla takového železa se nazývá síla magnetu ŠF II 3

magnetická síla: Magnetická síla Země působí na různých místech různými směry FP VII 8; FTŽ₁ 40; FTŽ I 271

magnetická síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292

magnetomotorická síla: S ohledem na zmíněnou podobnost mezi magnetickým tokem a elektrickým proudem se hovoří o magnetomotorické síle a magnetickém odporu <...> FP VII 259

magnetomotorická síla FTŽ₁ 40; Magnetomotorická síla magnetizačního pole Uₘ se vyjadřuje takto <...> BF II 215; FTŽ I 271

magnetomotorická síla FTŽ₂ 124

magnetomotorická síla FTŽ₃ 416

mezimolekulární síly: V pevných dielektrikách jsou nosiče elementárního náboje (ionty, atomy a molekuly) udržovány v určitých rovnovážných polohách atomovými nebo mezimolekulárními silami BF II 42

molekulární síla FTŽ₁ 40

molekulární síly FTŽ I 271

molekulární síly FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292

kohezní síla: <...> plyny mají jen velmi malou kohezní sílu a neustále se od sebe vzdalují KF 110

přilnavost, adheze, a (adhezní síla) TFR 1247

soudržná (kohezní) síla FTŽ₁ 40; <...> mezi atomy a molekulami působí silná soudržná (kohezní) síla <...> BF I 216

kohezní síla FTŽ I 271

síla soudržnosti, kohezní síla FTŽ I 272

Terminologija | 2009 | 16

233

kohezní síla, síla soudržnosti FTŽ₂ 124

kohezní síla viz síla soudržnosti FTŽ₃ 292

síla soudržnosti FTŽ₃ 293

tlaková síla: <...> tato veličina <...> skutečně závisí pouze na materiálu těch povrchů, jejich drsnosti a tlakové síle <...> FP I 28–29

tlaková síla: Tlaková síla je úměrná velikosti ploch stěny ŠF I 38

tlaková síla FTŽ₁ 40; FTŽ I 272

tlaková síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 293

gravitační síla: Ale co je to gravitační síla, která nikomu nepatří a neviditelně přitahuje všechny věci ke středu Země? PF 7

gravitační síla: Směr gravitační síly KF 26

gravitační síla: Pokud ano, pak se měsíc při oběhu kolem Země udržuje na své eliptické dráze působením téže síly jako gravitační síla na Zemi FP I 43

tíhová síla: V každé nové poloze kruhu působí tatáž tíhová síla <...> FP I 94; Odtud vidíme, že při posouvání tělesa ve vodorovném směru tíhová síla nekoná žádnou práci <...> ŠF III 86–87; FTŽ₁ 40

tíha-síla: <...> rozkládáme tíhu-sílu P podle pravidla rovnoběžníku na 2 síly <...> FP I 28

tíhová síla viz tíha FTŽ₂ 124

tíha FTŽ₂ 335; FTŽ₃ 789

tečná síla: Chceme-li tedy vyvážit břemeno, je třeba na obvod hlavy šroubu působit tečnou silou <...> PF I 82

tečná (=tangentová) síla FTŽ₁ 40

tečná síla FTŽ I 273

tečná síla, tangentová síla FTŽ₂ 124

tečná síla viz tangentová síla FTŽ₃ 294

tangentová síla FTŽ₃ 292

tažná síla: Dnes <...> můžeme vídat malé dvoukolové nebo tříkolové vozíky, na nichž člověk sedící na sedadle může otáčet kolem jako nohou a bez jakékoli tažné síly jezdit po rovině neobyčejně rychle K 1869 26 103

tažná síla: Vidíme, že závaží F zavěšené na ose je dvakrát blíže k opěrnému bodu než konec provazu, k němuž je připojena tažná síla PF 14

působící síla: Známým příkladem rovnoměrně zrychleného pohybu je pád těles, neboli jejich volný pád, způsobený působením zemské síly <...> FP I 20

234 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

tažná síla: Takové železo se nazývá magnet a zvláštní tažná síla takového železa tažná síla se nazývá magnetická síla ŠF II 3; V posledním případě je čas příliš krátký, aby naše tažná síla mohla překonat setrvačnost koule <...> FP I 22; FTŽ₁ 40

přitažlivá síla: Například potenciální energie kamene na hoře přechází působením přitažlivé síly <...> FP I 58; Sílu odpuzování působící mezi stejnojmennými magnetickými póly považujeme za kladnou, zatímco přitažlivou sílu působící mezi různými póly za zápornou BF II 158; FTŽ I 273

přitažlivá síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294

síla tření: Dnes však dobře víme, že ve všech těchto případech působí síly tření FP I 59

síla tření: Takže síla tření vždy ruší hybnost pohybu FP I 27

síla tření: Síly tření jsou obráceny na stranu opačnou k síle P <...> ŠF III 89; Síly tření valících se těles síly tření jsou menší než u klouzajících těles <...> BF I 103; FTŽ₁ 40; FTŽ I 273

třecí síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294

valenční síla: Vysvětluje se to tím, že v těchto elektrolytech jsou elektrostatické síly působící na ionty velké ve srovnání s valenčními silami <...> BF II 117

valenční síla FTŽ I 273

valenční síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294

hnací síla: Díky ní se závaží n puštěné na volno během první sekundy pohybuje po této podlaze a zanechává na ní přídavné závaží, které je v tomto případě hnací silou FP I 24

hnací síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294

působící síla: Vycházejíce z těchto výzkumů říkáme, že každá působící síla je úměrná hmotnosti a zrychlení <...> FP I 24–25

působící síla: Označíme-li působící sílu písmenem f <...>, můžeme napsat následující rovnici <...> FP I 27

působící síla (působící síla) FTŽ I 274

působící síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294

pohyb

pohyb: Stejně jako každý pohyb může i hlas vykonávat odpovídající práci T 1898 7 33

pohyb nebo přemístění: Obecně řečeno, silou nazveme vše, co způsobuje pohyb nebo přemístění nějakého předmětu z jednoho místa na druhé PF 7

pohyb: Pohyb tělesa nazýváme změnu jeho polohy ve srovnání s polohou jiných nepohyblivých těles KF 34

Terminologija | 2009 | 16

235

pohyb (pohyblivost): Jevy pohybu (pohyblivosti) jsou v přírodě nejrozšířenější

<...> FP I 12

pohyb, pohybu TFR 252

pohyb: Pohyb takových předmětů pohyb, jako je pohyb vlaku, ptáka či kulky, vidíme, protože se vzdálenost mezi námi a těmito předměty mění <...> ŠF I 18; Víme, že za určitých podmínek se každý pohyb zastaví, není-li udržován určitou silou <...> FP I 25; FTŽ₁ 41; Tento druh otáčení nazýváme pohybem gyroskopu pohybem BF I 173

pohyb: Čím více bude daný předmět zahřátý, tím větší musí být pohyb molekul ŠF I 109; TFR 879; FTŽ₁ 42

pohyb, pohyb FTŽ₁ I 277

pohyb, pohyb FTŽ₂ 126

pohyb FTŽ₃ 297

pohyb FTŽ₃ 301

pohyb po kružnici FTŽ₁ 41; Pohyb po kružnici je zrychlený pohyb BF I 66

kruhový pohyb, pohyb po kružnici FTŽ I 277

kruhový pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298

pohyb po normále FTŽ₁ 42

normální pohyb, pohyb po normále FTŽ I 280

normální pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 299

absolutní pohyb: <...> neznáme ani absolutní klid, ani absolutní pohyby FP I 16

absolutní pohyb: Éter a absolutní pohyb FP VII 432

absolutní pohyb FTŽ₁ 41

absolutní pohyb, absolutní pohyb FTŽ I 277

absolutní pohyb FTŽ₂ 126

absolutní pohyb FTŽ₃ 297

amžinasis judesys, arba perpetuum mobile: Taigi amžinasis judesys, arba perpetuum mobile, yra negalimas daiktas ŠF II 91

perpetuum mobile (věčný pohyb): Od nejstarších dob se tedy lidé snažili zhotovit takové stroje nebo uskutečnit myšlenku perpetuum mobile (věčného pohybu) FP I 84

věčný pohyb FTŽ₁ 68

věčný pohyb, perpetuum mobile FTŽ I 277

perpetuum mobile FTŽ II 536; FTŽ₂ 219

236

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

věčný pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 297

neuspořádaný pohyb: <...> zde v̄ označuje střední rychlost tepelného (neuspořádaného) pohybu elektronů BF II 94

chaotický pohyb, neuspořádaný pohyb FTŽ I 277

neuspořádaný pohyb, chaotický pohyb FTŽ₂ 126

chaotický pohyb viz neuspořádaný pohyb FTŽ₃ 298

neuspořádaný pohyb FTŽ₃ 298

Brownův pohyb FTŽ₁ 42

Brownův pohyb: Elementární elektrický náboj lze určit sledováním Brownova pohybu nabité částice v plynech BF II 41

Brownův (Brown) pohyb FTŽ I 277

Brownův pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298

zrychlovaný pohyb: Pokud za stejný čas urazí pokaždé stále delší dráhu, pak je pohyb zrychlován <...> ŠF I 19

zrychlující pohyb: Poslední rovnice vyjadřuje délku dráhy, kterou těleso pohybující se rovnoměrně zrychleným pohybem urazí za čas t <...> BF I 23

zrychlující pohyb FTŽ I 278

zrychlující pohyb FTŽ₂ 126

zrychlující pohyb FTŽ₃ 298

harmonický pohyb: Z nich je nejjednodušší harmonický periodický pohyb FP I 2

harmonický pohyb FTŽ₁ 42

harmonický pohyb FTŽ I 278

harmonický pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298

proměnlivý pohyb TFR 126

proměnlivý pohyb TFR 879

měnící se pohyb: Obecně řečeno, skutečná rychlost v uvažovaném okamžiku při měnícím se pohybu by byla rychlostí bodu, kterou by měl, kdyby se od tohoto okamžiku pohyb přestal měnit (co do rychlosti a směru) FP I 17

proměnlivý pohyb FTŽ I 279

proměnlivý pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 299

Terminologija | 2009 | 16

237

křivočarý pohyb TFR 126

křivočarý (křivolaký) pohyb TFR 488

křivočarý pohyb FTŽ₁ 42; Zrychlení křivočarého pohybu jednoznačně popisují charakter změny rychlosti tělesa BF I 25; FTŽ I 279

křivočarý pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 299

zpomalený pohyb: Pokud nepříznivá síla působí ze strany, pak pohyb nemusí být nutně zrychlený ani zpomalený ŠF I 26

zmenšený pohyb, zpomalovaný, ubývající, rovnoměrně zpomalovaný pohyb TFR 345

zpomalený pohyb FTŽ I 279

zpomalený pohyb FTŽ₂ 126

zpomalený pohyb FTŽ₃ 299

pohyb molekul KF 24

molekulární pohyb FTŽ₁ 42; FTŽ I 279

molekulární pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 299

nerovnoměrný pohyb: Pohyb může být také rovnoměrný, pokud těleso za stejný čas urazí stejně dlouhou dráhu, anebo nerovnoměrný pohyb ŠF I 19

nerovnoměrný pohyb FTŽ₁ 42; FTŽ I 280

nerovnoměrný pohyb FTŽ₂ 127

nerovnoměrný pohyb FTŽ₃ 299

relativní pohyb: <...> můžeme mluvit pouze o relativním klidu a o relativních pohybech FP I 16

skutečný pohyb: Skutečný pohyb je zde kmitání hmotných bodů, jejich vibrace neboli oscilace <...> FP I 55

srovnávací, viditelný, relativní pohyb TFR 835

relativní pohyb FTŽ₁ 42

relativní pohyb, vzájemný pohyb FTŽ I 281

vzájemný pohyb, relativní pohyb FTŽ₂ 127

relativní pohyb FTŽ₃ 300

posuvný pohyb: Pohyb posuvného pístu lze pomocí určitých zařízení přeměnit na rotační <...> ŠF I 137

translační (= posuvný) pohyb FTŽ₁ 42

posuvný (= translační) pohyb FTŽ₁ 42; Kromě toho rozdělujeme pohyby na posuvné (translační) a rotační pohyby BF I 19

238 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

posuvný pohyb, translační pohyb, posouvání FTŽ₁ 281

posuvný pohyb, translační pohyb FTŽ₂ 127

posuvný pohyb FTŽ₃ 300

translační pohyb viz posuvný pohyb FTŽ₃ 301

statický (vertikální) pohyb: <...> to znamená, že celý jeho statický (vertikální) pohyb potrvá <...> sekundu FP I 35

vzpřímený pohyb, vertikální pohyb FTŽ₁ 281

vzpřímený pohyb, vertikální pohyb FTŽ₂ 127

vzpřímený pohyb FTŽ₃ 300

vertikální pohyb viz vzpřímený pohyb FTŽ₃ 301

rotační pohyb TFR 152

rotační pohyb FTŽ₁ 42

rotační pohyb: <...> pak máme rotační pohyb tělesa BF I 19

rotační pohyb: Kromě toho rozdělujeme pohyby na posuvné (translační) a rotační pohyby BF I 19

rotační pohyb, otáčení, rotace FTŽ₁ 282

rotační pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 300

tepelný pohyb FTŽ₁ 42: Při vyšších teplotách se rychlost pohybu zvyšuje, a tedy se zvyšuje energie tepelného pohybu BF I 273; FTŽ₁ 282

tepelný neboli termický pohyb: Proto pohyb částic tvořících tělesa nazýváme tepelným neboli termickým pohybem BF I 273

tepelný pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 301

posuvný pohyb: Když hovoříme o posuvných pohybech, můžeme pohyb celého tělesa nahradit pohybem jediného bodu <...> FP I 14

pohyb po přímce: Především zde máme na mysli pohyb po přímce <...> FP I 13

přímočarý pohyb FTŽ₁ 42; Podle tvaru dráhy, kterou těleso urazí, rozdělujeme pohyby na přímočaré a křivočaré BF I 19; FTŽ₁ 282

přímočarý pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 301

rovnoměrný pohyb: Posuneme-li závaží n zprava nahoru, měli bychom zde rovnoměrný pohyb <...> FP I 22; FTŽ₁ 42; FTŽ₁ 282

Terminologija | 2009 | 16

239

rovnoměrný pohyb: Jestliže je kinetická energie udělená tělesu příčinou rovnoměrného pohybu <...>, pak se tato kinetická energie nakonec spotřebuje pouze na překonání třecí síly <...> FP I 69

rovnoměrný čili stejnoměrný pohyb: Kromě toho pohyb může být také rovnoměrný čili stejnoměrný, jestliže těleso za stejnou dobu urazí dráhu stejné délky <...> ŠF I 19

rovnoměrný (stálou rychlostí) pohyb: Takový pohyb nazýváme rovnoměrným (pohybem stálou rychlostí) BF I 19

rovnoměrný pohyb FTŽ₁ 127

stejnoměrný pohyb FTŽ₃ 301

rovnoměrně zrychlený pohyb: Z nejrůznějších proměnlivých pohybů jsou nejjednodušší rovnoměrně zrychlené nebo rovnoměrně zpomalené pohyby <...> FP I 17

rovnoměrně zrychlený pohyb: Jestliže délka dráhy, kterou těleso urazí, za stejnou dobu rovnoměrně narůstá, pak jde o rovnoměrně zrychlený pohyb <...> ŠF I 19

rovnoměrně zrychlený pohyb: <...> pohyb padajícího tělesa směrem dolů je tedy rovnoměrně zrychlený pohyb ŠF I 20

rovnoměrně zrychlovaný pohyb FTŽ₁ 42; Jestliže zrychlení zůstává po celou dobu konstantní, nazýváme pohyb tělesa rovnoměrně zrychlovaným pohybem BF I 21

rovnoměrně zrychlený(ý) pohyb FTŽ I 278

rovnoměrně zrychlený pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 301

pohyb s rovnoměrným zpomalováním: Z mnoha nejrůznějších proměnlivých pohybů jsou nejjednodušší pohyby s rovnoměrným zrychlováním nebo pohyby s rovnoměrným zpomalováním <...> FP I 17

pohyb s rovnoměrným zpomalováním: Pokud délka uražené dráhy tělesa za stejný čas rovnoměrně roste, jde o pohyb s rovnoměrným (uniformním) zrychlováním, pokud rovnoměrně klesá – pohyb s rovnoměrným zpomalováním ŠF I 19

zpomalený pohyb, zpomalující se pohyb, pohyb se snižující rychlostí, rovnoměrně zpomalující se pohyb TFR 345

rovnoměrně zpomalovaný pohyb FTŽ₁ 42

rovnoměrně zpomalovaný(ý) pohyb FTŽ I 279

rovnoměrně zpomalovaný pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 301

kmitavý pohyb KF 218

kmitavý pohyb, kmitání FTŽ I 283

kmitavý pohyb viz kmitání FTŽ₁ 127

kmitání FTŽ₃ 925

náboj

náklad, -u, m, náklad, -u, m TFR 625

240

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

náboj: K měření velikosti elektrického náboje v různých bodech vodiče používáme malý kovový kotouček se skleněnou rukojetí ŠF II 17

elektřina: <...> zkušební kulička je nabita stejnou elektřinou jako vnější povrch nádoby FP VII 41

náboj FTŽ₁ 50; Záporný elektrický náboj Země by měly rychle neutralizovat kladné ionty přiváděné proudy vodivosti vzduchu a konvekce BF II 68; FTŽ I 358

náboj, ~e FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 368

elektrický náboj: Elektřina přejde z tyčinky do kuličky a čím vícekrát se dotkneme nabité tyčinky, tím větší bude elektrický náboj v této kuličce ŠF II 13

elektrický náboj FTŽ₁ 50; Množství elektřiny obsažené v tělese nazýváme elektrickým nábojem BF II 9

elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369

elementární náboj FTŽ₁ 50

elementární elektrický náboj: Uvedený způsob měření elementárního elektrického náboje e vychází ze Stokesova zákona BF II 41

elementární elektrický náboj FTŽ I 359

elementární elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369

indukovaný náboj FTŽ₁ 50

indukovaný elektrický náboj: Nyní se pokusme prozkoumat, na čem závisí velikost indukovaného elektrického náboje vodiče q¹ BF II 27; FTŽ I 359

indukovaný elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369

záporný náboj FTŽ₁ 50

záporný náboj: V elektrostatickém poli vytvořeném elektrickými náboji začínají siločáry na kladném náboji (+ zdroji) a končí na záporném náboji (− zdroji) <...> BF II 14

záporný náboj FTŽ I 360

záporný náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 369

specifický náboj FTŽ₁ 50; FTŽ I 360

specifický elektrický náboj: Poměr množství elektrického náboje q částice k její hmotnosti m nazýváme jejím specifickým elektrickým nábojem BF II 89

měrný náboj, specifický náboj FTŽ₂ 155

měrný náboj FTŽ₃ 370

Terminologija | 2009 | 16

241

bodový náboj FTŽ₁ 50; FTŽ I 361

bodový elektrický náboj: Můžeme si představit, že elektrický náboj je soustředěn v bodě.

Tehdy hovoříme o bodovém elektrickém náboji BF II 9

bodový náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370

kladný náboj FTŽ₁ 50

kladný náboj: V elektrostatickém poli vytvořeném elektrickými náboji začínají siločáry v kladném náboji (+ zdroji) a končí v záporném náboji (− zdroji) <...> BF II 14

kladný náboj FTŽ I 361

kladný náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370

objemový elektrický náboj: <...> v důsledku nehomogenity se indukují různé elektrické náboje, a proto uvnitř [dielektrika] vznikají objemové elektrické náboje BF II 45

objemový náboj FTŽ I 361

objemový náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370

těleso

předmět: Předměty, které samy o sobě sice nemají elektřinu, ale tak snadno přijímají elektřinu z jiného předmětu, nazýváme přijímajícími K 1851 11 42; Každý předmět má hmotnost; není-li ničím podpírán, padá dolů ŠF I 13

předmět: Rozebereme, jak teplo přenášejí pevné, kapalné a plynné předměty PF 65

těleso: Těleso vydává zvuk tím, že svými vibracemi působí na okolní prostor (například na vzduch) rázy KF 220

těleso: Mějme dáno těleso NM (obr. 22), které stojí před zrcadlem dále než střed ŠF III 17; TFR 1377; <...> každé těleso zaujímá větší či menší část prostoru <...> FP I 3; FTŽ₁ 50; Za tvrdost považujeme tělesa odpor proti pronikání jiného tělesa BF I 108; FTŽ I 362

těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371

absolutně pružné těleso: Nyní vezměme dvě pružná tělesa (zde máme na mysli absolutně pružná tělesa, která ve skutečnosti neexistují <...>) <...> FP I 30

absolutně pružné těleso: Absolutně pružná tělesa by byla taková, která by v každém okamžiku působení vnějších sil kladla těmto silám stejně velký odpor <...> FP I 30

tuhé neboli pružné těleso: <...> srazí-li se tuhá neboli pružná tělesa, například koule vyrobené ze slonoviny FP I 30

242

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

tuhnoucí, zpevňující se, pevnící, pružnící tělesa TFR 1352

pružné těleso: Pružnými tělesy se nazývají ta, která se vlivem vnějších sil rovněž deformují <...> FP I 30

pružné těleso FTŽ₁ 51

pružné těleso, elastické těleso FTŽ₁ 364

pružné těleso, elastické těleso FTŽ₂ 156

pružné těleso FTŽ₃ 372

fyzické těleso KF 1

fyzické těleso: Některé další přednosti fyzických těles KF 7

fyzika, fyzické těleso TFR 1377

fyzikální těleso: Všechna taková tělesa, která přímo působí na naše smyslové orgány, se tedy nazývají fyzická tělesa FP I 3; FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 362

fyzikální těleso FTŽ₁ 362

fyzické těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371

fyzikální těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371

homogenní těleso:U těles homogenního tvaru lze vypočítat moment setrvačnosti <...> FP I 86

homogenní těleso, stejnorodé těleso FTŽ₁ 362

stejnorodé těleso, homogenní těleso, FTŽ₂ 156

homogenní těleso FTŽ₃ 372

elektrizovatelné těleso: Elektrizovatelná a neelektrizovatelná tělesa FP VII 34

elektrizované těleso: Každé elektrizované těleso elektrizuje cestou vlivu druhý vodič stojící blízko <...> ŠF II 19; Jednotlivé části vodiče přiblíženého k elektrizovanému tělesu se ocitnou v oblastech s různým potenciálem BF II 27

zelektrizované těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 372

pevná látka: Pevné látky umožňují hlasu šířit se ještě lépe než kapaliny PF 78

pevné těleso: Relativní hmotnost pevného tělesa lze takto zjistit ŠF I 16

absolutně tuhé těleso: Statická síla, která, řekněme, působí na absolutně tuhé těleso tlakem, také uděluje tomuto tělesu určitý moment <...> FP I 56

pevné těleso: Molekuly pevného tělesa jsou navzájem tak pevně spojeny, že k jejich oddělení je zapotřebí určité síly <...> ŠF I 4; <...> je třeba překonat tření mezi klouzajícími vrstvami kapalného tělesa, které je mnohem menší než tření mezi částicemi pevných těles FP I 29

Terminologija | 2009 | 16

243

tuhé těleso: <...> tuhé těleso samo bez vnějšího působení zachovává svůj tvar a objem

ŠF I 4

tuhé těleso: <...> tuhými tělesy se nazývají taková tělesa, jejichž jednotlivé části jsou navzájem tak pevně spojeny, že k přemístění některé části tuhého tělesa (ke změně vzhledu tělesa) <...> je třeba vynaložit poměrně velkou sílu KF 1

tuhé těleso: Takové vlny vznikají v tělesech, <...>, která se vyznačují takzvanou pružností tvaru, například tuhá tělesa FP I 56; Vazebná energie tuhých těles BF I 358

tuhé těleso FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 363

tuhé těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 372

plastické těleso: Při srážce se také zploští jako plastická tělesa <...> FP I 31

plastické těleso FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 363

plastické těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372

průhledné těleso: Paprsky některými tělesy procházejí, jinými však ne. První se nazývají průhledná tělesa, druhá neprůhledná ŠF III 3

voskovité, průhledné těleso TFR 666

průhledné těleso FTŽ I 363

průhledné těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372

rotující předmět: <...> čím je těžší, tím větší bude odstředivá síla působící na rotující předmět ŠF I 29

rotující těleso: K seznámení s vlastnostmi rotujících těles a nalezení zákonů těchto vlastností <...> lze využít hračku známou již několik tisíc let, káču FP I 91

rotující těleso FTŽ I 363

rotační těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372

magnetismus

magnetismus: <...> bude třeba promluvit také pár slov o magnetismu K 1851 12 46

magnasizskost: Magnasizskost sama o sobě nestačí k vysvětlení hypnotických jevů A 1885 10–11 324

magnetismus A 1886 6 170

magnetismus: magnetismus Země ŠF II 9

magnetismus, a TFR 534

magnetismus: prvky magnetismu Země FP VII 21; FTŽ₁ 56; Taková tělesa byla nazývána přírodními magnety a jejich neobyčejné vlastnosti magnetismem BF II 157; FTŽ II 419

244 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

magnetismus FTŽ₂ 173; FTŽ₃ 415

zbytkový magnetismus FTŽ₁ 56; Nyní se pokusme odstranit zbytkový magnetismus <...> BF II 200

zbytkový magnetismus, neboli remanence: Po odstranění vnějšího magnetického pole nazýváme zbývající zmagnetování I_r remanentním magnetismem, neboli remanencí BF II 200

zbytkový magnetismus FTŽ II 419

zbytkový magnetismus FTŽ₂ 173

zbytkový magnetismus FTŽ₃ 415

trvalý magnetismus: Tento cyklus navíc pomáhá <...> určit zbytky magnetismu, které tvoří to, čemu říkáme trvalý magnetismus železa nebo oceli magnetismem FP VII 263

stálý magnetismus, trvalý magnetismus FTŽ II 419

trvalý magnetismus viz stálý magnetismus FTŽ₂ 174

stálý magnetismus FTŽ₂ 174; FTŽ₃ 415

zemský magnetismus: <...> najdeš časem, že zcela nevysvětlený vliv zemského magnetismu na lidský organismus a jeho psychické stavy V 1891 2 27

zemský magnetismus: <...> magnet zaujme polohu podél vodorovné složky zemského magnetismu FP VII 9

Zemský magnetismus FTŽ₁ 56; Gilbert <...> zjistil, že síla vychylující magnetickou střelku je zemský magnetismus a že magnetické póly jsou neoddělitelné BF II 5

zemský magnetismus, geomagnetismus FTŽ II 419

geomagnetismus, zemský magnetismus FTŽ I 202

zemský magnetismus, geomagnetismus FTŽ₂ 174

geomagnetismus viz magnetismus Země FTŽ₂ 99; FTŽ₃ 231

magnetismus Země FTŽ₃ 416

proud

K 1853 35 140; A 1886 6 177; ŠF II 50; TFR 544; JTK 89; FP VII 283; FTŽ₁ 86; BF II 229; FTŽ II 766; FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 751

bezzátěžový elektrický proud: Takový bezzátěžový elektrický proud získáme, zapojíme-li do obvodu cívku s větší indukčností <...> BF II 302

bezzátěžový proud FTŽ₁ 86; BF II 301; FTŽ II 766

bezzátěžový proud viz jalový proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 751

Terminologija | 2009 | 16

245

jalový proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 755

vícefázový neboli polyfázový proud: <...> pak budeme mít generátor vícefázového neboli polyfázového proudu FP VII 334

vícefázový proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 766

vícefázový proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752

dvoufázový proud: Potom budeme mít dva proudy, které se budou lišit ve fázi, tedy budeme mít generátor dvoufázového proudu FP VII 334

dvoufázový elektrický proud: V obvodu elektrického proudu vyvolají dvoufázový elektrický proud BF II 304

dvoufázový proud FTŽ II 766

dvoufázový proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752

efektivní proud: Tato veličina se rovná druhé odmocnině z aritmetického průměru součtu čtverců proudu a nazývá se efektivní proud FP VII 331

účinný proud FTŽ II 766

účinný proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752

elektrický proud: <...> jestliže se někde v tomto Elektrytės Apibėgije nebo Take objeví byť jen Colio Tarpas, pak se elektrický proud nepřetržitě ustavuje K 1851 13 50

elektrický proud: Pokud spojíme anodu s katodou drátem, získáme elektrický proud ŠF II 31; Pohyb elektronů od drátu F k válci C je ekvivalentní kladnému elektrickému proudu od válce C k drátu F vakuem FP VII 377; FTŽ₁ 86; Pohyb elektrických nábojů ve vodičích nazýváme elektrickým proudem BF II 70; FTŽ II 767

elektrický proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752

Foucaultovy proudy, neboli vířivé proudy: Elektrické proudy indukované v objemu kovu se nazývají Foucaultovými proudy neboli vířivými proudy FP VII 293

Foucaultovy proudy: <...> Foucaultovy proudy se vytvoří napříč dráty v rovinách kolmých k ose solenoidu FP VII 294

vířivé proudy (= Foucaultovy proudy) FTŽ₁ 21

Foucaultovy proudy: Kdybychom tedy nebrali v úvahu jiné faktory způsobující ztráty energie, jako jsou Jouleovo teplo, Foucaultovy proudy atd., mohli bychom proces magnetizace považovat za vratný proces BF II 202

Foucaultovy neboli vířivé proudy: Elektrické proudy tohoto druhu se obvykle nazývají Foucaultovými neboli vířivými proudy BF II 233

Foucaultův (vířivý) proud FTŽ II 767

246 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

Foucaultův proud FTŽ₂ 319; FTŽ₃ 752

nabíjecí elektrický proud: Nabíjecí a vybíjecí elektrický proud závisí svou velikostí na kapacitě akumulátorů <...> BF II 131

nabíjecí proud FTŽ₁ II 768

nabíjecí proud FTŽ₂ 319

nabíjecí proud FTŽ₃ 752

indukční proud: Tento vzorec je shrnutím všech způsobů, které Faraday uvedl, jak vytvořit indukční proudy FP VII 314

indukční proud FTŽ₁ 86

indukovaný proud FTŽ II 768

indukovaný proud, vyvolaný proud FTŽ₂ 319

indukovaný proud FTŽ₃ 753

vyvolaný proud FTŽ₃ 756

vybíjecí elektrický proud: Nabíjecí a vybíjecí elektrický proud závisí svou velikostí na kapacitě akumulátorů <...> BF II 131

vybíjecí proud FTŽ II 768

vybíjecí proud FTŽ₂ 319

vybíjecí proud FTŽ₃ 753

indukční nebo sekundární proud: Takový proud budeme nazývat indukčním nebo sekundárním proudem ŠF II 65

indukovaný proud: Indukovaný proud lze získat i jinak ŠF II 65

sekundární proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 766

sekundární proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 751

konvekční proud: Maxwell dokazuje, že vezmeme-li takzvaný skutečný proud neboli celkový proud, který se rovná součtu vodivostních proudů, posuvných proudů a konvekčních proudů, má rovnice divergence pro takový skutečný proud plnou platnost FP VII 356; záporný elektrický náboj Země by měly rychle neutralizovat kladné ionty přinášené vodivostí vzduchu a konvekčními proudy BF II 68

konvekční elektrický proud: <...> takto vyvolaný elektrický proud budeme nazývat konvekčním elektrickým proudem BF II 171

konvekční proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 769

konvekční proud FTŽ₂ 319; FTŽ₃ 753

Terminologija | 2009 | 16

247

kvazistacionární elektrický proud: Takové elektrické proudy nazýváme kvazistacionárními elektrickými proudy BF II 287

kvazistacionární proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 769

kvazistacionární proud, kvazistálý proud FTŽ₂ 319

kvazistálý proud FTŽ₃ 753

nestacionární elektrický proud: Kvazistacionární a nestacionární elektrické proudy BF II 286

nestacionární proud FTŽ II 769

nestacionární proud, nestálý proud FTŽ₂ 320

nestálý proud FTŽ₃ 754

stálý, nepřetržitý, trvalý proud ĮTK 85

stejnosměrný proud: Množství elektřiny, které v určitém čase prochází vodičem ze stroje, nemůže být velké, a proto ani stejnosměrný proud nemůže být silný ŠF II 29; FTŽ₁ 86; FTŽ II 769

stejnosměrný elektrický proud: Jestliže kladné nebo záporné elektrické náboje stále kloužou týmž směrem, nazýváme takový elektrický proud stejnosměrným elektrickým proudem BF II 70

stejnosměrný proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 754

posuvný proud: Za těchto podmínek se tedy v dielektriku projevuje pouze okamžitý proud. Tento proud nazývá Maxwell posuvným proudem <...> FP VII 344

posuvný proud FTŽ II 771

posuvný proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 756

saturační proud: Při ionizaci plynů mezi dvěma opačně nabitými elektrodami proud zpočátku roste úměrně napětí, později se však při zvyšování napětí již nemění. Máme tedy takzvaný saturační proud FP VII 386

saturační proud FTŽ II 771

saturační proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 756

stacionární proud FTŽ₁ 86; Takové elektrické proudy nazýváme stacionárními proudy BF II 286; FTŽ II 771

stacionární proud, ustálený proud FTŽ₂ 320

ustálený proud FTŽ₃ 754

třífázový proud: V každé skupině pak budeme mít proud určité fáze a takový generátor bude generátorem třífázového proudu FP VII 334

248

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

třífázový proud FTŽ₁ 87; FTŽ II 772

třífázový elektrický proud: V elektrické síti jejich [elektromotorické síly ε₁ ε₂ ε₃] vyvolávají třífázový elektrický proud BF II 305

třífázový proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 756

jednofázový proud: Takový proud se nazývá jednofázový proud a generátor takového proudu neboli alternátor se nazývá jednofázový FP VII 333

jednofázový proud FTŽ II 772

jednofázový proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 757

zemní proud: Thomson vysvětlil i tuto věc a vynalezl prostředky k odstranění škodlivého působení zemních proudů FP VII 282

zemní (elektrický) proud FTŽ II 772

Zemní elektrický proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 757

odpor

ŠF II 37; FP VII 293; ĮTK 94; FTŽ₁ 99; BF II 72; FTŽ II 922; FTŽ₂ 380; FTŽ₃ 897

indukční odpor FTŽ₁ 99

indukční reaktance, neboli induktance: S rostoucí frekvencí se indukční reaktance neboli induktance Lω zvětšuje <...> BF II 293

induktance: Induktance cívek induktance Lω je velká <...> BF II 293

indukční reaktance FTŽ II 924

indukční odpor FTŽ₂ 380; FTŽ₃ 898

vnější odpor: Nyní se těch vodičů nedotýkejme, tedy neměňme vnější odpor, a vypněme ten článek <...> ŠF II 37

odpor vnějšího obvodu (vnější odpor): Odpory, o nichž jsme nyní hovořili, se tedy nazývají odpory vnějšího obvodu (vnější odpory) ŠF II 37

odpor vnějšího obvodu: Označíme-li odpor vnějšího obvodu r, uvidíme, že taková baterie bude dodávat elektrický proud <...> ŠF II 41

vnější odpor FTŽ₁ 99; FTŽ II 924

vnější odpor FTŽ₂ 381; FTŽ₃ 898

srovnávací odpor: Zde r označuje takzvaný srovnávací odpor FP VII 169

specifický odpor FTŽ₁ 100; Veličinu <...> nazýváme specifickým odporem vodiče specifický odpor BF II 73; FTŽ II 927

Terminologija | 2009 | 16

249

měrný odpor, specifický odpor FTŽ₂ 381

měrný odpor FTŽ₃ 900

reaktivní odpor FTŽ₁ 99; <...> impedance Z se skládá ze dvou částí: činného odporu R, který se také nazývá ohmický odpor, a části <...>, nazývané reaktivní odpor reaktivní odpor BF II 291; FTŽ II 927

reaktivní odpor, reaktance FTŽ₂ 381

reaktivní odpor FTŽ₃ 900

tepelný odpor neboli termistor: Výraznou závislost elektrické vodivosti polovodičů a jejich odporu na teplotě prakticky využíváme v tepelných odporech neboli termistorech BF II 107

termistor (= tepelný odpor) FTŽ₁ 95

tepelný odpor (= termistor) FTŽ₁ 91

tepelný odpor FTŽ II 928

termistor FTŽ II 868

tepelný odpor, termický odpor FTŽ₂ 382

termistor, tepelný rezistor FTŽ₂ 356

tepelný odpor FTŽ₃ 901

termistor FTŽ₃ 842

kapacitní odpor FTŽ₁ 100

kapacitní odpor neboli konduktance: S rostoucí frekvencí se indukční reaktance neboli induktance Lω zvětšuje, zatímco kapacitní odpor neboli konduktanci, 1/Cω, klesá BF II 293

kapacitní odpor: Jestliže máme v obvodu pouze ohmický <...> a kapacitní <...>odpory, pak na kapacitním odporu pokles napětí <...> BF II 294

kapacitní odpor FTŽ II 928

kapacitní odpor FTŽ₂ 382; FTŽ₃ 901

vnitřní odpor: Odpor článku se nazývá vnitřní odpor ŠF II 37

vnitřní odpor, odolnost, odpor TFR 122

vnitřní odpor: Zato však vnitřní odpor takové baterie bude nkrát větší <...> FP VII 185

vnitřní odpor FTŽ₁ 100, FTŽ II 928

vnitřní odpor FTŽ₂ 382; FTŽ₃ 901

250

Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida

ŠALTINIAI

A – Ausra, Laikraštis, išleidžiamas per Dra. Bassanavičių (1883–1886).

BF – Brazdžiūnas P. Bendroji fizika. 1–4 d., Vilnius, 1960–1965.

FP – Čepinskis V. Fizikos paskaitos. I–VII sk., Kaunas, 1923–1926.

FTŽ I – Fizikos terminų žodynas. Projektas: I d., Vilnius, 1971.

FTŽ II – Fizikos terminų žodynas. Projektas: II d., Vilnius, 1973.

FTŽ₁ – Fizikos terminų žodynas. Red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1958.

FTŽ₂ – Fizikos terminų žodynas. Vyr. red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1979.

FTŽ₃ – Palenskis V., Valiukėnas V., Žalkauskas V., Žilinskas P. J. Fizikos terminų žodynas. Vilnius, 2007.

ĮTK – Įvardai, arba terminai, priimti terminologijos komisijos, 1924.

K – Keleivis iš Karaliaučiaus broliams lietuvininkams žinias parnešąs (1849–1880).

KF – Končius Ig. Fizika: Fizikos vadovėlis gimnazijoms [Rankraštis] (VUBR. F1. F1039), 1919.

PF – Neris P. Populiariškas rankvedis fyzikos, Šenandoras, 1899.

ŠF – Šakėnis K. Fizika, 1–3 d., 1920.

T – Tėvynė. Mėnesinis laikraštis. Organas susivienijimo lietuvių Amerikoje. Plymonth. Pa (1896–1899).

TFR – Terminai fizikos reikalams. – Lietuva, 1923–1924.

V – Varpas. Literatūros, politikos ir mokslo mėnesinis laikraštis, Tilžė–Ragainė (1889–1905).

LITERATŪRA

Kaulakienė A. 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida, Vilnius.

Gauta 2009-12-09

Angelė Kaulakienė Vilniaus Gedimino technikos universitetas Saulėtekio al. 11, LT-10223 Vilnius E. paštas: [email protected]

Terminologija | 2009 | 16

251