Kai kurių fizikos terminų raida

Vývoj některých fyzikálních termínů ANGELĖ KAULAKIENĖ Vilniaus Gedimino technikos universitetas Mnohé současné litevské fyzikální termíny se značně rozrůznily a měnily, než se ustálily a staly se přijatými termíny, které všichni odborníci používají jednotně. Nejčastěji se normativní termín prosadí a ustálí v terminologii z několika synonym nebo variant. To je zvlášť zřetelně patrné při analýze vývojových etap litevské fyzikální terminologie, počínaje prvními populárně-naučnými články o fyzice, otištěnými v Keleivyje (1849–1880) a Aušroje (1883–1886), a konče nejnovějšími normativními terminografickými publikacemi z fyziky. Tento článek představuje vývoj několika významnějších současných fyzikálních termínů – vlna, stav, elektřina, energie, výboj, síla, pohyb, náboj, těleso, magnetismus, proud, odpor – v průběhu jednoho a půl století. Pro větší přehlednost je každý termín, jeho synonymum či (fonetická, morfologická, pravopisná aj.) varianta, která se v průběhu vývoje měnila a kolísala, doložena větou nebo úryvkem ze zdroje; ty jsou uvedeny v autentické podobě, jejich pravopis ani interpunkce nebyly upravovány. Terminologické heslo začíná jednoslovným termínem. Víceslovné termíny (dvouslovné, tříslovné atd.), které patří k heslu jednoslovného termínu a v průběhu vývoje se měnily, jsou uvedeny v abecedním pořadí podle prvního slova a zdroje jsou řazeny chronologicky. Všechny fyzikální termíny používané v současnosti, které jsou v článku uvedeny, mají vyznačen přízvuk. Vývoj těchto i dalších fyzikálních termínů je podrobněji rozebrán v knize Vývoj litevské fyzikální terminologie (Kaulakienė 2009). Takto vypadá vývoj uvedených fyzikálních termínů. vlna vlnění: Země se houpala a kolébala pod našima nohama, jako by byla nějakým člunem nebo lodí kolébající se na vodních vlnách. K 1869 5 18: <...> [vzdušné vlny] narazily na druhé zrcadlo postavené naproti prvnímu, odrazily se od druhého a z jeho strany se soustředily poblíž něj v jednom bodě <...> V 1890 12 189 218 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida vlnité šíření: <...> šíří se, odrážejí, lámou a interferují vlnitá šíření vzduchu <...> V 1890 12 188 vlna, -y TFR139 vlnění: <...> vlnami zmítanými vichřicí vlnami jsou pokryty <...> K 1870 11 44; Vrstva zhuštěného a zředěného vzduchu tvoří jednu vlnu ŠF III 69; Vzdálenost mezi dvěma body vlny <...> se nazývá vlnovou délkou FP I 54; FTŽ₁ 10; Vyjádřeme vlnu rovnicí BF I 173; FTŽ I 44 vlna, -y FTŽ₂ 28 vlna, vlny FTŽ₃ 60 kruhové neboli kulové vlny: <...> tehdy kolem sebe vytvoří kruhové neboli kulové vlny, tvořené zhuštěným a zředěným vzduchem <...> ŠF III 70 kruhová vlna FTŽ I 44 kruhová vlna FTŽ₂ 28; FTŽ₃ 60 odražená vlna: Je-li stěna, od níž se odrážejí zvukové vlny, blízko nás, pak se odražená vlna ihned vrací zpět a splývá s hlavní vlnou <...> ŠF III 74 odražená vlna: Jestliže zákony odrazu zvukových vln odpovídají zákonům světla, pak odražené vlny se musí vracet v rovnoběžném svazku <...> ŠF III 73 odražená vlna FTŽ₁ 10 odražená vlna FTŽ I 45 odražená vlna FTŽ₂ 28 odražená vlna FTŽ₃ 60 pružná vlna: <...> destička vyříznutá z křemenného krystalu kmitá ve střídavém elektrickém poli o vysoké frekvenci a vyvolává v ovzduší nebo kapalině krátké pružné vlny <...> BF II 63 pružná vlna FTŽ₁ 10 elastická vlna, vlna pružnosti FTŽ I 46 pružná vlna, elastická vlna FTŽ₂ 31 elastická vlna viz pružná vlna FTŽ₃ 61 pružná vlna FTŽ₃ 66 elektrická vlna: Vždyť elektrická vlna není vlna světla, tepla ani zvuku: světelnou vlnu vidíme, tepelnou cítíme, zvukovou slyšíme V 1891 2 24; Slavný vynálezce bezdrátového telegrafu, Ital Marconi, využil elektrické vlny, k jejichž vysílání tam, kam je třeba, nejsou zapotřebí dráty <...> T 1898 9 299 elektromagnetická vlna: <...> musíme vyvodit, že tentýž prostředek, nazývaný éter, který Terminologija | 2009 | 16 219 šíří světelné a tepelné vlny, je právě tím prostředkem, který šíří také elektromagnetické vlny V 1891 2 26 elektřina: Elektřina jako vlnění éteru V 1891 1 6 elektromagnetická vlna: Abychom si vytvořili jasnější představu o elektromagnetické vlně <...>, použijeme následující příklady FP VII 362; BF II 331 elektromagnetická, nebo elektrická vlna: Vložíme-li tedy kdekoli v prostoru periodické elektromagnetické rušení, například elektrické kmity, šíří se prostředím elektromagnetické neboli elektrické vlny BF II 333 elektromagnetická vlna FTŽ₁ 10; FTŽ₁ 46 elektromagnetická vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 61 zvukové vlny: Nejprve se seznamme s charakterem zvukových vln V 1890 12 188 zvuková vlna: Zvukové vlny se odrážejí od stromů, hor, mraků atd. ŠF III 74 akustická (= zvuková) vlna FTŽ₁ 10 zvuková (= akustická) vlna FTŽ₁ 11 akustická vlna, zvuková vlna FTŽ₁ 44 zvuková vlna, akustická vlna FTŽ₁ 46 akustická vlna FTŽ₂ 28; FTŽ₃ 60 zvuková vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 61 podélná vlna: Mluvíme o podélné vlně tehdy, když se směr kmitání částic shoduje se směrem vlny <...> FP I 56; FTŽ₁ 11; V pevných pružných tělesech a kapalinách mohou vznikat jak příčné, tak podélné vlny <...> BF I 176; FTŽ₁ 47 podélná (longitudinální) vlna: Poznamenejme zde ještě, že existují dva druhy vln: podélné (longitudinální) a příčné vlny (transverzální) FP I 56 podlouhlá vlna: Posouváním jezdce tam a zpět trubicí získáme podlouhlé vlny ŠF III 70 podélné vlny TFR 139 podélná vlna FTŽ₂ 29; FTŽ₃ 62 kulová vlna: Pokud ve vzduchu nebude kmitat jeden bod, nýbrž těleso složené z mnoha bodů, například ladička, pak každý jeho bod vytvoří kulové vlny ŠF III 70 sférické vlny TFR 139 kulová (= sférická) vlna FTŽ₁ 11 sférická (= kulová) vlna FTŽ₁ 11 kulová neboli sférická vlna: Jestliže se vlna šíří z kteréhokoli zdroje vlnění všemi směry stejnou rychlostí, pak je povrch vlny kulový; v tom případě máme kulovou neboli sférickou vlnu BF III 130 220 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida sférická vlna: Jestliže se vlna šíří z libovolného středu všemi směry stejnou rychlostí, je povrch vlny kulový; pak máme sférickou vlnu BF I 183 kulová vlna, sférická vlna FTŽ₁ 50 sférická vlna, kulová vlna FTŽ₁ 50 kulová vlna, sférická vlna FTŽ₂ 30 sférická vlna viz kulová vlna FTŽ₂ 30 sférická vlna FTŽ₃ 64 příčná, neboli transverzální vlna: Příčnou, neboli transverzální, vlnu máme tehdy, když je kmitová dráha částic kolmá k dráze vlny FP I 56 příčná vlna (transverzální): Zde ještě poznamenáme, že existují dva druhy vln: podélné (longitudinální) a příčné vlny (transverzální) FP I 56 příčné vlny (příčné vlnění) TFRI139 příčná vlna: Skládají se z podélné a příčné vlny <...> FP I 56 příčná vlna: V pevných pružných tělesech i v kapalinách mohou vznikat jak příčné, tak podélné vlny <...> BF I 176 příčná vlna FTŽ₁ 11; FTŽ₁ 50 příčná vlna FTŽ₂ 30; FTŽ₃ 65 postupující vlna: Postupující vlna, narazí-li na jakoukoli překážku, odrazí se od ní a šíří se opačným směrem BF I 180 postupující vlna FTŽ₁ 11 postupující vlna FTŽ₁ 50 postupující vlna FTŽ₂ 30; FTŽ₃ 65 stojatá vlna: <...> tímto způsobem je maximální amplituda stojaté vlny dvakrát větší než maximální amplituda postupující vlny BF I 181 stojatá vlna: Vlna, jejíž uzly zůstávají stále na stejných místech, se nazývá stojatou vlnou BF I 181 stojatá vlna FTŽ₁ 11 stojatá (vlna) FTŽ₁ 50 stojatá vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 65 tepelná vlna: <...> musíme vyvodit, že právě totéž prostředí, nazývané éterem, které přenáší vlny světelné a tepelné, je právě tímto prostředím přenášejícím elektromagnetické vlny V 1891 2 26 tepelná vlna FTŽ₁ 11 Terminologija | 2009 | 16 221 tepelná vlna FTŽ₁ 51 tepelná vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 66 světelná vlna: <...> musíme vyvodit, že totéž prostředí, nazývané éterem, které doprovází světelné vlny a tepelné, je právě tím prostředím, které doprovází elektromagnetické vlny V 1891 2 26 světelná vlna FTŽ₁ 11; Světelné vlny jsou velmi krátké <...> BF III 128; FTŽ I 51 světelná vlna FTŽ₂ 31; FTŽ₃ 66 vodní vlna: Země se houpala a kolébala pod našima nohama jako jakési plavidlo nebo loďka na vodních vlnách zmítaná K 1869 5 18 vodní vlna: To pozorujeme i u vodních vln, když vhodíme ne jeden, ale celou hrst kamínků ŠF III 70; FTŽ₁ 11; FTŽ I 52 vodní vlna FTŽ₃ 67 stav skupenství: hmotné skupenství A 1886 5 154 stav: Síla magnetického pole na rovníku stavu je dvakrát menší než ve stavu na ose stavu FP VII 15 stav A 1885 9 277; Změna stavu pevného tělesa v kapalné mění objem a tvárnost tělesa KF 181; Hmota tedy není nic jiného než množství látky, bez ohledu na to, jaká tato látka bude, z čeho je složena a v jakém stavu se nachází ŠF III 83; K takovým procesům patří změny stavu fyzických těles FP I 4 poloha neboli skupenství. Všechny změny polohy neboli skupenství fyzických těles <...> nazýváme přírodními jevy <...> FP I 3 existence, bytí, io, skupenství TFR 1174 skupenství: FTŽ₁ 13; O něco později Franklin (1706–1790) vytvořil unitární hypotézu elektrizace těles, podle níž mají všechna tělesa v normálním stavu nezaznamenatelné („přirozené“) množství elektřiny BF II 6 bytí, -í FTŽ I 59 bytí viz stav FTŽ₂ 37 stav|a, -u FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 75 plynné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3 plynný stav, plynnost TFR 181 plynný stav: V oblasti katody se tedy vytvoří hydroxid draselný a na katodě se objeví vodík v plynném stavu <...> FP VII 206 222 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida plynný stav FTŽ I 59 plynný stav FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 76 pevné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3 pevné skupenství FTŽ I 60 pevné skupenství FTŽ₂ 35; FTŽ₃ 77 magnetický stav: Tato smyčka tedy vyjadřuje tendenci magnetického stavu přetrvávat FP VII 263 magnetický stav FTŽ I 61 magnetický stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 77 neutrální stav FTŽ I 61 neutrální stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 78 normální poloha: Kyvadlo vychýlené ze své normální polohy má určitý přebytek potenciální energie <...> FP I 59 rovnovážná poloha: Nakloníme-li například vejce z jeho rovnovážné polohy, zvedáme jeho těžiště a tím zvyšujeme jeho potenciální energii FP I 69 normální stav: Každý supravodič má svou charakteristickou teplotu, při níž přechází z normálního stavu do supravodivého stavu BF II 98 normální stav FTŽ I 61 normální stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 78 základní stav: První základní stav znázorňuje obrázek 12 FP VII 14 základní stav FTŽ₁ 13; FTŽ I 62 základní stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79 rovnovážná poloha: Jestliže trojúhelník podepřeme v průsečíku jeho těžnic, bude takový trojúhelník v rovnovážné poloze FP I 66 rovnovážná poloha, rovnovážný stav FTŽ I 62 rovnovážný stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79 klidová poloha: <...> v tělese je třeba najít takový bod, v němž se podepřené těleso vrátí do klidové polohy, jestliže je uvedeno do pohybu FP I 66 klidový stav: Když se těleso v různých okamžicích nachází na témže místě, říkáme, že je v klidu (klidovém stavu) FP I 12 Terminologija | 2009 | 16 223 klid, klidový stav FTŽ I 62 klidový stav FTŽ₂ 36; FTŽ₃ 79 kapalné skupenství: Látka se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném KF 3 kapalný stav: Při elektrolýze KCl v kapalném stavu dosahují při vysokých teplotách ionty draslíku katody <...> FP VII 206 kapalné skupenství FTŽ I 63 kapalný stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80 supravodivý stav: Každý supravodič <...> přechází z normálního stavu do supravodivého stavu BF II 98; FTŽ I 63 supravodivý stav: V tomto případě vzniká určitý přechodný stav mezi normálním a supravodivým stavem BF II 211 supravodivý stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80 mezistav: V tomto případě vzniká určitý mezistav mezi normálním a supravodivým stavem BF II 211; FTŽ I 63 mezilehlý stav FTŽ₂ 37; FTŽ₃ 80 elektřina elektřina: Několik předmětů, jako například sklo, jantar, pryskyřice, kočičí kůže, hedvábí, smola a tak dále, mají v sobě elektřinu K 1851 11 42 jantarství: Podle skutečného litevského jazyka bychom to mohli nazývat jantarstvím, ale pro tentokrát zůstaneme u názvu, který tomu předmětu dali vzdělaní lidé, a budeme jej nazývat Elektricitāt (= Elektrizität – A. K.), nebo lépe podle naší výslovnosti elektřinou K 1851 11 42 elektrická: <...> působení elektrického na soustavu drátů <...> A 1886 6 170 elektrická síla: <...> elektrická síla je vlnivým pohybem nějakého vnitřního V 1891 2 26 elektrika: Elektrika se teprve nedávno podařilo zachytit a zapřáhnout do strojů místo páry <...> T 1898 10 330 [gintra] elektřina: Bouřková [gintra] elektřina ĮTK 85 elektřina [gintra]: Opačné, protikladné hodnoty elektřina [gintra] ĮTK 73 elektřina A 1883 8–10 281; A 1885 10–11 324; Díky elektřině se nyní získává hliník mnohem čistší než dříve V 1893 1 12; A tak je elektřina jistou přírodní silou, stejně jako teplo, světlo nebo gravitace PF 94; TFR 1102; Elektřina si razí cestu těmi místy ve vzduchu, která kladou menší překážky <...> ŠF II 26; Dva druhy elektřiny FP VII 34; FTŽ₂ 21; Stav, který vyvoláváme třením těles, nazýváme elektrickým stavem a jeho původce elektřinou BF II 5; FTŽ I 141 224 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida elektřina FTŽ2 70; FTŽ3 154 záporná elektřina: Přírodní elektřina se proto dělí na kladnou (pozitivní) a zápornou (negativní) A 1885 10-11 321 záporná elektřina: Teorie, že elektřina je dvojího druhu: kladná a záporná <...>dodnes převládá bez jakýchkoli omezení V 1891 1 7 záporná elektřina: Elektřina jiných předmětů <...>, pokud se podobá elektřině pryskyřičné tyčinky – nazývá se záporná elektřina PF 95 pryskyřičná neboli kaučuková elektřina: Jsou tedy dva druhy elektřiny: jednu z nich nazýváme obvykle skleněná elektřina, druhou pryskyřičná neboli kaučuková elektřina ŠF II 14 záporná elektřina, pryskyřičná neboli kaučuková elektřina TFR 842 záporná elektřina: Atomy záporné elektřiny FP VII 385; Tato hypotéza tvrdila, že v tělesech jsou odděleně kladná („skleněná“) a záporná („pryskyřičná“) elektřina BF II 6 záporná elektřina: Pokud tyto paprsky na své cestě narazí na nějaký vodič, třeba i na samotný křížek, pak jej nabijí zápornou elektřinou ŠF II 52; FTŽ1 21 záporná elektřina FTŽ I 142 záporná elektřina FTŽ2 70; FTŽ3 154 atmosférická elektřina: <...> musí hrát důležitou úlohu při vysvětlování projevů atmosférické elektřiny a zemského magnetismu V 1891 2 26 atmosférická elektřina: Je třeba říci, že věda o atmosférické elektřině je poměrně mladá <...> FP VII 125; FTŽ1 21; FTŽ I 141 atmosférická elektřina FTŽ2 70; FTŽ3 154 kontaktní elektřina: Kontaktní elektřina a její zákony FP VII 133 dotyková elektřina FTŽ1 22 dotyková elektřina, kontaktní elektřina FTŽ I 142 kontaktní elektřina, elektřina při dotyku FTŽ2 70 elektřina při dotyku FTŽ3 155 přídatná (pozitivní) elektřina:Přírodní elektřina se tehdy rozdělovala na přídatnou (pozitivní) a úbytkovou (negativní) A 1885 10–11 321 přídatná elektřina: Teorie, že elektřina je dvojí: přídatná a úbytková <...> dodnes převládá bez jakýchkoli omezení V 1891 1 7 pozitivní elektřina: Elektřina jiných těles, jestliže se rovná elektřině skleněné tyčinky, se rovněž nazývá pozitivní elektřina <...> PF 95 skleněná elektřina: Existují tedy dva druhy elektřiny: jednomu z nich říkáme jednoduše skleněná elektřina, druhému pryskyřičná neboli kaučuková elektřina ŠF II 14 Terminologija | 2009 | 16 225 kladná elektřina: Podle tohoto příkladu budeme ve fyzice jeden druh elektřiny, totiž tu, kterou získáme třením skleněné tyčinky hedvábím nebo amalgamovanou kůží, nazývat kladnou elektřinou <...> ŠF II 16; FTŽ₁ 22 kladná skleněná elektřina: Mezitím kladná skleněná elektřina elektrizuje vlivem zoubky hřebenu <...> ŠF II 20 stejnorodá neboli kladná elektřina: Pak by vlivem b na horní části kotouče vznikly opačné, totiž záporné elektřiny, a na spodní části stejnorodé neboli kladné ŠF II 25 stejnorodá elektřina: To se děje proto, že stejnorodá elektřina projde naším tělem do země, zatímco opačná se zachová <...> ŠF II 19 elektřina stejného znaménka: <...> tělesa nabitá elektřinou stejného znaménka se odpuzují, tělesa nabitá elektřinou různého znaménka se přitahují BF II 9 kladná elektřina: Protože tyto dvě elektřiny působí opačně, začalo se skleněné elektřině říkat kladná elektřina <...> FP VII 36; Skleněná elektřina se považuje za kladnou, zatímco ebonitová za zápornou BF II 9 kladná elektřina FTŽ₁ 22 kladná (kladná) elektřina FTŽ I 142 kladná elektřina FTŽ₂ 70; FTŽ₃ 155 energie V 1891 1 7; ŠF III 94; FP I 69; FTŽ₁ 25; BF II 106; FTŽ I 156; FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 170 akustická energie FTŽ₁ 25 zvuková energie: Kromě toho se část práce mění ve zvukovou energii BF I 273 akustická energie, zvuková energie FTŽ I 156 akustická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 171 zvuková energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 172 chemická energie: Zde vidíme příklad, který nám ukazuje přeměnu chemické energie v tepelnou energii ŠF III 93; Dnes už nemluvíme o silách, ale hovoříme o magnetické, elektrické, chemické a dalších energiích FP I 60 chemická energie (energie vybuchujícího střelného prachu): Kromě výše uvedených druhů mechanické energie existuje ještě <...> chemická energie (energie vybuchujícího střelného prachu) ŠF III 92 chemická energie: <...> dříve nahromaděná v bombě chemická energie se mění v mechanickou ŠF III 93; FTŽ₁ 25; <...> máme mechanickou, tepelnou, elektrickou, magnetickou, elektromagnetickou, atomovou, zářivou, chemickou atd. energii BF I 48; FTŽ I 156 chemická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 171 226 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida elektrická energie: <...> neustále pohlcujíc elektrickou energii a přeměňujíc ji v tepelnou energii, vyvolává novou činnost hydrodynamické baterie <...> V 1891 2 26 elektrická energie: <...> elektrická energie se mění v tepelnou energii (vodič, kterým prochází elektrický proud, se zahřívá) ŠF III 93; Velkou výhodou elektrické energie je, že <...> ji lze snadno vytvořit v jakékoli síti vodičů <...> FP VII 187; FTŽ I 158 energie elektrického proudu FP VII 187; Tato práce se nazývá energie elektrického proudu BF II 85 elektrická energie FTŽ₁ 25; <...> veličinu <...> nazýváme tepelným ekvivalentem elektrické energie BF II 86 elektrická energie FTŽ I 157 elektrická energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 172 elektrická energie FTŽ₃ 172 potenciální neboli polohová energie: Kromě pohybové energie může existovat také potenciální neboli polohová energie ŠF III 92 potenciální energie: Tento příklad nám tedy ukazuje, že pohybová energie se mění v potenciální energii ŠF III 92–93 potenciální neboli polohová energie: V takových případech hovoříme o potenciální neboli o polohové energii FP I 58 potenciální energie: Kyvadlo vychýlené ze své rovnovážné polohy má určitou zásobu potenciální energie navíc <...> FP I 59; FTŽ I 158 polohová neboli potenciální energie: Tato energie závisí na místě tělesa v prostoru, tedy na jeho poloze, a proto se nazývá polohová neboli potenciální energie tělesa BF I 47 potenciální energie: potenciální energii tělesa určuje nejen jeho konečná, ale i počáteční poloha <...> BF I 47; FTŽ₁ 25 potenciální energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 175 pohybová neboli kinetická energie: Těleso, o němž nyní hovoříme, se samo pohybuje, letí, a energie takového pohybujícího se tělesa se nazývá pohybová neboli kinetická energie ŠF III 91 energie pohybu neboli kinetická energie: Proto říkáme, že každá pohybující se hmota má určitou zásobu energie a tuto energii nazýváme energií pohybu neboli kinetickou energií FP I 57; Energii, kterou má pohybující se těleso, nazýváme energií pohybu neboli kinetickou energií BF I 46 pohybová energie: Tento příklad nám tedy ukazuje, že pohybová energie se mění v energii potenciální ŠF III 92–93 kinetická, kinetická energie TFR 426 kinetická energie TFR 77; Můžeme tedy nyní vypočítat kinetickou energii tělesa, které současně translačně i rotačně se pohybuje <...> FP I 87; FTŽ₁ 25; Zderivujme výraz pro kinetickou energii podle rychlosti v <...> BF I 46; FTŽ I 158 Terminologija | 2009 | 16 227 kinetická energie FTŽ2 77; FTŽ3 173 mechanická energie: Obecně řečeno, mechanická energie se mnohem snáze mění v teplo než naopak ŠF III 94 mechanická, mechanická energie TFR 586 mechanická energie: Když mluvíme o mechanické energii vody, je samozřejmé, že množství energie této vody je úměrné její hmotnosti a výšce hladiny <...> FP I 60; FTŽ₁ 25; Poměr mechanické energie a tepla, nazývaný mechanický ekvivalent tepla, poprvé experimentálně určil Joule BF I 272; FTŽ I 158 mechanická energie FTŽ₂ 77; FTŽ₃ 174 energie záření TFR 528 energie záření: FTŽ₁ 25; Kvantová energie záření BF III 306: FTŽ I 160 energie záření FTŽ₂ 78 energie vyzařování FTŽ₃ 176 energie pružnosti, elasticity, tuhosti, pevnosti, pružení, pružnosti, tuhosti, pevnosti TFR 1351 energie pružnosti, energie elasticity FTŽ₂ 78 energie pružnosti FTŽ₃ 177 nahromaděná energie: Změní-li se elektrický náboj vodiče, změní se intenzita elektrického pole, které se vytvořilo v jeho okolí, a zároveň se změní i nahromaděná energie BF II 34 akumulovaná energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 176 energie excitace neboli aktivace: Z koeficientu B můžeme určit energii excitace neboli aktivace polovodičů <...> BF II 106 aktivační energie FTŽ₁ 25; FTŽ I 156 budicí energie FTŽ₁ 25; FTŽ I 160 aktivační energie FTŽ₂ 76; FTŽ₃ 170 budicí energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 177 tepelná energie: Elektřina se tedy zde mění v tepelnou energii ŠF III 94; <...> kinetická energie zaniká a na jejím místě se objevuje tepelná energie <...> FP I 60; TFR 1271 tepelná (energie zahřáté páry): TFR 1481 tepelná energie (energie zahřáté páry): Kromě výše uvedených druhů mechanické energie existuje ještě tepelná energie (energie zahřáté páry) <...> ŠF III 92 228 Angele Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida tepelná energie: Tyto příklady nám ukazují přeměnu mechanické energie v tepelnou energii ŠF III 93; FTŽ₁ 25: <...> v termodynamické rovnováze je tepelná (kinetická energie molekul) energie rozdělena stejným dílem mezi všechny stupně volnosti <...> BF I 242; FTŽ₁ I 160 tepelná energie FTŽ₂ 78; FTŽ₃ 177 elektrický výboj elektrický výboj: Tehdy máme elektrický výboj mezi dvěma mraky FP VII 126; TFR 1458 výboj. -e ĮTK 77 vybití FTŽ₁ 37; charakter výboje závisí na tlaku plynu v trubici a na napětí mezi elektrodami BF II 149; FTŽ₁ 254 výboj. elektrický výboj FTŽ₁ 251 vybití FTŽ₂ 117 vybití FTŽ₃ 276 výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 273 anomální výboj: A teprve při anomálním výboji napěťový pokles náhle vyskočí BF II 285 anomální doutnavý výboj FTŽ₃ 273 elektrický výboj: Bludičky (něm. Elmsfeuer) jsou světélkující elektrický výboj A 1883 8–10 281 elektrický výboj KF 292 elektrický výboj ĮTK 74 elektrický výboj ĮTK 77; TFR 1458; Tehdy máme elektrický výboj mezi dvěma mraky FP VII 126 elektrický výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274 jiskrový výboj: Když se mezi dvěma elektricky nabitými vodiči <...> vytvoří dostatečné množství iontů, teprve tehdy začíná jiskrový výboj FP VII 386 jiskrový výboj FTŽ₁ 37: <...> napětí dosáhne takové hodnoty, že přeskočí elektrická jiskra, která prorazí vrstvu plynu nebo jiného dielektrika mezi vodiči. Vzniká jiskrový výboj BF II 143 jiskrový výboj FTŽ₁ 251 jiskrový výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274 obloukový výboj FTŽ₁ 37. Při obloukovém výboji je hustota elektrického proudu vysoká <...> BF II 148 Terminologija | 2009 | 16 229 obloukový výboj FTŽ₁ 251 obloukový výboj FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274 žhnoucí výboj FTŽ₁ 37; <...> můžeme získat několik forem samostatného výboje v plynu: jiskrový, tichý, žhnoucí výboj <...> BF II 143 žhnoucí výboj FTŽ₁ 251 žhnoucí výboj FTŽ₂ 116 žhnoucí výboj FTŽ₃ 274 samostatný výboj FTŽ₁ 37 samovolný výboj: A tento děj již probíhá nepřetržitě; výboj se stává samovolným BF II 135 samovolný výboj FTŽ₁ 251 samovolný výboj, spontánní výboj FTŽ₂ 116 samovolný výboj FTŽ₃ 274 tichý výboj FTŽ₁ 38 [tiché vybíjení: V síti vysokého napětí je tichý výboj nežádoucí <...> BF II 147 tichý výboj FTŽ₁ 252 tylusis išlydis FTŽ₂ 116; FTŽ₃ 274 korónový výboj FTŽ₁ 38; V technice se korónový výboj používá v elektrických filtrech k čištění vzduchu a plynů od příměsí BF II 147 korónový výboj FTŽ₁ 252 vainikinis išlydis FTŽ₂ 117; FTŽ₃ 274 síla síla: <...> země má v sobě takovou sílu, kterou k sobě přitahuje všechno, co jen na ní je A 1884 5–6 210 syla:<...> jog taip veik elektriškoji srovė apsistojusi, ir <...> savo magnetiškąją Sylą pametusi K 1851 13 50; A 1885 9 277; Pačios elektriškos ir magnetiškos sylos buvo dėl jo esingu, sugaunamu dalyku <...> V 1891 I 7 sylė K 1879 31 125 síla (síla): <...> řeka, tekouc svým vlastním způsobem, vydá veškerou svou sílu toku sílu (sílu) na práci A 1885 12 408 vítr: <...> bude mít střední vítr, rovnající se větru o síle 4 koní <...> A 1886 I 31 230 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida macis: <...> blesková macis A 1886 1 25 vėka nebo macis: <...> blesková vėka nebo macis A 1886 1 25 vieką: Motor, zdá se, levně vyrábí mechanickou vieką <...> V 1889 5 73 spėka A 1885 9 263; Skládání sil KF 47 spėka, síla (sila) A 1884 7–8 217 pajėga: Inženýři chtějí všude, kde se to naskytne, spojovat přírodní síly a zapřáhnout je do práce <...> V 1889 5 73; <...> z tohoto hlediska může [kapalný vzduch] jako síla pohánějící stroje nahradit páru, a možná i elektřinu <...> T 1898 12 392; <...> vidíme pohyb předmětu a říkáme: tato událost má příčinu a tuto příčinu nazýváme silou PF 7 pajėga (syla): Beru knihu; k jejímu přidržení je třeba větší či menší síly (sylos) <...> PF 5 jėga: Síla může působit na všechny částice tělesa nebo jen na některé z nich KF 45; Takže v mechanice můžeme sílu F vyjádřit součinem hmotnosti m a zrychlení a SF III 85; působení sil neboli pohyby těles ve vztahu k působícím silám zkoumá dynamika <...> FP I 13; impuls síly TFR 386; FTŽ₁ 39; <...> činitele, které mění stav těles, nazýváme silami BF I 28; FTŽ I 268 síla FTŽ₂ 123 síla, síly FTŽ₃ 290 odporová síla: Protože kladná elektřina kuličky je blíže k záporné elektřině tyče než záporná elektřina kuličky, je v takovém případě přitažlivá síla větší než odporová síla a kulička je přitahována k tyči FP VII 40 odpudivá síla: Odpudivou sílu působící mezi stejnojmennými magnetickými póly považujeme za kladnou, zatímco přitažlivou sílu působící mezi různými póly za zápornou BF II 158 odpudivá síla: Působením odpudivé (přitažlivé) síly mezi uvedenými [kuličkami] se tyčinka otočí a navine závěsné vlákno BF II 11 odpudivá síla FTŽ₁ 40 odpudivá síla FTŽ I 272 odpudivá síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 294 deformační síla: Vzali jsme dvě absolutně pružné koule, tedy takové, jejichž pružné síly se během krátké doby deformace rovnaly deformačním silám FP I 31 deformační síla FTŽ₂ 123; FTŽ₃ 291 pružná síla: <...> tento bod je pružnými silami spojen s následujícím bodem <...> FP I 54 Terminologija | 2009 | 16 231 pružná síla: <...> pružné síly se během krátké doby stlačení rovnaly deformačním silám FP I 31 pružná síla FTŽ₁ 39 pružná síla: Takovou sílu nazýváme pružnou silou BF I 155 pružná síla, síla pružnosti FTŽ I 269 síla pružnosti, pružná síla FTŽ₂ 124 síla pružnosti FTŽ₃ 294 elektrická síla A 1885 10–11 324 elektrická síla: Samotné elektrické a magnetické síly byly pro něj existujícími, uchopitelnými věcmi <...> V 1891 1 7 elektrická síla: <...> neboť elektrická síla zahušťuje kyslík ve vzduchu a vytváří ozon ŠF II 27; Elektrické síly, které působí uvnitř izolátorů, mají dvojí původ <...> FP VII 102 elektrická síla FTŽ₁ 39; Podle ní [teorie] vzniká v okolí elektrického náboje zvláštní stav, který je příčinou působení elektrických sil BF II 13; FTŽ I 269 elektrická síla FTŽ₂ 123; FTŽ₃ 291 elektromotorická síla: <...> v kotvě motoru vzniká indukovaná elektromotorická síla opačného směru <...> FP VII 328 elektromotorická síla (nebo potenciálový rozdíl) TFR 1477 elektromotorická síla FTŽ₁ 39; Změnu napětí v obvodu E₁ + E₂ <...> nazýváme elektromotorickou silou galvanického článku elektromotorická síla BF II 79 elektromotorická síla (v vi) FTŽ I 269 elektromotorická síla (evi) FTŽ₂ 123 elektromotorická síla FTŽ₃ 163 koercivní síla: Tedy se tato síla nazývá koercivní síla. U oceli je vždy výrazně větší než u železa FP VII 262 koercivní síla FTŽ₁ 40 koercivní síla FTŽ I 271 koercivní síla viz koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 124 koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 326 koercitivní síla viz koercitivní intenzita pole FTŽ₂ 292 koercitivní intenzita pole FTŽ₃ 769 řídicí síla FTŽ₁ 40: Řídicí síla je tím silnější, čím silnější je vnější pole BF II 43 232 Angele Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida síla přitažlivosti FTŽ I 271 síla přitažlivosti FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292 Coulombova síla FTŽ₁ 40; <...> Coulombova síla se rovná nule <...> BF II 13 Coulombova síla FTŽ I 271 Coulombova síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292 magnetická síla: <...> že se takto zastavil tok elektřiny a <...> ztratil svou magnetickou sílu K 1851 13 50 magnetická síla: Zjistíš, že éter, který šíří světelné vlny, má také schopnost přijímat změny, které nazýváme elektrickými a magnetickými silami V 1891 1 7 síla magnetu: Takové železo se nazývá magnet a zvláštní přitažlivá síla takového železa se nazývá síla magnetu ŠF II 3 magnetická síla: Magnetická síla Země působí na různých místech různými směry FP VII 8; FTŽ₁ 40; FTŽ I 271 magnetická síla FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292 magnetomotorická síla: S ohledem na zmíněnou podobnost mezi magnetickým tokem a elektrickým proudem se hovoří o magnetomotorické síle a magnetickém odporu <...> FP VII 259 magnetomotorická síla FTŽ₁ 40; Magnetomotorická síla magnetizačního pole Uₘ se vyjadřuje takto <...> BF II 215; FTŽ I 271 magnetomotorická síla FTŽ₂ 124 magnetomotorická síla FTŽ₃ 416 mezimolekulární síly: V pevných dielektrikách jsou nosiče elementárního náboje (ionty, atomy a molekuly) udržovány v určitých rovnovážných polohách atomovými nebo mezimolekulárními silami BF II 42 molekulární síla FTŽ₁ 40 molekulární síly FTŽ I 271 molekulární síly FTŽ₂ 124; FTŽ₃ 292 kohezní síla: <...> plyny mají jen velmi malou kohezní sílu a neustále se od sebe vzdalují KF 110 přilnavost, adheze, a (adhezní síla) TFR 1247 soudržná (kohezní) síla FTŽ₁ 40; <...> mezi atomy a molekulami působí silná soudržná (kohezní) síla <...> BF I 216 kohezní síla FTŽ I 271 síla soudržnosti, kohezní síla FTŽ I 272 Terminologija | 2009 | 16 233 kohezní síla, síla soudržnosti FTŽ2 124 kohezní síla viz síla soudržnosti FTŽ3 292 síla soudržnosti FTŽ3 293 tlaková síla: <...> tato veličina <...> skutečně závisí pouze na materiálu těch povrchů, jejich drsnosti a tlakové síle <...> FP I 28–29 tlaková síla: Tlaková síla je úměrná velikosti ploch stěny ŠF I 38 tlaková síla FTŽ1 40; FTŽ I 272 tlaková síla FTŽ2 124; FTŽ3 293 gravitační síla: Ale co je to gravitační síla, která nikomu nepatří a neviditelně přitahuje všechny věci ke středu Země? PF 7 gravitační síla: Směr gravitační síly KF 26 gravitační síla: Pokud ano, pak se měsíc při oběhu kolem Země udržuje na své eliptické dráze působením téže síly jako gravitační síla na Zemi FP I 43 tíhová síla: V každé nové poloze kruhu působí tatáž tíhová síla <...> FP I 94; Odtud vidíme, že při posouvání tělesa ve vodorovném směru tíhová síla nekoná žádnou práci <...> ŠF III 86–87; FTŽ1 40 tíha-síla: <...> rozkládáme tíhu-sílu P podle pravidla rovnoběžníku na 2 síly <...> FP I 28 tíhová síla viz tíha FTŽ2 124 tíha FTŽ2 335; FTŽ3 789 tečná síla: Chceme-li tedy vyvážit břemeno, je třeba na obvod hlavy šroubu působit tečnou silou <...> PF I 82 tečná (=tangentová) síla FTŽ1 40 tečná síla FTŽ I 273 tečná síla, tangentová síla FTŽ2 124 tečná síla viz tangentová síla FTŽ3 294 tangentová síla FTŽ3 292 tažná síla: Dnes <...> můžeme vídat malé dvoukolové nebo tříkolové vozíky, na nichž člověk sedící na sedadle může otáčet kolem jako nohou a bez jakékoli tažné síly jezdit po rovině neobyčejně rychle K 1869 26 103 tažná síla: Vidíme, že závaží F zavěšené na ose je dvakrát blíže k opěrnému bodu než konec provazu, k němuž je připojena tažná síla PF 14 působící síla: Známým příkladem rovnoměrně zrychleného pohybu je pád těles, neboli jejich volný pád, způsobený působením zemské síly <...> FP I 20 234 Angėlė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida tažná síla: Takové železo se nazývá magnet a zvláštní tažná síla takového železa tažná síla se nazývá magnetická síla ŠF II 3; V posledním případě je čas příliš krátký, aby naše tažná síla mohla překonat setrvačnost koule <...> FP I 22; FTŽ₁ 40 přitažlivá síla: Například potenciální energie kamene na hoře přechází působením přitažlivé síly <...> FP I 58; Sílu odpuzování působící mezi stejnojmennými magnetickými póly považujeme za kladnou, zatímco přitažlivou sílu působící mezi různými póly za zápornou BF II 158; FTŽ I 273 přitažlivá síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294 síla tření: Dnes však dobře víme, že ve všech těchto případech působí síly tření FP I 59 síla tření: Takže síla tření vždy ruší hybnost pohybu FP I 27 síla tření: Síly tření jsou obráceny na stranu opačnou k síle P <...> ŠF III 89; Síly tření valících se těles síly tření jsou menší než u klouzajících těles <...> BF I 103; FTŽ₁ 40; FTŽ I 273 třecí síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294 valenční síla: Vysvětluje se to tím, že v těchto elektrolytech jsou elektrostatické síly působící na ionty velké ve srovnání s valenčními silami <...> BF II 117 valenční síla FTŽ I 273 valenční síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294 hnací síla: Díky ní se závaží n puštěné na volno během první sekundy pohybuje po této podlaze a zanechává na ní přídavné závaží, které je v tomto případě hnací silou FP I 24 hnací síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294 působící síla: Vycházejíce z těchto výzkumů říkáme, že každá působící síla je úměrná hmotnosti a zrychlení <...> FP I 24–25 působící síla: Označíme-li působící sílu písmenem f <...>, můžeme napsat následující rovnici <...> FP I 27 působící síla (působící síla) FTŽ I 274 působící síla FTŽ₂ 125; FTŽ₃ 294 pohyb pohyb: Stejně jako každý pohyb může i hlas vykonávat odpovídající práci T 1898 7 33 pohyb nebo přemístění: Obecně řečeno, silou nazveme vše, co způsobuje pohyb nebo přemístění nějakého předmětu z jednoho místa na druhé PF 7 pohyb: Pohyb tělesa nazýváme změnu jeho polohy ve srovnání s polohou jiných nepohyblivých těles KF 34 Terminologija | 2009 | 16 235 pohyb (pohyblivost): Jevy pohybu (pohyblivosti) jsou v přírodě nejrozšířenější <...> FP I 12 pohyb, pohybu TFR 252 pohyb: Pohyb takových předmětů pohyb, jako je pohyb vlaku, ptáka či kulky, vidíme, protože se vzdálenost mezi námi a těmito předměty mění <...> ŠF I 18; Víme, že za určitých podmínek se každý pohyb zastaví, není-li udržován určitou silou <...> FP I 25; FTŽ₁ 41; Tento druh otáčení nazýváme pohybem gyroskopu pohybem BF I 173 pohyb: Čím více bude daný předmět zahřátý, tím větší musí být pohyb molekul ŠF I 109; TFR 879; FTŽ₁ 42 pohyb, pohyb FTŽ₁ I 277 pohyb, pohyb FTŽ₂ 126 pohyb FTŽ₃ 297 pohyb FTŽ₃ 301 pohyb po kružnici FTŽ₁ 41; Pohyb po kružnici je zrychlený pohyb BF I 66 kruhový pohyb, pohyb po kružnici FTŽ I 277 kruhový pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298 pohyb po normále FTŽ₁ 42 normální pohyb, pohyb po normále FTŽ I 280 normální pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 299 absolutní pohyb: <...> neznáme ani absolutní klid, ani absolutní pohyby FP I 16 absolutní pohyb: Éter a absolutní pohyb FP VII 432 absolutní pohyb FTŽ₁ 41 absolutní pohyb, absolutní pohyb FTŽ I 277 absolutní pohyb FTŽ₂ 126 absolutní pohyb FTŽ₃ 297 amžinasis judesys, arba perpetuum mobile: Taigi amžinasis judesys, arba perpetuum mobile, yra negalimas daiktas ŠF II 91 perpetuum mobile (věčný pohyb): Od nejstarších dob se tedy lidé snažili zhotovit takové stroje nebo uskutečnit myšlenku perpetuum mobile (věčného pohybu) FP I 84 věčný pohyb FTŽ₁ 68 věčný pohyb, perpetuum mobile FTŽ I 277 perpetuum mobile FTŽ II 536; FTŽ₂ 219 236 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida věčný pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 297 neuspořádaný pohyb: <...> zde v̄ označuje střední rychlost tepelného (neuspořádaného) pohybu elektronů BF II 94 chaotický pohyb, neuspořádaný pohyb FTŽ I 277 neuspořádaný pohyb, chaotický pohyb FTŽ₂ 126 chaotický pohyb viz neuspořádaný pohyb FTŽ₃ 298 neuspořádaný pohyb FTŽ₃ 298 Brownův pohyb FTŽ₁ 42 Brownův pohyb: Elementární elektrický náboj lze určit sledováním Brownova pohybu nabité částice v plynech BF II 41 Brownův (Brown) pohyb FTŽ I 277 Brownův pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298 zrychlovaný pohyb: Pokud za stejný čas urazí pokaždé stále delší dráhu, pak je pohyb zrychlován <...> ŠF I 19 zrychlující pohyb: Poslední rovnice vyjadřuje délku dráhy, kterou těleso pohybující se rovnoměrně zrychleným pohybem urazí za čas t <...> BF I 23 zrychlující pohyb FTŽ I 278 zrychlující pohyb FTŽ₂ 126 zrychlující pohyb FTŽ₃ 298 harmonický pohyb: Z nich je nejjednodušší harmonický periodický pohyb FP I 2 harmonický pohyb FTŽ₁ 42 harmonický pohyb FTŽ I 278 harmonický pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 298 proměnlivý pohyb TFR 126 proměnlivý pohyb TFR 879 měnící se pohyb: Obecně řečeno, skutečná rychlost v uvažovaném okamžiku při měnícím se pohybu by byla rychlostí bodu, kterou by měl, kdyby se od tohoto okamžiku pohyb přestal měnit (co do rychlosti a směru) FP I 17 proměnlivý pohyb FTŽ I 279 proměnlivý pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 299 Terminologija | 2009 | 16 237 křivočarý pohyb TFR 126 křivočarý (křivolaký) pohyb TFR 488 křivočarý pohyb FTŽ1 42; Zrychlení křivočarého pohybu jednoznačně popisují charakter změny rychlosti tělesa BF I 25; FTŽ I 279 křivočarý pohyb FTŽ2 126; FTŽ3 299 zpomalený pohyb: Pokud nepříznivá síla působí ze strany, pak pohyb nemusí být nutně zrychlený ani zpomalený ŠF I 26 zmenšený pohyb, zpomalovaný, ubývající, rovnoměrně zpomalovaný pohyb TFR 345 zpomalený pohyb FTŽ I 279 zpomalený pohyb FTŽ2 126 zpomalený pohyb FTŽ3 299 pohyb molekul KF 24 molekulární pohyb FTŽ1 42; FTŽ I 279 molekulární pohyb FTŽ2 126; FTŽ3 299 nerovnoměrný pohyb: Pohyb může být také rovnoměrný, pokud těleso za stejný čas urazí stejně dlouhou dráhu, anebo nerovnoměrný pohyb ŠF I 19 nerovnoměrný pohyb FTŽ1 42; FTŽ I 280 nerovnoměrný pohyb FTŽ2 127 nerovnoměrný pohyb FTŽ3 299 relativní pohyb: <...> můžeme mluvit pouze o relativním klidu a o relativních pohybech FP I 16 skutečný pohyb: Skutečný pohyb je zde kmitání hmotných bodů, jejich vibrace neboli oscilace <...> FP I 55 srovnávací, viditelný, relativní pohyb TFR 835 relativní pohyb FTŽ1 42 relativní pohyb, vzájemný pohyb FTŽ I 281 vzájemný pohyb, relativní pohyb FTŽ2 127 relativní pohyb FTŽ3 300 posuvný pohyb: Pohyb posuvného pístu lze pomocí určitých zařízení přeměnit na rotační <...> ŠF I 137 translační (= posuvný) pohyb FTŽ1 42 posuvný (= translační) pohyb FTŽ1 42; Kromě toho rozdělujeme pohyby na posuvné (translační) a rotační pohyby BF I 19 238 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida posuvný pohyb, translační pohyb, posouvání FTŽ₁ 281 posuvný pohyb, translační pohyb FTŽ₂ 127 posuvný pohyb FTŽ₃ 300 translační pohyb viz posuvný pohyb FTŽ₃ 301 statický (vertikální) pohyb: <...> to znamená, že celý jeho statický (vertikální) pohyb potrvá <...> sekundu FP I 35 vzpřímený pohyb, vertikální pohyb FTŽ₁ 281 vzpřímený pohyb, vertikální pohyb FTŽ₂ 127 vzpřímený pohyb FTŽ₃ 300 vertikální pohyb viz vzpřímený pohyb FTŽ₃ 301 rotační pohyb TFR 152 rotační pohyb FTŽ₁ 42 rotační pohyb: <...> pak máme rotační pohyb tělesa BF I 19 rotační pohyb: Kromě toho rozdělujeme pohyby na posuvné (translační) a rotační pohyby BF I 19 rotační pohyb, otáčení, rotace FTŽ₁ 282 rotační pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 300 tepelný pohyb FTŽ₁ 42: Při vyšších teplotách se rychlost pohybu zvyšuje, a tedy se zvyšuje energie tepelného pohybu BF I 273; FTŽ₁ 282 tepelný neboli termický pohyb: Proto pohyb částic tvořících tělesa nazýváme tepelným neboli termickým pohybem BF I 273 tepelný pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 301 posuvný pohyb: Když hovoříme o posuvných pohybech, můžeme pohyb celého tělesa nahradit pohybem jediného bodu <...> FP I 14 pohyb po přímce: Především zde máme na mysli pohyb po přímce <...> FP I 13 přímočarý pohyb FTŽ₁ 42; Podle tvaru dráhy, kterou těleso urazí, rozdělujeme pohyby na přímočaré a křivočaré BF I 19; FTŽ₁ 282 přímočarý pohyb FTŽ₂ 127; FTŽ₃ 301 rovnoměrný pohyb: Posuneme-li závaží n zprava nahoru, měli bychom zde rovnoměrný pohyb <...> FP I 22; FTŽ₁ 42; FTŽ₁ 282 Terminologija | 2009 | 16 239 rovnoměrný pohyb: Jestliže je kinetická energie udělená tělesu příčinou rovnoměrného pohybu <...>, pak se tato kinetická energie nakonec spotřebuje pouze na překonání třecí síly <...> FP I 69 rovnoměrný čili stejnoměrný pohyb: Kromě toho pohyb může být také rovnoměrný čili stejnoměrný, jestliže těleso za stejnou dobu urazí dráhu stejné délky <...> ŠF I 19 rovnoměrný (stálou rychlostí) pohyb: Takový pohyb nazýváme rovnoměrným (pohybem stálou rychlostí) BF I 19 rovnoměrný pohyb FTŽ₁ 127 stejnoměrný pohyb FTŽ₃ 301 rovnoměrně zrychlený pohyb: Z nejrůznějších proměnlivých pohybů jsou nejjednodušší rovnoměrně zrychlené nebo rovnoměrně zpomalené pohyby <...> FP I 17 rovnoměrně zrychlený pohyb: Jestliže délka dráhy, kterou těleso urazí, za stejnou dobu rovnoměrně narůstá, pak jde o rovnoměrně zrychlený pohyb <...> ŠF I 19 rovnoměrně zrychlený pohyb: <...> pohyb padajícího tělesa směrem dolů je tedy rovnoměrně zrychlený pohyb ŠF I 20 rovnoměrně zrychlovaný pohyb FTŽ₁ 42; Jestliže zrychlení zůstává po celou dobu konstantní, nazýváme pohyb tělesa rovnoměrně zrychlovaným pohybem BF I 21 rovnoměrně zrychlený(ý) pohyb FTŽ I 278 rovnoměrně zrychlený pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 301 pohyb s rovnoměrným zpomalováním: Z mnoha nejrůznějších proměnlivých pohybů jsou nejjednodušší pohyby s rovnoměrným zrychlováním nebo pohyby s rovnoměrným zpomalováním <...> FP I 17 pohyb s rovnoměrným zpomalováním: Pokud délka uražené dráhy tělesa za stejný čas rovnoměrně roste, jde o pohyb s rovnoměrným (uniformním) zrychlováním, pokud rovnoměrně klesá – pohyb s rovnoměrným zpomalováním ŠF I 19 zpomalený pohyb, zpomalující se pohyb, pohyb se snižující rychlostí, rovnoměrně zpomalující se pohyb TFR 345 rovnoměrně zpomalovaný pohyb FTŽ₁ 42 rovnoměrně zpomalovaný(ý) pohyb FTŽ I 279 rovnoměrně zpomalovaný pohyb FTŽ₂ 126; FTŽ₃ 301 kmitavý pohyb KF 218 kmitavý pohyb, kmitání FTŽ I 283 kmitavý pohyb viz kmitání FTŽ₁ 127 kmitání FTŽ₃ 925 náboj náklad, -u, m, náklad, -u, m TFR 625 240 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida náboj: K měření velikosti elektrického náboje v různých bodech vodiče používáme malý kovový kotouček se skleněnou rukojetí ŠF II 17 elektřina: <...> zkušební kulička je nabita stejnou elektřinou jako vnější povrch nádoby FP VII 41 náboj FTŽ₁ 50; Záporný elektrický náboj Země by měly rychle neutralizovat kladné ionty přiváděné proudy vodivosti vzduchu a konvekce BF II 68; FTŽ I 358 náboj, ~e FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 368 elektrický náboj: Elektřina přejde z tyčinky do kuličky a čím vícekrát se dotkneme nabité tyčinky, tím větší bude elektrický náboj v této kuličce ŠF II 13 elektrický náboj FTŽ₁ 50; Množství elektřiny obsažené v tělese nazýváme elektrickým nábojem BF II 9 elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369 elementární náboj FTŽ₁ 50 elementární elektrický náboj: Uvedený způsob měření elementárního elektrického náboje e vychází ze Stokesova zákona BF II 41 elementární elektrický náboj FTŽ I 359 elementární elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369 indukovaný náboj FTŽ₁ 50 indukovaný elektrický náboj: Nyní se pokusme prozkoumat, na čem závisí velikost indukovaného elektrického náboje vodiče q1 BF II 27; FTŽ I 359 indukovaný elektrický náboj FTŽ₂ 154; FTŽ₃ 369 záporný náboj FTŽ₁ 50 záporný náboj: V elektrostatickém poli vytvořeném elektrickými náboji začínají siločáry na kladném náboji (+ zdroji) a končí na záporném náboji (− zdroji) <...> BF II 14 záporný náboj FTŽ I 360 záporný náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 369 specifický náboj FTŽ₁ 50; FTŽ I 360 specifický elektrický náboj: Poměr množství elektrického náboje q částice k její hmotnosti m nazýváme jejím specifickým elektrickým nábojem BF II 89 měrný náboj, specifický náboj FTŽ₂ 155 měrný náboj FTŽ₃ 370 Terminologija | 2009 | 16 241 bodový náboj FTŽ₁ 50; FTŽ I 361 bodový elektrický náboj: Můžeme si představit, že elektrický náboj je soustředěn v bodě. Tehdy hovoříme o bodovém elektrickém náboji BF II 9 bodový náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370 kladný náboj FTŽ₁ 50 kladný náboj: V elektrostatickém poli vytvořeném elektrickými náboji začínají siločáry v kladném náboji (+ zdroji) a končí v záporném náboji (− zdroji) <...> BF II 14 kladný náboj FTŽ I 361 kladný náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370 objemový elektrický náboj: <...> v důsledku nehomogenity se indukují různé elektrické náboje, a proto uvnitř [dielektrika] vznikají objemové elektrické náboje BF II 45 objemový náboj FTŽ I 361 objemový náboj FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 370 těleso předmět: Předměty, které samy o sobě sice nemají elektřinu, ale tak snadno přijímají elektřinu z jiného předmětu, nazýváme přijímajícími K 1851 11 42; Každý předmět má hmotnost; není-li ničím podpírán, padá dolů ŠF I 13 předmět: Rozebereme, jak teplo přenášejí pevné, kapalné a plynné předměty PF 65 těleso: Těleso vydává zvuk tím, že svými vibracemi působí na okolní prostor (například na vzduch) rázy KF 220 těleso: Mějme dáno těleso NM (obr. 22), které stojí před zrcadlem dále než střed ŠF III 17; TFR 1377; <...> každé těleso zaujímá větší či menší část prostoru <...> FP I 3; FTŽ₁ 50; Za tvrdost považujeme tělesa odpor proti pronikání jiného tělesa BF I 108; FTŽ I 362 těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371 absolutně pružné těleso: Nyní vezměme dvě pružná tělesa (zde máme na mysli absolutně pružná tělesa, která ve skutečnosti neexistují <...>) <...> FP I 30 absolutně pružné těleso: Absolutně pružná tělesa by byla taková, která by v každém okamžiku působení vnějších sil kladla těmto silám stejně velký odpor <...> FP I 30 tuhé neboli pružné těleso: <...> srazí-li se tuhá neboli pružná tělesa, například koule vyrobené ze slonoviny FP I 30 242 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida tuhnoucí, zpevňující se, pevnící, pružnící tělesa TFR 1352 pružné těleso: Pružnými tělesy se nazývají ta, která se vlivem vnějších sil rovněž deformují <...> FP I 30 pružné těleso FTŽ₁ 51 pružné těleso, elastické těleso FTŽ₁ 364 pružné těleso, elastické těleso FTŽ₂ 156 pružné těleso FTŽ₃ 372 fyzické těleso KF 1 fyzické těleso: Některé další přednosti fyzických těles KF 7 fyzika, fyzické těleso TFR 1377 fyzikální těleso: Všechna taková tělesa, která přímo působí na naše smyslové orgány, se tedy nazývají fyzická tělesa FP I 3; FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 362 fyzikální těleso FTŽ₁ 362 fyzické těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371 fyzikální těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 371 homogenní těleso:U těles homogenního tvaru lze vypočítat moment setrvačnosti <...> FP I 86 homogenní těleso, stejnorodé těleso FTŽ₁ 362 stejnorodé těleso, homogenní těleso, FTŽ₂ 156 homogenní těleso FTŽ₃ 372 elektrizovatelné těleso: Elektrizovatelná a neelektrizovatelná tělesa FP VII 34 elektrizované těleso: Každé elektrizované těleso elektrizuje cestou vlivu druhý vodič stojící blízko <...> ŠF II 19; Jednotlivé části vodiče přiblíženého k elektrizovanému tělesu se ocitnou v oblastech s různým potenciálem BF II 27 zelektrizované těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 372 pevná látka: Pevné látky umožňují hlasu šířit se ještě lépe než kapaliny PF 78 pevné těleso: Relativní hmotnost pevného tělesa lze takto zjistit ŠF I 16 absolutně tuhé těleso: Statická síla, která, řekněme, působí na absolutně tuhé těleso tlakem, také uděluje tomuto tělesu určitý moment <...> FP I 56 pevné těleso: Molekuly pevného tělesa jsou navzájem tak pevně spojeny, že k jejich oddělení je zapotřebí určité síly <...> ŠF I 4; <...> je třeba překonat tření mezi klouzajícími vrstvami kapalného tělesa, které je mnohem menší než tření mezi částicemi pevných těles FP I 29 Terminologija | 2009 | 16 243 tuhé těleso: <...> tuhé těleso samo bez vnějšího působení zachovává svůj tvar a objem ŠF I 4 tuhé těleso: <...> tuhými tělesy se nazývají taková tělesa, jejichž jednotlivé části jsou navzájem tak pevně spojeny, že k přemístění některé části tuhého tělesa (ke změně vzhledu tělesa) <...> je třeba vynaložit poměrně velkou sílu KF 1 tuhé těleso: Takové vlny vznikají v tělesech, <...>, která se vyznačují takzvanou pružností tvaru, například tuhá tělesa FP I 56; Vazebná energie tuhých těles BF I 358 tuhé těleso FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 363 tuhé těleso FTŽ₂ 155; FTŽ₃ 372 plastické těleso: Při srážce se také zploští jako plastická tělesa <...> FP I 31 plastické těleso FTŽ₁ 51; FTŽ₁ 363 plastické těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372 průhledné těleso: Paprsky některými tělesy procházejí, jinými však ne. První se nazývají průhledná tělesa, druhá neprůhledná ŠF III 3 voskovité, průhledné těleso TFR 666 průhledné těleso FTŽ I 363 průhledné těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372 rotující předmět: <...> čím je těžší, tím větší bude odstředivá síla působící na rotující předmět ŠF I 29 rotující těleso: K seznámení s vlastnostmi rotujících těles a nalezení zákonů těchto vlastností <...> lze využít hračku známou již několik tisíc let, káču FP I 91 rotující těleso FTŽ I 363 rotační těleso FTŽ₂ 156; FTŽ₃ 372 magnetismus magnetismus: <...> bude třeba promluvit také pár slov o magnetismu K 1851 12 46 magnasizskost: Magnasizskost sama o sobě nestačí k vysvětlení hypnotických jevů A 1885 10–11 324 magnetismus A 1886 6 170 magnetismus: magnetismus Země ŠF II 9 magnetismus, a TFR 534 magnetismus: prvky magnetismu Země FP VII 21; FTŽ₁ 56; Taková tělesa byla nazývána přírodními magnety a jejich neobyčejné vlastnosti magnetismem BF II 157; FTŽ II 419 244 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida magnetismus FTŽ2 173; FTŽ3 415 zbytkový magnetismus FTŽ1 56; Nyní se pokusme odstranit zbytkový magnetismus <...> BF II 200 zbytkový magnetismus, neboli remanence: Po odstranění vnějšího magnetického pole nazýváme zbývající zmagnetování Ir remanentním magnetismem, neboli remanencí BF II 200 zbytkový magnetismus FTŽ II 419 zbytkový magnetismus FTŽ2 173 zbytkový magnetismus FTŽ3 415 trvalý magnetismus: Tento cyklus navíc pomáhá <...> určit zbytky magnetismu, které tvoří to, čemu říkáme trvalý magnetismus železa nebo oceli magnetismem FP VII 263 stálý magnetismus, trvalý magnetismus FTŽ II 419 trvalý magnetismus viz stálý magnetismus FTŽ2 174 stálý magnetismus FTŽ2 174; FTŽ3 415 zemský magnetismus: <...> najdeš časem, že zcela nevysvětlený vliv zemského magnetismu na lidský organismus a jeho psychické stavy V 1891 2 27 zemský magnetismus: <...> magnet zaujme polohu podél vodorovné složky zemského magnetismu FP VII 9 Zemský magnetismus FTŽ1 56; Gilbert <...> zjistil, že síla vychylující magnetickou střelku je zemský magnetismus a že magnetické póly jsou neoddělitelné BF II 5 zemský magnetismus, geomagnetismus FTŽ II 419 geomagnetismus, zemský magnetismus FTŽ I 202 zemský magnetismus, geomagnetismus FTŽ2 174 geomagnetismus viz magnetismus Země FTŽ2 99; FTŽ3 231 magnetismus Země FTŽ3 416 proud K 1853 35 140; A 1886 6 177; ŠF II 50; TFR 544; JTK 89; FP VII 283; FTŽ1 86; BF II 229; FTŽ II 766; FTŽ2 318; FTŽ3 751 bezzátěžový elektrický proud: Takový bezzátěžový elektrický proud získáme, zapojíme-li do obvodu cívku s větší indukčností <...> BF II 302 bezzátěžový proud FTŽ1 86; BF II 301; FTŽ II 766 bezzátěžový proud viz jalový proud FTŽ2 318; FTŽ3 751 Terminologija | 2009 | 16 245 jalový proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 755 vícefázový neboli polyfázový proud: <...> pak budeme mít generátor vícefázového neboli polyfázového proudu FP VII 334 vícefázový proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 766 vícefázový proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752 dvoufázový proud: Potom budeme mít dva proudy, které se budou lišit ve fázi, tedy budeme mít generátor dvoufázového proudu FP VII 334 dvoufázový elektrický proud: V obvodu elektrického proudu vyvolají dvoufázový elektrický proud BF II 304 dvoufázový proud FTŽ II 766 dvoufázový proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752 efektivní proud: Tato veličina se rovná druhé odmocnině z aritmetického průměru součtu čtverců proudu a nazývá se efektivní proud FP VII 331 účinný proud FTŽ II 766 účinný proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752 elektrický proud: <...> jestliže se někde v tomto Elektrytės Apibėgije nebo Take objeví byť jen Colio Tarpas, pak se elektrický proud nepřetržitě ustavuje K 1851 13 50 elektrický proud: Pokud spojíme anodu s katodou drátem, získáme elektrický proud ŠF II 31; Pohyb elektronů od drátu F k válci C je ekvivalentní kladnému elektrickému proudu od válce C k drátu F vakuem FP VII 377; FTŽ₁ 86; Pohyb elektrických nábojů ve vodičích nazýváme elektrickým proudem BF II 70; FTŽ II 767 elektrický proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 752 Foucaultovy proudy, neboli vířivé proudy: Elektrické proudy indukované v objemu kovu se nazývají Foucaultovými proudy neboli vířivými proudy FP VII 293 Foucaultovy proudy: <...> Foucaultovy proudy se vytvoří napříč dráty v rovinách kolmých k ose solenoidu FP VII 294 vířivé proudy (= Foucaultovy proudy) FTŽ₁ 21 Foucaultovy proudy: Kdybychom tedy nebrali v úvahu jiné faktory způsobující ztráty energie, jako jsou Jouleovo teplo, Foucaultovy proudy atd., mohli bychom proces magnetizace považovat za vratný proces BF II 202 Foucaultovy neboli vířivé proudy: Elektrické proudy tohoto druhu se obvykle nazývají Foucaultovými neboli vířivými proudy BF II 233 Foucaultův (vířivý) proud FTŽ II 767 246 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida Foucaultův proud FTŽ₂ 319; FTŽ₃ 752 nabíjecí elektrický proud: Nabíjecí a vybíjecí elektrický proud závisí svou velikostí na kapacitě akumulátorů <...> BF II 131 nabíjecí proud FTŽ₁ II 768 nabíjecí proud FTŽ₂ 319 nabíjecí proud FTŽ₃ 752 indukční proud: Tento vzorec je shrnutím všech způsobů, které Faraday uvedl, jak vytvořit indukční proudy FP VII 314 indukční proud FTŽ₁ 86 indukovaný proud FTŽ II 768 indukovaný proud, vyvolaný proud FTŽ₂ 319 indukovaný proud FTŽ₃ 753 vyvolaný proud FTŽ₃ 756 vybíjecí elektrický proud: Nabíjecí a vybíjecí elektrický proud závisí svou velikostí na kapacitě akumulátorů <...> BF II 131 vybíjecí proud FTŽ II 768 vybíjecí proud FTŽ₂ 319 vybíjecí proud FTŽ₃ 753 indukční nebo sekundární proud: Takový proud budeme nazývat indukčním nebo sekundárním proudem ŠF II 65 indukovaný proud: Indukovaný proud lze získat i jinak ŠF II 65 sekundární proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 766 sekundární proud FTŽ₂ 318; FTŽ₃ 751 konvekční proud: Maxwell dokazuje, že vezmeme-li takzvaný skutečný proud neboli celkový proud, který se rovná součtu vodivostních proudů, posuvných proudů a konvekčních proudů, má rovnice divergence pro takový skutečný proud plnou platnost FP VII 356; záporný elektrický náboj Země by měly rychle neutralizovat kladné ionty přinášené vodivostí vzduchu a konvekčními proudy BF II 68 konvekční elektrický proud: <...> takto vyvolaný elektrický proud budeme nazývat konvekčním elektrickým proudem BF II 171 konvekční proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 769 konvekční proud FTŽ₂ 319; FTŽ₃ 753 Terminologija | 2009 | 16 247 kvazistacionární elektrický proud: Takové elektrické proudy nazýváme kvazistacionárními elektrickými proudy BF II 287 kvazistacionární proud FTŽ₁ 86; FTŽ II 769 kvazistacionární proud, kvazistálý proud FTŽ₂ 319 kvazistálý proud FTŽ₃ 753 nestacionární elektrický proud: Kvazistacionární a nestacionární elektrické proudy BF II 286 nestacionární proud FTŽ II 769 nestacionární proud, nestálý proud FTŽ₂ 320 nestálý proud FTŽ₃ 754 stálý, nepřetržitý, trvalý proud ĮTK 85 stejnosměrný proud: Množství elektřiny, které v určitém čase prochází vodičem ze stroje, nemůže být velké, a proto ani stejnosměrný proud nemůže být silný ŠF II 29; FTŽ₁ 86; FTŽ II 769 stejnosměrný elektrický proud: Jestliže kladné nebo záporné elektrické náboje stále kloužou týmž směrem, nazýváme takový elektrický proud stejnosměrným elektrickým proudem BF II 70 stejnosměrný proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 754 posuvný proud: Za těchto podmínek se tedy v dielektriku projevuje pouze okamžitý proud. Tento proud nazývá Maxwell posuvným proudem <...> FP VII 344 posuvný proud FTŽ II 771 posuvný proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 756 saturační proud: Při ionizaci plynů mezi dvěma opačně nabitými elektrodami proud zpočátku roste úměrně napětí, později se však při zvyšování napětí již nemění. Máme tedy takzvaný saturační proud FP VII 386 saturační proud FTŽ II 771 saturační proud FTŽ₂ 320; FTŽ₃ 756 stacionární proud FTŽ₁ 86; Takové elektrické proudy nazýváme stacionárními proudy BF II 286; FTŽ II 771 stacionární proud, ustálený proud FTŽ₂ 320 ustálený proud FTŽ₃ 754 třífázový proud: V každé skupině pak budeme mít proud určité fáze a takový generátor bude generátorem třífázového proudu FP VII 334 248 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida třífázový proud FTŽ₁ 87; FTŽ II 772 třífázový elektrický proud: V elektrické síti jejich [elektromotorické síly ε₁ ε₂ ε₃] vyvolávají třífázový elektrický proud BF II 305 třífázový proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 756 jednofázový proud: Takový proud se nazývá jednofázový proud a generátor takového proudu neboli alternátor se nazývá jednofázový FP VII 333 jednofázový proud FTŽ II 772 jednofázový proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 757 zemní proud: Thomson vysvětlil i tuto věc a vynalezl prostředky k odstranění škodlivého působení zemních proudů FP VII 282 zemní (elektrický) proud FTŽ II 772 Zemní elektrický proud FTŽ₂ 321; FTŽ₃ 757 odpor ŠF II 37; FP VII 293; ĮTK 94; FTŽ₁ 99; BF II 72; FTŽ II 922; FTŽ₂ 380; FTŽ₃ 897 indukční odpor FTŽ₁ 99 indukční reaktance, neboli induktance: S rostoucí frekvencí se indukční reaktance neboli induktance Lω zvětšuje <...> BF II 293 induktance: Induktance cívek induktance Lω je velká <...> BF II 293 indukční reaktance FTŽ II 924 indukční odpor FTŽ₂ 380; FTŽ₃ 898 vnější odpor: Nyní se těch vodičů nedotýkejme, tedy neměňme vnější odpor, a vypněme ten článek <...> ŠF II 37 odpor vnějšího obvodu (vnější odpor): Odpory, o nichž jsme nyní hovořili, se tedy nazývají odpory vnějšího obvodu (vnější odpory) ŠF II 37 odpor vnějšího obvodu: Označíme-li odpor vnějšího obvodu r, uvidíme, že taková baterie bude dodávat elektrický proud <...> ŠF II 41 vnější odpor FTŽ₁ 99; FTŽ II 924 vnější odpor FTŽ₂ 381; FTŽ₃ 898 srovnávací odpor: Zde r označuje takzvaný srovnávací odpor FP VII 169 specifický odpor FTŽ₁ 100; Veličinu <...> nazýváme specifickým odporem vodiče specifický odpor BF II 73; FTŽ II 927 Terminologija | 2009 | 16 249 měrný odpor, specifický odpor FTŽ₂ 381 měrný odpor FTŽ₃ 900 reaktivní odpor FTŽ₁ 99; <...> impedance Z se skládá ze dvou částí: činného odporu R, který se také nazývá ohmický odpor, a části <...>, nazývané reaktivní odpor reaktivní odpor BF II 291; FTŽ II 927 reaktivní odpor, reaktance FTŽ₂ 381 reaktivní odpor FTŽ₃ 900 tepelný odpor neboli termistor: Výraznou závislost elektrické vodivosti polovodičů a jejich odporu na teplotě prakticky využíváme v tepelných odporech neboli termistorech BF II 107 termistor (= tepelný odpor) FTŽ₁ 95 tepelný odpor (= termistor) FTŽ₁ 91 tepelný odpor FTŽ II 928 termistor FTŽ II 868 tepelný odpor, termický odpor FTŽ₂ 382 termistor, tepelný rezistor FTŽ₂ 356 tepelný odpor FTŽ₃ 901 termistor FTŽ₃ 842 kapacitní odpor FTŽ₁ 100 kapacitní odpor neboli konduktance: S rostoucí frekvencí se indukční reaktance neboli induktance Lω zvětšuje, zatímco kapacitní odpor neboli konduktanci, 1/Cω, klesá BF II 293 kapacitní odpor: Jestliže máme v obvodu pouze ohmický <...> a kapacitní <...>odpory, pak na kapacitním odporu pokles napětí <...> BF II 294 kapacitní odpor FTŽ II 928 kapacitní odpor FTŽ₂ 382; FTŽ₃ 901 vnitřní odpor: Odpor článku se nazývá vnitřní odpor ŠF II 37 vnitřní odpor, odolnost, odpor TFR 122 vnitřní odpor: Zato však vnitřní odpor takové baterie bude nkrát větší <...> FP VII 185 vnitřní odpor FTŽ₁ 100, FTŽ II 928 vnitřní odpor FTŽ₂ 382; FTŽ₃ 901 250 Angelė Kaulakienė | Kai kurių fizikos terminų raida ŠALTINIAI A – Ausra, Laikraštis, išleidžiamas per Dra. Bassanavičių (1883–1886). BF – Brazdžiūnas P. Bendroji fizika. 1–4 d., Vilnius, 1960–1965. FP – Čepinskis V. Fizikos paskaitos. I–VII sk., Kaunas, 1923–1926. FTŽ I – Fizikos terminų žodynas. Projektas: I d., Vilnius, 1971. FTŽ II – Fizikos terminų žodynas. Projektas: II d., Vilnius, 1973. FTŽ₁ – Fizikos terminų žodynas. Red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1958. FTŽ₂ – Fizikos terminų žodynas. Vyr. red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1979. FTŽ₃ – Palenskis V., Valiukėnas V., Žalkauskas V., Žilinskas P. J. Fizikos terminų žodynas. Vilnius, 2007. ĮTK – Įvardai, arba terminai, priimti terminologijos komisijos, 1924. K – Keleivis iš Karaliaučiaus broliams lietuvininkams žinias parnešąs (1849–1880). KF – Končius Ig. Fizika: Fizikos vadovėlis gimnazijoms [Rankraštis] (VUBR. F1. F1039), 1919. PF – Neris P. Populiariškas rankvedis fyzikos, Šenandoras, 1899. ŠF – Šakėnis K. Fizika, 1–3 d., 1920. T – Tėvynė. Mėnesinis laikraštis. Organas susivienijimo lietuvių Amerikoje. Plymonth. Pa (1896–1899). TFR – Terminai fizikos reikalams. – Lietuva, 1923–1924. V – Varpas. Literatūros, politikos ir mokslo mėnesinis laikraštis, Tilžė–Ragainė (1889–1905). LITERATŪRA Kaulakienė A. 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida, Vilnius. Gauta 2009-12-09 Angelė Kaulakienė Vilniaus Gedimino technikos universitetas Saulėtekio al. 11, LT-10223 Vilnius E. paštas: [email protected] Terminologija | 2009 | 16 251