18. evropské sympozium o odborném jazyce Special Language and Innovation in Multilingual World

ALBINA AUKSORIŪTĖ

Ústav litevského jazyka

Ve dnech 22.–26. srpna 2011 se poprvé v Rusku, na Permské státní univerzitě, konalo 18. evropské sympozium o odborném jazyce Special Language and Innovation in Multilingual World (Odborný jazyk a inovace v mnohojazyčném světě), na němž se probírala řada různých témat: nové technologie odborné komunikace, mnohojazyčnost a odborný jazyk, problémy překladu, kognitivní aspekty odborného jazyka, odborná kompetence a odborný jazyk, inovace ve výuce odborného jazyka, terminologie a terminografie, lingvistické rysy odborného diskurzu aj. Evropské sympozium o odborném jazyce se pořádá každé dva roky.

Na sympoziu zaznělo více než osmdesát příspěvků rozdělených do šesti sekcí: 1) Terminology and Terminography (Terminologie a terminografie); 2) Linguistic Features of Special Discourse (Lingvistické rysy odborného diskurzu); 3) Innovation Technologies in Professional Communication (Inovace technologií odborné komunikace); 4) Cognitive Aspects of Special Languages (Kognitivní aspekty odborných jazyků); 5) Innovation in LSP Training (Inovace ve výuce odborného jazyka); 6) Translation and LSP (Překlad a odborný jazyk). Byly uspořádány dva kolokvia: Language policy and LSP planning (Jazyková politika a plánování odborného jazyka) a The Many Faces of Analysis in Cognitive-Communicative Terminology (Mnoho podob analýzy v kognitivně-komunikativní terminologii).

Čtyři příspěvky přednesli pozvaní řečníci: Johan Myking (Univerzita v Bergenu, literatura a estetická studia), Boris Proskurnin (Permská státní univerzita), Gerhard Budin (Vídeňská univerzita) a Sergiusz Grinev-Griniewicz (Univerzita v Białystoku).

J. Myking se ve svém příspěvku Parameters of Special Language Planning (Parametry plánování odborného jazyka) zabýval pěti parametry terminologie a

194

A. Auksoriūtė

18-asis Europos specialiosios kalbos simpoziumas Special Language and Innovation in Multilingual World

odborného jazyka a vycházel přitom z tvrzení, že jazyk lze vždy regulovat. Podle něj dosud nebyla přijata myšlenka, že jazyk lze regulovat, avšak v posledních letech se otázkám jazykového plánování v oblasti terminologie a odborného jazyka věnuje mimořádná pozornost. Tento zájem podnítily především teoretické výzvy související se společenskými výzvami, zejména s tím, jak se angličtina prosazuje jako „lingua franca“ ve vědeckém výzkumu a při univerzitních přednáškách.

B. Proskurnin přistoupil k odbornému jazyku poněkud odlišně: analyzoval poetický jazyk Charlese Dickense jako odborný jazyk. G. Budin přednesl příspěvek Designing and Implementing Strategies of Global, Multilingual “Disaster Communication” (Tvorba a zavádění strategií globální mnohojazyčné „komunikace při katastrofách“), v němž představil výsledky výzkumných programů komunikace při přírodních katastrofách i katastrofách způsobených člověkem. Programy byly zahájeny v roce 2001 a zahrnovaly dva projekty Evropské unie a několik národních projektů; jejich výsledkem bylo vytvoření vícejazyčné terminologické databáze, slovníku v osmi jazycích a vícejazyčného paralelního korpusu v oblasti řízení rizik.

Příspěvek čtvrtého pozvaného řečníka S. Grineva-Grineiewicze Terminological Aspects of Language Policy (Terminologické aspekty jazykové politiky) podrobně představil dějiny a vývoj jazykové politiky, pojednal o systému pojmů, používaných termínech a dalších terminologických aspektech jazykové politiky a porovnal přístupy k chápání jazykové politiky v západní a východní Evropě. Podle řečníka musí plánování jazykové politiky, zejména dlouhodobé plánování, vycházet z komplexní analýzy stavu terminologie a výzkumu jejích směrů a tendencí, z prognózy jazykového vývoje a z určení směrů a způsobů regulace odborné slovní zásoby.

Mezinárodní institut pro výzkum terminologie (International Institute for Terminology Research (IITF)) pořádá od roku 2001 kolokvia společně s Evropským sympoziem o odborném jazyce. Hlavním cílem těchto kolokvií je nabídnout příležitost diskutovat o aktuálních problémech teorie terminologie a jejího uplatnění. Z obou kolokvií pořádaných v roce 2011 bylo první (Language policy and LSP planning) věnováno jazykové politice a plánování odborného jazyka (tématu se věnoval také již zmíněný příspěvek pozvaného řečníka z Norska, profesora J. Mykinga). Hlavním koordinátorem a organizátorem akce byl Heribert Picht.

Organizátoři pozvali na toto kolokvium známé odborníky, aby dané téma představili a prodiskutovali. Kromě hlavních řečníků, kteří hovořili 45 minu-

Terminologija | 2011 | 18

195

… byli pozváni také respondenti, jejichž cílem bylo buď doplnit či upřesnit informace z hlavních příspěvků, nebo představit jiný pohled na danou problematiku. Respondenti se s hlavními příspěvky seznámili předem a vystoupili v délce 15 minut.

V první části kolokvia věnované jazykové politice zazněly tři příspěvky. První příspěvek When cognitive sciences meet real life: Decoding the semiotic cocktail of food labels from a fairness perspective (Setkání kognitivní vědy se skutečným životem: dekódování sémiotického koktejlu na etiketách potravin z hlediska spravedlnosti) přednesli Viktor Smith a Henrik Selsøe Sørensen (Copenhagen Business School); jejich respondenty byli Niina Nissilä z Univerzity ve Vaase (Finsko) a Serguey Shelov z Vinogradovova institutu ruského jazyka (Rusko).

Albina Auksoriūtė (Institut litevského jazyka) představila jazykovou politiku v Litvě; přednesla příspěvek Language policy in Lithuania – state-of-art and social conditions and theoretical foundation (Jazyková politika v Litvě – současný stav, společenské podmínky a teoretická východiska). Respondentem příspěvku byl S. Grinev-Griniewicz, který stručně představil specifika jazykové politiky v Lotyšsku.

Třetí příspěvek Nordic language policy – a long tradition which is still very much alive (Jazyková politika severských zemí – dlouhá a stále živá tradice) přednesl Christer Laurén (Univerzita ve Vaase); poměrně podrobně pojednal o jazykové politice skandinávských zemí.

Druhá část kolokvia byla věnována plánování odborného jazyka; na toto téma zazněly tři hlavní příspěvky. H. Picht hovořil o používání paralelních jazyků, možnostech takového užívání, jeho specifikách a nevýhodách. Respondentkami jeho příspěvku Parallel language use – a solution for minor languages? (Je paralelní užívání jazyků vhodným řešením pro menšinové jazyky?) byly Merja Koskela a Nina Pilke (Univerzita ve Vaase).

Christian Galinski, ředitel Infotermu, přednesl příspěvek The work of today’s TC/37 in the light of ‘semantic interoperability’. Standardisation as an issue of corpus planning (Práce dnešní TC/37 ve světle „sémantické interoperability“. Standardizace jako otázka plánování korpusu), jehož respondentkami byly Birthe Toft (Univerzita jižního Dánska) a Vera Tabanakova (Ťumeňská státní univerzita).

Kolokvium uzavřel Klaus-Dirk Schmitz (Kolínská vysoká škola aplikovaných věd), který hovořil o specifikách lokalizace. Respondenty příspěvku Localisation – an issue of terminology planning. Theoretical foundation and practical

196

A. Auksoriūtė

18-asis Europos specialiosios kalbos simpoziumas

Special Language and Innovation in Multilingual World

implications (Lokalizace – otázka plánování terminologie. Teoretická východiska a praktické uplatnění) byli Sue Ellena Wright (Kent State University) a S. Grinev-Griniewicz.

Na druhém kolokviu (The Many Faces of Analysis in Cognitive-Communicative Terminology) se probírala témata kognitivní terminologie. Jeho koordinátorkou a organizátorkou byla Larissa Manerko z Lomonosovovy moskevské státní univerzity. Kognitivní terminologie je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí kognitivní lingvistiky v Rusku, a proto zde vystupovali výhradně ruští vědci.

Cílem tohoto kolokvia bylo ukázat rozmanitost kognitivněmetodologických přístupů založených na povaze termínů, jejich sémantice a pojetí pojmů, terminologických systémech a vztazích mezi jejich složkami, jakož i možnost rozlišit kognitivní systémy, které utvářejí odborný diskurz. V první části zaznělo pět příspěvků moskevských vědců. Zabývaly se sémantickými a nominačními procesy na základě analýzy různými metodami; vědecké pojmy byly rozebrány jako součást sémiotických systémů a byly představeny rozdíly mezi termíny a jejich synonymy při užití v určitém kontextu.

Druhá část kolokvia byla věnována modelování lidských jazykových schopností vyjádřených v terminologických systémech. Zazněly v ní čtyři příspěvky moskevských vědců.

Na 18. evropském sympoziu o odborném jazyce a ve dvou kolokviích zaznělo přibližně sto příspěvků. Vědci z různých zemí v nich zkoumali četné a rozmanité otázky odborného jazyka, odhalovali rozdíly v přístupech, probírali současné problémy, diskutovali o nich a hledali způsoby jejich řešení.

Permská státní univerzita vydala abstrakta 18. evropského sympozia o odborném jazyce a připravuje také sborník článků založený na příspěvcích přednesených na sympoziu a kolokviích.

Obdrženo 20. 12. 2011

Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2011 | 18

197