Mezinárodní vědecká konference

Terminologie a terminografie: vývoj, aktuální otázky, perspektivy

ASTA MITKEVIČIENĖ

Institut litevského jazyka

Ve dnech 10.–11. října 2013 se v Institutu litevského jazyka konala mezinárodní vědecká konference o terminologii, pořádaná každé dva roky. Název letošní konference zněl – Terminologie a terminografie: vývoj, aktuální otázky, perspektivy. Organizovaly ji Terminologické centrum Institutu litevského jazyka a Infoterm (Mezinárodní centrum pro terminologické informace). Na konferenci zaznělo 10 příspěvků v angličtině a 14 v litevštině. Konference o terminologii se během 10 let stala skutečně mezinárodní: zahraniční účastníci přijeli ze Španělska, Rakouska, Maďarska, Německa, Dánska, Finska, Polska, Ruska a Lotyšska (srovnejme s mezinárodní konferencí o terminologii z roku 2003, která se omezila na pobaltské země).

Konferenci zahájil zvaný řečník Sergiusz Grinewas-Griniewiczius (Univerzita v Białystoku, Moskevský humanitně-pedagogický institut), který hovořil o principech a perspektivách terminologické činnosti. Řečník zvlášť pojednal o terminologii jako vědním oboru (teoretické činnosti) a o terminologické práci (praktické činnosti). Praktická terminologická práce podle profesora zahrnuje inventarizaci terminologie, její uspořádání, slaďování jednotlivých terminologií, vytváření termínových systémů, terminografickou činnost, terminologickou redakci, expertizní posuzování, překlad, služby terminologické dokumentace a informací, zavádění normalizované terminologie, vzdělávání terminologických odborníků i neodborníků, řízení a plánování terminologické činnosti.

Emeritní profesor Heribert Picht se zabýval pojmy jako odrazem společenských změn. Podle jeho názoru jsou společenské pojmy: 1) většinou mezioborové, 2) některé z nich mohou být vysoce normativní, 3) jejich životní cyklus je určován především společenskými faktory, 4) většina z nich jsou konstrukty, 5) závisí na ideologii nebo náboženství, 6) lze o nich polemizovat a interpretovat je, 7) mohou se měnit náhle nebo postupně. Mezinárodní

Terminologija | 2013 | 20

227

Lotyšský a litevský tým – Juris Borzovs (Lotyšská univerzita), Albina Auksoriūtė (Institut litevského jazyka) a Ilze Irēna Ilziņa (Institut matematiky a informatiky Lotyšské univerzity) – připravil příspěvek o terminologii informačních technologií (IT) v Lotyšsku a Litvě. Po výběru 220 anglických termínů z oblasti IT byly analyzovány jejich ekvivalenty v lotyštině a litevštině – 818, respektive 276. Infoterm zastupovali Blanca Stella Giraldo Perez a Christian Galinski, kteří hovořili o rozdílech a podobnostech mezi mikroterminem a strukturovaným obsahem. Porovnávali pojmy obsah, informace a data, strukturovaný obsah s nestrukturovaným, jednotku mikroterminu s terminologickým záznamem a hovořili o objektech digitálního vzdělávání. Příspěvek Elviry Sorokiny (Moskevská oblastní státní univerzita) byl věnován stále aktuálnímu problému synonymie termínů. Profesorka shrnula příčiny vzniku synonymních termínů.

Další zvaná řečnice – Anita Nuopponen z Univerzity ve Vaase (Finsko) – nahlížela na sociální média jako na prostředek terminologických informací a činnosti. Sociální média jsou pro terminologickou činnost užitečná ke komunikaci (např. LinkedIn), sdílení (např. terminologické blogy, Pinterest), setkávání (např. Webinar), výuce a učení (Webinar), spolupráci (TermWiki) a výzkumu.

Susanne Lervard (Termplus ApS a Centrum pro výzkum textilu Univerzity v Kodani) představila dánský projekt textilnet.dk. Jedním z jeho cílů je vytvoření online databáze historických textilních a kostýmních termínů (http://dragt.dk). Docent Madridské univerzity Karla III. Ricardo Eito-Brunas hovořil o integraci jazykových zdrojů do inženýrských procesů a navrhl, jak sladit terminologické databáze vytvořené v XML se zařízením, které inženýři používají ke správě technického obsahu. Péter Gaál (Univerzita v Pécsi, Maďarsko) představil příspěvek připravený společně s Ágotou Fóris (Univerzita Karla Gaspara, Maďarsko) s názvem Lexikografie a terminografie ve výuce terminologie. V Maďarsku byl zahájen dvouletý magisterský program terminologie. Evgenia Dimitrieva (Baltská státní akademie rybářské flotily při Kaliningradské státní technické univerzitě) hovořila o námořnické angličtině a její výuce na námořní škole.

Litevské příspěvky se věnovaly jak dějinám terminologie, tak současným problémům terminologie. Stasys Keinys (Institut litevského jazyka) hovořil o jednoznačnosti a víceznačnosti termínů. Podle docenta při terminologickém výzkumu i praktické terminologické práci

228

Asta Mitkevičienė

Tarptautinė mokslinė konferencija Terminologija ir terminografija: raida, aktualijos, perspektyvos

ne vždy je vhodné používat slova s imperativním významem požadavek, zákaz, nelze; patrně ani sami ne vždy víme, zda je některý termín skutečně jednoznačný, nebo tím spíše, zda takový bude i za nějakou dobu. Mikrosystém lidových termínů označujících stavební materiály analyzoval z hlediska původu termínů, hierarchických vztahů, synonymie a polysémie Robertas Stunžinas (Litevský jazykový institut). Regina Kvašytė (Univerzita v Šiauliai) porovnávala litevské slovníky lingvodidaktiky vydané v posledních letech v lotyštině (2011) a litevštině (2012). Docentka pojednala o terminografických aspektech slovníků, analyzovala jejich terminologii a konstatovala, že v lingvodidaktice převládá mezinárodní terminologie, ačkoli se v ní vyskytují i zdařilé neologismy. Egidijus Zaikauskas (Evropská komise) hovořil o vztahu mezi anglickými termíny v originále a jejich litevskými ekvivalenty v překladu. Tento vztah může být kvantitativní (počet složek) i kvalitativní (ekvivalence, specifikace, gramatické, slovotvorné a lexikální rozvinutí či zkrácení, gramatická a lexikální náhrada, demetaforizace aj.).

V několika příspěvcích se zkoumala historie terminologie určité oborové oblasti. Diana Šilobritaitė (Litevský jazykový institut) hovořila o jednoslovných termínech ve školní učebnici S. Skačkauska Aritmetikos (1897) – většina z nich se dnes již nepoužívá, jsou však důležité pro dějiny matematické terminologie. Palmira Zemlevičiūtė (Litevský jazykový institut) pojednala o jednoslovných litevských lékařských termínech v prvním litevském odborném lékařském časopise Medicina ir gamta (1913), o jejich vzniku a tvoření a o jejich vztahu k současné lékařské terminologii. Více než polovina těchto termínů se zachovala a v lékařské vědě se používá dodnes. Litevská a lotyšská pojmenování rostlin ve slovníku Antanase Jušky Latvių-lietuvių-lenkų kalbų žodyne (asi 1875, nevydaný) a ve slovníku Mykolase Miežinise Lietuviškai-latviškai-lenkiškai-rusiškame žodyne (1894) analyzovala Solvita Labanauskienė (Litevský jazykový institut). Hovořila o původu názvů rostlin, jejich synonymech a variantách. Předmětem příspěvku Aušry Rimkutė (Univerzita Vytautase Velkého) byly katechismy z let 1800–1882 a jejich náboženská terminologie. Asta Mitkevičienė (Litevský jazykový institut) pojednala o názvech figur a tropů v učebnicích literární vědy z let 1918–1940 a zaměřila se především na původ termínů, synonymii a jejich politevšťování.

Ostatní litevské příspěvky nějakým způsobem souvisely s informačními technologiemi. Otázkám korpusové terminologie se věnovaly dva týmy přednášejících z Univerzity Vytautase Velkého. Erika Rimkutė a Irena Markievicz představily dílo vytvořené v roce 2012 na základě specializovaného korpusu

Terminologija | 2013 | 20

229

Slovník termínů vzdělávání a vědy a Ontologii termínů vzdělávání a vědy (obě dostupné online). Slovník definuje přibližně 300 termínů a uvádí příklady jejich užití, levé a pravé kolokáty termínů, konkordanci aj. Na základě definic ve slovníku se konstruují vztahy mezi třídami a pravidla zmíněné ontologie. Příspěvek Agnės Bielinskienė, Loïca Boizoua a Jolanty Kovalevskaitė byl věnován rozpoznávání terminologických kontextů vzdělávání a vědy ve specializovaném korpusu pomocí metody vzorů – využití nejčastějších vzorů přináší poměrně vysoký počet vhodných kontextů.

Letos uplyne 10 let od přijetí zákona Litevské republiky o terminologické bance. Alvydas Umbrasas (Litevský jazykový institut) ve svém příspěvku pojednal o struktuře, obsahu, statistice dotazů a dalších aspektech Terminologické banky (http://terminai.vlkk.lt). V Terminologické bance je nyní více než 210 000 terminologických záznamů, přes 9 000 schválených termínů z právních předpisů a jsou v ní načtena data z 36 terminologických slovníků. V současnosti jde o nejuniverzálnější a nejspolehlivější volně přístupný zdroj litevských termínů. Egidijus Zai-kauskas (Evropská komise) pojednal o další rozsáhlé, digitální a systematické sbírce termínů – terminologické databázi institucí EU IATE. Nyní obsahuje přibližně 48 000 litevských termínů (asi 10 000 z nich je definováno), z nichž přibližně 3 500 má hodnocení „velmi spolehlivý“. Přednášející porovnal neveřejnou interní IATE s veřejnou IATE, která je dostupná http://iate.europa.eu.

Renata Špukienė (Tilde IT) nahlédla na terminologii a jazyk z podnikatelského hlediska. Představila činnost společnosti Tilde IT v oblasti lokalizace a strojového překladu a pojednala o proměnách problematiky, nových výzvách a perspektivách. R. Špukienė svůj příspěvek zakončila řečnickými otázkami: co bude s terminologií dál, budou termíny vytvářet programy a terminologové je budou pouze kontrolovat?

Teze konferenčních příspěvků lze najít na webových stránkách Litevského jazykového institutu (http://www.lki.lt/LKI_LT/images/TMA/2013_tez_s_abstracts.pdf). Další mezinárodní vědecká konference o terminologii se v Litevském jazykovém institutu tradičně uskuteční za dva roky.

Obdrženo 2013-10-21

Asta Mitkevičienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

230

Asta Mitkevičienė

Tarptautinė mokslinė konferencija Terminologija ir terminografija: raida, aktualijos, perspektyvos