doi.org/10.35321/term26-08

Terminologie Lietuvių kalbos žodyne

ALVYDAS UMBRASAS

Institut litevského jazyka

A B S T R A K T

Článek zkoumá údaje z oblasti terminologické vědy a praxe shromážděné z Lietuvių kalbos žodyno (LKŽ). Jde o pokus číst slovník poněkud jinak. Vzhledem k tomu, že kořen termin- signalizuje určitý druh terminologické informace, byla z LKŽ shromážděna slova obsahující tento kořen, stejně jako výklady významů a ilustrační příklady s takovými slovy. Shromážděný materiál umožňuje nahlížet na LKŽ nejen jako na slovník obecného typu, ale také jako na zdroj odborných informací. K tomu jsou zvláště užitečné ilustrační příklady. Díky nim se lze seznámit s teorií a praxí terminologie, obtížemi terminologické práce, vývojem termínů apod.

KLÍČOVÁ SLOVA: Lietuvių kalbos žodynas, terminologická informace, ilustrační příklad, termín, terminologie.

A B S T R A K T

Článek analyzuje terminologická data shromážděná ze Slovníku litevského jazyka (Lietuvių kalbos žodynas – LKŽ). Jde o pokus číst slovník poněkud jinak. Vzhledem k tomu, že kořen termin- předává určitý druh terminologické informace, byla z LKŽ shromážděna slova s tímto kořenem, jakož i výklady významů a ilustrační příklady obsahující taková slova. Shromážděné informace umožňují chápat LKŽ nejen jako slovník obecného typu, ale také jako zdroj odborných informací. Ilustrační příklady jsou obzvláště užitečné, protože poskytují vhled do teorie a praxe terminologie, výzev terminologické práce, vývoje termínů atd.

KLÍČOVÁ SLOVA: Lietuvių kalbos žodynas, The Dictionary of the Lithuanian Language, terminologická informace, ilustrační věta, termín, terminologie.

Takzvaný Velký slovník litevského jazyka Didžiuoju vadinamas Lietuvių kalbos žodynas (LKŽ) je mimořádným dílem litevské lexikografie. Jeho výjimečnost spočívá jak v rozsahu, tak v povaze, délce přípravy i v širokém okruhu jeho tvůrců. Několik generací lidí během 100 let shromáždilo a do 20 svazků uspořádalo více než několik

162

Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

slova užívaná v průběhu posledních staletí – od starých písemných památek až po texty 20. století, od nářečí až po spisovný jazyk, od lidové až po odbornou terminologii. Tezaurus zahrnuje jak mluvený, tak psaný jazyk. Podle Viktorie Daujotytė je to základní text litevské kultury, jehož autorem je národ. Je dokončený, ale nikdy dokončen nebude. „Všichni jsme v něm zapsáni (nebo budeme zapsáni), mrtví i živí, i ti, kteří teprve přijdou na tento svět jako Litevci“ (Daujotytė 2002: 35–36).

Jak se uvádí v popisu elektronické verze slovníku, slova pro něj shromažďovalo několik tisíc sběratelů slov, text slovníku napsalo 70 autorů a redigovalo 23 redaktorů. Přibližně na 22 tisících stran je popsáno asi 0,5 milionu hesel a podhesel, jejich variant a frazeologismů a uveden je zhruba milion dokladových příkladů. Celkem bylo v textu užito více než 11 milionů slov. Na text takového rozsahu s množstvím příkladů lze nahlížet nejen tradičně jako na slovník, ale také jako na svébytný korpus, v němž jsou soustředěně představeny různé situace užití slov, které odhalují jejich gramatické tvary, valenci i sémantiku. Zvláště zajímavé je hodnotit text z hlediska obsahu, neboť v příkladech se skrývají určité informace o současné či minulé realitě; zaznamenávají se v nich hodnotové postoje, pohled na svět a další rysy jak poskytovatelů slovníkového materiálu, tak autorů slovníku. Jinými slovy, slovník lze zkusit číst jako určitý kulturní text, jehož prostřednictvím můžeme poznat sami sebe. Doba, v níž slovník vznikal (většina jeho obsahu byla napsána za sovětské éry), v textu zanechala své stopy. Ačkoli tehdy musely být zařazeny příklady určené k výchově socialistického vědomí¹, „pro vědu byly nejdůležitější nářeční doklady a doklady ze starých textů, živé věty, které vystihovaly život, myšlení, tvořivost, důvtip a znamenitost národa i odsuzování ničemnosti“ (Vitkauskas 2002: 11).

LKŽ dlouhou dobu sloužil jako pomocný nástroj pro další výzkum, nyní se však sám stává předmětem výzkumu a začíná se hovořit o jiném způsobu čtení slovníku (Zabarskaitė 2012: 241); na jeho lexikografické heslo se zkouší nahlížet jako na diskurz, v němž lze vyzdvihnout aktéry, situace apod. (Zabarskaitė 2010: 136; 2012: 249). Jolanta Zabarskaitė předpokládá, že LKŽ je díky svému jedinečnému způsobu vzniku odrazem litevského světonázoru, modelem litevského světa do první poloviny 20. století². V diskurzu lexikografického hesla se odrážejí jazykové, sociální, ideologické a psychologické postoje.

¹ Při přípravě elektronické verze LKŽ „bylo upuštěno od některých sovětských hodnotících soudů, které se objevovaly v definicích slov“ (Naktinienė 2012: 93).

² Většina dokladových příkladů v LKŽ byla shromážděna přibližně do poloviny 20. století (Zabarskaitė 2012: 247).

Terminologija | 2019 | 26

163

Protože autorem slovníku je kolektiv, dodává to údajům objektivitu (Zabarskaitė 2010: 128; 2012: 247). Na základě příkladů uvedených v LKŽ již vznikla řada studií, které se zaměřily na hodnotové systémy a obrazy zachycené v LKŽ – podle lexikografických hesel stát, vláda a zákon byl zkoumán náš politický světonázor (Zabarskaitė 2010); na základě materiálu Adalberta Bezzenbergera uvedeného v LKŽ byly popsány laguna, pobřežní oblast a její obyvatel (Zabarskaitė 2012); podrobně byl odhalen obraz jeřábu ptačího, zahrnující praktické a biologické aspekty i aspekty folklorní a mytologické (Gritėnienė 2016); na základě zkoumaného slovníku byl analyzován pojem samotného slovníku a jeho obraz (Gritėnienė 2017).

Aurelija Gritėnienė, která v LKŽ zkoumala obraz slovníku, uvádí, že její „výzkum ukázal, že konkrétní obraz slovníku se utvořil ve vědomí odborníků na jazykovědu – lexikografů, gramatiků, dialektologů a badatelů dalších jazykovědných oborů –, jakož i jim blízkých kulturních osobností a autorů krásné literatury“ (Gritėnienė 2017: 14). Je samozřejmé, že se to tvrdí s ohledem na tvůrce LKŽ a autory dokladových příkladů vybraných do LKŽ, v nichž se slovník zmiňuje. Rozmanitost LKŽ jako lexikografického zdroje oprávněně umožňuje očekávat, že se v něm projeví základní lexikografický pojem slovník. Vertikálním i horizontálním čtením textu slovníku lze shromáždit zajímavý materiál pro různé výzkumy. Studie A. Gritėnienė se stala podnětem k aktivnímu nahlédnutí do LKŽ z hlediska terminologie.

Předmětem výzkumu tohoto článku jsou terminologické údaje uvedené v LKŽ, které souvisejí s termínem termín, jeho odvozeninami a synonymy (ostatní významy termínu, jimiž se označuje neterminologický pojem, jsou ponechány stranou). V celém textu slovníku se hledala slova s kořenem termin- – jak samotné termín, tak terminologie, terminosloví apod., tedy v zásadě odvozeniny od termínu, a také další slova označující pojem termínu. Vychází se z předpokladu, že tam, kde se uvádí kořen termin-, lze nalézt určité terminologické informace. Cílem výzkumu je analýzou hesel LKŽ obsahujících kořen termin-, dále výkladů významů a zejména dokladových příkladů s takovými slovy ukázat, jaké údaje z teorie a praxe terminologie jsou v LKŽ zaznamenány. Převážně analyticko-deskriptivní metodou chceme zkoumat nejen to, co a jak je uvedeno (což je spíše lexikografický přístup), ale také to, jaké informace byly do slovníku vybrány a co říkají dokladové příklady o otázkách terminologie. Při výzkumu jsme používali jak tištěný LKŽ, tak jeho elektronickou verzi. V zásadě na ně nahlížíme jako na jediný zdroj (někdy upozorňujeme na rozdíly). V případě potřeby jsme využili také Digitální kartotéku doplňků ke Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽPK).

164 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

KLÍČOVÁ SLOVA

V LKŽ je uvedeno několik podstatných jmen s kořenem termin-, která pojmenovávají jeden z nejdůležitějších pojmů terminologické vědy:³

• terminas DŽ, DŽ¹, KlK19,71; L, Š, Rtr nj. „1. KŽ, TŽŽ lingv. slovo nebo spojení slov přesně vyjadřující určitý pojem z oblasti vědy, techniky či umění“;

• terminija DŽ, NdŽ, LTEXI273, TŽŽ lingv. „souhrn termínů“;

• terminologija TrpŽ, KŽ, LTEXI274; LL254, L, Rtr „1. DŽ, NdŽ věda o termínech“, „2. DŽ, NdŽ viz terminija“;

• terminologas NdŽ; KlbXVIII33 „specialista na terminologii“;

• terminologizacija TŽŽ „stávání se termínem a převádění na termín“.

Významy jsou vykládány stručně, ale pro všeobecný slovník to stačí. O nic podrobněji nejsou tyto pojmy vysvětleny ani ve specializovaných slovnících (srov. KTŽ 1990; MTŽ 2005⁴).

LKŽ uvádí také několik přídavných jmen a sloves odvozených od výše zmíněných termínů:

• termininis BŽ22, NdŽ, KŽ „1. náležející k terminologii“, „2. charakteristický pro termín“;

• terminologinis NdŽ „související s terminologií“;

• terminologiškas KŽ; L, Rtr „viz terminologinis“;

• termininti „viz terminologizuoti“;

• suterminti⁵ rš „přeměnit na termín“;

• terminologizuoti „využít pro terminologii“.

Vzhledem k tomu, že LKŽ jinak mnoho internacionalismů a jejich odvozenin neuváděl⁶, je seznam poměrně dlouhý (například do širokého užívání-

³ Zkratky názvů zdrojů slov a příkladů v článku odpovídají zkratkám uvedeným v LKŽ.

⁴ KTŽ 1990 uvádí pouze terminas, terminija, terminologija. Tyto termíny se nacházejí také v MTŽ 2005, kde se však uvádí nikoli terminologizacija, nýbrž terminizavimas. V naší terminologii jde o konkurenční termíny; například K. Gavenis se časem rozhodl používat terminologizacija (Gavenis 2002: 18), zatímco J. Klimavičius podporuje terminizaciją (Klimavičius: 2002: 131). Ve slovnících terminologické terminologie termín „terminolog“ chybí, mohl by tam však oprávněně být (viz Umbrasas 2018: 107–108).

⁵ V LKŽPK je zaznamenáno také suterminti: Podobně se to stalo také s předsedou a předákem, jsou s u t e r m i n t i z prvního pruhu vedoucím sekáčem (obvykle na starém dvoře) a starším pastýřem, který řídí vesnické pasáky LEXXXI81 (jazyk neupraven). Taková podoba se občas vyskytuje i v současném užívání, například s u t e r m i n t i běžná slova (Didžiurgienė, Grigonienė 2010: 31). Vzhledem k systémovosti termínů se společným kořenem nelze v tomto případě haplologii omlouvat, neboť odvozeninu přece tvoříme od terminas, a nikoli od termas.

⁶ Juozas Balčikonis, který se roku 1930 stal vedoucím příprav LKŽ, plánoval do slovníku zařazovat pouze internacionalismy užívané v živé řeči, tj. v nářečích (Vitkauskas 2002: 9).

Terminologija | 2019 | 26

1 6 5

Více zaměřený DLKŽ₇ uvádí pouze terminas, terminija, terminologija, terminologas, bez jakýchkoli odvozenin).

V současné terminologické vědě je podstatně více termínů s kořenem termin-; mnohé z nich probrala Regina Kvašytė při srovnávání terminologických soustav litevštiny a lotyštiny. Užívají se například také determinizavimas, reterminizavimas, transterminavimas, terminografija, terminotyra, terminoidas, kvazterminas, termynas (Kvašytė 2013: 130). Je pochopitelné, že v LKŽ nejsou.

Termín terminas nemá v současném úzu ustálená litevská synonyma⁷. Výraz Antana Vireliūna įvardas měl snad možnost konkurovat výrazu terminu, ale neujal se. Zdá se, že mu mohly uškodit asociace se slovem vardas; slýchala se nepodložená obvinění z nevhodného tvoření, ačkoli, jak správně poznamenal Jonas Klimavičius, jeho tvoření od slovesa įvardyti je bezvadné (Klimavičius 2002: 132) a motivace jasná. LKŽ zaznamenává: įvardas Š, BŽ265, NdŽ „název, pojmenování; termín“ (Rozhoduje se soukromě vydat ta pojmenování, která již prošla stránkami časopisu „Švietimo darbas“ Vr.); įvardynas Ser „terminologický slovník“ (V tomto terminologickém slovníku jsou jen ta pojmenování, která byla otištěna v „Švietimo darbas“ Vr.). Výraz Įvardotyra (Klimavičius 2003: 12) se, zdá se, vyskytoval pouze v užívání litevských emigrantů⁸, a proto se do LKŽ nedostal. Přesto lze v LKŽ najít málo známá synonyma k výrazu termino. Uvádí se sakmuo (neol.) „2. termín, slovo“ s větou Antana Baranauskase: Chce-li jasně pronášet kázání, ať do kázání nevkládá sakmeny, které se pronášejí ve školách A.Baran. Není ovšem zcela jasné, zda zde sakmuo nebylo užito přímo ve významu slova⁹. Z textů Jurgise Pabrėži zaznamenává LKŽ neobvyklé slovo ženklinsena ve významu „terminologie“: Silnější ženklinsenoju ankštara znamená, že její délka několikrát překračuje její vlastní šířku P. Odvozenina od ženklinti motivuje—

⁷ J. Klimavičius uvádí mezinárodní termíny dubletas, profesionalizmas jako synonyma výrazu termino užívaná v terminologii (Klimavičius 2002: 132), tyto termíny však přece jen nejsou funkčně zcela totožné s výrazem terminu.

⁸ Na internetových stránkách Čikagského centra pro litevská studia a výzkum (Lithuanian Research and Studies Center) (http://www.lithuanianresearch.org) lze zjistit, že jejich archiv Adoma Varna obsahuje článek prof. A. Varna „O potřebě životní nauky o pojmenování“ (asi z roku 1961).

⁹ Terminas se někdy používá také ve významu „slovo“, zejména v jiných jazycích (Klimavičius 2002: 132). Jako příklad významového odstínu u hesla lelioti „hubovat, láteřit, hnát, kárat“ uvádí LKŽ větu Leliojamās terminas K.Būg, která patrně více odkazuje k významu „slova“. V LKŽPK jsou kartičky s větami z textů Zigme Zinkevičiuse, v nichž se i výrazy pro skutečnosti popisují slovem terminas (formulace neupravena): Termín Bělorusko je nový; termín Vilniuský kraj neboli Vilnija (Wileńszczyzna) vznikl po první světové válce, když Polsko začalo vznášet nároky na východní část Litvy. Asta Mitkevičienė rovněž upozornila na tyto příklady z LKŽPK – není zcela jasné, zda se zde význam výrazu termino rozšířil, nebo zda byl determinologizován, tj. proměněn v běžné slovo (Mitkevičienė 2016: 76–77).

166

Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

ce je poměrně průhledná a také původ termínu je podle Kazimierase Gaivenise znakový (Gaivenis 2002: 10). Také větou J. Pabrėžy je P. ilustrováno slovo výrazy (termíny) o různorodém členění členění „rozdělení“. Z vysvětlující poznámky vložené do ilustrace¹⁰ je patrné, že význam „termínů“ je užit ve výrazech. Jednotné číslo by zřejmě bylo výraz (odvozenina od vyjádřit). Slovo z nějakého důvodu není v LKŽ uvedeno jako heslo, možná se pochybuje o jeho interpretaci, nebo prostě zůstalo opomenuto. Přesto je patrné, že známý tvůrce novotvarů J. Pabrėža (mnoho jeho novotvarů se zachovalo v biologickém názvosloví¹¹) se pokoušel přispět také k vyjádření zásadního termínu terminologie.

Je třeba zmínit, že v LKŽ je uvedeno také slovo nomenklatūra „1. TrpŽ ‚souhrn termínů určitého vědního či profesního oboru‘. Jako příklad je uvedeno Geografijos nomenklatūra DŽ. Z podaného výkladu nejsou patrné rozdíly mezi nomenklatūra ir terminija. Ve skutečnosti se nomenklatūra obvykle užívá pouze při hovoření o názvech objektů a reálií určité oblasti (KTŽ 1990: 134; MTŽ 2005: 41), například o nomenklatuře biologie (názvy rostlin a živočichů), anatomické nomenklatuře (názvy orgánů) atd., jimiž se naši terminologové zabývají nejčastěji. O vztahu nomenklatury k terminologii a různých pojetích nomenklatury viz také Шеллов 2006.

VÝKLADY VÝZNAMŮ

Je pochopitelné, že při výkladu slov se v LKŽ využívají logicky související slova se stejným kořenem, tj. terminija, terminininis, suterminti se vysvětlují užitím slova terminas, označení osoby terminologas se při výkladu spojuje s terminologija a podobně (viz předchozí oddíl). Stejně tak je pochopitelné, že například įvardas, įvardynas se vysvětlují pomocí synonym, tj. užívají se slova terminas, terminologija. Slova téže mikrosystémové skupiny se opírají jedno o druhé. Ve výkladech slov, která do této mikrosystémové skupiny nepatří, se v LKŽ slova s kořenem termin- nezmiňují, s výjimkou termínu terminas. Jen v několika málo výkladech jiných slov je zmíněn terminas, například transkripcija – „2. LTEXI379 lingv. přepis vlastních jmen z jiných jazyků a vědeckých t e r m í n ů písmeny vlastního jazyka“. Je vysvětleno terminologické užití slova: lie lis – „3. ve složených t e r - m í n e c h o rostlině s listy jazykovitého tvaru“: Vėdrynas lie lis (Ranunculus lingua) LBŽ. Švatykas lie lis P.; nykštukas – „|| užívá se jako část složeného t e r m í n u označující něco velmi malého“: Šikšnosparnis nykštukas –

¹⁰ Prvek v LKŽe označený jako „vysvětlující poznámka v ilustraci“ je vysázen kurzivou (samotná ilustrace je vysázena antikvou).

¹¹ Kartais jo naujadarai atgaivinami dabar norminant biologijos vardyną (Auksoriūtė 2015: 64).

Terminologija | 2019 | 26

167

jeden z našich nejmenších netopýrů rš. Na okraji lesa se vlní zakrslé břízy J.Marc. Spektra hvězdných trpaslíků EncV1243. K výkladu některých dalších slov se v závorkách připojuje poznámka¹², která uvádí, z jaké oblasti termín pochází: įlaiškis „začátek dopisu, úvod (t e r m í n obchodní korespondence ¹³)“; kargen(is) „člověk, který pod vodou odstrkuje bidlem vpřed (t e r m í n rybářů)“; kulninė „určitý¹⁴ železný nástroj; obracecí nástroj (t e r m í n výrobců dřeváků)“; nugimdyti „odstranit plod (starobylý právní t e r m í n)“. Slovo grūdukas není vysvětleno vůbec, pouze se uvádí, že jde o „1. t e r m í n tkalců“: Austa aštuoniom nyt im, verta po porą grūdukų suvartai KzR. V podstatě jde o stejný metakomentář jako výše uvedené poznámky (v závorkách).

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY

Ilustrační příklady (obvykle jde o rozvinuté věty, ale vyskytují se i nominativní slovní spojení podaná ve formě věty) jsou, dalo by se říci, nejzajímavější částí LKŽ. Poskytují nejen lingvistické a gramatické¹⁵ informace, ale zároveň i určitý věcný obsah. V LKŽ je celkem uvedeno přes 100¹⁶ příkladů obsahujících slova s kořenem termin-. Lze v nich nalézt různé terminologické informace.

Znaky a typologie termínů

Jak již bylo zmíněno, termín je v LKŽ definován jako „slovo nebo spojení označující přesně nějaký pojem z oblasti vědy, techniky či umění“. Více informací o termínech lze získat z příkladů uvedených v různých heslech (jejichž heslová slova nemusí s terminologií vůbec souviset). Některé příklady názorně odhalují podstatu termínu – Termíny jsou jádrem odborného, oborového jazyka rš¹⁷ (šerdis¹⁸). Od ne

¹² V LKŽe se uvádí, že v závorkách je „vysvětlující komentář v definici významu“. V tištěném slovníku je tento komentář vytištěn menším stojatým písmem (vedle vysvětlení významu kurzivou).

¹³ V LKŽe byl komentář odstraněn, zůstalo „začátek obchodního dopisu, úvod“.

¹⁴ V LKŽ byla definice změněna na „takový železný nástroj, pluh (termín výrobců dřeváků)“.

¹⁵ A. Mitkevičienė z ilustračních příkladů, jimiž jsou v LKŽe a LKŽPK vysvětleny termín, vyčlenila atributivní, objektová a subjektová spojení se slovem termín (Mitkevičienė 2016: 75–77).

¹⁶ Slovníkových hesel, v nichž jsou tyto příklady uvedeny, je o něco méně než 100, protože někdy se v jednom hesle nachází více než jeden relevantní příklad.

¹⁷ Zkratky trš (sovětské písemnictví) a rš (písemnictví) byly v elektronické verzi slovníku (LKŽe) sjednoceny; uvádí se rš, a v souladu s tím byla u tohoto příkladu a ještě u několika dalších změněna také v článku.

¹⁸ Zde i dále se v závorkách za zkratkou zdroje uvádí, v hesle kterého slova je daný příklad uveden.

168 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

Termíny speciálních slov se liší svým významem a jeho vymezeností, avšak rozsah pojmů označovaných týmž termínem se může lišit: Terminine reikšmė rš (termininis); Deminutyvų terminas čia suprantamas plačiąja prasme KlK12,47 (prasmė). Důležitou oblastí uplatnění termínů je věda; potřeba termínů vyvstává zvláště při vzniku nových reálií: Moksliški terminai ir naujų išradinių vardai rš (išradinys). Ve vědě se často vytvářejí systémy abstraktních termínů, k jejichž pochopení je zapotřebí odpovídající odborná příprava:

Umělecké prvky lze abstraktními termíny jen velmi obtížně pojmově uchopit rš (sąvokoti „suprasti, suvokti“);

Abstraktní termín bývá někdy těžko srozumitelný FT (atsajus „odtažený, oddělený, abstraktní“).

V litevské terminologii se za termíny obvykle považují podstatná jména a jejich spojení uváděná ve slovnících termínů:

Nominativní funkci nejlépe plní a standardizaci i terminologizaci nejsnáze podléhají podstatná jména a jejich konstrukce KlK25,9 (terminologizacija);

Specializují se, terminologizují a abstraktizují nejen slova vědeckého stylu, ale i slovní spojení KlK25,5 (terminologizuoti).

Vlastnosti termínu a požadavky na něj vyplývají z následujících příkladů:

Termíny se od běžných slov či jejich spojení liší jednoznačností, systémovostí a stylistickou neutralitou MLTEIII542 (sistemiškumas);

Systematická, přesná, sjednocená a správná terminologie rš (suvienodinti);

Při tvoření termínů nelze dodržovat pouze kritérium stručnosti KlK21,10 (trumpumas).

Z hlediska jazyka i logiky je přesnost jedním z nejdůležitějších kritérií kvality termínu:

Přesnost termínů rš (tikslumas);

Za přesný považujeme takový termín, který vyjadřuje podstatné rysy označovaného pojmu KlK42,37 (tikslus);

Od nomenklatorických a terminologických názvů se vyžaduje maximální přesnost¹⁹ K.Daukš (termininis).

Přesnost se obvykle spojuje s jednoznačností, vymezeností významu a motivovaností, avšak jak správně poznamenává K. Gaivenis, v praxi se těchto vlastností dosahuje jen obtížně a správci terminologie či výzkumníci nemusí nutně

¹⁹ Ve slovníku je tisková chyba, správně má být přesnosti.

Terminologija | 2019 | 26

169

nejsou chápány jednotně. Obecně je univerzální jednotné chápání termínů patrně nemožné a bránilo by vědeckému pokroku. Pokud se někdy dosáhne jednoznačnosti, pak pouze „neustálým střetem názorů“ (Gaivenis 2002: 38–39). Tyto příklady z LKŽ v podstatě ukazují pouze teoretický ideál, který je třeba chápat nikoli jako požadavek, nýbrž jako přání, aby se omezení týkalo pouze jedné oblasti nebo mikrosystému termínů (Keinys 2013: 50):

Jednoznačný termín rš (jednoznačný);

Jedním z nejdůležitějších požadovaných rysů termínu je jednoznačnost rš (jednoznačnost);

Přítomnost více než jednoho významu se obvykle považuje za vadu termínu rš (přítomnost);

V dokonale uspořádané terminologii by měl mít každý pojem svůj vlastní termín rš (uspořádat).

Termíny lze klasifikovat z různých hledisek. V lingvistické terminologii se jako základ klasifikace často používá stavba termínu – Lze rozlišovat jednoslovné termíny a víceslovné termíny rš (jednoslovný). Někteří se domnívají, že jako opozice k víceslovnému termínu je systematičtější výraz jednoduchý termín (MTŽ 2005: 74), avšak v užívání litevských terminologů tradičně převládá jednoslovný termín uváděný v LKŽ. Základem klasifikace je počet slov²⁰. Na stavbu se lze dívat také na úrovni jednoho slova: Složený termín rš (složený), Zkrácené termíny rš (zkrácený). Z hlediska oboru se nejprve nabízí potřeba klasifikovat termíny podle oblastí (to je hlavní základ výběru termínů do slovníků). Rozmanitost oborů terminologie je patrná také z příkladů v LKŽ:

Technický termín DŽ (termín);

Ministr vnitra měl právo stanovovat termíny lovu rš (stanovovat);

Vlast Litvanů, Lotyšů a Prusů lze, jak ukazují lovecké termíny, hledat v zalesněné krajině K.Būg (zalesněný);

Příbuzenské termíny vztahující se k rodové linii manželky jsou v indoevropských jazycích rozmanitější a vznikly později rš (termín);

Etymologizují se tematické skupiny slov (názvy ryb, ptáků, příbuzenské termíny apod.) BIV 145 (tematický);

²⁰ Termíny lze klasifikovat nikoli podle počtu slov, ale podle počtu kořenů. V litevské normě (překladu normy ISO) Terminologická práce jsou uvedeny termíny jednokořenový termín (angl. simple term) a vícekořenový termín (angl. complex term) (LST ISO 1087-1:2005). Taková klasifikace však není pro litevskou terminologii typická; uvádí to i poznámka v litevské normě.

170 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

Jak se mohou farmaceuti, chtějí-li sestavit vlastní terminologii, obejít bez botaniky? LTII432 (sutaisyti);

Pojem gnoseologie nejčastěji označuje vědu, která zkoumá nezbytné podmínky možnosti poznání EncIX207 (žymėti);

Lidé zdědili od ducha jazyka dar mnoha velmi krásných, názorných a zcela vhodných geografických termínů LTII160 (vaizdus).

Litevští terminologové často věnují pozornost původu termínů a rozlišují mezi litevskými a přejatými termíny:

Každý jazyk má v každém oboru terminologie jak vlastní, tak mezinárodní termíny K1K25,14 (terminija);

Většina termínů přejatých z jiných jazyků jsou takzvané mezinárodní neboli internacionalismy rš (terminas).

V souvislosti s přejímáním se často hovoří o tom, že jazyk má obecně vlastní, jedinečnou terminologii:

Každý jazyk má vlastní terminologii rš (nuosavus);

Národní historiografie se nemohla úspěšně rozvíjet bez vlastní litevské terminologie rš (terminija).

Princip vyhýbání se výpůjčkám byl v litevské terminologii prosazován již prvním teoretikem naší terminologie Stasiem Šalkauskisem: „<...> přejímání cizích slov pro potřeby terminologie je oprávněné především tehdy, když potřebný termín nelze získat ani přizpůsobením běžného jazyka, ani vytvořením nového termínu skládáním či odvozováním“ (Šalkauskis 1991: 39). Litevská koncovka u nelitevského, byť mezinárodního, termínu nemusí být řešením – U některých mezinárodních termínů budou litevské koncovky vypadat jako zbytečně připojené K1K25,21 (prisegioti).

Vedle výpůjček se často zmiňují také kalky. Nesou znaky cizosti, a proto se jim někdy říká skryté výpůjčky (Gaivenis 2002: 58; Kaulakienė 2014 [1981]: 233). V litevské terminologii se nejčastěji hovoří o kalkování a sémantických kalcích; nejvíce se jimi zabývala Angelė Kaulakienė (k pojetí viz Kaulakienė 2014 [1979]: 194; 2014 [1981]: 234). Tyto jevy zaznamenává také LKŽ:

Kalky se nejčastěji objevují především v překladové odborné literatuře a překladových terminologických slovnících a jsou novotvary vytvořenými překladatelem K1K27,32 (verstinis);

Sémantických kalků je v každém oboru terminologie mnoho KlbXXV(1)41 (ver tinys).

Terminologija | 2019 | 26

171

Tvorba a správa termínů

V oblasti terminologie je aktuálních několik činností – tvorba termínů, jejich správa, systematizace a užívání rš (správa); správa terminologie rš (správa). Činitelem této činnosti je správce termínů rš (správce). Důležité je náležitě užívat termíny – Nestačí mít správný termín, je třeba s ním také umět zacházet KlbXVIII22 (zacházet), především je však třeba termíny mít. Jejich tvorba a správa je náročná práce; vždy byly a stále jsou oblasti, jejichž terminologie není uspořádána a kde je pociťován nedostatek termínů – Naše terminologie v této oblasti ještě není propracovaná A,Janul (propracovat).

Otec spisovné litevštiny Jonas Jablonskis měl jasnou představu o zdrojích spisovného jazyka a řídil se živým jazykem lidí (Piročkinas 1986: 7). Stejné zásady uplatňoval i v terminologii; těmito zásadami se řídili také následovníci J. Jablonského:

I termíny se mají tvořit tak, jako lidé tvoří běžná slova jazyka J.Jabl (tvořit);

Mezi Jauniovými termíny je mnoho takových, které je těžké, alespoň pro mě, ospravedlnit zákonitostmi jazyka lidu J.Jabl (ospravedlnit);

Termíny kove bez ohledu na zvláštnosti litevského jazyka Mt (bez ohledu).

S. Šalkauskis věnoval velkou pozornost také „přizpůsobování slov z jazyka lidu potřebám terminologie“ (Šalkauskis 1991: 24); jedno z jeho formulovaných starých pravidel říká, že „není třeba ani vytvářet nový termín, ani přejímat cizí, jestliže lze pro danou vědeckou potřebu zcela uspokojivě přizpůsobit běžné slovo jazyka lidu“ (Šalkauskis 1991: 55). Zdroje běžného jazyka mohou být různé, dokonce i folklor – „Hotové termíny už najdeš v pohádkách, když jimi listuješ LTII160 (listovat). Běžný jazyk lidu se nazývá také lidový jazyk; mnoho slov z něj proniklo do terminologických slovníků (viz obr. 1 z LKŽPK).

Ačkoli dnes ve veřejném prostoru někdy slýcháme, že rodilé mluvčí není třeba učit jejich jazyk, spisovný jazyk a zejména jeho terminologie nejsou samozřejmou daností; jejich znalostní základna se postupně buduje od útlého věku – Všichni dospívající a mladí se naučili naše termíny rš (mladík). J. Jablonskis považoval výuku samotného jazyka dokonce za důležitější než výuku termínů o jazyce:

Máme učit spíše živým jazykovým jevům než gramatickým termínům J.Jabl (živý);

Ve škole máme učit spíše živým jazykovým jevům než gramatickým termínům a různým jazykovým zádrhelům J.Jabl (zádrhel).

172

Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

Obr. 1. Příklad z LKŽPK o převádění slov lidového jazyka na termíny

Terminologové oceňují přínos J. Jablonského: „položil základy terminologie našeho současného spisovného jazyka, a to jak tím, že vytvořil v podstatě dodnes nezměněnou představu o tom, jaká má terminologie být, jak se má tvořit, odkud se má čerpat a jak se mají tvořit termíny, tak tím, že rozvíjel, uspořádával a podle potřeby sám vytvářel termíny různých oborů a pomáhal v tom i ostatním“ (Keinys 2010: 83). Z různých příkladů v LKŽ jsou patrné zásluhy J. Jablonského o terminologii, např.:

J. Jablonskis... se ujal naplnění této velké potřeby –... potřeby uspořádané a sjednocené terminologie KlbV18 (sjednotit);

[J. Jablonskis] pomohl stanovit termíny pro nejednu vědní oblast KlbV62(J.Balč) (stanovit);

J. Jablonskis vznesl také požadavek na standardizaci terminologie KlbXVIII24 (standardizace);

Jablonskis nebyl zastáncem přísného, bezvýhradného počešťování všech termínů Z.Žem (počešťování);

Zde se (J. Jablonskis)... podílel na tvorbě termínů z matematiky a dalších vědních oborů KlbV60(J.Balč) (obor);

Dohodli jsme se, že my, matematici a fyzikové, navrhneme termíny pro naše obory a Jablonskis je potom protáhne jazykovým sítem (jazykově upraví) Z.Žem (protáhnout);

Jeho (J. Jablonského) termíny vytvořené... pro teorii úměrnosti – pravidlo tří, pravidlo složené trojčlenky, přímá úměra KlK29,8 (pravidlo tří).

Terminologie u nás byla před J. Jablonským téměř neuspořádaná, což dokládají i tyto věty napsané v 19. století Vincem Kudirkou (podobné nebo zkrácené varianty týchž

Terminologija | 2019 | 26

173

Opakované uvádění vět v LKŽ zřejmě ukazuje jejich důležitost i význam informací, které obsahují:

[Litevská] terminologie je ještě téměř neopracovaná V.Kudir (opracovat);

Litevská terminologie sotva stačí vyjít z kruhu každodenního jazyka, hned se ukazuje, že je ještě téměř neopracovaná V.Kudir (kruh);

Ještě je třeba mnoho času a práce, než se [litevská terminologie] opracuje a vybrousí V.Kudir (opracovat);

Ještě je třeba mnoho času a práce, než se [terminologie] opracuje a vybrousí a získá jednotnou podobu V.Kudir (opracovat).

Uspořádávání terminologie je pomalá a obtížná práce, která se v podstatě nikdy nezastaví: Ustálené termíny, zvláště jejich oprava a tvorba nových, jsou velmi zdlouhavou záležitostí Vr (záležitost); Utvořená terminologie se dále uspořádává, zpřesňuje a zdokonaluje rš (uspořádat). Práce musí probíhat soustavně a uvážlivě – Při uspořádávání terminologie bylo nejprve zjištěno, co stojí za to a co je nutné terminologicky pojmenovat K1K37,45–46 (pojmenovat termínem). Lepší je, když se užívají obvyklé termíny J.Jabl (obvyklý). Princip stálosti²¹ je v terminologii důležitý, ačkoli dodržování tradic, podobně jako jistou umíněnost, lze vnímat různě: Tak slepě lpějí na již vytvořených termínech Mt (slepý); Jde však o úzký cíl, a kdybychom usilovali jen o něj, neustále bychom [termíny] upravovali K1K47,14 (neustále upravovat). Stálost souvisí se zralostí terminologie, avšak vývoj a pokrok termínů jsou přirozenou záležitostí, kterou podmiňují jak změny pojmů, tak snaha omezit počet konkurenčních podob termínů:

Časem možná jeden či druhý z těchto termínů také odpadne (vyjde z užívání) J.Jabl (odpadnout);

Současná terminologie litevské jazykovědy je prý velmi rozmanitá a nestálá LTII302 (jazykověda);

Pokrok ve sportovním jazyce... se nemůže omezovat pouze na hledání pěkných litevských termínů GK1938,99 (pokrok);

Během Velké vlastenecké války získala řada starších vojenských termínů nové významy rš (dát nový význam).

Odvozených slov je v litevštině několikanásobně více než jednoduchých nederivovaných slov (Urbutis 1978: 62). To platí i pro terminologii, avšak odvozené slovo

²¹„Dlouho užívané a dobré jazykové prostředky nelze nahrazovat ještě lepšími“ (Gaivenis 2002: 90); „termíny mají být stálé a neměněné každých několik či několik desítek let. Někdy jsou i ne zcela přesné zavedené a široce užívané termíny lepší než přesné nové, protože vžité termíny není v povědomí uživatelů snadné změnit“ (TV 2006: 2).

174 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

Nemusí být vytvářen speciálně pro potřeby terminologie; může být převzat hotový z obecného jazyka a terminologizován. V případě potřeby se derivačním formantům přisuzuje zvláštní význam – Terminologizované užívání uvedených přípon vědeckou komunikaci neztěžuje, nýbrž usnadňuje KlK7,29 (terminologizovat). Ne každý nově vytvořený výraz je pro terminologii vhodný; musí odpovídat jak slovotvorným pravidlům, tak zapadat do systému ostatních termínů: Tvoření termínů má své zákonitosti FT (tvoření); Uměle vytvořená slova tohoto typu jsou pro termíny nevhodná J,Jabl (umělý). Víceslovné termíny se vzájemně přizpůsobují také z hlediska výrazu; jedním z jejich nejcharakterističtějších lingvistických rysů je určitý tvar přídavného jména: Chceme-li vyjádřit nikoli kvalitu věci, ale její rozlišovací, tj. terminologický význam, měly by se v textu užívat také určité tvary přídavných jmen KlK25,31 (terminologický). Pro větší pohodlí lze užívat zkrácené podoby termínů – Ve vědecké a technické terminologii je povoleno několik způsobů zkracování termínů KlK26,32 (zkracování).

Terminografie je tradiční způsob správy termínů. Od počátku 20. století vyšlo již značně přes 600 litevských terminologických slovníků. Je pravda, že po obnovení nezávislosti nastal rozmach terminologických slovníků, který trval dvě desetiletí, avšak v poslední době poněkud polevuje (Gaivenytė-Butler 2016: 251). Ačkoli jsou v LKŽ větami ilustrována více než 200 heslová slova obsahující výraz žodynas „slovník“ (Gritenienė 2017: 3), terminologický slovník je zmíněn jen několikrát. Dozvídáme se jak o typech slovníků, tak o specifikách uvádění termínů v nich:

Terminologický slovník NdŽ (termín);

Výkladový slovník speciálních termínů SkŽ279 (slovník);

Slovníkové uspořádání termínů DŽ1^¹ (slovníkový);

Kromě názvosloví rostlin napsal J. Pabrėža také slovník morfologických botanických termínů KlbXVIII11 (názvosloví);

Tezaurus co nejúplněji zachycuje lexikum některého jazyka nebo termíny některého vědního či technického oboru LTEXI291 (tezaurus).

Na správě termínů a jejich pořádku (či dokonce nepořádku) se podílí mnoho lidí – autoři učebnic a monografií, sestavovatelé či překladatelé slovníků, norem, právních předpisů aj. Správu termínů z lingvistického hlediska nyní koordinuje Státní komise pro litevský jazyk; v sovětském období tuto práci vykonával Litevský jazykový institut a také Akademie věd. Příklady institucionalizace terminologické práce se do LKŽ nedostaly, byly však zaznamenány, jak je patrné z LKŽPK (viz obr. 2).

Terminologija | 2019 | 26

175

Obr. 2. Příklad z LKŽPK o terminologických instancích

Terminologické konkrétnosti

Ilustrační příklady v LKŽ poskytují nejen obecné informace z teorie a praxe terminologie, ale také poznatky o konkrétních termínech, jejich historii a řešených terminologických problémech. Ačkoli se již zdálo, že se termín spisovný jazyk ustálil, v současnosti znovu vyvolává otázky; zkoumá se jeho pojetí, zvláště aktuální v kontextu jazykové politiky (Vaišnienė 2017), i jeho vztah k dalším souvisejícím termínům. Objevují se návrhy používat termín standardní jazyk (Smetonienė, Smetona, Valotka 2016), nebo se tento návrh argumentačně odmítá (Pupkis 2017). LKŽ zaznamenává některé skutečnosti z vývoje tohoto pro lingvistiku zvláště důležitého termínu²²:

Termín psaný jazyk se objevil na počátku tohoto století, byl kodifikován J. Jablonskim, obhájen K. Būgou a všeobecně užíván až do konce třetího desetiletí KIK49,33 (všeobecný);

Existovaly i jiné obměny termínu označujícího jazyk písemností – raštiška kalba a raštkalbė, které užíval K. Būga a po něm R. Bytautas KIK19,26 (raštkalbė);

Zastánci literárního jazyka byli pasivnější, nějakou dobu se do sporů nezapojovali a svůj postoj dávali najevo tím, že nadále užívali obvyklý termín KIK49,35 (zaplést).

LKŽ rovněž uvádí věty týkající se gramatické terminologie, jejího vytváření a tvůrců:

Římané převzali od Řeků gramatickou vědu se všemi jejími názory a všemi termíny EncIX514 (vypůjčit);

²² Podrobněji viz články, z nichž byly převzaty příklady v LKŽ, tj. Kniūkšta 1985; Piročkinas 1970.

176 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

Mnohé jeho (J. Jablonského) vytvořené jazykovědné termíny se používají dodnes K.Kors (termín);

Mimo jiné od něj máme celou gramatickou terminologii KlbV62(J.Balč) (mít; věta z článku o J. Jablonském);

Jaunius musel... razit gramatické termíny LTII321 (J.Jabl) (razit);

Jauniusův kentėtinis (passivum) není pro potřeby gramatické terminologie zcela vhodný J.Jabl (kentėtinis);

Zde Jaunius bezdůvodně zasáhl do terminologie běžných učebnic LTII320 (J.Jabl) (vpustit; věta z recenze Kazimierovy Jauniovy Gramatiky litevského jazyka (1911));

Taková slova by neměla dostat místo (neměla by se používat) ani při tvoření gramatických termínů J.Jabl (dostat).

Existují tvrzení převzatá z textů různých oborů týkající se autorství, pojetí či rozšíření toho či onoho termínu:

Aristotelés jako první použil termín etika a dal mu význam vědy o mravnosti z (termín);

Nyní termín Baltové běžně používají vědci z různých zemí z (obecný);

Badatelé folkloru zavedli termín dvasiagerys EncVII292 (dvasiagerys);

Termínem „jauja“ nebo „reja“ označují Žemaité pod jednou střechou umístěné tyto budovy: stodolu, kůlnu na slámu, sušárnu, plevník aj. z (reja).

V některých větách jsou zaznamenány změny terminologie v určitých oborech a ne vždy úspěšné pokusy rozlišovat či měnit termíny:

K vyjádření pojmu jednotky se v daném období ustálilo slovo vienata, které nahradilo dříve užívaný termín vienatis KlbXXXI(1)72 (vienatis);

Až bude třeba rozlišit pojem písně a zpěvu, budeme v budoucnu oba termíny užívat souběžně B.Sruog (souběžně);

Jablonskis se dlouho přel s P. Vileišiem o tomto termínu, ale nedokázal přesvědčit nakladatele, že lepším slovem je „cena“, a ne „zboží“ J.Balč (nakladatel).

V „Teorii aritmetiky“ byl při prvním uvedení názvu pojmu vedle nového („voroněžského“) termínu v závorkách uváděn také starší termín označující daný pojem: dělení (rozdělování), dělitel (dělič), podíl (dělenec), násobek (saikojas) KlK29,11 (saikojas);

Ale po zaslechnutí v Palanze, že se mořské vlny nazývají rulingiai, usoudil jsem, že označení (termíny) vilnėtas, vilnelėtas, poněkud připomínající vlnu, vlnku, jsem změnil na označení rulingiuotas, rულინგeliuotas P (rულინგiuotas).

Terminologija | 2019 | 26

177

Lze nalézt věty z normativního kontextu, v nichž autoři uvádějí termíny, které je třeba opravit, a navrhují vlastní řešení:

Domníváme se, že pro běžné užívání by byl vhodnější jednoslovný termín šratinukas, a chceme-li toto psací náčiní popsat přesněji, mohli bychom je nazývat šratiniu pieštuku KIK15,66 (šratinis);

Jsou-li k dispozici dva termíny – inertinės dujos a neveikliosios dujos, kilniųjų a tauriųjų dujų by se mělo upustit KIK23,57 (taurus);

Navrhujeme takovou obuv nazývat krátké kozačky, ačkoli se pro ni používá také termín nízké kozačky KIK35,34 (trumpaauliai);

Pro surový spirit je vhodnější termín surový spiritas KIK34,38 (žalias).

Některé věty jsou přímo obrazné – pomocí metafor ukazují hojnost, nepřehlednost a komplikovanost termínů:

Mozek vysychal v bezvýchodném labyrintu všemožných termínů rš (išeiti);

Mnoho učitelů literatury odrazují kritické práce chladným akademismem a hromadami odborných termínů sp (sangrūda);

Poezie sbírá třpytky její (technické) terminologie a snaží se držet krok s dobou a módou J.Marcin (terminologija).

Je třeba dodat, že příklady v LKŽ ukazují, že termín se někdy objevuje ve vsuvných metajazykových komentářích, když je třeba uvést zdroj nebo autora termínu:

Litevci v každém kraji slovo vyslovují jinak, „nusūokia“ (Daukantův termín), K.Būg (nusūokti);

Jeho termínem řečeno, k žodžūgis, z něhož se vyvinuly podoby jednotlivých nářečí LKXIX76 (žodžūgis).

Zdroje příkladů

Při pohledu na všechny probírané ilustrativní příklady z LKŽ, v nichž se uvádí termín, jeho synonyma či odvozeniny, je zřejmé, že při sestavování slovníku byly využity různé zdroje. Nejčastěji – celkem 28 nalezených příkladů – není uveden konkrétní zdroj ani autor, pouze se poznamenává, že jde o údaje z psaného jazyka (rš). Publikací, z níž pochází nejvíce vět terminologické povahy, je Kalbos kultūra (K1K) – tento zdroj je uveden u 22 vět. Významně se čerpalo také z Kalbotyra – zařazeno bylo 9 vět. Není divu, že se hojně vycházelo z textů J. Jablonského, neboť se od něj učili – zařazeno bylo 11 příkladů. Není pochyb, že texty tohoto autora patřily mezi nejvýznamnější zdroje LKŽ.

178

Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

U některých autorů, kteří ve svých dílech zmiňovali termín nebo jeho odvozeniny (např. J. Balčikonis, V. Kudirka, Kazimieras Būga), bylo zařazeno několik vět, častěji však byla převzata pouze jedna (např. od Augustinase Janulaitise, Balise Sruogy, Justina Marcinkevičiuse). Statistiky ilustrativních příkladů těchto i dalších autorů a publikací viz v tabulce 1.

Tabulka 1. Zdroje zkoumaných ilustrativních příkladů z LKŽ²³

rš

28

B.Sruog

1

KlK

22

B

1

J.Jabl

11

DŽ

1

Klb

6(9)

DŽ¹

1

LT

4(6)

GK

1

J.Balč

4

J.Marcin

1

V.Kudir

4

K.Daukš

1

Encl

3

K.Kors

1

K.Būg

3

LK

1

P

3

LTE

1

Vr

3

MLTE

1

FT

2

NdŽ

1

Mt

2

SkŽ

1

Z.Žem

2

sp

1

A.Janul

1

Celkem

112

ZÁVĚRY

Ve Slovníku litevského jazyka je shromážděno nejen množství slov a jejich výkladů. Jde také o mnohostranný text o nás. Je v něm zaznamenána nejen dlouholetá zkušenost národa s každodenním životem a jeho reálie, ale také poznatky z různých vědních oborů. Výzkum ukazuje, že se z LKŽ lze o vědě o terminologii dozvědět poměrně mnoho. LKŽ nezaznamenává všechny termíny se základem termin-, které jsou dnes v terminologii známé (je pochopitelné, že nejde o terminologický slovník), ale zaznamenává-

²³ Vedle zkratky LKŽ je uveden počet příkladů. Pokud bylo uvedeno jak dílo, tak autor, byly příklady přiřazeny k autorovi a u děl je v závorkách uveden počet příkladů i s autorem. Zde se mají na mysli dvě věty J. Jablonského z díla Lietuvių Tautos a tři věty J. Balčikonise z díla Kalbotyros.

Terminologija | 2019 | 26

179

Těchto termínů a jejich odvozenin stačí k pokrytí jádra slov souvisejících s uvedeným kořenem. Zároveň je patrné, že se v historickém vývoji hledala synonyma k termínu. A nešlo jen o již zapomenutý, ale stále známý įvardas, nýbrž i o mnohem starší, dnes již neznámé výrazy sakmenys, reiškiai, ženklin­sena.

Ve výkladech významů v LKŽ se termín uvádí zřídka; kořen termin- se nejčastěji používá při vysvětlování slov, která mají tentýž kořen. Jen u několika málo slov jsou komentáře, které uvádějí, že dané slovo je termínem určitého oboru.

Největším pokladem jsou dokladové příklady. V LKŽ bylo nalezeno přes 100 příkladů, v nichž se zmiňuje termín, jeho odvozeniny nebo synonyma. Mnohé z nich pocházejí z nejmenovaných písemných pramenů (pravděpodobně z lingvistického kontextu), často se vychází z časopisu Kalbos kultūra, jakož i z textů J. Jablonského aj. Tyto věty umožňují získat poměrně široký obraz teorie a praxe terminologie. Termíny se v LKŽ ukazují jako srdce odborného jazyka. Lze zde najít informace o tom, co se považuje za termíny, jaké požadavky se na ně kladou a jak se klasifikují (z hlediska původu, stavby i obsahu). Velká pozornost se věnuje tvorbě a úpravě termínů. Od J. Jablonského (mnohé věty dokládají jeho zásluhy o terminologii) pochází důraz na zákonitosti lidského jazyka – ani zásady tvorby termínů jim nesmějí odporovat. Objevují se lítostné poznámky, že terminologie některých oborů ještě není uspořádána ani ustálena. Uvědomujeme si, že úprava terminologie je náročná a časově velmi zdlouhavá práce, kterou je důležité provádět soustavně a bez zbytečného předělávání. Terminologie se shromažďuje v terminologických slovnících. Některé věty zaznamenávají historii a vývoj určitých termínů. Lze se dozvědět o autorství a rozšíření termínů; najdeme také ne vždy úspěšné návrhy, jak by se ten či onen termín měl změnit. V příkladech LKŽ terminologický život doslova kypí. To ukazuje, že LKŽ je víc než slovník; jeho hlubší četba v budoucnu přinese podklady pro nejednu další studii. Tvůrci slovníku do něj vložili množství informací, které po uspořádání mohou překvapit i samotné tvůrce slovníku.

HLAVNÍ PRAMEN

LKŽ – Slovník litevského jazyka I–XX. Odpovědný / hlavní redaktor J. Balčikonis, J. Kruopas, K. Ulvydas, V. Vitkauskas, Vilnius, 1941–2002.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002), e. variantas. Redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė. Programuotojai: E. Ožeraitis, V. Zinkevičius, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga per internetą: http://www.lkz.lt.

180

Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

DOPLŇKOVÉ PRAMENY

DLKŽ₇ – Slovník současné litevštiny. Hlavní redaktor St. Keinys. 7. opravené a doplněné vydání, Vilnius: Institut litevského jazyka, 2012; elektronická verze, 2015 (aktualizovaná verze, 2017). Dostupné na internetu: http://lkiis.lki.lt.

KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys St. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa.

LKŽPK – Digitální kartotéka dodatků ke Slovníku litevského jazyka, Vilnius: Institut litevského jazyka, 2015. Dostupné na internetu: http://lkiis.lki.lt.

LST ISO 1087-1:2005 Terminologická práce. Výkladový slovník. Část 1. Teorie a aplikace (totožné s ISO 1087-1:2000).

MTŽ 2005: Kvašytė R. Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

LITERATŪRA

Auksoriūtė A. 2015: Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai. – Terminologija 22, 61–77.

Daujotytė V. 2002: Pamatinis kultūros tekstas. – Dvidešimt Lietuvių kalbos žodyno tomų. Sudarė J. Zabarskaitė, Z. Šimėnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 34–38.

Didjurgenienė A., Grigonienė G. 2010: Inovatyvus požiūris į specialybės kalbos dėstymą aukštojoje mokykloje. – Mokslo taikomieji tyrimai Lietuvos kolegijose 7, 27–33.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla.

Gaivenytė-Butler J. 2016: Ilona Mickienė, Birutė Briaukienė. Lietuvių terminologijos aspektai. Metodinė mokomoji knyga [e. išteklius], Vilnius: Vilniaus universitetas, 2016, 67 p. [recenzija] – Terminologija 23, 240–255.

Gritėnienė A. 2016: Šermukšnio vaizdinys „Lietuvių kalbos žodyne“. – Tautosakos darbai 52, 85–104.

Gritėnienė A. 2017: Žodyno vaizdinys Lietuvių kalbos žodyne. – Bendrinė kalba 90, 1–19. Prieiga per internetą: http://www.bendrinekalba.lt/?90.

Kaulakienė A. 2014 [1979]: Priešdėliniai ir priesaginiai darybiniai vertiniai lietuviškoje politechnikos terminijoje. – Kaulakienė A. Terminologija. Terminografija. Terminija. Straipsnių rinkinys, Vilnius: Technika, 192–204.

Kaulakienė A. 2014 [1981]: Semantiniai vertiniai lietuvių politechnikos terminijoje. – Kaulakienė A. Terminologija. Terminografija. Terminija. Straipsnių rinkinys, Vilnius: Technika, 233–243.

Keinys St. 2010: Mintys apie didelį kalbininką ir terminologą Joną Jablonskį 150-tų gimimo metinių proga. – Terminologija 17, 80–92.

Keinys St. 2013: Dėl mokslo terminų vienareikšmiškumo supratimo. – Terminologija 20, 47–55.

Klimavičius J. 2002: Kazimieras Gaivenis. Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla, 2002, 148 p. [recenzija] – Terminologija 9, 129–147.

Klimavičius J. 2003: Lietuvių terminografija: praeities bruožai, dabarties sunkumai ir uždaviniai. – Terminologija 10, 9–32.

Kniūkšta P. 1985: Pirmiausia literatūrinė kalba, po to bendrinė. – Kalbos kultūra 49, 33–62.

Kvašytė R. 2013: Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema. – Terminologija 20, 123–139.

Mitkevičienė A. 2016: Terminas kontekste (žodžių junginio lygmuo). – Terminologija 23, 73–104.

Naktinienė G. 2012: Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės. – Kalbos kultūra 85, 92–102. Prieiga per internetą: http://www.bendrinekalba.lt/?85.

Piročkinas A. 1970: Literatūrinės kalbos terminas ir jo analogai. – Kalbos kultūra 19, 25–32.

Piročkinas A. 1986: Jono Jablonskio kalbos taisymai, Kaunas: Šviesa.

Pupkis A. 2017: Standartinė kalba? – Bendrinė kalba 90, 1–16. Prieiga per internetą: http://www.bendrinekalba.lt/?90.

Smetonienė I., Smetona A., Valotka A. 2016: Dėl standartinės kalbos termino. – Lietuvių kalba 10, 1–14. Prieiga per internetą: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/217.

Šalkauskis S. 1991: Raštai II: Filosofijos ir pedagogikos terminija, Vilnius: Mintis.

TV 2006: Terminologijos vadovėlis: Europos Komisijos Vertimo raštu generalinio direktorato Lietuvių kalbos departamento vertėjams, Liuksemburgas. Prieiga per internetą: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/terminology_guidelines_lt.pdf.

Umbrasas A. 2018: Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose. – Terminologija 25, 107–127.

Terminologija | 2019 | 26

181

Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas.

Vaišnienė D. 2017: Bendrinės kalbos samprata Lietuvos Respublikos teisės aktuose ir kalbos politikos kontekste. – Bendrinė kalba 90, 1–19. Prieiga per internetą: http://www.bendrinekalba.lt/?90.

Vitkauskas V. 2002: Didysis akademinis mūsų Žodynas. – Dvidešimt Lietuvių kalbos žodyno tomų. Sudarė J. Zabarskaitė, Z. Šimėnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 8–14.

Zabarskaitė J. 2010: Politinis pasaulėvaizdis didžiajame Lietuvių kalbos žodyne (valstybė, įstatymas, valdžia). – Parlamento studijos 9, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 125–143. Prieiga per internetą: http://www.parlamentostudijos.lt/Nr9/9_kalba_1.htm.

Zabarskaitė J. 2012: Kitoks didžiojo „Lietuvių kalbos žodyno“ skaitymas: Adalbertas Bezzenbergeris, marios, pamarys, pamariškis. – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai. Sudarė G. Blažienė, N. Morozova, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 239–271.

Шелов С. 2006: Номенклатура versus терминология (три подхода к выделению номенклатурных наименований). – Terminologija 13, 33–47.

TERMINOLOGY IN THE DICTIONARY OF THE LITHUANIAN LANGUAGE (LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS)

S u m m a r y

The Dictionary of the Lithuanian Language (Lietuvių kalbos žodynas – LKŽ) is an exclusive work of the Lithuanian lexicography. It is significant for its broad scope, long preparation time and the abundance of authors. This dictionary not only contains many words and their interpretations, but also it is a multifaceted text that can be analysed as a corpus. It includes a variety of scientific knowledge. The article investigates terminological data collected from the LKŽ. The data unfolds through the words with the root termin- that were used in different parts of the dictionary.

The study shows that the LKŽ is an extensive source of terminological knowledge. Though the LKŽ does not contain all the terms with the root termin- that are known today in the field of terminology, the terms and their derivatives found in the dictionary are sufficient to cover the kernel of words related to the before mentioned root. The core term is terminas “term”, what is more, it was observed that Lithuanian synonyms for this word were searched for in the Lithuanian language. In the LKŽ, meaning interpretations include the word terminas very rarely. Usually, the root termin- is used to interpret words with the same root. The greatest treasure of the dictionary is illustrative examples. Over 100 examples were found in the LKŽ, including the term terminas, its derivatives or synonyms. Many of them were taken from unnamed written language sources (probably, linguistic contexts), as well as, from the linguistic journal Kalbos kultūra (“Language Culture”) and the texts of famous linguist Jonas Jablonskis and others. These sentences given as examples allow for a rather broad picture of the theory and practice of terminology. The terms in the sentences presented in the LKŽ unfold as the core of the expertise language. Here, the information on what a term is considered, what the requirements for the terms are, how they are classified (on the aspects of origin, structure and content) is found. A lot of focus is dedicated to the creation process and management of terms. Numerous sentences show Jonas Jablonskis’ merits to terminology, his attention to usual language laws – the principles of term-creation cannot contradict them. Regrettably, the terminology in some fields has not yet been settled. Naturally, the management of terms is a difficult, time-consuming work requiring a systematic approach. It is mentioned that the

1 8 2 Alvydas Umbrasas | Terminologija Lietuvių kalbos žodyne

terminology is stored in the dictionaries of terms. Some sentences reflect the history and development of certain terms. The authorship and prevalence of the terms are presented. There are some proposals that should be changed. In the illustrative examples of the LKŽ, terminological life is boiling. This shows that the LKŽ is more than a dictionary, and its comprehensive analysis is going to result in more research in the future. If more systemized, the information put in the dictionary by the authors might make the latter unexpectedly surprised.

Gauta 2019-08-26

Alvydas Umbrasas

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas alvydas.umbr [email protected]

Terminologija | 2019 | 26

183