Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…

doi.org/10.35321/term28-04

Rozvoj terminologie knihovnického sektoru v Lotyšsku a problémy a řešení při překladu standardních termínů RDA1

MAIRA KREISLERE

Národní knihovna Lotyšska

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-0191-0255

INTA VIRBULE

Národní knihovna Lotyšska

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-5891-5591

ABSTRAKT

Národní knihovna Lotyšska (NLL) je metodickým centrem lotyšských knihoven v oblasti tvorby dat a zajišťování rozvoje datových standardů a zároveň metodickým centrem koordinujícím terminologickou práci v knihovnictví a souvisejících oborech. Historický přehled ukazuje vývoj terminologické práce a umožňuje sledovat její vývoj i související problémy. Termíny přijímá a schvaluje podvýbor Terminologické komise Lotyšské akademie věd (LAS).

Článek zdůrazňuje roli NLL při zavádění a překladu standardu Resource Description and Access (RDA) v Lotyšsku. Jde o standard pro popisnou katalogizaci určený knihovnám a dalším kulturním organizacím, například muzeím a archivům. Standard RDA zahrnuje soubor datových prvků, pokynů a instrukcí, které lze přizpůsobit dalším informačním komunitám po celém světě, například muzeím a archivům. Jsou popsány problémy při překladu glosáře RDA a také zásady a řešení pro správné vyjádření termínů RDA a jejich vysvětlení v lotyštině. Text přináší přehled toho, jak se při překladu termínů dbalo na správnou a vhodnou terminologii, aby bylo možné zvolený termín v příslušném významu používat v celém překladu i souvisejících dokumentech.

1 Popis zdrojů & přístup.

80

Maira Kreislere | Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

Nakonec je rovněž nastíněn vliv termínů RDA na společný datový model lotyšských paměťových institucí určený k jednotnému vyhledávání digitálních zdrojů kulturního dědictví.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, termíny a databáze; překlad/adaptace termínů; implementace RDA; glosář RDA.

A N O T A C E

Lotyšská národní knihovna (LNB) je metodickým centrem lotyšských knihoven, které působí v oblasti tvorby dat a zajišťování rozvoje datových standardů. Je také metodickým centrem koordinujícím terminologickou práci v knihovnictví a dalších souvisejících oborech. Historický vhled ukazuje, jak se terminologická práce vyvíjela, a umožňuje sledovat její vývoj i problémy. Termíny schvaluje podkomise Terminologické komise Lotyšské akademie věd (LMA).

Článek zdůrazňuje úlohu Lotyšské národní knihovny při zavádění a překladu standardu Popis zdrojů a přístup k nim (angl. Resource Description and Access, RDA) v Lotyšsku. Jde o standard popisné katalogizace určený knihovnám a dalším kulturním organizacím, jako jsou muzea a archivy. Standard zahrnuje soubor datových prvků, pokynů a instrukcí, který lze přizpůsobit i dalším informačním komunitám po celém světě, například muzeím a archivům. Článek popisuje problémy spojené s překladem glosáře standardu RDA a zásady a řešení pro přesné převedení termínů a jejich vysvětlení do lotyštiny. Podává přehled o tom, jak se při překladu termínů vybírala přesná a vhodná terminologie, aby bylo možné zvolený termín v příslušném významu používat v celém překladu i souvisejících dokumentech.

V závěru je zdůrazněn vliv termínů standardu RDA na společný datový model lotyšských paměťových institucí, který slouží k jednotnému vyhledávání digitálních zdrojů kulturního dědictví.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, termíny a databáze, překlad/adaptace termínů, implementace standardu RDA, glosář standardu RDA.

S T R U Č N Ý P Ř E H L E D V Ý V O J E K N I H O V N I C K É T E R M I N O L O G I E V L O T Y Š S K U

V důsledku proměňujících se sociálních, politických a ekonomických podmínek a rychlého technologického rozvoje prošlo knihovnictví a informační sektor, včetně terminologie, v posledních desetiletích zásadními změnami. Rozvoj webových technologií vedl ke vzniku nových pojmů a termínů a vyvolal potřebu přizpůsobovat a zavádět mezinárodní standardy a předpisy založené na nové filozofii otevřenosti, interoperability a opětovné použitelnosti dat.

Terminoloģija | 2021 | 28

81

Role národní terminologie při rozvoji knihovnického a informačního sektoru vzrostla, objevily se však také nové výzvy při hledání vhodných termínů nebo vytváření nových, které by poskytovaly sémanticky přesné definice nových skutečností a pojmů. Terminologické úsilí ne vždy vedlo k úspěšnému nalezení termínů či vytvoření nových. Nové termíny často nebyly přijaty ani používány v praxi.

Prvními tvůrci lotyšských knihovnických termínů byli lotyšští knihovníci z praxe a teoretici. V období před druhou světovou válkou, kdy se rozvíjela knihovnická terminologie, byl zajímavý časopis Librarian (Bibliotekārs, 1937–1940), který k popisu procesů knihovnické práce používal důležité pojmy knihovnictví, například: norādes („odkazy“), sējums („svazek“), izdevums („číslo; vydání“), saturs („obsah“), katalogs („katalog“), inventāra grāmata („inventární kniha“), oriģināls („originál“), eksemplārs („exemplář“), grāmatu patapināšana („půjčování knih“). Některé z těchto pojmů si zachovaly význam i v éře technologického rozvoje.

Klíčovou událostí ve vývoji národní terminologie bylo založení Terminologické komise Lotyšské akademie věd (LAS) v roce 1946. Působnost Komise byla velmi široká a zahrnovala rozvoj národní terminologie v mnoha vědních oborech. Od roku 1948 byly termíny schválené Komisí pravidelně zveřejňovány, nejprve jako návrhy v terminologických zpravodajích, poté ve slovnících, a jejich používání bylo při úředním styku povinné. Založením Terminologické komise LAS se začala rozvíjet také terminologie knihovnického sektoru. V roce 1957 byl vydán první slovník knihovnické terminologie v ruštině a lotyštině. Slovník obsahoval přibližně 1 300 termínů z oblasti knihovnictví a bibliografie, jakož i běžné termíny z nakladatelské činnosti a knižní vědy. Aby se rozvíjela terminologie knihovnictví a bylo možné vytvářet, přijímat, zveřejňovat a zavádět do praxe přesné knihovnické termíny, začalo v 60. a 70. letech 20. století na terminologii aktivně pracovat výzkumné oddělení Lotyšské SSR ve Státní knihovně Vilise Lācis(e) (dnes NLL). V roce 1969 založili knihovničtí specialisté Podvýbor pro knihovnickou a bibliografickou terminologii. Během činnosti Podvýboru, v letech 1976 až 1994, vycházelo pokračující vydání Bibliotekārie un bibliogrāfiskie termini („Knihovnické a bibliografické termíny“). Každý seznam termínů obsahoval nové nebo upravené termíny týkající se různých knihovnických činností – katalogizace, index-

82

Maira Kreislere |

Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and

Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

ace, organizace knihovnické práce, poskytování knihovnických služeb; obsahoval také první překlady pojmů z informatiky. Od svého založení až do roku 1990 vydala Terminologická komise 58 terminologických zpravodajů a 15 slovníků. Na základě této rozsáhlé řady zveřejněných termínů bylo na počátku 90. let připraveno a vydáno více než 40 souborů knihovnických termínů v lotyštině a ruštině. Později, v 90. letech, vznikaly další slovníky již ve čtyřech jazycích: byly doplněny překlady termínů s definicemi v angličtině a němčině. Významným přínosem k rozvoji terminologie knihovnického sektoru i samotného lotyšského jazyka bylo vydání publikace Bibliotēku fondi un katalogi („Knihovní fondy a katalogy“). Při přípravě publikace byla odstraněna dříve nepřesná označení termínů a nesprávné používání přejatých slov z cizích jazyků. Slovníky termínů se v lotyšském knihovnickém sektoru vydávaly jen zřídka, proto byl v roce 1997 přeložen a v roce 2001 vydán v lotyštině slovník Janete Stevensonové Dictionary of Library and Information Management (Bibliotēku un informācijas pārvaldība) a v praxi se hojně používal. Publikace zahrnovala 4 500 klíčových termínů nejen z knihovnictví a informační vědy, ale také z informačního managementu, obchodu, účetnictví, tiskařství a nakladatelství.

Beginning in 1999, terminology work was coordinated and managed by the LAS Terminology Commission. It consisted of about 30 subcommittees of different sciences. The main task for each subcommittee was to implement the national terminology policy in cooperation with the State Language Centre. Decisions made by the LAS Terminology Commission were accorded legislative status. Use of the approved terms was mandatory in national legislation, in the media and in the documentation of all types of institutions. In 2000, a LAS Terminology Commission subcommittee on Library Science, Bibliography, Book Science and Information Science Terminology was established under the leadership of specialists from the NLL. In accordance with the expansion of international communication between professionals as well as local structural reforms, at the end of 2011 the LAS Terminology Commission was expanded by establishing a Subcommittee on Information and Documentation Terminology, also involving archival specialists. Currently, 11 library and related branch specialists are actively involved in this subcommittee. The tasks set for the Information and Documentation Terminology Subcommittee are:

Terminoloģija | 2021 | 28

83

posuzování termínů v návrzích právních předpisů v oblasti informací a dokumentace a v legislativních publikacích;

poskytování terminologického poradenství právnickým a fyzickým osobám v oblasti informací a dokumentace;

koordinace činnosti s institucemi a organizacemi působícími v oblasti informací a dokumentace;

zajišťování bezplatné dostupnosti termínů z příbuzných oborů na webu.

Podvýbor pro terminologii informací a dokumentace pracuje na rozvoji a ratifikaci termínů, což zahrnuje překlad a adaptaci termínů a jejich vysvětlení z mezinárodních norem a pokynů, jakož i překlad a adaptaci termínů navržených odborníky z knihovnictví a příbuzných oborů, akademickými pracovníky či studenty. Podvýbor LAS zajišťuje terminologickou činnost v Lotyšsku, doporučuje zásady tvorby a překladu termínů a zajišťuje spolupráci mezi kulturními a vědeckými organizacemi zapojenými do terminologické činnosti.

S rozvojem technologických možností a využitím dříve připravených dat z databáze Tiešsaistes terminu banka: arhīvi, bibliotēkas, muzeji („Online terminologická banka: archivy, knihovny, muzea“), vytvořené v letech 2005–2012, v níž bylo shromážděno více než 3 000 termínů a terminologických kolokací, byla v roce 2017 uživatelům zpřístupněna nová Databáze knihovnických, archivních a muzejních termínů2. Cílem databáze, kterou vyvinula a spravuje NLL, je podporovat spolupráci institucí kulturního dědictví v terminologických otázkách. Partnery při vytváření databáze byly Terminologická komise LAS, Národní archiv Lotyšska, Lotyšská univerzita, NLL a několik muzeí. Tento zdroj obsahuje termíny a jejich vysvětlení z knihovnického sektoru a příbuzných oborů v lotyštině, ekvivalenty termínů v angličtině a, kde je to možné, také v němčině a ruštině. Při výběru termínů byly použity legislativní dokumenty z různých oborů, včetně upravených mezinárodních norem, odborné literatury a seznamů termínů, které jsou v současnosti potřebné v praxi. Termíny mají v databázi různé statusy – schválené, změněné, dočasné a zastaralé, dále termíny ze zrušených norem a legislativních dokumentů, které jsou uchovávány pro výzkumné účely. Aby bylo možné potřebné termíny vyhledat rychleji, databáze

2 Dostupné na: http://termini.lnb.lv.

84

Maira Kreisler | Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

zahrnuje také termíny, které dosud nebyly schváleny a mají dočasný status. Terminologická databáze byla pozitivně hodnocena jako snadno použitelná, protože obsahuje vysvětlení termínů a jejich zdrojů.

In the autumn of 2017, the LAS Information and Documentation Terminology Subcommittee, together with the NLL Library Development Centre and the Bibliography Institute, and involving the LAS Terminology Commission, renewed the tradition of organising conferences dedicated to library and related sector terminology. The theme of the 2021 Terminology Conference is “The Interoperability of Data of Cultural Heritage Institutions in the Digital Space: Terminological Aspect”, to which experts from Estonia, Lithuania, Finland and Germany have also been invited.

At the end of 2018, the Latvian national terminology portal3, developed by the Tilde technology company in partnership with the State Language Centre, the Latvian Language Agency and the LAS, was released to the public. The terminology portal provides access to information from more than 96 collections of terms in a number of languages. The Latvian national terminology portal also includes data from the AkadTerm database, thus also terms from the Database of Library, Archive and Museum Terms created by the NLL.

Další zdroj obohacování terminologie národních knihoven souvisí také s odbornou standardizací – přizpůsobováním mezinárodních standardů potřebám lotyšských knihoven a tvorbou národních standardů. Zavedení každého nového, používaného standardu obohacuje terminologii knihovnického odvětví. Hlavním zdrojem mezinárodně užívaných cizích slov se stala angličtina, zatímco dříve vnucovaná ruština postupně upadá v zapomnění. Vysvětlení pojmů ve standardech byla z velké části upravena a přizpůsobena oblasti působnosti konkrétního standardu.

ZAVÁDĚNÍ STANDARDU POPISU A PŘÍSTUPU K ZDROJŮM (RDA) PŘI TVORBĚ DAT V LOTYŠSKÉM KNIHOVNICKÉM SYSTÉMU

Tvorba dat v knihovnách je nepřetržitý proces; jejich forma i obsah musí vždy odpovídat mezinárodně uznávaným standardům, které se samy neustále vyvíjejí (Gold-

3 Dostupné na: https://termini.gov.lv.

Terminologija | 2021 | 28

85

berga et al. 2014: 3–4). Fulfilling this condition ensures that data created by an institution can be universally re-used and included in the global knowledge network.

NLL působí jako metodické centrum pro tvorbu dat v lotyšských knihovnách a pro zajišťování rozvoje datových standardů. Datoví experti a specialisté na tvorbu dat z Bibliografického institutu NLL aktivně sledují novinky týkající se dat, hodnotí a podporují nové mezinárodní metadatové modely a standardy a rozhodují o jejich zavádění. Vytvářejí také vysoce kvalitní a autoritativní data, čímž šetří zdroje ostatních knihoven, optimalizují jejich činnost a zvyšují celkovou kvalitu dat. Rozšíření nových formátů datového obsahu a nárůst počtu publikovaných elektronických zdrojů vedly k potřebě změnit pravidla katalogizace zdrojů tak, aby odpovídala požadavkům informačního toku 21. století. Standard RDA zahrnuje soubor datových prvků, pokynů a instrukcí, které lze přizpůsobit dalším informačním komunitám po celém světě, například muzeím a archivům.

In 2013, following a structural change, the NLL Bibliography Institute established a Data and Knowledge Management Department, within which a team of RDA implementation experts was established. The main goals and preconditions for RDA implementation team were defined as:

kvalitnější správa digitálních zdrojů a zpřístupňování dat na webu;

začlenění dat vytvořených lotyšskými knihovnami do mezinárodního oběhu dat a zajištění jejich opětovné využitelnosti;

používání AACR24 při tvorbě dat od roku 2000 usnadnilo zavedení standardu RDA při tvorbě dat souborného katalogu NLL a vědeckých knihoven.

Vzhledem k nedostatku financí bylo rozhodnuto nepřekládat celý dokument RDA, ale pouze některé jeho části (RDA Reference, úvod, seznam základních prvků RDA, srovnávací tabulky AACR2 a RDA atd.) (Goldberga et al. 2014: 3–4). Jedním z rozhodujících faktorů bylo, že částečný překlad nevyžaduje úhradu licenčního poplatku, což výrazně snižuje nároky na vývoj a údržbu.

4 AACR2 – Anglo-americká katalogizační pravidla, druhé vydání, aktualizovaná verze z roku 2005.

86

Maira Kreislerē | Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

PRAVIDLA PŘEKLADU STANDARDU RDA A MEZINÁRODNÍ ZKUŠENOSTI

Jedním z cílů, které si stanovili tvůrci RDA, bylo zajistit použitelnost standardu v jazykových komunitách v zahraničí. Jazykem standardu RDA je angličtina, a aby bylo možné tyto materiály používat v jiných jazycích, musely se jednotlivé země rozhodnout, zda je přeloží. Držitelé autorských práv k RDA uzavřeli překladatelské smlouvy s dalšími organizacemi/partnery (například vydavateli, národními knihovnami nebo knihovnickými organizacemi), aby zajistili vysokou kvalitu překladů RDA. Byla vypracována politika překladů RDA, která stanoví možnosti a požadavky na překlad. První iniciativy v oblasti internacionalizace začaly již v roce 2013 vydáním prvních překladů RDA do francouzštiny a němčiny s využitím RDA Toolkit5. Další informace o překladu RDA a souvisejících podmínkách jsou k dispozici také v registru RDA6. Ten obsahuje sémantické reprezentace entit7, prvků a označení vztahů v podobě identifikátorů schválených Řídicím výborem RDA (RSC)8.

K dispozici jsou různé přístupy k překladu RDA:

• úplný překlad včetně RDA Toolkit;

• částečný překlad, který lze využít ve výuce (nezahrnuje RDA Toolkit a lze jej používat lokálně);

• částečný překlad – RDA Reference – lze používat online a je dostupný v registru RDA s rozhraním v přeloženém jazyce.

Projekt překladu RDA je jedinečný a zároveň flexibilní a otevřený různým podmínkám využití. K úplnému překladu RDA jsou zapotřebí odpovídající finanční zdroje a odborníci (překladatelé, redaktoři), kteří mají znalosti i praktické zkušenosti s tvorbou datových standardů a datových modelů a velmi dobře ovládají angličtinu.

Od prvních překladů RDA byly zkoumány procesy implementace RDA a situace v několika evropských zemích. V RDA in Europe: Implementations and Perceptions (Ducheva, Pennington 2017) autoři zkoumají komunity zabývající se tvorbou dat ve 12 evropských zemích (obě

5 Dostupné na: https://rdatoolkit.org.

6 Dostupné na: https://www.rdaregistry.info.

7 Entita – abstraktní třída fyzické nebo konceptuální věci ve vesmíru lidského diskurzu (RDA).

8 Dostupné na: http://www.rda-rsc.org.

Terminologija | 2021 | 28

87

anglicky a neanglicky mluvící), které byly zahrnuty do průzkumu. Ukázalo se, že zájem o RDA a její zavádění v Evropě rychle vzrostl po setkáních EURIG (European RDA Interest Group)9 v letech 2013 (Národní knihovna Švédska, Stockholm) a 2016 (NLL, Riga). Shrnutí studie poukázalo na několik důvodů, proč je zavádění RDA nedostatečné, a na problémy, jimž čelí neanglicky mluvící evropské země. Jedním z hlavních důvodů bránících zavádění RDA jsou vysoké náklady. Několik zemí, například Švédsko, Lotyšsko a Island, se rozhodlo RDA částečně přeložit vytvořením národních pokynů vycházejících ze standardu RDA. Norsko a Španělsko považovaly úplný překlad za předpoklad úspěšného zavedení RDA, protože tvůrci dat musí být schopni pracovat s tímto standardem ve svém rodném jazyce. Autoři (Ducheva, Pennington 2017) ve svém článku zmínili také zkušenosti NLL.

PŘEKLAD POJMŮ GLOSÁŘE RDA, HODNOT PRVKŮ A VZTAHŮ MEZI ENTITAMI

Překlad je specifický psychologický proces, protože každý překlad má význam pro projevy obsažené v kultuře národa, lidském vědomí i podvědomí. Překládat lze rychleji a jednodušeji pomocí cizích slov přejímaných do lotyštiny z různých oborů. Je-li přejímané slovo mezinárodní, má to své výhody a slovo se snáze rozpoznává. Velké množství cizích slov však činí texty nesrozumitelnými, protože jejich klíčový obsah není přesně pochopen. Vývojovým trendem lotyštiny, který stále sílí, je postupné vytlačování lotyšských slov cizími slovy v každodenním užívání. Problém spočívá v tom, že pro tato cizí slova neexistují odpovídající lotyšské termíny, případně se žádné snadno použitelné termíny nenabízejí.

Glosář RDA bude hrát důležitou roli v každodenní práci lotyšských knihovnických specialistů, protože bez jednotné terminologie a porozumění pojmům není zavádění RDA možné. Aby bylo možné konkrétní termín RDA správně vyjádřit v lotyštině, je třeba přesně určit jeho význam v kontextu datového modelu RDA a porozumět také tomu, jak se termín používá v angličtině. V

9 Dostupné na: http://www.rda-rsc.org/europe.

88

Maira Kreišlere | Inta VirbuleThe Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

V takových případech jsou užitečná vysvětlení termínů obsažená v terminologických slovnících pro knihovnictví a v odborné literatuře. Při překládání termínů je třeba dodržovat zásadu, že zvolený termín se ve vhodném významu používá v celém dokumentu i v souvisejících dokumentech. Při zahájení překladu Glosáře RDA bylo důležité mít na paměti, že RDA je nový standard pro tvorbu dat s novou filozofií a dopadem, určený k použití v mezinárodním vícejazyčném prostředí. Standard RDA byl z jazykového hlediska vytvořen na základě standardu AACR2, vhodného pro angličtinu a původně vytvořeného anglicky mluvícími zeměmi. S rozvojem RDA jako mezinárodního vícejazyčného standardu se objevily problémy s přizpůsobením termínů RDA a jejich vysvětlení specifikům jiných jazyků. Výrazy, kterým se v angličtině snadno rozumí, není snadné přeložit a přizpůsobit jiným jazykům, včetně lotyštiny. Specialisté z anglicky mluvících zemí používající RDA při vystoupeních na mezinárodních seminářích také uvedli, že angličtina používaná v dokumentu standardu RDA k vysvětlení termínů je poměrně složitá a nejednoznačná. Zástupci neanglicky mluvících zemí naproti tomu zdůrazňují problémy s překladem vysvětlení termínů (Behrens 2019). Tato vysvětlení nejsou přizpůsobena každodenní práci tvůrců dat, jazyk je složitý a texty jsou velmi teoretické. Z přehledu stávajících překladů termínů a označení vztahů mezi entitami v Registru RDA je patrné, že ne všechny termíny a označení vztahů byly přeloženy do národních jazyků. To může znamenat, že se při překladu určitého termínu nebo vztahu vyskytly problémy. Jde zjevně o dočasné řešení, protože Registr obsahuje termíny i vysvětlení, která zůstávají v angličtině. Jazyková specifika jsou patrná například při používání gramatického rodu v označení odpovědných rolí – autors/autore („autor“). V jazycích, v nichž se tyto role vyjadřují gramatickým rodem, musí překladatelé rozhodnout, zda bude pro osoby obou pohlaví použito označení role téhož rodu. V obecné mezinárodní praxi se jako společný rod označení přijímá mužský rod. To bylo přijato i při překladu Glosáře RDA do lotyštiny. Další problémy vyvstávají při vyjadřování různých vztahů mezi entitami, které lze v angličtině vyjádřit krátkými spojeními, například „adaptation of work“. Vyjádření téhož spojení v lotyštině však vyžaduje použití gramatických

Terminoloģija | 2021 | 28

89

pádových koncovek. Další výzvou je rozsáhlé používání synonym, které je pro angličtinu charakteristické; v lotyštině se ne vždy podaří najít vhodný termín. Například anglické termíny „publishing, releasing, issuing“ mají různé významové odstíny, zatímco v lotyštině se často vyjadřují jedním nebo dvěma termíny (izdošana, publicēšana), jejichž sémantické významy jsou si velmi blízké. Při zavádění nového termínu lze často v různých oborech a dokumentech používat několik jazykových ekvivalentů, což brání jednotnému chápání a používání termínu v dokumentech celostátního významu. Příkladem jsou lotyšské jazykové ekvivalenty termínu „Entity“: v dokumentech z různých oborů se objevují podoby entīte, entītija (v knihovnictví) a entitāte (v IT). O nejvhodnějším ekvivalentu se stále diskutuje.

Překladatelé chtěli k vysvětlením referenčních termínů RDA doplnit další komentáře, které by je objasňovaly. RSC však uvedla, že by to uživatele mátlo, pokud jde o to, co je základním pokynem a co vysvětlením připojeným překladateli. Objevila se také snaha doplnit do dokumentu RDA příklady ilustrující konkrétní vztahy mezi entitami, tento návrh však rovněž nezískal podporu, přestože se o něm rozsáhle diskutovalo na setkáních European RDA Interest Group (EURIG) (EURIG Annual Meeting 2020). Názory na složitost sítě vztahů mezi entitami vycházejí z nedostatečného pochopení hierarchií entit IFLA LRM10 a jejich vztahů. Tyto požadavky byly dobře pochopitelné, protože knihovny stále vytvářejí data ve struktuře MARC, avšak v budoucnu se data RDA budou vytvářet jako propojená data, což vyžaduje odlišný přístup ke strukturování dat a tyto příklady budou méně relevantní (Dunsire 2019). Standard RDA není vázán na konkrétní standard zadávání dat, nýbrž směřuje k využívání webových technologií při tvorbě metadat kulturního dědictví (otevřená propojená data, trvalé identifikátory pro identifikaci entit, webové slovníky a ontologické služby). Překlad musel zahrnout všechny prvky tvořící definici, i když se slovosled mohl lišit. Požadavky na vydávání Glosáře RDA neumožňují definice zjednodušovat ani zkracovat.

In 2010, the NLL started translating the 2008 version of the RDA Glossary with approximately 520 terms and their explanations. At first, it seemed

10 Referenční model IFLA pro knihovny (LRM) https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr-lrm/ifla-lrm-august-2017_rev201712.pdf.

90

Maira Kreislerė | Inta Virbule The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

že překlad Slovníku nebude činit žádné potíže, protože při procházení termínů se zdály být obecně známé. Každá nová verze Slovníku však byla doplněna o nové termíny a jejich vysvětlení v angličtině, většinou nesouvisející s knihovnickou oblastí. Úkolem bylo vyhovět specifikům lotyšského jazyka a zajistit vzájemný pojmový soulad s termíny vyjádřenými v angličtině, aniž by se zároveň usilovalo o povinnou lexikální shodu. V letech 2012/2013 byl Slovník RDA doplněn o 728 nových nebo revidovaných termínů a jejich vysvětlení. Termíny jako „unmediated; media; preliminary“, pro něž nebylo snadné najít vhodné lotyšské ekvivalenty. Zařazeny byly také termíny jako „blueline process or blueprint process; white print process, silver halide“, které se do té doby v práci lotyšských tvůrců knihovnických dat objevovaly jen zřídka nebo vůbec a nebyly používány. Slovník obsahoval řadu termínů z polygrafické oblasti, například „duodecimo or twelvemo“; doplněny byly také termíny z oblasti videa a zvuku, například „coarse groove; encoded bitrate“ atd. Zařazení takových termínů, které se v knihovnickém prostředí používají jen zřídka, do Slovníku RDA ukázalo, že do standardu RDA se začleňují také termíny potřebné pro popis zdrojů v dalších institucích kulturního dědictví.

Aby byla zajištěna kvalita překladu, byli jako konzultanti specialistů z jiných institucí kulturního dědictví přizváni odborníci na tvorbu dat pro zvláštní sbírky NLL (hudba, audiovizuální zdroje, mapy atd.) i pracovníci oddělení ochrany sbírek. Při překladu se vycházelo z několika předpokladů: měla se použít obecná vysvětlení, která již známe; nestačí najít vhodné lotyšské slovo, je třeba opatřit je přesným vysvětlením termínu, aby se dalo používat při popisu různých zdrojů, a zároveň aby bylo možné termín úspěšně začlenit do mezinárodního oběhu.

Překlad mnoha oborově specifických termínů vyžadoval hluboké porozumění procesům, kterých se definice týkaly, například konkrétním typům taneční notace či středověké hudební notace nebo postupům souvisejícím s knihtiskem.

Jedním zajímavým termínem byl například „Table book“ – „Formát notovaného hudebního díla, který spočívá v hudební knize určené k položení na stůl a vystavené tak, aby interpreti mohli číst své party vsedě nebo vestoje naproti sobě či kolem stolu. Každý part je notován samostatně, obvykle v uspořádání, které při otevření knihy představuje,

Terminoloģija | 2021 | 28

91

jednotlivé party v obrácené a/nebo kolmé poloze“. Ačkoli se s takovými zdroji lze setkat poměrně zřídka, tyto materiály se přesto mohou nacházet ve sbírkách institucí kulturního dědictví.

Skutečnou výzvou byl překlad termínů souvisejících s digitálními soubory, neboť často není snadné použít česká slova, která přímo vyjadřují sémantický význam těchto specifických termínů. Mnohé z nich se používají bez překladu do lotyštiny, například: „Master“ – „Generace vytvořená procesem digitalizace v nejvyšším rozlišení, která se často používá k vytváření odvozených kopií“. Podařilo se nám pro tento termín najít lotyšský překlad, který zároveň vystihuje jeho sémantický význam. Od tohoto termínu označujícího generaci digitalizace pak lze odvodit řadu termínů, např. plates pirmatnis („Disc Master“) a audiolentes pirmatnis („Audio Tape Master“). Slovník RDA obsahuje skupinu termínů popisujících materiály zdrojů; jde převážně o velmi specifické termíny, jejichž překlad vyžaduje rešerši a důkladné zkoumání. Jedním z obtížněji přeložitelných termínů bylo „unmediated“; zpočátku se zkoušelo několik nových slov, ta se však neosvědčila a nehodila se do běžného užívání. Nakonec se přesto podařilo najít velmi vhodný termín, který vystihuje jeho význam. Objevují se nové termíny pro vztahy mezi entitami, například „Prequel; Sequel; Remake“ – termíny široce používané v hudebním a filmovém průmyslu, jejichž lotyšské ekvivalenty však bylo třeba nejprve vyhledat.

V další překladatelské praxi se však upustilo od předpokladu, že překlady termínů nalezené v různých místních informačních zdrojích lze převzít a použít ve Slovníku, protože to neodpovídalo požadavkům na vydání Slovníku RDA. Při překladu termínů ze Slovníku RDA jsme si všimli, že dříve známé termíny AACR2 nahrazují různé termíny RDA nebo odlišné překlady termínů. Problémy nastaly při překladu označení vztahů mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou (WEMI11). Bylo důležité přesně vymezit vzájemné vztahy. Aby se to podařilo,

11 Dílo – Rozpoznatelná intelektuální nebo umělecká tvorba, tedy intelektuální nebo umělecký obsah (RDA). Vyjádření – Intelektuální nebo umělecká realizace díla v podobě alfanumerického zápisu, hudební či choreografické notace, zvuku, obrazu, objektu, pohybu atd. nebo jakékoli kombinace těchto podob (RDA). Provedení – Fyzické ztělesnění vyjádření díla (RDA). Jednotka – Jediný exemplář či výskyt provedení (RDA). Agent – Entita schopná jednat z vlastní vůle, být nositelem práv a nést odpovědnost za své jednání. Agent zahrnuje kolektivního agenta i osobu (RDA).

92

Maira Kreišlere | Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

Bylo nutné porozumět modelu vztahů entit RDA, což nebylo pro tvůrce dat pracující s datovými strukturami MARC jednoduché. Na zasedání v listopadu 2016 se RSC dohodla, že do dalšího vývoje RDA začlení Referenční model IFLA pro knihovny (LRM). IFLA LRM je vysokoúrovňový koncepční referenční model vyvinutý pro modelování vztahů mezi entitami. Výsledkem je jednotný a logicky konzistentní model, který pokrývá všechny aspekty bibliografických dat a zároveň modernizuje a rozšiřuje modelování dat. Pod vlivem LRM byly do standardu RDA přidány tři zcela nové entity: „Skupina agentů“, později „Skupina“, „Nomen“ a „Časový interval“. Vztahy mezi entitami byly rozšířeny a začleněny do Referenčního modelu RDA. Některé označující výrazy se změnily – „Vzájemný vztah“ se změnil na „Inverzní vztah“ – stejně jako některé definice a vysvětlení.

Rok 2018 přinesl překladatelům nové informace. Kromě začlenění nových entit a vztahů do RDA byla provedena řada oprav záznamů označujících výrazů pro vztahy mezi entitami. V dubnu 2020 byla na webových stránkách RDA Toolkit beta zveřejněna aktualizovaná verze, která se lišila novými funkcemi a vlastnostmi i změnami struktury RDA. V prosinci 2020 byla tato verze beta schválena jako oficiální webová stránka standardu RDA; přístup k dokumentům dostupným v předchozí verzi byl zachován. Tato verze je považována za stabilní a žádné zásadní změny se neplánují. Pro autory pokynů a překladatele to byla dobrá zpráva, protože v předchozích letech docházelo ke změnám pravidelně a byly poměrně zásadní (Translation Policy for RDA and RDA Toolkit).

Referenční model RDA je určen jako překlad termínů, hodnot a označujících výrazů pro vztahy mezi entitami v RDA a jeho přizpůsobení místním potřebám je důležité. Odborná pracovní skupina NLL dokončila překlad Referenčního modelu RDA na konci roku 2020 a plánuje se jeho předložení do registru RDA k publikaci v lotyštině do konce roku 2021.

KOMPATIBILITA TERMINOLOGIE STANDARDU RDA S DATOVÝMI STANDARDY JINÝCH LOTYŠSKÝCH INSTITUCÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Digitální prostředí představuje jednu z nových možností, které zajišťují existenci národní identity. Její posílení napomáhá včasné začleňování znalostí do systémů otevřených dat a jejich rychlé vyhledávání. Použitelnost a kvalita digitálně vzniklých a digitalizovaných zdrojů odpovídají

Terminologija | 2021 | 28

93

požadavkům společnosti na rychle dostupné, účinně prezentované, vysoce spolehlivé, volně využitelné a integrované znalosti (Sporāne 2010). Cílem vytváření prostředí pro společnou tvorbu a opětovné využívání dat je rozvíjet spolupráci mezi institucemi kulturního dědictví, a vytvořit tak jednotnou znalostní síť propojenou s digitálními objekty. Interoperabilita standardu RDA se standardy jiných institucí kulturního dědictví (tabulka 1) může přispět k popisu různých typů zdrojů, identifikaci entit a tvorbě metadat vhodných pro další šíření v prostředí propojených dat.

In 2020, the NLL, in cooperation with the Humanities Faculty of the University of Latvia, launched a research project – Latvian Memory Institution Data in the Digital Space: Connecting Cultural Heritage (Project No 1zp-2019/1-0365) – which is being funded under the Latvian Council of Science 2020–2022 research programme. One of the project’s tasks is to study and describe the semantic interoperability of Latvian cultural heritage institutions (libraries, archives and museums) in the field of data, and this is directly related to the terminology for data models and standards that these institutions use in data creation.

Je třeba podporovat využívání entit standardu RDA při jednotném modelování dat institucí kulturního dědictví; takové precedenty již existují ve světové praxi. Například v roce 2014 se finské paměťové instituce (knihovny, archivy a muzea) rozhodly harmonizovat svá data a začlenit je do jednotné sdílené služby sbírek FINNA (Seppälä 2016). RDA byl zvolen jako jeden z doporučených standardů pro knihovny, archivy a muzea. Uvedené instituce se rozhodly zavést pravidla RDA při vytváření metadat o agentech, tj. při vyjádření atributů a vztahů agentů a kódů vztahových rolí.

Autoritní data vytvořená NLL (RDA) a Lotyšským národním archivem budou základem jednotného systému referenčních dat lotyšských institucí kulturního dědictví. Autoritní data budou vzájemně mapována a nahrána do prostředí pro společnou tvorbu systému referenčních dat. Další společná tvorba dat bude probíhat s využitím jak dat, která již v systému jsou, tak vytvářením nových entit. Aby výsledkem této společné tvorby byla homogenní sada referenčních dat, je třeba se dohodnout na společných klíčových entitách a jejich názvech a harmonizovat různé standardy a modely tvorby dat. Následující klíčové entity – z nichž některé jsou společné datovým standardům knihoven, archivů a muzeí – jsou vymezeny ve společném systému referenčních dat.

94

Maira Kreislere Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

Tabulka 1. Porovnání klíčových entit důležitých pro jednotnou platformu pro správu a zpřístupňování kulturního dědictví v oborových koncepčních modelech LRM, RiC CM12 a CIDOC CRM13, také EDM14 (Rekomendācijās… 2021: 32)

Typ entity

Knihovny LRM(2017)/ RDA (2020)

Archiv (RiC CM) ric-cm-0.2

Muzea CIDOC CRM CRM_v.7

Kulturní dědictví (Europeana) EDM v5.2.8

Agent

LRM-E6 Agent/rdac:C10002

RiC-E07 Agent

E39 Actor

edm:Agent

Agent/osoba

LRM-E7 Person/rdac:C10004

RiC-E08 Person

E21 Person

edm:Agent

Agent/Instituce

LRM-E8 Kolektivní agent/rdac:C10005

RiC-E11 Korporátní subjekt

E74 Skupina

edm:Agent

Agent/Rodina

LRM-E8 Kolektivní agent/rdac:C10008

RiC-E10 Rodina

E74 Skupina

edm:Agent

Agent/Skupina

LRM-E8 Kolektivní agent/rdac:C10011

RiC-E09 Skupina

E74 Skupina

edm:Agent

Místo

LRM-E10 Místo/rdac:C10009

RiC-E22 Místo

E53 Místo

edm:Místo

Časový úsek

LRM-E11 Časový úsek/rdac:C10010

RiC-E18 Datum

E52 Časový úsek

edm:Časový úsek

Událost

Podtřída LRM-E1 Res/rdac:C10012

RiC-E14 Událost

E5 Událost

edm:Událost

Dílo

LRM-E2 Dílo/rdac:C10001

RiC-E02 zdroj záznamu + RiC-A28 název

E89 propoziční objekt

edm:Informačnízdroj

Podpora nových intuitivních vyhledávacích návyků a potřeb uživatelů (najít, identifikovat, vybrat, získat, prozkoumat, tj. objevovat zdroje prostřednictvím jejich vzájemných vztahů a kontextů) v oblasti knihovních dat a jejich hierarchie je definována koncepčními modely, jako je IFLA FRBR (WEMI (Dílo, Vyjádření,

12 Dostupné na: https://www.ica.org/sites/default/files/ric-cm-0.2_preview.pdf.

13 Dostupné na: http://www.cidoc-crm.org.

14 Dostupné na: https://pro.europeana.eu/page/edm-documentation.

Terminologija | 2021 | 28

95

manifestation, Item hierarchy, 1998) and IFLA LRM (including WEMI, 2017). The LRM model is a high-level conceptual model with a higher degree of generalization than previous IFLA data conceptual models. LRM is an entity-relationship model (Rekomendācijas... 2021: 23). LRM generally models the entire bibliographic universe – texts, sounds, images, moving images, sheet music, spoken words, objects, data sets, computer programs, transmedia. It does not directly model processes (museums) and activities (archives). The practical implementation of LRM takes place by introducing RDA regulations in the creation of Latvian library data, which are based on the categories defined in the LRM conceptual model and their hierarchy (Rekomendācijas... 2021: 26).

V oblasti muzeí jsou klíčové pojmy definovány koncepčním modelem CIDOC-CRM – ontologií pro výměnu informací v oblasti kulturního dědictví (ISO 21127, 2006; aktualizováno v roce 2014; stále se vyvíjí), harmonizovanou s koncepčním modelem LRM pro knihovny (Rekomendācijas... 2021: 26).

Koncepční datový model RiC CM pro archivy harmonizuje a integruje klíčové pojmy ze čtyř standardů Mezinárodní rady archivů (ICA): Všeobecný mezinárodní standard pro archivní popis (ISAD (G)); Mezinárodní standard pro archivní autoritní záznamy korporací, osob a rodin (ISAAR (CPF)); Mezinárodní standard pro popis funkcí (ISDF); Mezinárodní standard pro popis institucí s archivními fondy (ISDIAH) a normy ISO pro správu záznamů ISO 23081-11 (Rekomendācijas... 2021: 21).

Knihovny, archivy a muzea se podílejí na vytváření Europeany – jde o více než 60 účastníků, včetně lotyšských paměťových institucí. Každý digitální objekt Europeany je opatřen metadaty podle EDM (datového modelu Europeany), což je objektově orientovaný datový model. Tento datový model zajišťuje interoperabilitu dat všech členských institucí. EDM odděluje objekt kulturního dědictví od jeho digitální reprezentace, aby byly odpovídající hodnoty metadat náležitě propojeny. EDM zajišťuje kompatibilitu dat z různých modelů a požadavků specifických oblastí a zároveň předchází ztrátě dat, přičemž zachovává jejich kvalitu a soulad s původními daty (Rekomendācijas... 2021: 37–38).

Ve všech těchto standardech je entita „Agent“ nadtřídou entit „Osoba, Skupina, Instituce, Rodina“. Ve všech třech standardech označuje entita odpovědnost osoby nebo skupiny za vytvoření obsahu, formy či provedení Díla, Vyjádření, Projevení nebo Jednotky.

96

Maira Kreis lere | Inta Virbule

The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

Odlišný termín „Actor“ používaný v muzejním standardu CIDOC CRM označuje v podstatě tutéž entitu, nadtřídu „Agent“, jako standardy pro knihovny a archivy.

Tyto standardy se liší mírou podrobnosti, s jakou popisují třídy entit zapojené do strukturování informací v příslušných datových modelech. Například ve standardu RDA je entita „Collective Agent“ nadtřídou entit „Institution, Group and Family“. Hierarchické členění WEMI (Work, Expression, Manifestation, Item) v knihovních datových standardech je naproti tomu charakteristické pouze pro standard RDA-LRM; termíny z dalších standardů institucí kulturního dědictví však lze upravit tak, aby mu odpovídaly.

ZÁVĚRY

Překlad dokumentu RDA Reference do lotyštiny byl složitým a důležitým procesem. Ohlédneme-li se za odvedenou prací a seznámíme-li se se zkušenostmi s překládáním v jiných zemích, můžeme konstatovat, že:

1) v pracovním procesu docházelo k nepředvídaným přerušením, protože doplňky a změny RDA probíhaly nepřetržitě po několik let a zabraly více času, než bylo možné předpokládat;

2) překlad vyžaduje vysokou míru sémantické přesnosti, tj. zachování logických a sémantických vztahů mezi klíčovými pojmy napříč různými slovníky;

3) pracovní skupina překladatelů musí mít dovednosti a znalosti v oblasti katalogizace zdrojů všech typů a formátů obsahu a zároveň plynně ovládat angličtinu a lotyštinu;

4) před zahájením překladatelské práce je třeba vyčlenit běžná slovní spojení a obecné termíny a sestavit jejich seznam. Ten je třeba přeložit jako první, což usnadní další práci;

5) je třeba věnovat pozornost termínům, které nemají v lotyštině přesné ekvivalenty. Mnoho termínů při přímém překladu z angličtiny do lotyštiny ztrácí svůj význam. Překlad vyžaduje zachování logických a sémantických vztahů.

Výsledkem překladu dokumentu RDA Reference je téměř 5 000 aktualizovaných a zcela nových lotyšských termínů 11užitečných pro instituce kulturního dědictví; jde o krok vpřed nejen v rozvoji lotyštiny, ale také, jelikož budou termíny zařazeny do mezinárodního registru RDA, v jejich mezinárodním využití.

Terminoloģija | 2021 | 28

97

REFERENCES

Behrens Renate 2019: RDA – Chances and Perspectives. The European Region. Available at: file:///C:/Teksti/RDA_materiali/projektam_raksts_RDA_2020/EDA_Europe_EURIG%20presentation%20for%20colloquium.pdf [accessed 2021-07-06].

Ducheva Dilyana, Pennington Diane 2017: RDA in Europe: Implementations and perceptions. – Journal of Librarianship and Information Science. Available at: https://doi.org/10.1177/0961000617709060 [accessed 2021-07-06].

Dunsire Gordon 2019: The IFLA Library Reference Model and RDA, Santiago de Chile, 21 October, 2019. Available at: https://slideplayer.com/slide/17727598/ [accessed 2021-07-06].

EURIG Annual Meeting 2020: Community reports 2020. Available at: http://www.rda-rsc.org/sites/all/files/RDA%20in%20Europe%20May%202020_0.pdf [accessed 2021-07-06].

Goldberga Anira, Kreis lere Maira, Sauka Jogita, Stūrmane Aiva, Virbule Inta 2014: RDA: From Strategy to Experiments and Implementation in Latvia (Including an Overview of the Situation in the Baltic States). – Journal of Library Metadata 14(3–4), 205–221.

Rekomendācijas Atsauču datu semantiskās sadarbspējas veicināšanai starp Latvijas kultūras mantojuma institūcijām = Recommendations for promoting the semantic interoperability of Reference Data between Latvian cultural heritage institutions, izstrādes darba grupa: Mārīte Apenīte, Uldis Bojārs, Anita Goldberga, Maira Kreis lere, Anita Rašmane, Jogita Sauka; LNB Bibliogrāfijas institūts, Rīga: LNB Bibliogrāfijas institūts, 2021. 1 tiešsaistes resurss (72 lp.): ilustrācijas, tabulas; 1,96 MB. ISBN 9789934610004 (PDF). Available at: https://doi.org/10.52197/IBIV6839 [accessed 2021-07-20].

Seppälä Marja-Liisa 2016: RDA in Finland. Available at: https://dom.lndb.lv/data/obj/file/304137.pdf [accessed 2021-07-06].

Sporāne Baiba 2010: Nacionālā identitāte un atmiņas institūcijas. Available at: http://identitate.lnb.lv/wp-content/uploads/2010/12/Working-papers_sporane.pdf [accessed 2021-07-06].

Translation Policy for RDA and RDA Toolkit. Available at: https://www.rdatoolkit.org/sites/default/files/translation_policy_for_rda_current.pdf [accessed 2021-07-06].

LATVIJOS BIBLIOTEKŲ SEKTORIAUS TERMINOLOGIJOS RAIDA IR RDA STANDARTO TERMINŲ VERTIMO PROBLEMOS IR SPRENDIMAI

S a n t r a u k a

Nacionalinės terminologijos vaidmuo auga visose srityse, tačiau per pastaruosius dešimtmečius didžiuliai pokyčiai įvyko būtent bibliotekų ir informacijos sektoriuose. Terminų identifikavimas ar naujovių diegimas ne visada buvo sėkmingas.

Latvijos mokslų akademijos (LMA) Terminologijos komisijos įsteigimas 1946 m. buvo pagrindinis įvykis nacionalinės terminologijos vystymo srityje. Įsteigus LMA Terminologijos komisiją, prasidėjo ir bibliotekų sektoriaus terminologijos kūrimo procesas. 2000 m. buvo įsteigta Latvijos mokslų akademijos Terminologijos komisijos Bibliotekininkystės, bibliografijos, knygotyros ir informatikos terminologijos pakomisė, o 2011 m. Terminologijos komisija buvo išplėsta įsteigiant Informacijos ir dokumentų terminologijos pakomisę, kuri taip pat apėmė archyvist ikos specialistus. 2018 m. pabaigoje prasidėjo Latvijos nacionalinės terminologijos svetainės kūrimo darbas, kurį atliko technologijų bendrovė „Tildė“ kartu su Valstybinės kalbos centru, Latvių kalbos agentūra ir LMA.

Išteklių aprašymas ir prieiga (angl. Resource Description and Access, RDA) – tai naujas standartas, skirtas bibliotekoms ir kitoms kultūros organizacijoms, tokioms kaip muziejai ir archyvai. RDA standarto diegimas kuriant duomenis Latvijos bibliotekų sistemoje taip pat svarbus ir tolimesnei terminologijos plėtrai. Latvijos nacionalinės

98

Maira Kreis lere | Inta Virbule The Development of Library Sector Terminology in Latvia and Problems and Solutions for Translating RDA Standard Terms

bibliotekos Bibliografijos instituto duomenų ekspertai ir duomenų kūrimo specialistai aktyviai seka duomenų naujoves, vertina ir skatina naudoti naujus tarptautinius metaduomenų modelius ir standartus bei sprendžia dėl jų diegimo. RDA standartas – tai duomenų elementų, gairių ir instrukcijų rinkinys, kurį galima pritaikyti ir kitose informacinėse bendruomenėse visame pasaulyje, tokiose kaip muziejai ir archyvai.

Vertimas yra ypatingas psichologinis procesas, nes kiekvienas vertimas atskleidžia tautos kultūros, žmonių sąmonės ir pasąmonės apraiškas. RDA nuorodų (angl. Reference) vertimas į latvių kalbą buvo sudėtingas ir svarbus procesas, kurio metu buvo atsižvelgta į jau atliktą darbą ir kitų šalių vertimo patirtį. Vertimas reikalauja didelio semantinio tikslumo, t. y. loginių ir semantinių pagrindinių sąvokų ryšių išlaikymo skirtinguose žodynuose.

RDA standarto suderinimas su kitais kultūros paveldo institucijų standartais gali padėti užtikrinti įvairių išteklių tipų aprašymą, entitetų (angl. entities) identifikavimą ir tolimesnei sklaidai bendroje duomenų aplinkoje tinkamų metaduomenų sukūrimą.

Gauta 2021–07–26

Maira Kreislere The National Library of Latvia Bibliography Institute Data and Knowledge Department Mūkusalas str. 3 Riga, LV-1423, Latvia E-mail [email protected]

Inta Virbule The National Library of Latvia Bibliography Institute Data and Knowledge Department Mūkusalas str.3 Riga, LV-1423, Latvia E-mail [email protected]

Terminologija | 2021 | 28

99

Document details