Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
doi.org/10.35321/term30-7
Terminologická banka Litevské republiky: 20 let od přijetí zákona
Terminologická banka Litevské republiky: 20 let od přijetí zákona
ALVYDAS UMBRASAS
Litevský jazykový institut
ID ORCID: https://orcid.org/0000-0002-5184-0056
ANOTACE
Terminologická banka Litevské republiky je budována v souladu se zákonem o Terminologické bance Litevské republiky přijatým před 20 lety. U příležitosti tohoto výročí článek zkoumá historii vzniku a vývoj Terminologické banky a zaměřuje se jak na právní úpravu, tak na obsah databáze. Zabývá se přínosem státních institucí pro Terminologickou banku a vlastnostmi terminologických hesel schválených právních předpisů.
KLÍČOVÁ SLOVA: Terminologická banka Litevské republiky, správa terminologie, terminologická databáze, termíny právních předpisů, terminologičnost.
ABSTRAKT
Terminologická banka Litevské republiky byla zřízena v souladu se zákonem o Terminologické bance Litevské republiky, přijatým před dvaceti lety. U příležitosti tohoto výročí článek zkoumá historii a vývoj Terminologické banky a zaměřuje se jak na právní úpravu, tak na obsah databáze. Zkoumá se přínos veřejných institucí pro Terminologickou banku a charakteristiky terminologických hesel právních předpisů.
Dne 23. prosince 2003 byl přijat zákon o Terminologické bance Litevské republiky, a koncem roku 2023 tak uplyne 20 let od chvíle, kdy byla správa terminologie právních předpisů v Litvě upravena samostatným zákonem. Při této příležitosti stojí za to
142
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 2
ohlédnout se do minulosti i do současnosti, abychom mohli zhodnotit vykonanou práci. Koncepce, struktura, obsah a právní základ Terminologické banky Litevské republiky zřízené na základě zákona již byly zkoumány (viz Umbrasas 2013). Cílem tohoto článku je pomocí popisně-analytické metody doplnit předchozí výzkumy o historické, faktické a terminologické údaje. Cílem článku je představit vývoj tvorby zákona o Terminologické bance a jeho provádění, změny Terminologické banky, zejména za posledních 10 let, dynamiku činnosti institucí pracujících s Terminologickou bankou a specifika obsahu této databáze. Největší pozornost je věnována terminologii právních předpisů. Materiál vychází z údajů Informačního systému právních předpisů a Terminologické banky, výročních zpráv o činnosti Státní komise pro litevský jazyk, zápisů a příloh pracovní skupiny pro přípravu návrhu zákona o Terminologické bance a také z uvedené literatury.
GENEZE PRÁVNÍHO ZÁKLADU
Z podnětu Jazykové komise se o myšlence státní terminologické banky začalo uvažovat, když zahájila činnost Státní komise pro litevský jazyk ve funkčním období 2002–2007, vedená dr. Irenou Smetonienė. Již v roce 2002 se uskutečnila setkání zástupců Jazykové komise s odborníky na informační technologie a dalšími specialisty (z kanceláře Seimasu Litevské republiky, Litevského úřadu pro normalizaci, Ústavu matematiky a informatiky aj.), na nichž se probírala možnost vytvoření zcela nové terminologické databáze, diskutovalo se o její koncepci a struktuře, propojení s tehdy již existujícími databázemi a také o rozsahu terminologie (například o zahrnutí či nezahrnutí nedoporučovaných termínů). V listopadu 2002 rozeslala Jazyková komise institucím přibližně 30 dotazů, aby zhodnotila situaci a zjistila, jaké terminologické databáze již instituce mají. Protože se v Seimasu v té době právě upravovala databáze Evropského terminologického slovníku Eurovoc, informatici navrhovali její strukturu jako základ pro budoucí terminologickou banku, přičemž měli na zřeteli možnost její pozdější integrace. S rozvíjejícími se diskusemi navrhl Výbor Seimasu pro evropské záležitosti, aby se myšlenka Jazykové komise na vytvoření státní terminologické banky uskutečnila prostřednictvím zákona. Za tímto účelem byla v polovině roku 2003 rozhodnutím předsednictva Seimasu zřízena pracovní skupina pro přípravu návrhu zákona o Terminologické bance Litevské republiky. Jejím vedením byl pověřen Vytenis Povilas Andriukaitis, tehdejší místopředseda Seimasu a předseda Výboru Seimasu pro evropské záležitosti. Do pracovní skupiny bylo celkem zařazeno 14 osob nejen ze Seimasu, ale také z dalších zainteresovaných
Terminologija | 2023 | 30
143
Page 3
institucí1. Příprava projektu byla zadána do 15. září téhož roku, tedy v podstatě během léta. Spěchalo se, protože se blížilo přistoupení Litvy k Evropské unii (uskutečnilo se 1. května 2004) a Terminologická banka byla spojována s výzvami v oblasti správy terminologie právních předpisů, které se tehdy řešily i měly řešit, zejména právního acquis Evropské unie překládaného do litevštiny.
Jak vyplývá z protokolů pracovní skupiny pro přípravu návrhu zákona o Terminologické bance, pracovní skupina se poprvé sešla 27. června 2003 a během tří měsíců zasedala celkem nejméně šestkrát; na jednání přizvala také další odborníky (z odboru informačních technologií Seimasu aj.). Na prvních jednáních vyvolávaly diskuse otázky spolupráce institucí při organizování činnosti Terminologické banky; posuzovaly se možnosti centralizovaného i decentralizovaného systému a aspekty získávání, propojování, projednávání, schvalování a zveřejňování údajů. S vlastními koncepcemi přišly Jazyková komise, Institut litevského jazyka a Litevský normalizační odbor, stejně jako informatici z odboru informačních technologií Seimasu. Největší podporu získala koncepce předložená Jazykovou komisí, podle níž různé subjekty předkládají terminologické údaje k posouzení Jazykové komisi (především její terminologické podkomisi) a ty se zařazují do jediné databáze, přičemž přípravu těchto údajů zajišťují pracovní skupiny zřízené v různých institucích. Průzkum, který Jazyková komise provedla koncem roku 2002, ukázal, že 16 z 21 státních institucí má nebo připravuje různé databáze (termínů) a že byly určeny osoby odpovědné za tuto práci2, takže základ pro případné pracovní skupiny již existoval.
Původní návrh zákona o Terminologické bance byl připraven a projednán v srpnu 2003. Kromě jiného se při prvním projednávání návrhu diskutovalo
1 Kromě uvedeného vedoucího pracovní skupiny v ní působili také Irena Smetonienė (předsedkyně Státní komise pro litevský jazyk), Loreta Raulinaitytė (hlavní poradkyně Výboru pro evropské záležitosti Seimasu), Aušra Bodin (vedoucí oddělení systemizace právních předpisů odboru informačních technologií Seimasu), Justinas Žilinskas (hlavní poradce pro právo Evropské unie a mezinárodní právo právního odboru Seimasu), Kęstutis Kaminskas (poradce Výboru Seimasu pro vzdělávání, vědu a kulturu), Regina Narutienė (hlavní specialistka dokumentačního oddělení Seimasu), Kristina Kačkuvienė (překladatelka skupiny překladatelů při kancléři Seimasu), Jūratė Drevinskienė (zástupkyně ředitele Centra pro překlady, dokumentaci a informace Evropského výboru při vládě Litevské republiky), Živilė Liekytė (ředitelka odboru tvorby právních předpisů a veřejného práva Ministerstva spravedlnosti), Valentina Karazienė (vedoucí pododdělení klasifikací oddělení rozvoje statistiky odboru statistiky při vládě Litevské republiky), Nijolė Dudlauskienė (vedoucí I. normalizačního oddělení Litevského normalizačního odboru při Ministerstvu životního prostředí Litevské republiky), Rimantas Miknys (zástupce ředitele Litevského historického ústavu), Jolanta Zabarskaitė (pověřená ředitelka Institutu litevského jazyka) (usnesení předsednictva Seimasu Litevské republiky ze dne 18. června 2003 č. 1576 „O zřízení pracovní skupiny pro přípravu návrhu zákona Litevské republiky o Terminologické bance“).
2 Údaje byly převzaty z důvodové zprávy k návrhu zákona Litevské republiky o Terminologické bance.
144
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 4
diskutovalo se o užití slova bankas (banka) v názvu zákona i databáze. Objevily se návrhy označovat ji jako registru (srovnávalo se s registry právních předpisů), protože bankas (banka) není v kontextu tvorby právních předpisů obvyklé. Nakonec se však dospělo k závěru, že bankas (banka) se používá v mezinárodních terminologických normách a nejde o nic nového. V polovině září (12. dne) byla projednána druhá verze návrhu; upravený návrh byl předložen k posouzení terminologické podkomisi Jazykové komise (zasedání se konalo 23. září) a následně upraven podle jejích připomínek. Koncem září (26. dne) pracovní skupina po posouzení a vylepšení třetí verze konstatovala, že projednala všechny návrhy a dokončila přípravu návrhu. Po vypracování důvodové zprávy byl návrh zákona počátkem listopadu (3. dne) zaregistrován v databázi právních předpisů Seimasu. S ohledem na připomínky výborů Seimasu bylo provedeno ještě několik drobných úprav a v prosinci již byla k dispozici konečná verze.
Při pohledu na všechny verze návrhu zákona o Terminologické bance a na jeho vývoj je patrné, že se měnily jak formální stránky vyjádření, tak některá ustanovení i jejich rozsah – postupně se přecházelo k úspornějším a obecnějším formulacím. Zároveň se měnily i některé termíny a jejich pojetí. Například od termínů privalomas terminas, rekomenduojamas terminas (povinný termín, doporučený termín) se přešlo k termínům aprobuotas terminas, teiktinas terminas (schválený termín, navrhovaný termín). Objevil se termín termino straipsnis (terminologický článek), zatímco původně se používalo označení terminologinis įrašas (terminologický záznam); výraz terminologinių duomenų rinkinys (soubor terminologických údajů) byl nahrazen výrazem terminų straipsnių rinkiniu, ekspertinis vertinimas – ekspertize, specialiosios žinios – terminologo kompetencija (soubor terminologických článků, expertní posouzení – expertizou, speciální znalosti – kompetencí terminologa) aj. Definice termínů byly také opakovaně měněny, upřesňovány a přeformulovávány. Zde je vývoj definice samotné Lietuvos Respublikos terminų banko (Terminologické banky Litevské republiky; zkráceně Terminų banko) v různých verzích návrhu (od první po konečnou):
„systém správy (systematizace, shromažďování, uchovávání a používání) termínů a informací s nimi souvisejících; soubor souborů terminologických článků litevského jazyka uspořádaných stanoveným způsobem a zveřejněných na internetu“;
„soubor souborů terminologických článků litevského jazyka uspořádaných stanoveným způsobem a zveřejněných na internetu“;
„soubor souborů schválených a navrhovaných terminologických článků litevského jazyka uspořádaných stanoveným způsobem a zveřejněných na internetu a termínů, jejichž užití se nedoporučuje“;
„státní informační systém tvořený souborem souborů schválených a navrhovaných terminologických článků litevského jazyka uspořádaných stanoveným způsobem a zveřejněných na internetu a termínů, jejichž užití se nedoporučuje“.
Jak je patrné, od systému správy informací se přešlo ke státnímu informačnímu systému a současně se postupně upřesňoval rozsah zahrnutých termínů.
Terminologija | 2023 | 30
145
Page 5
Pozornost lze věnovat také termínu definice (v zákoně není definován). Z protokolů pracovní skupiny, která připravovala návrh zákona, a jejich příloh vyplývá, že v prvních technických popisech systému vypracovaných informatiky byla zmíněna definice; místo tohoto termínu bylo navrženo používat vymezení (v popisech byl skutečně nahrazen), v prvních verzích návrhu zákona to však uvedeno nebylo. Teprve při úpravě třetího znění návrhu zákona byla upřesněna struktura termínového hesla a byl v ní uveden termín definice. Lze tvrdit, že právě zákon o Terminų bankas přispěl k rozšíření termínu definice nejen v administrativním kontextu, ale i v litevské terminologické vědě; v podstatě tak ukončil dřívější tradici používání termínu vymezení.
Vedle původního návrhu zákona se začala připravovat specifikace informačního systému Terminų bankas (připravovalo ji oddělení informačních technologií Seimasu); zároveň bylo dohodnuto, že je zapotřebí také metodika Terminų bankas. Ta byla schválena usnesením jazykové komise několik měsíců po přijetí zákona o Terminų bankas (2. února 2004). Jak je u právních předpisů tohoto typu obvyklé, zákon stručně stanovil pouze nejobecnější otázky – zřízení, správu, používání a financování Terminų bankas, jakož i povinnosti, práva a odpovědnost právnických a fyzických osob, které Terminų bankas spravují, poskytují mu údaje a používají je. Metodika podrobněji pojednávala o struktuře Terminų bankas, stavbě termínového hesla, požadavcích na informační systém, funkcích subjektů spravujících a provozujících Terminų bankas i neregistrovaných a registrovaných uživatelů, jejich povinnostech a dalších otázkách.
Za posledních 20 let byl zákon o Terminų bankas změněn pouze jednou – dne 4. července 2017 byl přijat zákon, kterým se mění článek 4 zákona Litevské republiky o Terminų bankas č. IX-1950 (nabyl účinnosti 1. ledna 2018); podle něj se jediným správcem a provozovatelem Terminų bankas stala Státní komise pro litevský jazyk. Do té doby se jazyková komise starala pouze o obsah Terminų bankas, zatímco technické a programové vybavení potřebné k jeho provozu poskytovala a udržovala kancelář Seimasu. S ohledem na změnu zákona a povinnost připravit prováděcí právní předpisy, kterou tento zákon ukládal, byla usnesením Státní komise pro litevský jazyk ze dne 5. října 2017 č. N-3 (162) schválena (aktualizována) metodika Terminų bankas Litevské republiky. Krátce nato byly příkazem předsedy Státní komise pro litevský jazyk ze dne 11. dubna 2018 č. V-21 schváleny další dva dokumenty – předpisy informačního systému Terminų bankas Litevské republiky a předpisy o zabezpečení dat informačního
146
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 6
systému. Soubor metodiky a předpisů podrobněji stanoví mechanismus fungování Terminų bankas, účel a úkoly informačního systému, jeho organizační, informační a funkční strukturu a další otázky; značná pozornost je přitom věnována zabezpečení dat.
DATABÁZE
První informační systém Terminų bankas vytvořilo oddělení informačních technologií kanceláře Seimasu již v roce 2004 (údaje se začaly zadávat a veřejně zveřejňovat v lednu 2005). Databáze byla vytvořena pomocí softwaru Oracle; interní systém určený registrovaným uživatelům (viz obr. 1) byl přístupný pouze po instalaci potřebného programového balíku do počítače. Na začátku existence Terminų bankas šlo o technologicky poměrně obvyklé řešení, programy však časem zastaraly a bylo stále obtížnější zajistit jejich kompatibilitu. Poté, co jazyková komise v roce 2018 převzala správu informačního systému Terminų bankas, byla na její objednávku vytvořena nová informační soustava založená na systému PostgreSQL, která začala fungovat v listopadu 2019; registrovaní uživatelé k ní mají přístup přes internet bez instalace dalších programů (obr. 2). Zároveň byl aktualizován modul veřejného vyhledávání termínů. S cílem usnadnit a zjednodušit používání vzniklo okno zjednodušeného vyhledávání s jediným polem a minimalistickým designem a také okno upřesněného vyhledávání (obr. 4), vytvořené na základě dřívějšího vyhledávacího okna (obr. 3), do něhož byly přidány další funkce (např. možnost vyhledávat v definicích termínů). Webové stránky Terminų bankas byly vytvořeny s responzivním designem, takže se nyní pohodlněji používají na mobilních zařízeních (adresa se nezměnila – http://terminai.vlkk.lt).
Terminų bankas byl vytvořen především jako společný informační systém státních institucí pro správu termínů právních předpisů (koncepci viz také Ivanauskienė 2005, 2008); zároveň však má sloužit k šíření různých spolehlivých termínů a terminologie právních předpisů tvoří v celé databázi jen poměrně malou část (asi 7%). V listopadu 2023 bylo v Terminų bankas veřejně zveřejněno celkem přibližně 278 tisíc termínových hesel, z nichž většinu – asi 225 tisíc (přibližně 81%) – tvořila hesla z terminologických slovníků; do Terminų bankas bylo celkem nahráno 53 terminologických slovníků. Během posledních několika let byly zařazeny rozsáhlé terminologické slovníky z oblasti psychologie, geografie a mechaniky, v průběhu předchozích dvou let pak menší slovníky z oblasti public relations, projektového řízení a stravovacích zařízení (úplný seznam slovníků zveřejněných v Terminų bankas
Terminologija | 2023 | 30
147
Page 7
Obr. 1. Okno informačního systému Terminų bankas (interního), který fungoval v letech 2005–2019
Obr. 2. Okno informačního systému Terminų bankas (interního), který funguje od roku 2019
s bibliografickými údaji lze najít na webových stránkách jazykové komise3). Ve spolupráci s Litevským normalizačním oddělením se v roce 2015 začaly v Terminų bankas zveřejňovat termíny, které jazyková komise kladně posoudila
3 Přístup online: https://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/terminija/terminu-banke-skelbiamu-terminu-zodynu-sarasas.
148
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 8
Obr. 3. Okno veřejného vyhledávání termínů v Terminologické bance (2005–2019)
Obr. 4. Okno veřejného vyhledávání termínů v Terminologické bance (od roku 2019)
Údaje o litevských terminologických normách – celkem se zveřejňuje přibližně 8,7 tisíce terminologických hesel z 66 norem4 (včetně termínů z Mezinárodních oceňovacích standardů předaných ministerstvem financí) (přibližně 3% databáze). Významnou část Terminologické banky (přibližně 24 tisíc termínů
4 Zahrnuje terminologické normy posouzené jazykovou komisí přibližně od roku 2005, některé však zahrnuty nejsou.
Terminologija | 2023 | 30
149
Page 9
hesel (přibližně 9%)) tvoří údaje připravené podle doporučení jazykové komise (zahrnují přibližně 80 doporučení schválených v posledních dvou desetiletích protokolárními usneseními jazykové komise). Jde o biologickou a zoologickou nomenklaturu a související názvy – názvy rostlin a jejich plodů, některých výrobků z rostlin, řas, lišejníků, hub a podobných organismů, jimi vyvolávaných chorob, brouků, obojživelníků, měkkýšů, krabů a dalších. S cílem rozšířit rozmanitost termínů zveřejňovaných v Terminologické bance se v ní od roku 2019 začaly zveřejňovat termíny vybrané z vysokoškolských učebnic (termíny a definice prošly revizí a upřesněním ze strany autorů těchto učebnic a byly projednány jazykovou komisí a její terminologickou podkomisí). Celkem se zveřejňuje přibližně 1,3 tisíce termínů z 13 učebnic, jejichž obory jsou velmi různorodé: účetnictví, audit, finanční trhy, mezinárodní ekonomika, mikroekonomie, makroekonomie, právo vnitřního trhu Evropské unie, nevládní organizace, budování kariéry, stavební materiálověda, chemická technologie keramických materiálů, architektura počítačů. Ačkoli tento počet není vysoký (v celé databázi nedosahuje ani půl procenta; v průměru 100 termínů na učebnici), jde přesto o významná data, zvláště s ohledem na to, že některým oborům terminologické slovníky chybějí.
Je třeba říci, že trendy ve vydávání terminologických slovníků nejsou povzbudivé. Rozmach vydávání terminologických slovníků různé kvality, který začal po obnovení nezávislosti a byl podnícen jak praktickými potřebami a přirozenou poptávkou, tak finanční podporou (zejména v rámci programu užívání a rozvoje státního jazyka Litevské republiky na léta 1996–2005, schváleného usnesením vlády Litevské republiky č. 1525 ze dne 4. prosince 1995 a koordinovaného jazykovou komisí, jakož i v rámci pozdějších podpůrných opatření), v posledním desetiletí zjevně slábne – počet různých slovníků vydaných za rok už můžeme počítat nikoli na desítky, ale pouze na jednotky; vracíme se k rozsahu vydávání terminologických slovníků z konce sovětského období (viz obr. 55).
5Graf znázorňuje změny v počtu terminologických slovníků vydaných za rok. Údaje za období 1980–2005 vycházejí z bibliografických dat zveřejněných v publikaci věnované terminografii (viz Gaivenytė-Butler, Keinys, Noreikaitė 2008: 70–228), pozdější údaje byly převzaty z anotací nejnovějších terminologických slovníků zveřejňovaných v časopise Terminologija, které připravuje Jolanta Gaivenytė-Butler (některé publikace zařazené do seznamů nejsou skutečnými terminologickými slovníky, ale byly k nim přiřazeny podmíněně). Jak je vidět, první skok ve vydávání terminologických slovníků nastal právě v roce obnovení nezávislosti (v roce 1990 vyšlo 22 terminologických slovníků a slovníčků; přinejmenším ty větší se samozřejmě začaly připravovat už na konci sovětského období) a vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, kdy vyšlo 29 terminografických publikací. Poté je patrný výrazný pokles počtu. Graf nezachycuje kvalitativní změny; velmi mnoho slovníků nebylo předloženo k posouzení jazykové komisi (srov. Gaivenytė-Butler 2009: 254) a také obecně neodpovídají pojetí terminologického slovníku, přestože takovým
150
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas:
20 metų po įstatymo priėmimo
Page 10
Obr. 5. Vydávání terminologických slovníků v Litvě od roku 1980
V souvislosti s kvalitou vzbuzovala dříve obavy nízká kvalita terminologických slovníků (Klimavičius 2003: 27; Gaivenytė-Butler 2009: 259–264), nyní znepokojují i samotné počty – při současných trendech možná brzy budeme muset konstatovat, že za celý rok nevyšel ani jeden slovník. Na jedné straně to může znamenat, že terminologických slovníků už bylo vydáno dost (terminografie některých oborů je skutečně poměrně bohatá), na druhé straně nelze přehlížet ani chudost terminografie v některých oborech, případně její úplnou absenci6. Starší generace terminografů, která odvedla významnou práci, nepochybně ponechala prostor pro nové práce, zájemců o jejich pokračování však mnoho není. V důsledku vědní politiky ustupuje litevština z akademických publikací, což by mělo časem přinášet stále více terminologických výzev univerzitním pedagogům, kteří vyučují v litevštině, i jejich studentům. Výzvou je to také z hlediska doplňování slovníků do Terminologické banky. Nezbývá než doufat, že terminologické slovníky (nemusí být nutně tištěné, nyní se očekávají spíše elektronické)
žodynams keliamų reikalavimų (žr. Umbrasas 2008). Dėti į Terminų banką atrenkami tik kai kurie Kalbos komisijos įvertinti (paprastai verčiamieji aiškinamieji) terminų žodynai. Kėlima į duomenų bazę riboja ir finansinės galimybės (žodynų duomenų struktūrinimui skirtos lėšos nėra didelės). Paties Terminų banko, kaip terpės terminų žodynams rengti, potencialas iš esmės liko neišnaudotas. Tiesa, jo vidinė sistema labiau pritaikyta palyginti nedideliems duomenų rinkiniams tvarkyti, o didelių žodynų rengimo etape reikalingi kiek kitokie įrankiai.
6Dodejme, že vydávání menších slovníčků, často s nízkou terminografickou hodnotou, které se rozšířilo na počátku nezávislosti, později ztratilo na aktuálnosti, když se objevila možnost zveřejňovat různé seznamy termínů přímo na internetu; bibliograficky tyto seznamy status terminologických slovníků nezískávají.
Terminologija | 2023 | 30
151
Page 11
Tato potřeba bude tak či onak uspokojena. Tvorba slovníku je dlouhodobá práce, proto by pro potřeby terminologické práce a Terminologické banky bylo vhodné připravovat také soubory terminologických hesel menšího rozsahu. Například na podzim roku 2023 byl v Terminologické bance zveřejněn seznam názvů částí mechanismu pianina (82 terminologických hesel), který připravila Litevská asociace ladičů klavírů pod vedením Audriause Blažiūnase. Užitečné by byly také soubory alespoň nejdůležitějších termínů z dalších oborů, v nichž terminografická činnost zaostává, a zapojení vědeckých institucí7.
TERMINOLOGICKÁ PRÁCE S PRÁVNÍMI PŘEDPISY
Zákon Litevské republiky o Terminologické bance spolu s pozdějšími prováděcími právními předpisy vytvořil organizační mechanismus, který funguje již téměř 20 let. Na základě tohoto zákona byly ve státních institucích zřízeny terminologické komise, které poskytují údaje Terminologické bance. Tyto komise nejprve provedly inventarizaci termínů platných právních předpisů a poté se začaly soustavně věnovat terminologické práci na návrzích právních předpisů. Termíny právních předpisů, které lze považovat za funkčně nejdůležitější část Terminologické banky, zahrnují téměř 19 tisíc terminologických hesel. Přibližně čtvrtina schválených8 terminologických hesel se týká zemědělství, rybářství a potravinářství. To svědčí jak o aktivitě Terminologické komise Ministerstva zemědělství od samého počátku budování Terminologické banky (pravda, přibližně desetinu termínů z této oblasti předložila Státní potravinová a veterinární služba), tak o tom, že jsme zemědělskou zemí, v níž se připravuje značné množství právních předpisů v této oblasti. Poměrně mnoho termínů bylo schváleno také z oblasti financí, životního prostředí, zdravotnictví a energetiky (viz tabulka 1).
Aktivita terminologických komisí státních institucí se liší. Za posledních 10 let předložila Terminologické bance nejvíce termínů z různých právních předpisů ministerstva zemědělství, životního prostředí, financí a zdravotnictví (každé z nich přispělo více než 1000 termíny); poloviční příspěvek mají ministerstva hospodářství a inovací (dříve ministerstvo hospodářství), energetiky a dopravy, zatímco příspěvek ostatních ministerstev je ještě menší (nejspíše je to dáno menším počtem právních předpisů, které připravují, avšak obecně je stále třeba právních
7 Prováděcími právními předpisy k zákonu o Terminologické bance (usnesením vlády) byly již v roce 2008 státní výzkumné instituce pověřeny (státním univerzitám to bylo doporučeno), aby zřizovaly terminologické komise a předkládaly Terminologické bance soubory terminologických hesel, které tyto komise připraví. Ačkoli některé komise zřízeny byly, výsledky jejich činnosti v Terminologické bance nejsou patrné.
8 Status schváleno se v Terminologické bance podle zákona o Terminologické bance přiznává pouze termínům právních předpisů.
152
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 12
Tabulka 1. Počet schválených terminologických hesel právních předpisů zveřejněných v Terminologické bance podle oblastí
Zemědělství, rybářství a potravinářství
4662
Finance
2712
Životní prostředí
2205
Zdravotnictví
2127
Energetika
1484
Hospodářství
871
Veřejná bezpečnost
756
Doprava
630
Komunikace
577
Obrana
527
Právo
435
Sociální ochrana, zaměstnanost a pracovní podmínky
392
Politika
285
Kultura
244
Vzdělávání a věda
186
Statistika
150
Standardizace a metrologie
149
Hazardní hry a loterie
116
Mezinárodní vztahy
114
Tělesná kultura a sport
105
Ostatní
99
aktů, jejichž terminologie dosud není do Terminologické banky zařazena). Z institucí podřízených ministerstvům je nejaktivnější Státní úřad pro kontrolu léčiv (podrobněji viz tabulka 2). Srovnáním údajů s údaji z doby před 10 lety (srov. Umbrasas 2013: 102–104) je patrné, že aktivita institucí se změnila. Výrazně se zmenšil odstup v aktivitě Ministerstva zemědělství od ostatních institucí (před 10 lety jako jediné předložilo třetinu schválených termínů), je patrný nárůst aktivity Ministerstva životního prostředí a zejména výrazný skok v aktivitě Ministerstva zdravotnictví, především v posledních několika letech (před 10 lety bylo schváleno pouze 194 termínových hesel Ministerstva zdravotnictví, zatímco v letech 2013–2022 jich bylo 1026). U některých institucí bylo za 10 let schváleno jen několik nebo několik desítek termínových hesel, před 10 lety však bylo takových institucí ještě více.
Terminologija | 2023 | 30
153
Page 13
Tabulka 2. Počet termínových hesel schválených v posledních 10 letech podle jednotlivých let a institucí
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 CELKEM Celkem 896 1289 1287 1090 841 1062 911 954 723 853 9906 Ministerstvo zemědělství 157 326 237 184 118 125 71 106 56 93 1473 Ministerstvo životního prostředí 120 151 112 238 101 109 126 210 87 91 1345 Ministerstvo financí 76 229 138 48 129 180 42 31 91 143 1107 Ministerstvo zdravotnictví 34 46 153 92 80 124 122 108 120 147 1026 Ministerstvo hospodářství / Ministerstvo hospodářství a inovací 35 13 140 58 67 50 31 44 94 27 559 Ministerstvo energetiky 78 42 7 63 41 55 48 125 54 36 549 Ministerstvo dopravy 88 35 44 29 29 50 86 84 56 20 521 Státní úřad pro kontrolu léčiv 108 81 0 69 4 18 10 71 15 12 388 Kancelář Seimasu 0 6 78 16 13 38 10 55 65 94 375 Litevská banka 17 63 71 55 15 58 63 0 10 0 352 Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce 17 41 34 19 10 19 17 20 17 65 259 Státní potravinový a veterinární úřad 15 36 16 83 27 9 25 2 15 7 235 Ministerstvo vnitra 14 19 89 53 3 4 0 18 0 4 204 Ministerstvo spravedlnosti 34 30 16 14 14 61 1 1 12 9 192 Státní inspektorát pro bezpečnost jaderné energetiky 22 3 32 31 11 14 34 9 1 34 191 Centrum radiační ochrany 0 5 0 0 121 4 51 8 1 0 190 Úřad pro regulaci komunikací 9 29 27 4 4 0 97 0 3 7 180 Státní komise pro kontrolu cen a energetiky / Státní rada pro regulaci energetiky 0 70 29 9 20 16 0 4 3 0 151
154
Alvydas Umbrasas Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 14
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
CELKEM
Ministerstvo národní obrany
1
3
28
3
16
26
23
4
1
9
114
Policejní departement při Ministerstvu vnitra
12
15
0
3
0
78
0
0
0
0
108
Ministerstvo kultury
7
6
22
10
1
6
12
8
16
12
100
Ministerstvo zahraničních věcí
40
2
0
3
14
9
0
15
0
0
83
Statistický úřad
4
25
0
0
0
0
0
0
0
26
55
Kancelář vlády
0
0
0
0
0
0
21
19
0
13
53
Hasičský a záchranný sbor
0
9
11
0
0
9
0
0
6
0
35
Úřad pro zvláštní vyšetřování
8
4
1
1
0
0
11
0
0
4
29
Úřad pro vyšetřování finančních trestných činů
0
0
0
5
0
0
10
3
0
0
18
Úřad pro audit, účetnictví, oceňování majetku a řízení insolvence
0
0
0
0
0
0
0
9
0
0
9
Kancelář prezidenta
0
0
2
0
3
0
0
0
0
0
5
Dynamika aktivity alespoň některých institucí v posledním desetiletí je nejlépe patrná při grafickém znázornění (viz obr. 6). Pokud by všechny instituce každý rok předkládaly ke schválení stejný počet termínů, graf by tvořila jediná společná rovná čára. Nesouběh a lomený průběh čar ukazují na rozdílnou intenzitu terminologické činnosti v jednotlivých letech. Je však třeba poznamenat, že graf a tabulka 2 uvádějí nová termínová hesla zveřejněná v Terminologické bance, zatímco každý rok se sjednocuje ještě několik set termínů z návrhů právních předpisů pouze upřesněním již zveřejněných údajů (obvykle definice); terminologický index některých institucí v Terminologické bance je proto vyšší, než ukazuje tabulka.
Při úvahách o počtu termínových hesel je třeba mít na paměti, že různých termínů je méně než termínových hesel, protože tentýž termín
Terminologija | 2023 | 30
155
Page 15
Obr. 6. Měsíční dynamika aktivity institucí, které v posledních 10 letech předložily nejvíce schválených terminologických záznamů
do Terminologické banky se mohou s více či méně odlišnými definicemi dostat jak z různých právních předpisů z téže oblasti, tak z právních předpisů z různých oblastí. Modely definic se mohou lišit také v různých kontextech. Jak je známo, tentýž termín může být podle potřeby definován uvedením znaků, výčtem objektů tvořících daný pojem nebo odkazem na článek téhož či jiného právního předpisu (Umbrasas 2022: 130–134). Praxe ukazuje, že alespoň některé termíny (např. související s financováním) jsou potřebné v různých oblastech a jejich definice se přizpůsobují potřebám konkrétního právního předpisu. Termín žadatel je v Terminologické bance patrně rekordmanem – z právních předpisů bylo převzato celkem 39 definic. Zde jsou některé z nich9:
„fyzická nebo právnická osoba Litevské republiky, která usiluje o získání podpory v rámci programu Evropské unie“;
„fyzická nebo právnická osoba, která podává stížnost komisaři pro kontrolu zpravodajských služeb“;
„fyzická nebo právnická osoba, která podává žádost o registraci veterinárního léčivého přípravku“;
9 Aby text zde ani dále nebyl zbytečně zatěžován, přesné zdroje (právní předpisy a konkrétní návrhy těchto předpisů) se neuvádějí, protože se na údaje nahlíží jako na modely.
156
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 16
„osoba nebo několik osob, které podaly přihlášku k zápisu ochranné známky“;
„osoba, která v souladu s postupem stanoveným právními předpisy podala žádost o licenci, povolení nebo osvědčení“;
„fyzická osoba, která podala přihlášku k účasti v procesu certifikace pracovníků v energetice“;
„veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnická osoba, organizační složka nebo zastoupení právnické osoby, které předkládají plán realizace projektu a usilují o získání prostředků Evropské unie a/nebo státního rozpočtu k dosažení cílů stanovených v plánu realizace projektu“;
„obec, správní útvar Ministerstva životního prostředí Litevské republiky nebo ministerstvu podřízená instituce, případně jiný subjekt, který předkládá žádost o financování projektu“;
„občan Litevské republiky, který dosáhl věku alespoň 16 let, cizinec s trvalým pobytem v Litevské republice nebo skupina takových osob, které podaly podnět způsobem stanoveným Ústavním zákonem Litevské republiky o peticích“;
„jeden z rodičů, u něhož bylo rozhodnutím soudu nebo dohodou rodičů určeno bydliště dítěte, nebo opatrovník (poručník), který žádá správce dávek o jejich vyplácení“;
„veřejný dodavatel pitné vody a provozovatel kanalizace, který podává žádost o dotaci na realizaci investičního projektu připojení obytných budov ke stávajícím centralizovaným kanalizačním systémům“;
„člen litevské venkovské sítě působící na celostátní úrovni, který podal žádost o podporu na realizaci komunikačního projektu Programu rozvoje venkova Litvy na období 2014–2020 a odpovídá za řádnou realizaci tohoto projektu“;
„hospodářský subjekt nebo skupina takových subjektů, kteří předložili Evropské komisi žádost v rámci jednoduchého programu informování o zemědělských produktech a propagace jejich prodeje na vnitřním trhu a ve třetích zemích a splňují požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 2014/1144“;
„Fyzická osoba, právnická osoba, subjekt bez právní osobnosti, jeho pobočka a zastoupení z Litevské republiky, členských států Evropské unie a států Evropského hospodářského prostoru“.
Jak je patrné, ačkoli mají pojmy společný rys, jímž je podání určité žádosti či návrhu (ve všeobecném slovníku je lze definovat obecně), v právních předpisech se liší jak uváděný subjekt, tak účel jeho podání (pouze poslední příklad je výčtem bez uvedení rysů). V podobných případech se obvykle řeší otázka přesnosti termínu. Byl schválen také jeden či druhý upřesněný termín (např.: žadatel projektu „Nová generace Litvy“ – plánu na podporu oživení a odolnosti,
Terminologija | 2023 | 30
157
Page 17
žadatel projektu komunikace Programu rozvoje venkova Litvy na období 2014–2020), často však termín nelze příliš upřesnit nebo je po upřesnění příliš nepraktický, a proto se ponechává univerzální termín a jeho specifika se vyjadřují definicí.
Terminologická banka zaznamenává také údaje o různých návrzích téhož právního předpisu. Například v posledním desetiletí v ní byly v různých obdobích zachyceny následující definice státní pokladny zapsané v různých návrzích změny zákona o státní pokladně (chronologicky10):
„systém spravovaný Ministerstvem financí Litevské republiky, který zahrnuje jeho běžný účet u Litevské banky a další systémy, jejichž prostřednictvím jsou vykonávány funkce tohoto systému“*;
„fond státních zdrojů, jehož prostředky tvoří příjmy státního rozpočtu, prostředky získané nebo vypůjčené státem, prostředky získané z dočasného investování prostředků tohoto fondu a další nabyté prostředky“;
„systém spravovaný Ministerstvem financí Litevské republiky, který zahrnuje běžný účet státní pokladny spravovaný tímto ministerstvem u Litevské banky a systémy umožňující vykonávat tyto funkce: shromažďovat peněžní prostředky státu na běžném účtu státní pokladny a vyplácet je, vést evidenci těchto operací, provádět kontrolu, připravovat a předkládat zprávy o těchto operacích, spravovat závazky přijaté jménem státu vydáním cenných papírů vlády Litevské republiky, podpisem úvěrových smluv a dalších dluhových závazkových dokumentů, prognózovat toky peněžních prostředků státu a investovat dočasně volné peněžní prostředky státu nebo s nimi jinak nakládat s povinností jejich vrácení“*;
„systém spravovaný Ministerstvem financí Litevské republiky, který zahrnuje organizační a technická opatření umožňující vykonávat funkce uvedené v článku 7 zákona o státní pokladně Litevské republiky“.
Zaznamenávání různých definic téhož právního předpisu může ztížit používání Terminologické banky (proto se nové definice často nezařazují vedle těch dřívějších, ale nahrazují je), zároveň však může být užitečné, neboť umožňuje sledovat různé koncepce a změny pojmů. Navíc při předkládání termínů z návrhů právních předpisů ke schválení nelze s jistotou tvrdit, že návrh bude skutečně přijat. To platí zejména pro iniciativy na změnu zákonů, které se někdy projevují souběžnými návrhy zdokonalovanými po řadu let. Vývoj definic a pojmů někdy vede také ke změnám termínů; například v průběhu přibližně deseti let byly z návrhů zákona o správě státních informačních zdrojů a jeho změn schváleny (chronologicky):
10 Definice označené hvězdičkami byly změněny a nyní se již v Terminologické bance nezobrazují.
158
Alvydas Umbrasas | Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 18
správce státního informačního systému – ministerstvo nebo jiný státní orgán či státní instituce, která stanovuje cíle státního informačního systému a spravuje jej;
správce registru nebo státního informačního systému – státní orgán, do jehož působnosti nebo oblasti činnosti vedoucího spadá registr nebo státní informační systém a který stanovuje cíle činnosti registru nebo státního informačního systému a koordinuje fungování registru nebo státního informačního systému;
správce informačního systému – státní nebo samosprávný orgán či instituce, jiný subjekt veřejné správy, veřejná instituce nebo státem kontrolovaný podnik, které stanovují cíle a prostředky fungování informačního systému.
Růst objemu údajů v Terminologické bance vede uživatele k tomu, aby je posuzoval a vybíral. Do této databáze se z různých zdrojů dostalo značné množství termínů. Například termín odpad je uveden v 15 terminologických heslech. Byl schválen na základě zákona o nakládání s odpady, převzat ze 4 terminologických norem (dvou z oblasti ochrany životního prostředí, z nichž jedna pochází z vojenského kontextu, a dále z oblasti paliv a obalů) a z celkem 9 slovníků (odívání, chemie, ekologie, fyziky, zeměpisu, stravovacích zařízení, mechaniky, dřevařství, tepelné a jaderné techniky). Někde je definován obecně (např. „látka nebo předmět, kterých se jejich držitel zbavuje, chce nebo musí zbavit“), jinde se podle oboru uvádějí konkrétnější znaky (např. „zbytky surovin nebo polotovarů, které se nevyužijí při zpracování suroviny na výrobek“, „zbytky produktů vzniklé při přípravě jídla“). Rozdílné definice ve zdrojích nemusí nutně svědčit o rozdílnosti pojmů; formulaci definice může určovat pohled a odbornost sestavovatele slovníku i literatura, kterou použil. Jiným případem jsou vícevýznamové termíny; například program zahrnuje 20 terminologických hesel (významy termínů ve slovnících se rozlišují a uvádějí v samostatných heslech) z různých právních předpisů, norem a slovníků. Údaje ukazují, že tento termín může mít ve finančnictví, vojenství, informatice, komunikacích, sportu, vzdělávání, technologiích a dalších oblastech zcela odlišné významy.
TERMINOLOGIČNOST TERMÍNŮ V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
Rozmanitost termínů, které se do Terminologické banky dostaly z různých zdrojů, umožňuje upozornit na rozdíly mezi právními předpisy a termíny zaznamenávanými v tradiční terminografii. Tradičně se například vychází z předpokladu, že dativ není vhodný pro tvorbu termínů při pojmenovávání druhu; namísto krém na boty, zboží pro cestovní ruch se doporučuje krém na obuv, zboží cestovního ruchu apod. (Sintaksė 2003: 47–48). Přesto bylo z oblasti farmacie schváleno
Terminologija | 2023 | 30
159
Page 19
mnoho termínů s dativem účelu, neboť tento pád i genitivní konstrukce jsou potřebné k pojmenování různých pojmů, srov.:
prášek na tkáňové lepidlo – sypký sterilní přípravek sestávající z jednoho nebo více druhů prášku, včetně lyofilizovaného prášku, jehož rozpuštěním v určité kapalině vznikne tkáňové lepidlo;
prášek tkáňového lepidla – sypký sterilní přípravek – prášek nebo směs prášků, které se nasypou přímo na požadované místo (např. ránu), aby reakcí s určitou kapalinou (např. krví) vytvořily prostředek zastavující krvácení a/nebo tkáňové lepidlo.
Zajímavé je, že ve farmacii může rozdílnost pojmů smluvně určovat i slovosled (pořadí) slov v termínu, srov.:
suspenze a šumivý prášek pro perorální suspenzi – suspenze a šumivý prášek určené k přípravě perorální suspenze rozpuštěním nebo dispergováním šumivého prášku v suspenzi, nebo rozpuštěním či dispergováním šumivého prášku v uvedené kapalině a smísením se suspenzí. Suspenze obsahuje léčivou látku (látky), šumivý prášek ji (je) neobsahuje. Pokud se léčivá látka (látky) nachází v šumivém prášku i v suspenzi, používá se termín „šumivý prášek a suspenze pro perorální suspenzi“. Pokud se léčivá látka (látky) nachází pouze v šumivém prášku, používá se termín „šumivý prášek a rozpouštědlo pro perorální suspenzi“;
šumivý prášek a suspenze pro perorální suspenzi – šumivý prášek a suspenze obsahující léčivou látku (látky), určené k přípravě perorální suspenze rozpuštěním nebo dispergováním šumivého prášku v suspenzi, nebo rozpuštěním či dispergováním šumivého prášku v uvedené kapalině a smísením se suspenzí.
Terminologii právních předpisů a jiných zdrojů lze porovnávat z hlediska terminologičnosti. Termín terminologičnost se v litevských terminologických pracích vyskytuje zřídka a zdá se, že není přesně vymezen; obvykle označuje míru, do jaké jde o termín, tedy jeho kvalitativní hodnotu. Terminologičnost je důležitá ve výzkumu automatického rozpoznávání termínů; v těchto výzkumech se do vzorců dosazuje míra terminologičnosti, „hodnota stanovená určitými výpočetními metodami, která vyjadřuje, nakolik lze slovo přiřadit k termínům“ (Bielinskienė ir kt. 2015: 171). V některých pracích se terminologičnost spojuje s definicí a předpokládá se, že ji určuje terminologičnost: čím více informací je zapotřebí k vymezení pojmu, tím vyšší je terminologičnost dané jednotky (Shelov 2005: 123). O terminologičnosti lze hovořit z funkčně-sémantického hlediska; například se diskutuje terminologičnost označení osob (Zemlevičiūtė 2020: 306–307), jinde se zkouší určit, zda je jednotka pravým termínem, nebo zda jde o složku připojenou k termínu
160
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 20
kartu įvardija sąvoką, ar žymi tik laikiną denotato ypatybę (Zemlevičiūtė 2021: 248–250). Terminiškumas vertintinas ir raiškos aspektu, pavyzdžiui, akivaizdu, kad daiktavardžių terminiškumas didesnis nei kitų kalbos dalių (terminų žodynuose dažnai pateikiami tik daiktavardžiai ir jų junginiai). Net ir sudaitavardėję būdvardžiai ir dalyviai yra apibūdinti kaip turintys neterminiškumo žymę (Zemlevičiūtė 2020: 315). Skirtingų junginių terminiškumas taip pat yra nevienodas. Teigiama, kad termino ilgis yra atvirkščiai proporcingas jo vartosenos dažniui, kartu daroma prielaida, kad termino ilgumas turėtų rodyti jo naujumą ar nepakankamą sunorminimą. Vadinasi, norminimo rezultatas tarsi turėtų būti terminų trumpėjimas (Kaulakienė, Makariūnienė 2014 [1999]: 36), o trumpumas – didesnio terminiškumo požymis. Vis dėlto jau anksčiau atkreiptas dėmesys, kad terminų žodynų terminai yra gerokai trumpesni už Terminų banke aprobuotus teisės aktų terminus ir būtent tikslinimu pasireiškiantis norminimas, tikėtina, prisidėjo prie terminų ilgėjimo (Umbrasas 2013: 113–117). Žinoma, daug tų terminų jau pirminiuose projektuose nebuvo trumpi. Be to, ilgų terminų konstrukcijos yra nevienodos ir jų terminiškumo laipsnis, tikėtina, taip pat yra nevienodas. Tarkime, jei palygintume aprobuotus kaip terminus teisės aktams teikiamus ilgus junginius vyriausybės vertybinio popieriaus, banderolės, keleivinio transporto bilieto, oficialiojo žymėjimo ženklo, dokumento blanko privalomoji forma ir žmonių sveikatai ir (arba) aplinkai pavojingi geriamojo vandens tiekimo ir nuotekų tvarkymo infrastruktūros elementai, galėtume teigti, kad pastarojo junginio terminiškumas didesnis bent jau todėl, kad junginyje apibūdinamas vienas objektas, nėra išvardijimo. Jei palygintume aprobuotus terminus asmuo, atsakingas už radioaktyviųjų šaltinių fizinę saugą ir už išplatintos informacijos apsaugą atsakingas asmuo, taip pat galėtume teigti, kad antrojo terminiškumas didesnis, nes nėra skyrybos ženklų, pažyminys teikiamas terminams įprastesnėje prepozicijoje. Tiesa, postpozicinė raiška kartais taip pat gali būti parankesnė, pavyzdžiui, iš esmės nevartojama įtariamas padaręs nusikalstamą veiką asmuo, aprobuota asmuo, įtariamas padaręs nusikalstamą veiką. Kas kita yra tokie kaip terminai aprobuoti junginiai, pvz.:
osoba, kterou vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu nelze považovat za schopnou rozumně posoudit své zájmy – zletilá osoba, kterou soud uznal za nezpůsobilou k právním úkonům v oblasti zdravotní péče nebo za osobu s omezenou svéprávností v oblasti zdravotní péče, anebo zletilá osoba či nezletilá osoba, kterou soud uznal za plně svéprávnou (emancipovanou), jejíž zdravotní stav jí neumožňuje posoudit její zájmy nebo jí brání v tom, aby je posoudila rozumně;
Terminologija | 2023 | 30
161
Page 21
žádost o částečné uspokojení dluhů zemědělských subjektů vůči právnické osobě v likvidaci z důvodu úpadku nebo fyzické osobě, vůči níž bylo zahájeno insolvenční řízení – dokument vyplňovaný zemědělským subjektem, na jehož základě se přidělují prostředky na poskytnutí podpory de minimis (de minimis) v odvětví zemědělské produkce, a to formou částečného uspokojení dluhů zemědělských subjektů vůči právnické osobě v likvidaci z důvodu úpadku nebo fyzické osobě, vůči níž bylo zahájeno insolvenční řízení;
cizinci, jimž byla v Litevské republice poskytnuta doplňková nebo dočasná ochrana – cizinci, jimž byla na základě a způsobem stanoveným zákonem Litevské republiky „O právním postavení cizinců“ poskytnuta doplňková nebo dočasná ochrana v Litevské republice;
smlouva o životním pojištění, na jejímž základě se spoří na profesní penze – smlouva o životním pojištění uzavřená mezi životní pojišťovnou oprávněnou vykonávat činnost spoření na profesní penze a financujícím subjektem (pojistníkem), na jejímž základě se financující subjekt (pojistník) zavazuje platit stanovený příspěvek na profesní penzi a zaměstnanci financujícího subjektu (nebo osoba samostatně výdělečně činná, pokud příspěvky na profesní penzi platí sama) získávají nárok na dávky z profesní penze za podmínek a způsobem stanovenými pojistnou smlouvou a zákonem Litevské republiky o spoření na profesní penze;
ztráty z poskytování služeb doručování periodik předplatitelům v obcích a městech, které spadají do řídce a středně hustě osídlených oblastí – záporný rozdíl mezi příjmy z poskytování služeb doručování periodik předplatitelům v obcích a městech, které spadají do řídce a středně hustě osídlených oblastí, a náklady na poskytování těchto služeb vzniklými během téhož období;
pojištění spojené s indexem a investičními jednotkami, kdy je pojistné riziko nevýznamné – životní pojištění, při němž pojišťovna nebo pobočka přebírá nevýznamné pojistné riziko a při němž investiční riziko z nahromaděných prostředků během platnosti pojistné smlouvy nebo jeho část nese pojistník, přičemž akumulace těchto prostředků souvisí se změnou hodnoty investičních fondů nebo určitého indexu. Významnost pojistného rizika se určuje s ohledem na účetní pravidla pojišťovny a pobočky;
specializovaná léčba akutního infarktu myokardu s elevací segmentu ST – léčba pacienta s akutním infarktem myokardu s elevací segmentu ST pomocí metod perkutánní revaskularizace myokardu a/nebo fibrinolytické léčby.
Vzhledem k přítomnosti vedlejší věty je terminologičnost těchto spojení velmi nízká. Takové vyjádření je typické pro definice. V podstatě jde o popisné termíny používané v případě, že neexistuje skutečný termín. Vytvořit pro odborníky vhodnější termíny se ne vždy podaří; v takovém případě je popisná konstrukce opodstatněná. Možná se v budoucnu najdou vhodnější prostředky vyjádření. Například místo jako
162
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 22
Místo navrhovaného termínu tuky, do jejichž složení patří rostlinné a (nebo) živočišné tuky byl schválen termín roztíratelná směs tuků. Před dvěma desetiletími byl v právních předpisech užívaný termín pozemky, které nelze rozdělit na jednotlivé samostatné pozemky zahrádkářských osad nahrazen termínem plocha pozemku, kterou nelze projektově rozdělit na jednotlivé zahrádkářské pozemky; později se místo něj objevil termín vklíněná plocha státní půdy a ještě později vklíněný pozemek státní půdy.
Začlenění informací komentářového charakteru do termínu rovněž významně snižuje jeho terminologičnost, například konstrukce s výrazem „s výjimkou“ (konstrukce s výrazem „včetně“ nebyly zaznamenány):
chyba při výkonu praxe v oblasti zdravotní péče o osoby, s výjimkou lékařské praxe, stomatologické praxe, praxe v oblasti péče o dutinu ústní, ošetřovatelské praxe a porodnické praxe – jednání zdravotnického pracovníka poskytujícího zdravotní péči o osoby, s výjimkou lékaře, zubního lékaře, odborníka na péči o dutinu ústní, zdravotní sestry a porodní asistentky, které z jeho vlastního zavinění ohrozilo zdraví pacienta nebo mu způsobilo újmu, avšak nezpůsobilo pacientovo zdravotní postižení ani smrt;
zdravotnický pracovník poskytující zdravotní péči o osoby, s výjimkou lékaře, zubního lékaře, odborníka na péči o dutinu ústní, zdravotní sestry a porodní asistentky – ergoterapeut, fyzioterapeut, masér, zdravotnický psycholog, lékařský genetik, lékařský biolog, biomedicínský technolog, radiologický technolog, dietolog, optometrista, zdravotnický záchranář, zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu, lékárník s rozšířenou praxí;
pobočka právnické osoby nebo jiné organizace založené ve smluvní straně Dohody o Evropském hospodářském prostoru, s výjimkou Litevské republiky – pobočka, zastoupení nebo jiná organizační složka právnické osoby či jiné organizace založené ve smluvní straně Dohody o Evropském hospodářském prostoru, s výjimkou Litevské republiky, která nemá takovou právní formu;
soutěž o využívání zdrojů nerostných surovin, s výjimkou uhlovodíků, a podzemních prostor – část řízení o vydání povolení k využívání zdrojů nerostných surovin, s výjimkou uhlovodíků, nebo povolení k využívání podzemních prostor, v níž je vybrán vítěz soutěže;
povolení k přepravě radioaktivních odpadů, s výjimkou radioaktivních odpadů vzniklých během palivového cyklu – dokument, který za podmínek stanovených tímto zákonem opravňuje k dovozu radioaktivních odpadů do Litevské republiky, jejich vývozu z ní, tranzitní přepravě nebo přepravě na území Litevské republiky, s výjimkou radioaktivních odpadů vzniklých během palivového cyklu.
Takové a podobné popisné termíny se v tradiční terminografii obvykle neuvádějí, nebo se uvádějí mnohem méně často. Ačkoli by to vyžadovalo rozsáhlejší výzkum, lze v zásadě tvrdit, že termíny právních předpisů
Terminologija | 2023 | 30
163
Page 23
Termínovost je nižší než u termínů, které jsme zvyklí vídat v terminologických slovnících. V litevské normě LST ISO 612:2008 Silniční vozidla. Rozměry motorových vozidel a tažných vozidel s přívěsy. Termíny a definice lze nalézt jako termíny uvedené konstrukce délka podvozku bez kabiny, avšak s kapotou motoru, která dává vozidlu vnější tvar; délka osobního automobilu a podvozku bez kabiny a bez jakýchkoli krytů motoru nebo jiných součástí, které dávají vozidlu vnější tvar. Takové konstrukce je třeba v kontextu 11standardizace termínů považovat za naprosté výjimky. Používání popisných termínů je samozřejmě nepohodlné. Jak je patrné z právních předpisů, této nepohodlnosti se obvykle snaží předejít zavedením krátkých variant, které se v doporučeních pro tvorbu právních předpisů označují jako zkrácené podoby (Umbrasas 2022: 124–125, 135). Ačkoli má v normativní praxi požadavek na přesnost termínů větší váhu než požadavek na jejich stručnost, kritérium pohodlnosti užívání by mělo pomoci najít rovnováhu mezi těmito dvěma požadavky. Pokud pohodlnost spojíme s požadavky, lze termínovost chápat také jako míru souladu s požadavky na termíny.
ZÁVĚRY
Zákon Litevské republiky o Terminologické bance, přijatý dne 23. prosince 2003, je mimořádným pramenem v dějinách litevské legislativy a terminologické správy. Před 20 lety byla správa terminologie právních předpisů upravena samostatným právním předpisem nejvyšší úrovně, při jehož přípravě byla vytvořena nejen soustava normování termínů právních předpisů, ale také systém šíření spolehlivých terminologických zdrojů, fungující na centralizovaném principu. Tvůrci zákona iniciovali procesy, které byly později podrobně rozpracovány a rozvinuty prováděcími právními předpisy; tím se v podstatě již vytvořila tradice správy terminologie právních předpisů a zároveň se různým zainteresovaným skupinám veřejnosti umožnil přístup k terminografickým a dalším terminologickým zdrojům, které prošly terminologickým posouzením. Terminologická banka vytvořená na základě zákona, která se průběžně doplňuje, zahrnuje již přibližně 278 tisíc terminologických hesel, z nichž většina vychází z údajů terminologických slovníků. Rozmanitost údajů roste; od samého počátku existence banky se doplňovala údaji jazykové
11 Standardizace termínů byla dříve vedle terminografie obvykle považována za samostatný způsob terminologické správy (Gaivenis 2002: 63), avšak nyní existují opodstatněné návrhy považovat standardizaci termínů za součást terminografie (Gaivenytė-Butler 2018: 36). Obecně zaujímá standardizace termínů svou povahou jakési přechodné postavení mezi správou terminologie právních předpisů a tvorbou terminologických slovníků, tím spíše, že normy jsou někdy schvalovány právními předpisy.
164
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 24
na základě údajů doporučení jazykové komise, která se z větší části týkají biologické nomenklatury, se v ní v posledním desetiletí začaly zveřejňovat také termíny z terminologických norem a termíny vybrané z učebnic vysokých škol a posouzené.
Terminologie právních předpisů, jejíž správa je zvláště důležitou funkcí Terminologické banky, tvoří v celém souboru údajů poměrně malou část – zveřejněno je přibližně 19 tisíc schválených terminologických hesel (před 10 lety jich bylo přibližně 9 tisíc), avšak na vzniku těchto údajů se podílely desítky institucí a několikanásobně více osob. Ačkoli je aktivita těchto institucí různá a proměnlivá, přínos jejich činnosti nelze měřit pouze počtem terminologických hesel. Projednávání těchto termínů na stovkách zasedání terminologické podkomise jazykové komise a diskuse o nich jsou zároveň příspěvkem k celé legislativní činnosti, jazyku právních předpisů a také k rozvoji terminologického myšlení, jehož cílem je dosáhnout přesnosti a logické soudržnosti termínů a definic, jakož i jasného a plynulého vyjadřování.
Jedna rozsáhlá databáze zahrnující různé druhy zdrojů umožňuje uživatelům vnímat rozdíly mezi termíny a definicemi. Růst rozmanitosti znesnadňuje používání, protože je třeba vybírat, zároveň však umožňuje lépe porozumět současnému stavu v různých oborech a posoudit ustálenost či neustálenost terminologie. Terminologie právních předpisů se v celkovém terminologickém kontextu ukazuje jako svébytný, neustále se měnící materiál se specifickými vyjadřovacími prostředky a definicemi formulovanými pokaždé jinak podle potřeb konkrétních právních předpisů. Některé pojmy právních předpisů jsou dočasné a používají se pouze po určitou dobu; část z nich je pojmenována buď velmi obecným termínem, který je bez kontextu a definice neinformativní, nebo naopak velmi podrobným popisným spojením, jemuž chybí termínovost. Je pravděpodobné, že termínovost terminologie právních předpisů je nižší než termínovost vědecké terminologie.
Zásadu jeden pojem = jeden termín = jedna definice nelze v podstatě naplnit ani v terminologickém slovníku jediného oboru; v databázi různých oborů, která zahrnuje zdroje z různých období, je to zcela nemožné. Rozmanitost v Terminologické bance bude jen narůstat. Vzhledem ke zhoršujícím se kvantitativním ukazatelům terminografie je vhodné hledat i jiné formy terminologické práce, které by mohly přispět k rozvoji Terminologické banky.
Terminologija | 2023 | 30
165
Page 25
LITERATŪRA
Bielinskienė Agnė, Boizou Loïc, Grigonaitė Gintarė, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Utka Andrius 2015: Lietuvių kalbos terminų automatinis atpažinimas ir apibrėžimas: monografija, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.
Gaivenis Kazimieras 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.
Gaivenytė-Butler Jolanta 2009: Lietuviškų terminų žodynų leidyba 1998–2008 metais. – Terminologija 16, 252–265. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/560.
Gaivenytė-Butler Jolanta 2018: Apie terminografiją ir terminų standartizaciją. – Terminologija 25, 23–38. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/475.
Gaivenytė-Butler Jolanta, Keinys Stasys, Noreikaitė Adelė 2008: Lietuvių kalbos terminų žodynai: anotuota 1900–2005 m. bibliografijos rodyklė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Ivanauskienė Audra 2005: Lietuvos Respublikos terminų bankas. – Gimtoji kalba 3, 3–6.
Ivanauskienė Audra 2008: Lietuvos Respublikos terminų bankas: terminijos tvarkybos galimybės ir problemos. – Specialybės kalba: terminija ir studijos: mokslinių straipsnių rinkinys, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras, 45–49.
Klimavičius Jonas 2003: Lietuvių terminografija: praeities bruožai, dabarties sunkumai ir uždaviniai. – Terminologija 10, 9–32. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/663.
Shelov Sergey D. 2005: Terms, Termness and Term Definitions (Seven Steps Towards Terminological Theory). – Pabaltijo tautų terminologijos problemos ir Europos Sąjunga: [straipsnių rinkinys], atsak. red., sud. A. Aukšoriūtė, Vilnius: Lietuvos kalbos instituto leidykla, 122–153.
Sintaksė 2003: Kalbos patarimai 2: Sintaksė 1: Linksnių vartojimas, sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Umbrasas Alvydas 2013: Lietuvos Respublikos terminų bankas: 10 metų po įstatymo priėmimo. – Terminologija 20, 96–122. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/475.
Umbrasas Alvydas 2022: Teisės aktų terminų ir jų apibrėžčių reikalavimų klausimu. – Terminologija 29, 120–138. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/2180.
Zemlevičiūtė Palmira 2020: Medicinos asmenų pavadinimai 1920 metų nepriklausomos Lietuvos pirmajame Medicinos žurnale. – Lituanistica 66(4), 302–322. Prieiga internete: https://www.lmaleidykla.lt/ojs/index.php/lituanistica/article/view/4364.
Zemlevičiūtė Palmira 2021: XIX a. pab. – XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir dalyvių reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis. – Terminologija 28, 239–255. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/2071.
TERM BANK OF THE REPUBLIC OF LITHUANIA: 20 YEARS AFTER PASSING THE LAW
Summary
On 23 December 2003, the Law on the Term Bank of the Republic of Lithuania was adopted, so at the end of 2023 it will be twenty years since the management of legal terminology in Lithuania has been regulated by a separate law. This article aims to add historical, factual, and terminological data to previous research. The aim of the article is to show the development and implementation of the Law on the Term Bank, the changes in the Term Bank, especially over the last ten years, the dynamics of the activities of the state institutions contributing to the creation of the Term Bank, and the specificity of the content of this database.
166
Alvydas Umbrasas
Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo
Page 26
Administered by the State Commission of the Lithuanian Language, the Term Bank acts as a centralised system aimed at providing reliable sources of terminology. It enables various interested groups of society to have access to terminologically evaluated term resources. The Term Bank, established by the law, already covers around 278,000 term entries, most of which are based on data from dictionaries of terms. The diversity of data in the database is increasing. Since its launch, the Term Bank has been filled with data from the recommendations of the Language Commission, mainly covering biological nomenclature; in the last decade, it has also been expanded to include terms from standards as well as terms collected from textbooks of higher education institutions. Legislative terminology (the management of which is a particularly important function of the Term Bank) is a relatively small part of the overall database. Around 19,000 approved legal terminology entries have been published. Dozens of public authorities have contributed to the creation of this data and the management of this data is particularly time-consuming. One large database, covering sources of different types, allows users to see the differences in terms and definitions between these sources. The variety of data makes the database difficult to use, as it is necessary to select the relevant data, but it allows a better understanding of the current state of terminology in different fields. In the overall context of terminology, the terminology of legislation emerges as a particularly distinctive material. It can be argued that legal terminology is less terminological than scientific terminology.
