JONAS JABLONSKIS A STOLETÍ SPISOVNÉ LITEVŠTINY

(18. konference Jonase Jablonskise u příležitosti 150. výročí jeho narození)

Ve dnech 7.–8. října se v Institutu litevského jazyka konala mezinárodní konference Jonase Jablonskise „Jonas Jablonskis a století spisovné litevštiny“ ¹. Konference, pořádaná již poosmnácté, byla věnována uctění památky tvůrce spisovné litevštiny Jonase Jablonskise, diskusi o zvláštnostech vzniku a vývoje spisovných jazyků a zkoumání aktuálních problémů jazykové kodifikace i perspektiv do budoucna². Na jubilejní mezinárodní konferenci pořádané Institutem litevského jazyka a katedrou litevského jazyka Vilniuské univerzity zaznělo jednadvacet příspěvků, z nichž sedm přednesli zahraniční vědci. Konference se zúčastnili pozvaní hosté ze Spojeného království, Německa, Norska a Estonska; přijeli také vědci ze sousedního Lotyšska.

První část konference, kterou zahájila pravnučka Jonase Jablonskise Eglė Lukėnaitė-Griciuvienė, byla věnována životu a dílu tohoto jazykovědce. Hostka představila nedávno vydanou knihu dopisů a vzpomínek (Eglė Lukėnaitė-Griciuvienė, Rodina Konstancije a Jonase Jablonskisových: Jonas Jablonskis očima pravnoučat). Diskutovalo se o tom, nakolik je oprávněné označovat J. Jablonskise za otce spisovné litevštiny, a hovořilo se o jeho vědecké činnosti. Ve svých pracích uplatňoval nejen metodu analogie, ale také metody srovnávací jazykovědy. Bylo politováno, že se jazykovědci dosud nepokusili vyzdvihnout principy jazykové kodifikace skryté v díle J. Jablonskise (Arnoldas Piročkinas, O

¹ Konferenci podpořily Komise pro zachování litevských tradic a kulturního dědictví, Rada pro výzkum Litvy, samospráva okresu Šakiai, UAB „Vuorė“ (Šakiai) a UAB „Govilis“ (Utena).

² Program konference si přečtěte na webových stránkách Institutu litevského jazyka na adrese http://www.lki.lt/LKI_LT/images/Naujienos/Jono%20Jablonskio%20konferencijos%20programa_2010, abstrakty – http://www.lki.lt/LKI_LT/images/Naujienos/Jono%20Jablonskio%20konferencijos%20tezes

Jonas Jablonskis ir bendrinės lietuvių kalbos šimtmetis

359

některých úvah o jazykovědné činnosti Jonase Jablonskise). Podrobně se hovořilo také o společenské činnosti J. Jablonskise, byly odhaleny některé složité zvraty v životě tohoto jazykovědce a představeno jeho působení jako pedagoga, vědce a bojovníka proti zákazu tisku – buditele národního vědomí (Vitas Labutis, Boj Jonase Jablonskise proti zákazu litevského tisku). Připomenuty byly příčiny proměn národních postojů J. Jablonskise. Srovnáme-li cestu Vincase Kudirkase a Jonase Jablonskise k národní identitě, lze říci, že se V. Kudirka stal ideologem Varpu, zatímco J. Jablonskis jeho pomocníkem a podporovatelem. Bylo také snahou objasnit vztah J. Jablonskise k dalším osobnostem litevské kultury (Giedrė Čepaitienė, Jonas Jablonskis – člen hnutí Varpininkai).

V části konference věnované jednotlivým dílům Jonase Jablonskise se zkoumala jeho lexikografická činnost, vliv jeho prací na jazykovou kulturu a stylistiku i význam publikovaných recenzí pro rozvoj litevských studií. Byly představeny recenze slovníků a redakční práce J. Jablonskise. Jazykovědec podle všeho zamýšlel napsat slovník i sám a shromáždil rozsáhlý lístkový katalog slov (Vilija Sakalauskienė, Lexikografická činnost Jonase Jablonskise). Při odstraňování stylistických nedostatků v jazyce uplatňoval kritéria účelnosti, jasnosti a srozumitelnosti; především vyžadoval logický obsah myšlenek. Jeho články jsou psány věcným odborným a zejména živým publicistickým stylem (Regina Koženiauskienė, Pozornost Jonase Jablonskise věnovaná stylu). J. Jablonskis rozlišoval vsuvné věty a vsuvné výrazy i slova a z hlediska syntaxe řadil vsouvání vět k jejich připojování, slučování a splývání (Gintautas Akelaitis, Vsuvky a jejich výklad v gramatických pracích Jonase Jablonskise). V recenzích J. Jablonskise se zřetelně projevují základní hodnoticí principy jazykové kodifikace. Byly představeny paralely a polemické postoje jeho a dalšího oponenta, Juozase Tumo-Vaižgantase, jehož „Obrázky z Aukštaitije“ jazykovědec redigoval (Ilona Čiužauskaitė, Jonas Jablonskis jako recenzent školních učebnic: díla, která mu komise pro vydávání knih při ministerstvu školství zadala k recenzování). Zkoumalo se, jaký vliv měl J. Jablonskis na jazyk učebnice litevštiny pro začátečníky od Juozase Damijonaitise. Jazykovědce zajímal především obsah učebnice litevské gramatiky pro základní školu, metodika výuky jazyka, jazyková kvalita a správnost (Vaida Buivydienė, Pět recenzí Jonase Jablonskise – pět vydání „Základů gramatiky litevského jazyka“ od Juozase Damijonaitise).

Dějiny opravování pádů zahájilo dílo J. Jablonskise Pády a předložky. Mnohé věty, které jazykovědec shromáždil z nářečí a folklorních pramenů, se objevují i v pracích současných badatelů; zachován zůstal také jeho způsob popisu významů pádů (Irena Smetonienė, Brigita Dambrauskaitė, Nominativ

360

KALBOS KULTŪRA | 83

historie oprav). Při popularizaci tvůrčího odkazu J. Jablonskise a při kodifikaci spisovného jazyka měly význam také práce iniciátora a autora rubriky „Jazykové zákoutí“ v deníku Panevėžio balso Petra Būtena (Lionė Lapinskienė, Petras Būtėnas – Jono Jablonskio darbų tęsėjas kalbos kultūros srityje).

Volba mezi původními a adaptovanými podobami vlastních jmen je stále předmětem diskusí v Lotyšsku i Litvě (Dzintra Šulce, Kitų kalbų tikrinių vardų vartojimo problemos latvių kalboje). Problémy a nepřesnosti při tvorbě symbolických názvů lotyšských vzdělávacích institucí vznikají v důsledku rozporů mezi normativními dokumenty a jazykovým územ (Velga Laugale, Latvijos mokyklų pavadinimų norminimo problemos). Zkoumalo se, nakolik znalosti jazykové kultury a dovednosti v užívání jazyka u studentů závisejí na jazykové výchově na střední škole a na změnách zadání státních zkoušek (Kęstutis Bredelis, Medicinos studentų kalbos sistemos taikymo įgūdžiai).

V části konference věnované spisovným jazykům evropských národů a jejich vývoji byl stručně představen vývoj a současný stav spisovné němčiny. Byla probrána jazyková politika zemí, v nichž je němčina úředním jazykem, vztah spisovné němčiny k nářečím a dalším evropským jazykům, zejména angličtině (Gerhard Stickel, Europos kalbų raida: bendrinė vokiečių kalba). Host z Norska seznámil účastníky konference s životopisem Ivara Osen(a) (Aasena), tvůrce nové norské spisovné formy, jeho jazykovou, literární a společenskou činností a představil principy kodifikace nové norské spisovné formy (Stephen J. Walton, Ivaras Aasenas ir naujosios norvegų rašomosios kalbos genezė). Diskutovalo se o tom, nakolik jsou pojmy „spisovný“ či „normativní“, používané pro syntaxi, morfologii a slovní zásobu, vhodné pro hodnocení výslovnosti uživatelů spisovné britské angličtiny. V poslední době se mezi lingvisty ve Spojeném království rozšiřuje názor, že spisovným jazykem lze mluvit jakýmkoli dialektem a že přijatá výslovnost by měla být chápána jako neutrální, spíše preskriptivní varianta spisovného jazyka (Clive Upton, „Bendrinio“ akcento vieta bendrinėje kalboje: britų anglų kalba ir įgytoji tartis).

Na závěrečném zasedání konference se hovořilo o úloze spisovných jazyků v současnosti, jejich fungování a otázkách kodifikace. Volba mezi spisovným a nářečním kódem u žáků z Varėny a Telšiai ukázala, že ve vzdělávání, které patří k oficiálním doménám a obvykle se spojuje se spisovným kódem, se nářeční kód stal nedílnou součástí jazykového projevu (Daiva Aliūkaitė, Jolanta Jončaitė, Bendrinės kalbos domenai (nuostatų tyrimai). Host z Estonska stručně představil instituce odpovědné za plánování estonštiny

Jonas Jablonskis ir bendrinės lietuvių kalbos šimtmetis

361

a dokumenty upravující užívání estonštiny jako úředního jazyka (Peeter Päll, Bendrinė kalba – kam ir kodėl?). Představena byla také historie vzniku jednoho z nejpopulárnějších slovníků v Estonsku, probrány problémy klasifikace slov podle původu a hlavní zdokonalení nového vydání slovníku (Tiina Paet, Tuuli Rehemaa, Naujas – 8-asis „Tarptautinių žodžių žodyno“ leidimas). Byly vzneseny aktuální otázky kodifikace spisovné litevštiny a probrány změny ve společenském vnímání kodifikátorů od dob Jablonskise. Projevy digitálního modernismu dnes vytvářejí předpoklady pro zapojení nejaktivnějších členů společnosti do kodifikační činnosti (Rita Miliūnaitė, Bendrinės kalbos normintojai skaitmeninio modernizmo sąlygomis).

Druhý den konference se navštívil rodný kraj Jona Jablonskise v okrese Šakiai. Na závěrečném zasedání a diskusi, které se konaly v Muzeu kraje Zanavykija a byly věnovány významu díla Jona Jablonskise a připomínání památky lingvisty v kraji Šakiai, vystoupili kulturní historik Albinas Vaičiūnas, starosta okresu Šakiai Juozas Bertašius, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu správy samosprávy okresu Šakiai Augenija Kasparevičienė a Vilija Sakalauskienė a Rima Bacevičiūtė, starší vědecké pracovnice Institutu litevského jazyka. Účastníci výjezdu navštívili usedlost v obci Rygiškiai, kam se rodina Jablonskisových přestěhovala v roce 1877. Navštívili také unikátní dřevěný osmiboký kostel v Griškabūdė a zámek Zypliai.

Obdrženo 19. 11. 2010

SKAISTĖ ALEKSANDRAVIČIŪTĖ

Institut litevského jazyka

ul. P. Vileišiaus 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

362

KALBOS KULTŪRA | 83