DAIVA MURMULAITYTĖ

Litevský jazykový institut

DATABÁZE NELOGISMŮ LITEVŠTINY A PERSPEKTIVY VÝZKUMU NOVOTVARŮ

KLÍČOVÁ SLOVA: neologismus, slovotvorba, slovní kořen, slovní hnízdo, sémantický novotvar.

ÚVOD

Na základě Databáze neologismů litevštiny (dále jen ND, Databáze) článek přináší přehled některých slovotvorných vztahů mezi neologismy uvedenými v tomto zdroji, usiluje o stanovení směrů dalšího výzkumu slovotvorby neologismů a podrobnější seznámení s možnostmi ND jako nástroje takového výzkumu. Databázi, jakožto průběžně doplňovanou zásobu nové lexiky, lze analyzovat z různých hledisek: původu (výpůjčky, odvozeniny), formy (slova, slovní spojení, citáty, zkratky), normy (spisovná, nespisovná, nekodifikovaná lexika), sémantiky (nové významy) aj. (ND, přístup na internetu: http://naujazodziai.lki.lt/?Apie_duomenyna). Je nejen zdrojem nových jazykových jevů, ale také jedním z nástrojů ke zkoumání současného stavu a vývoje slov, který kromě samotných neologismů umožňuje získat také informace důležité pro slovotvorný výzkum – definice a další sémantická vysvětlení, údaje o původu, příklady autentického užití s odkazy na zdroje, jež často pomáhají upřesnit význam neologismu či okolnosti jeho vzniku (slovotvorby), aj.

Uživatel ND, který se zajímá o slovotvorbu, získává minimální informace o slovotvorných vztazích hledaného neologismu – jsou mu předložena slova se stejným kořenem zaznamenaná v ND: „Neologismy se v jazyce obvykle nevyskytují jednotlivě, nýbrž se přejímají nebo tvoří celé jejich řady. Příbuzné neologismy jsou propojeny odkazy“ (ND, přístup na internetu http://naujazodziai.lki.lt/?Apie_duomenyna)¹. To umožňuje vytvořit si přibližnou představu o konkrétním

¹ Pravda, ne vždy jsou uvedena všechna příbuzná slova a ne vždy táž v porovnání s údaji v heslech jiných slov se stejným kořenem. Například v hesle neologismu karkadienis „den vzniku zmrzliny ‚Kar kar‘ (symbolické narozeniny)“ jsou v oddílu příbuzných slov vyjmenována algadienis; bilietadienis; koldūnadienis; mamadienis; melionadienis; nekalbadienis; picadienis; pigadienis; putadienis; sofadienis; tortadienis; tėvadienis; valentiniadienis; valentindienis; žavadienis, ale chybějí dykadienis; gimtadienininkas, -ė; gimtadieninkas, -ė; kalbadienis; nelovadienis; neseksadienis; pusgimtadienis (z těchto příbuzných slov jsou uvedena pouze pusjubilejis; pusknygė; pusrezultatis; pustautis, -ė),

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 2

obraz o derivačním prostředí neologismu a rozsahu jeho derivačních vztahů, jakož i vytvářet předpoklady o jeho popularitě, potřebnosti a etablování v úzu, upřesňovat jeho sémantiku apod. Je však obtížné stanovit všechny systémové derivační vztahy lexika ND, které by byly zřetelněji patrné, kdybychom měli k dispozici všechna slovotvorná hnízda. Jejich sestavení ručně, tj. prvotní zpracování veškerého materiálu, by zabralo příliš mnoho času, proto jsme se prozatím omezili pouze na výzkum neologismů litevského původu a neologismů s přejatými kořeny se dotýkáme jen v některých aspektech (například pro účely srovnání).

V ND bylo k 31. březnu 2016 přibližně 3 200 neologismů, přejatých slov a neologismů se smíšenou slovotvorbou (do zkoumaného materiálu nebyla zahrnuta nová slovní spojení, citáty a zkratky), k 31. srpnu 2016 přibližně 3 400; při zkoumání slov s jednotlivými kořeny se slovotvorná hnízda doplňovala o nově nalezené neologismy².

1. SMĚRY VÝZKUMU SLOVOTVORNÝCH VZTAHŮ NEOLOGISMŮ

Neologismy v ND lze zkoumat na základě slovotvorných vztahů různými směry. Několik nejperspektivnějších, vzájemně propojených směrů lze vymezit podle těchto aspektů: 1) kořene, 2) slovotvorných kategorií (slovotvorných afixů), 3) lexikálně-sémantických skupin.

1.1. První směr – zkoumání slov se společným kořenem a jejich vzájemných vztahů, sestavování, analýza a porovnávání slovotvorných hnízd při objasňování následujících otázek:

zda je hnízdo početné;

sulčiadienis; šeimadienis; vaikadienis (příbuzná slova k tomuto výrazu jsou pouze mamadienis; tėvadienis; vaikišė; vaikjuostė; vaikmaišis; įsivaikaitinti; šėtonvaikis); kontrolováno 25. 8. 2016.

² Statistické údaje jsou přibližné, zčásti také kvůli způsobu prezentace dat v Duomenynas. Některá podstatná a přídavná jména jsou například v ND zřejmě uvedena v jediném hesle, dokud se jejich užívání neustálí nebo nebude dostatečně prozkoumáno; počítají se tedy jako jedno slovo. Jde například o názvy a/nebo označení, která se utvořila (užívají se) pro vlny emigrace podle doby jejich konání: pirmabangis, -ė; antrabangis, -ė; trečiabangis, -ė. Některé příklady užití zjevně dokládají zaznamenané podstatné jméno (Pirmabangių gyvenimo ženklų Jungtinėje Karalystėje aptikti nėra lengva) nebo přídavné jméno (<...> do kostelíka nyní proudí pouze trečiabangiai přistěhovalci <...>), v některých případech je však obtížné určit slovní druh, případně je k tomu zapotřebí alespoň širší kontext (Podařilo se oslovit ty lidi, kteří se podobají antrabangiai). Srov. také pilnatinis, -ė – ani při širším kontextu není jasné, zda jde o přídavné jméno (pokud je ve výrazu pilnatinius rinkėjus vynecháno podstatné jméno rinkėjai), nebo o podstatné jméno (Ačkoli se lékaři neshodují v tom, zda má úplněk vliv na lidský organismus a jeho stav, poslanci Seimasu tvrdí, že se na ně voliči ovlivnění úplňkem obracejí s těmi nejpodivnějšími žádostmi, rozhořčenými reakcemi či stížnostmi. Takové lidi na chodbách parlamentu dokonce nazývají „pilnatiniais“ a u mnohých nevyvolávají starost, nýbrž úsměv). Stejně dvojznačný je i další příklad užití tohoto neologismu nalezený na internetu: <...> jedna moje spolupracovnice je pilnatinė, předčí svými komentáři i klienty... vypadá to, že jí překážím, i když jen dýchám <...> (http://83.246.46.152/prisiminkdev/lt/diskusijos.zinutes/127541/ka-veikiat?page=649. Příklady užití neologismů nalezené na internetu jsou zde i jinde v článku uváděny v původní podobě; vypuštěná místa textu jsou označena <...>. Kontrolováno v dubnu až říjnu 2016.). V tomto případě vzniká dvojznačnost kvůli postavení neologismu ve větě, které vyvolává pochybnosti, zda jde o přístavek, tj. podstatné jméno, nebo o přívlastek užitý za řídícím slovem, tj. přídavné jméno. Na internetu se však vyskytují i jednoznačné adjektivní doklady slova pilnatinis, -ė (budu chvíli zlá pilnatinė čarodějnice:D).

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 3

tvoří je útvary o několika slovotvorných stupních;

zda je široce rozvětvené, nebo naopak – zda většina neologismů vychází z téhož nového či dříve zaznamenaného slova, a nikoli zda jsou tvořeny jeden z druhého;

kolik nových slov samo vytvořilo další neologismy;

jak v hnízdě spolu souvisejí pravidelné a ojedinělé, okazionální útvary;

jak vzdálené jsou nové útvary od výchozího slova hnízda, tedy zda vycházejí ze základových slov s jednodušší morfematickou stavbou, nebo jsou tvořeny ze základových slov morfematicky složitějších;

jaký podíl neologismů je tvořen neobvyklými způsoby (smíšenými, analogickými, kontaminačními apod.) atd.

Později by bylo třeba tyto výzkumy doplnit analýzou frekvence užívání neologismů, z níž by mohlo vyplynout:

do jaké míry a jak závisí slovotvorné možnosti nových slov na frekvenci jejich užívání;

zda častěji užívané neologismy vytvářejí početnější a/nebo širší slovotvorná hnízda ve srovnání s těmi užívanými méně často;

zda se z nich mají tendenci tvořit další neologismy a jak časté jsou tyto další neologismy;

zda, do jaké míry a jak souvisí místo neologismu ve slovotvorném hnízdě (jeho slovotvorný stupeň) s frekvencí jeho užívání atd.

1.1.1. Bylo zjištěno, že v ND byla ve zkoumaném období zaznamenána nová slova (odvozeniny, složeniny, hybridy, sémantické neologismy) s přibližně 800 litevskými kořeny (počítáme-li i jejich varianty, např. darb-/dirb-, did-/didž-, krau-/krov-/krūv-/kro-, lenk-/link-/lank-, vers-/verč-/vert-/virkšč- a další – 876). Nejvíce nových slov má kořen kalb- (40). Další častější kořeny jsou: raš- (35 nových slov); dien- (26); žmog- (21); darb-/dirb, tinkl-, žod- (po 19); galv-, laid-/laidž-/lai- (po 16); skaič-/skait-, sklaid-, tyr-, veik-, viet- (po 14); daug-, gy-, sav-, vaizd-, vien- (po 13); did-/didž-, lap-, lent- (po 12); dvi-, laik- (srov. laikas), vald-/valdž- (po 11); bat-/bač-, dėž-, kab-, teis-, važ-/vež-, žal-, žin- (po 10) atd. 375 kořenů (aišk-, al-, alv-, an-, band₁- (srov. bandelė), band₂- (srov. bandyti), bėg-, čiuž-, duon-, gam-, kiem-, lauk-, maž-, mėg-, pien-, rat-, slap-, sūr-, šyp-, tam-, trūk-, uog-, vabzd-, vaist-, žing-, žiūr-, žvirbl- a další) se vyskytlo pouze v jednom novém slově. Přibližně 47% kořenů se tedy objevuje v jednotlivých neologismech, které se nezapojují do slovotvorných hnízd.

Je však třeba upozornit, že byly zkoumány veřejně dostupné údaje a v Úložišti nových slov (o struktuře ND a úrovních zpracování dat viz oddíl 2.1) může být více odvozenin či složenin obsahujících výše uvedených 375 kořenů. Kromě toho je třeba mít ještě na paměti, že

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 4

ne všechna příbuzná slova-novotvary se v Kaupykloje objeví ihned, protože cílem ND není při nalezení novotvaru a snaze vytvořit morfologicky úplný obraz cíleně vyhledávat také slova se stejným kořenem nebo odvozeniny s týmž derivačním afixem.

1.1.2. Jako odbočku od hlavní myšlenky stojí za to probrat jeden konkrétní příklad.

Tarkim, ND yra vienintelis šaknies niauk- dalyvis (ko gero, jau subūdvardėjęs) niauktas „tamsintas (apie automobilio langus)“. Interneto vartosena rodo esant ir jo abstraktą: „Susikaupęs, lėtai iškvėpęs orą pro nosį, nemirelis ryžtingai pajuda prie Sailui priklausančio džipo „niauktais“ galiniais stiklais, pro kuriuos nesimatė absoliučiai nieko. Kiek žinojo, tai toks aklinas stiklų „niauktumas“ nėra leidžiamas pagal įstatymus. Baisu net pagalvot ką patirti galėjo policininkai, bandę stabdyti šį automobilį³. Dar daugiau, vartosena rodo (ir tai neturėtų stebinti, ypač jei ND pateiktasis niauktas, -a laikomas dalyviu), kad nauja perkeltine reikšme vartojamas pamatinis veiksmažodis niaukti: <...> kaip niaukti/dazyti is dvieju spalvu? <...> Priekini bamperi ir kapota reikia dazyti, tad nusprendziau perdazyti visa auto, arba niaukti plevele, kokia matine spalva⁴; Šiame puslapyje pateikiamos įmonės, kurių pagrindinė veikla Niaukti auto stiklus⁵. Taigi ND anksčiau ar vėliau turėtų atsirasti ir semantinis naujadaras niaukti „tamsinti (ppr. langus)“ (nebūtinai automobilio, nes gali būti niaukiami ir gyvenamųjų patalpų langai ir kt.), perkeltinė LKŽe pateikiamo niaukti 1. „debesimis supti, dengti, temdyti“ reikšmė. Internete vartojamas ir pastarosios leksemos vedinys – veiksmažodžio abstraktas: gražus passatukas, langus patamsinus tai pagražėtų <...> Nežinau, man tas niaukimas išvis nereikalingas... savo jei niaukčiau, tai tik visus langus, gale kokiais 50%, o priekį pacia silpniausia, arba išvis neniaukčiau⁶. Kadangi abstraktai (tiek vardažodžių, tiek veiksmažodžių) yra reguliarūs dariniai (Urbutis 1978: 100, 267–268), naujažodžio niauktas, -a atveju iš karto buvo galima spėti, kad jis nėra vienišas vartosenoje, kurią patyrinėjus, jau galima sudaryti darybos lizdą iš mažiausiai keturių narių. Išsamiau netyrinėjus, kol kas preliminariai tas lizdas, atrodo, galėtų būti toks (žr. 1 pav.⁷).

³http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:BX0VuptrEZQJ:bloodyrose.forumlt.com/t689p50-gyvenamasis-namas+&cd=2&hl=lt&ct=clnk&gl=lt; všechny zdroje dokladů užití odvozenin slovesa niaukti viz 2016 09 08.

⁴ http://www.mb1.lt/showthread.php?t=12027.

⁵ https://www.spec.lt/paieska/niaukti-auto-stiklus.

⁶ http://www.passat-club.lt/forum/viewtopic.php?f=6&t=3120&start=10.

⁷ V tomto a následujících obrázcích označují očíslované sloupce slovotvorné stupně; na šedém pozadí jsou uvedeny lexémy již doložené v referenčních zdrojích ND; derivační afixy se zapisují kapitálkami, u novotvarů jsou vyznačeny tučným písmem. Vedle výchozího slova je v závorkách uveden počet novotvarů v jeho slovotvorném hnízdě. Používají se tyto konvenční zkratky: anl – analogické tvoření, dpp – změny slovotvorného základu; kd – kontaminační útvary; ntp – atypické tvoření; sd – sémantické tvoření, tj. přenos významu apod.; vrt – kalk. Podrobné pořadí uvádění slov v hnízdě se ještě zvažuje, sjednocuje a upřesňuje, protože metodika uvádění slov jednotlivých slovních druhů má svá specifika; základní principy jsou však tyto: nejprve se uvádějí útvary téhož slovního druhu, potom útvary jiných slovních druhů; nejdříve sufixální, pak prefixální a koncovkové deriváty, po nich složeniny (nejprve ty, v nichž výchozí slovo hnízda vystupuje jako první komponent, poté

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 5

SD

1

2

niaukti „zahánět mraky, zakrývat, zatemňovat“

niaukti přen. „zatemňovat (obvykle okna)“

niaukIMAS

niaukTAS

niauktUMAS

OBR. 1. Slovotvorné vztahy neologismu niaukti

Je třeba upozornit, že slovesné substantivum niaukimas je nikoli sémantický, nýbrž lexikální neologismus, utvořený z nové (přenesené) lexémy niaukti. Jde o homonymum heslového niaukimas zaznamenaného v LKŽe, neboť toto druhé slovo vychází z jiného slovesa niaukti₂ „pršet“: niaukimas → 2 niaukti: Ten déšť niaukia a niaukia a jeho niaukimání nemá konce.

Vrátíme-li se tedy k rozboru číselných údajů, lze vyvodit, že zmíněných 47% slovotvorně izolovaných litevských kořenů v Databázi nepředstavuje přesné vodítko pro obecné posouzení tvoření neologismů ani pro určení jejich slovotvorných vztahů. Neznamenají, že takový podíl neologismů s litevskými kořeny nemá příbuzné neologismy, tj. nestává se jejich základovými slovy, nevytváří nová slovotvorná hnízda ani nerozšiřuje ta existující. Přesnější obraz lze získat pouze dodatečným zkoumáním výskytu a užívání možných, avšak do ND nezařazených, přinejmenším pravidelných odvozenin neologismů. Je třeba je cíleně vyhledávat, např. najdeme-li přídavné jméno (podle toho, zda je jakostní, nebo vztahové), ověřit, zda se užívají jeho abstrakta s příponami -umas, -ybė, dále odvozeniny s příponami -inis, -ė; -iškas, -a a příslovce s příponou -ai; najdeme-li sloveso, zjistit, zda má abstrakta s příponami -imas/-ymas, označení osob s příponami -tojas, -a; -ėjas, -a a podobně. Pro získání ještě přesnějšího obrazu současného slovotvorného dění by samozřejmě bylo třeba používat počítačové nástroje k vyhledávání neologismů, které je vybírají z rozsáhlých korpusů, protože údaje ND se shromažďují ručně, „práce proto není rychlá a její výsledky mohou ukazovat pouze nejobecnější kvantitativní tendence nové slovní zásoby“ (Miliūnaitė 2015: 171).

1.1.3. Dále je uvedeno několik dalších slovotvorných hnízd neologismů, z nichž je patrná rozmanitost slovotvorných vztahů neologismů uváděných v ND.

Ty, v nichž je na druhém místě, se řadí podle pravého okraje atd.; nakonec následují útvary smíšené a netypické slovotvorby. Útvary téhož slovotvorného způsobu (např. předponové odvozeniny, složeniny atd.) se v jednotlivých skupinách řadí abecedně.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 6

1

2

3

nalít

nalÉVAT

DOpLNIT

doplnĚK

(5)

kapesní náplň, -ě

PŘELÉVAT

přelévaČ

přelévaČ, -ka

PLNÝ, -Á

plnost

plnoST, -á

OBR. 2 Vylít nová slova v slovotvorném hnízdě

V ND je zaznamenáno 5 neologismů s kořenem pil-⁸. Hnízdo tvoří útvary tří slovotvorných stupňů, neologismy prvního stupně chybějí. Zaznamenané neologismy vznikly různými slovotvornými způsoby – příponovými a koncovkovými odvozeninami a složeninami. Příponové odvozeniny třetího stupně mají po třech příponách. Hnízdo však není rozsáhlé, slovotvorné řetězce jsou krátké a málo rozmanité (viz obr. 2).

1

2

den (26)

výplatní den

den vstupenek

den zdarma

narozeniny

narozeninININKAS, -ka

narozeninINKAS, -ka

půlnarozeniny

jazykový den

bramborový den ntp

knedlíkový den

den maminky

melounový den

den bez mluvení

den bez lovu

den bez sexu

picadienis

⁸Je třeba upozornit, že zde i na dalších obrázcích jsou zobrazeny pouze novotvary a jejich základová slova (nová i dříve již zaznamenaná); všechna ostatní odvozená slova z heslového slova, která již byla zařazena do slovníků, zobrazena nejsou.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 7

1

2

den levného nákupu

den pěny

den pohovky

den džusu

den rodiny

den otců

den dortu

den dětí

den svatého Valentýna

valentýnský den

svátkoden

OBR. 3 Diena Nová slova v derivačním hnízdě

Hnízdo slova diena se podle údajů ND rozrostlo o 26 neologismů (viz obr. 3). Naprostá většina z nich (88%) jsou odvozeniny prvního stupně, tj. vycházejí z výchozího slova hnízda. 92% neologismů jsou složeniny; ve všech v nich vystupuje základové slovo diena jako druhý člen. Vyskytují se i útvary vzniklé netypickým způsobem (karkadienis „den vzniku zmrzliny „Kar kar“ (symbolické narozeniny)“) a analogické útvary (nelovadienis, neseksadienis, srov. nekalbadienis). Základové slovo se bez zábran spojuje s morfologicky složitějšími (prefixálními) nebo prostě delšími prvními členy, nezřídka mezinárodními. Ve srovnání s hnízdem neologismů od pilti je toto hnízdo početnější, ale má jednodušší strukturu a je jednotnější z hlediska slovotvorných způsobů.

Totéž platí, srovnáme-li je také s hnízdem neologismů jiného podstatného jména – galva (viz obr. 4), ačkoli se tato hnízda na první pohled mohou zdát podobná – mají 2 slovotvorné stupně a většinu neologismů (69%) rovněž tvoří složeniny. V těchto složeninách však základové slovo galva vystupuje přibližně stejně často jako první i jako druhý člen. Složitější morfematickou strukturu má snad jen přídavné jméno riestainiagalvis, -ė, jehož první člen obsahuje 2 přípony.

galva

1

2

(16)

galvIZMAS

galvoTOJAS

galvojIMAS

sd

galvoTOJAS, -A

sd

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 8

1

2

srov. střemhlavě, střemhlav

střemhlavomis

čelenka

hlavový hák

stětí hlavy

myčka hlav

bolest hlavy

hlaváč

benzínový hlava, -ka

tupohlavý, -á

tupohlavIZMAS

kolenohlavý

dýňohlavý, -á

rohlíkovohlavý, -á

vládohlavý

OBR. 4. Nová slova z derivačního hnízda slova Galva

Toto hnízdo se vyznačuje 2 případy sémantické derivace – deriváty slovesa galvoti (galvojimas „litevské slovo Arvyda Šliogerise označující filosofii“ a galvotojas, -ė „speciální slovo označující litevské filosofy“) získaly nové významy (více k tomu viz Murmulaitytė 2016a).

1

2

3

mluvit (40)

mluvINTI

NUmluvit

NEmluvit

den bez mluvení

mluvA

mluvAINIS

mluvainIŠKAS, -A

mluvainIZMAS

mluvIŠIUS

jazykovědkyně

jazykový puntičkář, -ka

jazykový sofistik, -ka

jazykový tlachal

jazykové znečišťování

anglicky mluvící, -í adj.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 9

1

2

3

anglicky mluvící, -í subst.

arabsky mluvící žena

arabsky mluvící, -í adj.

arabsky mluvící, -í subst.

znakující, -í subst.

rodilý mluvčí, rodilá mluvčí adj.

rodilý mluvčí, rodilá mluvčí subst.

španělsky mluvící adj.

španělsky mluvící subst.

klišé řečnice

polsky mluvící adj.

litevsky mluvící subst./adj.

měkká mluvnice

žvanivá mluvnice

francouzsky mluvící adj.

rusky mluvící adj.

rusky mluvící subst.

úzce mluvící

slovansky mluvící adj.

švédsky mluvící subst.

internetová mluvnice

stručná mluvnice

obrazová mluvnice

německy mluvící, -í podst./příd.

kalbYKLA

kalbUONIS, -Ė

den jazyka

mluvící na veřejnosti, -í podst./příd.

OBR. 5. Nová slova v slovotvorném hnízdě slovesa Kalbėti „mluvit“

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 10

Při pohledu na nová slova ve slovotvorném hnízdě slovesa kalbėti „mluvit“ (viz obr. 5) upoutá pozornost několik věcí. Především většinu nových slov v tomto slovotvorném hnízdě tvoří deriváty druhého stupně – složená pohyblivá označení osob mluvících určitým jazykem (podstatná jména) nebo jejich odpovídající charakteristiky (přídavná jména), v nichž odvozené slovo prvního stupně s koncovkou kalba „jazyk“ vystupuje jako druhá složka, např. anglkalbis, -ė; gimtakalbis, -ė; gestakalbis, -ė aj. Na první pohled podobné nové slovo viešakalbis, -ė „mluvící na veřejnosti“ je utvořeno jinak – jde o složeninu příslovce a slovesa (: viešai „veřejně“ + kalbėti „mluvit“). Druhou nejpočetnější skupinou složenin jsou názvy různých jazykových variet nebo způsobů mluvy: klišakalbė „jazyk smíšený z několika jazyků“, minkštakalbė „způsob mluvy vyznačující se nerozhodností“, pliurpakalbė „žvanění“, siaurakalbė „varieta elektronického jazyka fungující v textech omezeného rozsahu (obvykle v telefonních zprávách)“, tinklakalbė „typ jazyka vyznačující se jedinečnými vlastnostmi příznačnými pro internet, které jsou dány prostředím internetu jako elektronického, globálního a interaktivního média“, trumpakalbė „varieta elektronického jazyka fungující v textech omezeného rozsahu (obvykle v telefonních zprávách)“; k nim se řadí také vaizdakalbė „obrazný (tj. živý, krásný, umělecký apod.) jazyk“, pojmenovávající jazyk z určitého hlediska. Obecně tvoří nové složeniny v tomto hnízdě 80% všech nových slov.

Nové složeniny, v nichž je první složkou kalba „jazyk“, jsou tvořeny s různými spojovacími samohláskami, srov. kalbaknisys, -ė (: kalba „jazyk“ + knisti „rýt“) a kalbotakis „spojnice mnohojazyčného prostoru“ (: kalba „jazyk“ + takas „stezka“), kalbotarša „znečišťování jazyka cizími prvky“ (: kalba „jazyk“ + tarša „znečištění“). Bylo by zajímavé zkoumat složeniny v jiných hnízdech z tohoto hlediska a ověřit, zda také u nových slov platí, že „spojovací samohláska mnoha složenin se shoduje s kmenovou samohláskou podstatného jména užitého v první složce“ a že podstatná jména o-kmenová se spojují se spojovací samohláskou -o- méně často než s -a- (DLKG 1996: 153); případně by se tak mohl projevit sklon volit spojovací samohlásku, která se shoduje se samohláskou zakončující první složku, případně je jí foneticky nejbližší, ve slovním spojení tvořícím slovotvorný základ (srov. kalbą knisti, kalbos takas, kalbos tarša).

1234psát(35)PAnapsátisepsátsepodpisAPsátparašIAUTIZApisatizápiszápisINĖ*iŠrašytiišsirašytirašyTOJAS, -ArašytoJAUTIrašytojaUTOJASrašytnamisdpp

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 11

1

2

3

4

psaTUŽKA

psacíTUŽKA

psacPER

psaNÍ

ROzápis

noviny

novinÁŘ

novinOVAT

velkonoviny

zpravodajské noviny

plotové noviny

strašné noviny dpp

vysvětlovací deník

dietní deník

deník tužeb

playlistový deník

noční deník

zpravodajský deník

deník duše

táborový deník

blog

blogTINIS, -Ė

blogTININKAS, -Ė

videoblog

krátký deník

jediný deník

místní deník

deník z výpravy

žodraštis (koncept)

zápisTINTI

zápisTINIMAS

písnopisec, -nice

OBR. 6. Psát slovotvorné hnízdo neologismů

Psát slovotvorné hnízdo je širší (4 slovotvorné stupně) a rozmanitější co do způsobů tvoření neologismů, ačkoli i v něm většinu neologismů tvoří kompozita, kterých je 57%) (viz obr. 6). Druhá složka čtyř kompozit třetího slovotvorného stupně je založena na složeném podstatném jménu

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 12

noviny, takže tyto neologismy mají po 3 kořenech a celkově poměrně složitou morfémovou strukturu, např.: nauj-ien-laik-raš-t-is, k(laik)-raš-t-is (: klaikus, -i + laik-raš-t-is). Poslední se vyznačuje také změnou slovotvorného základu, morfémovým překryvem – posloupnost hlásek (písmen) -laik- náleží oběma složkám kompozita.

1

2

3

4

5

pracovat (19)

SUSIdirbti

pracovTUVĖS sd

špalkař, -ka

špalkařYSTĖ

řezbář, -ka

řezbářYSTĖ

nožíř, -ka

pracAS

pracOVNÍK, -ICE ntp

pracOVAT

Zaměstnat

zaměstnat se [^*zaměstnatelný]

zaměstnatelNOST

workoholik, -čka

workoholISMUS

pracoman, -ka

pracovní burza

pracovní plocha

pracovník, -ice

pracovní dovolená kd

Pracovní agenda ntp

vícepracující, -í

^*vícepracOVNÍ, -A

vícepracOVNOST

svobodný pracovník, -ice

volnictví

ruční práce

ruční vyšívat

OBR. 7 Nová slova slovotvorného hnízda slovesa pracovat

Slovotvorné hnízdo slova pracovat nepatří k nejpočetnějším, od ostatních se však odlišuje počtem slovotvorných stupňů – abstrakt označující podstatné jméno zaměstnatelnost je dokonce na 5. slovotvorném stupni (viz obr. 7).

Dvě slova (člen Strany práce, -kyně „člen Strany práce“ a Pracovní pořádek „vtipný název dvou litevských politických stran, které zamýšlely sloučení – Strany práce a strany Řád a spravedlnost –

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 13

název“) jsou tvořena netypickým způsobem, neboť sémanticky vycházejí nikoli ze slova práce, nýbrž z vlastního názvu, slovního spojení Strana práce. Vzhledem k tomu, že se sémanticky opírá nikoli o obecná slova práce a pořádek, nýbrž o názvy stran, je Pracovní pořádek považován za novotvar, nikoli za význam dávno zaznamenaného podstatného jména pracovní pořádek „pracovní řád schůzí, shromáždění a sjezdů“ (DŽ, LKŽe). Na rozdíl od dílny ve významu „forma odborné výuky (praxe) v různých oblastech umění či vědy (například výuková zkouška, cvičení v uměleckém překladu apod.)“ jde o nový přejatý význam tohoto slova (srov. workshop 1. „místnost nebo budova, v níž probíhá výroba či jiné formy ruční práce“; 3. „skupina lidí věnující se studiu nebo práci na tvůrčím projektu či tématu ⇒ hudební dílna“ (CED, http://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/workshop). Pracovní dovolená je kontaminační útvar složený ze slov práce a dovolená, vzniklý překladem z anglického worliday (: work + holiday) (Miliūnaitė 2014: 252).

1.2. Další směr zkoumání neologismů v ND – podle slovotvorných kategorií (slovotvorných afixů).

1.2.1. Prozkoumat neologismy patřící do slovotvorné kategorie názvů nástrojů. Údaje ND byly porovnány s popisy v gramatikách (LKG 1965: 381–392, DLKG 1996: 129–132), v nichž jsou názvy nástrojů seskupeny podle produktivity slovotvorných afixů. Zkoumány byly deriváty tvořené slovotvornými příponami. V ND jich bylo nalezeno přibližně 95; některé mají dva až tři významy, takže celkem bylo analyzováno 123 lexémů. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v tabulce 1, z níž je patrné, že údaje ND neodpovídají pořadí produktivity slovotvorných afixů uváděnému v gramatikách.

TABULKA 1. Názvy nástrojů podle slovotvorných afixů

V současné gramatice litevského jazyka a v Databázi neologismů litevského jazyka

Poř. č. (DLKG)

Přípona

Počet neologismů v ND

slova

lexémy

Poř. č. (ND)

1.

-tuv

9

12

3.

2.

-ič

38

53

1.

3.

-tas

0

0

–

4.

-tukas

9

11

4.

5.

-alas

1

1

10.

6.

-yklė

13

15

2.

7.

-tuvė

2

2

9.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 14

Poř. č. (DLKG) Přípona Počet novotvarů v ND slova lexémy Poř. č. (ND) 8. -ynė 3 4 8. 9. -tis 0 0 – 10. -eklis 0 0 – 11. -klas 0 0 – 12. -tė 0 0 – 13. -klė 3 6 7. 14. -lys 1 1 10. 15. -(i)oklis 0 0 – 16. -ikas 0 0 – 17. -stis 0 0 – 18. -ukas 7 7 6. 19. -ta 0 0 – 20. -tuvis/-tuvys 0/0 0/0 – 21. -lė 1 1 10. 22. -stas/-štas 0/1? 0/1? – 23. -las 1 1 10. 30. -klis 6 8 5.

Poznámka: V 1. sloupci jsou slovotvorné afixy seřazeny podle produktivity (počtu odvozenin) podle údajů DLKG, v posledním podle počtu novotvarů v ND.

10 přípon (–tas, –tis, –eklis, –klas, –tė, –(i)oklis, –ikas, –stis, –ta, –tuvis/–tuvys) v ND nebylo ve sledovaném období nalezeno vůbec žádné odvozené slovo. Gramatiky začínají popis názvů nástrojů nejproduktivnější příponou –tuvas. Podle údajů ND se však umisťuje až na třetím místě, protože v něm bylo zaznamenáno více novotvarů utvořených druhou příponou (podle gramatik) –iklis a šestou –yklė. Většina názvů nástrojů uváděných v ND je tedy utvořena příponou –iklis – 53 lexémů, srov. s příponou –tuvas – pouze 12. Přípona –yklė se možná stala druhou nejproduktivnější také proto, že do ND byly zařazeny názvy počítačových programů (naršyklė „počítačový program k prohlížení webu (World Wide Web) a vyhledávání informací na něm“, rengyklė „počítačový program pro přípravu dokumentů“, tvarkyklė „program k ovládání periferních zařízení počítače“, vertyklė „počítačový program pro překlad textu z jednoho jazyka do druhého“), které byly záměrně tvořeny touto příponou jako náhrada za přejaté počítačové termíny

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 15

(srov. také slova nezařazená do ND braižyklė, rašyklė a další⁹). V ND nebyly nalezeny nové odvozeniny tradičně třetí nejproduktivnější přípony –tas (např. gnybtas, grąžtas, kaltas, raktas, žibintas atd.), zatímco přípona –klis, považovaná za neproduktivní (LKG 1965: 392, DLKG 1996: 132), vytvořila 6 nových odvozenin, celkem 8 lexémů: kopijuoklis „zařízení ke kopírování tištěných dokumentů a publikací“, koreguoklis 1. „přístroj nebo zařízení k opravě či nápravě něčeho“, 2. „materiál zakrývající či opravující nějaké vady“, maskuoklis 1. „kosmetický prostředek k zakrytí nedokonalostí pleti (tmavých kruhů pod očima, pupínků apod.)“, 2. „prostředek k zakrytí škrábanců na autě“, skaitmenuoklis „zařízení převádějící analogová data na digitální“, vaizduoklis „počítačové zařízení s obrazovkou umožňující sledovat procesy probíhající v počítači a ovládat je“, žingsniuoklis „druh cvičebního trenažéru – zařízení k procvičování svalů nohou, kyčelního, kolenního a hlezenního kloubu a k aktivaci činnosti kardiovaskulárního systému chůzí na místě“. Tato přípona se tedy z neproduktivní stala pátou nejproduktivnější.

Při zkoumání materiálu ND z tohoto hlediska bychom neměli zapomínat ani na opačný směr výzkumu, který je nejspíš ještě důležitější: za východisko nebrat popisy v gramatikách, ale samotná data ND, mezi nimiž lze pravděpodobně najít i jevy v gramatikách nepopsané, netypické tvoření slov, analogická a ojedinělá nová slova apod.

1.2.2. Dalším příkladem výzkumu v tomto směru jsou názvy odlišující pohlaví, utvořené koncovkou -ė. V ND je zaznamenáno několik, zpravidla ojedinělých, odvozenin ženského rodu od podstatných jmen tradičně označujících pouze osoby mužského pohlaví, např.: išmintė „žena, která nabyla moudrosti“, vyskupė, orakulė „samice zvířete, která svým nepředvídatelným chováním v situacích vytvořených lidmi ‚předpovídá‘ výsledek soutěže nebo průběh nějaké události“¹⁰, situační novotvar tėvė „podle ideologie genderismu jeden z členů rodiny vychovávajících dítě (bez ohledu na pohlaví)“. Srov. také lavonė, robotė, šviesulė. (Mimochodem existuje i opačný případ – vedle (starších) názvů všeobecných praktických sester seselė, sesutė vznikla podstatná jména mužského rodu seselis, sesutis). Nové je, že gramatiky (DLKG 1996: 143, LKG 1965: 418) pojednávají pouze o názvech samic zvířat a ptáků utvořených tímto způsobem z označení druhu (a samostatně samců) (např. vilkė, kalakutė aj.), ale o lidech se nezmiňují

⁹„Rengyklė je program určený k vytváření počítačových dokumentů. Častěji používané editory mají zvláštní názvy odrážející způsob zpracování dat: textový editor – rašyklė (protože se v něm píší texty), tabulkový editor – skaičiuoklė (protože neustále přepočítává hodnoty buněk tabulky), grafický editor – braižyklė atd.“ (EKŽ 2016). Sémanticky se k nim v ND patrně řadí také analogická ojedinělá odvozenina šypsenuoklis „počítačový program k rozpoznání lidské tváře na fotografii a posouzení nálady“, přesto ji však nelze považovat za název nástroje, protože formálně vychází z podstatného jména šypsena, zatímco názvy nástrojů jsou odvozeniny od sloves.

¹⁰Poznámka ND pro uživatele: „v úzu získalo slovo orakulas nejen nový význam, ale také ženský rod“.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 16

odvozují pojmenování. K důkladnějšímu prozkoumání novinek a tendencí v této slovotvorné kategorii by bylo zapotřebí více výzkumného materiálu. Cíleně jej hledat v internetovém úzu je obtížnější, protože nejde o potenciální deriváty. Zatím lze pozorovat pouze to, že když se objeví potřeba pojmenovat nové skutečnosti (tėvė, vyskupė), uplatňují se podle formy obvyklé slovotvorné postupy a rozšiřují se možnosti sémantické motivace.

1.3. Dalším možným směrem výzkumu slovotvorných vztahů neologismů je jejich zkoumání podle lexikálně-sémantických skupin.

1.3.1. Příkladem může být přibližně 40 neologismů utvořených z vlastních jmen, nejčastěji osobních jmen a pojmenování. Většina z nich vychází z příjmení známých osobností, o nichž se často píše (gražuliada, grybauskizmas, kubiloidas, putleris, čiviliuoti, žvagulinis, nusišalčiūtinti, janutiena, Kalantinės, šrioderizacija aj.), část pak z názvů podniků a politických stran (snoriada, snoriukas, apsisnorinti, nusnorinti (: Snoras), tvarkietis, -ė, darbietis, -ė (srov. strana „Tvarka ir teisingumas“, Strana práce), uberizacija „rozšiřování činnosti americké mezinárodní přepravní společnosti Uber, založené v USA, která k přivolání služby využívá mobilní aplikace; forma činnosti tohoto typu – sdílené ekonomiky“ aj. Několik jednotlivých případů má svébytnou slovotvornou a sémantickou motivaci (rūtusėlis „název osobitých drobných dřevořezeb jednoho umělce (utvořený ze jména Rūta, které nese řezbářova manželka)“, balsevičiai „název nově objeveného druhu hub podle příjmení rodiny, která je objevila“, vingijonizmas „liknavost myšlení a jednání jako kulturní norma“ (: Vingiu Jonas).

1.3.2. Podrobněji byly zkoumány neologismy utvořené z příjmení litevských politiků nebo osob nějakým způsobem spojených s politikou. V ND jich je uvedeno 10: adamlilksas, gražulėjimas, gražulesnis, -ė, gražuliada, gražulizmas, grybauskizmas, grybokratija, kubilizmas, kubiloidas, uspasikzuoti; vycházejí tedy z příjmení pouhých 5 politiků (Valdase Adamkuse, Petra Gražulise, Dalie Grybauskaitėové, Andriuse Kubiliuse a Viktorase Uspaskicha). Je zřejmé, že v ND je do této skupiny zařazeno jen velmi málo neologismů ve srovnání s tím, co lze nalézt v internetovém úzu, který ukazuje, že těchto neologismů je podstatně více, ať už jde o základová slova, nebo slovotvorné afixy. Po výběru příjmení několika dalších známých politiků a nejčastějších slovotvorných afixů pro neologismy této lexikálně-sémantické skupiny (-ietis, -inis, -ė (bdv.), -inis, -ė (dkt.), -izmas, -istas, -ė, -oidas) byly na internetu cíleně vyhledány odvozeniny tohoto typu. Podle koncepce ND jsou všechny považovány za neologismy, protože odvozeniny od osobních jmen se do obecných slovníků obvykle nezařazují, a nejsou tedy zaznamenány ani v referenčních zdrojích ND. Jistě nejde o vyčerpávající výzkum neologismů této lexikálně-sémantické

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 17

skupiny, avšak po prozkoumání i těchto získaných údajů (viz tabulka 2) lze formulovat některé předpoklady a načrtnout plán důkladného výzkumu.

TABULKA 2. Odvozeniny z příjmení litevských politiků

Osobní jména (příjmení) Slovotvorné afixy Odvozeniny utvořené jinými způsoby-ietis, -ė; -ininkas, -ė; -inis, -ė; bdv.; -inis, -ė; dkt.; -oidas; -izmas; -istas, -ėV. Adamkus: −, +, +, +, −, +, +; proadamkinis, -ė adamik­sas (ND); A. Brazauskas: +, +, +, +, −, +, +; L. Graužinienė: −, −, −, + dgs. dpp, −, +, −; P. Gražulis: +, +, +, + dgs., −, +, +; gražulėti gražulėjimas (ND) gražulesnis, -ė (ND) gražuliada (ND); D. Grybauskaitė: +, +, +, +, −, + (ND), +; grybokratija (ND) progrybauskinis, -ė; A. Kubilius: +, +, +, +, + (ND), + (ND), +; kubilinės ‘neplacená dovolená’; V. Landsbergis: +, +, +, +, +, +, +; prolandsberginis, -ė landsberginis ‘určitý automobil’; R. Ozolas: −?, +,?,?, +, +, +; R. Paksas: +, +, +, +, +, +, +; paksoidinis, -ė; V. Uspaskich: +, + dpp, + dpp, + dpp, + dpp, + dpp, + dpp, + dpp; us­paskinis ‘Uspaskich’ us­paskizuoti (ND); Odvozeniny z jiných příjmení: sustauskininkas, tomasėškininka, sustauskinis, butkevičinis, lubiniai, keriliniai, kerilioidas, paluckoidas, uolizmas, paluckizmas.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 18

Nejprve bylo poukázáno na to, že tvorba zkoumaných neologismů souvisí s postojem společnosti (zpravidla spíše negativním) k určitému politikovi nebo osobě spojené s politikou. Je přirozené, že tito lidé mohou být hodnoceni různě a že se k jejich pojmenování či charakterizaci, stejně jako k pojmenování jejich činnosti a příznivců, používají různé slovotvorné prostředky. Více či méně neutrální neologismy se tvoří příponami -ietis, -ė; -ininkas, -ė; -inis, -ė (bdv.), zatímco odvozeniny s příponami -izmas, -oidas mají bez ohledu na kontext negativní konotaci. Ne každé příjmení je slovotvorně produktivní a zdá se, že to nezávisí na četnosti jeho užívání. Člověk může být kvůli vysoké funkci či svým činům neustále zmiňován v médiích, ale nemusí se vyznačovat výjimečnými politickými názory ani mít silné vůdcovské vlastnosti, jimiž by si získal příznivce; společnost proto nepotřebuje slova k pojmenování jeho politiky, způsobu vládnutí, příznivců apod. Na druhou stranu člověk nemusí být politikem, aby byl oceněn za aktivní činnost. Například jeden z nejnovějších neologismů – tapinoidas – vznikl teprve v posledních měsících v důsledku velmi aktivní občanské činnosti spisovatele a novináře Andriuse Tapinase, která mobilizuje veřejnost a očividně se nelíbí každému. Srov. také další nedávné neologismy odvozené z jeho příjmení – tapinadienis; tapinistinis, -ė; tapinizmas; Tapino zombeliai aj.

Pokud jde o samotné neologismy, vyniká afix -izmas, typický pro názvy filozofických, náboženských, uměleckých a politických směrů a systémů i společenských a politických zřízení. V gramatice se uvádí, že se tato přípona snadno vyděluje v mnoha slovech mezinárodního původu, ale v samotné litevštině se s ní obvykle nová odvozená slova netvoří (DLKG 1996: 103). Zdá se, že odvozeniny od osobních jmen tvoří výjimku, protože jich vzniká poměrně mnoho (např. v rozhovoru s badatelkou nové slovní zásoby Jurgitou Girčienėovou z roku 2011 se uvádí „nespočet neologismů spojených s příjmeními politiků dobře známých veřejnosti: „adamkizmas“, „gentvilizmas“, „kirkilizmas“, „kubilizmas“, „landsbergizmas“, „paulauskizmas“, „paksizmas“, „prunskizmas“, „šuštauskizmas“, „valinskizmas“, „zuokizmas“, „uspaskizmas“ <...>“ (Zailskaitė 2011). Na jedné internetové stránce je dokonce zveřejněn malý slovníček těchto odvozenin, který nesestavil jazykovědec; obsahuje asi 20 neologismů vycházejících z příjmení současných litevských politiků, osobností médií, veřejného života a zábavy¹¹. Slova v něm ovšem nejsou vysvětlena, uvádí se pouze příjmení, z něhož byla utvořena. Je třeba dodat, že touto příponou lze tvořit také názvy slov a výrazů charakteristických pro někoho, tedy odvozeniny jiné slovotvorné kategorie (DLKG 1996: 141, LKG 1965: 416), srov. landsbergizmas.

Některé odvozeniny z této lexikálně-sémantické skupiny neologismů mají pozměněný slovotvorný základ. To platí především pro nelitevské příjmení V. Uspaskicha, z něhož byly utvořeny dvě odvozeniny s příponou -inis, -ė: uspaskichinis (posluchači mohou být V. S. vděčni za zvolení paksovských a uspaskichovskýchstran do Seimasu <...>) a uspaskinis (řadový uspaskinis

¹¹ http://naujienos.istorija.net/2010/01/lietuviskieji-izmai.html, nahlédnuto 17. 10. 2016.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 19

žvanění a plivání na Litvu), druhý výraz má zkrácený kmen. Také uspaschichizmas (Fanatismus má jiné kořeny, které většinou vyrůstají ze zla. Z osobnosti, která nemá žádné humanistické názory. V nejlepším případě jde o kaikarismus, bradauskismus, grybauskismus, paksismus, uspaschichizmas sevřený díky osudu a zdravému pudu sebezáchovy v rámci pravidel demokratické hry¹²) a uspasismus (název knihy A. Rūžeho Tři litevské „-ismy“: landsbergismus, paksismus a uspaspřehledová studie kismu). V této souvislosti srov. také graužininis, -ė (a jsou ti Graužiuniniai opravdu zdraví a chápou, co znamená být poslancem¹³) – podstatné jméno vytvořené morfematickým zkrácením příjmení kvůli snazší výslovnosti Graužiunienė. Je možné, že tyto vedlejší příčiny (vedle politických, osobnostních aj.) také přispěly k tomu, že z posledního příjmení se vůbec vytvořilo málo odvozenin. Na druhou stranu je uvedené nelitevské příjmení z hlediska slovotvorby neméně „nepohodlné“, jeho slovotvorné hnízdo se však vyznačuje větším množstvím odvozenin.

Možná má z fonetických důvodů pozměněný slovotvorný základ také prunskizmas (: Prunskienė), nikoli však vėsaitizmas (: Vėsaitė) – *prunskienizmas a *vėsizmas by se vyslovovaly méně snadno. Přípony ženských příjmení se mohou vynechávat i z jiných důvodů, například aby se zabránilo příliš dlouhému novotvaru, např.: grybauskizmas, pogrybauskinis (: Grybauskaitė), srov. však nu(si)sālčiūtinti (: Šalčiūtė). Slovotvorný základ je ještě více zkrácen v hybridu grybokratija – nepochybně s cílem vytvořit další významovou souvislost s obecným podstatným jménem grybas a dosáhnout tak stylistické konotace.

1.3.3. V dnešní době internetu a sociálních sítí společnost velmi rychle reaguje na různé události, bezodkladně vyjadřuje své názory k různým, zejména široce medializovaným otázkám, a činí tak svobodně a bez zábran (slovotvorba nových slov v této oblasti často balancuje na hranici slovní hříčky a zesměšňování). Vzniká poměrně mnoho jednotlivých, okazionálních, situačních a autorských novotvarů, které hned nezanikají jako v mluvené řeči. Novotvarů v probírané lexikálně-sémantické skupině během politických událostí zřejmě přibývá obzvlášť výrazně. Například během parlamentních voleb se na Facebooku doslova před očima zrodila celá řada novotvarů odvozených od příjmení Juozase Pundziuse, Ramūnase Karbauskise, Juozase Olekase, Audronė Pitrenienė, Birutė Vėsaitė a Rolanda Pakse, neboť společnost byla mimořádně citlivá na počínání politiků a lidí, kteří se jimi chtěli stát:

– Vypundzins, nebo išpundzins?

– Apsikarbauskins, išsipundzins a nusiolekins pakaitina pitrenintis.

¹² http://lietuvosdiena.lrytas.lt/aktualijos/partija-be-pasitikejimo-zlugusi-partija.htm?utm_source=lrExtraLinks&utm_campaign=Copy&utm_medium=Copy, navštíveno 17. 10. 2016.

¹³ https://www.tv3.lt/komentarai/161832/a-kubilius-darbo-partijai-bel ieka-issivaikscioti; navštíveno 17. 10. 2016.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 20

– Myslím, že se apsivesaitins a nusipaksins.

– Nelze vyloučit, že apipundzins všechny ☺

– Sázím na išpu.

– Išpundzins a po volbách pripundzins zpátky.

<...>

– Tady to dopadlo tak, že se išsipundzino a ještě byl išpundzintas.

– Pundziau úplně¹⁴.

Je nepravděpodobné, že by se tyto situační novotvary ujaly a ustálily v obecné užívanosti, výborně však ilustrují široké slovotvorné možnosti sloves s příponou -inti odvozených od příjmení a jejich zvratných odvozenin.

Některé novotvary se zřejmě rychle stávají historismy, například kubilinės „neplacené volno“ – typický jev z období, kdy A. Kubilius stál v čele vlády Litevské republiky (2008–2012), který vznikl v důsledku světové finanční krize v roce 2008, např.: Chci, aby mi bylo správně rozuměno: dobře chápeme, že peníze nerostou na stromech, ale o jaké solidaritě lze mluvit, když my, pracovníci knihoven, musíme čerpat neplacené volno, abychom zaplatili za vytápění a elektřinu v prostorách knihoven? „Kubilinių už jsme poznali, protože na začátku roku obec vyčlenila na tyto služby pouze polovinu potřebné částky a potom ještě další část odebrala¹⁵ a landsberginský „automobil Mercedes-Benz 126“ (ĮŽ, http://www.zodynas.lt/jaunimo-zodynas/L/landsberginis; navštíveno 17. 10. 2016), např.: Přezdívka „Mercedes-Benz 126“: Landsberginský (tehdejší litevští představitelé státu si tato auta oblíbili¹⁶. Tyto výrazy, byť se už dlouho nepoužívají, by se nejspíš daly zařadit do ND.

2. SLOVNÍK JAKO NÁSTROJ SOUČASNÉHO VÝZKUMU TVOŘENÍ SLOV

2.1. Úrovně zpracování ND

O zobrazení slovotvorných vztahů neologismů v ND již byla řeč (viz odd. 1.1.1). Připomeňme, že než se neologismy objeví v ND, nejprve se dostanou do digitální Kartotéky neologismů (dále jen Kartotéka), kterou tvoří heslář a údaje o užívání; odtud pak do Databáze neologismů (dále jen

¹⁴ Srov. https://www.facebook.com/haroldas.mackevicius?fref=ts; navštíveno 19. 10. 2016.

¹⁵ http://www.alytusnaujienos.lt/alytusnaujienos/spausdinti/?nid=4100; navštíveno 16. 8. 2016.

¹⁶ http://m.autoplius.lt/tyrimai/nuotrauku-galerija/populiariausios-automobiliu-pravardes-2-dalis, navštíveno 17. 10. 2016.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 21

Databáze), která je hlavním nástrojem jejich zpracování (shromažďování, systematizace a popisu). Zpracované a vybrané údaje z ní přecházejí do ND. Někdy neologismus touto cestou projde velmi rychle, jindy od jeho zařazení do hesláře Kartotéky do zveřejnění v ND uplyne poměrně hodně času, protože se zjišťuje původ slova, jeho sémantika atd. Podle údajů z konce roku 2014 bylo v Kartotéce několikanásobně více neologismů a dokladů jejich užívání, než kolik jich bylo uvedeno v ND. Koncem roku 2015 přesáhl počet heslových slov v ND 3 000 a bylo uvedeno přibližně 11 700 dokladů užití (Miliūnaitė 2015: 163–164, 172). V polovině roku 2016 bylo v ND popsáno téměř 3,5 tisíce neologismů (Miliūnaitė 2016: 48). Všechny tři zdroje neologismů (Kartotéka, Databáze a Slovník) jsou průběžně doplňovány. Je tedy zřejmé, že v Kartotéce bude vždy více a novějších, avšak dosud nezpracovaných informací než v ND, který je jako jediný z uvedených zdrojů veřejně přístupný. To je důležité a je třeba na to pamatovat při zkoumání slovotvorných vztahů neologismů, při úvahách o jejich slovotvorných hnízdech a jejich úplnosti, jakož i o pravidelných a potenciálních odvozeninách. V zásadě nejpřesnější a nejaktuálnější obraz určitého období by bylo možné získat z údajů Kartotéky (hesláře), za předpokladu, že původ neologismu a především jeho sémantika nejsou sporné. Někdy se však v ND objeví pouze heslová podoba neologismu a informační sdělení „Neologismus byl zařazen do hesláře slovníku. Informace se shromažďují“. Například dne 27. 8. 2016 takto byly uvedeny afrokaribietiškas, –a; arkivyskupė; išsivaikinti a další. Již samotná přítomnost takových slov vedle neologismu afrokaribietis, -ė zařazeného do ND a dávno známých slov arkivyskupas a įsivaikinti má při zkoumání slovotvorných vztahů neologismů svůj význam. Na druhou stranu obdobné položky v ND, babatukas, kalčis, janutiena, katariumas, na první pohled mnoho neříkají bez definic nebo alespoň dokladů užití. V posledních dvou případech lze hádat, že neologismus má něco společného se známou novinářkou Rūtou Janutienė a s kočkami. Lze se o tom snadno přesvědčit krátkým pátráním na internetu: <...> všelijaké janutienos zraněný Litevec se svým postojem ke lžím politiků neliší od ruských „vatniků“ oslavujících V. Putina¹⁷; katariumas – zvláštní dům pro kočky, v němž si mohou užívat čerstvý vzduch, aby kočičky neseděly u okna a nedívaly se ven přes sklo, ale byly venku vždy, když se jim zachce. Stejně jako lvi (v zoologické zahradě – pozn. red.) mohou kdykoli vyjít ven¹⁸. To ukazuje, že ke zkoumání slovotvorby neologismů stačí méně informací, než kolik je třeba k tomu, aby byl neologismus zařazen do ND; některé údaje lze rychle získat vyhledáním dokladů užití daného neologismu. Je však zřejmé, že samotný neologismus musí být znám, tj. musí být již zaznamenán alespoň v počátečním článku řetězce uvedených tří zdrojů (Kartotéky, Databáze, Slovníku).

¹⁷ http://www.delfi.lt/news/ringas/lit/r-sadauskas-kvietkevicius-siulau-melagiu-diena-perkelti-is-balandzio-1-osios-ir-pavadinti-trecioko-diena.d?id=70608144, navštíveno 27. 8. 2016.

¹⁸http://augintinis.lrytas.lt/pamatyk/kaunieciu-namuose-kilmingu-katinu-rojus.htm?utm_source=lrExtraLinks&utm_campaign=Copy&utm_medium, navštíveno 27. 8. 2016.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 22

2.2. Problém rozlišování lexikálních a sémantických novotvarů

2.2.1. Část slovní zásoby ND má více než jeden význam. Jelikož cílem bylo získat pouze obecný přehled o slovní zásobě uváděné v ND, zjistit přibližný rozsah zkoumaného materiálu (morfematickým rozborem a seskupením neologismů podle litevských kořenů) a nastínit směr dalších výzkumů, zatím jsme se zabývali slovy, nikoli jednotlivými lexémy. Podrobný výzkum tvoření neologismů bude bezpochyby možný pouze na úrovni lexémů, zejména s ohledem na opakovaně a při různých příležitostech zmiňovaný, do větší či menší míry již zkoumaný problém rozlišování novotvarů a nových významů (sémantických novotvarů) v ND (Miliūnaitė 2015: 175–178, Murmulaitytė 2014: 12–14, dále srov. Miliūnaitė 2016: 48–49, Murmulaitytė 2016b: 17). Stručně připomeňme, že ND v zásadě uplatňuje formální kritérium rozlišení těchto jevů, a to podle toho, zda bylo slovo zaznamenáno v základních zdrojích ND: LKŽe, DŽ₆ a TŽŽ (http://naujazodziai.lki.lt/Index.asp?Apie_duomenyna).

Této problematice se v rámci této pilotní studie nevěnujeme podrobněji. Je zřejmé, že jedním z prvních kroků při rozšíření výzkumu by bylo oddělení lexikálních a sémantických novotvarů na základě derivačních opozic a sémantického vývoje slov. Uveďme jen několik příkladů, které dokládají, že formální kritérium zaznamenání slova či významu v základních zdrojích nebude při budoucím řešení tohoto problému vyhovovat. Například ND považuje jak svaigti „blouznit; mluvit nesmysly; být něčím nadšeně (avšak neopodstatněně) přesvědčen či okouzlen“, tak svaigimas „blouznění; mluvení nesmyslů; neopodstatněné, avšak vášnivé přesvědčení či okouzlení něčím“ za nové významy slova. Za sémantický novotvar z hlediska tvoření, tj. výsledek sémantického vývoje, by však bylo možné považovat pouze sloveso; jeho abstraktní podstatné jméno je bezpochyby novotvar vzniklý z nového lexému svaigti, nikoli lexém, který by se sémanticky vyvinul z jiných lexémů slovesného podstatného jména svaigimas. Dalším příkladem je trumpukas. ND u tohoto slova zaznamenává 5 nových významů (1. „krátkometrážní film“; 2. „krátká báseň“; 3. „krátká halenka“; 4. „krátká sukně“; 5. „krátkonohý pes“), zatímco v LKŽe je zaznamenáno ve významu „krátký malý vlak“. ND dále uvádí pomnožné podstatné jméno trumpukai „boty s krátkými holínkami“, klasifikované jako novotvar. Je zřejmé, že nové lexémy jsou různými výsledky lexicalizace a specializace deminutiva, jehož derivační význam je „to, co je krátké“; pokaždé tedy vznikly na základě nelexikalizovaného primárního derivátu, a nevyvinuly se jeden z druhého (ani z prvního, v LKŽe zaznamenaného lexému).

Jiný případ představuje ežys „ostnatý pás pro nucené zastavení automobilů na silnici“. Nový lexém zjevně vychází ze základního, již dlouho zaznamenávaného významu slova ežys „malé zvíře pokryté bodlinami (Erinaceus europaeus)“ (LKŽe) a vznikl přenesením tohoto významu. Srov. lexém blakė „zařízení pro tajný odposlech a sledování“, který vznikl přesně stejným

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 23

způsobem, avšak nikoli v litevštině – srov. angličtina (americká) bug 3. „miniaturní mikrofon, obvykle ukrytý v místnosti nebo telefonu, používaný k sledování“ (OD, přístup na internetu: https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/bug), 4. „malý kus elektronického zařízení používaný k tajnému naslouchání tomu, co lidé říkají“ (MD, přístup na internetu: http://www.macmillandictionary.com/dictionary/american/bug_1), v litevštině je tedy přejaté¹⁹.

Dalším příkladem je kramtukas, které ND klasifikuje jako nový význam slova a doplňuje informaci: v „Litevském slovníku“ (LKŽe) má kramtukas, -ė význam „ten, kdo kouše, žvýká“ – označení živé bytosti. Uvádí se dva lexémy: 1. „žvýkací pomůcka, nejčastěji ve tvaru hračky, k masírování dásní při prořezávání zubů, k bezpečnému navykání na pevnou stravu apod.; žvýkací pomůcka ve tvaru kosti či hračky pro psy“; 2. „žvýkací potravina (obvykle pamlsek) nebo doplněk stravy“. Je však třeba mít na paměti, že LKŽe zaznamenává substantivum mobile (podstatné jméno mužského i ženského rodu), derivát s příponou -ukas, -ė, patřící do derivační kategorie názvů činitelů a nositelů slovesného příznaku (DLKG 1996: 111). První z nových lexémů by bylo možné považovat za derivát s příponou -ukas, patřící do derivační kategorie názvů nástrojů, jehož derivační význam je „prostředek ke žvýkání“ (DLKG 1996: 131). Nebo by jej, stejně jako druhý lexém, bylo možné považovat za deminutivum derivátu s koncovkou -as, který by podle derivačního významu byl názvem výsledku děje (objektu) (DLKG 1996: 125); vytvořeným příponou -(i)ukas, -ė (kramt-ukas: kram-tas: kramt-yti).

Nejnovější lexémy kramtuko by proto měly být při derivační analýze považovány za lexikální novotvary, tedy nově utvořená slova, nikoli za sémantické novotvary (nové významy), a to nejméně ze dvou důvodů: mají odlišné gramatické vlastnosti a náleží k různým derivačním kategoriím.

2.2.2. Poněkud odbočíme a upozorníme na jeden aspekt struktury ND: druh neologismu (novotvar, nový význam slova, slovo s nově přejatým kořenem, nově přejatý citát aj.) je v hesle neologismu uveden v části obecných informací, tj. platí pro všechny lexémy (významy), které jsou dále samostatně uváděny v části hesla „Významy a užití“. Z toho by vyplývalo, že ať už je u určitého slova zjištěno jakkoli mnoho nových lexémů, mohou být pouze jednoho, tedy téhož druhu – buď novotvary, nebo nové významy slova

¹⁹ Tento lexém z angličtiny nepřejali pouze Litevci, srov. Z filmů každý ví – „žucharem“ nebo „blechou“ se nazývá zařízení určené k tajnému sledování. Může jít o mikrofon nebo videokameru (http://planeta.by/article/680, zhlédnuto 2016 10 08); Štěnice (zkráceně z „nastražovací zařízení“; nečekaně „brouci“, z angl. bugs, známí také jako „štěnice“, „blechy“ atd.) <...> (http://lurkmore.to/%D0%97%D0%B0%D0%BA%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%BA%D0%B8; zhlédnuto 2016 10 08.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 24

(s ohledem na probíraný problém). Nelze však vyloučit ani případy, kdy jedna nová lexéma vznikla cestou sémantického vývoje (lexikalizace, specializace, přenosu významu), zatímco druhá byla znovu utvořena, například na základě jiné lexémy základového slova (srov. již zaznamenanou lexému). Vzhledem k tomu, že ND při rozlišování lexikálních a sémantických novotvarů většinou uplatňuje uvedené formální kritérium (zda již slovo bylo, či nebylo zaznamenáno v referenčních publikacích) (Miliūnaitė 2015: 175–179), tato vlastnost struktury databáze nepůsobí příliš nesystematicky. Při zkoumání práce s daty ND a reklasifikaci některých sémantických novotvarů na lexikální je však zřejmé, že několik lexém nemusí být téhož druhu. Obecně, s ohledem na dosud málo zkoumaný problém rozlišení lexikálních a sémantických novotvarů a s tím, jak si stále více uvědomujeme, že jde o mnohostrannou problematiku, která si zaslouží samostatné důkladné zkoumání, by zřejmě bylo třeba nejprve vybrat z ND všechny sémantické novotvary a prozkoumat historii vzniku každého z nich, jakož i jejich sémantické a slovotvorné vztahy k ostatním lexémám téhož, již zaznamenaného slova. Měly by se vyjasnit jejich hlavní skupiny, zpřehlednit kritéria jak pro samotné sémantické novotvary ND, tak pro jejich odlišení od lexikálních novotvarů, a vytvořit přesnější obraz současného slovotvoření a sémantického tvoření slov. To by mohl být další zajímavý a perspektivní směr výzkumu.

ZÁVĚRY

1. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas není pouze zdrojem nových jazykových jevů, ale také jedním z nástrojů ke zkoumání současného stavu a vývoje slov. Umožňuje získat vedle samotných neologismů také informace důležité pro slovotvorný výzkum – definice a další sémantická vysvětlení, údaje o původu a autentické příklady užití s odkazy na zdroje, které často pomáhají upřesnit význam neologismu nebo (i) okolnosti jeho vzniku (tvoření).

2. Neologismy v ND lze z hlediska slovotvorných vztahů zkoumat různými směry. Několik nejslibnějších, vzájemně propojených směrů je: podle kořenů (vytváření a analýza slovotvorných hnízd), podle slovotvorných kategorií a pro ně typických slovotvorných afixů, podle sémantických lexikálních skupin.

2.1. Vytvořením slovotvorných hnízd neologismů z ND by bylo možné zjistit, jaký podíl v nich tvoří neologismy, nakolik se vzdalují od počátečního slova hnízda, tj. kolik slovotvorných stupňů lze v hnízdě rozlišit, kolik novotvarů samy vytvořily, jaký podíl novotvarů je tvořen netypickým způsobem, kolik z nich má pozměněný slovotvorný základ atd. Bylo zjištěno, že v ND byly ve sledovaném období zaznamenány neologismy (odvozeniny, složeniny, hybridy, sémantické novotvary) s

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 25

800 litevskými kořeny. Přibližně 47% z nich se vyskytlo pouze v jediném neologismu ND. Více než polovina novotvarů ND má tedy v tomto zdroji příbuzná slova a tvoří s nimi slovotvorná hnízda. Většina těchto hnízd není rozsáhlá, existují však i početná hnízda zahrnující po 26–40 novotvarech (kořeny kalb-, raš-, dien-, žmog-, darb-/dirb-, žod- aj.), která zahrnují 4–5 slovotvorných stupňů (např. slovotvorná hnízda slov rašyti, dirbti). Je třeba zdůraznit, že uvedených 47 procent v žádném případě neznamená, že takový podíl neologismů s litevskými kořeny nemá příbuzné neologismy, tj. že nejsou jejich základovými slovy, nevytvářejí nová slovotvorná hnízda ani nerozšiřují již existující hnízda apod. Při cíleném hledání pravidelných odvozenin neologismu (např. jmenných a slovesných abstrakt) se v internetovém úzu nejčastěji nějaké najdou.

2.2. Malý výzkum názvů nástrojů zaznamenaných v ND, provedený za účelem ověření možností druhého směru výzkumu, umožňuje předpokládat, že podle údajů LKG a DLKG nejproduktivnější sufix této slovotvorné kategorie -tuvas přenechává své pozice druhému nejproduktivnějšímu sufixu -iklis a šestému -yklė. Zajímavé je, že sufix -klis, považovaný za neproduktivní, má v ND dokonce 6 odvozenin (8 lexém) a podle produktivity zaujímá páté místo. V ND nebylo nalezeno deset sufixů popsaných v gramatikách (-tas, -tis, -eklis, -klas, -tė, -(i)oklis, -ikas, -stis, -ta, -tuvis/-tuvys). Při zkoumání materiálu ND z tohoto hlediska je třeba mít na paměti také opačný směr výzkumu, který je patrně ještě důležitější: vycházet nikoli z popisů v gramatikách, ale ze samotných dat ND, mezi nimiž lze pravděpodobně najít i jevy v gramatikách nepopsané, netypické slovotvorné útvary, analogické a ojedinělé novotvary apod.

2.3. Zkoumáním slov v jedné lexikálně-sémantické skupině novotvarů ND – několika desítek odvozenin od vlastních jmen, např. gražuliada, gryb auskizmas, kubiloidas, putleris, čiviliuoti, žvagulintis, janutiena, Kalantinės aj. – bylo zjištěno, že do ND se dostala jen velmi malá část z nich. Internetový úzus ukazuje, že novotvarů utvořených například z příjmení litevských politiků je mnohem více. Více či méně neutrální novotvary se tvoří pomocí sufixů -ietis, -ė; -ininkas, -ė; -inis, -ė (adjektiva), zatímco odvozeniny se sufixy -izmas (význam vlastnosti označované jménem, nikoli typického výroku) a -oidas mají bez ohledu na kontext negativní konotace. Do ND by bylo možné zařadit zřejmě již historizující výrazy kubilinės „bezplatná dovolená“ a landsberginis „automobil Mercedes-Benz 126“.

3. Při hodnocení ND jako nástroje pro zkoumání slovotvorných vztahů neologismů je třeba upozornit na několik věcí.

3.1. ND není určen výhradně ke zkoumání slovotvorby. Při přípravě komplexních výzkumů v této oblasti by měla jeho databáze umožňovat slovotvorný a morfematický rozbor neologismů, vytváření jejich slovotvorných hnízd, zaznamenávání morfematických modelů apod.

3.2. Formální kritérium, které ND používá k rozlišování lexikálních a sémantických novotvarů (zaznamenání slova v referenčních zdrojích), je při zařazování neologismů do ND praktické a v mnoha

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 26

nevyhnutelné v některých případech při jejich pozdějším zařazení do slovníků, nehodí se však ke zkoumání slovotvorby, kde by výchozím bodem měla být slovotvorná opozice, zatímco u nových významů (sémantických neologismů) by měly být ponechány pouze výsledky sémantického vývoje (přenesení významu, zúžení, lexicalizace, specializace apod.).

3.3. Nová slova se do ND shromažďují a vybírají výhradně ručně; navíc, dokud nejsou náležitě zpracovány, není veřejně dostupná veškerá již shromážděná informace. Údaje ND za určité období proto v zásadě poněkud zaostávají za skutečným územ v daném období.

Tyto zvláštnosti při vytváření a správě ND v žádném případě nebrání výzkumu jeho údajů z hlediska slovotvorby. Takový výzkum by měl být kombinován s průběžnou analýzou užívání jazyka na internetu. Jejich výsledky by se samozřejmě lišily od výsledků výzkumu údajů získaných jinými metodami (např. pomocí nástrojů pro zachycování neologismů). To by však pouze pomohlo lépe prozkoumat současnou slovotvorbu, její rozdíly oproti slovotvorbě popsané v gramatikách i patrné vývojové tendence.

ŠALTINIAI

CED – Collins English Dictionary. Prieiga internete: http://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/.

DŽ₆ 2006 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 6 (3 elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis;jsessionid=7FCC6E4C38456E666DB66EB848A7F6F1.

DŽ₇ 2012 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Red. S. Keinys. 7 leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

EKŽ 2016 – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas. 4 leidimas. Prieiga internete: http://ims.mii.lt/EK%C5%BD/.

JŽ – Jaunimo žodynas. Prieiga internete: http://www.zodynas.lt/jaunimo-zodynas/.

LKŽe 2008 – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt (žiūrėta 2016 m. balandžio–spalio mėn.).

MD – Macmillan Dictionary. Prieiga internete: http://www.macmillandictionary.com/.

OD – Oxford Dictionaries. Prieiga internete: https://en.oxforddictionaries.com/.

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Sudarytoja R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt/ (žiūrėta 2016 m. balandžio–spalio mėn.).

Tomo Baranausko istorijos puslapiai. Lietuviškieji -izmai. Prieiga internete: http://naujienos.istorija.net/2010/01/lietuviskieji-izmai.html.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

DAIVA MURMULAITYTĖ. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos | 27

TŽŽ 2001 – Tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma littera.

Zailskaitė D. 2011 – Kas geriau: futbolininkas ar spirdžius? Prieiga internete: http://www.tv3.lt/naujiena/519836.

Луркоморье, русский Lurkmore. Prieiga internete: http://lurkmore.to/.

Vartosенos pavyzdžių ieškota interneto paieškos sistema Google.

LITERATŪRA

DLKG 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas. 2 leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis.

Miliūnaitė R. 2014: Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje. – Acta linguistica Lithuanica 71, 246–264.

Miliūnaitė R. 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas „Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne“. – Leksikografija ir leksikologija 5, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 161–184.

Miliūnaitė R. 2016: Žodžių reikšmių slinktys ir bendrinės kalbos normos. – 23-ioji tarptautinė mokslinė Jono Jablonskio konferencija „Reikšmė kalboje ir kultūroje“, 2016 m. rugsėjo 23–24 d. Tezės, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Murmulaitytė D. 2014: Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/87/Murmulaityte_BK_87_straipsnis.pdf.

Murmulaitytė D. 2016a: Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną (priimtas spausdinti žurnale Acta linguistica).

Murmulaitytė D. 2016b: Naujieji asmenų pavadinimai darybos ir semantiniu aspektu. – Lietuvių kalba 10, 1–22. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/200.

Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas.

Įteikta 2016 10 31

Priimta 2017 01 19

DAIVA MURMULAITYTĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204