Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
JURGITA JAROSLAVIENĖ
Institut litevského jazyka
GINTARĖ JUDŽENTYTĖ-ŠINKŪNIENĖ
Vilniuská univerzita
JAZYKOVÁ ROZMANITOST V SOUČASNÉM SVĚTĚ: SÍLA A PRESTIŽ JAZYKA
26. konference Jonase Jablonskise
KLÍČOVÁ SLOVA: Jonas Jablonskis, konference, jazyková rozmanitost, síla jazyka, prestiž.
Ve dnech 3.–4. října 2019 se v Institutu litevského jazyka konala 26.1 mezinárodní vědecká konference Jonase Jablonskise JAZYKOVÁ ROZMANITOST V SOUČASNÉM SVĚTĚ: SÍLA A PRESTIŽ JAZYKA (Linguistic Diversity in the Modern World: Language Power and Prestige). Organizátoři akce, Centrum výzkumu spisovného jazyka Institutu litevského jazyka (dále jen LKI) a Katedra litevského jazyka Ústavu aplikované lingvistiky Filologické fakulty Vilniuské univerzity (dále jen VU), pozvali mezinárodní akademickou obec k diskusi o jazykové rozmanitosti v jazycích, dialektech a jazykových společenstvích, zvláštnostech užívání a kodifikace jazyků, proměnách jazykových norem, vztazích mezi spisovným jazykem a dialekty i jinými jazykovými varietami, trendech v jazykové politice a plánování v Evropě, síle a prestiži jazyka, tvorbě pokročilých lingvistických nástrojů a elektronických služeb, přínosech digitálních jazykových zdrojů a dalším tématům. K těmto otázkám účastníci z 15 zemí přednesli 45 příspěvků. Teze příspěvků byly připraveny v elektronické podobě2. Na základě příspěvků budou v roce 2020 v časopise Bendrinės kalbos publikovány odborné a popularizační články.
Oba dny konference byly zahájeny plenárními zasedáními. Prvnímu zasedání, kterému předsedaly dr. Albina Auksoriūtė (LKI) a prof. dr. Irena Smetonienė (VU), byla pozvaná
1 Více informací o dalších konferencích Jonase Jablonskise lze nalézt http://lki.lt/26-oji-tarptautine-moksline-jono-jablonskio-konferencija/ a http://www.jablonskio-konferencija.flf.vu.lt/lt/.
2 Teze lze stáhnout z internetových stránek LKI na adrese http://lki.lt/26-oji-tarptautine-moksline-jono-jablonskio-konferencija/.
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 2
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
Hostka, místopředsedkyně Evropské federace národních jazykových institucí (European Federation of National Institutions for Language, EFNIL; dále jen Federace), předsedkyně Výboru pro jazykové technologie dánštiny a bývalá ředitelka Dánské jazykové rady dr. Sabine Kirchmeier představila činnost Federace, přehled otázek evropské jazykové politiky, trendy v plánování politiky a stav rozvoje jazykových technologií v Dánsku a dalších evropských zemích.
1 OBR. Zleva: dr. Albina Auksoriūtė (ředitelka Institutu litevského jazyka), prof. dr. Irena Smetonienė (profesorka Vilniuské univerzity), dr. Sabine Kirchmeier (místopředsedkyně Evropské federace národních jazykových institucí, předsedkyně Výboru pro jazykové technologie dánštiny, bývalá ředitelka Dánské jazykové rady), prof. dr. Inesa Šeškauskienė (děkanka Filologické fakulty Vilniuské univerzity)
Podle slov přednášející Federace v současnosti sdružuje 40 zástupců nejvýznamnějších jazykových organizací a dalších národních jazykových institucí z různých evropských členských států (srov. obr. 2). Hlavní cíle a výzkumné oblasti Federace souvisejí s rozmanitostí evropských státních jazyků, mnohojazyčností, právní regulací úředních (státních) jazyků, jazykovou politikou a plánováním, celkovým stavem jazyka, digitálními jazykovými zdroji, jazykovými technologiemi, užíváním jazyků v médiích, ve vzdělávání a v dalších důležitých
BENDRINĖ KALBA 92 (2019)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 3
JURGITA JAROSLAVIENĖ. GINTARĖ JUDŽENTYTĖ-ŠINKŪNIENĖ. Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
oblastech veřejného života, výukou jazyků a šířením jazyků. Za účelem dosažení svých cílů realizuje různé projekty, provádí průzkumy, každoročně pořádá konferenci a další tematická setkání.
2 OBR. Informační pohlednice Evropské federace národních jazykových institucí
Na základě výsledků jednoho z nejnovějších výzkumů dr. Sabine Kirchmeier uvedla, že v 21 evropských státech jsou jazyky upraveny ústavou, jazykovým zákonem a/nebo dalšími dokumenty. Rozdíly v regulaci závisí na historických okolnostech a tradicích, na utváření spisovných jazyků a dalších zvláštnostech. Například v Dánsku byla ústava přijata v roce 1849 a od té doby byla provedena jen několikrát poměrně nevýznamná pozměnění. Když byla země ještě homogenní a hovořilo se jedním jazykem, nikoho dosud nenapadlo zahrnout do ústavy zvláštní ustanovení o užívání dánštiny.
Ústavními ustanoveními, jazykovým zákonem a dalšími dokumenty je státní jazyk (jazyky) upraven v těchto zemích: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rakousko, Finsko, Slovensko, Slovinsko. V Dánsku, Norsku, Švédsku, na Islandu, v Německu, Nizozemsku, Lucembursku, Spojeném království, Řecku, Portugalsku a Česku,
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 4
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
v Maďarsku a Bulharsku jsou jazyky upraveny buď ústavou, nebo jazykovým zákonem a/nebo dalšími dokumenty, zatímco v Belgii ústavou a jazykovým zákonem.
Hostka hovořila o jazykových technologiích a digitálních jazykových zdrojích jako o prostředku k zachování životaschopnosti jazyka, případně i k jeho oživení a posílení (srov. islandštinu, grónštinu a sámské jazyky).
Další vážený pozvaný řečník, prof. dr. Frans Hinskens z nizozemského Meertensova institutu a Radboudovy univerzity, představil minulost i současnost spisovné nizozemštiny a upozornil na rychle se měnící jazykové normy i na to, jak je jazyk regulován zákony. Host představil výsledky nedávného rozsáhlého internetového průzkumu, které umožnily zhodnotit situaci v užívání spisovné nizozemštiny v hlavních oblastech každodenního života a odhalily postoje uživatelů k jazyku (viz obr. 3).
3 OBR. Prof. dr. Frans Hinskens (Meertensův institut, Radboudova univerzita, Nizozemsko)
Třetí pozvaný plenární řečník, prof. dr. Ari Páll Kristinsson z Institutu islandských studií Árniho Magnússona, hovořil o současné situaci islandštiny, rozebral význam jazykové politiky na Islandu a potřebu informovat veřejnost i jazyk
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 5
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
zdůraznil dostupnost a šíření prostředků na podporu jazyka a dopad i význam jazykových technologií, digitálních a dalších pokročilých nástrojů při péči o mateřský jazyk a posilování prestiže jazyka (viz obr. 4).
OBR. 4. Prof. dr. Ari Páll Kristinsson (Institut islandských studií Árniho Magnússona)
Vědecké diskuse dále probíhaly ve čtyřech zasedáních. Prvnímu zasedání předsedala doc. dr. Gintarė Judžentytė-Šinkūnienė (VU). Příspěvek věnovaný katalánštině a jejím nářečím přednesl prof. Pietras Umbertas Dinis z Itálie (Univerzita v Pise). Profesor pojednal o katalánštině v kontextu jazykové politiky, ideologie a praxe jako o jazyce „střední velikosti“ a zdůraznil význam jazyka pro národ; uvedl také příklady z dějin katalánštiny. Dr. Audrius Valotka (VU) otevřel diskusní otázku preskriptivismu a vědeckosti v lingvistice, analyzoval přechod od čisté vědy k aplikované a zabýval se perspektivami experimentálního vývoje. Natalia Dankova (Québecká univerzita, Kanada) zkoumala z hlediska psycholingvistiky adjektiva a jejich variabilitu ve francouzštině. Prof. dr. Jurgis Pakerys a Ignas Rudaitis (VU) představili formální základ tříd skloňování litevských substantiv. Připomněli, že skloňování litevských substantiv poprvé popsal Klein v roce 1653. Jeho klasifikace byla později zdokonalována. Příspěvek představil nový pokus o formalizaci rozlišování tříd skloňování substantiv pomocí určitého algoritmu. Získané výsledky byly porovnány
BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 6
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
s dřívějšími klasifikacemi tříd skloňování litevských substantiv. Doc. dr. Danila Zuljan Kumar (Institut slovinského jazyka Frana Ramovše, Výzkumné centrum Slovinské akademie věd a umění) zakončila zasedání úvahou o tom, jak oživit ohrožený jazyk a jak využít kulturu a umění k opětovnému probuzení síly jazyka.
Na druhém zasedání, kterému předsedala prof. dr. Danguolė Mikulėnienė (LKI), se diskutovalo především o otázkách jazykové identity a variability v nářečích. Prof. dr. Daiva Aliūkaitė (fakulta VU v Kaunasu) hovořila o životaschopnosti místních variet v regionech a představila postoje Žemaitů a jižních Aukštaitů i jejich paradoxy. Byla položena otázka, zda životaschopnost a perspektiva místních kódů vždy souvisí pouze s příznivými jazykovými postoji. Příspěvek přinesl argumentovaný poznatek, že podobnost kódu jazykové domoviny se spisovným jazykem může rozhodovat o šíření a životaschopnosti místního kódu. V souhrnu bylo konstatováno, že životaschopnost místních variet v regionech mohou určovat nejen nejazykové okolnosti (srov. příznivé postoje), ale také jazykové charakteristiky samotné variety.
Prof. dr. Ineta Dabašinskienė (VDU) zkoumala otázku jazykové identity visaginské komunity a jejího postoje, jakož i související skutečnosti. Příspěvek ukázal, co se děje v každodenní jazykové praxi počínaje etnolingvistickým nacionalismem, a upozornil na dominanci postsovětského dědictví a postmodernistický přístup k rozmanitosti a mnohojazyčnosti. Dokt. Christa Schneider (Univerzita v Bernu, Švýcarsko) a prof. dr. Vytautas Kardelis (VU) představili dřívější i současné způsoby zaznamenávání jazykové variability v mapách. Zasedání zakončila dr. Nijolė Tuomienė (LKI), která pojednala o užívání jazyků v příhraničních oblastech, zaměřila se na aspekty konkurence a interakce a zkoumala situace přirozené komunikace při střídání jazyků (kódů), kdy mluvčí dobře ovládají několik jazyků a užívají je současně, přičemž je v rozhovorech aktivně střídají. Podle badatelky, ačkoli se místní variety litevštiny, polštiny a běloruštiny zkoumají již více než století, teprve podrobné výzkumy z posledních let ukázaly, že zkoumání dvojjazyčného či dokonce trojjazyčného prostředí bude úspěšné, budou-li se zkoumat dva nebo všechny tři užívané jazyky současně, nikoli každý zvlášť a jako samostatný systém; ve složitém jazykovém prostředí nelze zkoumat například pouze fonetiku nebo lexiku jednoho jazyka.
Třetímu zasedání předsedala dr. Larisa Taranenko (Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského Národní technické univerzity Ukrajiny). Zasedání zahájil příspěvek dr. Pijuse Kasparaitise a dr. Margaritas Beniušė (VU) o statistické parametrické syntéze litevského hlasu: byla představena statistická parametrická metoda poprvé použitá pro syntézu litevského hlasu, která využívá neuronové sítě implementované v softwarovém balíku
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 7
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
Merlin; byla také vytvořena speciální sada lingvistických příznaků přizpůsobená litevštině a pravidla pro seskupování příznaků. Bylo zjištěno, že srozumitelnost a přijatelnost hlasu syntetizovaného statistickou parametrickou metodou výrazně převyšuje dosud nejlepší syntetizátor založený na metodě výběru jednotek. Přijatelnost syntetizovaného hlasu se navíc blíží nahrávkám přirozeného hlasu. L. Taranenko dále představila popis typických fonokonceptů drobné anglické lidové slovesnosti. Zinaida Pakholok (Otevřená mezinárodní univerzita lidského rozvoje, Lucký institut lidského rozvoje) analyzovala kategorii opakování v jazykovém diskurzu.
Čtvrté zasedání, kterému předsedala dokt. Agnė Aleksaitė (LKI), zahájila Santa Jērāne (Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity). Hovořila o slovníkových definicích a vyzdvihla teoretické i praktické problémy. Doc. dr. Yuliya Vyshenskaya z Ruska (Herzenova státní pedagogická univerzita) analyzovala specifické jazykové a nejazykové aspekty ovlivňující proces tvorby stylu. Zasedání zakončila dr. Anželika Smetonienė (LKI): badatelka hovořila o rozmanitosti slavismů a hybridů v díle Motiejuse Valančiuse Patarlėse žemaičių.
Večer prvního dne konference se přednášející zúčastnili prohlídky interaktivního jazykového muzea LKI Lituanistikos židinys, v němž je vystaveno mnoho jedinečných jazykových hraček, knih a předmětů lingvistů i dokumentů důležitých pro jazyk.
Druhý den konference předsedala plenárnímu zasedání dr. Jurgita Jaroslavienė (LKI). Jako první promluvila vážená hostka prof. dr. Birutė Klaas-Lang z Estonska (Tartu univerzita) (viz obr. 5). Představila otázky jazykové politiky a udržitelnosti estonštiny v oblasti vysokého školství. Diskutovalo se o pozitivní diskriminaci, rozvíjení postoje k jazyku a osobní odpovědnosti za užívání mateřského jazyka. Bylo oceněno, že stát podporuje zajištění udržitelnosti estonštiny ve všech oblastech života, včetně vysokého školství a vědeckého výzkumu.
BENDRINĖ KALBA 92 (2019)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 8
JURGITA JAROSLAVIENĖ. GINTARĖ JUDŽENTYTĖ-ŠINKŪNIENĖ. Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 8
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
5 OBR. Prof. dr. Birutė Klaas-Lang (Univerzita v Tartu) a dr. Albina Auksoriūtė (Institut litevského jazyka)
Další zvaná plenární řečnice, dr. (HP) Rita Miliūnaitė (LKI), představila postavení litevského spisovného jazyka v kontextu dynamiky evropských spisovných jazyků v období poststandardizace (viz obr. 6).
6 OBR. Dr. (HP) Rita Miliūnaitė (Institut litevského jazyka)
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 9
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
Na základě nejdůležitějších znaků charakterizujících spisovný jazyk, jako jsou všeobecná srozumitelnost pro celou společnost, homogenita norem, stabilní kodifikace a prestiž, předložila vědkyně teoretické postřehy, které by umožnily aplikovat na litevský spisovný jazyk ten či onen model jeho dynamiky – destandardizace, demotizace či restandardizace. Aktualizován byl pojem přechodné variety mezi regiolekty a spisovným jazykem – substandardu –, který může pomoci vysvětlit změny v současném užívání litevského spisovného jazyka.
Plenární zasedání zakončilo vystoupení prof. dr. Ireny Smetonienė (VU): profesorka analyzovala, co pro Litevce znamená koncept řeč, hovořila o jazyce jako základu národnosti a součásti kultury a zdůraznila, že prostřednictvím jazyka lze předávat zvyky bez ohledu na místo bydliště člověka (viz obr. 7). V příspěvku byly vymezeny všechny hlavní koncepty pojmu řeč.
7 OBR. Prof. dr. Irena Smetonienė (Vilniuská univerzita)
Vědecké diskuse dále pokračovaly v samostatných zasedáních. Na pátém zasedání, kterému předsedala dr. Elena Riekhakaynen (Státní univerzita v Petrohradě), byla řada příspěvků věnována experimentální fonetice. Dr. Alla Kalyta (Národní technická univerzita Ukrajiny, Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského) představila metodu určenou k emoční a pragmatické analýze řeči, zatímco další řečník z Ukrajiny, dr. Mykolas Kutsenko (Vojenský institut telekomunikací a informačních technologií), analyzoval úlohu fonetických prostředků při rozpoznávání upřímnosti v anglických kondolenčních výrocích. Zubařka Victoria Artjomenko z Rigy („DentalArt“) a dr. Solveiga Čeirane (Rižská Stradinova univerzita) hovořily o hledání akustických parametrů, které by pomohly vyhodnotit
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 10
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
vliv experimentálních protéz na kvalitu lotyšských souhlásek. Hostky z Lotyšska představily předběžné výsledky experimentálního výzkumu. V. Artjomenko hovořila také o změně výslovnosti souhlásky [s] po estetické rehabilitaci dutiny ústní. Dr. E. Riekhakaynen a Iuliia Telova (Státní univerzita v Petrohradě) analyzovaly redukované tvary slov jako ukazatel jazykové kompetence.
Šestému zasedání předsedala dr. Jolita Urbanavičienė (LKI). První příspěvek přednesla dr. Miroslava Gavurová (Prešovská univerzita, Slovensko). Zdůraznila potřebu představit periferní lidové pohádky jako jazykovou a motivační zvláštnost. Výzkumník Claudio Barna (Milánská univerzita) porovnával litevskou předponu su- a předponu klasické řečtiny συν-. Dr. Diana Dambrauskienė (LKI) se při rozboru rysů utváření rasėinišského geolektu zaměřila především na vliv extralingvistických faktorů na jazykové postoje informátorů. V příspěvku bylo zdůrazněno, že rasėinišští jižní žemaité zakládají vnímání „svého“ nářečí (jazyka) na subjektivních rysech pojetí nářečnosti či nenářečnosti. Bylo poukázáno na to, že přitažlivost nenářečního kódu a význam faktoru jazykové domoviny pro hodnocení vlastního nářečního či nenářečního jazykového variantu naznačují snahu rasėinišských jižních žemaitů ztotožnit se s uživatelem nenářečního kódu a možnou vertikální změnu subdialektu – konvergenci nářečního jazyka se spisovným jazykem.
Doc. dr. G. Judžentytė-Šinkūnienė (VU) vysvětlovala, proč se v jejím výzkumu aukštaitských nářečí někdy „daleko“ mění na „blízko“. V příspěvku ukázala, že fyzická vzdálenost není při volbě toho či onoho ukazovacího zájmena vždy rozhodujícím faktorem. Tento proces je často podmíněn jinými faktory. Habil. dr. Kazimieras Garšva (LKI) hovořil o vlastních jménech obyvatel Panevėžysu, konkrétně o jejich výslovnosti, pravopisu a normě; diskutovalo se také o tom, proč je při stanovení pravidel změny příjmení nutné jasněji upravit spojování různých osobních jmen a změny jejich přípon a koncovek.
Na sedmém zasedání konference, kterému předsedala dr. Aurelia Tamulionienė (LKI), byly představeny posterové příspěvky připravené dr. Irynou Borbenchuk a dr. Zojou Kornjevovou (Národní technická univerzita Ukrajiny, Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského), dr. Inou Humeniuk (Státní pedagogická univerzita A. S. Makarenka v Sumách), Irinou Korobeynikovovou, dr. Elenou Riekhakaynen a dr. Anatoly Ventsovem (Státní univerzita v Petrohradě), dr. Liudmylou Naumenko, doc. dr. Liliia Bilas a doc. dr. Viro Ponomarovovou (Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka), Oleksandrou Palchevskou a Petrem Hubychem (Lvovská státní univerzita bezpečnosti), výzkumnicí Valerijí Prokaevovou (Státní univerzita v Petrohradě), dr. Annou Solomennik, dr. Borisem Lobanovem a dr. Vladimirem Zhitkem (Národní běloruská
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 11
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
Společný institut informatických problémů Akademie věd), doktorandky Janos Taperte (Lotyšská univerzita).
Na závěrečném zasedání, kterému předsedala dr. (HP) R. Miliūnaitė (LKI), se pozornost soustředila především na litevštinu ve školách: diskutovalo se o nutnosti změn maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury, byly představeny výsledky nejnovějších výzkumů a poznatky o postojích žáků a vlivu jiných jazyků na jejich litevštinu a byla projednána souvislost mezi užíváním jazyka, výukou a učením. Situaci litevského jazyka a literatury jako vyučovacího předmětu na litevských školách všeobecného vzdělávání představila doc. dr. Zita Nauckūnaitė (LKI). Přednášející zdůraznila význam rozvíjení kompetence argumentace, protože jde o jedno z nejdůležitějších kritérií hodnocení obsahu slohové práce. Bylo upozorněno na to, že více než 90 procent žáků si vybírá právě argumentační, nikoli literární slohovou práci. V souvislosti s přípravou aktualizace vzdělávacích programů pro všechny stupně vzdělávání v Litvě byla položena otázka, jaké kompetence potřebuje člověk 21. století. Na základě analýzy litevských vzdělávacích dokumentů, odborné literatury a žákovských prací a také průzkumu mezi učiteli dospěla Z. Nauckūnaitė k závěru, že písemná maturitní zkouška z litevského jazyka a literatury se musí změnit. Změnit by se měla i ústní část: během zkoušky by žáci mohli analyzovat nový odborný text a opřít analýzu o své kulturní zkušenosti.
O prestiži litevštiny a postojích žáků k litevskému jazyku s ohledem na kontext vzdělávací politiky hovořily Nida Poderienė (LKI) a doc. dr. Sonata Vaičiakauskienė (LKI). Při utváření postojů žáků k litevštině hraje velmi důležitou roli učitel – výzkum ukázal, že více než polovina respondentů souhlasí s tím, že by pedagogové měli více dbát na to, jak mluví a píší litevsky. Analýza vzdělávacích dokumentů ukazuje, že na učitele v zemi nejsou kladeny nejvyšší požadavky na znalost litevštiny. Závěrem je, že při tvorbě vzdělávací politiky je nutné věnovat větší pozornost významu litevského jazyka ve vzdělávacím procesu.
Vliv jiných jazyků na litevštinu užívanou žáky analyzovala dr. A. Tamulionienė (LKI). Na základě údajů od žáků některých tříd, shromážděných v různých litevských městech (např. Druskininkai, Kaunas, Klaipėda, Panevėžys, Šiauliai, Vilnius), vědkyně uvedla, které cizí jazyky v řeči dotazovaných žáků převládají, a zabývala se souvislostmi mezi odpověďmi žáků a jejich postoji k hodinám litevského jazyka, výuce litevštiny a samotnému litevskému jazyku.
Na posledním zasedání konference zazněly ještě dvě přednášky. Doc. dr. Lina Murinienė (VU) hovořila o názvech právnických osob a jejich jazykové správnosti,
Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 12
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
stručně představila postup tvorby a registrace názvů právnických osob zakládaných v Litvě, poukázala na hlavní právní a jazykové problémy a podněcovala k diskusi a hledání vhodných řešení těchto problémů. S emocionálně-expresivní lexikou uváděnou v Databázi neologismů litevského jazyka (http://naujazodziai.lki.lt/), seznámila doktorandka A. Aleksaitė (LKI). Představila důvody vzniku této lexiky a způsoby jejího tvoření, stručně pojednala o tradičním pojetí a druzích neologismů a nabídla inovativní pohled na litevské neologismy jako na znamení aktuálního dění své doby.
Akci podpořila Rada pro výzkum Litvy, partnerem konference byl Go Vilnius.
Další konference Jona Jablonského se plánuje na rok 2020, kdy oslavíme 160. výročí narození tohoto významného jazykovědce.
Přijato 17. 12. 2019
BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 13
JURGITA JAROSLAVIENĖ. GINTARĖ JUDŽENTYTĖ-ŠINKŪNIENĖ. Kalbinė įvairovė šiuolaikiniame pasaulyje: kalbos galia ir prestižas | 13
doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.08
JAZYKOVÁ ROZMANITOST V SOUČASNÉM SVĚTĚ:
MOC A PRESTIŽ JAZYKA
26th. konference Jonase Jablonského
Shrnutí
V článku je představena 26th. mezinárodní konference Jonase Jablonského JAZYKOVÁ ROZMANITOST V SOUČASNÉM SVĚTĚ: MOC A PRESTIŽ JAZYKA. Konference se konala 3.–4. října 2019 v Ústavu litevského jazyka v Litvě.
Vědci z 15 zemí přednesli své příspěvky na následující témata: jazyková rozmanitost v jazyce/jazycích a nářečí/nářečích nebo jazykových komunitách; adaptace a standardizace jazyka/jazyků; vztah mezi standardními a nestandardními nebo regionálními varietami jazyka/jazyků; aktuální otázky a výzvy v jazykových politikách, ideologiích a praxi; dynamika moci a prestiže jazyka/jazyků a další aspekty související s jazykovou rozmanitostí a prestiží jazyka.
KLÍČOVÁ SLOVA: Jonas Jablonskis, konference, jazyková rozmanitost, moc jazyka, prestiž.
