AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

POSTOJ ŽÁKŮ K LITEVŠTINĚ: SOUVISLOST MEZI UŽÍVÁNÍM JAZYKA, JEHO ZNALOSTÍ A UČENÍM

KLÍČOVÁ SLOVA: litevština, jazyk žáků, znalost jazyka, užívání jazyka.

ANOTACE

Tento článek představuje výsledky výzkumu provedeného v letech 2018–2019, jehož cílem bylo zjistit, které jazyky převažují v jazyce žáků, a ukázat, jak jejich odpovědi souvisejí s jejich postoji k hodinám litevštiny, výuce litevštiny a litevštině. Ukázalo se, že každodenním jazykem žáků jsou v závislosti na oblasti užívání dva jazyky: litevština a angličtina. Většina žáků uvádí, že doma mluví litevsky, a téměř všichni, že čtou knihy v litevštině. Ostatní výsledky týkající se užívání jazyka závisí na věku: čím jsou žáci starší, tím častěji volí angličtinu (např. k prohlížení internetu nebo sledování filmů). Z odpovědí žáků vyplynula silná souvislost mezi znalostí litevštiny a hodnocením hodin litevštiny: žáci, kterým se učení litevštiny nedaří, nemají hodiny litevštiny rádi, a naopak.

ÚVOD

Výzkum jazyka žáků stále častěji přitahuje pozornost vědců i veřejnosti a diskutuje se o tom, do jaké míry mohou jiné jazyky ovlivňovat jazykový vývoj žáků a zhoršující se gramotnost. O změnách v užívání litevštiny ve školním věku je důležité hovořit proto, že právě v tomto období se nejvíce upevňuje vliv jiných jazyků a největší možnosti ovlivňovat užívání jazyka jsou ve škole, protože pouze ve škole je výuka litevštiny povinná. Zjištěním, které jazyky nejvíce ovlivňují litevštinu užívanou žáky, a posouzením souvislostí mezi litevštinou a její výukou i učením se lze prostřednictvím vzdělávacího obsahu působit na schopnosti žáků užívat litevštinu a posilovat je.

Předmětem tohoto článku je analýza souvislosti mezi užíváním jazyka žáky, jeho znalostí a učením se, založená na údajích z 536 dotazníků shromážděných na školách s litevským vyučovacím jazykem (žáci 3.–4. tříd základních škol a 5.–6. a 7.–8. tříd nižšího sekundárního vzdělávání), které působí

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

v různých litevských krajích: Druskininkai, Kaunas, Klaipėda, Panevėžys, Šiauliai, Vilnius (cílem průzkumu je zkoumat postoje žáků k litevštině)¹. Článek pojednává o odpovědích na otázky v dotazníku, které ukazují vztah mezi užíváním jazyka, jeho znalostí a učením se.

Cílem článku je na základě analýzy výsledků průzkumu mezi žáky zjistit, které jazyky v řeči žáků převažují, a ukázat, jak jejich odpovědi souvisejí s jejich postoji k hodinám litevštiny, výuce litevštiny a litevskému jazyku.

Za účelem dosažení cíle byly stanoveny tyto hlavní úkoly:

1) analyzovat užívání jazyka žáky různých věkových skupin a pohlaví doma, při sledování filmů, čtení knih a prohlížení internetu;

2) zjistit, jak žáci hodnotí své znalosti litevštiny a cizích jazyků;

3) odhalit možnou souvislost mezi znalostí litevštiny a sebehodnocením této znalosti.

Při zkoumání odpovědí žáků se používá popisná analytická metoda; kvantitativní (počítací) metoda se uplatňuje při výpočtu a uvádění četnosti odpovědí.

V první kapitole článku se přibližuje aktuálnost a charakter výzkumu, ve druhé jsou představeny výsledky výzkumu a uvedena srovnávací analýza dat.

1. AKTUÁLNOST A CHARAKTER VÝZKUMU

V Litvě bylo provedeno mnoho výzkumů jazykových postojů různých společenských skupin; jednotlivé otázky se často zkoumají z hlediska samostatných aspektů. Stále však chybí soustavné empirické výzkumy zaměřené na užívání jazyka žáky a jejich motivaci k učení na prvním a druhém stupni základních škol, kde je vyučovacím jazykem litevština.

V poslední době se věnuje velká pozornost jazykovým postojům žáků. Nejčastěji se zkoumají postoje žáků vyšších ročníků k litevštině, provádějí se výzkumy postojů žáků škol národnostních menšin k litevštině a existuje řada studií, které ukazují souvislosti mezi postojem ke spisovnému jazyku a k nářečím (např.: Aliūkaitė ir kt. 2017; Ramonienė 2010; 2013; Ramonienė, Extra 2011). V Litvě i v zahraničí bylo provedeno mnoho výzkumů zaměřených na jazykové postoje různých společenských skupin a také na zvláštnosti užívání a znalosti litevštiny (např.: Čubajavaitė 2013; Urbaitytė 2018). Zkoumalo se, jak učení se cizím jazykům ovlivňuje postoj žáků k litevštině, a také souvislosti mezi těmito faktory a postojem k litevštině

¹ Data byla shromážděna v rámci projektu „Vliv jiných jazyků na litevštinu a sebepojetí žáků: situace, tendence a možnosti“, financovaného Státní komisí pro litevský jazyk (program „Výzkumný program fungování a proměn litevského spisovného jazyka, nářečí a dalších jazykových variet“, schválený příkazem předsedy Státní komise pro litevský jazyk ze dne 16. ledna 2018 č. V-10; realizující instituce: Institut litevského jazyka; datum uzavření smlouvy: 16. července 2018, č. K-2/2018).

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

hodin. Z předložených výsledků vyplývá, že „postoj dětí k litevštině nejvíce souvisí s <...> zálibou dítěte ve čtení, psaní a mluvení <...>; děti, které mají tyto činnosti rády, nejčastěji uvádějí, že je hodiny litevštiny baví“ (Dabašinskienė ir kt. 2011: 143). Výzkumy zdůrazňují význam postojů žáků a motivace k učení. Velká pozornost se věnuje osvojování dalšího (obvykle druhého) jazyka. Uznává se, že úspěšnost učení se jazyku závisí na motivaci související s jazykovými postoji a prostředím, v němž se žák učí (Ushioda 2013; Dörnei 2014).

Nejnovější práce se zabývají postoji dětí a dospívajících k litevštině a jejím prestiži. Výzkumy ukazují, že hodnotové postoje k jazyku se utvářejí v mladším školním věku; bohužel „prestiž litevštiny s věkem klesá – čím vyšší ročník, tím méně žáků oceňuje její společenský význam“ (Poderienė, Vaičiakauskienė 2019: 215). Představují se nejnovější modely motivace k učení a postojů k litevštině a uvádí se, že „[P]ozitivní postoj k litevštině, Litevcům, Litvě a vlastní identitě ovlivňuje motivaci, která pak vede k lepší kvalitě jazykových znalostí“ (Vilkienė ir kt. 2019: 63).

Data pro tento výzkum byla shromážděna v letech 2018–2019. Bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazník se skládá ze dvou částí. V první části dotazníku byly uvedeny obecné otázky, ve druhé pak výroky s možností vybrat jednu z odpovědí (Nesouhlasím / Ani souhlasím, ani nesouhlasím / Souhlasím). Žáci vyšších ročníků (5.–8.) vyplňovali dotazník samostatně, žákům nižších ročníků (3.–4.) byly otázky a výroky z dotazníku předčítány a oni označovali odpovědi.

Data získaná během výzkumu byla statisticky zpracována ručně a analyzována v elektronickém tabulkovém procesoru Microsoft Office Excel.

V článku byly s ohledem na jeho téma zvoleny k rozboru následující aspekty:

1. Věk žáků (ročník).

1. Do které třídy nyní chodíš? ____________

2. Pohlaví žáků.

3. Označ své pohlaví: □ muž / □ žena.

3. Užívání jazyka.

6. Jakým jazykem nebo jazyky obvykle mluvíš doma? □ litevsky, □ polsky, □ rusky, □ anglicky, jiným ______________ (uveď) 7. Napiš, v jakém jazyce obvykle a) sleduješ filmy ________________________________________________ b) čteš knihy ______________________________________________ c) surfuješ na internetu ____________________________________________

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

4. Postoje žáků k hodinám litevštiny, výuce litevštiny a litevštině.

9. Označ, jak se ti ve škole daří učit se těmto předmětům:

9b. Litevština: 1 – velmi špatně, 2 – špatně, 3 – dobře, 4 – velmi dobře (zakroužkuj)

9d. Cizí jazyk: 1 – velmi špatně, 2 – špatně, 3 – dobře, 4 – velmi dobře (zakroužkuj)

Jaký je tvůj názor na litevštinu? Zamysli se, co si myslíš, a označ odpověď, která ti nejvíce vyhovuje.

Tvrzení Nesouhlasím Ani souhlasím, ani nesouhlasím Souhlasím

6. Rád/a čtu knihy.

11. Litevština je těžká, je pro mě obtížné dobře mluvit a psát.

14. Hodiny litevštiny nejsou zajímavé.

19. Hodiny litevštiny mám rád/a.

25. Litevštinu nemám rád/a.

Při výběru zkoumaných oblastí jsme se snažili zvolit takové, které se nacházejí v různých částech Litvy, proto byly vybrány okresy Druskininkai, Kaunas, Klaipėda, Panevėžys, Šiauliai a Vilnius.

OBR. 1. Okresy vybrané pro výzkum (mapa z internetu, dostupná na internetu: http://www.lietuvoszemelapis.com/apskriciu-zemelapiai)

Při sestavování vzorků se vycházelo z těchto kritérií: věk zkoumaných osob (ročník), pohlaví zkoumaných osob.

TABULKA 1. Charakteristika zkoumaných osob

Okres | Druskininkai | Kaunas | Klaipėda | Panevėžys | Šiauliai | Vilnius Celkem: | 73 | 96 | 62 | 42 | 70 | 193 Pohlaví | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži 40 | 33 | 44 | 52 | 31 | 31 | 20 | 22 | 35 | 35 | 105 | 88 Ročník | 3,4 | 5,6 | 7,8 | 3,4 | 5,6 | 7,8 | 3,4 | 5,6 | 7,8 | 3,4 | 5,6 | 7,8 | 3,4 | 5,6 | 7,8 | 3,4 | 5,6 | 7,8 18 | 22 | 33 | 19 | 19 | 58 | 18 | 22 | 22 | 0 | 42 | 0 | 39 | 15 | 16 | 55 | 77 | 64

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

2. VÝSLEDKY VÝZKUMU

S ohledem na cíl tohoto výzkumu bylo zkoumáno užívání jazyka v každodenním životě žáků, jejich jazykové znalosti (sebehodnocení žáků) a souvislost mezi jazykovými znalostmi a učením.

2.1. Užívání jazyka v každodenním životě

V tomto výzkumu bylo nejprve zkoumáno užívání jazyka, který si žáci volí v každodenním životě, tedy bylo zjišťováno, jakým jazykem žáci mluví doma, sledují filmy, čtou knihy a prohlížejí internet.

Získané výsledky ukazují, že doma mluví většina zkoumaných žáků litevsky (93%), mnohem méně často se mluví anglicky (20%), rusky (16%), polsky (3%) a jen v ojedinělých případech se mluví jinými, méně používanými jazyky, například španělsky, francouzsky, německy aj.

Z výsledků vyplývá, že volba jazyka používaného v každodenním životě nezávisí na pohlaví. Odpovědi jsou rozloženy přibližně rovnoměrně: většina dívek (71%) a chlapců (68%) mluví doma převážně litevsky, méně často anglicky (dívky – 14%, chlapci – 15%), rusky (dívky – 11%, chlapci – 13%) nebo jinými jazyky. V dotaznících mohli žáci uvést i několik jazyků. Ačkoli většina uvedla, že doma mluví pouze litevsky, byli i tací, kteří označili, že vedle litevštiny používají také angličtinu, méně často ruštinu. Tyto údaje lze jen obtížně jednoznačně interpretovat. Lze se domnívat, že někteří žáci uvedli několik jazyků nikoli proto, že doma komunikují v obou jazycích, ale proto, že se výjimečně stává, že v obou jazycích komunikují s přáteli, píší na sociálních sítích apod. Získané údaje jsou znázorněny na obr. 2 a 3.

OBR. 2. Jazyk, kterým žáci mluví doma

OBR. 3. Jazyk, kterým žáci mluví doma: údaje podle pohlaví

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak věk žáků ovlivňuje volbu jazyka. Že doma mluví litevsky, uvedla více než polovina žáků 8. tříd (77%); údaje za ostatní třídy se téměř neliší (64–69%). Že doma mluví anglicky, uvedli nejčastěji žáci 6. tříd (22%) a 3. tříd (21%); výsledky 5., 7. a 8. tříd činí 10–14%, zatímco mezi těmi, kdo uvedli, že doma mluví také anglicky, bylo nejméně žáků 4. tříd (8%). Že komunikují rusky, uvedli nejčastěji žáci 7. tříd (17%); výsledky žáků 4., 5., 6. a 8. tříd jsou přibližně stejné (10–14%), zatímco ruštinu jako jazyk používaný doma uvedlo nejméně žáků 3. tříd. Podrobné informace o tendencích žáků různých tříd používat doma jednotlivé jazyky znázorňuje obr. 4.

OBR. 4. Jazyk, kterým žáci mluví doma: údaje podle tříd

Odpovědi na otázku, v jakém jazyce se obvykle dívají na filmy, jsou rozmanitější. Polovina (50%) žáků uvedla, že sleduje filmy v litevštině, ostatní (35%) zvolili angličtinu a pouze ojediněle byly označeny ruština (3%) a polština (1%). Žáci uvedli také poměrně málo používané jazyky, například arabštinu, korejštinu či francouzštinu aj. Lze se domnívat, že otázce nemuseli všichni zcela správně porozumět. Například volba korejštiny vyvolává mnoho pochybností. Lze uvažovat o tom, že sledují korejské filmy, které jsou v současnosti velmi populární, ty však pravděpodobně bývají dabovány do angličtiny či jiného jazyka nebo se promítají s titulky. Navzdory těmto okolnostem se ukázaly hlavní tendence a jsou zřejmé – převažuje litevština a angličtina (viz obr. 5). Při analýze údajů se zkoumalo, zda má na volbu jazyka vliv pohlaví. Výsledky jsou podobné: že sledují filmy v litevštině, uvedlo o něco více dívek (53%; chlapců 48%), dívky pak sledují filmy v angličtině o něco méně často

BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 7

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

(32%; srov. chlapci – 38%); přibližně stejný podíl žáků (dívek 12%, chlapců 13%) sleduje filmy v ruštině (viz obr. 6).

OBR. 5. Jazyk, ve kterém žáci sledují filmy,%

OBR. 6. Jazyk, ve kterém žáci sledují filmy: údaje podle pohlaví,%

Hodnotilo se také, jak volba jazyka při sledování filmů závisí na věku žáků. Hypotéza vyslovená ještě před provedením výzkumu, že čím jsou žáci starší, tím častěji sledují filmy v angličtině, se potvrdila. Výsledky ukazují, že žáci nižších tříd dávají přednost filmům v litevštině, výsledky žáků 7. tříd jsou vyrovnané a žáci 8. tříd již uvádějí, že o něco častěji sledují filmy v angličtině (viz obr. 7).

OBR. 7. Jazyk, ve kterém žáci sledují filmy: údaje podle tříd

Jak ukazují údaje výzkumu, hlavními jazyky filmů jsou dva – litevština a angličtina (viz obr. 8); filmy v ruštině se sledují mnohem méně často (v různých třídách je sleduje 10 až 16% žáků).

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

8 OBR. Jazyk, v němž žáci sledují filmy: údaje podle ročníků

Většina žáků (dokonce 85%), kteří byli požádáni, aby uvedli, v jakém jazyce čtou knihy, uvedla litevštinu (viz obr. 9). Téměř všichni žáci tedy čtou knihy litevsky, mnohem méně často se čte anglicky (13%); jiné jazyky byly uvedeny pouze ojediněle. Je velmi důležité tomu věnovat pozornost: pokud si žáci při čtení vybírají litevštinu, lze prostřednictvím čtení a výběru kvalitní literatury pozitivně ovlivnit jazyk, který používají. Výsledky podle pohlaví jsou téměř vyrovnané (viz obr. 10): jen o několik procent méně dívek uvedlo, že čtou knihy litevsky (83%; srov. chlapci – 86%), a odpovídajícím způsobem jen o několik procent více z nich uvedlo, že čtou anglicky (14%; srov. chlapci – 10%).

9 OBR. Jazyk, v němž žáci čtou knihy

10 OBR. Jazyk, v němž žáci čtou knihy: údaje podle pohlaví

Výsledky podle ročníků jsou téměř vyrovnané – ve všech ročnících převažuje litevština (77–91%). Litevsky čtou nejčastěji žáci 5. ročníku (91%) a 3. ročníku (90%); odpovědi žáků 6.–8. ročníku jsou rozloženy stejně, tj. 82% žáků těchto ročníků čte litevsky, zatímco údaje za 4. ročník se poněkud liší – 77% žáků tohoto ročníku uvedlo, že čtou

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

litevsky, 19% čte anglicky. V jednotlivých ročnících je podíl žáků, kteří uvedli jiný jazyk, v němž čtou knihy, od 7 do 16%. Získané výsledky jsou znázorněny na obr. 11.

11 OBR. Jazyk, v němž žáci čtou knihy: údaje podle ročníků

Dále byli žáci dotázáni, v jakém jazyce surfují na internetu. O něco větší část uvedla, že na internetu surfuje v angličtině (47%), o něco méně často v litevštině (45%), ještě méně v ruštině (7%) a v několika dalších jednotlivých jazycích (1%). Dívky volí surfování v litevštině častěji než chlapci (49%; srov. chlapci – 38%). Výsledek u surfování v angličtině je opačný: dívky volí surfování na internetu v angličtině méně často (42%; srov. chlapci – 55%). Surfování v ruštině je voleno téměř stejně často: v tomto jazyce surfuje 8% dívek a 6% chlapců. Získané výsledky jsou znázorněny na obr. 12 a 13.

12 OBR. Jazyk, v němž žáci surfují na internetu

13 OBR. Jazyk, v němž žáci surfují na internetu: údaje podle pohlaví

Ještě před provedením výzkumu byla vyslovena hypotéza, že čím jsou žáci starší, tím častěji volí surfování na internetu v angličtině. Předpoklady se potvrdily – výsledky skutečně ukazují, že starší žáci mají větší sklon surfovat na internetu v angličtině (viz obr. 14). Výrazná změna je patrná od

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

6. třídy: 81% žáků této třídy již uvádí, že na internetu prohlíží stránky v angličtině (srov.: 3. tř. – 48%, 4. tř. – 40%, 5. tř. – 60%). Ukazuje se, že žáci nižších tříd dávají při prohlížení internetu přednost litevštině, později však, zřejmě poté, co se naučí anglicky, volí již tento jazyk.

14 OBR. Jazyk, v němž žáci prohlížejí internet: údaje podle tříd

Lze shrnout, že mezi žáky převažují dva jazyky – litevština a angličtina. Litevštině dávají přednost (bez ohledu na věk a pohlaví žáků) v několika oblastech: používají ji jako domácí jazyk a knihy čtou litevsky. Volba jazyka při sledování filmů a prohlížení internetu závisí na věku: v nižších třídách volí litevštinu, ve vyšších třídách přecházejí k angličtině.

2.2. Sebehodnocení jazykových znalostí

Při zkoumání jazyka žáků bylo rovněž cílem zjistit jejich jazykové znalosti na základě sebehodnocení. Žáci byli požádáni, aby zhodnotili, jak se jim daří učit litevštinu. Žáci nižších tříd (3.–4. tř.) měli uvést známku od 1 do 4: 1 – velmi špatně, 2 – špatně, 3 – dobře, 4 – velmi dobře. Žáci vyšších tříd měli podtrhnout, které známky (od 1 do 10) dostávají nejčastěji. Údaje poskytnuté žáky byly sjednoceny; známky 10–9 byly hodnoceny jako velmi dobře (4), 8–6 jako dobře (3), 5–4 jako špatně a 3–1 jako velmi špatně (1). Získané výsledky byly porovnány s výsledky sebehodnocení znalostí cizího jazyka.

Z odpovědí vyplynulo, že téměř polovině žáků (43%) se litevštinu daří učit velmi dobře, polovině tohoto počtu dobře nebo špatně (po 26%) a pouze malé části (6%) velmi špatně (viz obr. 15). Výraznější rozdíl se projevil při hodnocení výsledků podle pohlaví (viz obr. 16): velmi dobře se vyjádřilo více dívek (35%; srov. chlapci – 17%). Podobnější

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

výsledky byly získány při hodnocení odpovědí dobře (40% dívek, 45% chlapců), špatně (22% dívek, 30% chlapců) a velmi špatně (3% dívek, 8% chlapců). Celkové sebehodnocení dívek je tedy mnohem lepší než u chlapců.

15 OBR. Odpovědi na otázku, jak se žákům daří v litevštině

16 OBR. Odpovědi na otázku, jak se žákům daří v litevštině: podle pohlaví

Výsledky ukazují, že své znalosti litevštiny hodnotí nejlépe žáci 4. tříd (40%) a 3. tříd (34%). Od 5. třídy se výsledky mění a sebehodnocení žáků se zhoršuje: že se jim litevština daří velmi dobře, se domnívá méně než čtvrtina žáků 5.–8. tříd (15–23%), přičemž nejméně takových žáků je v 7. třídách (15%). Počet těch, kteří se domnívají, že se jim litevština daří dobře, je téměř vyrovnaný (32–42%), s výjimkou žáků 5. tříd – o něco více než polovina z nich (51%) se domnívá, že se jim litevština daří dobře. Ve všech třídách je nejméně žáků, kteří se domnívají, že se jim litevština daří velmi špatně (2–8%). Podrobné výsledky jsou uvedeny na obr. 17.

17 OBR. Odpovědi na otázku, jak se žákům daří učit litevštinu: podle tříd

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

Po zjištění, jak se žákům daří učit se litevštinu, byly výsledky dále porovnány s odpověďmi týkajícími se znalosti cizího jazyka. Téměř polovina žáků ve všech ročnících se domnívá, že se jim cizí jazyk daří velmi dobře (49%), méně – třetina – žáků uvedla, že se jim cizí jazyk daří dobře (32%), o něco více než šestina zvolila odpověď špatně (17%) a jen ojediněle bylo uvedeno, že se žákům cizí jazyk daří velmi špatně (2%). Z údajů vyplývá, že dívky i chlapci uvádějí poměrně podobná hodnocení; výraznější rozdíly nebyly zaznamenány (srov. výsledky týkající se litevštiny – sebehodnocení dívek je mnohem lepší).

18 OBR. Odpovědi na otázku, jak se daří cizí jazyk

19 OBR. Odpovědi na otázku, jak se daří cizí jazyk: podle pohlaví

Výsledky žáků všech ročníků jsou vyrovnané (viz obr. 20). Znalosti cizího jazyka hodnotí nejlépe žáci 6. ročníku (55%; znalosti litevštiny hodnotí nejlépe žáci 4. ročníku – 40%), podobně je hodnotí i více než polovina žáků 5. ročníku (54%) a polovina žáků 8. ročníku (51%). Přibližně třetina žáků všech ročníků se domnívá, že se jim cizí jazyk daří dobře (výsledky se pohybují od 28 do 37%) a jen ojedinělí žáci zvolili odpověď velmi špatně (od 0 do 4%).

20 OBR. Odpovědi na otázku, jak se daří učit se cizí jazyk: podle ročníků

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

Po prozkoumání údajů o hodnocení vlastních znalostí litevštiny a cizího jazyka bylo dále posuzováno, jaké rozdíly se projeví při porovnání výsledků. Největší rozdíly se ukazují při porovnání odpovědí velmi dobře (4) a dobře. Přibližně polovina všech žáků se domnívá, že se jim cizí jazyk daří velmi dobře, zatímco stejný podíl žáků uvádí, že se jim dobře daří litevština. Odpovědi žáků všech ročníků v ostatních úrovních sebehodnocení a při hodnocení znalosti litevštiny a cizích jazyků jsou podobné.

21 OBR. Odpovědi na otázku, jak se daří učit se litevštinu a cizí jazyky: podle ročníků

Žáci hodnotí dobře své znalosti litevštiny i cizího jazyka. Hlavní rozdíl spočívá pouze v tom, že podle názoru větší části žáků se jim cizí jazyk daří velmi dobře, zatímco litevština dobře. Jen malá část žáků všech ročníků se domnívá, že litevštinu a cizí jazyky ovládá velmi špatně.

2.3. Souvislost mezi znalostí litevštiny a hodnocením litevštiny a jejích hodin

Při hodnocení získaných výsledků je důležité zjistit, nakolik je ovlivňuje souvislost mezi znalostí litevštiny a hodnocením hodin litevštiny nebo obecně názorem na litevštinu.

Zkoumali jsme, jak spolu souvisí sebehodnocení žáků a tvrzení Litevština je těžká, je pro mě obtížné dobře mluvit a psát. Více než dvě třetiny žáků (68%), kteří uvedli, že se jim studium litevštiny daří velmi dobře, s tímto tvrzením nesouhlasí; téměř polovina žáků (44%), kteří zvolili odpověď dobře, s ním také nesouhlasí. Nejvíce žáků, tedy téměř polovina (43%), kteří uvedli, že se jim litevština daří velmi špatně, se domnívá, že litevština

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

je těžká. Souvislost mezi hodnocením toho, jak se žákům daří studium litevštiny, a názorem, že litevština je těžká, je silná a přímá: pokud se žákům studium litevštiny nedaří, považují ji za těžkou, a naopak.

22 OBR. Souvislost mezi znalostí litevštiny a tvrzením Litevština je těžká, je pro mě obtížné dobře mluvit a psát

Zkoumali jsme také souvislost mezi sebehodnocením znalosti litevštiny a tvrzením Litevština se mi nelíbí. Před zahájením výzkumu se předpokládalo, že pokud se žákům litevština nedaří, nemusí ji mít rádi. Tento předpoklad se však potvrdil jen částečně: pouze přibližně třetina (33%) žáků, kteří zvolili odpověď velmi špatně, uvedla, že souhlasí s tvrzením Litevština se mi nelíbí (viz obr. 23). Více žáků se špatnými známkami s tvrzením Litevština se mi nelíbí nesouhlasilo (37%). Tyto výsledky jsou potěšující: i když žáci dostávají za znalost litevštiny špatné známky, nepovažují litevštinu za jazyk, který se jim nelíbí. Odpovědi se však v zásadě rozdělují proporcionálně: nejvíce s tímto tvrzením nesouhlasí žáci, kteří při sebehodnocení zvolili odpověď velmi dobře (82%), nejméně pak ti, kteří zvolili hodnocení velmi špatně (37%). Mezi znalostí litevštiny a tím, zda ji mají žáci rádi, souvislost existuje, avšak v žádné skupině respondentů nepřevažuje souhlas s tvrzením, že se jim litevština nelíbí.

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

23 OBR. Souvislost mezi znalostí litevštiny a tvrzením Litevština se mi nelíbí

Abychom posoudili, jak spolu souvisí znalost litevštiny a hodnocení hodin litevštiny, zkoumali jsme souvislost mezi sebehodnocením znalosti jazyka a tvrzeními Hodiny litevštiny jsou nezajímavé a Mám rád/a hodiny litevštiny. Při hodnocení odpovědí byla zjištěna přímá souvislost. Dotazník záměrně obsahoval několik různě formulovaných otázek, aby se ověřila spolehlivost výsledků; odpovědi proto byly formulovány tak, že jedna představovala zápor (Hodiny litevštiny se mi nelíbí), zatímco druhá kladné tvrzení (Mám rád/a hodiny litevštiny). Téměř polovina žáků, kteří zvolili odpověď velmi špatně (43%), uvedla, že jsou pro ně hodiny litevštiny nezajímavé (srov. s podílem žáků, kterým se litevština daří velmi dobře, tj. 8%). Pouze téměř pětina (17%) těchto žáků souhlasila s tvrzením Mám rád/a hodiny litevštiny (srov. s podílem žáků, kteří uvedli velmi dobře, tj. 58%). Odpovědi jsou uvedeny v tabulce 2.

2 TABULKA. Souvislost mezi znalostí litevštiny a tvrzeními Hodiny litevštiny jsou nezajímavé a Mám rád/a hodiny litevštiny

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

Souhrnně lze konstatovat, že vztah mezi znalostí litevštiny a postojem k litevštině, stejně jako mezi znalostí litevštiny a hodnocením hodin litevského jazyka, je významný, zatímco vztah mezi učením se litevštině a její znalostí je velmi silný.

ZÁVĚRY

1. Zkoumání užívání jazyka žáky různých věkových skupin a obou pohlaví ukázalo:

1.1. Žáci obou pohlaví doma mluví litevsky, mnohem méně často anglicky, rusky či polsky a jen ojediněle jinými, méně užívanými jazyky (španělsky, francouzsky, německy aj.). Litevsky doma mluví více než polovina žáků všech ročníků. Nejméně žáků mluví doma litevsky v 7. ročníku (téměř tři pětiny), nejvíce žáků mluví doma anglicky v 6. ročníku (téměř čtvrtina).

1.2. Polovina dotázaných žáků sleduje filmy v litevštině, více než třetina je sleduje v angličtině a jednotliví žáci sledují filmy v ruštině, polštině a dalších jazycích. Dívky sledují filmy v litevštině o něco častěji než chlapci a naopak chlapci sledují filmy v angličtině častěji. Žáci nižších ročníků sledují filmy častěji v litevštině, žáci vyšších ročníků (od 7. ročníku) v angličtině.

1.3. Žáci obou pohlaví a různého věku čtou knihy litevsky, pouze o něco více než desetina z nich anglicky. Knihy v litevštině si vybírají žáci všech věkových kategorií, proto je důležité na to pamatovat při sestavování seznamů doporučené četby. Právě prostřednictvím četby lze ovlivňovat jazyk, který žáci používají.

1.4. Téměř polovina dotázaných žáků prohlíží internet v angličtině, o něco méně často v litevštině. Dívky si častěji než chlapci vybírají prohlížení internetu v litevštině. Žáci nižších ročníků také mají sklon prohlížet internet v angličtině a od 5. ročníku, jakmile si osvojí angličtinu, ji k prohlížení používají stále častěji. Je pochopitelné, že v Litvě stále chybějí lokalizované počítačové programy, nejsou tak běžné a litevským termínům používaným v některých z nich je obtížné porozumět; je však velmi důležité zadávat žákům v rámci hodin různých předmětů, kdykoli je to možné, úkoly na internetu v litevštině.

1.5. V jazyce žáků převažují dva jazyky – litevština a angličtina. Litevština má přednost (bez ohledu na věk a pohlaví žáků) jako jazyk používaný doma, v ní

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

Čtení knih. Volba jazyka při sledování filmů a surfování po internetu závisí na věku: v nižších ročnících se volí litevština, ve vyšších se přechází k angličtině.

2. Zkoumáním toho, jak žáci hodnotí své znalosti litevštiny, bylo zjištěno:

2.1. Méně než polovina žáků se domnívá, že jim litevština jde velmi dobře, čtvrtina, že jim jde dobře, a jen jednotliví žáci zvolili odpověď velmi špatně. Dívky hodnotí své znalosti litevštiny lépe než chlapci: velmi dobře je hodnotí více než třetina dívek, ale jen pětina chlapců. A naopak: své znalosti hodnotí velmi špatně několik dívek a méně než desetina chlapců. Nejlépe hodnotí své znalosti litevštiny žáci 4. tříd. Od 5. třídy se situace mění: méně než čtvrtina žáků se domnívá, že jim litevština jde velmi dobře, přičemž nejméně takových žáků je v 7. třídě.

2.2. Polovina žáků všech ročníků se domnívá, že jim cizí jazyk jde velmi dobře, třetina, že jim jde dobře, a jen jednotliví žáci hodnotí své dosavadní znalosti cizího jazyka velmi špatně. Mezi žáky různého pohlaví nebyly zaznamenány zásadní rozdíly ve výsledcích. Znalosti cizího jazyka nejlépe hodnotí žáci 6.–8. tříd (znalosti litevštiny nejlépe hodnotí žáci 4. tříd).

2.3. Žáci hodnotí dobře své znalosti litevštiny i cizího jazyka. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že více než polovina žáků se domnívá, že jim cizí jazyk jde velmi dobře, zatímco při hodnocení znalostí litevštiny většina žáků uvádí, že jim litevština jde dobře. Jen velmi malá část žáků všech ročníků se domnívá, že litevštinu i cizí jazyk ovládá velmi špatně.

3. Zkoumáním souvislosti mezi znalostí litevštiny a jejím vyučováním bylo zjištěno:

3.1. Mezi vyučováním litevštiny a názorem, že litevština je obtížná, existuje přímá souvislost: pokud žáci uvádějí, že jim litevština jde špatně nebo velmi špatně, považují ji za obtížnou, a naopak. Ať už žáci hodnotí své dosavadní znalosti litevštiny jakkoli, většina z nich nesouhlasí s tvrzením, že se jim litevština nelíbí. Přesto souvislost mezi znalostí litevštiny a oblibou tohoto jazyka existuje.

3.2. Mezi znalostí litevštiny a hodnocením hodin litevštiny existuje silná souvislost: většina žáků, kterým litevština nejde (zvolili odpověď velmi špatně), tvrdí, že hodiny litevštiny nejsou zajímavé (žáků, kterým litevština jde velmi dobře, je méně než desetina).

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 18

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

LITERATŪRA

Aliūkaitė D., Mikulėnienė D., Čepaitienė A., Geržotaitė L. 2017: Kalbos variantiškumas ir jos vertinimas perceptyviosios dialektologijos požiūriu: variantų ir vietų vaizdiniai, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Čubajevaite L. 2013: Sociolingvistinis Kauno moksleivių paveikslas. Daktaro disertacija. Prieiga internete: https://www.vdu.lt/cris/handle/20.500.12259/56358.

Dabašinskienė I., Balčiūnienė I., Krivickaitė E. 2011: Ar ankstyvasis užsienio kalbų mokymas lemia požiūrį į gimtąją kalbą? – Kalbų studijos 19, 143–147. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/265980537_Ar_ankstyvasis_uzsienio_kalbu_mokymasis_lemia_poziuri_i_gimtaja_kalba.

Dörnyei Z. 2014: Motivation in Second Language Learning. – Teaching English as a Second or Foreign Language. Celce-Murcia, M., Brinton, D. M., Snow, M. A. (eds.), Boston, MA: National Geographic Learning / Cengage Learning, 518–531.

Poderienė N., Vaičiakauskienė S. 2019: Lietuvių kalbos prestižas: mokinių nuostatos dėl lietuvių kalbos švietimo politikos kontekste. – Lituanistica 65, 3(117), 199–219.

Ramonienė M., red. 2010: Miestai ir kalbos I. Kolektyvinė monografija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Ramonienė M., red., 2013: Miestai ir kalbos II. Kolektyvinė monografija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Ramonienė M., Extra G. 2011: Multilingualism in Lithuanian Cities. Languages at Home and School in Vilnius, Kaunas and Klaipėda, Klaipėda / Tilburg: Klaipėdos universiteto leidykla.

Urbaitytė K. Kauno kitakalbių kalbinės nuostatos ir tapatybė [interaktyvus], Kaunas: VDU, 2018. Prieiga internete: https://www.vdu.lt/cris/handle/20.500.12259/35646.

Ushioda E. International Perspectives on Houndmills, Basingstoke, Hampshire Motivation. – Language Learning and Professional Motivation Challenges, New York, NY: Palgrave Macmillan.

Vilkienė V., Vilkaitė-Lozdienė L., Bružaitė-Liseckienė J. 2019: Lietuvių kalba Vilniaus lietuviškose, lenkiškose ir rusiškose gimnazijose: mokėjimo kokybė, kalbinės nuostatos ir motyvacija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Prieiga internete: https://www.vu.lt/leidyba/images/eknygos/Lietuviu_kalba_mokyklose.pdf.

Gauta 2019 12 09

Priimta 2019 12 30

BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 19

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

PUPILS’ ATTITUDE TOWARDS THE LITHUANIAN LANGUAGE: THE CONNECTION BETWEEN LANGUAGE USAGE, PROFICIENCY, AND LEARNING

Summary

The article presents the results of a 2018–2019 study aimed at identifying the most prevalent languages in pupils vernacular, showing the correlation between the pupils’ answers and their own attitudes towards Lithuanian classes as well as towards teaching the Lithuanian language and the Lithuanian language in general.

Analysis of the data has revealed that, depending on the area of usage, the daily pupils vernacular is dominated by two languages: Lithuanian and English. The Lithuanian language takes the lead (irrespective of the age and gender of pupils) in several areas: Lithuanian is the language spoken at home and the language for reading books. In other areas, such as watching films and browsing, the choice of language depends on the age, with younger pupils opting for the Lithuanian language, while seniors make a transition towards English. Notably, all pupils choose to read their books in Lithuanian. This is an important factor to note, because it is through reading that the language can be empowered.

Analysis of the self-grading of the proficiency of the Lithuanian language has showed that girls tend to give themselves higher grades for their Lithuanian language skills compared to boys. The highest self-grades of Lithuanian language skills have been observed among fourth-graders. Beginning with grade 5, the grades shift and the self-grading tends to go down. The study suggests that pupils tend to give themselves high marks in terms of their proficiency in both Lithuanian and foreign language. The main difference is that the majority – more than one-half – of pupils believe that their foreign language skills are excellent; in grading their own Lithuanian language skills, many pupils rated their Lithuanian language proficiency as good. And only a fraction of pupils across all grades believe that their Lithuanian and foreign language skills are very poor.

Investigation of the connection between the proficiency of the Lithuanian language and teaching has highlighted a strong and direct relationship between the self-grade in Lithuanian and the belief that the Lithuanian language is very difficult: pupils who rate their Lithuanian

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi | 20

doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.13

language skills as poor or very poor also say that this language is difficult, and vice-versa. The pupils’ answers have also revealed a strong tie between the self-grade in Lithuanian and the fondness for Lithuanian classes, with pupils who are failing in Lithuanian having little fondness for Lithuanian language classes, and vice-versa.

KEYWORDS: Lithuanian language, pupil vernacular, language proficiency, language usage.

AURELIJA TAMULIONIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 92 (2019)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204