DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA

Ústav slavistiky Polské akademie věd

ORCID id: orcid.org/0000-0003-0339-0879

OBLASTI VÝZKUMU: slovanská dialektologie, nářeční lexikografie, slovní zásoba polsko-východoslovanského pohraničí.

DOI: doi.org/10.35321/bkalba.2023.96.04

ZPŮSOBY PREZENTACE DIALEKTÁLNÍHO MATERIÁLU V POLSKÝCH REGIONÁLNÍCH NÁŘEČNÍCH SLOVNÍCÍCH

KLÍČOVÁ SLOVA: polská lexikografie, polské nářeční slovníky, lexikografická metodologie, amatérské slovníky.

ANOTACE

Text pojednává o polských regionálních nářečních slovnících, které vyšly v posledních několika desetiletích. Tyto slovníky, jejichž autory jsou profesionálové nebo amatéři, zaznamenávají soubory lexika z různých regionů Polska. Na základě vybraných titulů (zejména ze středního a východního Polska) jsou představeny různé způsoby prezentace nářečního materiálu s ohledem na obrazovou složku a místní kontexty.

ABSTRAKT

Text pojednává o polských regionálních nářečních slovnících vydaných v posledních několika desetiletích. Tyto slovníky, jejichž autory jsou profesionálové nebo amatéři, zaznamenávají soubory lexika z různých oblastí Polska. Vybraná hesla (zejména ze středního a východního Polska) ukazují různé způsoby prezentace nářečního materiálu s ohledem na ikonografickou složku a místní kontexty.

Polské nářeční slovníky, kterých za několik desetiletí vzniklo poměrně mnoho, jsou specifickým druhem lexikografických děl. Řídí se vlastními pravidly, a to jak pokud jde o výběr materiálu, tak o uspořádání obsahu. Mnohé z nich jsou na jedné straně výsledkem práce týmů odborníků a na druhé straně výsledkem dlouholetého shromažďování nářečního materiálu

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

71

milovníky malých domovin, lidmi bez odborné přípravy pro sestavování slovníků. V textu se zaměřím na různé způsoby zpracování regionálních nářečních slovníků vydaných v posledních několika desetiletích. Geografické uspořádání nezavádím – podstatné jsou totiž různé způsoby zdůrazňování nářečního obsahu, nikoli rozdělení na regiony. Omezuji se na představení polských nářečních slovníků, aniž bych uváděla širší kontext v podobě slovníkářské tvorby jiných zemí – to bude námětem dalšího článku.

Přehled výsledků polské nářeční lexikografie do konce 20. století podal Kazimierz Woźniak v práci Stav polské nářeční lexikografie na konci 20. století (Woźniak 2000). Pozdější práce Haliny Karaś z roku 2011 ukazuje stav lexikografie na počátku 21. století (Karaś 2011). V posledním desetiletí nevyšla publikace, která by syntetizovala současný stav polské nářeční lexikografie. Tuto mezeru do jisté míry vyplňuje text Viliji Sakalauskienė a Zofii Sawaniewské-Mochowé Litevská nářeční lexikografie na přelomu 20. a 21. století (na pozadí vybraných polských regionálních slovníků) (Sakalauskienė, Sawaniewska-Mochowa 2022).

V Polsku stále pokračují práce na Slovníku polských nářečí, který zahrnuje celé území země i nářečí za jejími hranicemi. Tento dlouhodobý záměr je úkolem pro několik dalších generací, neboť od vydání prvního sešitu v roce 1979 bylo dosud vydáno pouhých 35 sešitů až po písmeno J (hesla Jaryk–Jedyk) (SGP 1979–2023). Tento slovník má abecední uspořádání s četnými odkazy; autoři připravují hesla tradičními lexikografickými metodami. Zpracovávají jej dialektologové a vzniká v Ústavu polského jazyka Polské akademie věd v Krakově; disponuje rozsáhlým lístkovým katalogem, který je v malé míře doplňován.

Při tvorbě pravidel pro zpracování dvou dalších slovníků, jejichž materiálovým základem je lístkový katalog SGP, se vycházelo ze způsobu redakčního zpracování tohoto slovníku. Jde o Malý slovník polských nářečí (MSGP) a Slovník malopolských nářečí (SGM). V MSGP byla zavedena určitá zjednodušení, aby se usnadnilo používání slovníku čtenářům bez jazykovědného vzdělání. Proto byla vypuštěna část věnovaná tvarům a doklady k heslům jsou uváděny převážně v polském pravopisu. Výběr hesel je zde poněkud neobvyklý. Protože rejstřík lístkového katalogu SGP čítá přibližně 240 000 hesel, bylo zařazeno každé dvacáté čtvrté heslo. Výběr hesel je proto do jisté míry nahodilý.

72

BENDRINĖ KALBA | 96

SGM zahrnuje celé území Malopolska a zároveň ukazuje vazby k jiným regionům, přičemž využívá způsob označování lokalit jako výše uvedené slovníky. Četná hesla jsou ilustrována výpověďmi obyvatel regionu.

Slovníkem zpracovávaným tradičními lexikografickými metodami je Slovník slezských nářečí (SGŚ). Zaznamenává slovní zásobu slezských nářečí ve 20. století z celého Slezska, včetně Zaolší. Záměrem je vytvořit vícesvazkové dílo, které bude zahrnovat co největší množství slov typických pro slezské nářečí. Dosud vyšlo 17 svazků (La–Łyczka); po recenzním řízení je 18. svazek. Jak se uvádí v informaci o slovníku:

Lexémy zařazené do slovníku se liší od celopolských slov – čtenář v něm najde nářeční slova z aktivní i pasivní vrstvy lexika: slova ustupující v důsledku civilizačních změn, slova nově přejímaná s civilizačním pokrokem, zaniklá slova i výpůjčky (germanismy a bohemismy) (Instytut Śląski).

Slovníkem, který zaznamenává lexikum jednoho regionu, je Slovník kujavského nářečí a kultury. Připravil jej tým jazykovědkyň a jazykovědců z Bydhoště pod redakcí Zofie Sawaniewské-Mochowé (SGKK 2017). Tento diferenční slovník uvádí vedle definic slov a nářečních citátů také areály výskytu daných lexémů. Občas se objevují etymologická vysvětlení, například heslo BACIARZ, z maď. betyár „tulák, člověk stojící mimo zákon“ (SGKK 2017: 54), heslo FELOR, z něm. Fehler m „chyba, závada“ (SGKK 2017: 221).

Wart odnotowania jest Słownik dialektu knyszyńskiego (Rembiszewska 2007) opracowany przez niepolonistę, ale językoznawcę – Czesława Kudzinowskiego, autora słownika polsko-fińskiego i podręcznika do gramatyki fińskiej, ze względu na występowanie elementów różnych języków i bogactwo interesującej leksyki (por. Rembiszewska 2010). Trudno ustalić dokładny czas powstania Słownika dialektu knyszyńskiego. Kudzinowski tworzył go przez kilkadziesiąt lat, prawdopodobnie od końca lat 40. do 70. XX wieku. Słownik liczy ponad 5500 haseł. Ma on niewielki zasięg terytorialny, gdyż obejmuje obszar wsi położony wokół Knyszyna w powiecie monieckim w województwie podlaskim. Słownik C. Kudzinowskiego podaje zarówno nazwy gwarowe, jak i gwarowe postaci fonetyczne nazw ogólnopolskich oraz nazwy ogólnopolskie, np. forytować ‘kierować’, łązęta ‘obdartus’, barsc sary ‘zupa z juchy’, kawał, łapanka oraz związki frazeologiczne, np. iść

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

73

v b’ady „zápasit“, dali v nogi „utekli“. Kudzinowski ve Słowniku použil definice synonymního typu, dále definice popisného typu a definice blížící se encyklopedickým; sporadicky používá definice rozsahové. Definice jsou zřídka úplnými větami, které by zasazovaly výraz do jeho přirozeného kontextu. Někdy mají povahu hyperonyma, např. kosibaba grox „jistý hmyz“. Slovníkovou část předcházejí informace o východoslovanských a německých vlivech a tematické slovní zásobě.

Požadavek zachytit všechny jazykové variety na vícejazyčném území splňuje publikace vydaná v Instytucie Slawistyki PAN – Różnojęzyczne słownictwo gwarowe Podlasia, Suwalszczyzny i północno-wschodniego Mazowsza (RSPS 2014). Skládá se ze dvou hlavních částí. První pojednává o historii regionu s přihlédnutím k archeologickým, historickým a etnografickým skutečnostem a charakterizuje jazykové kontakty na území severovýchodního Polska. Druhou část tvoří abecedně uspořádaný slovník podle definic a celopolských ekvivalentů nářečních slov, který představuje vícejazyčný soubor nářeční slovní zásoby z uvedené oblasti. Výchozím bodem je heslo (někdy víceslovné) v polštině, v její spisovné varietě, k němuž jsou uvedeny ekvivalenty v nářečích (označené římskými číslicemi): I. polských, II. východoslovanských (běloruských, ukrajinských a přechodných bělorusko-ukrajinských), III. východoslovanských (ruských starověrců), IV. litevských. Nářeční ekvivalenty jsou zaznamenány v podobě odpovídající zdroji – objevují se tedy fonetické, pravopisné i polopravopisné zápisy. Slovník totiž využívá nejen odborné, ale také amatérské zdroje. Pokud se stejná podoba slova objevila v několika pramenných materiálech, jsou zdroje uváděny v ustáleném pořadí – podle geografického kritéria a v rámci mikroregionů podle kritéria chronologického (od nejstarších materiálů k nejnovějším). Za heslovým slovem nebo definicí jsou v hranatých závorkách uvedeny informace o tom, zda je daný denotát ilustrován.

Poněkud odlišnou metodu zpracování nářečních slovníků, obohacenou o rozsáhlý obrazový materiál, uvedl do polské nářeční lexikografie Józef Kąś svým Słownikiem gwary orawskiej (Kąś 2003, 2011). Samozřejmě nejde o novum v evropské lexikografii – v německých slovnících se již dlouho k některým heslům připojovaly mapy či ilustrace některých denotátů uvedených v heslech. Ikonografie v ně-

74

BENDRINĖ KALBA | 96

meckých slovnících měla někdy povahu zvláštní ozdoby, která zatraktivňovala grafickou úpravu publikace (srov. Knoop 2001); v některých zabírají velký prostor mapy (SdWb).

Józef Kąś vydal své vícesvazkové dílo obsahující četné fotografie – Ilustrowany leksykon gwary i kultury podhalańskiej (Kąś 2015–2019), čítající 12 svazků. Pozornost zde poutá kulturní kontext, vyznačený již v názvu (zohledněný také ve Słowniku orawskim). Dílo zaznamenává slovní zásobu (současnou i historickou) – přibližně 50 tisíc hesel – a zachycuje hmotnou i duchovní kulturu Podhalí, horského regionu na jihu Polska při severním úpatí Tater. Obsahuje také přísloví, úsloví, popisy zvyků, lidových představ a magických praktik. Citáty jsou zapisovány zjednodušeným, standardizovaným nářečním pravopisem, aby se okruh čtenářů rozšířil i o neodborníky na jazykovědu. Čistě stricte slovníkovou část doplňuje bohatý obrazový materiál uspořádaný do tematických tabulí. Například ve svazku IV byly zařazeny tyto oddíly: I Příroda, II Stavitelství, III Zemědělské hospodářství, IV Domácnost, [tabule V chybí], VI Olejna. Mlýn, VII Oděv, VIII Pastevectví, IX Včelařství, X Myslivost, rybolov, XI Kovářství, zámečnictví, XII Hudba, XIII Obřadnost, XIV Sakrum, XV Ostatní.

W kręgu metody J. Kąsia pozostaje Słownik gwary lachów sądeckich (Szewczyk 2014). Część słownikową poprzedza obszerny wstęp, zawierający założenia metodologiczne, charakterystykę etnograficzną regionu, opis stanu badań nad gwarami sądeckimi, podstawowe informacje o systemie gwary podegrodzkiej oraz zasady redakcyjne i układ haseł. Po części słownikowej zamieszczono 278 ilustracji.

Slovníkem, který má být podle záměru zároveň souborem slov a informací o kultuře dané oblasti, je Słownictwo i kultura ludowa gminy Wiśniowa (SKLW 2018) – obcí ležících v Malopolsku. Tato práce je výsledkem projektu studentů polonistiky Jagellonské univerzity pod odborným vedením dialektologů-lingvistů. Hlavní část tvoří slovník, po němž následují tematická hesla: Velikonoční zvyky – dříve a dnes, Období postu, Květná neděle, Svatý týden, Sváteční dny, Tradice spojené s vánočními svátky, Rodinné obřady, O strašidlech, čarodějných úkonech a bylinném léčitelství, Činnost partyzánů a pacifikace očima obyvatel. Celek uzavírají nářeční texty s názvem Transkripce (mj. Nářečí, Píseň, Nemoci).

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

75

Dalším slovníkem zpracovaným dialektoložkou, avšak poněkud odlišně od tradičního SGP, je Słownik gwar Lubelszczyzny (SGL 2012–2023) autorky Haliny Pelcowej (v několika svazcích ve spolupráci s týmem), který je tematickým slovníkem. Je určen nejen odborníkům, ale také všem, kdo se zajímají o lublinská nářečí užívaná obyvateli středního pásu východního Polska. I v této publikaci se projevila tendence rozšiřovat okruh čtenářů nářečních lexikonů. První svazek lublinského slovníku – Rolnictwo. Narzędzia rolnicze. Prace polowe. Zbiór i obróbka zbóż – vyšel v roce 2011, poslední svazek, XIII, v roce 2023. V každém svazku autorka zachovala abecední uspořádání. V prvních čtyřech svazcích (I – Rolnictwo…, II – Rolnictwo. Transport wiejski. Rośliny okopowe i paszowe. Gleby i rodzaje pól. Uprawa lnu i konopi. Zbiór siana, III – Świat zwierząt, IV – Sad i ogród warzywny. Budownictwo i przestrzeń podwórza) byly fotografie publikovány přímo v textu; od svazku V dále (V – Świat roślin, VI – Pokarmy, VII – Odzież i obuwie. Przędzenie lnu i tkanie płótna, VIII – Człowiek i rodzina. Higiena i choroby. Meble, sprzęty i prace domowe, IX – Przestrzeń wsi. Ukształtowanie powierzchni. Życie społeczne i zawodowe, X – Obrzędowość i obyczajowość ludowa, XI – Meteorologia i astronomia. Czas. Kolory, XII – Czynności – miary – uczucia – cechy i właściwości – inne. Teksty gwarowe. Indeks haseł) se nacházejí na konci slovníku. Heslo se skládá z heslového slova, definice, citátu a údajů o zdroji a geografickém rozšíření. U některých hesel jsou zaznamenány také závislé tvary a výslovnost. Na konci jsou uvedeny odkazy, u mnoha hesel velmi četné, např. u hesla skidacz – drapak, dziobak atd. Každý svazek obsahuje také několik map k vybraným slovníkovým heslům. Charakteristickým rysem tohoto slovníku je velmi bohatá dokumentace dokládající výskyt slova v této oblasti. Například heslo pisanka „velikonoční vajíčko malované různými barvami v barvě nebo cibulových odvarech <...>, zdobené geometrickými vzory a květinami pomocí vosku a pisátka“ má čtyři strany dokladů z dané oblasti.

Z hlediska metodologie zpracování nářečních slovníků je zajímavý Gwara Bugaja na Pogórzu (gm. Biecz, pow. Gorlice) Haliny Karaś (Karaś 2022). V této práci se spojila autorčina profesionalita a bohaté zkušenosti v oblasti lexikografie se znalostí rodného nářečí, kompetencí lingvistky a dřívější uživatelky nářečí. Jak naznačuje samotný název, publikace je jazykovou monografií obce Bugaj a jejího okolí (jihovýchod Polska). Velkou předností práce je

76

BENDRINĖ KALBA | 96

charakteristika současné situace popisovaného nářečí. Slovníkovou část předchází kapitola obsahující barevné fotografie, věnovaná lidové kultuře Východního podhůří (Biečská a Gorlická země): Lidový kroj obyvatel podhůří, Regionální kuchyně, Dům a jeho vybavení, Domácí práce, Tradiční činnosti (povolání), Výroční obřady, Rodinné obřady, Víra a pověry. Slovník obsahuje především slova odlišná od celopolské slovní zásoby. U hesel jsou kromě definic uvedeny gramatické informace a citáty s lokalizací, někdy poměrně rozsáhlé, např. DZIAMA podst. ž. ‘pokrm z mouky vařené ve vodě nebo v mléce’:

Dříve vařili dziamu z mouky ve v¹odě nebo v mléce. Dziamu vařili z pšeničné mouky, a když nebyla pšenice, tak z žitné. Za okupace dokonce z ¹ovesné ¹mouky. Paciara a dziama přece není nic jiného. Říkali tomu tak i tak, a lidé se kvůli tomu hádali. Bug. BK. U některých hesel se objevují odkazy, např. CLIWAĆ sloveso nedok. ‘lechtat’ Už mě přestaň lechtat, protože to nemůžu vydržet. Nelechtaj mě, protože to nemůžu vydržet. Bug. BK. Viz SKLIWAĆ, Srov. WYCLIWAĆ.

Slovní zásobu rodného kraje zachytila v Slovníku zagnańského nářečí další lingvistka z polonistiky Varšavské univerzity Krystyna Długosz-Kurczabowa (Długosz-Kurczabowa 2020). Slovník, který vyšel čtyři roky po autorčině smrti, obsahuje 4 tisíce hesel a je řazen abecedně. Zahrnuje slovní zásobu charakteristickou pro oblast Svatokřížských hor – Zagnańsk a okolí – z druhé poloviny 20. století.

V roce 2011 vydala Irena Maryniakowa, profesorka v Ústavu slavistiky PAN ve Varšavě, Slovník někdejší řeči obyvatel Ciechanowce a okolních podleských vesnic (Maryniakowa 2011). Tento slovník zaznamenává stav nářečí (z oblasti na pomezí Mazovska a Podlesí) v posledních dvaceti letech 20. století a na počátku 21. století; zpracovala jej rodačka z daného kraje na základě materiálu shromažďovaného po mnoho let. Sbírka má tradiční uspořádání hesel. Zaznamenána jsou mimo jiné slova omezená na malou oblast, například chabor ‘úplatek’ (v Ciechanowci se sídliště rodinných domů budované v období socialismu zlomyslně nazývalo Chaborowo), chabornik, mn. č. chaborniki ‘úplatkář’, kryjan ‘chlapec ve věku 10–12 let’.

V posledních letech zahájili pracovníci Dialektologického pracoviště Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani dlouhodobý projekt založený na spolupráci místních komunit s lingvisty při shromažďování nářeční slovní zásoby. Výsledkem této spolupráce jsou slovníky jednotlivých vesnic a okresů vydávané v edici Velkopolské

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

77

Nářeční slovníky. Obvykle mají tematické uspořádání. Dosud vyšly: Slovník jazyka obyvatel okolí Czerniejewa. Práce na poli a v hospodářství (SJMCz 2018), Slovník jazyka obyvatel okolí Pobiedzisk. Práce na poli a v hospodářství (SJMPoR 2021), Slovník jazyka obyvatel okolí Pobiedzisk. Příroda (SJMPoP 2023), Slovník jazyka obyvatel okolí Hnězdna. Svátky, víra a pověry (SJMG 2018), Hospodyně. Slovník jazyka obyvatel kolského okresu (SJMGosI 2018), Hospodář. Slovník jazyka obyvatel kolského okresu (SJMGosII 2019), V kuchyni u obyvatel Pleszewa. Slovník jazyka a kultury obyvatel pleszewského okresu (SJMPlesz 2019). V této edici vyšel také slovník týkající se jiné oblasti (na východě Polska) – Slovník obyvatel łukowské země. Práce na poli a v hospodářství (SMLuk 2019).

Určitou kuriozitou je slovník Co vesnice, to jiná písnička. Slovník nářečí Bukówce Górného ve Velkopolsku a regionu Spiše (SGBS 2014). Autoři nevysvětlili, proč sestavili právě tyto oblasti. Hodnotou této publikace je však zajímavý nářeční materiál doplněný četnými ilustracemi a nahrávkami textů z Bukówce a Spiše na CD.

Populární charakter mají slovníky vydané Státním vědeckým nakladatelstvím – Góralsko godacka (Kucharzyk 2011) a Ślónsko godka (Furgalińska 2011). Slovní zásoba je uspořádána do tematických oddílů, které obsahují kresby ilustrující lexikální materiál z jednotlivých oddílů. Definice jsou synonymické.

Samostatnou skupinu tvoří slovníky spojené s etnografickou skupinou se silnou identitou, pro niž je místní jazyk důležitým rozlišovacím znakem. Jde konkrétně o Kurpy žijící v severním Mazovsku (střední Polsko). Kurpské sdružení již řadu let usiluje o standardizaci kurpského nářečí a o popularizaci nového způsobu chápání řeči obyvatel někdejšího Zeleného a Bílého pralesa. K tomu mají mimo jiné sloužit slovníky. Vyšly tři – Slovník vybraných kurpských výrazů a názvů (SKur 2013), který obsahuje polsko-kurpskou a kurpsko-polskou část, a dvě vydání Ilustrovaného kurpského slovníku (Grzyb 2021). V roce 2018 vyšel Slovník kurpské polštiny Władysława Niksy (Niksa 2018), který shrnul materiál shromažďovaný od roku 1968. Tento dvousvazkový slovník má tradiční abecední uspořádání. V roce 2023 byl vydán Slovník kurpského dialektu, jehož autorem je Henryk Gadomski (Gadomski 2023), kurpský regionální historik, etnomuzikolog a nefilolog. Slovník obsahuje přibližně 15

78

BENDRINĖ KALBA | 96

tisíců hesel a je výsledkem spolupráce několika desítek uživatelů kurpiovského nářečí. Kromě heslových definic obsahuje gramatické informace a kontexty užití jednotlivých slov.

Dvoudílnou strukturu má také drobný Slovník varmijského nářečí. Mini verze pro každého (SGW 2021). V jedné části tvoří levou stranu heslová slova ve spisovné polštině, ve druhé části pak slova ve varmijské varietě. Zpracovali jej uživatelé varmijského nářečí (na severu Polska), kteří neměli odbornou průpravu k tvorbě slovníků. Autoři se proto patrně omezili na uvedení pouze jednoslovných, někdy několikaslovných ekvivalentů nářečních lexémů, např. v části Slova po našemu – einladunek ‘pozvání’ (SGW 2021: 20), jochkoła ‘nádrž na močůvku’ (SGW 2021: 25). Některá hesla nejsou uvedena v základním tvaru, např. broke buło ‘muselo se’ (SGW 2021: 14), szurołkoziu ‘chlapečkovi’ (SGW 2021: 47).

Do tendence amatérských regionálních nářečních slovníků, úzce spjatých s místní identitou, zapadají dva slovníčky z oblasti Mazur (bývalého Východního Pruska): Slovník mazurské mluvy / Masurische Sprache Wörterbuch (SMW 2019) (srov. Rembiszewska 2020) a Mazurská gádka. Mazurský slovník s konverzační příručkou / Masurisches Wörterbuch mit Sprachführer (MG 2020).

Za zmínku stojí také několik dalších amatérských nářečních slovníčků, kterých se v poslední době vyrojilo mnoho. Vycházejí na internetu i v tištěné podobě. Jako příklady poslouží dva slovníky z jihovýchodního Polska: Muzeum slova. Slovník lubeňského nářečí z okolí Řešova (Bielenda 2013) a Slovník nářečí Nieborowa a okolí (Baran 2015) a jeden ze severovýchodního Polska Ze supraského do našeho (Załęski 2005). První z nich je sbírka přibližně tisíce slov zaznamenaných autorem, učitelem dějepisu v obci Lubenia v Podkarpatském vojvodství. Ve slovníku převažují synonymické definice. Heslová slova jsou zapsána podle celopolského pravopisu se zohledněním fonetických rysů nářečí, například stahování samohlásek: koguciorz, chodoki, syr.

Slovník nářečí Nieborowa a okolí má podobnou mikrostrukturu jako slovník lubeňského nářečí. Definice jsou většinou synonymické, např. wrota ‘velká vrata’, wrzosz ‘špinavec’. Pozornost přitahuje hovorovost a nedostatečná sémantická přesnost v definicích některých hesel, např. w zaparte ‘na tuty’ [místo: ‘zarputile’], wtulić kogoś ‘sehnat někomu místo’, duby smalone ‘bláboly,

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

79

nesmysly, žvásty’. Homonymní hesla nejsou zřetelně oddělena, např. chrušt ‘křehké pečivo, suché větve’. Po slovníkové části následují Říkanky, přísloví, přání pro štěstí, zdraví a do nového roku a také Říkanky, rýmovačky, rozpočítadla, dětské hry.

Zmínka o tomto drobném slovníčku má ukázat, že sbírání lexika může být zároveň příležitostí k poněkud karikaturně pojatému projevu patriotismu. Kniha totiž obsahuje nejen Závěť Kaspra Aleksandra Nieborowského – zakladatele Nieborowa sepsanou 20. září 1713, ale také kapitolu Utrpení a mučednictví polského národa ve 20. století a patetickou výzvu mladé generaci.

Ze supraského do našeho. Slovník supraského nářečí Wojciecha Załęského je amatérská práce, která vznikala několik desetiletí. Její autor, výtvarník, který už mnoho let žije v Supraślu, shromažďoval nářeční materiál s mimořádnou pečlivostí. V úvodu uvádí, odkud pocházejí názvy zařazené do slovníku: „z rozhovorů zaslechnutých na ulici, v obchodě, u sousedských stolů; dodávali je čtenáři supraských novin Nazukos a známí“ (Załęski 2005: 10); zapsány byly v letech 1989–1997. Jak napovídá už název, slovní zásoba Wojciecha Załęského zahrnuje slova z městečka Supraśl nedaleko Białystoku. Pozornost přitahují místní prvky, které se v amatérských slovnících objevují poměrně často. Čistě místní charakter mají hesla v uvedeném slovníku týkající se topografie, např. Supraska – ulice v předválečném Białystoku známá tím, že na ní žilo více Židů než v Supraślu, Tatarski Gościniec – cesta ze Supraślu do Krynek; ze Supraślu směrem na Białystok vede Białostocki Gościniec, Wysranka – ulice Ulmana a Budkiewicze.

Je třeba zaznamenat také slovníky zachycující starší lexikum, které byly zpracovány v posledních několika letech. Michał Kondratiuk vydal v roce 2021 práci Materiální kultura białystocké vesnice a její proměny ve světle lidových nářečí (Kondratiuk 2021), jejíž podstatnou část tvoří Nářeční slovník obce Nomiki z poloviny 20. století. Tento slovník připravil v rukopise Stanisław Glinka (1914–2002) na základě materiálů shromážděných v obci Nomiki v okrese Sokółka v padesátých a šedesátých letech 20. století. Zachycuje polsko-běloruské nářečí. Běloruské prvky se objevují v definicích u běloruských slov, která odkazují k heslovému slovu.

Charakter rekonstruované sbírky má Nářeční slovník radomské oblasti (Kwiecień 2022), který sepsal rodák, na jehož zpracování se podílel

80

BENDRINĖ KALBA | 96

Podílel se lingvista. Zachycuje nářečí z přechodové oblasti mezi Malopolskem a Mazovskem v okolí Radomi. Některá hesla jsou doplněna černobílými fotografiemi.

Ve slovnících vydaných v posledních desetiletích jsou obzvláště zajímavé kulturní kontexty. Týkají se mimo jiné venkovské jazykové etikety. Lze to sledovat na příkladu slovníků z oblasti severovýchodního Polska. Ve Slovníku z okolí Ciechanowce se uvádí:

sam, sama 1. ‘zdvořilostní oslovení uctívané osoby, dříve v šlechtických rodinách také manželky k manželovi a manžela k manželce’ (V meziválečném období se tomu lidé vysmívali. Historka o sousedce: Večer vešel do kuchyně čeledín. Hospodyně, která už ležela v posteli, si myslela, že je to její muž, a zavolala: ať si sám vezme jídlo, stojí v kuchyni, a přijde do postele. Po nějaké době přišel manžel a uviděl, že na jeho místě leží čeledín. Strhla se velká hádka, ale čeledín se hájil tím, že takový byl pokyn hospodyně) (Maryniakowa 2011: 66);

poslouchat, poslouchá, ať poslouchá ‘žádost o pozornost – prosím, poslouchejte; ať pán (paní) poslouchá’; změnil si příjmení, tak poslouchejte, paní, změna se týká i oddacího listu Ciech.; poslouchat, to se musí nahlásit (krádež); ať poslouchá, ach, taková byla voda (Maryniakowa 2011: 69).

Ve slovníku ze Supraślu byly zaznamenány zdvořilostní formy užívané v této oblasti:

chce? – 1) chceš? 2) prosím (Lze se zeptat neosobně a vyhnout se tykání či oslovení pane/paní: – Dáte si koblihu? – Výraz prosím lze také nahradit, protože někdy vyvolává vnitřní odpor vůči přehnané zdvořilosti, velmi přímou otázkou – dá si? – vezme si? – zastaví se? Lze také použít zjednodušenou pobídkovou formu, která jemně nutí: – jen ať se nají. – jen ať si vezme. – jen ať se zastaví (Załęski 2005: 17).

Z předloženého přehledu jasně vyplývá, jak se změnil přístup ke zpracování nářečních slovníků. Převládá tendence vytvářet lexikony určené široké veřejnosti; menší důraz se klade na čistě formální pravidla a lexikografické zásady. Současná společnost, která upřednostňuje vizuální vnímání, dostává také slovníky odpovídající očekáváním čtenářů – oslovovat má nejen text, ale i ikonografické prvky. Důležitým faktorem je zařazování mimojazykových informací a kulturních a folklorních kontextů. Zdá se, že tyto nové metody práce na nářečních registrech přinesou větší užitek a přispějí k popularizaci teritoriálních variant polštiny.

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

81

LITERATURA

Baran Jacek 2015: Słownik gwary Nieborowa i okolic, Rzeszów: Bonus Liber.

Bielenda Aleksander 2013: Muzeum Słowa. Słownik gwary lubeńskiej, Lubenia: Gminna Biblioteka Publiczna w Lubeni.

Długosz-Kurczabowa Krystyna 2020: Słownik gwary zagnańskiej, Warszawa: Wydział Polonistyki Uniwersytetu Warszawskiego.

Furgalińska Joanna 2011: Ślónsko godka, Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Gadomski Henryk 2023: Słownik dialektu kurpiowskiego, Ostrołęka: Wydawnictwo Związek Kurpiów.

Grzyb Mirosław 2021: Ilustrowany słownik kurpiowski. W cudownym świecie kurpiowskiej mowy, wyd. 2 poprawione i uzupełnione, Ostrołęka: Wydawnictwo Związek Kurpiów.

Karaś Halina 2011: Polska leksykografia gwarowa, Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego.

Karaś Halina 2022: Gwara Bugaja na Pogórzu (gm. Biecz, pow. Gorlice), Warszawa: Dom Wydawniczy i Handlowy Elipsa.

Kąś Józef 2003: Słownik gwary orawskiej, wyd. 1, Kraków: Wydawnictwo Academica.

Kąś Józef 2011: Słownik gwary orawskiej, wyd. 2, Kraków: Wydawnictwo Academica.

Kąś Józef 2015–2019: Ilustrowany leksykon gwary i kultury podhalańskiej, t. I–III, Bukowina Tatrzańska–Nowy Sącz: Bukowiańskie Centrum Kultury „Dom Ludowy”, t. IV Kraków: Wydawnictwo Astraia, t. V–XII Nowy Sącz: Małopolskie Centrum Kultury Sokół.

Knoop Ulrich 2001: Wörterbuch Deutscher Dialekte. Eine Sammlung von Mundartwörtern aus zehn Dialektgebieten im Einzelvergleich, in Sprichwörtern und Redewendungen, München: Bertelsmann Lexikon Institut.

Kondratiuk Michał 2021: Kultura materialna wsi białostockiej i jej zmiany w świetle gwar ludowych XX wieku, Fundacja im. Księcia Konstantego Ostrogskiego.

Kucharzyk Renata 2011: Góralsko godacka, Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Kwiecień Marian 2022: Słownik gwarowy ziemi radomskiej, Warszawa: Narodowy Instytut Kultury i Dziedzictwa Wsi.

Maryniakowa Irena 2011: Słownik dawnej mowy mieszkańców Ciechanowca i okolicznych wsi na Podlasiu, Łomża: Łomżyńskie Towarzystwo Naukowe im. Wagów.

MG 2020: Mazurská gádká. Słownik mazurski z rozmówkami / Masurisches Wörterbuch mit Sprachführer, Szczytno: Lokalna Organizacja Turystyczna Powiatu Szczycieńskiego.

82

BENDRINĖ KALBA | 96

MSGP 2009: Mały słownik gwar polskich, red. J. Wronicz, Kraków: Lexis.

Niksa Władysław 2018: Słownik polszczyzny kurpiowskiej, t. 1–2, Ostrołęka–Wykrot: Ostrołęckie Towarzystwo Naukowe im. Adama Chętnika.

Rembiszewska Dorota K. 2007: Słownik dialektu knyszyńskiego Czesława Kudzinowskiego, Łomża: Łomżyńskie Towarzystwo Naukowe im. Wagów.

Rembiszewska Dorota K. 2010: Słownik dialektu knyszyńskiego a inne słowniczki gwarowe z obszaru Polski północno-wschodniej. – Prace Filologiczne 8, 325–340.

Rembiszewska Dorota K. 2020: „Zmierzch bezpowrotny”? O gwarze mazurskiej we współczesnych nieprofesjonalnych słownikach gwarowych. – Poradnik Językowy 3, 83–93; http://www.poradnikjezykowy.uw.edu.pl/numery/numer.php?nr=3&rok=2020.

RSPS 2014: Różnojęzyczne słownictwo gwarowe Podlasia, Suwalszczyzny i północno-wschodniego Mazowsza, I. Maryniakowa, D. K. Rembiszewska, J. Siatkowski, Warszawa: Instytut Slawistyki PAN.

Sakalauskienė Vilija, Sawaniewska-Mochowa Zofia 2022: Litewska leksykografia gwarowa z przełomu XX i XXI wieku (na tle wybranych polskich słowników regionalnych) – Acta Baltico-Slavica 46, https://journals.ispan.edu.pl/index.php/abs/article/view/abs.2823/8252.

SdWb – Sudetendeutsches Wörterbuch. Wörterbuch der Mundarten in Böhmen und Mähren-Schlesien, 1988–, von Ernst Schwarz, betreut von F. J. Beranek, H. Wolf-Beranek, H. Kühnel, N. Englisch, hrsg. von H. Engels, O. Ehrismann, München: Frank & Timme.

SGBS 2014: Co wieś, to inna pieśń. Słownik gwary Bukówca Górnego w Wielkopolsce i regionu Spisza w Małopolsce, Kraków: Wydawcy: Stowarzyszenie Rozwoju Spisza i Okolicy Wielkopolska Lokalna Grupa Działania Kraina Lasów i Jezior.

SGKK 2017: Słownik gwary i kultury Kujaw, t. 1, A–H, red. naukowa Z. Sawaniewska-Mochowa, Bydgoszcz: Wydawnictwo Uniwersytetu Jana Kazimierza.

SGL.: Słownik gwar Lubelszczyzny, red. H. Pelcowa, t. I: 2012, II: 2014, III: 2015, IV: 2016, V: 2017, VI: 2019, VII: 2020, VIII: 2020, red. H. Pelcowa, I. Gumowska-Grochot, B. Skórska, IX: 2021, X: 2022, XI: 2022, XII: 2023, Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

SGM 2018: Słownik gwar małopolskich, red. J. Wronicz, t. 1–2, wydanie 2, Kraków: Instytut Języka Polskiego PAN.

SGP 1979–2023: Słownik gwar polskich, z. 1–35, opr. przez Zakład Dialektologii Polskiej Instytutu Języka Polskiego PAN w Krakowie pod kier. Mieczysława Karasia, od t. II pod kier. Jerzego Reichana, od t. VI pod kier. Joanny Okoniowej, od t. IX pod kier. Renaty Kucharczyk, Wrocław–Kraków: Ossolineum, Instytut Języka Polskiego PAN.

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

83

SGŚ 2000–2020: Słownik gwar śląskich, red. Bogusław Wyderka, t. 1–17, Opole: Instytut Śląski, https://instytutslaski.pl/slownik-gwar-slaskich/ [20.05.2023].

SGW 2021: Słownik gwary warmińskiej. Miniwersja dla każdego, E. Cyfus, Ł. Ruch, I. Lewandowska, Olsztyn: Wydawnictwo Elset.

SJMCz 2018: Słownik języka mieszkańców okolic Czerniejewa. Praca na roli i w gospodarstwie, red. J. Kobus, M. Stępień, Poznań: Wydawnictwo: Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMG 2018: Słownik języka mieszkańców okolic Gniezna. Święta, wierzenia i przesądy, red. J. Kobus, T. Gniazdowski, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMGosI 2018: Gospodyni. Słownik języka mieszkańców powiatu kolskiego, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMGosII 2019: Gospodarz. Słownik języka mieszkańców powiatu kolskiego, red. B. Osowski, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMPlesz 2019: W kuchni u pleszewian. Słownik języka i kultury mieszkańców powiatu pleszewskiego, red. B. Osowski, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMPoP 2023: Słownik języka mieszkańców okolic Pobiedzisk. Przyroda, red. J. Kobus, A. Migdałek, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SJMPoR 2021, Słownik języka mieszkańców okolic Pobiedzisk. Praca na roli i w gospodarstwie, red. J. Kobus, A. Migdałek, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SKLW 2018: Słownictwo i kultura ludowa gminy Wiśniowa, Wiśniowa: Gminny Ośrodek Kultury i Sportu w Wiśniowej.

SKur 2013: Słownik wybranych wyrażeń i nazw kurpiowskich, H. Gadomski, M. Grzyb, T. Grec, Przasnysz: Drukarnia J.J. Maciejewscy.

SMLuk 2019: Słownik mieszkańców ziemi łukowskiej. Praca na roli i w gospodarstwie, red. J. Sierociuk, Poznań: Wydawnictwo Poznanińskie Studia Polonistyczne.

SMW 2019: Słownik mowy mazurskiej /Masurische Sprache Wörterbuch, Szczytno: Lokalna Organizacja Turystyczna Powiatu Szczycieńskiego.

Szewczyk Zenon P. 2014: Słownik gwary lachów sądeckich, Podegrodzie: Biblioteka Gminna w Podegrodziu.

Wóźniak Kazimierz 2000: Stan polskiej leksykografii gwarowej pod koniec XX wieku. – Słowiańskie słowniki gwarowe, red. H. Popowska-Taborska, Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy, 17–51.

Załęski Wojciech 2005: Z supraskiego na nasze. Słownik gwary supraskiej, Supraśl: Wydawnictwo Prymat.

Gauta 2023 09 30

Priimta 2023 11 20

84

BENDRINĖ KALBA | 96

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA

WAYS OF PRESENTING DIALECTAL MATERIAL IN POLISH REGIONAL DIALECTAL DICTIONARIES

Summary

The text discusses Polish regional dialect dictionaries published in the last few decades. These dictionaries, written by professionals or amateurs, record sets of lexis from various regions of Poland. Selected entries (especially from central and eastern Poland) show different ways of presenting the dialect material, taking into account the iconographic layer and local contexts.

Recent years have seen a change in the approach to the compilation of dialect dictionaries. There is a tendency to create lexicons aimed at a general audience, and less attention is paid to purely formal rules and lexicographical discipline. The introduction of extra-linguistic information, e.g. cultural and folklore contexts, is a significant factor.

KEYWORDS: Polish lexicography, Polish dictionaries of dialects, methodology of lexicography, amateur dictionaries.

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA

Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk

ul. Bartoszewicza 1b, m. 17, 00-337 Warszawa

[email protected]

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA

TARMINĖS MEDŽIAGOS PATEIKIMO BŪDAI LENKŲ KALBOS REGIONINIUOSE TARMŲ ŽODYNUOSE

Santrauka

Straipsnyje kalbama apie pastaraisiais dešimtmečiais pasirodžiusius lenkų kalbos šnektų žodynus. Šiuose profesionalų arba mėgėjų sudarytuose žodynuose fiksuojami skirtingų Lenkijos regionų leksikos rinkiniai. Pasirinkti įrašai (ypač iš vidurio ir rytų Lenkijos) rodo skirtingus tarminės medžiagos pateikimo būdus, atsižvelgiant į ikonografinį lygmenį ir vietos kontekstą.

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA. Sposoby prezentowania materiału dialektalnego w polskich regionalnych słownikach gwarowych

85

Pastaraisiais metais pasikeitė tarminių žodynų sudarymo metodika. Šiuo metu linkstama sudaryti plačiajai auditorijai skirtus leksikonus, mažiau dėmesio skiriant išimtinai formalioms taisyklėms ir leksikografijos metodui. Svarbų vaidmenį vaidina ir nelingvistinė informacija, pavyzdžiui, kultūros ir tautosakos konteksto pateikimas.

ESMINIAI ŽODŽIAI: lenkų kalbos leksikografija, lenkų kalbos tarmių žodynai, leksikografijos metodologija, mėgėjiški žodynai.

DOROTA KRYSTYNA REMBISZEWSKA

Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk

ul. Bartoszewicza 1b, m. 17, 00-337 Warszawa

[email protected]

86

BENDRINĖ KALBA | 96