IŠ LIETUVIŲ KALBOTYROS ISTORIJOS

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XX (1980)

V. BALAŠIS

Z PERMĚNSKÉHO ARCHIVU O K. BŪGOVI

K. Būga začal působit na Permské univerzitě hned v den jejího založení. O působení K. Būgy na této univerzitě máme poměrně málo zpráv. Několik dokumentů, které se týkají významného litevského jazykovědce a byly nalezeny v roce 1978 ve Státním archivu v Permu, může poněkud doplnit toto období jeho životopisu.¹

Myšlenka založit univerzitu v Permu se objevila již koncem 19. století. Konkrétní podnět k jejímu uskutečnění dala první světová válka. V roce 1916 vyvstala potřeba evakuovat Tartuskou univerzitu. Městská správa Permu souhlasila s jejím přijetím, avšak poté, co se ustálila fronta u Rigy, nebylo třeba tuto univerzitu evakuovat; myšlenka založit univerzitu v Permu však zůstala aktuální. Dne 12. července 1916 rozhodla Rada ministrů zřídit zde univerzitu na základě Císařské petrohradské univerzity. Dne 1. října 1916 byla otevřena permská pobočka Petrohradské univerzity. Pedagogický sbor se sestavoval z vysokých škol v Moskvě, Tartu, Kazani a Novorossijsku, jeho základ však tvořili profesoři Petrohradské univerzity. Mezi vyslanými byl i privatdocent této univerzity K. Būga.

Permská univerzita měla zpočátku pouze čtyři fakulty: historicko-filologickou, fyzikálně-matematickou, lékařskou a právnickou. K. Būga od prvního dne působil na katedře srovnávací jazykovědy Historicko-filologické fakulty. Na fakultě tehdy pracovalo devět filologů. Jak se uvádí v článku věnovaném padesátému výročí fakulty², z jejich řad později vzešli významní vědci: L. Bulachovskij, S. Obnorskij, P. Bogoslovskij a K. Būga.

Působení K. Būgy na Permské univerzitě bylo úspěšné. Pokračoval ve shromažďování materiálu pro slovník litevského jazyka, jak se předpokládá, psal opravy a doplňky k etymologickému slovníku ruského jazyka A. Preobraženského, zkoumal fonetické zákonitosti na konci slov v litevských nářečích, začal pracovat na tématu zániku jazykových prvků, které pozbyly morfologického významu, a napsal článek „Baltica v G. A. Ilinského ‚Praslovanské gramatice‘“. Jak vyplývá ze zprávy o práci na univerzitě za léta 1918–1919, K. Būga zde také shromažďoval materiál pro etymologický slovník baltských jazyků a studoval vliv slovní zásoby slovanských jazyků na jazyky baltské³.

Na Permské univerzitě K. Būga vyučoval staroslověnštinu, litevštinu, úvod do jazykovědy pro historiky, srovnávací fonetiku indoevropských jazyků, vedl proseminář k úvodu do jazykovědy, vyučoval praktický kurz sanskrtu a etymologická cvičení.

¹Autor této publikace je vděčný vedoucí Státního archivu v Permu M. A. Kiprijanové, která mu pomohla tyto dokumenty najít a umožnila mu je využít.

²Genkel M. A. a kol. Základní vědecké směry filologické fakulty od roku 1916 do roku 1966. — Vědecké zápisky. Jazykověda. Perm, 1966, č. 162.

³Zinkevičius Z., Kabelka J. Kazimieras Būga. — In: Būga K. Rinktiniai raštai. V., 1958, sv. 1, s. 47—48.

47

Ačkoli se knihovna snažila studenty zásobovat potřebnou literaturou, podmínky pro normální práci přesto nebyly. Je to patrné z K. Būgova hlášení a z historického náčrtu Permské univerzity⁴.

Zatím se nepodařilo zjistit, kdy K. Būga začal vykonávat funkci mimořádného profesora. Na zasedání Historicko-filologické fakulty⁵, které se konalo 27. října 1916 a na němž se projednávala otázka A. Voldemara ohledně jeho zaměstnání jako hodinového učitele, K. Būga ještě zastával profesorskou funkci. V seznamu zaměstnanců univerzity k 20. únoru 1917⁶ je však již ve sloupci „hodnost a funkce“ uvedeno: „vykonává funkci mimořádného profesora na katedře srovnávací jazykovědy“. Malá litevská sovětská encyklopedie (I, s. 277) uvádí, že titul mimořádného profesora byl K. Būgovi udělen na jaře 1918.

Lze dodat, že příjmení K. Būgy je v seznamech z let 1918 a k 1. lednu 1919 uváděno jako „Bugas (Buga)“. V seznamu k 1. lednu 1919 je uvedeno také bydliště K. Būgy v Permi: Zaimka, Meškovův dům, byt č. 14⁷. Jde o dnešní ústřední budovu Permské univerzity, kterou postavil obchodník Meškov a která byla roku 1916 předána univerzitě. Naposledy se jméno K. Būgy, pokud se jej podařilo dohledat, objevuje v zápisu z jednání Historicko-filologické fakulty ze 4. dubna 1919. Na tomto zasedání se volil tajemník fakultní rady. Sedmi hlasy byl tajemníkem zvolen J. Verchovskij, zatímco K. Būga a L. Bulachovskij získali po jednom hlasu⁸.

V létě 1919 byla Permská univerzita evakuována do Tomska. V Permi zůstal z vědeckého personálu pouze jeden profesor⁹. Roku 1920 byla univerzita vrácena do Permi. V témže roce se K. Būga vrátil z Tomska do Litvy.

[Zpráva o práci K. Būgy na Permské univerzitě v letech 1918–1919¹⁰]

Zastupující mimořádný profesor K. K. Buga

v akademickém roce 1918–1919 přednášel tyto kurzy:

1) staroslověnský jazyk (v obou semestrech; 3 hodiny týdně),

2) litevský jazyk (v zimním semestru; 3 hodiny týdně),

3) úvod do jazykovědy pro historiky (v letním semestru; 2 hodiny týdně).

4) srovnávací fonetika indoevropských jazyků (v letním semestru; 3 hodiny týdně),

5) proseminář k úvodu do jazykovědy pro posluchače, kteří absolvovali kurz úvodu do jazykovědy (v zimním semestru; 2 hodiny týdně),

6) praktická cvičení ze sanskrtu (v zimním semestru; 1 hodina týdně),

⁴ Пермский государственный университет имени А. М. Горького. Исторический очерк. 1916—1966. Пермь, 1966.

⁵ Státní archiv Permské oblasti (dále PSVA), f. 180, a. 1, b. 521.

⁶ PSVA, f. 180, a. 1, b. 1026.

⁷ Tamtéž, s. 532.

⁸ Tamtéž.

⁹ Permská státní univerzita..., s. 21.

¹⁰ Zpráva napsaná rukou K. Būgy je uložena ve Státním archivu Permské oblasti (f. 180, a. 1, b. 531, p. 18).

48

7) etymologická cvičení (letní semestr; 1 hodina týdně).

Praktická cvičení ze sanskrtu (četba první knihy Rgvédy) se kvůli nedostatku posluchačů nekonala.

Hodina etymologických cvičení byla využita pro kurz srovnávací fonetiky indoevropských jazyků, na jehož probrání se ukázaly tři týdenní hodiny za semestr jako nedostatečné.

Aktivně se úvodního semináře z lingvistiky účastnili L. K. Fioletova a D. V. Pokrovskij. Byly předneseny dva referáty na téma „původ slovanského spirantu x“.

Do Lingvistického semináře se v daném roce kvůli narušení vnitřního knižního trhu a absenci spojení se zahraničím dostalo zanedbatelné množství knih (30 titulů). O pravidelné výuce lingvistických předmětů nemohla být ani řeč, neboť v semináři chyběla většina nejpotřebnějších pomůcek (slovníků, gramatik, textů a příruček).

V daném roce jsem pokračoval ve shromažďování materiálů pro etymologický slovník baltských jazyků. Studium lexikálního vlivu slovanských jazyků na baltské značně pokročilo.