LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXI (1994)

OTÁZKY NORMALIZACE JAZYKA

TIINA LEEMETS

SMĚRY VÝVOJE TERMINOLOGIE V ESTONSKU

Před 20. stoletím existovaly pouze zárodky terminologie v estonštině. V estonštině vycházely učebnice pro základní školy, noviny a různé příručky z přírodních, zemědělských a lékařských věd. Používala se v nich nekoordinovaná lidová odborná slovní zásoba; termíny byly často dlouhé a popisné. Již tehdy však byla pociťována potřeba kvalitní terminologické zásoby. Ve druhé polovině 19. století se terminologické práci věnoval Estonský spolek literátů. Poměrně významná slovní zásoba, zčásti zachovaná dodnes, existovala například v medicíně, přírodních vědách, matematice, lingvistice aj. Vědeckými jazyky však byly němčina a latina.

Již v prvním desetiletí 20. století zahájily činnost terminologické komise. Zvláště intenzivní práce začala v roce 1920 po vzniku Estonské republiky, kdy se estonština stala převládajícím jazykem ve všech oblastech života, včetně vědy a vysokého školství. Uspořádaná slovní zásoba byla rychle potřebná ve všech oblastech vědy a společenského života. Během 15–20 let bylo vykonáno obrovské množství práce. Vyšlo více než 40 odborných slovníků, které obsahovaly přibližně 200 000 termínů. Většina slovníků vznikla v terminologických komisích působících při Tartuské univerzitě; existovalo i několik slovníků sestavených jednotlivci. Hlavním úkolem bylo najít estonské ekvivalenty německých a latinských termínů. Téměř ve všech komisích působil jako jazykový poradce Johannes Voldemar Veski, který vytvořil také vlastní teorii jazykové kultury.

Termíny vytvořené v uvedeném období se z velké části zachovaly dodnes. Mnohé z nich přešly do obecného jazyka, zejména v oblasti ekonomiky, politiky, práva, historie a medicíny.

Pärast Teist maailmasõda jätkati oskussõnastike väljaandmist. 1945. aastal ilmus ca 800 terminiga „Võimlemise oskussõnad“, mis jäi ainsaks 40. aastate algupäraseks sõnastikuks. 1946 a. ilmus veel vene keelest tõlgitud „Lühike filosoofiline leksikon“. Järgmisena valmis alles 1955. a „Poliitika ja majanduse oskussõnastik“, mis sisaldas 13 000 terminit. Alates 60. aastatest on ilmunud keskmiselt 4 oskussõnastikku aastas. Kokku on sõjajärgsel ajal ilmunud 133 oskussõnastikku (sh 11 tõlget), milles on esitatud ca 350 000 terminit.

Odborné slovníky vydávají kromě nakladatelství také vysoké školy, ministerstva, výzkumné ústavy, různé instituce, organizace a spolky. V roce 1988 vyšel v Helsinkách jako společné dílo estonských a finských vědců šestijazyčný slovník ochrany vod.

Od roku 1973 se v republice zpracovávají terminologické normy v souladu s normami vycházejícími z GOST. Normy uvádějí estonské termíny, jejich přípustné a nedoporučené varianty, definice a překlady do ruštiny, někdy i do dalších jazyků. Dříve odborníci připravovali návrhy norem, které poté Jazyk a literatura

78

V institutu byly jazykově upravovány. V poslední době přichází iniciativa ze strany institutu, tj. terminologové připravují návrhy a poté s odborníky projednávají jejich obsah. Normy nyní vydává odbor norem Plánovacího výboru (nově Ministerstva hospodářství) a svou povahou jde o nejpřísnější odborné slovníky.

Mitmesuguste alade terminid moodustavad olulise osa 1976. a õigekeelsussõnaraamatust.

V roce 1958 byla při Svazu novinářů založena jazyková a překladatelská sekce, která během 30 let významně přispěla k rozvoji estonské terminologie. Nová pojmenování, pro něž v jazyce dosud neexistuje ekvivalent, často jako první představuje tisk. V sekci se čas od času pořádala samostatná terminologická jednání za účasti odborníků z příslušných oborů. Terminologické otázky se projednávaly téměř na každém setkání v souvislosti s jazykovým rozborem nějaké publikace nebo v rámci dalších aktuálních jazykových problémů. Na těchto setkáních vznikaly nové myšlenky, a dokonce i termíny. Sekce se například zasloužila o vznik estonské kosmické terminologie, neboť většina pojmů z této oblasti se utvářela v době její činnosti a do jazyka se dostávala prostřednictvím tisku.

V roce 1985 začalo KKI pomocí počítače budovat terminologickou databázi. Je koncipována jako univerzální databáze. Dosud bylo vloženo 12—13 000 záznamů, především z oblasti výpočetní techniky a informatiky.

Teorií jazykové péče o odborný jazyk se v současnosti nejvíce zabývá Institut jazyka a literatury*. Rozsáhlé teoretické práce na toto téma v Estonsku publikovány nebyly. Články a příspěvky psali jak filologové, tak odborníci z jiných oborů, např. T. Erelt, R. Kull, H. Saari, U. Agur, H. Meriste, U. Mereste, U. Liivaku, H. Ots, L. Jürgenson aj. O dějinách terminologické práce, zejména o činnosti J. V. Veskiho, psali A. Veski a A. Kask. V roce 1982 vyšla kniha T. Erelta „Eesti oskuskeel“. Jde o mnohostrannou přehledovou příručku pro všechny, kdo se zabývají praktickou terminologickou prací nebo se o ni zajímají. Byly obhájeny disertační práce z terminologie — „Анализ принципов эстонской терминологии“ (H. Saari 1981), „Деривационные и семантические аспекты при формировании эстонской животноводческой терминологии“ (S. Kasepalu 1977) a „Формирование медицинской терминологии инородного происхождения в эстонском языке“ (A. Lill 1986). Terminologové se dosud vzdělávali především praxí. Studentům filologie se přednášelo několik specializovaných kurzů.

Terminologická skupina KKI také poskytuje konzultace. Odborníky učí sestavovat terminologické kartotéky a slovníky, pomáhá řešit otázky týkající se jednotlivých termínů, rediguje odborné texty a pořádá přednášky v institucích.

Zásady terminologické kultivace jsou v Estonsku od počátku tohoto století stejné a odpovídají všeobecně uznávaným požadavkům. J. V. Veski vycházel z přesvědčení, že jazyk sám obsahuje vše potřebné pro jeho systematický rozvoj. Za důležité považoval zásady účelnosti, domácího původu a systémovosti. Veski se snažil vytvářet odvozeniny a složeniny především z existujících kořenů. Používal také přípony, které se dříve vyskytovaly jen v jednotlivých nářečních slovech, například -mu, -el, -jas, -li. V současnosti

* říjen 1993 Estonský jazykový institut. (Od října 1993 — Estonský jazykový institut.)

79

jsou to produktivní přípony při tvorbě nových termínů. Veski však zároveň soudil, že kořeny se nesmějí přetěžovat. Zdrojem nových základových slov mu byla především estonská nářečí, v menší míře také příbuzné jazyky, zejména finština. Nářeční slova přitom často hláskově upravoval a dával jim významy značně odlišné od původních. Například stavební termín rõdu vznikl z nářečního slova redu „prostor mezi střechou a komorovou částí staršího estonského domu“. Změnil se význam i hlásková podoba. Slovo nugiline znamená na estonských ostrovech „nezvaný host na svatbě“, Veski je však zavedl jako zoologický termín ve významu parazit.

V roce 1923 se konal první kongres učitelů estonského jazyka, který přijal rezoluci o koordinaci gramatických termínů. Uvádí se v ní, že z paralelních pojmenování je třeba zvolit variantu, která přesněji vymezuje pojem či jev, je pokud možno krátká a snadno vyslovitelná a není těžkopádná ani zaměnitelná s jinými. Pokud se dosavadní varianty neosvědčily, je třeba vytvořit nový, vhodný termín. Všeobecně známé odborné termíny používané v počáteční výuce by měly být domácího původu. Pro odbornější pojmy se doporučovalo používat mezinárodní termín.

Stejné zásady platí i dnes. Termín musí odpovídat současné jazykové normě. Slovní zásoba příbuzných vědních oborů by měla být co nejvíce koordinována. Přednost se dává kratším variantám termínů; termín se často postupem času zkracuje, jak se jeho užívání rozšiřuje. Víceslovný popisný termín se často změnil ve složeninu a ta následně v odvozené slovo. Ve slovních spojeních a složeninách je třeba se vyhýbat zbytečným, tautologickým složkám. Stručnost však nemůže být sama o sobě cílem, pokud je na úkor srozumitelnosti.

Odvozování je v estonštině jednou z nejdůležitějších možností tvoření termínů. Příponám se přiřazují určité významy a jejich pomocí se usiluje o systémovost terminologie. Například v zoologii se přípona line používá pro označení řádu a přípona lane pro označení čeledi. Při pojmenovávání strojů a zařízení je velmi produktivní přípona ur, ale také -el a -i. Technický odborník L. Jürgenson prosazoval koncem 60. let mimořádně přísný systém užívání přípon. Doporučoval používat určité přípony například k označování strojů, materiálů, pracovníků, procesů, výsledků procesů atd. To by však bylo v rozporu s jazykovým územ a příliš by zatěžovalo stále tytéž kořeny. Je třeba se vyhýbat paronymii.

Varianty termínů se striktně neodmítají. Mohou být účelné například v publicistickém jazyce, kde slouží stylistickým potřebám. Mnohé dlouhé termíny mají hovorové zkrácené varianty, například transformaator a trafo, informatsioon a info. Druhá varianta se dnes používá dokonce častěji než plná podoba. Rozšířené jsou dvojice domácích a přejatých slov, například geograafia a maateadus, ortograafia a õigekirjutus, transport a veondus. Domácího původu by měly být především všeobecně známé termíny. Na základním stupni školy je vhodnější používat domácí termíny, na střední škole souběžně s nimi i mezinárodní. Ve vědeckém jazyce se upřednostňují mezinárodní termíny. Je třeba se vyvarovat jak zbytečného purismu, tak nadměrného užívání cizích slov.

Ve 20. a 30. letech se hledaly estonské ekvivalenty především k německým, latinským a ruským slovům. Dnes se nové pojmy dostávají do estonštiny především prostřednictvím ruštiny a angličtiny; patrný je také vliv finštiny. Existují obory, v nichž se v posledních desetiletích odborně

80

V komunikaci se estonština téměř vůbec nepoužívá, např. ve vojenství, námořnictví, letectví, na železnici, v některých průmyslových odvětvích a v diplomacii. Jazyk těchto oblastí je obzvlášť pokažený a vlastní termíny se už neznají.

Cizí slova jsou stále považována za nežádoucí. Rozvoj vědy, techniky a společnosti však neustále přináší nové pojmy. Do jazyka často nejprve vstoupí citátové slovo, které se časem přizpůsobí výslovností a pravopisem. Většinou se však na základě obsahu pojmu usiluje o vytvoření vhodného domácího termínu. V poslední době se v tisku setkáváme se slovy jako sponsor, manager ~ mänedžer, briefing, marketing, public relations ~ PR, perestroika ja glasnost. Pro mnohá z nich již byly vytvořeny vlastní ekvivalenty, ty se však v jazyce ještě nevžily. Např. u slova briefing se lze setkat se třemi variantami: s anglickým citátovým slovem, s výslovnosti přizpůsobeným briifing a s alespoň zčásti estonským složeným slovem infotund. Důležité je dbát na to, aby estonština nebyla vystavena nadměrnému vlivu jiných jazyků.

Kokkuvõtteks võib öelda, et alates 1920. aastast on terminoloogiatöö olnud eesti keelekorralduses tähtsal kohal. Tollal alustati mitmel alal peaaegu tühjalt kohalt ja tehti lühikese ajaga ära tohutu töö. Tänapäeva kirjakeeles on oskuskeel üks olulisemaid allkeeli, mis pidevalt areneb. Tekivad uued mõisted ja terved uued teadusharud nagu informaatika, kosmose uurimine jt. Täisväärtuslik rahvus- ja riigikeel peab suutma neid kõiki kajastada. Selleks on vaja nii järjepidevat oskuskeelekorraldust kui ka keele normaalset staatust suveräänses riigis.

SMĚRY ROZVOJE TERMINOLOGIE V ESTONSKU

Shrnutí

Příspěvek podává přehled rozsahu terminologické práce, jejích směrů a zásad terminologické práce v Estonsku ve 20. století. Po založení Estonské republiky (1920–1940) vyšlo více než 40 terminologických slovníků, které obsahovaly téměř 200 000 termínů. Po druhé světové válce vyšlo 133 slovníků (asi 350 000 termínů). Od roku 1973 se vytvářejí republikové terminologické normy. V roce 1985 začala v Jazykovědném a literárním ústavu vznikat terminologická banka. Již od počátku tohoto století jsou tradičním orgánem terminologické práce terminologické komise. Před válkou se teoretickým otázkám věnovala především Tartuská univerzita (zvláště významná byla činnost J. V. Veskiho), v současnosti se těmto otázkám věnuje nejvíce pozornosti v Jazykovědném a literárním ústavu.

Zásady terminologické práce zůstaly od počátku století stejné. Termín musí být v souladu s jazykovými normami platnými v době jeho užívání, být co nejkratší a jasný. Hlavními způsoby tvoření nových termínů v estonštině jsou odvozování (derivace) a skládání (tvoření složených slov). Zdrojem kořenů nových slov byla především estonská nářečí a příbuzné jazyky. Varianty termínů se nutně nezavrhovaly. Vedle sebe se užívají dlouhé termíny i jejich kratší hovorové varianty, stejně jako domácí i přejatá slova.

Národní a státní jazyk musí být schopen vyjadřovat nové pojmy, které v současnosti přicházejí do estonštiny především prostřednictvím ruštiny a angličtiny. Terminologii je nutné chránit před přílišným vlivem jiných jazyků.

SMĚRY ROZVOJE TERMINOLOGIE V ESTONSKU

Shrnutí

Příspěvek je přehledovou studií zaměřenou na směry a rozsah terminologické práce a na zásady uspořádávání terminologické slovní zásoby v Estonsku ve 20. století. Po vzniku Estonské republiky, v letech 1920–1940, vyšlo více než 40 terminologických slovníků obsahujících přibližně 200 000 termínů;

6. Lietuvių kalbotyros klausimai, XXXI

81

v poválečném období vyšlo 133 slovníků (přibližně 350 000 termínů). Od roku 1973 se sestavují republikové terminologické normy. V roce 1985 začal v Ústavu jazyka a literatury (ИЯЛ) vznikat terminologický slovník. Tradičním orgánem pro uspořádávání terminologické slovní zásoby jsou od počátku století terminologické komise. Teoretickými otázkami se v době Estonské republiky (1920–1940) zabývali především na Tartuské univerzitě (zvláště známá je činnost J. V. Veskiho). V současnosti se těmto otázkám věnuje hlavní pozornost v Ústavu jazyka a literatury.

Zásady uspořádávání terminologické slovní zásoby se v průběhu celého století podstatně nezměnily. Termín musí odpovídat jazykové normě daného období, být pokud možno stručný a zároveň jasný. Hlavními způsoby tvoření nových termínů v estonštině jsou odvozování a tvoření složených slov. Zdrojem nových kořenů byla především nářečí estonštiny a jazyky s ní příbuzné. V terminologii je přípustná variantnost. Souběžně lze užívat dlouhé termíny i jejich zkrácené varianty, domácí i přejatá slova.

Plnohodnotná národní terminologie musí odrážet nové pojmy, které se v současnosti do estonštiny přejímají především z ruštiny a angličtiny. Kromě toho je třeba dbát na to, aby terminologie nepodlehla nadměrnému vlivu jiných jazyků.