Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

Helen Myers

Go to original

Preparing document pages…

HELEN MYERS

Státní univerzita v Ohiu

Oblasti výzkumu: jazykové kontakty, historická lingvistika, sémiotika filmu a literatury.

ZPŮSOBY ADAPTACE A INTEGRACE ANGLICKÝCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

Způsoby adaptace a integrace anglických výpůjček v litevštině a ruštině

ANOTACE

Kromě toho, že se angličtina stala jazykem mezinárodní komunikace, je také největším zdrojem výpůjček pro současné světové jazyky. Přestože je přejímání z angličtiny obecně uznávaným jazykovým jevem moderního světa, o začleňování anglických výpůjček do litevštiny a ruštiny, tedy jazyků, které mají díky úzkým historickým kontaktům mnoho společných jazykových rysů, toho bylo napsáno jen málo. Cílem této studie je klasifikovat hlavní mechanismy adaptace a integrace anglických výpůjček do jazykových systémů litevštiny a ruštiny. Na základě mého výzkumu se způsoby přejímání anglické slovní zásoby do litevštiny a ruštiny v mnohém podobají. Nejběžnějším způsobem začleňování anglických výpůjček v obou jazycích je morfologická adaptace, zejména sufixace. K dalším mechanismům patří fonologická, morfofonologická a syntaktická adaptace a tvorba slov. U těchto dvou jazyků lze také rozlišit několik vzorců asimilace cizího materiálu. Podle analyzovaných údajů je morfologická adaptace produktivnější v litevštině než v ruštině. Integrace anglických výpůjček do litevštiny a ruštiny obecně odráží nejproduktivnější domácí způsoby tvoření slov v obou jazycích.

KLÍČOVÁ SLOVA: přejímání, jazykový kontakt, anglické výpůjčky, litevština, ruština.

KLÍČOVÁ SLOVA: výpůjčka, jazykové kontakty, anglická cizí slova, litevština, ruština.

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

ANOTACE

Angličtina je nejen jazykem mezinárodní komunikace, ale také největším zdrojem výpůjček pro současné světové jazyky. Ačkoli se přejímání z angličtiny stalo všeobecně uznávaným lingvistickým jevem současného světa, integrace anglických výpůjček do litevštiny a ruštiny, tedy jazyků, které mají díky úzkým historickým vazbám mnoho společných lingvistických rysů, není častým předmětem výzkumu. Cílem tohoto článku je klasifikovat hlavní mechanismy adaptace a integrace anglických cizích slov v systémech litevštiny a ruštiny. Výzkum odhaluje řadu podobností ve způsobech přejímání anglické slovní zásoby v litevštině a ruštině. Nejčastějším způsobem integrace anglických cizích slov v obou jazycích je morfologická adaptace, zejména sufixální tvoření. Mezi další způsoby integrace patří fonologická, morfonologická a syntaktická adaptace i tvoření slov. V praxi těchto jazyků se používá také několik různých způsobů asimilace cizojazyčného materiálu. Jak ukazují analyzovaná data, morfologická adaptace je produktivnější v litevštině než v ruštině. Integrace anglických výpůjček v litevštině a ruštině odhaluje nejproduktivnější domácí způsoby tvoření slov v obou jazycích.

I. ÚVOD

Angličtina se kromě toho, že je jazykem mezinárodní komunikace, stala také největším zdrojem výpůjček pro současné světové jazyky. Anglicismy pronikají do různých oblastí, největší vliv angličtiny však tradičně zaznamenávají obory, jako jsou informatika, elektronické obchodování, podnikání a mezinárodní vztahy. Navzdory tomu, že přejímání z angličtiny je všeobecně uznávaným lingvistickým jevem moderního světa, o začleňování anglických výpůjček do litevštiny a ruštiny toho nebylo mnoho napsáno.

1.1. Litevské jazykové prostředí

Litevština patří do baltské skupiny indoevropské jazykové rodiny a podle údajů, které uvádí Ethnologue (Lewis, Simons, and Fennig (eds.) 2013), jí na celém světě hovoří přibližně 4 miliony lidí. Litevština prošla menšími změnami než kterýkoli jiný jazyk indoevropské jazykové rodiny. Některé její reflexy jsou téměř totožné s těmi, které se vyskytují pouze ve vymřelých jazycích, jako jsou starořečtina, sanskrt a gótština, např. vyras ‘man’ Lt./vȳras ‘man’ Sanskrit, platus ‘wide’ Lt./platus ‘wide’ Gr., sūnus Nom. ‘son’, sūnaũs Gen. ‘son’ Lt./sunus Nom. ‘son’, sunaus Gen.’son’ Gothic¹. Jeden z nejvýznamnějších francouzských

¹ The above examples are taken from: Zinkevičius 1998.

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

lingvistů Antoine Meillet tvrdil, že každý, kdo si chce poslechnout zvuk indoevropštiny, by měl naslouchat litevskému rolníkovi.

V dějinách litevštiny nastala období, kdy byla silně ovlivněna jinými jazyky. Vědci rozlišují období germanizace, polonizace a rusifikace litevštiny. Termín „germanizace“ označuje jazykový vliv, jemuž byli vystaveni pruští Litevci, kteří žili ve Východním Prusku od 15^th století a tvořili tam největší skupinu ne německého obyvatelstva². Takzvané pruské období bylo velmi důležité, protože první tištěné texty v litevštině vyšly v Pruském vévodství v 16.–17^th století. Tyto knihy se staly základem spisovné moderní litevštiny. Porážka Řádu německých rytířů a vznik pruské německé monarchie však dostaly pruské Litevce a jejich jazyk do nepříznivé situace. Nakonec se počet litevského obyvatelstva v Prusku značně snížil v důsledku moru a následného vystěhovalectví do Německa během 18.–20^th století. Politika germanizace byla v 19^th století zpřísněna. Na počátku 20^th století zůstala litevská většina pouze severně od řeky Němen a v oblastech jižně a jihozápadně od ní.

Termín „polonizace“ označuje období Polsko-litevského soustátí, které vzniklo roku 1569 mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím a trvalo až do roku 1795. V této době byla litevská šlechta polonizována a její příslušníci se považovali za Poláky litevského původu (Zinkevičius 1998: 256). Polština se stala dominantním jazykem, zatímco litevština byla považována za pohanský jazyk a ve školách, kostelech, politice atd. byla potlačována. V této době litevštinu nadále užívali pouze rolníci. Zinkevičius uvádí případy, kdy byli rolníci trestáni za to, že se modlili litevsky (256).

Když soustátí na konci 18^th století ztratilo politickou dominanci a bylo rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko, největší část Litvy se stala součástí Ruské říše. Carská vláda zavedla řadu rusifikačních opatření, včetně zákazu litevského tisku, a Litva se stala součástí nové ruské správní oblasti zvané Severozápadní kraj. Litevský stát byl obnoven roku 1918 po první světové válce (259).

Litevština si dosud dokázala zachovat své archaické rysy i v době nejtvrdšího podmanění jinými jazyky, zejména polštinou, němčinou a ruštinou. Někteří vědci však vyjadřují vážné obavy ohledně současného

² Historické informace o litevském jazyce vycházejí z publikace Zinkevičius 1998.

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

denní anglické výpůjčky do litevštiny (The Society of Lithuanian language 1993; Klimas 1994). V posledních desetiletích se v litevštině začaly objevovat stovky anglicismů, zejména v hovorové mluvě mladších obyvatel měst. Mnohé z těchto anglicismů se nejprve rozšířily prostřednictvím hudby, tj. písní, desek, CD, videí, rozhlasu, televize a filmů, stejně jako díky návštěvám rockových kapel ze Západu. Různé litevské noviny, časopisy a populární ilustrované magazíny otiskovaly články vyzývající redaktory, novináře, spisovatele, televizní a rozhlasové hlasatele, aby zastavili příliv anglických výpůjček do litevštiny, které se objevovaly téměř ve všech oblastech života (Klimas 1994). Znepokojení lingvisté se snaží předvídat, zda litevština dokáže odolat tak intenzivnímu vlivu angličtiny a zachovat si své jedinečné archaické rysy.

1.2. Ruské souvislosti

Ruština, historický soused baltských jazyků, se ocitla v podobné situaci, když po politickém a kulturním otevření Ruska mezinárodní výměně po pádu Sovětského svazu zaplavily anglicismy její domény. Ruština patří do východoslovanské skupiny jazyků a na celém světě jí mluví přibližně 162 milionů lidí (Lewis, Simons, and Fennig (eds.) 2013). Výraz „Runglish“, který ruští kosmonauti poprvé vytvořili v roce 2000 pro označení komunikace s americkými kolegy na Mezinárodní vesmírné stanici (“The Expedition One Crew”), se nyní široce používá k popisu nebezpečného pronikání angličtiny do všech oblastí ruského života, což představuje znepokojivou hrozbu pro čistotu jazyka Puškina, Tolstého a Dostojevského. Význam tohoto procesu zdůrazňuje ustanovení federálního zákona Ruské federace „O státním jazyce Ruské federace“, podepsaného ruskou vládou v roce 2005 (rg.ru), které zakazuje používat v ruštině jako státním jazyce cizí slova, pokud tato slova nemají ruské ekvivalenty. K dalším vládním opatřením, jejichž cílem bylo zvýšit zájem veřejnosti o ruštinu a její čistotu, patřilo vyhlášení roku 2007 Rokem ruského jazyka (Newsru.com).

1.3. Cíle

Během dlouhého období společného historického vývoje po oddělení od indoevropské jazykové rodiny vytvořily baltské a slovanské jazyky mnoho společných inovací, které jsou v těchto jazycích přítomné dodnes. V této studii se pokouším zjistit, zda litevština a ruština používají podobné mechanismy začleňování anglických výpůjček do svých jazykových systémů. Ve výzkumu využívám materiály různých žánrů, které se nacházejí v rozsáhlém korpusu

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

online psaných textů, jako jsou online noviny, blogy, fóra, technologické stránky a odborné články. Protože internet nepochybně odráží nejnovější jazykové interakce mezi různými jazyky, umožňuje rozpoznat po sobě jdoucí fáze adaptace cizích slov v cílových jazycích. Na základě sledování anglicismů začleněných do online komunikace vymezuji nejběžnější vzorce integrace anglických výpůjček v litevštině a ruštině a porovnávám je, abych určil podobnosti a rozdíly ve způsobech, jimiž tyto jazyky adaptují anglické výpůjčky.

Vzhledem k tomu, že litevština a ruština mají mnoho společných rysů ve svých flektivních a slovotvorných systémech, předpokládám, že mechanismy integrace anglických výpůjček v těchto jazycích budou rovněž vykazovat mnoho podobností.

II. SPOLEČENSKÉ MOTIVACE ANGLICKÝCH LEXIKÁLNÍCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

Podle klasifikace Weinreicha, kterou přejala řada badatelů zabývajících se jazykovým kontaktem, existují dvě hlavní společenské motivace lexikálních výpůjček: potřeba a prestiž. Moderní rozvoj technologií, médií, obchodu a rockové hudby na Západě, zejména v Americe, a jejich šíření po celém světě v posledních desetiletích vyvolaly potřebu „označovat nové věci, osoby, místa a pojmy“ (Weinreich 1968: 56). Modernizace společností neustále vytváří potřebu obohacovat jazyky o nové prostředky. Nové výpůjčky z angličtiny zaplavují mnohé světové jazyky včetně litevštiny a ruštiny a zaplňují mezery v jejich slovní zásobě (Winford 2010: 38).

V následujícím příkladu (1) integrace anglického výrazu „multimedia“ v litevštině a ruštině nepředstavuje pouze lexikální výpůjčku, ale především odráží převzetí celého pojmu „používání, zahrnování či obsáhnutí několika médií“ (Meriam-Webster).

(1) multimedija (Lt.) / mul’timedia (Rus.) „multimédia“

Ne vždy je jasné, co motivuje výpůjčku. V některých případech vypůjčené slovo nahrazuje domácí slovo se stejným významem. Příklad (2) ukazuje, jak anglická výpůjčka daiver nahrazuje ruské nyrjal’ščik se stejným významem.

(2) daiver (Rus.) „potápěč“ – nyrjal’ščik (Rus.) „potápěč“

Pojem potápění existoval v ruštině již od dávných dob, a proto pro něj existovalo slovo označující tento pojem. Ve skutečnosti mnoho slovanských

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

jazyky mají varianty kořene nyr-/nir- ve slovech označujících předměty či činnosti související s potápěním, např. nyrka (Blrs.) „druh kachny“ (Носовичъ 1984: 343); wynurzyć (Pol.) „vynořit se“ (Vasmer Etymological Dictionary), Cro. ponirati „klesat / mizet“ (Bujas 2008: 1112) atd. Skutečnost, že tento kořen existuje i v dalších jazycích slovanské rodiny, svědčí o jeho praslovanském původu. Je zřejmé, že přejímka daiver nevznikla z potřeby. Ani prestiž se v tomto případě nezdá být pravděpodobnou motivací, neboť v současné ruštině neexistuje tendence nahrazovat obecnou slovní zásobu jejími anglickými protějšky. Přejímka daiver se však v poslední době v některých oblastech stala stále populárnější a dokonce frekvencí užití předstihla domácí ruské slovo nyrjal’ščik. Podle Ruského národního korpusu (stav k 26. srpnu 2013) se daiver vyskytuje 4krát v beletristických i odborných literárních textech a 54krát v novinách, zatímco nyrjal’ščik bylo použito 50krát v literárních textech a pouze 33krát v novinách. Ve většině kontextů označuje daiver „potápění jako povolání“, zatímco domácí výraz nyrjal’ščik má obecnější užití a může označovat jak „profesionálního potápěče“, tak „toho, kdo se potápí pro radost či jako koníček“. Tento rozdíl je však jemný a lze najít kontexty, v nichž je daiver téměř synonymní s nyrjal’ščik (3):

(3) A akvalang dajut tem, u kogo est’ sertifikat daivera–ljubitelja. „Aqualung dostávají ti, kdo mají certifikát amatérského potápěče.“

Domnívám se, že nahrazování ruského slova nyrjal’ščik a dalších domácích slov nemusí být nutně motivováno prestiží, nýbrž spíše obecnou tendencí ke zjednodušování jazyka.

Podobné příklady lze najít i v litevštině. Například anglická přejímka brauseris (Lt.) „prohlížeč“ se často používá místo domácího výrazu nar ykle (Lt.), který původně znamenal „překážka v řece k chytání ryb, síť“, avšak s rozvojem technologií se začal užívat také ve významu „prohlížeč“. Litevský vyhledávač google.lt (stav k 26. srpnu 2013, http://www.google.lt/#fp=a5f7ece00357cd65&q=brauseris) vrátil 514 000 výskytů výrazu brauseris, který litevské webové stránky používají ve významu „prohlížeč“, a 1 080 000 výskytů výrazu naršyklę, z nichž většina je užita ve významu „prohlížeč“, např. Naršyklė „Firefox“ „prohlížeč Firefox“, a některé ve významu „síť k chytání ryb“, např. Iš naršyklės atnešė aukšlių „(oni) přinesli oukleje ze sítě“. Je pravděpodobné, že některé oblasti, v tomto případě oblast technologií, přejímají anglická slova nejen z potřeby „zaplnit mezery ve svém lexiku“ (Winford 2010: 38), ale také v důsledku obecné tendence mluvčích různých jazyků užívat určitý druh univerzální terminologie, která usnadňuje komunikaci.

Otázka, která z analýzy této situace vyplývá, zní, zda obě slova, přejímka i domácí lexém, přežijí. Podle Weinreicha,

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

přejímání cizích slov, která nepředstavují nový pojem, a proto zdvojují existující slovní zásobu, vyvolává zmatek v užívání; ten je obvykle omezen na počáteční fáze jazykového kontaktu (Weinreich 1968: 54). Nakonec může být jeden z výrazů opuštěn, nebo mohou v jazyce zůstat oba, každý v pevně vymezeném okruhu kontextů.

III. TYPY PŘEJÍMEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

Než budeme moci analyzovat anglické přejímky v litevštině a ruštině, je důležité vyjasnit terminologii, která bude použita k vymezení přejímání a jeho typů.

Přejímání se tradičně odlišuje od interference neboli transferu, který souvisí s osvojováním druhého jazyka (Winford 2010). Při přejímání jsou prvky z nedominantního výchozího jazyka (SL) prostřednictvím mluvčích přenášeny do jazyka příjemce (RL), který je pro tyto mluvčí jazykem dominantním neboli primárním; jde tedy o aktivní roli mluvčích jazyka příjemce (RL agentivity) (Winford 2005: 377). Přejímání obvykle zahrnuje slovní zásobu a někdy také strukturní prvky. Přejaté jednotky procházejí určitou mírou asimilace a plně se začleňují do jazykového systému jazyka příjemce. Jejich reprodukce nevyžaduje, aby mluvčí znali výchozí jazyk. Neasimilované jednotky se naproti tomu často označují jako střídání kódů (Loveday 1996; Myers-Scotton 2003) a obvykle vyžadují bilingvismus i vědomou pozornost ze strany mluvčích. Haugenova typologie (1950: 212) rozděluje přejímky na importaci a substituci podle přítomnosti či nepřítomnosti příznaků cizosti. Když mluvčí ve přejatých slovech nahrazují morfémy, prokazují tím, že rozpoznávají ekvivalenci mezi těmito morfémy (213). Haugenova typologie však nezahrnuje fonologickou imitaci. Lexikální přejímky se obvykle adaptují nejen na morfologické, ale i na dalších úrovních, až se stanou nerozeznatelnými od domácího materiálu (Winford 2005). V této práci vycházím z typologie navržené van Coetsem a podporované mnoha současnými lingvisty, kteří popisují přejímání jako dynamický proces imitace a adaptace, nikoli jako jeho konečné výsledky. Van Coetsem popisuje imitaci jako „primární mechanismus“ přejímání, který vytváří aproximaci jednotky výchozího jazyka (van Coetsem, citováno podle Winforda 2005). Po imitaci často následuje adaptace, která přejatému slovu přiřazuje jazykové rysy typické pro danou slovní třídu v jazyce příjemce. Výsledkem tohoto procesu jsou „přímé“ přejímky a hybridní přejímky, jež představují přírůstky do jazyka příjemce v různých fázích své integrace, aniž by ovlivňovaly jazyk příjemce

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

struktury. Většina anglických výpůjček v litevštině a ruštině spadá do kategorie „přímých“ výpůjček a výpůjčních hybridů. Příklady (3) a (5) ilustrují „přímé“ výpůjčky, které jsou začleněny do přijímajících jazyků ve své „čisté“ podobě, bez úprav s výjimkou přidání flektivních afixů vyjadřujících shodu v rodě, pádě a čísle. Příklady (4) a (6) jsou výpůjční hybridy a dokládají proces připojování derivačních sufixů k vypůjčenému kmeni, aby vypůjčená jednotka zapadala do kategorie výpůjček. V případě brutal’nost’ (Rus.) (příklad 4), odvozeného z anglického „brutality“, je sufix -NOST’- značkou abstraktního podstatného jména ženského rodu a je synonymní s anglickým sufixem -ITY- ve slovech jako „mortality, partiality“ atd. Litevský sufix -AV- ve slově finansavo „financoval“ je modifikovanou podobou slovesného sufixu -AU-, který před samohláskou přechází v -AV-.

(3) prediktor (Rus.) „prediktor“ – přímá výpůjčka

(4) brutal’-NOST’ (Rus.) „brutalita“ – výpůjční hybrid brutal.Podst.Jm.Abstr.Ženský rod.

(5) singl-AS (Lt.) „single (CD)“ – přímá výpůjčka singl.Podst.Jm.Mužský rod.Nom.Sg

(6) finans-AV-O (Lt.) „financoval“ – výpůjční hybrid finans.Sloveso.Minulý čas.Sg

V litevštině a ruštině se vyskytují také další typy lexikálních výpůjček, například výpůjční posuny, nejsou však tak četné jako výpůjčky. Příklady (7) a (8) ilustrují ruské a litevské kalky anglického slova „skyscraper“. V litevském případě (příklad 8) se k propojení přeložených kořenů dang- „nebe“ a -raižis „škrabák“ používá samohláska /o/.

(7) nebo-skrėb (Rus.) „mrakodrap“ – kalk (doslovný překlad) sky-scraper

(8) dang-o-raižis (Lt.) „mrakodrap“ – kalk (doslovný překlad) sky-o-scraper

Pro vyjadřování pojmů převzatých z angličtiny používají litevština i ruština také novotvary, které mohou sestávat pouze z domácích slov nebo morfémů, případně z kombinací domácího materiálu s cizími složkami. Motivaci těchto novotvarů nelze vždy vysvětlit. Na základě typologií vypracovaných Haugenem a Winfordem představuje následující příklad (9) čistě domácí novotvar, kterým se v ruštině označuje znak „@“, jenž se v angličtině vyslovuje jako prostorová předložka „at“. Není vůbec jasné, proč se Rusové rozhodli použít zdrobnělinu podstatného jména „pes“ ve významu znaku @, v jiných jazycích však existuje mnoho příkladů pojmenování tohoto znaku podle zvířat.

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

jazycích také. Například maďarsky se mu říká „červ“, finsky „kočka“, řecky „kachna“ a korejsky „hlemýžď“³.

(9) sobač-K-A „zavináč“ – domácí výtvor

Pes.Podstatné jméno.Deminutivum-ženský rod.Nom.Sg

Hybrid creations, which are bilingual in nature (Haugen 1950) and involve transfer of some structural patterns of the recipient languages, represent productive type of word formation in both Lithuanian and Russian. Hybrid in example (10) from Lithuanian is a fixed noun phrase, which consists of the native head noun svetaine ‘guest-room’ and the borrowed modifier interneto, which is adapted to the Lithuanian agreement system through the addition of the native inflectional affix -o which denotes masculine singular noun in genitive case.

(10) internetO svetaine (Lt.) „webová stránka“ – hybridní výtvor

internet.Masc.Gen.Sg.-pokoj pro hosty

Příklad (11) ilustruje složený hybrid z ruštiny, který se skládá z přímé výpůjčky dip „dip“ a domácího výrazu namazka „pomazánka“ – podstatného jména ženského rodu první deklinace zakončeného na –a, které jakožto řídící člen této složeniny určuje její skloňování.

(11) dipnamazka (Rus.) „dip“ – složený hybridní výtvor

dip-pomazánka

IV. FONOLOGICKÁ, MORFOFONOLOGICKÁ, MORFOLOGICKÁ A SYNTAKTICKÁ INTEGRACE PŘEJATÝCH SLOV

IV.1. Fonologická integrace

Míra, do jaké se přejímky přizpůsobují jazykovému systému recipientního jazyka, závisí na tom, jak dlouho se přejímka v jazyce používá, a na dalších sociologických faktorech. Samotný čas však rychlost asimilace neovlivňuje; ovlivňuje četnost používání, která míru asimilace zvyšuje (Holden 1976). Aby se přejímky plně integrovaly, procházejí řadou hláskových změn, které je přizpůsobují fonologickému systému cílového jazyka.

³ Компьютеры и жизнь. «Собачка» @: Мифы и реальность», accessed August, 27, 2013, http://articles.org.ru/blog/item/170

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

Následující příklady (1–8) ilustrují několik rozpoznatelných vzorců fonologické adaptace anglických přejímek v litevštině a ruštině:

1. Anglická téměř otevřená přední samohláska [æ] se v ruštině mění buď na střední centrální [ə], nebo na otevřenou nezaokrouhlenou přední [a]:

(12) estAblishment (Engl.) – istEblišment (Rus.): [æ] → [ə]

(13) artifAct (Engl.) – artefAct (Rus.): [æ] → [a]

2. Anglická otevřená zadní samohláska [ɔ] se v ruštině mění na zavřenou střední zadní [o]:

(14) shOpping (Engl.) – shOping (Rus.): [ɔ] → [o]

3. Anglický diftong [əu] se v ruštině rovněž mění na [o]:

(15) discOUnt (Engl.) – diskOnt (Rus.): [əu] → [o]

4. Anglická střední centrální samohláska [ə] se v litevštině mění na zavřenou přední [i]:

(16) bUsinEss (Engl.) – bIznIs (Lt.): [ə] → [i]

5. Anglická aproximanta [w] se v ruštině mění na labiodentální frikativu [v]:

(17) Wok (Engl.) – Vok (Rus.)

6. Znělé koncové souhlásky v anglických přejatých slovech v ruštině podléhají odznělení, tj. [d] → [t]:

(18) branD (Engl.) – brenD (Rus.): [d] → [t]

7. Palatalizované souhlásky často ztrácejí palatalizaci, tj. [n’] → [n]:

(19) dimiNutive (Engl.) – dimiNutiv (Rus.): [n’] → [n]

8. Palatalizace nepalatalizovaných souhlásek před předními samohláskami je dalším běžným vzorcem fonologické adaptace anglických přejatých slov v ruštině, tj. [l] → [l’]:

(20) pLease (Engl.) – pLiz (Rus.): [l] → [l’]

Většina výpůjček ztrácí své fonologické znaky cizosti a přizpůsobuje se domácímu systému výslovnosti přijímajícího jazyka. Někdy si však, zejména v počátečních fázích integrace, přejatá slova zachovávají fonologické podoby, které měla ve výchozím jazyce, přestože jsou tyto podoby v rozporu s domácími normami. Dokládají to příklady (21) a (22), v nichž souhlásky [r] a [z] zůstávají před přední samohláskou [e] tvrdé, ačkoli ruská fonologie na této pozici vyžaduje palatalizaci souhlásek. V případě přejatého slova juzer se však v ruštině již vyskytují obě varianty [z], tvrdá i měkká

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

což dokládá postupné směřování jazyka k fonologickému přizpůsobování přejatých slov domácím jazykovým normám.

(21) spRead (Engl.) – spRed (Rus.): [r] → [r] (podle domácích norem by mělo být [r] → [r’])

(22) uSer (Engl.) – juZer (Rus.): [z] → [z] (mělo by být [z] → [z’])

IV.2. Morfofonologická adaptace

Aby se některé výpůjčky plně začlenily do domácích jazykových systémů ruštiny nebo litevštiny, procházejí současně fonologickými i morfologickými změnami. Mezi nejproduktivnější fonologické procesy patří znělostní a neznělostní asimilace či palatalizace souhlásek, redukce samohlásek v nepřízvučných pozicích a náhrada samohlásek podle pravidel domácí fonologie. Změny na morfologické úrovni obvykle zahrnují přidání domácích flektivních a/nebo derivačních sufixů, aniž by se měnila slovní třída.

(23) educational (Engl.) – edukac-IN-IS (Lt.) – fonologická adaptace: regresivní palatalizace [t] → [s’] před přední samohláskou [i]; morfologická adaptace: přidání adjektivního sufixu -IN- a flektivního sufixu -IS, který se v litevštině tradičně používá k označení přídavných jmen mužského rodu v jednotném čísle v nominativu.

(24) tranSaction (Engl.) – tranZakc-IJA (Rus.) – fonologická adaptace: znělostní změna souhlásky [s] na [z] před samohláskou; morfologická adaptace: přidání flektivního sufixu -IJA k označení podstatného jména ženského rodu s kmenem na -ja v nominativu jednotného čísla.

(25) converSion (Engl.) – konverT-AC-IJA (Rus.) – fonologická adaptace: náhrada postalveolární frikativy [ʒ] ve výpůjčce dentální závěrovou souhláskou [t]; morfologická adaptace: přidání sufixu -AC-, který označuje podstatné jméno ženského rodu. Tento morfologický prvek je v ruštině velmi produktivním vzorcem a lze jej nalézt také ve slovech annotacija (Rus.) „anotace“, reputacija (Rus.) „pověst“, dissertacija (Rus.) „disertace“ atd.

IV.3. Morfologická adaptace

Na základě údajů analyzovaných v této studii se morfologická asimilace jeví jako nejproduktivnější způsob integrace anglických výpůjček v litevštině i ruštině. Ve většině případů se k vypůjčenému jmennému základu přidávají afixy, aby vznikl neologismus náležející k jiné morfologické třídě, nebo aby se slovo převedlo do jiné sémantické skupiny, aniž by se změnila jeho slovní třída. Litevština i ruština používají derivační sufixy i prefixy, ale má analýza ukazuje, že v obou jazycích je sufixace jako způsob adaptace výpůjček mnohem produktivnější než prefixace.

(26) brutal’-NOST’ (Rus.) „brutalita“, virulent-NOST’ (Rus.) „virulence“

(27) diminutiv-N-Y (Rus.) „zdrobnělina.AD“.

Straipsniai / Articles

H E L E N M Y E R S

(28) NE-diskont-IROVA-NN-YI (rus.) „nediskontovaný (částka)”

(29) internet-IN-IS (lit.) „týkající se internetu”

(30) finans-AV-O (lit.) „financoval.Verb”

(31) finans-AV-IM-AS (lit.) „proces financování”

(32) monitor-AV-O (lit.) „monitoroval.Verb”

(33) monitor-AV-IM-AS (lit.) „proces monitorování”

(34) AT-kod-UO-TI (lit.) „dekódovat”

Příklady (26–34) ilustrují rozmanité morfologické prostředky, jimiž litevština a ruština začleňují anglické výpůjčky do svých jazykových systémů. Podstatná jména v příkladu (26) jsou adaptována přidáním přípony -NOST’-, která označuje abstraktnost podstatného jména analogicky k ruským výrazům vozmožNOST’ „možnost”, sposobNOST’ „schopnost”, pokorNOST’ „pokora” atd.; je synonymní k anglickým jmenným příponám -ITY a -ENCE, jako například ve slovech „mobility, excellence” apod. Příklad (27) představuje odvozené přídavné jméno vytvořené přidáním ruské adjektivní přípony -N- k jmennému kmeni přímo vypůjčeného podstatného jména diminutio (rus.) „zdrobnělina.Podst.jm.”. Stejný proces, avšak v litevštině, ukazuje příklad (29). V příkladech (30) a (32) mění přidání slovesné přípony -AV- podstatné jméno ve sloveso, zatímco slovesná koncovka -O označuje minulý čas. Jmenné kmeny v těchto příkladech, finans- a monitor-, se však v litevštině dále vyvíjely a přidáním jmenné přípony -IM- se z nich stala slovesná podstatná jména (31, 33). Flektivní koncovka -AS označuje mužský rod, jednotné číslo a nominativ. Litevské sloveso atkoduoti „dekódovat” v příkladu (34) vzniklo současným přidáním domácí slovesné přípony -UO- a předpony AT-, která je synonymní k anglickým předponám de- a re- ve významu „zvrátit účinek nějakého děje nebo děj zopakovat”, jako například v litevských slovech atsukti „vyšroubovat”, atgaivinimas „oživení”, atgyti „ožít” atd.

Příklad (28) představuje mezi výše uvedenými příklady nejsložitější případ adaptace, při němž vypůjčený jmenný kmen diskont (rus.) „sleva” prošel procesem přidání záporné předpony ne- a řetězce přípon: slovesné přípony – IROVA- a příčestní přípony -NN-

IV.4. Syntaktická adaptace

IV.4.1. Ukazatele syntaktické shody

Většina anglických výpůjček se syntakticky začlenila do litevského a ruského jazykového systému připojením domácích flektivních koncovek, které vyjadřují rod, číslo, pád a čas. Příklady (35–40)

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X X

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

ilustrují různé ukazatele v ruštině a litevštině, které vyjadřují syntaktickou shodu vypůjčených podstatných jmen, přídavných jmen a sloves.

(35) džynsY (Rus.) „džíny“ (–Y je ukazatel nom./ak. mn. č. podstatného jména)

(36) bekgraundOV (Rus.) „(těch) pozadí“ (–OV je ukazatel gen. mn. č. podstatného jména mužského rodu)

(37) autsaiderIS (Lt.) „outsider“ (–IS je ukazatel nom. j. č. podstatného jména mužského rodu)

(38) biznesmanAMS (Lt.) „podnikatelům“ (–AMS je ukazatel dat. mn. č. podstatného jména mužského rodu)

(39) moderavO (Lt.) „moderoval“ (–O je ukazatel slovesa v minulém čase)

(40) volatil’nYMI (Rus.) „(s) volatilním“ (–YMI je ukazatel instr. mn. č. přídavného jména)

IV.4.2. Dvojí označení množného čísla

Některé přejaté substantivní výrazy v ruštině vykazují dvojí označení množného čísla:

(41) kukisY (Rus.) „sušenky.Pl“

(42) maﬁnsY (Rus.) „muffiny.Pl“

Obě substantiva v příkladech (41) a (42) byla opatřena ruským markerem množného čísla –y, přičemž si zachovala anglický marker množného čísla –s. Podobný jev u mluvčích americké litevštiny popsal Lionginas Pažūsis (1982: 325). Podle něj si mluvčí buď neuvědomují plurálovou hodnotu anglické přípony –s, nebo ji možná zanedbávají a považují ji za součást přejatého kmene:

(43) byncAI (Lt.) „fazole.Pl“

(44) šiusAI (Lt.) „boty.Pl“

V příkladech (43) a (44), převzatých z Pažūsis (1982), se kmenům, které si zachovávají anglický marker množného čísla –s, připojuje litevská přípona množného čísla –ai. V ruštině mají některá anglická přejatá slova obě varianty plurálu – s anglickým markerem množného čísla –s (41–42) i bez něj (45–46):

(45) maﬁny (Rus.) „muffiny.Pl“

(46) kuki (Rus.) „sušenky.Pl“

V litevštině i ruštině se u některých přejatých slov tvoří singulár přímým převzetím jejich původního plurálu, obvykle s připojením markeru syntaktické shody v litevštině:

(47) kukis (Rus.) „sušenka.Sg“

(48) rimpsAS (Lt.) „kreveta.Sg“

Na základě výše citované Weinreichovy teorie lze soužití přejatých slov s dvojím i bez dvojího označení množného čísla v litevštině a ruštině, stejně jako

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

Varianty přejatých jednotlivých podstatných jmen založené buď na převzetí původních tvarů jednotného čísla, nebo množného čísla naznačují počáteční fázi přejímání, která nakonec povede k ustálení preferovaných tvarů.

IV.5. Podobnosti a rozdíly při integraci výpůjček z angličtiny do litevštiny a ruštiny

Vzhledem k silně flektivní povaze litevštiny a ruštiny a mnoha společným jazykovým rysům, které se vyvinuly diachronně, existuje mnoho podobností v tom, jak tyto jazyky začleňují anglické výpůjčky. V obou jazycích tvoří většinu přejatých výrazů podstatná jména, jimž se přiřazují značky syntaktické shody charakteristické pro jazyk příjemce. Funkční morfémy, jako jsou afixy, se přejímají velmi zřídka; místo toho se k jmenným kmenům obvykle připojují domácí prvky měnící slovní druh, aby se vytvořila odvozená slova.

Přesto lze rozlišit přinejmenším několik vzorců, podle nichž litevština a ruština asimilují anglické výpůjčky. Především příklady analyzované v této studii ukazují, že litevština používá domácí jazykové prostředky častěji než ruština, a mnoho anglických výpůjček, které jsou v ruštině poměrně běžné, se proto v litevštině nevyskytuje. Příklady (49–52) ilustrují případy, kdy litevština používá domácí jazykové prostředky, zatímco ruština přizpůsobila přejatá slova k vyjádření téhož pojmu. Jde však o předběžné tvrzení, které vyžaduje podrobnější statistické ověření.

(49) ‘uživatel’ – juzer (Rus.) – vartotojas (Lt.)

(50) ‘webová stránka’ – veb-sajt (Rus.) – interneto svetaine (Lt.)

(51) ‘pavouk’ (internetový termín) – spajder (Rus.) – voras (Lt.)

(52) ‘vedoucí’ – supervajzor (Rus.) – prižiūrėtojas (Lt.)

Dalším zřetelným rozdílem je, že ruština často používá přímé výpůjčky s nulovou koncovkou, zatímco litevská podstatná jména nulové koncovky obvykle nemají, a výpůjčky proto dostávají domácí značky syntaktické shody připojené k přejatým kmenům (53).

(53) stritreiser (Rus.) – stritreiseris (Lt.) ‘závodník pouličních závodů’

Na základě analyzovaných údajů je morfologická adaptace v ruštině méně produktivní než v litevštině, kde přejatý jmenný kmen často slouží jako výchozí bod pro dlouhý řetězec odvozených slov. Například existují nejméně 4 nové

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

slova utvořená od přejatého jmenného základu ‘monitor-’ v litevštině (54), ale pouze 2 v ruštině (55).

(54) monitor- (Lt.) – monitor ‘monitor.Podst. jm.’ (používá se hlavně v přímých citacích), monitorius ‘monitor.Podst. jm. j. č. m. r.’, monitorINIS ‘vztahující se k monitoru.Příd. jm. j. č. m. r.’, monitorAVIMAS ‘proces monitorování.Podst. jm. j. č. m. r.’, monitorUOTI ‘monitorovat.Sloveso.inf.’, monitorINGAS ‘monitorování.Podst. jm. j. č. m. r.’, monitorINGINIS ‘vztahující se k monitorování.Příd. jm. j. č. m. r.’.

(55) monitor- (Rus.) – monitor ‘monitor.Podst. jm. j. č. m. r.’, monitoring ‘monitorování.Podst. jm. j. č. m. r.’, monitoringOVYJ ‘vztahující se k monitorování.Příd. jm. j. č. m. r.’.

V důsledku tak intenzivní morfologické aktivity dochází v litevském jazykovém systému u anglických výpůjček ke změně slovního druhu častěji než u anglických přejímek v ruštině.

V. ZÁVĚR

Angličtina se stala největším zdrojem lexikálních výpůjček pro mnoho světových jazyků, včetně litevštiny a ruštiny, tedy jazyků, které sdílely dlouhé období úzkého společného vývoje, jež vedlo k mnoha podobným jazykovým rysům. Tato studie představuje pokus definovat a klasifikovat hlavní mechanismy adaptace anglických výpůjček v současné litevštině a ruštině. Srovnání těchto vzorců ukazuje, že ve způsobech, jakými tyto jazyky začleňují anglické přejímky, existují zjevné podobnosti i rozdíly. V tomto výzkumu jsem se zaměřil na korpusy sestavené z široké škály internetových stránek, které díky své dynamice zachycují nejnovější výpůjčky. Kromě internetového tisku, technologických a politických stránek, fór a blogů jsem zkoumal také korpusy založené na literárních textech.

Mnohé otázky však zůstávají nezodpovězeny. Například co vede k reinterpretaci některých starších výpůjček, jako je francouzská výpůjčka ekspluatacija (Rus.) ‘vykořisťování’, v podobě novější anglické výpůjčky eksp lotei n (Rus.)? Dalším tématem k analýze je, zda a jak určité typy kontextu určují vhodnost používání výpůjček namísto domácích výrazů, jsou-li k dispozici.

Je zřejmé, že litevština i ruština jsou výrazně ovlivňovány angličtinou, zejména v oblastech technologií, sportu, módy, politiky a obchodu. Bez statistické analýzy databáze výpůjček, která podle mých znalostí neexistuje, však nelze stanovit ani přibližné rozložení anglických přejímek v těchto ani jiných oblastech. Taková analýza by nám pomohla lépe pochopit, jaký vliv mají anglické výpůjčky na přijímající jazyky obecně a jakou váhu mají v jednotlivých oblastech.

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

PŘÍKLADY ANGLICKÝCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

TABULKA 1. Výpůjčky fonologicky asimilované

TABULKA 2. Výpůjčky morfofonologicky asimilované

TABULKA 3. Výpůjčky morfologicky asimilované

TABULKA 4. Výpůjčky, které získaly značky syntaktické shody

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

TABULKA 5. Novotvary, v nichž je použit domácí materiál

Výpůjčka

Přejímající jazyk

Význam

Blanko-veksel’

Rus.

„bianko směnka“

Hybridizace

Kollekcija bannerov

Rus.

„sbírka bannerů“

Hybridizace

Laundž-muzyka

Rus.

„loungeová hudba“

Hybridizace

Ob-nulit’

Rus.

Vynulovat

Tvorba pomocí domácích morfémů

Vnutrisocyumnyje seti

Rus.

„stránky sociálních sítí“

Hybridizace

SEZNAM ZKRATEK

Rus – ruština

Lt – litevština

BCS – bosenština/chorvatština/srbština

Blgr – bulharština

Blrs – běloruština

Cro – chorvatština

Pol – polština

SL – výchozí jazyk

RL – přijímající jazyk

BIBLIOGRAPHY

Barnbrook Geoff, Danielsson Pernilla, and Mahlberg Michaela (eds.) 2005: Meaningful texts: the extraction of semantic information from monolingual and multilingual corpora. London; New York: Continuum.

Bender H. Harold A. Lithuanian etymological index. Accessed August, 15, 2013. http://www.archive.org/stream/lithuanianetymol00bendrich/lithuanianetymol00bend-rich_djvu.txt

Benson Morton 1959: English loanwords in Russian. – Slavic and East European Journal 3, 248–267.

Bujas Ž. 2008: Veliki hrvatsko-engleski rječnik. Zagreb: Nakladni zavod Globus.

Fasmer Maks 1967: Etimologičeskij slovar’ russkogo jazyka. Moskva: Izdatel’stvo “Progress”.

Filipovič Rudolf 1982. The English Element in European Languages. Vol. 2. Zagreb: University of Zagreb.

Haugen Einar 1950: The analysis of linguistic borrowing. – Language 26, 210–31.

Holden Kyril 1976: Assimilation Rates of Borrowings and Phonological Productivity. – Language. Vol. 52, No. 1, 131–147.

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

Holden Kyril 1980: Russian Borrowing of English. – The Slavic and East European Journal. Vol. 24, No. 4, Winter, 387–399.

Klimas Antanas 1991: Prefixes and suffixes in the Lithuanian verbal system. – Lituanus. Lithuanian quarterly journal of arts and sciences. Volume 37, No. 4, Winter.

Klimas Antanas 1994: The Anglicization of Lithuanian. – Lituanus. Lithuanian Quarterly Journal of Arts and Sciences. Vol. 40, 2. Summer. http://www.lituanus.org/1994_2/94_2_01.htm

Lewis M. Paul, Gary F. Simons, and Charles D. Fennig (eds.) 2013: Ethnologue: Languages of the World, Seventeenth edition. Dallas, Texas: SIL International. Online version: http://www.ethnologue.com. Accessed August, 15, 2013.

Loveday Leo J. 1996: Language Contact in Japan: A Socio-linguistic History. Oxford: Clarendon Press.

Meriam-Webster. An encyclopedia Britannica company. Accessed August, 25, 2013, http://www.merriam-webster.com/dictionary

Multidisciplinary approaches to code switching. 2009. Eds. Ludmila Isurin, Donald Winford, Kees de Bot.

Newsru.com. “Владимир Путин объявил 2007 год годом русского языка”. Accessed August, 23, 2013. http://www.newsru.com/russia/31dec2006/yzyk.html

Pažūsis Lionginas 1982: The morphological integration of English loan nouns in American Lithuanian. – The English element in European languages. Vol. 2. Zagreb.

rg.ru. Российская газета. – Документы. Accessed August, 23, 2013. http://www.rg.ru/2005/06/07/yazyk-dok.html.

Russian National Corpus. Accessed August, 26, 2013. http://www.ruscorpora.ru/en/

Skardžius Pranas 1943: Lietuvių kalbos žodžių daryba. Vilnius: Lietuvos mokslų akademija.

“The Expedition One Crew”, http://spaceflight.nasa.gov. Accessed 08/23/13

The Toronto Star. September 22, 2007. “Russish rules. Or Englishian; Russian hi-tech world peppered with anglicisms”. Accessed August, 15, 2013. http://www.thestar.com/life/2007/09/22/russish_rules_or_englishian.html

Vasmer’s Etymological Dictionary. Accessed August 25, 2013, http://starling.rinet.ru/cgi-bin/main.cgi?root=/usr/local/share/starling/morpho

Weinreich Uriel 1968: Languages in Contact. Findings and Problems. Mouton, The Hague, Paris.

Winford Donald 2010: Contact and borrowing. – The Handbook of Language Contact. Willey-Blackwell: A John and Sons, Ltd., Publications, 170–188.

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Patterns of Adaptation and Integration of English Loanwords in Lithuanian and Russian

Winford Donald 2005: Contact-induced changes. Classification and processes. – Diachronica. Volume 22, 2.

Zinkevičius Zigmas 1998: The History of the Lithuanian Language. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Zinkevičius Zigmas 1980–1981: Lietuvių kalbos istorinė gramatika. Vilnius: Mokslas.

Мейе Антуан 1938: Введение в сравнительное изучение индоевропейских языков. Перевод Д. Кудрявского. Москва: Государственное социально-экономическое издательство.

Носовичъ И. И. 1984: Словарь бѣлорусскаго нарѣчія (Specimina philologiae Slavicae). München: Verlag Otto Sagner.

Anglų kalbos svetimžodžių adaptavimo ir integravimo būdai lietuvių ir rusų kalbose

SANTRAUKA

Anglų kalba yra ne tik tarptautinės komunikacijos kalba, bet ir didžiausias skolinių šaltinis šiuolaikinėms pasaulio kalboms. Anglicizmai integruojami į įvairias sritis, tačiau tradiciškai didžiausią anglų kalbos įtaką patyrė kompiuterių mokslas, elektroninė prekyba, verslas ir tarptautiniai santykiai. Nors skolinimasis iš anglų kalbos yra tapęs visuotinai pripažintu lingvistiniu šiuolaikinio pasaulio reiškiniu, anglų kalbos skolinių integravimas į lietuvių ir rusų kalbas, t. y. kalbas, dėl artimų istorinių ryšių turinčias daug bendrų lingvistinių bruožų, nėra dažnas tyrimų objektas. Šio straipsnio tikslas – apibrėžti ir suklasifikuoti pagrindinius anglų kalbos svetimžodžių adaptacijos ir integracijos mechanizmus lietuvių ir rusų kalbų sistemose. Analizei naudota internete skelbiama medžiaga: internetiniai laikraščiai, interneto dienoraščiai, techniniai ir akademiniai straipsniai bei nacionalinis tekstynas. Tyrimas atskleidžia daug skolinimosi būdų panašumų lietuvių ir rusų kalbose, įskaitant ir tai, kad didžioji dauguma svetimžodžių yra daiktavardžiai, kuriems priskirti sintaksiniai giminės, linksnio ir skaičiaus žymikliai. Funkcinių morfemų, tokių kaip afiksai, skolinimasis yra retas reiškinys; vietoje jo, sudarant vedinius, vietiniai kalbos dalies keitimo elementai paprastai pridedami prie daiktavardžių kamienų. Dažniausias anglų kalbos svetimžodžių integravimo būdas abiejose kalbose yra morfologinė adaptacija, ypač priesaginė daryba. Kiti integravimo būdai apima fonologinę, morfonologinę, sintaksinę adaptaciją bei žodžių darybą. Dauguma sudarytų žodžių yra hibridai, kuriuose vietinė medžiaga naudojama siekiant pakeisti užsienio kalbos morfemas. Analizė parodė, kad abiejose kalbose technologijų sritis patyrė didžiausią įtaką. Antroje vietoje – verslas, muzika, maistas ir kitos sritys. Dėl savo dinamiškumo internetas ir spausdinta žiniasklaida pasižymi naujausiais skoliniais, o literatūra ir knygos daugumos skolinių dažnai yra dar nespėję integruoti. Lietuvių ir rusų kalbų praktikoje naudojami ir keli skirtingi užsienio kalbos medžiagos asimiliavimo

Straipsniai / Articles

HELEN MYERS

būdai. Lietuvių kalboje kur kas dažniau naudojama vietinė medžiaga nei rusų kalboje, todėl dauguma anglų kalbos svetimžodžių, kurie yra gana dažni rusų kalboje, nevartojami lietuvių kalboje. Kitas pastebimas skirtumas yra tai, kad rusų kalboje svetimžodžiai dažnai vartojami su nulinėmis galūnėmis, o lietuvių kalbos daiktavardžiai paprastai neturi nulinių galūnių, bet turi kalbai būdingus sintaksinio derinimo žymiklius, pridėtus prie pasiskolintų kamienų. Kaip rodo analizuojami duomenys, morfologinė adaptacija lietuvių kalboje produktyvesnė nei rusų. Pasiskolintas daiktavardžio kamienas dažnai tampa daugelio lietuvių kalbos vedinių pagrindu, tuo tarpu rusų kalboje tokia daryba nėra labai produktyvi. Dėl tokios intensyvios morfologinės veiklos anglų kalbos skoliniai lietuvių kalbos sistemoje kalbos dalies kaitą patiria dažniau nei svetimžodžiai rusų kalboje. Anglų kalbos skolinių integracija lietuvių ir rusų kalbose atskleidžia produktyviausius vietinius abiejų kalbų žodžių darybos būdus.

Įteikta 2014 m. gegužės 29 d.

HELEN MYERS

The Ohio State University, Department of Slavic and East European Languages and Cultures

400 Hagerty Hall, 1775 College Rd, Columbus, OH 43210

[email protected]

Acta Linguistica Lithuanica LXX

ZPŮSOBY ADAPTACE A INTEGRACE ANGLICKÝCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

Způsoby adaptace a integrace anglických výpůjček v litevštině a ruštině

ANOTACE

ANOTACE

I. ÚVOD

1.1. Litevské jazykové prostředí

1.2. Ruské souvislosti

1.3. Cíle

II. SPOLEČENSKÉ MOTIVACE ANGLICKÝCH LEXIKÁLNÍCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

III. TYPY PŘEJÍMEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

IV. FONOLOGICKÁ, MORFOFONOLOGICKÁ, MORFOLOGICKÁ A SYNTAKTICKÁ INTEGRACE PŘEJATÝCH SLOV

IV.1. Fonologická integrace

IV.2. Morfofonologická adaptace

IV.3. Morfologická adaptace

IV.4. Syntaktická adaptace

IV.4.1. Ukazatele syntaktické shody

IV.4.2. Dvojí označení množného čísla

IV.5. Podobnosti a rozdíly při integraci výpůjček z angličtiny do litevštiny a ruštiny

V. ZÁVĚR

PŘÍKLADY ANGLICKÝCH VÝPŮJČEK V LITEVŠTINĚ A RUŠTINĚ

SEZNAM ZKRATEK

BIBLIOGRAPHY

Anglų kalbos svetimžodžių adaptavimo ir integravimo būdai lietuvių ir rusų kalbose

SANTRAUKA

Document details