HARALD BICH LMEIER Saská akademie věd v Lipsku Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg ORCID id: orcid.org/0000-0003-0001-1677 Oblasti výzkumu: onomastika (toponymie), historická fonologie germánských jazyků, indoevropská lingvistika, aljamijádské texty. DOI: doi.org/10.35321/all88-14

Bět’áková Marta Eva, Blažek Václav

LEXIKON BALT SKÉ MYTOLOGIE

Série Empirie a teorie jazykovědy 7

Heidelberg: Universitätsverlag Winter, 2021, 290 s. ISBN: 978-3-8253-4866-3

Zatímco v baltských jazycích průběžně vycházejí články a knihy věnované baltské mytologii, respektive mytologiím v Pobaltí, takové práce se v západoevropských jazycích vyskytují jen zřídka. Jistě k tomu přispělo i to, že výzkum srovnávací mytologie národů používajících indoevropské jazyky se po vrcholné fázi ve 2. polovině 20. století nyní – přinejmenším v rámci indoevropské jazykovědy, kterou má recenzent alespoň částečně v přehledu – zdá být z velké části utlumen. O to vítanější je proto skutečnost, že nyní vyšel anglický překlad původně české knihy, která k tomuto tématu přistupuje encyklopedicky v podobě slovníku.

Tato kniha je do angličtiny přeloženým a (zejména z bibliografického hlediska) aktualizovaným novým vydáním práce Bět’áková, Blažek 2012. Kromě toho však existuje ještě několik redakčních, respektive strukturálních změn, které obě verze odlišují. V novém vydání (smysluplně) chybí seznam doporučení k další četbě v češtině (2012: 284–286). Jelikož české

Recenzija / Reviews

299

HARALD BICHLMEIER

původně zřejmě zamýšleno pro širší publikum, obsahovalo také jednostránkový glosář méně obvyklých pojmů (2012: 286n.), seznam pokynů k výslovnosti, respektive významu litevských/lotyšských grafémů (2012: 24n.) a – což skutečně představuje ztrátu – také rejstřík primárních pramenů v chronologickém pořadí podle okamžiku jejich vzniku (nikoli publikace), tedy soupis, který jinde téměř nenajdeme (2012: 232–248) a který se vyznačuje také tím, že zpravidla uvádí životní data autorů a většinou i jejich povolání. Údaje jsou sice v abecedním přehledu primárních pramenů (2012: 248–269; 2021: 271–290) většinou uvedeny znovu, chronologické uspořádání však přesto nabízí dodatečný pohled na materiál. Seznam nejčastějších zkratek, který byl v první verzi (2012: 269–271) ještě uveden, již nyní neexistuje; ty se nacházejí výhradně v (rozsáhlém) seznamu literatury (2021: 255–271), respektive pramenů (2021: 271–290). Zde byla doplněna řada titulů z posledního desetiletí (všimněme si například nově přidaných titulů Václava Blažka (2021: 257) a ještě více titulů současného nejvýznamnějšího a nejproduktivnějšího badatele baltské mytologie a mytologických postav, Rolandase Kregždysa (2021: 261n.)). Do bibliografie byla sice zařazena, avšak (prakticky) nikdy nejsou citována dvě etymologika, již v prvním vydání obsažený LEV (1992; nové vydání z roku 2001 nebylo bibliograficky uvedeno) a ALEW. Důsledně je při údajích o etymologii uváděn LitEW (1962–1965) a nově zařazený LithED. Rovněž je uvedeno, avšak zpravidla necitováno, nové vydání Etymologického slovníku staropruského jazyka (Mažiulis 2013). K opravě, respektive aktualizaci již existujícího bibliografického aparátu zřejmě nedošlo vždy, například u již zmíněného LEV nebo u ESJS, který stále sahá jen do sešitu 15, ačkoli již v roce 2018 vyšel sešit 19 (2012: 269; 2021: 258), a zasloužilý indoeuropeista Manfred Mayrhofer se nadále jmenuje Mannfred (2012: 7, 278; 2021: 21, 263n.).

Angličtina překladu je veskrze v pořádku, překlepy jsou vzácné (a většinou se nenacházejí v samotné angličtině; např. „liber vetum“ místo liberum veto [2021: 15; stejně již 2012: 15], „finacial“ [21], „Littauisch–Deutschen und Deutsch-Litauischen“ [37; správně 285]), vykazuje však jasné nedostatky v užívání členů (desítkykrát jistě chybí určitý člen the, méně často i neurčitý člen a), což se může stát autorům, jejichž mateřský jazyk členy jednoduše nezná. Neobvyklé je rovněž užívání výrazu resources místo sources „prameny“, s nímž se setkáváme především v první čtvrtině knihy.

300

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Bět’áková Marta Eva, Blažek Václav. Lexikon baltské mytologie. Series Empirie und Theorie der Sprachwissenschaft 7

Po tomto kritickém úvodu, který byl věnován především formálním náležitostem a způsobu překladu, se nyní stručně věnujme vlastnímu dílu: Lexikální část obsahuje hesla velmi rozdílného rozsahu, od několika řádků po několik stran (např. *Dėīvas [2021: 57–66; 2012: 57–64), werewolf [2021: 221–226; 2012: 209–213]); tematicky zahrnuje theonyma, mythonyma, mytologické postavy a živé bytosti, které hrají roli v mytologii, respektive v pohádkách/lidových vyprávěních atd. Za vyzdvižení stojí četné citáty z dain, uváděné především v delších heslech, které ilustrují jednání mytologických postav a poskytují tak čtenáři představu o tomto žánru textů. Obsahově jsou hesla veskrze spolehlivá a informativní, nejsou však zcela jednotná: zatímco ve většině hesel je etymologie jmen/označení podrobně diskutována, někdy se o ní nezmiňuje vůbec nic (Bėlis [42]). Pokud k nějakému pojmu/jménu neexistuje (spolehlivá) etymologie, stojí za zmínku i tato skutečnost; člověk by tak okamžitě viděl, kde je ještě zapotřebí výzkum.

Celkově lze konstatovat, že zde bylo předloženo základní dílo v jazyce, který je pro většinu čtenářů snadněji dostupný než čeština nebo litevština; díky shromážděné a vyhodnocené sekundární literatuře a primárním textům bude v příštích letech cenně sloužit dalšímu výzkumu jak jako příručka, tak jako východisko pro další bádání. Snad také přispěje k tomu, aby se výzkum baltské mytologie znovu oživil i mimo Pobaltí.

LITERATURA

ALEW – Altlitauisches etymologisches Wörterbuch, sv. 1 (A–M), sv. 2 (N–Ž), pod vedením W. Hocka a za spolupráce E. J. Bukevičiūtė, Ch. Schillera, zpracovali R. Fecht, A. H. Feulner, E. Hill a D. S. Wodtko, sv. 3 (Verzeichnisse und Indices), pod vedením W. Hocka a za spolupráce mnoha dalších zpracoval R. Fecht, řada Studien zur historisch-vergleichenden Sprachwissenschaft 7, Hamburg: Baar 2015.

Bět’áková Marta Eva, Blažek Václav 2012: Encyklopedie baltské mytologie, Praha: Nakladatelství Libri.

ESJS – Havlová Eva et al. Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Fasz. 1–14, Praha: Academia 1989–2008; Fasz. 15–21, Brno: Tribun EU 2010–2022.

LithED – Smoczyński Wojciech 2018: Lithuanian Etymological Dictionary, 6 sv., ed. A. Holvoet, S. Young za asistence W. Browna, Berlín, Bern, Brusel, New York, Oxford, Varšava, Vídeň: Peter Lang.

Recenzije / Recenze

301

HARALD BICHLMEIER

LEV – Karulis Konstantīns 1992: Latviešu etimoloģijas vārdnīca, 2 sv., Riga: Avots. [²001: dotisk v jednom svazku s průběžným stránkováním]

LitEW – Fraenkel Ernst 1962–1965: Litauisches etymologisches Wörterbuch, 2 sv., (Indogermanische Bibliothek: 2. řada, slovníky), Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, Vandenhoeck & Ruprecht.

Mažiulis Vytautas 1988–1997: Prūsų kalbos etimologijos žodynas, 4 sv., Vilnius: Mokslas.

Mažiulis Vytautas 2013: Prūsų kalbos etimologijos žodynas, 2. opravené a doplněné vydání, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Přístup: http://www.prusistika.lfl.vu.lt (bez stránkování tištěného vydání).

Doručeno 2. února 2023.

HARALD BICHLMEIER Saská akademie věd v Lipsku Pracoviště Jena: Etymologický slovník starohornoněmčiny Zwätzengasse 12a D–07743 Jena [email protected]

Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg Institut orientalistiky Seminář indoevropské a obecné jazykovědy Ludwig-Wucherer-Str. 2 D–06108 Halle (Saale) [email protected]

302

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII