This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
Vilniuská univerzita
ID ORCID: orcid.org/0000–0001–9738–9443
Oblast vědeckého výzkumu: onomastika.
DOI: doi.org/10.35321/all90-08
TENDENCE V DÁVÁNÍ BALTSKÝCH JMEN V EMIGRACI V LETECH 1991–2020 (PŘÍPAD SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ)¹
Tendence udělování baltských jmen mezi emigranty v letech 1991–2020. Případ Spojeného království²
ANOTACE
Článek představuje tendence v dávání a tvorbě baltských jmen, která byla v letech 1991–2020 dána dětem emigrantů z Lietuvos ve Spojeném království. Bylo zjištěno, že emigrující rodiče často dávají dětem jména přírodních jevů, pohanských bohyň a bohů, jakož i slavných a legendárních osobností minulosti. Nejčastěji se obměňují koncovky jmen a při jejich dávání se dbá na eufonii.
KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, baltské jméno, identita, móda jmen.
ANNOTATION
Článek představuje tendence v dávání baltských jmen dětem litevských emigrantů ve Spojeném království v letech 1991–2020. Emigrantští rodiče často dávají svým dětem jména přírodních jevů, pohanských božstev, jakož i významných a legendárních historických osobností. Časté jsou variace v koncovkách jmen; při jejich dávání se často zohledňuje eufonie.
¹ Článek byl připraven v rámci projektu VLKĮ „Jména dětí litevských emigrantů v letech 1991–2020“, č. K–12/2022.
² Článek vznikl v rámci projektu Státní komise pro litevský jazyk „Jména dětí litevských emigrantů v letech 1991–2020“, č. K–12/2022.
204
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 2
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
ÚVOD
Po obnovení nezávislosti Lietuvos v roce 1990 začala další vlna emigrace do zahraničí. Jen během druhého desetiletí XXI. století deklarovalo odchod z Lietuvos více než 482 tisíc občanů, ačkoli část z nich se později vrátila (viz 123.emn.lt). V letech 2010–2020 emigranti z Lietuvos nejčastěji odcházeli do Spojeného království (dále jen – JK), Airijoje, Vokietijoje a Norvegijoje3, kde se jim narodily děti.
Výzkum jmen litevských občanů narozených v Norvegijoje v letech 1991–2020 ukázal, že jejich osobní jména mají nejčastěji obvyklé koncovky litevského jazyka a jsou zapsána obvyklými písmeny a jejich kombinacemi. Část dětí emigrantů v Norvegijoje byla pojmenována baltskými jmény pocházejícími z lexika litevštiny a dalších baltských jazyků; ta jsou typičtější pro dívky: tvoří 19% dívčích a 9,5% chlapeckých jmen (Sinkevičiūtė 2022). Proto bylo zajímavé zjistit, jak se baltská jména rozšířená v emigraci uplatňují a jaké jsou jejich vlastnosti, přičemž za baltská osobní jména jsou považována ta, která vznikla z lexika litevštiny a dalších baltských jazyků.
Ke zkoumání byla vybrána baltská jména dětí narozených v letech 1991–2020 v zemi s největší emigrací z Lietuvos po obnovení nezávislosti – v JK –, aby byly projednány tendence v jejich dávání a tvorbě. Při naplňování tohoto cíle bylo usilováno o zjištění, které skupiny baltských jmen jsou nejčastější, jak se z nich tvoří víceslovná osobní jména, co je charakteristické pro jejich strukturu a jaké jejich varianty byly zaznamenány.
JK je stará litevská diaspora: Litevci začali emigrovat do JK od XIX. století (Dapkutė 2009: 11) a až do XXI. století vyvíjeli aktivní kulturní činnost (Gasperienė 2009: 77–88). Ačkoli komunita místních Litevců nebyla na novou vlnu emigrantů připravena, Litevci, kteří přicházeli od konce XX. století, oživili organizace založené předchozí generací, povzbudili komunitu i její kulturní a osvětový život a sportovní činnost (Ilgūnaitė 2009: 173–183). Stejně jako jinde se občané, kteří emigrovali z Lietuvos do JK, setkali s cizojazyčným prostředím: v JK dominuje angličtina, početní jsou emigranti z jiných zemí EU, Afriky a Indie4 a dalších, kteří mají vlastní jazyky a kultury i jména pro ně charakteristická. Ačkoli v Lietuvoje (viz CK; Maciejauskienė 2007: 474–484), stejně jako v JK (Finch 2008: 710; Insley 2007:
3 Podle oficiálních údajů v letech 2010–2020 odešlo z Lietuvos do Velké Británie 213986, do Airijos 43814, do Vokietijos – 35462 a do Norvegijos – 36419 občanů Lietuvos (viz 123.emn.lt). Jen v letech 2001–2010 bylo ve Velké Británii registrováno 60726 občanů Lietuvos, viz https://webarchive.nationalarchives.gov.uk/ukgwa/20160105160709/http://www.ons.gov.uk/ons/rel/census/2011-census/key-statistics-for-local-authorities-in-england-and-wales/rft-table-qs203ew.xls.
4 Například statistiku za rok 2021 viz https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/populationandmigration/internationalmigration/articles/analysisofsocialcharacteristicsofinternationalmigrantslivinginenglandandwales/census2021#ethnic-group.
Straipsniai / Articles
205
Page 3
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
159–169), je obvyklé mít jména a příjmení, avšak litevská osobní jména se pravopisem, gramatikou a tvary výrazně odlišují a v JK se ve velké míře dávají také jména příznačná pro jiné jazyky než angličtinu.
Tvary části ženských a v menší míře mužských jmen charakteristických pro litevštinu se shodují s tvary jmen jiných jazyků, protože tato jména jsou kvůli koncovkám specifická. Litevština má mnoho přejatých jmen, jejichž kmeny se neliší od osobních jmen jiných evropských jazyků. Kvůli koncovkám mají litevská přejatá jména svébytné tvary, ačkoli náležejí ke stejné kulturní vrstvě jako jména jiných jazyků. Výzkumníci jmen jiných jazyků při popisu rozdílů mezi jmény přistěhovalců a obyvatel imigrační země tomuto aspektu zřejmě nevěnovali pozornost, protože jimi zkoumaná jména se většinou liší kmeny a ostatní osobní jména náležejí k neeuropské kultuře. Lingvistické přístupy uplatňované na jména jiných jazyků proto obvykle nejsou vhodné pro výzkum litevských jmen.
1. PŘEHLED VÝZKUMU EMIGRANTSKÝCH JMEN
Případy dávání, užívání a změn jmen imigrantů z jiných zemí byly zkoumány široce, zejména sociology a psychology; jejich analýza a výsledky závisí na výzkumném materiálu, použitých metodách, počtu osob, které do země imigrovaly, politice země vůči imigrantům a tradicích dávání jmen charakteristických pro jejich jazyky a kultury⁵. Tendence ve volbě jmen imigrantů se zkoumají kvalitativními i kvantitativními metodami, protože příchozí dávají dětem jména typická pro imigrační zemi, zachovávají jména své kultury, hledají společná osobní jména nebo se řídí rodinnými tradicemi (Gerhards, Kämpfer 2017)⁶. Tendence v dávání jmen se mohou lišit v rodinách imigrantů a ve smíšených rodinách (jeden z rodičů je občanem imigrační země): například smíšené rodiny v Norvegijoje dávaly jména zemí, z nichž imigranti pocházeli, méně často (Reistæter 2012). Výzkum jmen Rusů ve Finsku ukázal, že největší potřebu integrovat se do místní komunity pociťují rodiče usazení v oblastech, v nichž žije málo obyvatel hovořících jejich jazykem (Eskola, Hämäläinen 2019: 213).
Zkoumají se důvody dávání a změn jmen imigrantů, protože jména ukazují individuální identitu osoby a její příslušnost k rodině a jsou základem sociálního a právního
⁵ V sociologických pracích se vztah jména a identity rozvíjí prostřednictvím parametru „těla“ (angl. body), protože „naše individuální, sociální, občanská a právní identita vzniká propletením našich jmen a příjmení s naším tělem“ (Pilcher 2016: 766, s literaturou); zdůrazňuje se vztah jména a identity k pohlaví, protože jména a příjmení ztělesňují pohlaví (Pilcher 2017: 813, s literaturou).
⁶ Jména obvyklá v imigrační i rodné zemi, která rodiče vybírají pro své děti, se řadí k jménům obvyklým v imigrační zemi, protože je nelze diferencovat: neliší se od ostatních jmen imigrační země (Gerhards, Tuppat 2018: 2).
206
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 4
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
identity (Finch 2008: 712–714). Jürgen Gerhards a Julia Tuppat (2018) zjistili, že imigranti v Německu častěji dávají jména této země, pokud je kulturní vzdálenost mezi zemí imigranta a Německem malá, imigranti se stávají německými občany a mají alespoň středoškolské vzdělání; dívkám častěji dávají v Německu obvyklé jméno než chlapcům. Naproti tomu jazyková integrace, partnerství s lidmi narozenými v Německu a emocionální ztotožnění s rodnou, emigrační zemí, strukturální a sociální integrace nejsou při výběru jména pro dítě příliš důležité (Gerhards, Tuppat 2018).
Zvažuje se vliv jmen na integraci imigrantů na trh práce. Výzkum Joshuy R. Goldsteina a Guye Stecklova (2016) ukázal, že děti irských, italských, německých a polských imigrantů v USA, pojmenované jmény znějícími „americky“, dosáhly profesně více než děti s etnickými jmény, ačkoli etnická jména pozitivně ovlivňují profesní úspěchy dětí ruských a zejména židovských imigrantů. Přesto jsou migranti, zejména ženy, s neobvyklými jmény v zemi příchodu často znevýhodněni (Gerhards, Tuppat 2018: 3; Pennesi 2016: 49–52 a další).
Výzkumníci analyzují také míru integrace imigrantů do přijímající společnosti, protože podle jmen lze posoudit vliv konkurenčních kultur. Výzkum postoje španělsky mluvících rodičů v Los Angeles k asimilaci, který na základě jmen provedli Christina A. Sue a Edward E. Telles (2007), potvrdil výsledky dalších výzkumů: etnická jména se častěji dávají synům než dcerám, protože chlapci pokračují v rodové linii, jsou považováni za pokračovatele tradic a méně potřebují ochranu před diskriminací, což ukazuje odlišný proces asimilace podle pohlaví. Na druhou stranu výzkum muslimské pákistánské komunity ve Skotsku, který provedla Ellen S. Bramwell (2009; 2012: 377–379), ukázal, že se příchozí mohou v zemi integrovat a přitom zachovat svůj tradiční systém pojmenovávání, stejně jako imigranti z různých zemí v Norvegijoje (Reistæter 2012).
Jména dětí dávaná imigranty v JK, stejně jako v jiných zemích, jsou velmi různorodá a závisí na komunitách a jejich kulturních a jazykových tradicích. Na kontinuitu jmenného systému nemají vliv pouze blízké sociální vazby v komunitě, ale také zapojení osoby do kultury přijímající země; postupem času roste vliv módy jmen, globalizace a jejího působení na jazyk a kulturu (Bramwell 2012: 377–385). Jména chlapců narozených v JK častěji než jména dívek vypovídají o etnické příslušnosti: například jména muslimských chlapců z JK narozených v různých komunitách Anglie a Walesu jsou podobná, zatímco jména muslimských dívek se liší (Pilcher 2017: 815). Ve smíšených rodinách v JK rodiče vybírají dětem jména symbolizující jejich naděje a aspirace do budoucna, ačkoli při pojmenovávání dětí zohledňují příslušnost ke kolektivu, kvůli níž mohou být překročeny hranice rasy, etnické příslušnosti a víry (Edwards, Caballero 2008).
Rozsáhlé výzkumy litevských jmen dávaných v emigraci neexistují, ale jednotlivé otázky byly zvažovány. Bylo zjištěno, že většina emigrantů z Lietuvos narozených v Norvegijoje
Straipsniai / Articles
207
Page 5
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
jmen dětí odpovídá gramatice litevštiny, protože více než 85% z nich má obvyklé koncovky a je zapsáno obvyklými kombinacemi písmen. Registrovanými jmény rodiče vyjadřují etnickou příslušnost dětí k Litevcům (Sinkevičiūtė 2022), ačkoli litevští emigranti se z hlediska litevského jazyka chovají různě: jedni rodiče usilují o to, aby děti uměly a hovořily litevsky, jiní se o to nestarají (Jakaıtė-Bulbukienė 2015: 91–126). Emigranti v JK často dětem dávají jména běžná u Litevců, která jsou většinou přejatá (Sinkevičiūtė 2021a). Mezi jmény dávanými v emigraci se objevují i nová baltská jména, která dříve v Lietuvoje dávána nebyla (Sinkevičiūtė 2023).
Christianė Schiller (2024), která pomocí dotazníku zkoumala motivace k dávání jmen dětem Litevců žijících v Německu nebo tvořících smíšené rodiny, jakož i lidí s litevskými kořeny, si všimla, že při pojmenovávání dětí je pro rodiče důležité, jak jména znějí a jak se hodí k litevštině a němčině; zajímá je také význam, bezproblémová výslovnost v obou jazycích a snaha vyhnout se negativním asociacím. Snaha sladit různé jazyky a kultury se odráží ve jménech občanů Lietuvos v Norvegijoje, která mají shodné tvary v litevštině a dalších jazycích (Sinkevičiūtė 2022).
Márcia Sipavicius Seide (2020: 100–121) si všimla, že jména potomků emigrantů z Lietuvos z počátku XX. století v Brazílii, kterými se identifikovali v uzavřené skupině litevské komunity na „Facebooku“, většinou nejsou charakteristická pro litevštinu, protože rodiče se převážně ztotožňují s přijímající zemí, ačkoli se vyskytly případy, kdy emigranti původní identitu zachovali nebo obnovili. Osobní jména emigrantů z Lietuvos pozdějších generací se tedy změnila v neprospěch litevštiny, protože lidé usilovali o začlenění do prostředí imigrační země. Že jména a příjmení jsou ukazatelem jinakosti, si všiml Darius Daukšas (2019: 230–240; 2021: 230–243), který zkoumal emigranty druhé generace v Norvegijoje: ti spojují svou budoucnost s Norvegijoje, ztotožňují se s ní a považují ji za svůj domov; někteří přijímají občanství, a přestože mají dvojí identitu, Norové je nepovažují za své, protože je prozrazují jména a příjmení.
Badatelé v sociálních vědách zdůrazňují, že litevská jména jsou specifická svými tvary a pravopisnými vlastnostmi. Litevci v USA se ostatním zdají exotickými kvůli jménům a příjmením (Čiubrinskas 2014: 15). V Severním Irsku byla zaznamenána strategie dávání jmen občanů, kteří odešli z Lietuvos: děti pojmenovávají jmény různého původu, ale když rodiče dávají anglické jméno, vybírají takové, které má podobný protějšek v litevském jmenném fondu; při dávání litevského jména rodiče usilují o to, aby se snadno vyslovovalo a neobsahovalo písmena š, ž, č (Liubinienė 2011: 150). Daukšas (2013; 2016; 2018; 2019), který analyzoval chování emigrantů z Lietuvos v Norvegijoje, zjistil, že litevská jména a příjmení nezní norsky, a proto mohou být považována za finská, ačkoli zachovaná příjmení samotnými Litevci ukazují jejich sebeúctu a identitu.
208
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 6
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
Neringa Liubinienė (2011: 149–151), která zkoumala emigranty z Lietuvos v Severním Irsku, si všimla, že jim litevská jména působí problémy, protože většinu jmen je obtížné vyslovit a zapamatovat si; část Litevců si proto vymýšlí jméno obvyklé v daném prostředí, ačkoli někteří se později vracejí ke svému původnímu jménu. V mnoha zemích emigrace jméno a příjmení Litevcům ukazují původ a etnickou příslušnost (Kuznecovienė 2011: 97; Liubinienė 2011: 148; Jakaitė-Bulbukienė 2015: 84). Podle osobních jmen lze určit identitu lidí (Alford 1988: 51; Aldrin 2018) a jméno je považováno za znak symbolické hranice mezi většinovou společností a menšinou migrantů (Gerhards, Tuppat 2018: 4). Jména pocházející z baltského lexika tedy svými kmeny ukazují odlišnost Litevců a dosvědčují rozhodnutí rodičů připsat dětem litevskou identitu.
2. ÚDAJE VÝZKUMU
Jména byla shromážděna z údajů, které byly v roce 2006 získány od Státní komise litevského jazyka a následně do roku 2020 doplňovány Centrem registrů; podle litevských zákonů jsou v nich občané narození v zahraničí zapisováni do evidence údajů Litevské republiky. Zkoumána byla anonymizovaná jména občanů Lietuvos vybraná podle místa narození – JK –, přičemž bylo známo pohlaví a rok narození dětí, ale nebyly k dispozici informace o občanství rodičů, jejich místě narození, věku, sociálních vazbách a jazycích užívaných v rodinách. Tím zůstala stranou jména dětí narozených v litevských rodinách v JK, které nemají občanství Lietuvos. Výhoda tohoto výzkumu je však zřejmá: zahrnuje rozsáhlý soubor údajů, díky němuž byly získány významné výsledky shrnující tendence v dávání jmen v emigraci.
Podle údajů Centra registrů se v letech 1991–2020 v JK narodilo 36934 občanů Lietuvos: 17965 dívek a 18969 chlapců. Z diagramu 1 je patrné, že počet občanů Lietuvos narozených v JK byl v jednotlivých letech různý a od prvního desetiletí XXI. století rostl; nejvíce občanů Lietuvos se v JK narodilo v letech 2014–2016. Proto nebylo účelné zkoumat tendence v dávání jmen emigrantů podle jednotlivých let nebo desetiletí.
Občané Lietuvos narození v JK byli nejčastěji registrováni s jediným jménem: 89,4% dívek (16066 jmen), 89,5% chlapců (16983 jmen)⁷; dívky narozené v JK registrované s jediným jménem byly pojmenovány 1753, chlapci 1758 různými tvary jednoslovných jmen, např. jména Lėja a Lėja, Estela a Estella považujeme za samostatná jména, protože na zapsané podobě závisí, zda je jméno v litevštině obvyklé
⁷ Podíl občanů Lietuvos registrovaných v Norvegijoje s jediným jménem je o něco vyšší – 94% dívek (3727) a 94,9% chlapců (3959) jmen –, avšak poměry jsou podobné.
Straipsniai / Articles
209
Page 7
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
v jazyce⁸. Počet jmen obou pohlaví je tedy podobný. Nejběžnější jednoslovná jména dětí narozených v JK jsou uvedena v tabulce 1. Je z ní patrné, že stejně jako v Norvegijoje (viz Sinkevičiūtė 2022) jsou vůbec nejčastější Emilija a Lukas; nejpopulárnější chlapecká jména jsou přitom častější než dívčí. Mezi nejčastějšími dívčími jmény v JK jsou baltská jména Gabija a Viltė, což ukazuje, že v emigraci, stejně jako v Lietuvoje, patří mezi nejoblíbenější jména také baltská osobní jména⁹.
¹ DIAGRAM. Občané Lietuvos narození v JK v letech 1991–2020
Část jednoslovných jmen dětí narozených v JK tvořila baltská jména. Byla častější v dívčím jmenném fondu: tvořila 16,4% dívčích (2633 jmen) a 7,8% chlapeckých (1333 jmen) jednoslovných osobních jmen daných v JK¹⁰. Tato tendence je patrná i u jednoslovných jmen občanů Lietuvos v Norvegijoje, kde jsou baltská dívčí jména rovněž dvakrát častější než chlapecká (Sinkevičiūtė 2022). Jednoslovná baltská jména v JK představovala 232 neopakujících se ženských a 214 mužských osobních jmen; v průměru bylo jedním baltským jménem pojmenováno přibližně 11,3 dívek a 6,2 chlapců. Tato čísla ukazují o něco méně než dvojnásobnou četnost baltských dívčích jmen oproti chlapeckým.
⁸ V závislosti na cílech výzkumu je taková praxe obvyklá; stejně postupují i výzkumníci jmen jiných jazyků, srov. Eskola, Hämäläinen (2019: 203).
⁹ Mezi nejčastějšími dívčími jmény roku 2011 jsou Gabija, Ugnė, Austėja, Goda, Rugilė, Viltė (Sinkevičiūtė 2012: 3–8).
¹⁰ Spolu s víceslovnými jmény tvořila 14,7% dívčích a 7,0% chlapeckých jmen daných občanům Lietuvos v JK během sledovaného období.
210
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 8
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
TABULKA 1. Nejběžnější jednoslovná jména občanů Lietuvos daná v JK v letech 1991–2020
Pořadí | Dívčí jména | Počet dívčích jmen daných v JK (n=16066) | Podíl jmen dívek, občanů Lietuvos narozených v JK, v% (n=100%) | Chlapecká jména | Počet chlapeckých jmen daných v JK (n=16983) | Podíl jmen chlapců, občanů Lietuvos narozených v JK, v% (n=100%) 1. | Emilija | 441 | 2,45% | Lukas | 670 | 3,53% 2. | Kamilė | 336 | 1,87% | Matas | 653 | 3,44% 3. | Gabrielė | 311 | 1,73% | Kajus | 455 | 2,40% 4. | Gabija | 310 | 1,73% | Nojus | 420 | 2,21% 5. | Lėja | 304 | 1,69% | Dominykas | 383 | 2,02% 6. | Ema | 295 | 1,64% | Benas | 330 | 1,74% 7. | Amelia | 227 | 1,26% | Danielius | 310 | 1,63% 8. | Milana | 204 | 1,14% | Aronas | 286 | 1,51% 9. | Eva | 200 | 1,11% | Daniel | 276 | 1,46% 10. | Viltė | 200 | 1,11% | Domas | 271 | 1,43%
Jména občanů Lietuvos narozených v JK složená z několika osobních jmen tvoří 10,6% dívčího (1899 kombinací) a 10,5% chlapeckého (1986 kombinací) jmenného fondu. Dívky narozené v JK registrované s víceslovnými jmény byly pojmenovány 1841 a chlapci 1940 různými kombinacemi jmen, takže kombinace jmen se opakovaly zřídka. Z nich byla nejčastější dívčí kombinace jmen Anna Maria 51 a chlapecká Dominykas Jonas 4. Dvěma jmény bylo registrováno 9,9% dívek (1780 kombinací) a 9,8% chlapců (1852 kombinací). Vzácné trojčlenné a ještě vzácnější čtyřčlenné kombinace jmen občanů Lietuvos narozených v JK tvoří 0,7% dívčích (119 kombinací) a 0,7% chlapeckých (134 kombinací) jmen.
Část víceslovných jmen tvořila osobní jména, z nichž obě nebo jedno bylo baltské. Tvořila 9,9% dívčích (261 kombinací) a 14,9% chlapeckých (198 kombinací) víceslovných jmen¹². Ve víceslovných jménech, z nichž obě nebo jedno bylo baltské, bylo zaznamenáno 97 neopakujících se ženských a 83 mužských osobních jmen; v průměru se jedno jméno opakovalo přibližně ve 2,7 dívčích a 2,4 chlapeckých kombinacích, což ukazuje na nízkou četnost jmen a poměrně velkou rozmanitost.
¹¹ Číslo udává, kolikrát se jméno nebo kombinace jmen ve jmenném fondu JK opakovaly. V případech, kdy bylo jméno dáno pouze jednou, se číslo neuvádí.
¹² Tvořila 1,6% dívčích a 1,2% chlapeckých jmen daných občanům Lietuvos v JK během sledovaného období.
Podle základu se baltská jména dělí na dvoukmenující osobní jména, jména zkráceného původu, apelativní a toponymická jména (Sinkevičiūtė 2011: 216–218). Jednoslovná jména těchto skupin daná občanům Lietuvos narozeným v JK ukazují, že tendence v dávání jmen emigrantů v JK v letech 1991–2020 jsou podobné tendencím v celé Lietuvoje (Sinkevičiūtė 2011). Je to patrné z tabulky 2, v níž je uveden počet jednotlivých a opakujících se baltských jednoslovných osobních jmen občanů Lietuvos narozených v JK a v závorkách jejich procentní podíl.
TABULKA 2. Jednoslovná jména občanů Lietuvos narozených v JK podle skupin
Z tabulky 2 je patrné, že rozmanitostí a zejména četností vynikají apelativní dívčí jména, která tvoří 46,1% jednotlivých a 78,2% opakujících se jmen. Nejčastěji jde o jména z přírody, vzniklá z názvů stromů, např. Eglė 1813, Liepa 154, drobných rostlin, např. Bruknė 2, Luknė 70, Mėta 39, Ramunė 2, Rugilė 79, nebo přírodních objektů, např. Akmėja 2, Dangė 2, Saulė 94, Saulėja 4, Smiltė 111, Upė 3, Upėja 2, přírodních jevů, např. Aida 9, Aušra 4, Miglė 88, Rasa 3, Ugnė 149, Vėja 2, Vėjūnė 4, Vėtra 2, názvů drahých kovů a kamenů, např. Auksė 47, Deimantė 68, Rubina 3. Rozšířená jsou osobní jména spojovaná s litevskými bohyněmi a mytickými bytostmi, např. Austėja 191, Gabija 310, Medeina 11, Milda 33, Vaiva 5, Žemyna 11. Jiná jména vyjadřují kladné vlastnosti – krásu,
13 Původ jmen je uveden na webové stránce vardai.vlkk.lt.
212
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 10
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
průzračnost, klid, např. Skaidra 2, Skaistė 40, Ramina 2, Raminta 12, duchovní věci – útěchu, lásku, sen, naději, např. Guoda 7, Guosnė 2, Meilė 3, Meilita 3, Svajonė 3, Viltė 200, baltskou identitu, např. Aistė 36, Aistėja 2, minulost, např. Airinė 4. Část jmen považovaných za apelativní má i jiné vysvětlení původu, např. Deimantė 68 může být také dvoukmenující, Dangė 2 a Viltė 200 zase jména zkráceného původu.
Dívky narozené v JK byly pojmenovány různými dvoukmenujícími jmény, která nejsou častá: tvoří 31,5% jednotlivých a 5,4% opakujících se jmen. Častější jsou jména spojená s historickými litevskými rody a knížaty, Jogailė 4, Mingailė 9, Radvilė 11, Vytautė 11. Kvůli oblibě jednotlivých osobních jmen jsou častá jména zkráceného původu: tvoří 14,2% jednotlivých a 11,8% opakujících se dívčích jmen. Četnost jmen tohoto původu, např. Deima 3, Gytė 4, Mantė 25, Vytė 9, mohla být ovlivněna rozšířením dvoukmenujících jmen obsahujících jejich kmeny a zkrácených podob mužských jmen. Některá osobní jména považovaná za jména zkráceného původu lze spojovat také s apelativy, např. Goda 182 a litevské goda, nebo je považovat za přejatá jména, např. Eiva 31. Toponymická jména tvořila 8,2% jednotlivých a 4,6% opakujících se dívčích jmen; objekty, které se staly základem některých z nich, leží nedaleko Baltského moře. Častější jsou jména vzniklá z názvů řek, např. Deimena 3, Rusnė 45, Ūla 17, Vilija 4. Na šíření jména Iglė 15, vzniklého z názvu jezera, měla vliv litevská zpěvačka tohoto jména. Základem jiných jmen se staly názvy obydlených míst, např. Nida 11, Neringa 5, nebo názvy poloostrova Kurské kosy, např. Nerija 5.
Chlapci narození ve Spojeném království mají rovněž nejčastěji apelativní jména, jejich rozmanitost je však menší: tvoří 27,1% jednotlivých a 44% opakujících se jmen (viz tabulku 2). Nejčastější jsou přírodní jména vzniklá z názvů stromů a drobnějších rostlin, např. Ąžuolas 37, Linas 16, Uosis 2, ptáků a zvířat, např. Aras 16, Kovas 2, Tauras 40, přírodních objektů, např. Dangis 2, Gintaras 4, nebo jevů, např. Aidas 22, Audrius 3, Ugnius 48, Vėjas 13, a drahých kamenů, např. Deimantas 62. Další jména lze spojovat s denní dobou, např. Rytas 2, Rytis 16, Vakaris 75, s jarním svátkem, např. Joris 93¹⁴. Základem jmen se stala lexika vyjadřující odvahu, radost, mládí a štěstí, např. Drąsius 2, Džiugas 24, Jaunius 4, Laimis 3, ceněné věci, např. Dainius 3, Svajūnas 3, baltskou identitu, např. Aistis 24, Jotvingis, nebo minulost, např. Ainis 4, Ainius 3. Chlapci byli pojmenováni po mytických knížatech, např. Kernius 8, Margiris, Šarūnas 10, po hrdinovi pohádky, např. Žilvinas 3, po litevském bohu, např. Perkūnas 3, nebo jmény utvořenými ze jména bohyně ohně, např. Gabijus 5. Původ některých těchto jmen lze vysvětlit i jinak,
14 Výpůjčku jorė a další slova s jor– Kazimieras Kuzavinis a Bronys Savukynas (2009: 179) do Lietuvių vardų kilmės žodyną převzali od Simona Daukantase, který zmiňoval i božské jméno s tímto kořenem. Tímto způsobem se jméno zařadilo mezi další mytologická osobní jména, ačkoli jeho baltský původ je pochybný (Klimavičius 2013).
Straipsniai / Articles
213
Page 11
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
např. jméno Gintaras 4 lze považovat za dvoukmenové, Aras 16, Dangis 2 – za jména zkráceného původu, Linas 16 – za jméno přejaté.
Rozšířená jsou i různá dvoukmenová jména: tvoří 45,8% jednotlivých a 35,8% opakujících se chlapeckých jmen. Některá z nich jsou jména litevských knížat a krále, např. Algirdas 8, Daumantas 2, Gediminas 9, Jogaila 4, Mindaugas 13, Radvilas 6, Vytautas 12, Žygimantas 4. Jména zkráceného původu tvoří 22% jednotlivých a 16,7% opakujících se chlapeckých jmen. Základem některých jmen, např. Gedas 4, Mantas 102, Vytas 3, Vytis 8, Žygis 3, jsou běžná dvoukmenová jména. Část osobních jmen považovaných za jména zkráceného původu lze vysvětlit i jinak – spojit s litevskými apelativy, např. Vytis 8, nebo se jmény jiného původu, např. Darius 10. Nejméně častá jsou místní jména, která tvoří 5,1% jednotlivých a 3,5% opakujících se chlapeckých jmen; četností vyniká Naglis 31, známé z legendy a spojené s názvem přímořského kopce.
Z baltských jednosložkových jmen ve Spojeném království je tedy patrné, že děti, zejména dívky, dostávají jména vzniklá z názvů živé i neživé litevské přírody, nejčastěji z názvů míst na pobřeží nebo v jeho blízkosti, z pozitivních vlastností, ceněných věcí a názvů drahých kovů a kamenů. Při pojmenovávání dětí je důležitá minulost Litvy – mytologie a historie: rodiče dávají jména pohanských bohyní a bohů, legendárních osobností, knížat, krále a významných rodů; oceňována je baltská minulost: děti jsou pojmenovávány baltskými etnonymy a apelativy označujícími minulost. Část jmen ukazuje tendenci 21. století dávat dětem jména s více možnými výklady původu (Sinkevičiūtė 2021: 241–245).
4. ZVLÁŠTNOSTI TVOŘENÍ VÍCEČLENNÝCH JMEN
Mnohá vícečlenná jména dětí narozených ve Spojeném království, z nichž oba nebo jeden člen je baltský, jsou dvoučlenná osobní jména, zatímco jména s větším počtem členů jsou v menšině (viz tabulku 3). Vícečlenných dívčích jmen, z nichž oba nebo jeden člen je baltský, je více, rozdíl je však ve jmenném fondu Spojeného království nevýrazný, protože tvoří 1,6% dívčích a 1,2% chlapeckých jmen (viz poznámku 12).
Z tabulky 3 je patrné, že ve Spojeném království jsou nejčastější dvoučlenná dětská jména, jejichž druhým členem je baltské jméno; opakovaly se kombinace Emilija Saulė 2, Herkus Mantas 2, z hlediska kombinování jmen jsou „zajímavější“ Aurora Aušrinė, Sky Skaistė, Danielius Angelas. Osobní jména, jejichž druhým členem je baltské jméno, jsou typičtější pro chlapce: tvoří 55,6% jmen, zatímco ve jmenném fondu dívek představují 46% sledovaných dvoučlenných jmen.
214
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 12
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
TABULKA 3.
Vícečlenná jména dětí ve Spojeném království podle jejich členů, z nichž oba nebo jeden člen je baltský
Typ kombinace | Oba členové dvoučlenného jména – baltské | První člen dvoučlenného jména – baltský | Druhý člen dvoučlenného jména – baltský | Tříčlenná a čtyřčlenná jména | Celkem Počet a%¹⁵ vícečlenných dívčích jmen | 11 (4,2%) | 113 (43,3%) | 120 (46%) | 17 (6,5%) | 261 (100%) Počet a% vícečlenných chlapeckých jmen | 8 (4%) | 71 (35,9%) | 110 (55,6%) | 9 (4,5%) | 198 (100%)
Ve jmenném fondu dívek je větší rozmanitost baltských jmen na pozici druhého členu: 120 kombinací je doloženo u 70 dívek (na jednu kombinaci připadá přibližně 1,7 jména) a 110 kombinací u 56 chlapců (na jednu kombinaci připadá přibližně 2 jména). Druhými členy jsou v daném období např. Austėja, Gabija, Liepa, Saulė, Ąžuolas, Tauras, Vėjas, Vytis, Indrė, Laima, Nijolė, Rasa, Gintautas, Laimis, Svajūnas, Žilvinas 3, populární jména; posledně uvedená se vyznačují rozmanitostí. Tuto rozmanitost doplňují osobní jména zastávající pozici druhého členu, která nebyla zaznamenána mezi jmény jednosložkových dětí narozených ve Spojeném království; některá z nich byla v Litvě častější ve 20. století, např. Audra, Birutė, Gintė, Alvydas, Gintautas, Rimantas, Rimgaudas, Vidimantas, Žymantas, Aidė, Medeinė, Miglė, Angelas, Merkys, Lizdeika, Vanagas jsou zatím ojedinělá jména. Nejtypičtějšími druhými jmény dívek jsou apelativní jména (členové 100 kombinací)¹⁶, z nichž nejčastější jsou jména vzniklá z názvů živé přírody – stromů a rostlin, např. Liepa, Luknė, Mėta, Rožė, Rugilė, Aida, Aušra, Miglė, Rasa, Saulė, Smiltė, Upė, Austėja, Gabija, Laima, Milda, Nijolė, Žemyna, Auksė, Deimantė, Perla, Laisvė, Meilė, Viltė, Skaistė, Tyra, Eimantė, Gintė, Ūla, Birutė, Raduilė, Neringa, Nida, Rusnė 2. Další osobní jména jsou spojována s bohyněmi a božstvy, např....
¹⁵ Protože se kombinace vícečlenných jmen vyznačují malou rozmanitostí, samostatný počet neopakujících se jmen proto není uveden.
¹⁶ Podmíněně je přiřazeno i jméno vytvořené Vydūnasem Daiva.
Straipsniai / Articles
215
Page 13
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
základem jmen zkráceného původu, např. Gintė, Mantė, Vytė, jsou populární dvoukmenová jména.
Ve jmenném fondu chlapců jsou rovněž častá druhá apelativní jména (členové 43 kombinací), z nichž nejčastější jsou jména spojená s živou přírodou – stromy a rostlinami, např. Ąžuolas 7, Linas, ptáky a zvířaty, např. Aras, Tauras 6, Vanagas, přírodními objekty a jevy, např. Aidas, Audrius 2, Vėjas 4, proměnami času, např. Rytas, Rytis, Vakaras 2. Jména označují ceněné vlastnosti, např. Giedrius, Jaunius, duchovní hodnoty, např. Laimis, Svajūnas. Další jména jsou spojována s názvy mytických osobností, např. Kernius, Lizdeika, Žilvinas 2, a božstev, např. Angelas 2, Joris 3¹⁷. Méně častá jsou dvoukmenová jména (členové 39 kombinací), z nichž nejčastější jsou osobní jména litevských knížat a krále, např. Algirdas 4, Gediminas 2, Jogaila 2, Mindaugas 3, Vytautas 10, Žygimantas. Zkrácená jména jsou méně častá (členové 26 kombinací), mnohá z nich, např. Algis 3, Gintas 2, Mantas 4, Rimas 2, Vytas 2, Vytis 5, vznikla z populárních dvoukmenových jmen. Vzácná jsou místní jména (člen 2 kombinací), např. Nidas.
Z tabulky 3 je patrné, že méně častá, avšak pro dívky typičtější, jsou dvoučlenná jména, jejichž první člen je baltské jméno. Tato osobní jména tvoří 43,3% vícečlenných dívčích a 35,9% chlapeckých jmen. Častěji se opakují kombinace dívčích jmen, jejichž druhým jménem je Marija, např. Liepa Marija 2, Saulė Marija 2 (5 kombinací). Ve jmenném fondu chlapců se opakovaly Joris Jokūbas 2, Domantas Jonas 2, „zajímavější“ kombinace Ąžuolas Achille, Žygimantas Augustas.
Ve jmenném fondu dívek je větší rozmanitost baltských jmen zastávajících pozici prvního členu: 113 kombinací je doloženo u 50 dívek (na jednu kombinaci připadá přibližně 2,3 jména) a 71 kombinací u 39 chlapců (na jednu kombinaci připadá přibližně 1,8 jména). Prvními členy jsou častěji jména rozšířená ve 21. století, např. Austėja 10, Goda 8, Rusnė 3; Ąžuolas 8, Joris 5, Tauras 3, než jména dříve běžná ve 20. století, např. Aušra, Indrė; Darius 3. Mezi nimi se vyskytla osobní jména nezaznamenaná mezi jednosložkovými jmény dětí narozených ve Spojeném království; z nich Vida, Rimantas byla ve 20. století běžná, jiná jsou vzácná, např. Bitė, Deiva, Gitaute; Domilas, Eivilis, Narius.
Pro dívky jsou nejtypičtější apelativní jména (členové 84 kombinací), z nichž nejčastější jsou jména spojená s bohyněmi a božstvy, např. Austėja 10, Gabija 7, Jorė, Medeina, Milda, Žemyna 2. Další jména vznikla z přírody – rostlin, např. Eglė 2, Gilė, Indrė, Liepa 5, Luknė 3, Mėta 2, Rugilė, jevů a objektů, např. Aušra, Miglė 3, Saulė 5, Smiltė 5, Ugnė 6, Upė 2. Jména vyjadřují přitažlivé vlastnosti a věci, např. Guoda 2, Meilė, Raminta, Skaistė 3, Viltė 2, nejcennější kovy a kameny, např. Auksė 2, Deimantė, Perla. Méně často je prvním členem zkrácené jméno (členové 14 kombinací), např. Goda 8, dvoukmenové jméno (členové 6 kombinací), někdy spojované se jmény knížat, např. Jogailė 2, a místní jméno (9 kombinací
¹⁷ Viz také poznámku 14.
216
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 14
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
členů), často vzniklá z názvů míst na litevském pobřeží, např. Neringa, Nida, Rusnė 3, jména.
Pro chlapce jsou rovněž typická apelativní jména (členové 33 kombinací), z nichž nejčastější jsou jména spojená s přírodou, vzniklá z názvů stromů a jiných rostlin, např. Ąžuolas 8, Linas 2, ptáků a zvířat, např. Aras 2, Tauras 3, nebo přírodních jevů, např. Vėjas, Vėjus, časových proměn, např. Rytis, Vakaris 3. Další apelativní jména jsou spojována s názvy božstev, např. Joris 518, nebo historických osobností, např. Margiris, Žilvinas. Rozmanitostí se vyznačují dvoukmenová jména (27 jmen v kombinacích). Část z nich tvoří jména knížat a krále, např. Gediminas, Daumantas, Mindaugas 2, Vytautas, Žygimantas 4. Méně častá jsou zkrácená jména (členové 10 kombinací), např. Darius 3, Gytis, Mantas 4, z nichž některá mají základ v rozšířených dvoukmenových jménech. Vzácná jsou místní jména (člen 1 kombinace), např. Naglis.
Obě jména baltského původu dávají rodiče zřídka (viz tabulku 3). Tato jména tvoří 4,2% vícečlenných dívčích a 4% chlapeckých jmen; zajímavější je kombinace Eitvïdas Eitvïd.
Při vytváření kombinací z baltských dívčích jmen je jedno z nich apelativní; nejčastější je Gabija 4. Nejčastěji jsou obě baltská jména apelativní, např. Viltė Gabija, Austėja Mėta, Dalia Upė, Gabija Saulė, Gabija Viltė, Liepa Eglė, Meilėja Auksė, Vakarė Gabija. V jiných případech je vedle apelativního jména druhým členem kombinace dvoukmenové jméno, např. Smiltė Radvilė, zkrácené jméno, např. Goda Vaidilutė, nebo místní jméno, např. Rusnė Aida. V kombinacích se vyskytla i osobní jména nezaznamenaná mezi jednosložkovými jmény dětí ve Spojeném království, např. Meilėja, Vaidilutė.
Při vytváření kombinací z baltských chlapeckých jmen byla častější dvoukmenová jména; opakovalo se jméno Mindaugas 2. Nejčastěji byla obě jména v kombinaci dvoukmenová, např. Domantas Skirmantas. V dalších kombinacích byla obě osobní jména apelativní, např. Ąžuolas Viesulas, Tauras Dainius, nebo apelativní a dvoukmenové, např. Vakaris Mindaugas, případně apelativní a zkráceného původu, např. Vėjas–Mantas.
Tříčlenné nebo čtyřčlenné kombinace jmen, z nichž jedno jméno je baltské, dávají rodiče zřídka (viz tabulku 3). Tvoří 6,5% vícečlenných jmen dívek a 4,5% vícečlenných jmen chlapců ve Spojeném království. V kombinacích zaujímají baltská jména nejčastěji pozici druhého nebo třetího členu: 15 případů ze 17 u dívek a 6 případů z 9 u chlapců (vyskytl se případ, kdy jméno spojované s litevskou lexikou zaujímalo pozici prvního i třetího členu, srov. Gabija Mykolė Rožė). V těchto kombinacích jsou chlapecká jména nezaznamenaná ve jmenném fondu dětí narozených ve Spojeném království Nemunas, Viltis, Vytenius. Nejčastější byla v kombinacích apelativní jména, např. Gabija, Giedrė, Indra, Laima, Liepa, Milda 2, Nijolė, Perla, Saulė, Svaja, Vasarė; Anis, Linas, Kernius, Viltis.
18 Viz také poznámku 14.
Straipsniai / Articles
217
Page 15
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
Vícečlenná jména, z nichž oba nebo jeden člen je baltský, tedy opakují tendence pojmenovávání jednosložkovými jmény: rodiče pojmenovávají děti, zejména dívky, nejčastěji apelativními jmény, rozšířená jsou zejména u chlapců dvoukmenová jména a mezi nimi se objevují vzácná, exotická osobní jména. Členové vícečlenných jmen ukazují, že pro rodiče jsou důležité litevská příroda, pobřeží, litevská historie a mytologie; odrážejí hodnoty. U dívek se baltské jméno zapisuje častěji než u chlapců jako první, u chlapců jako druhé. Jako první jméno se častěji zapisují dívčí jména běžnější ve 21. století, jako druhé jména běžná ve 20. století. To dokládá, že jména populární ve 20. století ztrácejí svou popularitu postupně.
5. STRUKTURNÍ RYSY BALTSKÝCH K JMEN
Baltská jednosložková jména a členové vícečlenných jmen ve Spojeném království se vyznačují vlastními strukturními rysy. Opakují se ve jmenném fondu obou pohlaví a jejich strukturní vlastnosti jsou typické pro jména v celé Litvě (Sinkevičiūtė 2011; 2018).
Jedním z rysů jmen emigrantů jsou variantní kmeny; mají je dvoukmenová jména, srov. liuir lū-, např. Liutauras 8 a Liūtauras, vyir vi-, např. Vygintė a Vigintė, vydir vid-, např. Tautvydas 15 a Tautvidas, žygir žig-, např. Žygimantas 9 a Žigimantas. Vedle přibližně stejně častých případů jsou častější jména s nezměněnými prvky.
Další jména se liší variantními koncovkami. To je typické pro apelativní osobní jména, např. Ainę 419, Ainis 5, Ainius 3; Meila, Meilė 7; Rytė, Rytas 3, Rytis 18; Tauras 50, Taurius, Taurus20; Vėtra 2, Vėtrė, a také pro dvoukmenová jména, např. Eimila, Eimilė 2; Radvilė 14, Radvila21, Radvilas 6, a jména zkráceného původu, např. Deima 3, Deimas 2, Deimis 7; Eiva 33, Eivė, Eivis; Nauris 7, Naurius; Vytė 10, Vytas 5, Vytis 13. Častější mohou být ženská a mužská jména s různými koncovkami, přibývá jmen s koncovkou –us. Varianty baltských jmen se stejným kmenem a různými koncovkami závisí na vztahu kmene k základu a na tradici užívání jmen.
Vedle běžných mužských jmen byly zaznamenány i varianty jmen téhož kmene bez litevských koncovek, např. Armin 11 a Arminas 77, Deinor a Deinoras; užívaly se i k vytváření vícečlenných jmen, např. Eitvidas Eitvid. Jména bez koncovek opakují variabilitu typickou pro přejatá jména, srov. Danielius a Daniel. To může
19 Baltská jednosložková jména a členové vícečlenných jmen byli započítáni společně.
20 Šíří se mužská jména s koncovkou –us, srov. Svajus, Taurus, Vėjus.
21 Radvila je mužské jméno.
218
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 16
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
ukazovat, že při udělování baltských jmen se rovněž upouští od litevské koncovky jako ukazatele litevskosti.
Vedle běžných dívčích jmen existují i osobní jména téhož kmene zapisovaná s –e, srov. Ainė 4 a Aine, Aistė 39 a Aiste, Danguolė a Danguole, Deimantė 70 a Deimante, Meilė 7 a Meile, Miglė 92 a Mיגle, Nijolė 2 a Nijole, Rūgilė 82 a Rugile 2, Rusnė 51 a Rusne 2, Saulė 112 a Saule 3, Smiltė 120 a Smilte 3, Ugnė 157 a Ugne 4, Upė 8 a Upe, Vakarė 49 a Vakare, Viltė 206 a Vilte 3. Zápisem vznikly také varianty s příponami –ėja a –eja, srov. Austėja 205 a Austeja 8, –unė a –unė, např. Jorunė a Jorune, Vilunė a Vilune, a varianty kmenů, srov. Ąžuolas 53 a Ąžuolas 2, Rūkas a Rukas. V kontextu všech baltských jmen ve Spojeném království tyto případy ukazují, že se takové varianty nerozšířily (<5% opakujících se ženských jmen; taková mužská jména téměř neexistují). Registrované podoby jmen jsou tedy vědomou volbou rodičů; písmena typická pro litevštinu jim zpravidla nečiní potíže, pokud si zvolí jména, která je obsahují.
Dalším rysem jsou rozšířená dvouslabičná zkrácená jména, nejčastěji vzniklá z počátků dvoukmenových jmen, např. Austė 9, Geistė 4, Gytė 4, Deimis 7, Dovas 5, Einius 2, Gytis 16, Vaidas 4, Žygis 4. Ukazují, že při tvorbě zkrácených jmen je nejdůležitější počáteční část jména. Zkrácená jména bez přípony stejně jako další častější jednosložková jména ukazují tendenci dávat krátká jména.
Jména emigrantů se vyznačují opakujícími se prvky. V některých osobních jménech se opakují přípony, častěji v apelativních jménech a jménech zkráceného původu. Takové jsou dívčí přípony –ėja, srov. Austėja 205, Aistėja 2, Aistrėja, Akmėja 2, Astrėja, Auksėja, Mintėja, Saulėja 4, Upėja 2, Viltėja, a –ita, např. Eisuita, Eivita, Meilita 3, Sangita. Ve jmenném fondu chlapců je častější přípona –idas, např. Joridas, Tauridas 2. Pro dětská jména ve Spojeném království jsou typické přípony –ūnė, –ūnas, např. Arūnė 3, Jorūnė, Šarūnė 2, Vėjūnė 4, Vilūnė, Žiedūnė; Arūnas 6, Merūnas, Ramūnas 2, Svajūnas 4, Šarūnas 10, a –ija, –ijus, např. Gabija 325, Domilija, Vilija 5; Gabijus 5, Dovijus 2, Minijus, Taurijus. Část jmen s příponami je v Litvě populární. Ukazují, že při pojmenovávání dětí je důležitý zvuk jmen.
Význam eufonie je patrný i u dvoukmenových jmen s opakujícími se kmeny. Ženská jména mají často druhé kmeny gail-, např. Jogailė 6, Mingailė 9, Rimgailė; mant-, např. Eimantė 4, Jomantė, Romantė, Limantė, Rimantė 2; mil-, např. Armilė 2, Darmilė, Deimilė 5, Domilė 4, Germilė, Jomilė, Narmilė; min-, např. Armina, Deimina 3, Jusmina; taut-, např. Gintautė, Mintautė 2, Viltautė; vil-, např. Deivilė, Dovilė 2, Eivilė 4, Gedvilė, Raduilė 14; vain-, např. Deivina 2, Eivina 6 atd. Mužská jména mají často druhé komponenty gird-, např. Algirdas 12, Daugirdas, Mangirdas 3, mant-, např. Armantas 3, Domantas 103, Eimantas 57, Germantas 4, Irmantas 3, Jomantas 2, Skirmantas 3, Skomantas 4; min-, např. Arminas 77, Deiminas 4, Gediminas 13, vyd-, např. Arvydas 7, Mantvydas 5, Tautvydas 13 a
Straipsniai / Articles
219
Page 17
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
aj. Někdy mají oba členy dvoučlenného jména stejný kmen, např. min-: Arminas Mindaugas, mant-: Domantas Skirmantas, vyd-: Manyudas Vytautas.
Část dvoukmenových jmen se koncovkami shoduje s příponovými jmény. Jedná se například o ženská jména s druhými kmeny mil- (srov. Almilė), gil- (srov. Jogilė), eufonickými k jednosložkovým odvozeninám s příponou -ilė, např. Rugilė 82, Girilė, Karilė 14, Midilė, Nerilė 7. U jmen s druhými kmeny mint- (srov. Arminta), gint- (srov. Milginta, Eigintas) se koncovkami shodují jednosložkové odvozeniny s příponou –inta, –intas, srov. Raminta 13, Orinta 11, Žavinta; Darintas, Jorintas, Orintas 3. Opakující se koncové prvky potvrzují, že při udělování jmen se dbá na zvukovou stránku. Přípony mohou ovlivňovat i zápis kmenů, protože pravděpodobně v důsledku časté přípony –idas se ve jménech šíří druhý kmen vid-, např. Alvidas, nikoli jména s vyd.
Baltská jména ve Spojeném království tedy mají strukturální pravidelnosti. Stejně jako v Litvě (Sinkevičiūtė 2018) jsou variantní; nejčastěji se obměňují koncovky jmen téhož kmene. Ve Spojeném království se udělují odvozeniny s příponami –ėja, –ita, –ūnė, –ūnas, –ija, –ijus aj., opakují se druhé kmeny dvoukmenových jmen mant-, min- a další, což ukazuje, že při pojmenovávání dětí není důležitý význam jejich komponentů, nýbrž zvuk jména. Tuto myšlenku podporují příponová jména shodující se s koncovkami dvoukmenových jmen, která pravděpodobně podporují udělování dvoukmenových jmen podobného zvuku.
6. DISKUSE
Jména litevských občanů narozených ve Spojeném království ukazují, že téměř 9 z 10 rodin uplatnilo strategii jednoho jména, zatímco téměř 1 z 10 rodin strategii dvou (někdy více) jmen. Rodiče tedy při pojmenovávání dětí nehledají kompromis kombinováním různých jmen, nýbrž výběrem jednoho jména, které stejně jako členové vícečlenných jmen většinou není baltským osobním jménem. To ukazuje, že rodiče ve Spojeném království se většinou snaží vybírat nelitevská jména, která podle jejich názoru odpovídají vícejazyčnému prostředí. Protože však nejsou k dispozici tendence pojmenovávání v celé Litvě za sledované období, nelze s nimi jména udělená v emigraci porovnat: je možné, že tato strategie pojmenovávání je typická i pro jmenný fond celé Litvy. Na druhou stranu nebyla do výzkumu zahrnuta jména dětí narozených litevským občanům ve Spojeném království, které byly registrovány jako občané jiných zemí než Litvy. Nakolik jsou pro provedený výzkum významná, nelze říci vzhledem k neznámému rozsahu dat.
Při hodnocení skutečnosti, že dívkám narozeným ve Spojeném království byla dána téměř o polovinu více národních jmen než chlapcům, se může zdát, že výsledky výzkumu jmen emigrantů z Litvy odporují výsledkům výzkumu jmen v jiných jazycích, podle nichž jsou etnická jména častěji dávána synům než dcerám (Sue, Telles
220
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 18
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
2007: 1388, s literaturou). Je možné, že rodiče, kteří dávají baltská jména častěji dívkám, se jejich prostřednictvím snaží ukázat svou modernost a odlišit se od ostatních.
Na druhou stranu je třeba litevskost jmen chápat šířeji: hodnotit nejen jejich genetický baltský původ, ale i zvláštnosti jejich vzniku. Za jedinečná jména litevského jazyka proto lze považovat i přejatá osobní jména s litevskými jazykovými podobami, např. Morta, Kristijonas, Laurynas, Motiejus. To je běžné i v jiných jazycích, například v norštině (Helleland 2007: 554). Dalším ukazatelem litevskosti jmen jsou koncovky, protože odlišují litevská jména od osobních jmen jiných jazyků. Závěry o etnické povaze litevských jmen v emigraci proto nelze vyvozovat pouze na základě původu jejich kmene.
SHRNUTÍ
Baltská jednosložková jména dávali rodiče ve Spojeném království dívkám téměř dvakrát častěji než chlapcům; tyto poměry jsou podobné poměrům baltských jmen daných dětem ve stejném období ve jmenném fondu emigrantů v Norsku, ačkoli v Norsku byl podíl těchto jmen poněkud vyšší. Baltská jména v emigraci tedy nejsou pouze norským fenoménem, nýbrž jsou typická i pro další země. Opakovaně zjištěná proporcionálně podobná vyšší četnost dívčích jmen svědčí o tom, že dívčími jmény se vyjadřuje krása a zvuková působivost litevského jazyka.
Při tvorbě vícečlenných jmen dětí ve Spojeném království, z nichž oba nebo jeden člen je baltský, byla nejčastěji udělována dvoučlenná jména, jejichž druhým členem je baltské jméno. V těchto kombinacích je největší rozmanitost baltských jmen; početně je více takových kombinací u dívek, ačkoli kombinace s baltskými jmény zahrnují větší podíl vícečlenných chlapeckých osobních jmen. Pro dívky ve Spojeném království jsou typičtější dvoučlenná jména, jejichž prvním členem je baltské osobní jméno, často jméno populární ve 21. století. Rodiče tedy při registraci dívek zapisují baltské jméno jako první častěji než u chlapců. To potvrzuje, že baltská jména ve Spojeném království jsou typičtější pro dívky.
Z rejstříku jmen litevských občanů narozených ve Spojeném království vyplývá, že rodiče dívky nejčastěji pojmenovávají apelativními jmény, chlapce pak apelativními a dvoukmenovými jmény. Apelativními i místními jmény rodiče vyjadřují hodnoty, kterých si cení: litevskou přírodu, její jevy a objekty, přímořská místa, pozitivní lidské vlastnosti, přitažlivé věci, drahé kameny a kovy. Z dvoukmenových jmen, jmen apelativního původu a jmen zkráceného původu je patrné, že je pro rodiče důležitá litevská historie, baltské náboženství a mytologie: děti pojmenovávají jmény spojenými s mytickými a slavnými osobnostmi minulosti, bohyněmi a božstvy. Pro rodiče je tedy důležitý význam jmenného základu i kulturní váha jména.
Jména emigrantů v JK se vyznačovala eufoničností (ve dvoukmenových jménech se opakovaly kmeny, apelativní jména a jména zkráceného původu spojovaly tytéž
Straipsniai / Articles
221
Page 19
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
přípony). Druhé kmeny dvoukmenových jmen, shodující se se sufixálními jmény týchž zakončení, potvrzují význam eufonie při pojmenovávání dětí. Pravděpodobně díky podobnému znění k jiným jménům se šíří také jména zkráceného původu, která nejčastěji opakují začátky delších jmen nebo obsahují kmeny opakující se v běžných jménech. Že je při pojmenovávání dětí pro rodiče důležitý jejich zvuk, potvrdil také výzkum Schiller (2024) provedený v Německu.
Ve zkoumaném rejstříku jmen se obměňovala zakončení jmen, přípony a kmeny dvoukmenových jmen. Výsledky výzkumu ukázaly, že sekundární varianty, včetně variant vzniklých v důsledku zápisu, nejsou v rejstříku jmen emigrantů časté: nejčastější jsou jména s kmeny a zakončeními obvyklými v litevštině. Registrované podoby jmen dětí v JK jsou tedy výsledkem vědomých rozhodnutí rodičů.
LITERATŪRA
Aldrin Emilia 2018: Names and Indentity. – The Oxford Handbook of Names and Naming, ed. C. Hough, 1–13. DOI: doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199656431.013.24.
Alford Richard D. 1988: Naming and Identity: A Cross-Cultural Study of Personal Naming Practices, New Haven, Connecticut: HRAF Press.
Bramwell Ellen S. 2009: Names in Multi-Cultural Scotland. – Proceedings of the 23rd International Congress of Onomastic Sciences. Names in Multi-Lingual, Multi-Cultural and Multi-Ethnic Contact, Toronto: York University, 158–163.
Bramwell Ellen S. 2012: Naming in Society: a Cross-Cultural Study of Five Communities in Scotland: PhD thesis, University of Glasgow: Glasgow Theses Service. Prieiga internete: http://theses.gla.ac.uk/3173/.
CK – Civilinis kodeksas. Prieiga internete: https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/TAIS.107687.
Čiubrinskas Vytis 2014: Posocialistinių migrantų saistymosi trajektorijos Čikagoje: saviškių ratai ir manipuliuojamas lojalumas valstybei (-ėms). – Etniškumo studijos 2, 9–28.
Dapkutė Daiva 2009: Lietuviai Didžiojoje Britanijoje iki Antrojo pasaulinio karo. – Didžiosios Britanijos lietuvių bendruomenė: praeitis, dabartis, ateitis, sud. D. Dapkutė, Vilnius: Versus aureus, 9–23.
Daukšas Darius 2013: Lithuanians in Norway: Between “Here” and “There”. – Urbanites 3(2), 51–68.
222
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 20
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
Daukšas Darius 2016: Lietuviai Norvegijoje: tarp integracijos ir savo tapatumo išlaikymo. – Lietuvių katalikų mokslo akademijos metraštis 39, 173–194.
Daukšas Darius 2018: Tarp tapimo norvegu ir buvimo lietuviu: Norvegijos lietuvių pilietybės sampratos. – Lietuvos etnologija. Socialinės antropologijos ir etnologijos studijos 18(27), 63–84.
Daukšas Darius 2019: Antros kartos emigrantai iš Lietuvos Norvegijoje: tarp Lietuvos ir Norvegijos? – Lituanistica 65(3), 230–240.
Daukšas Darius 2021: Namai „čia“ ir „ten“: namų konstravimo sampratos (lietuviškoje) migracijoje. – Lituanistica 67(3), 230–243.
Edwards Rosalind, Caballero Ch am ion 2008: What’s in a Name? An Exploration of the Significance of Personal Naming of ‘Mixed’ Children for Parents from Differential Racial, Ethnic and Faith Backgrounds. – The Sociological Review 56(1), 39–60. DOI: doi.org/10.1111/j.1467-954X.2008.00776.x.
Eskola Ksenia, H äm äläinen Lasse 2019: Given Names of Russian-Speaking Children Born in Finland between 2000–2018. – Onoma 54, 197–217. DOI: doi.org/10.34158/ONOMA.54/2019/11.
Gasperienė Vida 2009: 60 metų kultūrinė veikla Didžiojoje Britanijoje 1947–2008 metais. – Didžiosios Britanijos lietuvių bendruomenė: praeitis, dabartis, ateitis, sud. D. Dapkutė, Vilnius: Versus aureus, 77–88.
Gerhards Jürgen, Tuppat Julia 2018: „Boundary Maintenance“ oder „Boundary Crossing“? – Working Paper SFB 1171 Affective Societies 2/18, 1–36. Prieiga internete: https://refubium.fu-berlin.de/handle/fub188/17614.
Gerhards Jürgen, Kämpfer Sylvia 2017: Symbolische Grenzen und die Grenzarbeit von Migrantinnen und Migranten. – Zeitschrift für Soziologie 46(5), 303–325. DOI: doi.org/10.1515/zfs soz-2017-1017.
Goldstein Joshua R., Stecklov Guy 2016: From Patrick to John F.: Ethnic Names and Occupational Success in the Last Era of Mass Migration. – American Sociological Review 81(1), 85–106. DOI: doi.org/doi:10.1177/0003122415621910.
Helleland Botovl 2007: Das norwegische Personennamensystem. – Europäische Personennamensysteme. Anlässlich der 65. Geburtstage von Rosa Kohlheim und Volker Kohlheim, T. 2., hrsg. von A. Brendler, S. Brendler, Hamburg: Baar-Verlag, 564–561.
Straipsniai / Articles
223
Page 21
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
Insley John 2007: Das englische Personennamensystem. – Europäische Personennamensysteme. Anlässlich der 65. Geburtstage von Rosa Kohlheim und Volker Kohlheim, T. 2., hrsg. von A. Brendler, S. Brendler, Hamburg: Baar-Verlag, 159–169.
Ilgūnaitė Živilė 2009: Britanijos lietuviai 1990–2007. – Didžiosios Britanijos lietuvių bendruomenė: praeitis, dabartis, ateitis, sud. D. Dapkutė, Vilnius: Versus aureus, 173–183.
Jakaite-Bulbukienė Kristina 2015: Lietuvių emigrantų šeima: kalba ir tapatybė: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas.
Klimavičius Jonas 2013: Iš kur jorė ir kas iš jorės? – Kalbos kultūra 86, 256–264.
Kuzavinis Kazimieras, Savukynas Bronys 2009: Lietuvių vardų kilmės žodynas, 6-asis leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Kuznecovienė Jolanta 2011: Iš̌teritorinto identiteto alternatyvos: lietuvių imigrantai Airijoje, Anglijoje, Ispanijoje ir Norvegijoje. – Lietuviškasis identitetas šiuolaikinės emigracijos kontekstuose, sud. V. Čiubrinskas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 89–104.
Liubinienė Neringa 2011: „Aš esu lietuvė visada, tiktai galiu turėti kitą pilietybę“: imigrantų iš Lietuvos identiteto dėlionės Šiaurės Airijoje. – Lietuviškasis identitetas šiuolaikinės emigracijos kontekstuose, sud. V. Čiubrinskas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 141–161.
Maciejauskienė Vitalija 2007: Das litauische Personennamensystem. – Europäische Personennamensysteme. Anlässlich der 65. Geburtstage von Rosa Kohlheim und Volker Kohlheim, T. 2., hrsg. von A. Brendler, S. Brendler, Hamburg: Baar-Verlag, 474–484.
Pennesi Karen 2016: “They can learn to say my name”: Redistributing Responsibility for Integrating Immigrants to Canada. – Anthropologica 58(1), 46–59.
Pilcher Jane 2016: Names, Bodies and Identities. – Sociology 50(4), 764–779. DOI: doi.org/10.1177/0038038515582157.
Pilcher Jane 2017: Names and “Doing Gender”: How Forenames and Surnames Contribute to Gender Identities, Difference, and Inequalities. – Sex Roles 77, 812–822, DOI: doi.org/10.1007/s11199-017-0805-4.
Reistæter Guro 2012: Immigrants in Norway and Their Choice of Names: Continuation or Adaption? – Names and Identities, Oslo Studies in Language 4(2), eds. B. Hellela, Ch.-E. Ore, S. Wikstrøm, 223–234. DOI: doi.org/10.5617/osla.320.
Schiller Christiane 2024: Motive der Vornamenwahl für Kinder von in Deutschland lebenden Litauerinnen und Litauer. – Schriften der Gesellschaft für Baltische Studien 6 (SGBS 6), Hamburg: Baar-Verlag, 221–241.
224
Acta Linguistica Lithuanica XC
Page 22
Baltiškų vardų davimo polinkiai emigracijoje 1991–2020 m. (Jungtinės Karalystės atvejis)
Sinkevičiūtė Daiva 2011: Naujı 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai. – Kalbos kultūra 84, 214–229.
Sinkevičiūtė Daiva 2012: Kaip atrodo 2011 m. gimusių vaikų populiariausių vardų dvidešimtukai? – Gimtoji kalba 7, 3–8.
Sinkevičiūtė Daiva 2018: Litauische Vornamen naturthematischer Herkunft: Trends des letzten Jahrhunderts. – Onomastica Uralica 13, 243–257.
Sinkevičiūtė Daiva 2021a: Jungtinėje Karalystėje gimusių Lietuvos Respublikos piliečių vardai: jų registravimo dokumentuose įvairovė. – Pasaulio lietuvis, 2021–08–02. Prieiga internete: https://pasauliolietuvis.lt/jungtineje-karalysteje-gimusiu-lietu-vos-respublikos-pilieciu-vardai-ju-registravimo-dokumentuose-ivairove/.
Sinkevičiūtė Daiva 2022: Lietuviškumo raiškos įvairovė Norvegijoje gimusių Lietuvos piliečių vardyne. – Pasaulio lietuvis, 2022–05–20. Prieiga internete: https://pasauliolietuvis.lt/lietuviškumo-raiškos-įvairovė-norvegijoje-gimusių-lietuvos-piliečių-vardyne/.
Sinkevičiūtė Daiva 2023: Labai retų lietuviškų vardų įvairovė emigrantų iš Lietuvos vardyne. – Pasaulio lietuvis, 2023–05–31. Prieiga internete: https://pasauliolietuvis.lt/labai-retu-lietuvisku-vardu-ivairove-emigrantu-is-lietuvos-vardyne/.
Sipavičius Seide M. 2020: Antroponimia, diáspora y migración: los descendientes de lituanos en Brasil. – Onomástica Desde América Latina 1(1), 100–121. DOI: doi.org/10.48075/odal.v11.24156.
Sue Christina A., Telles Edward E. 2007: Assimilation and Gender in Naming. – American Journal of Sociology 112, 1383–1415. DOI: doi.org/10.1086/511801.
123.emn.lt – Migracija skaičiais (Lietuvos Respublikos statistikos portalas).
vardai.vlkk.lt – Lietuvos Respublikos piliečių vardų sąvadas.
webarchive.nationalarchives.gov.uk/ukgwa/20160105160709/http://www.ons.gov.uk/ons/rel/census/2011-census/key-statistics-for-local-authorities-in-england-and-wales/rft-table-qs203ew.xls – Jungtinės Karalystės nacionalinės statistikos biuras, 2021 m. duomenys.
Straipsniai / Articles
225
Page 23
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
Tendencies of Baltic Names Giving among Emigrants in 1991–2020. The United Kingdom Case
SUMMARY
This article studies the tendencies observed in naming practices and the formation of Baltic names given to children of Lithuanian emigrants in the United Kingdom from 1991 to 2020. The most characteristic Baltic names for girls are relatively uncommon among emigrant families, comprising 16.4% of girls’ names and 7.8% of boys’ one-member names given in the UK. Children, especially girls, are given names inspired by Lithuanian natural elements, such as coastal landmarks, positive and/or highly valued features, and symbolic materials like precious metals and stone names. Additionally, names of pagan deities, legendary personalities, princes, kings, and famous families are frequently chosen to emphasize cultural roots and express a deep appreciation for Baltic heritage. Approximately one-tenth of children carry double names, with those featuring at least one Baltic name being even less common (9.9% of girls and 14.9% of boys). Baltic names tend to precede in double names for girls more often than for boys, mirroring patterns observed in single names. In the UK, variation in Baltic names of emigrants’ children is prevalent, particularly in suffixes, with common derivations including suffixes –ėja, –ita, –ūnė, –ūnas, –ija, and –ijus, among others. Compound names often incorporate stems like mantand minas well as some others as the second member. Most likely the coincidence of the terminations of some compound names with the terminations of some suffixed names has been a factor favoring the spread of similar sounding combinations, which shows the importance of euphony in naming practices.
Įteikta 2024 m. vasario 27 d.
DAIVA SINKEVIČIŪTĖ
Baltistikos katedra Vilniaus universitetas Universiteto g. 5, LT–01513 Vilnius, Lietuva daiva.sinkevič[email protected]
