Přehled činnosti Terminologické komise (1945–1971)

činnosti

K 80. výročí narození Kazimierase Gaivenise

ALBINA AUKSORIŪTĖ

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: Terminologická komise, termíny, Kazimieras Gaivenis, zápisy z jednání Terminologické komise

Organizovaná péče o litevskou terminologii začala působením první Terminologické komise (1921–1926), která fungovala pouze pět let (podrobněji viz Palionis 1979: 268–269; Keinys 2012: 38–41; Auksoriūtė 2011: 80–91). Terminologická komise pojednávaná v tomto článku začala pracovat po válce, kdy „byla v roce 1945 při Prezidiu Akademie věd ustavena Terminologická komise, která měla organizovat a koordinovat terminologickou práci v republice; v roce 1951 byla převedena do Institutu litevského jazyka (od roku 1952, po sloučení ústavů, se nazývala Terminologická komise Institutu litevského jazyka a literatury Akademie věd Litevské SSR)“ (Keinys 2012: 65). Při přípravě článku byly využity zápisy z jednání Terminologické komise uložené v Institutu litevského jazyka. Článek se zabývá činností Terminologické komise od roku 1951 do konce roku 1971, kdy byla při Prezidiu Akademie věd Litevské SSR zřízena Terminologická rada. Informace o činnosti Terminologické komise v letech 1945 až 1951 se nepodařilo nalézt.

Cílem článku je pojednat o činnosti Terminologické komise, jejích pracovních postupech a zásadách, zhodnotit význam Terminologické komise pro rozvoj litevské terminologie a přiblížit působení jejího dlouholetého tajemníka Kazimierase Gaivenise v komisi.

Dne 25. října 1951 se konalo první zasedání Terminologické komise (dále jen Komise), kterého se zúčastnili Juozas Balčikonis, Jonas Kruopas a Jonas Paulauskas. Na tomto zasedání byly formulovány úkoly Komise,

192

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

jak se píše v prvním protokolu, její „práce bude zahrnovat: a) stanovení principů tvoření termínů v různých oblastech, b) boj proti cizímu buržoaznímu dědictví v terminologii, c) koordinaci terminologické práce jak v rámci Akademie věd, tak v celé republice, d) popularizaci terminologických otázek (v tisku, na konferencích)“¹ (TKP 1951 1²). Byly stanoveny také směry činnosti Komise: „a) Seznámit se s buržoazním dědictvím v oblasti terminologie; b) seznámit se s prací, kterou v této oblasti vykonávají jednotlivé ústavy, státní nakladatelství a další instituce, a tuto práci regulovat; c) posuzovat předložené návrhy a odpovídat na jednotlivé vznesené otázky; d) psát o terminologických otázkách v tisku; e) pověřit odpovědného tajemníka Jonase Paulauskase, aby prověřil termíny v literárním slovníku litevského jazyka, který se právě připravuje do tisku“ (TKP 1951 1). Je pochopitelné, že mezi vytyčenými úkoly byl zmíněn bod b), jak to vyžadovala tehdejší situace, a že bod a) mezi směry činnosti – seznámení s terminologickým dědictvím – jasně ukazuje, že členové této Komise usilovali o seznámení s prací první Terminologické komise a uvažovali o její návaznosti. Předsedou Komise byl jmenován J. Kruopas.

Na druhém zasedání Komise se projednávala otázka uspořádání terminologické konference a bylo rozhodnuto „uspořádat v první polovině roku 1952 ve Vilniusu terminologickou konferenci, která stanoví principy a směrnice pro tvorbu a úpravu terminologie, koordinaci terminologické práce atd. Na konferenci pozvat zástupce vědeckých, uměleckých, tiskových a dalších institucí a organizací“ (TKP 1951 2). Na konci roku 1951 se konalo ještě jedno zasedání Komise, na němž byly projednány termíny pro míry a měřicí nástroje.

V roce 1952 bylo 13 zasedání Komise věnováno Slovníku právních termínů³; kromě již zmíněných J. Kruopase a J. Paulauskase se zasedání často účastnili také sestavovatel slovníku, právník Alfonsas Žiurlys, Chackelis Lemchenas, Bronius Kalinauskas a Vladas Bartusevičius. Na konci roku se začal projednávat Slovník geologicko-geografických termínů⁴ (5 zasedání), na

¹ Citáty z protokolů jsou uváděny autenticky, pravopis nebyl upravován; pouze příklady jsou autorkou článku vyznačeny kurzivou. Názvy slovníků a institucí se v článku používají v podobě, v jaké jsou uvedeny v protokolech.

² Za rokem se uvádí číslo protokolu.

³ Slovník vyšel v roce 1954 – Slovník právních termínů. [Litevsko-ruský.] Sestavil A. Žiurlys; redakční kolegium: J. Bulavas, K. Jablonskis (odpovědný redaktor), J. Žiugžda, A. Žiurlys; Institut dějin a práva Litevské akademie věd, Vilnius: Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, 1954. – 240 s.

⁴ Slovník geologických a fyzickogeografických termínů. [Rusko-litevský.] Autor: V. Gudelis; Institut geologie a geografie Litevské akademie věd, Vilnius: Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, 1956. – 220 s.

Terminologija | 2014 | 21

193

Obr. 1. Protokol Terminologické komise č. 2

194

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

Do jeho projednávání se zapojili jeho autor, geograf Vytautas Gudelis, a filosof Vincentas Žemaitis. Za zmínku stojí také to, že Komise musela revidovat i terminologii překládaných Leninových spisů; v roce 1952 tomu byla věnována tři zasedání. Na zasedání 29. března se projednávala koordinace terminologické práce; zúčastnili se ho nejen jazykovědci J. Kruopas a J. Paulauskas, ale také zástupci dalších ústavů Akademie věd: Klemensas Dauta, Jonas Mazelaitis, Jonas Kazlauskas, Kostas Doveika, Elzbieta Mikalauskaitė, Jurgis Lebedys, Stasys Bizulevičius, Teodoras Čyžas, Antanas Poviliūnas, Gerardas Žilinskas a V. Gudelis. Účastníci zasedání informovali o terminologické práci v jednotlivých oborech, poukázali na její nedostatky, navrhovali zapojit do ní více odborníků a radili se o budoucí konferenci, na níž by zástupci všech oborů informovali o stavu terminologické práce ve svém oboru a navrhli opatření k její organizaci a také vyprávěli, jak probíhá sběr terminologického materiálu a jeho projednávání a jaké jsou zdroje termínů. V roce 1952 byli tajemníky Komise J. Paulauskas, Vytautas Būda a V. Žemaitis.

Na začátku roku 1953 Komise dokončila revizi Geologijos–geografijos terminų žodyną a téměř celý rok projednávala Ekonominių terminų žodyną⁵. Jak se píše v protokolu, na zasedání, na němž se začal projednávat Ekonominių terminų žodynas, „<...> bylo dohodnuto, jakým způsobem budou termíny projednávány: na zasedáních se budou probírat pouze termíny, které vyvolávají nějaké pochybnosti. Na zasedání se členové připraví předem tím, že se seznámí s projednávaným materiálem“ (TKP 1953 12). V roce 1953 se konalo 41 zasedání; od roku 1953 se do práce Komise zapojily jazykovědkyně Bronė Vosilytė a Napalys Grigas.

V roce 1954 Komise revidovala gymnastické a matematické termíny; při projednávání těch druhých se účastnili zástupci Matematické fakulty Vilniuské univerzity a zástupce Státního nakladatelství politické a vědecké literatury. V říjnu se začal projednávat Botanikos terminų žodynas⁶, jehož projednávání se účastnili zástupci Vilniuské univerzity, Pedagogického institutu, lesnické průmyslové školy, Biologického ústavu a vědeckého nakladatelství. Při zahájení projednávání slovníku se diskutovalo o jeho povaze a struktuře a bylo rozhodnuto připravit „<...> slovník botanických termínů (bez názvů rostlin), litevsko-ruský, bez ter-

⁵ Rusiškai lietuviškas ekonomikos terminų žodynas=Русско–литовский словарь экономических терминов. Red. kolegija: K. Meškauskas (ats. red.), A. Poviliūnas, V. Puronas, A. Skupeika, Vilnius: Mintis, 1966. – 292 p.

⁶ Botanikos terminų žodynas. Sudarė Botanikos žodyno komisija; redagavo J. Dagys (vyr. red.), A. Lekavičius, V. Mališauskienė; Lietuvos TSR Mokslų akademijos Botanikos institutas ir Lietuvos TSR Botanikų draugija, Vilnius: Mintis, 1965. – 664 p.

Terminologija | 2014 | 21

195

…vysvětlení, kde je to třeba, s uvedením latinského termínu“ (TKP 1954 13). V roce 1954 zasedala Terminologická komise 24krát.

Projednávání botanických termínů pokračovalo i v roce 1955; Komise se v tom roce sešla 52krát. Kromě zmíněných botanických termínů se probíraly termíny ze sportu (veslování, skoky do vody, plavání, box, vodní pólo, šermu), medicíny a zoologie. V prosinci se začaly projednávat chemické termíny. V roce 1956 se konalo 42 zasedání, na nichž pokračovalo projednávání chemických termínů; kromě toho se probíraly také termíny z techniky, zoologie, anatomie a zahradnictví. Komise analyzovala nejen termíny, ale i obecnější jazykové otázky; například v protokolu č. 31 ze srpna 1956 se píše: „Komise pro kontrolu vývěsních štítů a oznámení, zřízená při Vilniuském výkonném výboru, prošla během tří zasedání Stalinův prospekt a Gorkého ulici a zjistila, že na mnoha vývěsních štítech jsou chyby v litevštině a ruštině, případně jinak nevyhovují normám. Bylo rozhodnuto požadovat, aby nevhodné vývěsní štíty či oznámení byly vyměněny. Rozhodnutí Komise zasílá Vilniuský výkonný výbor vedoucím institucí či podniků s nevhodnými vývěsními štíty nebo oznámeními“ (TKP 1956 31). V roce 1956 se do práce Komise zapojili jazykovědci Antanė Kučinskaitė a Kazys Ulvydas.

V roce 1957 zasedala Komise o něco méně – konalo se 31 zasedání, na nichž se projednávaly především termíny z Medicinos terminų žodyno⁷ a Fizikos terminų žodyno⁸. Medicinos terminų žodynas se projednával i v letech 1958–1959. Kromě medicínských termínů se v roce 1958 revidovaly také termíny z technologie šití a v roce 1959 termíny z Melioracijos terminų žodyno⁹ a Chemijos terminų žodyno¹⁰. V roce 1958 se Komise sešla 53krát a v roce 1959 třicetkrát. Tajemníkem Komise byl od března 1953 do poloviny roku 1956 V. Bartusevičius, v letech 1956–1957 byl tajemníkem N. Grigas a od září 1957 do listopadu 1959 Vitas Labutis.

Na zasedání 13. listopadu 1959 se poprvé účastní a vykonává funkci tajemníka Kazimieras Gaivenis. Na tomto zasedání se ještě projednával chemický slov-

⁷ Žodynas išleistas tik 1980 m. – Medicinos terminų žodynas. Aut. V. Astrauskas, S. Biziulevičius, S. Pavilo-nis, A. Vaitilavičius, A. Vileišis, Vilnius: Mokslas, 1980. – 996 p.

⁸ Fizikos terminų žodynas. Red. P. Brazdžiūnas; Lietuvos TSR Mokslų akademijos Fizikos ir matematikos institutas, Vilnius: Valst. polit. ir moksl. lit. l-kla, 1958. – 124 p.

⁹ Melioracijos terminų žodynas=Словарь мелиоративных терминов. Aut. J. Čeičys; Lietuvos hidrotechni-kos ir melioracijos mokslinio tyrimo institutas, Vilnius: Valst. polit. ir moksl. lit. l-kla, 1960. – 284 p.

¹⁰ Chemijos žodynas. Aut. K. Daukšas, Vilnius: Valst. polit. ir moksl. lit. l-kla, 1960. – 452 p.

196 Albina Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

nikoli termíny, ale od prosince se začaly probírat botanické termíny a jejich projednávání prakticky zabralo celý rok 1960. V roce 1960 se konalo 19 zasedání Komise, kterých se kromě jazykovědců J. Kruopase, K. Gaivenise a Antanase Balašaitise účastnili také botanici Jonas Dagys, Petras Bluzmanas, Kazys Brundza, Jonas Geležėvičius, Algirdas Lekavičius, Vincentas Urbonas, Antanas Minkevčius, Valerija Mališauskienė, Marija Ivanauskienė, Vytautas Galinis a další.

Botanický terminologický slovník Komise dále projednávala i v roce 1961; kromě toho bylo toho roku dalších 8 zasedání věnováno doplňkům Lékařského terminologického slovníku, 4 zasedání Ekonomického terminologického slovníku a jedno zasedání projednávání souboru astronomických termínů v litevštině, ruštině a angličtině. Celkem se v roce 1961 konalo 23 zasedání Komise, jejímž tajemníkem byl K. Gaivenis. Je třeba upozornit, že při projednávání Botanického terminologického slovníku Komise schválila také seznam názvů barev používaných v botanice.

Z protokolů vyplývá, že Komise nepracovala aktivně každý rok – v roce 1962 se sešla sedmkrát a projednávala botanickou, literární, výtvarnou a stomatologickou terminologii. V roce 1963 se konalo pouze jedno zasedání, na němž se probíraly výtvarné termíny, a v roce 1964 se na sedmi zasedáních projednávaly stomatologické, komunikační, pedagogické, kriminalistické a botanické termíny a názvy kuchyňského vybavení.

Roky 1965–1968 byly pro Komisi pracovně plodné: v letech 1965 a 1966 se konalo po 19 zasedáních, v roce 1967 zasedala Komise šestnáctkrát a v roce 1968 dvaadvacetkrát. Většina zasedání v roce 1965 byla věnována kriminalistické terminologii; kromě toho se probíraly baletní, meteorologické a botanické termíny i názvy druhů zámků a jejich součástí. V roce 1966 Komise pokračovala v projednávání kriminalistické terminologie a schvalovala názvy rostlin a hub; v roce 1967 znovu posoudila názvy rostlin a hub a zabývala se některými entomologickými a hudebními termíny; v roce 1968 opět projednávala názvy rostlin a schvalovala hudební a kriminalistické termíny. Dne 20. června 1968 se Komise radila o organizaci projednávání stavební terminologie. „V časopise „Statyba ir architektūra“ se rozhodlo zveřejňovat soubory vybraných a projednaných termínů. Zvláštní pozornost věnovat termínům, které se nesprávně překládají z ruštiny“ (TKP 1968 154).

V letech 1969 a 1970 se Komise sešla pouze šestkrát a projednávala jen názvy rostlin a hub, s výjimkou jednoho zasedání v roce 1969, na němž se probíraly termíny z učebnice astronomie pro školy. Při projednávání názvů rostlin a hub se z jazykovědců spolu s botaniky účastnil zasedání pouze K. Gaivenis.

Terminologija | 2014 | 21

197

Obr. 2. Protokoly Terminologické komise č. 80–81

198

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

V roce 1971 se změnilo složení Komise; do její práce se zapojili jazykovědci Jonas Klimavičius a Angelė Kaulakienė, několika zasedání se účastnili K. Ulvydas a Pranas Kniūkšta. V tom roce se konalo celkem 33 zasedání; jejich tajemníkem byl J. Klimavičius, pouze na dvou zasedáních vykonával funkci tajemníka K. Gaivenis a na jednom Teresė Guogaitė. V roce 1971 se projednávaly termíny z oblasti zařízení šicích podniků, choreografie, fototechniky, vodního stavitelství, tepelné techniky, nauky o materiálech v obuvnictví, akustiky, kancelářské agendy, botaniky, sociologie a dalších oborů.

Jak píše St. Keinys, „[t]erminologická práce se v republice rozšířila natolik, že komise složená pouze z jazykovědců a fungující na dobrovolném základě již nedokázala obsáhnout všechny úkoly spojené s organizací a koordinací rozvoje litevské terminologie. Z podnětu Terminologické komise proto byly provedeny přípravné práce na organizační reorganizaci této činnosti“ (Keinys 2012: 66).

V soupisu spisů o činnosti Terminologické rady, uloženém ve fondu R-1034 Litevského ústředního státního archivu, se nachází jednostránkový dokument „Činnost Terminologické rady při Prezidiu Akademie věd LTSR v letech 1971–1982“, podepsaný předsedou Terminologické rady, akademikem Vytautasem Mažiulisem, a tajemníkem K. Gaivenisem. V dokumentu se uvádí, že Terminologická rada při Prezidiu Akademie věd LTSR byla zřízena usnesením Prezidia Akademie věd LTSR č. 383 ze dne 7. prosince 1971, na základě usnesení Rady ministrů Litevské SSR č. 451 ze dne 22. listopadu 1971 (potvrzení k fondu R-1034 LCVA).

Z usnesení a poznámek v protokolech lze zjistit, jak Komise pracovala a jaké pracovní zásady dodržovala. Ne všechny protokoly jsou podrobné; v protokolech z let 1951–1959 se obvykle uvádí, kolik termínů z jakých oborů nebo z kterého slovníku bylo projednáno, s odkazem na samostatné seznamy, rukopisy slovníků či kartotéky. Poté, co se tajemníkem stal K. Gaivenis, obsahovaly protokoly více informací: zpravidla se zapisovaly termíny projednané a schválené na zasedání a uvádělo se mnoho oprav a návrhů termínů i poznámek souvisejících s projednávanými termíny.

Členové a účastníci Komise se s projednávanými materiály seznamovali předem a na zasedání diskutovali o termínech, které bylo podle jazykovědců třeba opravit či upřesnit, nebo které vyvolávaly pochybnosti u jazykovědců či odborníků z projednávaného oboru. Když se začal projednávat připravený terminologický slovník, obvykle se probíraly nejen obecné otázky posuzování materiálu, ale také struktura slovníku a otázky tvorby a odvozování termínů daného oboru. Například,

Terminologija | 2014 | 21

199

Při posuzování Ekonominių terminų žodyno a písmena „<...> bylo rozhodnuto ekonomům navrhnout, aby slovník připravili nikoli rusko-litevský, jak tomu bylo dosud, nýbrž litevsko-ruský, protože před námi je úkol uspořádat litevské ekonomické termíny a uvést pouze jejich ruské překlady“ (TKP 1953 24). V protokolu z 12. prosince 1955 se píše: „Po seznámení s materiálem připravovaného chemického terminologického slovníku byly projednány obecné otázky. Bylo rozhodnuto, že se budou všechny alkoholy v litevštině pojmenovávat slovy zakončenými na -olis a uhlovodíky na -(n)as; výjimkou je benzolas (protože jde o uhlovodík). Termíny končící na -idė se mají psát s koncovým ė, jak je tomu v terminologii jiných oborů. Bylo rozhodnuto netvořit složená slova z více než dvou slov. Bylo dohodnuto používat příponu -uoti pro označení potahování, zatímco -inti pro přeměnu v něco, například sidabruoti, nikeliuoti, deruoti, avšak dervinti, anglinti. Kovem dengti – nikoli traukti; místo baltalas a mėlis zavést baltasis, mėlynasis, jako je tomu u ostatních barev; nitro- psát dohromady se složenými slovy, např. nitrojunginys“ (TKP 1955 47). V roce 1964 byl projednáván Pedagogikos ir psichologijos terminų žodynėlis připravený Institutem školního vědeckého výzkumu. V zápisu ze schůze se píše, že „byly projednány a konstatovány některé lexikografické nedostatky slovníčku: heslová hnízda nejsou všude utvořena správně, druhová určení složených termínů nejsou užívána v zájmenném tvaru a v přízvuku litevských ekvivalentů jsou chyby <...>. Na řadu nedostatků upozornil soudruh Kruopas, když hovořil o nesprávně utvořených neologismech a tvarech složek složených termínů, které se ve spisovném jazyce neužívají“ (TKP 1964 83).

Komise nepřijímala rozhodnutí vždy jednomyslně a ve shodě; jazykovědci a odborníci se někdy dlouho přeli, a pokud k žádnému rozhodnutí nedospěli, přesouvali tyto otázky na další schůzi s tím, že jazykovědci ověří sporná slova v kartotéce slovníku, nebo si odborníci vyjasní daný pojem. Například v protokolu z roku 1953 se píše: „Část termínů zůstala nevyřešena, protože zástupce Ekonomického institutu nedokázal přesně objasnit jejich význam. Bylo rozhodnuto, že po vyjasnění pojmů budou projednány později“ (TKP 1953 18). Vzájemné diskuse byly v zápisech zaznamenány mnohokrát, například: „Hodně se diskutovalo o slově atsistatymas (obnova tkáně), lat. restitutio, rus. восстановление. Lékaři nakonec souhlasili s užíváním výrazu – audinių ataugimas (dorůstání tkáně)“ (TKP 1959 1); „Hodně se diskutovalo o užívání výrazů paveikslas: vaizdas: reginys (obraz: podoba: výjev), ale nakonec nedošlo ke shodě: někteří navrhovali užívat ve významu образ výraz meninį paveikslą (umělecký obraz), jiní – vaizdą (podobu), další – atvaizdą (zobrazení)“ (TKP 1963 80).

Jak vyplývá z protokolů, Komise hojně diskutovala o mezinárodních termínech a normovala jejich pravopis; například při projednávání matematických termínů bylo rozhodnu-

200

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

to: „Termíny typu: abscicė, direktrisė, ekvidistantė, epicikloidė, evoliutė psát s koncovkou ė; výjimku tvoří jen několik slov, která se již vžila s koncovkou a. Slova řeckého původu typu: elipsė, genezė, sintaksė psát s koncovkou ė, nikoli is. Termíny typu: fokusas, minusas, sinusas, pliūsas užívat s dvojí koncovkou, nikoli fokus, minus, sinus atd.“ (TKP 1954 9); „Slova latinského původu končící na -ulla psát v litevštině s koncovkou –ulė“ (TKP 1955 44); při projednávání termínů v Botanikos terminų žodyno bylo rozhodnuto: „U mezinárodních slov zoospora, akrospora, autospora apod. ponechat koncovku a, zatímco u slov litevského tvoření s druhou složkou ‚-spora‘ psát ė, tj. buožiasporė, aukšliasporė atd. Ve slovníku užívat tvary dendrariumas, alpinariumas, rozariumas (srov. simpoziumas, lektoriumas, akvariumas, planetariumas aj.), nikoli dendrarijus, alpinarius, planetarijus apod. <...> Posekcijė (nikoli posekcijys // posekcijis)“ (TKP 1965 101). Je třeba upozornit, že v poznámkách k tomuto protokolu, který sepsal K. Gaivenis, je uveden i jeho názor: „K. Gaivenis se domníval, že nahrazování koncovky a koncovkou ė u mezinárodních slov prvního typu často neznamená ani snahu zachovat samohlásku původního zdroje (srov. litevské sintaksė a řecké sinntaksis), ani vliv ruštiny (srov. синтаксис). Není to ani výhradně vliv němčiny (srov. litevské molekulė, německé Molekül // Molekel). Tato tendence se částečně shoduje s tendencemi angličtiny, francouzštiny a němčiny, ale není na ní nic špatného“ (TKP 1965 101). Protokol z další schůze, na níž byly projednávány termíny z učebnice astronomie pro střední školy, navíc uvádí tyto opravy: „<...> apogėjus (nikoli apogejis), albedas (nikoli albedo), perigėjus (nikoli perigejis)“; a K. Gaivenis v poznámkách napsal: „Apogėjus < lat. apogaeum < řec. Apogaion, srov. muziejus (muzeum) < lat. museum < řec. Museion, trofėjus (trofej) < lat. trophaeum < řec. tropaion atd.“ (TKP 1969 169). Je tedy zřejmé, že K. Gaivenis při práci s odborníky předkládal jasné argumenty pro opravy.

Na schůzi v říjnu 1967, jíž se účastnili účastníci II. republikové muzikologické konference a jazykovědci K. Ulvydas, Kazimieras Kuzavinis a K. Gaivenis, se projednávalo: „1. Pravopis jmen a příjmení skladatelů; 2. Pravopis názvů hudebních děl; 3. Užívání a pravopis některých hudebních termínů.“ Bylo rozhodnuto: „Všichni souhlasili, že se má psát džiazas, nikoli džazas, podobně jako džiunglės, nikoli džunglės, klavyras < něm. Klavier, nikoli klaviras atd.; mundštukas (=pūstukas), „Marselietė“, nikoli „Mar-seljera“, repriza (=sangrąža), foršlagas (=priešgaidė), koncertas smuikui, nikoli smuiko koncertas, balet „Eglė žalčių karalienė“, nikoli balet „Eglės žalčių karalienės“ atd.“ (TKP 1967 137ᵃ). Jak vyplývá z uvedeného

Terminologija | 2014 | 21

201

citací se rozhodlo některé přejaté termíny nahradit litevskými. V poznámkách k tomuto protokolu K. Gaivenis napsal: „Hodně se diskutovalo o gramatickém přizpůsobování příjmení skladatelů: jazykovědci navrhovali příjmení gramaticky přizpůsobit, např. Bizė, ale skloňovat je neúplně, muzikologové mají sklon psát Bize atd.“ (TKP 1967 137ᵃ).

Komise projednávala také tvoření odvozenin od mezinárodních slov a zásady tvoření takových termínů, např.: „U slov s sub neměnit koncovku druhé části: subtropikai, subnuomininkas, subrangovas atd.“ (TKP 1952 20); „Termíny typu Ambulakralinės – ambulakrinės tvořit, pokud v litevštině existují, od podstatných jmen bez přípony -al-, a pokud taková podstatná jména v litevštině neexistují, přejímat přímo z jiných jazyků s -al-“ (TKP 1955 45); při projednávání Chemijos terminų žodyną bylo rozhodnuto: „Složené termíny, jejichž první složkou je cizí slovo (bi-, di-, poli- atd.), užívat s příponou -inis (srov. bimetalinis apod.). Jsou-li obě složky litevské, přihlížet k jejich úloze v determinativním slově a příponu -inis užívat jen tam, kde se bez ní nelze obejít“ (TKP 1959 29).

Není pochyb o tom, že Komise navrhovala nahrazovat nevhodné výpůjčky či kalky litevskými termíny, ačkoli protokoly neobsahují mnoho takových oprav, protože v nich bývají nejčastěji uvedeny seznamy schválených termínů; několik jednotlivých oprav však najít lze, např. při projednávání Ekonominių terminų žodyną bylo rozhodnuto „nahradit konditerinių išdirbinių fabrikas výrazem konditerijos gaminių fabrikas, fabrikatas výrazem gaminys a pusfabrikatis výrazem pusgaminis; vedle falsifikato uvést jako synonymum padirbinį <...>“ (TKP 1954 1(42)); „Právníci nijak nechtěli souhlasit s tím, aby se доведение до самоубийства překládalo jako privarymas iki nusižudymo, a navrhují privedimas iki nusižudymo, ačkoli jde o kalk a konstrukci naší řeči zcela cizí; srov. privarė (nikoli privedė!) iki ašarų); privarė jo piktumą iki tokio laipsnio, kurį indai vadina „muč“ (z překladu Haufových pohádek J. Balčikonise) atd.“ (TKP 1960 48); „<...> Místo baladona užívat pouze šunvyšnė. <...>“ (TKP 1961 49).

Komise kladla na projednávané termíny jazykové i logické požadavky. Jedním z nejdůležitějších jazykových požadavků na termíny je „<...> správnost — tedy soulad s pravidly přízvuku, pravopisu, gramatiky, slovotvorby, gramatického přizpůsobování a užívání“ (Gaivenis 2002: 36). Část oprav souvisejících s požadavkem správnosti již byla probrána, je však třeba uvést ještě několik dalších případů. Komise opravovala některé složené termíny, např.: pašalotyra (=išalotyra) (TKP 1952 26); pelkiamokslis (=pelkėtyra) (TKP 1953 3); upėmokslis (=upėtyra) (TKP 1953 6); „<...>

202

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

v termínech vamzdžiogaudis, vamzdžiolaidis užít jako spojovací samohlásku nikoli o, nýbrž a“ (TKP 1953 11). Ze seznamů termínů schválených Komisí, které jsou uvedeny v protokolech, je patrné, že druhové členy víceslovných termínů se uvádějí v zájmenném tvaru, např.: slankusis vamzdelis, jungiamasis varžtelis (TKP 1965 93); paprastasis šiaudenis, puošnioji bajorė (TKP 1966 114); uvádí se jen několik dalších oprav tohoto typu, např.: „U termínu užít zájmenný tvar přídavného jména – sausasis rūkas“ (TKP 1953 11); grynieji pinigai (nikoli gryni pinigai) (TKP 1966 113). V protokolech lze najít o něco více oprav, při nichž se adjektivní členy složených termínů s druhovou příponou –inis, –ė nahrazují genitivem, např.: arbitražinė komisija (=arbitražo komisija), teism(in)ės psichiatrijos ekspertas (=teismo psichiatrijos ekspertas) (TKP 1952 17); prekybinis tarpininkas (=prekybos tarpininkas); techninis ekspertas (=technikos ekspertas), darbinės santaupos (=darbo santaupos) (TKP 1952 20); rutulinė išpiova (=rutulio išpiova), skaitinė ašis (=skaičių ašis) (TKP 1954 10); cheminė pramonė (=chemijos pramonė) (TKP 1959 27). Několik dalších příkladů oprav složených termínů z protokolů: aktyvinė rinkimų teisė (=aktyvioji rinkimų teisė), individualinis užsakymas (=individualus užsakymas), neteisėtas užsiėmimas gydytojavimu (=neteisėtas gydytojavimas) (TKP 1952 17); miškui kirsti bilietas (=miško kirtimo bilietas), išimtinė būklė (=ypatingoji būklė) (TKP 1952 19); karo vedimas (=kariavimas), karinė apskaita (=karinė įskaita) (TKP 1952 20); palaikinis (=laikinis (užmokestis, atlyginimas)), padieninis (=dieninis (užmokestis, atlyginimas)) (TKP 1953 28).

Komise kladla na projednávané termíny také logické požadavky a věnovala pozornost jejich přesnosti, systémovosti a motivovanosti; dokládají to poznámky K. Gaivenise v protokolech, např.: „Doc. Ivanauskienė navrhovala všude užívat místo termínu plačialapių lapuočių m. [miškai] termín baltmiškis. (Tento termín užívá v jí napsané kapitole o litevských lesích v knize „Fyzická geografie Litevské SSR“.) Tento termín je však nepraktický, protože 1) termín smulkialapių miškas by stejně zůstal a 2) obvykle baltmiškis označuje jakýkoli listnatý les (лиственный лес). Srov. „Slovník sportovních termínů“, s. 165, A. Baran. „Anykščių šilelis“: „Kai balto miško lapeliai mirgėjo...“ (TKP 1959 30); „<...> ilgasnapį bastutį nahradit termínem stepiniu bastučiu (protože první přídavné jméno neodpovídá morfologii uvedené rostliny) (TKP 1960 41); „Projednávaly se názvy kuchyňského vybavení – místo dešros pjaustymo mašinėlė (mašinėlė dešrai pjaustyti, dešros pjaustomoji mašinėlė) bylo rozhodnuto užívat dešros pjaustytuvas. Přijaty byly také názvy plaktuvas, skustuvas apod., <...>“ (TKP 1964 85).

Terminologija | 2014 | 21 203

Materiál protokolů ukazuje, že Komise při své práci dodržovala také zásadu stálosti – bez závažných důvodů neměnila již užívané termíny, např.: „<...> podruhé byla projednávána otázka plokštumos a plokšmės. Dospělo se k závěru, že obě slova znamenají totéž, a bylo rozhodnuto ponechat výraz plokštumą, který má starší tradici“ (TKP 1954 10); „<...>Místo navrhovaného výrazu bambažolės bylo rozhodnuto užívat obvyklý výraz linãžolės. 4. Místo občas užívaných výrazů bajano, inžyro užívat pouze figmedis, jak uvádí DLKŽ“ (TKP 1961 49).

Během dvou desetiletí své činnosti Komise projednala seznamy termínů z mnoha různých oborů a zrevidovala více než deset terminologických slovníků (Teisės terminų žodyną, Geologijos-geografijos terminų žodyną, Medicinos terminų žodyną, Melioracijos terminų žodyną, Chemijos terminų žodyną, Botanikos terminų žodyną, Ekonomikos terminų žodyną, Aiškinamąjį tekstilės terminų žodyną, Literatūros terminų žodyną, Technikos terminus (řada bulletinů), Kriminalistikos žinyną atd.). Její práci výstižně zhodnotil St. Keinys: „Tato komise vykonala značnou práci tím, že podněcovala odborníky z různých oborů k tomu, aby věnovali větší pozornost uspořádání litevské terminologie, a z jazykového hlediska revidovala vydávané terminologické slovníky. <...> V letech činnosti Komise byly položeny základy dalšího úspěšného uspořádávání litevské terminologie; ustálily se také formy a metodika této práce, které se zachovaly a dále rozvíjely“ (Keinys 2012: 65).

Při hodnocení práce jakéhokoli kolektivu je důležité posoudit také vliv a činnost osobností, autorit daného oboru. V čele této Komise stál jazykovědec J. Kruopas, o němž St. Keinys napsal: „V poválečných letech byl J. Kruopas nejvýznamnějším organizátorem uspořádávání litevské terminologie a největší autoritou v této oblasti“ (Keinys 2012: 65). Další autoritou v tomto oboru byl odpovědný tajemník Terminologické komise Ústavu litevského jazyka a literatury K. Gaivenis, kterého do této funkce 2. listopadu 1959 jmenoval prezident Litevské akademie věd; od 1. srpna 1962 do 1. dubna 1970 pak pracoval jako odpovědný redaktor téže komise a později jako vědecký pracovník. Připadla mu nejen největší část organizační práce Komise a správy dokumentů, ale také praktické terminologické práce. Na zasedáních Komise se projednávaly terminologické slovníky či soubory termínů připravené odborníky; Komisi se navíc zasílaly také různé otázky týkající se termínů od tehdy působících ústavů, spolků, nakladatelství, redakcí, továren, různých organizací a jednotlivých

204

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

Obr. 3. Odpověď K. Gaivenise na dopis č. 306 z roku 1962

Terminologija | 2014 | 21

205

osob zajímajících se o terminologii. Ze spisu o korespondenci přijaté a odeslané Terminologickou komisí¹¹ vyplývá, že prakticky na všechny dotazy zaslané Komisi odpovídal její tajemník K. Gaivenis; kromě toho psal autorům připomínky k terminologickým slovníkům, které připravovali, tedy recenze těchto slovníků.

Jako příklad otázek, které Komise dostávala, lze uvést dopis č. 7–2235, který 10. června 1961 zaslal zástupce vedoucího oddělení konzervárenského, tukového a tabákového průmyslu Ředitelství potravinářského průmyslu Rady národního hospodářství V. Lepšys: „Od začátku letošní sezóny plánuje konzervárenský průmysl zahájit výrobu nového produktu z brambor. Půjde o brambory nakrájené na tenké plátky (o tloušťce 1 mm), smažené v tuku a křehké konzistence. V ruštině se tento produkt nazývá „хрустящий картофель“ nebo „чипсы“. Navrhujeme název „traškučiai“. Prosíme Vás o souhlas, případně o návrh jiného názvu.“ Odpovědný tajemník Terminologické komise Ústavu litevského jazyka a literatury K. Gaivenis na tento dopis odpověděl takto: „<...> sdělujeme, že чипсы navrhujeme překládat jako gruzdesiai. Slovo traškučiai by se pro tento účel také mohlo hodit, jeho význam je však poněkud příliš široký.“

Je třeba zdůraznit, že K. Gaivenis v Komisi nejen vykonával praktickou práci na normalizaci terminologie a učil odborníky z různých oborů tvořit termíny, ale tuto práci také opíral o vědecký výzkum, analyzoval různé terminologické problémy a ve svých vědeckých pracích shrnul hlavní otázky teorie litevské terminologie. Význam jeho práce pro litevskou terminologii je proto mimořádně důležitý; byl jedním z hlavních teoretiků litevské terminologie.

ZÁVĚRY

1. Terminologická komise (1945–1971) pracovala podle stejných pracovních zásad jako první předválečná Terminologická komise – jazykovědci projednávali terminologické slovníky nebo soubory termínů připravené odborníky z určitých oborů společně s jejich sestaviteli.

2. Komise kladla na projednávané termíny jazykové požadavky, přičemž zvláštní pozornost věnovala jejich správnosti, i logické požadavky – usilovala o přesnost a systematičnost termínů. Kromě toho již užíva-

¹¹ Tento spis je uložen v Ústavu litevského jazyka.

206

Albina Auksoriūtė

Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga

Ustálené starší termíny neměnila bez závažných důvodů a snažila se dodržovat zásadu stálosti. Komise vykonala mnoho práce při normování pravopisu mezinárodních termínů, úpravě mikrosystémů složených termínů v některých vědních oborech, nahrazování výpůjček a kalků českými termíny apod.

3. Během více než dvaceti let své činnosti vykonala Komise rozsáhlou práci při uspořádávání terminologie a podpoře jejího rozvoje: nejenže posuzovala připravované terminologické slovníky z botaniky, chemie, ekonomie, fyziky, geografie, kriminalistiky, literatury, medicíny, meliorací, techniky, práva a dalších oborů, konzultovala s institucemi a podniky různé otázky související s terminologií a poskytovala jim poradenství, ale také organizovala konference a porady s odborníky o tvorbě, rozvoji a šíření litevské terminologie.

4. K úspěšné práci Komise přispěl její předseda doc. dr. Jonas Kruopas a dr. Kazimieras Gaivenis, který byl od konce roku 1959 tajemníkem a redaktorem Komise. Jak vyplývá z protokolů Komise, argumentované připomínky K. Gaivenise k pravopisu mezinárodních termínů a přesnosti a systematičnosti litevských termínů, stejně jako jeho praktická činnost v oblasti tvorby a normování termínů a teoretické vědecké práce přispěly ke vzniku litevské terminologie jako samostatného oboru jazykovědy.

LITERATURA A PRAMENY

Auksoriūtė A. 2011: Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga. – Terminologija 18, 80–91.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Keinys St. 2012: Lietuvių terminologijos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Poznámka k fondu LCVA R–1034 – Poznámka o fondu Rady při Prezidiu Akademie věd Litevské TSR č. R–1034. Dostupné na internetu: <http://www.archyvai.lt/lt/fondai/moksliniai_tyrimai/lcva_fr1034_pazyma.html> (citováno 14. 11. 2014).

Palionis J. 1979: Lietuvių literatūrinės kalbos istorija, Vilnius: Mokslas.

TKP 1951–1971: Terminologijos komisijos protokolai Nr. 1–207, saugomi Lietuvių kalbos institute.

PŘEHLED ČINNOSTI TERMINOLOGICKÉ KOMISE (1945–1971)

Po druhé světové válce zahájila v Litvě svou činnost Terminologická komise. Byla zřízena při Prezidiu Akademie věd, aby organizovala a koordinovala terminologickou práci, a v roce 1951 byla převedena do Ústavu litevského jazyka. Článek pojednává o činnosti této Terminologické komise a také o metodách a zásadách její práce v období od roku 1951 do konce roku 1971, kdy byla reorganizována na Terminologickou radu při Prezidiu Akademie věd.

Terminologija | 2014 | 21

207

Práce Terminologické komise byla organizována obdobně jako práce její předchůdkyně – slovníky nebo seznamy termínů připravené odborníky v příslušném oboru společně posuzovali litevští jazykovědci a odborníci. Posuzované termíny musely splňovat jazykové požadavky, přičemž zvláštní pozornost byla věnována pravidelnosti, jakož i logickým požadavkům usilujícím o přesnost a systematičnost. Dodržovala se zásada stálosti a užívané termíny se bez závažného důvodu neměnily.

Během dvaceti let své činnosti vykonala Terminologická komise významnou práci při uspořádávání terminologie a podpoře jejího rozvoje. Posuzovala připravované terminologické slovníky z botaniky, chemie, trestního práva, ekonomie, geografie, literatury, meliorací, práva, medicíny, techniky a dalších oborů, poskytovala různým institucím konzultace týkající se terminologie a organizovala konference a diskuse s odborníky o tvorbě, rozvoji a šíření litevské terminologie.

K úspěchu činnosti Terminologické komise významně přispěli její předseda dr. Jonas Kruopas a její tajemník od konce roku 1959 a zároveň redaktor Kazimieras Gaivenis. Gaivenis svou praktickou činností při tvorbě a uspořádávání termínů i vědeckou teoretickou prací přispěl k rozvoji terminologie v Litvě jako samostatného oboru jazykovědy.

Přijato 27. 11. 2014

Albina Auksoriūtė

Institut litevského jazyka

ul. P. Vileišia 5, LT-10308 Vilnius

E-mail: [email protected]

208 Albina Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1945–1971) veiklos apžvalga