doi.org/10.35321/term29-04

Očekávání lotyšských uživatelů slovníků ohledně ideálního terminologického slovníku

ELĪNA PEINA

Liepāja University, Kurzeme Institute of Humanities

ORCID id: https://orcid.org/0000-0003-3965-1006

ANITA HELVIGA

Liepāja University, Kurzeme Institute of Humanities

ORCID id: https://orcid.org/0000-0003-4534-5144

ABSTRAKT

Při zkoumání stavu současné lotyšské terminografie je třeba konstatovat, že chybějí dobře koncipované slovníky s úvody, které vysvětlují principy a záměry jejich tvorby; nenajdeme v nich odkazy na zdroje ani jiné informace důležité pro uživatele slovníku. Před vydáním jakéhokoli slovníku by lexikografové měli znát jeho cílové uživatele, avšak studií o návycích a potřebách uživatelů terminologických slovníků je nedostatek. K objasnění toho, co veřejnost od terminologického slovníku očekává, je třeba pokračovat ve zkoumání postojů a návyků uživatelů slovníků. Proto bylo mezi 161 lotyšskými studenty bakalářského, magisterského a doktorského studia provedeno šetření týkající se používání slovníků a slovníkové kultury. Tento empirický výzkum přináší výsledky předběžné studie názorů, postojů a návyků lotyšských uživatelů slovníků, pokud jde o používání terminologických slovníků a jejich slovníkovou kulturu. Cílem této zprávy je představit a rozebrat odpovědi na jednu z otevřených otázek v šetření: „Jaké vlastnosti by podle vašeho názoru měl mít ideální terminologický slovník?“ Z několika výroků vyplývajících ze šetření je třeba zdůraznit, že uživatelé slovníků v Lotyšsku chtějí, aby slovníky obsahovaly úvod vysvětlující vše, co hledají. S vědomím, že vytvořit ideální slovník je téměř nemožné, se zpráva zaměřuje na řadu aspektů důležitých pro uživatele.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologické slovníky, potřeby uživatelů, uživatelé slovníků, lexikografie, lotyšská terminografie.

66

Elīna Peina Anita Helviga

Expectations of the Latvian Dictionary Users on the Ideal Terminological Dictionary

ANOTACE

Při zkoumání současného stavu lotyšské terminografie je třeba uznat, že chybějí kvalitně zpracované slovníky s úvody, které by vysvětlovaly principy a záměry tvorby slovníku; nejsou v nich odkazy na zdroje ani další informace důležité pro uživatele slovníku. Než lexikografové vydají jakýkoli slovník, měli by znát jeho cílové uživatele, avšak chybějí studie o zvyklostech a potřebách uživatelů terminologických slovníků. K objasnění toho, co veřejnost od terminologického slovníku očekává, je zapotřebí pokračovat ve výzkumu postojů a zvyklostí uživatelů slovníků. V rámci tohoto empirického výzkumu bylo dotazováno 161 lotyšských studentů bakalářského, magisterského a doktorského studia. Článek přináší předběžné výsledky výzkumu názorů, postojů a zvyklostí uživatelů slovníků v Lotyšsku v souvislosti s používáním terminologických slovníků a jejich slovníkovou kulturou. Cílem je představit a diskutovat odpovědi na jednu z otevřených otázek průzkumu: „Jaké vlastnosti by podle vašeho názoru měl mít ideální terminologický slovník?“ Z některých výroků v průzkumu je třeba zdůraznit, že uživatelé slovníků v Lotyšsku si přejí, aby slovníky obsahovaly úvod vysvětlující vše, co uživatel hledá. S vědomím, že vytvořit ideální slovník je téměř nemožné, se článek zaměřuje na několik aspektů důležitých pro uživatele.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologické slovníky, potřeby uživatelů, uživatelé slovníků, lexikografie, lotyšská terminografie.

ÚVOD

V Lotyšsku se terminologické slovníky vydávají velmi často. Na konci 20. a začátku 21. století přibylo během dvaceti let do lotyšské lexikografie více než 660 slovníků (Šmite 2012), z nichž několik set tvořily terminologické slovníky. Počet terminologických zdrojů výrazně vzrostl zejména od roku 1991, tedy po obnovení nezávislosti Lotyšska. Tento výzkum se zabývá 405 lotyšskými terminologickými slovníky vydanými za posledních 30 let. Výrazně se liší jak autory a vydavateli, tak výběrem jazyků i cílovou skupinou. Na trhu jsou navíc slovníky schválené Terminologickou komisí Lotyšské akademie věd i slovníky, které neschválila žádná oficiální instituce. Slovník je autoritativním a přesným zdrojem informací. Uživatelé slovníků jej obecně považují za zvláště významný a spolehlivý zdroj při jakémkoli výzkumu.

Jak uznal lingvista Juris Baldunčiks, v Lotyšsku „jsou recenze slovníků velmi vzácným jevem, ale bez kritiky…

Terminoloģija | 2022 | 29

67

improvement of the quality of dictionaries is unthinkable” (Baldunčiks 2012a: 10). In Latvian terminography, there is a lack of studies on the habits and needs of terminological dictionary users. Publications of reviews or analyses of the qualitative performance of such dictionaries are also rare. Of course, there are various criteria developed by theorists that analyse and assess the quality of the terminological (and other type) dictionaries. For example, the content, information architecture, navigation, access, help, customisation, and innovative technologies used to manage information in e-dictionaries are identified as the main categories of evaluation criteria for e-dictionaries (Ball, Bothma 2018). Sergey Grinev-Grinevich (Сергей Гринев-Гриневич) points out specific parameters of the macrostructure of a terminological dictionary (author’s requirements, thematic orientation, purpose, target audience, functions, size, term selection principles) and microstructure (term registration details, formal, historical, and remote information, interpretive, associative, pragmatic, and illustrative information) (Гринев-Гриневич 2007: 23–24). Piet Swanepoel developed a framework for the description and evaluation of dictionary evaluation criteria using parameters from research on dictionary criticism and the usability of websites (Swanepoel 2008). However, as the result of this study also shows, the habits of dictionary users are almost never associated with any strict scientific parameters (they are more useful for researchers and specialists).

V rámci dosavadního výzkumu byly terminologické slovníky zkoumány z několika hledisek: byly shromážděny zkušenosti předních vydavatelů a jejich názory na vydávání terminologických slovníků; byl proveden rozhovor s Mārisem Baltiņšem, předsedou Terminologické komise Lotyšské akademie věd; byla zpracována tematická charakteristika terminologických slovníků z hlediska zastoupených oborů a hospodářských odvětví; byl uskutečněn průzkum uživatelů terminologických slovníků, který představuje hlavní zvyklosti při používání těchto slovníků. Dosud byl v lotyšském výzkumu terminografie proveden průzkum uživatelů slovníků v rámci studie Centra pro překlad a terminologii (viz TTC 2005); další průzkum uživatelů slovníků se uskutečnil v rámci výzkumu tvorby slovníků v Lotyšsku (viz Baldunčiks 2012b). Průzkum mezi studenty byl rovněž proveden při realizaci projektu dvou vysokých škol, které vytvářely mobilní aplikaci pro slovník lékařské terminologie; při něm byla zohledněna očekávání a potřeby uživatelů slovníků (viz Sviķe, Gorbunovs, Veckalne, etc. 2020).

68

Elīna Peina

Anita Helviga

Expectations of the Latvian Dictionary Users

on the Ideal Terminological Dictionary

Zvyklosti uživatelů slovníků určují jazykové potřeby konkrétního uživatele nebo skupiny uživatelů (např. studentů, překladatelů atd.). Vzhledem k tomu, že současná lexikografie vychází z potřeb uživatelů jazyka, je při tvorbě slovníku velmi důležité tento aspekt „vstřícnosti vůči uživateli“ uplatňovat v praxi. Lexikograf Henri Béjoint považuje zkoumání „potřeb a dovedností uživatelů“ za snahu, která posiluje uživatelskou vstřícnost při tvorbě slovníku (Béjoint 2000: 167). V posledních letech v oblasti návrhu a tvorby slovníků převládá funkční přístup. „Nakolik konstrukční vlastnosti slovníku úspěšně podporují cílové uživatele a jejich jazykové potřeby v daných kontextech použití, jsou hodnoceny kladně; nakolik tak nečiní, jsou hodnoceny záporně. Míra funkčnosti/použitelnosti na kladně-záporné škále se tak vymezuje podle úrovně výkonu, které uživatelé dosahují při určitých úlohách s použitím slovníku se specifickými konstrukčními vlastnostmi. Tento přístup je tedy v souladu s uživatelským přístupem k hodnocení slovníku.“ (Swanepoel 2008: 222)

Po letech výzkumu se dospělo k závěru, že slovník (nejen terminologický) je považován za dobrý, když:

1) plní hlavní funkce slovníků (komunikativní a normativní),

2) umožňuje uživateli ověřovat nebo rozšiřovat jeho znalosti jazyka,

3) je vhodný pro vzdělávací proces,

4) je snadno dostupný a uživatelsky přívětivý,

5) má jasnou strukturu,

6) sestavili jej odborníci v daném oboru,

7) výběr hesel je zřetelně vymezen,

8) obsahuje neologismy,

9) obsahuje snadno čitelná a srozumitelná hesla,

10) obsahuje vhodný ilustrační materiál.

DOTAZNÍK A JEHO METODY

Teorie může odrážet jeden úhel pohledu, avšak návyky a potřeby cílového publika či uživatelů slovníku jsou nepochybně důležité; s ohledem na to byl v rámci širšího výzkumu lotyšské terminografie proveden online průzkum používání terminologických slovníků. Výzkum popisuje teorii a praxi terminografie, poskytuje

Terminoloģija | 2022 | 29

69

popis současných lotyšských terminologických slovníků z různých hledisek: tematického zaměření, cílového publika, rozsahu atd. Na základě přehledu literatury a shromáždění názorů odborníků na terminologii z jednotlivých oborů, vydavatelů a příkladů dobré praxe mezi uživateli slovníků se rovněž vytvářejí pokyny pro tvorbu terminologických slovníků.

In 2021, an online survey of dictionary users was conducted with an aim to learn the habits of using terminological dictionaries. Bachelor-, master-, and doctoral-level students were selected as the main respondents of the survey. In total, the survey covered 14 questions which revealed the type of terminological dictionaries – online or printed – the students prefer; the situations in which the terminological dictionaries are mainly used; it revealed the importance of officially approved dictionaries, the importance of providing equivalents of terms in other languages, the importance of the dictionary being not more than five years old, etc. This article analyses the answers to one of the survey’s open questions: “Which should be characteristics/features of an ideal terminological dictionary? Please mention two or three!” The survey was completed by 161 respondents. Of those, 106 were bachelor, fifteen master, and 40 doctoral students. Of the 161 respondents, 114 were women and 47 were men. Regarding the age groups, 85 respondents were between 18 and 24 years of age, 47 between 25 and 34 years, 20 respondents between 35 and 49, and nine respondents were over 50 years of age. The gender and age indicators surveyed played a secondary role in the analysis of the results. Mainly, the answers were classified by the level or field of the students’ studies. The comparison of the data obtained in the survey was based on the views of the industry’s leading specialist and terminologists.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Z celkového počtu 161 respondentů odpovědělo na otázku týkající se ideálního terminologického slovníku a jeho vlastností 156. Odpovědi se pohybují od jediného slova až po podrobnější analýzu.

Zajímavé je, že 46 ze 156 odpovědí obsahuje slovo snadný, zatímco 43krát jsou zmíněna slova obnovený, aktualizovaný nebo současný, například,

– snadno pochopit význam; snadná orientace;

– termíny odpovídají současnému stavu oboru;

– co nejčastěji obnovovaný;

– pravidelně aktualizovaný.

70

Elīna Peina | Anita Helviga | Expectations of the Latvian Dictionary Users on the Ideal Terminological Dictionary

Ve studentských odpovědích se slova snadný a jednoduchý vztahují jak k samotnému slovníku, jeho uspořádání a přehlednosti, tak ke čtivosti textu. Tyto odpovědi také ukazují, že studenti hledají pohodlnou, snadno použitelnou a pravidelně aktualizovanou terminologickou databázi.

Slova spolehlivé, odborně schválené, vědecky schválené a schválené termíny se objevují 34krát, například:

– srozumitelná vysvětlení schválená odborníky;

– slovník by měl být spolehlivý.

Tyto odpovědi naznačují, že terminologický slovník nebo databáze musí mít pečeť kvality od terminologů a odborníků v daném oboru. V rozhovoru (osobní rozhovor, 16|června 2020) Baltiņš zdůrazňuje, že profesionalita a odpovědnost sestavovatelů slovníku jsou důležitější než formální schválení, protože komise neprojednává všechny termíny ve schválených slovnících a samotné schválení kvalitu slovníku nezaručuje. Jak však ukazují výsledky průzkumu, pečeť kvality od odborníků na terminologii je pro uživatele slovníků velmi důležitá.

Čtyřicet pět odpovědí ukazuje, že slovníky by měly obsahovat ekvivalenty termínů v dalších cizích jazycích, například:

– termíny dostupné alespoň v pěti evropských jazycích;

– termíny jsou dostupné v několika jazycích.

Z pohledu uživatelů slovníků nejsou jednojazyčné výkladové terminologické slovníky příliš praktické. Mohou být užitečnější pro žáky druhého stupně základních škol nebo středních škol.

Odpovědi odhalují také opačný názor. Část respondentů uvedla, že by uvítala stručné vysvětlení termínu, například:

– co nejvíce hesel, stručná vysvětlení;

– stručné, výstižné definice,

v řadě odpovědí se však objevuje přesný opak, například:

– heslo by mělo obsahovat etymologii termínu, případně rozšířené vysvětlení, například historický kontext;

– obšírná, ale jasná vysvětlení;

– původ a historie daného termínu, protože často odhalují širší význam termínu a činí jej srozumitelnějším.

Tyto odpovědi úzce souvisejí se studijním oborem respondentů. Podle odpovědí respondentů mají studenti humanitních a přírodních věd zájem o to, aby heslo obsahovalo více

Terminologija | 2022 | 29

71

informací. Souvisí to také s úrovní jejich studia: bakalářským studentům stručné vysvětlení termínu nemusí nutně odhalit úplný význam pojmu ani objasnit jeho smysl. U studentů magisterského a doktorského studia jsou vědecké zkušenosti větší a porozumění významu termínů nepředstavuje problém.

Třicet čtyři odpovědí označuje za důležitý rys ideálního slovníku uvádění příkladů u každého termínu, například:

– jsou uvedeny typické příklady užití termínu;

– nejen význam, ale také příklady, v nichž se termín používá.

Zajímavé je, že patnáct respondentů chce uvádět také synonyma termínu, například:

– uvádět příklady a podobná slova;

– přesnost, vysvětlení, synonyma;

– bylo by užitečné, kdyby byla uvedena synonyma.

V lotyšské lexikografii se termín označuje za dobrý, pokud se „jasně odlišuje od ostatních termínů (nejlépe takový, který nemá synonyma ani homonyma)“ (Nacionālā enciklopēdija 2021). Tyto odpovědi mohou souviset s tím, že se studentům často připomíná, aby se ve vědeckém jazyce vyhýbali opakování slov a dosáhli tak lepší stylistické plynulosti (například inteligentní editor Microsoft Word zvýrazní dvě totožná slova, pokud jsou v textu příliš blízko u sebe, a vyzve autora, aby zvolil synonyma), to však pro termíny neplatí. Jejich důsledné užívání zajišťuje jednoznačnost a srozumitelnost textu, což je jedním z kritérií akademického psaní.

V řadě odpovědí studenti zmiňují, že heslo by mělo obsahovat informace o zdroji termínu. Zpočátku to působí nejasně, odpovědi však ukazují, co tím mají na mysli:

– myslím, že dokonalá terminologická databáze přesně uvádí zdroj termínu;

– Obsahuje odkaz na zdroj, v němž se termín používá.

Tato vlastnost souvisí především s tím, že internetové terminologické databáze dostupné v lotyštině jsou souborem několika tištěných terminologických slovníků a souborů termínů, které se pravidelně neaktualizují, případně jsou aktualizovány až při vydání nového tištěného terminologického slovníku nakladatelstvím. Pro studenty je to samozřejmě praktické při tvorbě citací: odkaz na tištěný slovník dodává důvěryhodnost, protože termín pochází z redigovaného a spolehlivého zdroje. Z těchto odpovědí vyplývá, že v současnosti existují

72

Elīna Peina | Anita Helviga

Expectations of the Latvian Dictionary Users on the Ideal Terminological Dictionary

neexistují terminologické databáze v lotyšském jazyce, které by terminologové a odborníci v daném oboru pravidelně aktualizovali a spravovali.

Odpovědi z průzkumu odhalují i další zajímavé rysy, například požadavek na zařazení dosud neschválených termínů, které se však v daném oboru široce používají, do terminologických databází:

– Spousta termínů; ukazují správné termíny, tedy skutečně ty, které používají odborníci v daném odvětví.

Takové termíny by mohly být ve slovníku zvlášť označeny jako profesní výrazy používané v daném oboru, čímž by se zabránilo jejich užívání ve vědeckém jazyce, zároveň by však byly dostupné a vysvětlené začínajícím odborníkům.

ZÁVĚRY

Výsledky odpovědí v průzkumu naznačují, že studenti považují za ideální terminologický slovník především pravidelně aktualizovanou online terminologickou databázi s úředně schválenými termíny. Existence jediné oficiální terminologické databáze by vyřešila problém, kdy studenti vnímají různé digitální nástroje pochybné kvality jako online slovníky.

V odpovědi na otázku v průzkumu jeden student napsal, že „dokonalé věci na světě neexistují“. Tento student má pravdu, odpovědi však ukazují, že ve spolupráci s terminology, odborníky v daném oboru, vydavateli, lexikografy, uživateli slovníků a dalšími specialisty můžeme vytvořit pokyny pro sestavování terminologických slovníků. Ty by bylo možné využít k vytvoření terminologického zdroje, v němž by uživatelé snadno a rychle našli, co hledají. Terminologické databáze nejsou užitečné, pokud vznikají jako souhrn tištěných terminologických slovníků a nejsou pravidelně aktualizovány, protože jejich uživatelům příliš neprospívají. Už samotná pandemie Covid-19 obohatila angličtinu o 1000 nových termínů. Lexikografové hovoří o coroneologisms (Roig-Marín 2020; Li 2021), zatímco v lotyšské terminologii se o neologismech v terminologických slovnících stále diskutuje, což znamená, že k nim veřejnost téměř nemá přístup. Doporučení studentů by měla být zahrnuta do kritérií pro hodnocení slovníků, neboť studenti představují důležitou skupinu uživatelů slovníků.

Při širším pohledu na tuto otázku by bylo třeba porovnat údaje z hlediska chronologického (různá časová období) i územního (zkušenosti různých národů a jazyků). Někdy respektování

Terminoloģija | 2022 | 29

73

Potřeby uživatelů slovníků lze považovat za populismus, způsob, jak vyhovět požadavkům trhu, nebo za odklon od vědecky ověřených a verifikovatelných kritérií, přestože jazyk (včetně terminologie a terminografie) existuje a rozvíjí se především díky svým uživatelům. Výzkum takových údajů je proto nejen zajímavý, ale také užitečný.

Poděkování

Tento výzkum byl realizován s finanční podporou projektu Evropského sociálního fondu „Akademická kariéra zaměstnanců Univerzity v Liepāji: kvalita a udržitelnost doktorského studia“ (č. 8.2.2.0/20/I/007).

REFERENCES

Baldunčiks Juris 2012a: Priekšvārds. = Forewords. – Vārdnīcu izstrāde Latvijā 1991–2010, pētījums J. Baldunčika vadībā, Rīga: LVA, 6–15.

Baldunčiks Juris 2012b: Vārdnīcu izstrāde Latvijā: 1991–2010, pētījums J. Baldunčika vadībā, Rīga: LVA.

Ball Liezh H., Bothma Theo J. D. 2018: Establishing evaluation criteria for e-dictionaries. – Library Hi Tech 26(1), 152–166.

Béjoint Henri 2000: Modern lexicography: an introduction, Oxford/New York: Oxford University Press.

Li Lan 2021: Words, dictionaries, sociology: The impact of coroneologisms. – Lexicography: Journal of ASIALEX 8(1), 80–104.

National Encyclopedia 2021 – Termins, Iveta Pūtele. Available at: https://enciklopedija.lv/skirklis/5264-termins.

Roig-Marín Amanda 2020: English-based coroneologisms. A short survey of our Covid-19 related vocabulary. – English Today 37(4), 193–195.

Sviķe Silga, Gorbunovs Andrejs, Veckalne Aiga etc. 2020: Medicīnas terminu vārdnīca: mobilās lietotnes izstrādes metodoloģija un izmantotie digitālie resursi = Glossary of Medical Terms: Development of the Methodology of the Mobile Application and Digital Resources Used. – Vārds un tā pētīšanas aspekti: rakstu krājums 24(1), aut. Silga Sviķe, Andrejs Gorbunovs, Aiga Veckalne, Karina Šķirmante, Inga Kaija, Liepāja: LiePA, 412–424.

Swanepoel Piet 2008: Towards a Framework for the Description and Evaluation of Dictionary Evaluation Criteria. – Lexikos 18(1), 207231.

Šmite Astra 2012: Latvijā izdotās vārdnīcas (1991–2010). Bibliogrāfisks saraksts. = Dictionaries issued in Latvia (1991–2010). Bibliographical list. – Vārdnīcu izstrāde Latvijā: 1991–2010, pētījums J. Baldunčika vadībā, Rīga: LVA, 192–247.

TTC – Situācijas izpēte latviešu terminoloģijas izstrādes, saskaņošanas un apstiprināšanas jomā: problēmu identifikācija un to risinājumi = Study of the situation on Latvian terminology in the field development and approval: identification of problems and their solutions, Rīga: Tulkošanas un terminoloģijas centrs, 2005.

Гринев-Гриневич Сергей 2007: О принципах составления терминологических словарей = On the Principles of Compiling Terminological Dictionaries. – Terminologija 14, 20–36.

74

Elīna Peina | Anita Helviga | Expectations of the Latvian Dictionary Users on the Ideal Terminological Dictionary

ŽODYNŲ VARTOTOJŲ LATVIŲ LŪKESČIAI DĖL IDEALAUS TERMINŲ ŽODYNO

Santrauka

Terminų žodynai sudaro 30–40 proc. visos latvių leksikografijos. Jie atlieka svarbų vaidmenį, nes terminologija sudaro kiekvienos kalbos mokslinį pagrindą. Tyrimo metu buvo atlikta terminų žodynų vartotojų apklausa, kurioje buvo pateikti pagrindiniai šių žodynų vartotojų įpročiai. Kadangi dabartinė leksikografija remiasi kalbos vartotojo poreikiais, rengiant žodyną labai svarbu praktiškai įgyvendinti šį „patogumo vartotojui“ aspektą. Tradiciškai geram žodynui priskiriama daug savybių, tačiau teorija gali atspindėti vieną požiūrį, o auditorijos arba žodyno vartotojų įpročiai ir poreikiai yra neabejotinai svarbūs. Pagrindiniai apklausos respondentai buvo bakalauro, magistrantūros ir doktorantūros studentai. Šiame straipsnyje pateikiami atsakymai į vieną iš apklausos atvirų klausimų: „Kokiomis savybėmis turėtų pasižymėti idealus terminų žodynas? Pateikite dvi ar tris!“ Apklausą užpildė 161 respondentas. Remiantis studentų atsakymais, pagrindinės idealaus terminų žodyno savybės yra tokios: lengva naršyti, pateikiama naujausia oficialiai patvirtinta terminija, dažnai atnaujinamas, terminai pateikiami keliomis kalbomis, pateikiami terminų vartojimo pavyzdžiai. Kai kurios savybės, pavyzdžiui, įrašo turinys ir ilgis, išsiskiria ir yra priešingos. Atsakymai glaudžiai susiję su respondentų studijų sritimi: humanitarinių ir gamtos mokslų studentai suinteresuoti, kad žodyno straipsnyje būtų pateikiama kuo daugiau informacijos, ir su respondentų studijų lygiu. Bakalauro studentams trumpos termino paaiškinimas nebūtinai atskleidžia visą sąvokos prasmę ir neatskleidžia jos reikšmės esmės. Magistrantams ir doktorantams, kurių mokslinė patirtis yra didesnė, terminų reikšmės supratimas nekelia problemų. Rengiant žodynus, reikėtų atsižvelgti į studentų rekomendacijas ir žodynų vartotojų įpročius.

Gauta 2022-10-02

Elīna Peina Liepāja University Kurzeme Institute of Humanities Kūrmājas prospekts 13–303 Liepāja, LV-3401, Latvia E-mail [email protected]

Anita Helviga Liepāja University Kurzeme Institute of Humanities Kūrmājas prospekts 13–303 Liepāja, LV-3401, Latvia E-mail [email protected]

Terminologija | 2022 | 29

75