ARI PÁLL KRISTINSSON

Árni Magnússonův institut pro islandská studia, oddělení jazykového plánování, Reykjavík, Island

MEZI SKYLLOU A CHARYBDOU: O JAZYKOVÉ SITUACI A JAZYKOVÉ POLITICE V SOUČASNÉM ISLANDU

ABSTRAKT

Islandská literární tradice, konzervativní jazykové dědictví a ideologie jazykového purismu jsou významnou součástí islandské národní identity. Zachování jazykové a literární kontinuity je hlavním cílem explicitně formulované islandské kulturní politiky. Současně globalizace přinesla v důležitých oblastech moderního života každodenně častější přítomnost mezinárodního jazyka vedle islandštiny. Existují obavy, že to ovlivňuje čtenářské návyky, jazykový vstup a jazykové prostředí obecně. V této souvislosti článek popisuje převládající islandské jazykové ideologie, moderní jazykové praktiky, jazykovou politiku a možnosti i omezení současného úsilí o jazykový management.

KLÍČOVÁ SLOVA: jazykový management, jazyková politika, jazykové ideologie, islandština, plánování prestiže.

ANOTACE

Islandská literární tradice, konzervativní jazykové dědictví a ideologie jazykového purismu jsou významnou součástí islandské národní identity. Zachování jazykové a literární kontinuity je hlavním cílem explicitně formulované islandské kulturní politiky. Globalizace zároveň způsobila, že se v důležitých oblastech současného života stále více prosazuje mezinárodní jazyk. To vyvolává obavy, neboť se mění čtenářské návyky, ovlivňuje se jazyková udržitelnost a jazykové prostředí obecně. S ohledem na tento kontext článek popisuje převládající ideologie islandského jazyka, pojednává o současné jazykové praxi a jazykové politice a věnuje se možnostem i omezením dnešního jazykového managementu.

KLÍČOVÁ SLOVA: jazykový management, jazyková politika, jazykové ideologie, islandština, plánování prestiže.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

1. JAZYKOVÁ SITUACE

1.1. Historické pozadí

Islandština je severogermánský („severský“) jazyk. Strukturálně má blízko k moderní faerštině a některým západonorským nářečím. Vzdálenějšími severskými příbuznými jsou švédština, dánština a východní norština / norština bokmål. Moderní islandština se výrazně podobá svému jazykovému předchůdci, staré severštině, kterou se v devátém až třináctém století mluvilo ve Skandinávii, na Faerských ostrovech a na Islandu, v některých částech Británie i na dalších místech, kam Vikingové a severští obchodníci ve středověku cestovali. Dochovaly se rozsáhlé texty ve staré severštině / rané islandštině, z nichž mnohé jsou vysoce ceněny, například takzvané rodové ságy, Poetická Edda, ságy o králích atd. Tyto texty byly napsány převážně ve dvanáctém, třináctém a čtrnáctém století, hlavně na Islandu a částečně v Norsku. Jazyk těchto textů je dnes stále do značné míry přístupný průměrnému čtenáři moderní islandštiny, který se nespecializuje na lingvistiku ani literární vědu. Důvodem je, že moderní islandština si zachovává většinu gramatických kategorií a základní slovní zásoby staré severštiny, zatímco ve fonologickém systému došlo k výrazným změnám.

1.2. Jazykové charakteristiky

Podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky 1–4 mají v moderní islandštině čtyři gramatické pády. Podstatná jména, přídavná jména, většina zájmen a číslovky 1–4 mají tři gramatické rody. Slovesa se časují podle času, osoby, čísla, způsobu a rodu. Strukturálně si tak islandština do značné míry zachovala mnohé gramatické charakteristiky staré severogermánštiny.

Za zmínku stojí také jeden rys moderní islandštiny: systém osobních jmen. Většina Islanďanů stále používá patronymika nebo matronymika, tj. lze si zvolit, zda se příjmení utvoří z křestního jména otce, nebo matky, k němuž se přidá son „syn“ nebo dóttir „dcera“. Například můj otec se křestním jménem jmenoval Kristinn, takže já jsem Kristinsson, zatímco příjmení mých sester je Kristinsdóttir. Ačkoli většina Islanďanů používá jako příjmení křestní jméno svého otce či matky, někteří používají rodinná příjmení, jak je nejběžnějším zvykem v západní Evropě (např. Jóhanna Schram), nebo kombinaci obou způsobů (např. Jóhanna

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Adolfsdóttir Schram). Další zajímavostí islandského zvyku pojmenovávání je, že lidi nikdy neoslovujete pouze příjmením; běžně se používá křestní jméno (či jména), za nímž může, ale nemusí následovat příjmení. To platí pro všechny členy společnosti bez ohledu na jejich postavení a funkci.

Islandština v podstatě nemá nářečí, alespoň ne v obvyklém smyslu tohoto pojmu. Existuje však specifický „severní přízvuk“, což obecně znamená, že někteří lidé ve střední části severního Islandu mají sklon vyslovovat intervokalické závěrové souhlásky se silnější postaspirací než většina ostatních mluvčích islandštiny. Je poněkud záhadné, proč Island, tak rozlehlý a řídce osídlený ostrov, není rozdělen do jasně oddělených nářečních oblastí. Většina variací v islandštině je dána žánrem, komunikačním médiem, situací a mírou blízkosti účastníků rozhovoru.

Islandština má dlouhou tradici tvorby domácích neologismů a v každodenním užívání jsou jich myriády. Příklady: sími „telefon“, tölva „počítač“, fíkill „závislý“, dagskrá „program“, ráðstefna „konference“ a tak dále. To znamená, že lidé hovořící skandinávskými jazyky (dánštinou, norštinou, švédštinou) nebo jinými germánskými jazyky se musí při učení moderní islandštiny více snažit, protože například význam islandských novinových textů nemohou snadno rozluštit: podíl takzvané mezinárodní slovní zásoby je totiž poměrně nízký (zejména v tištěných materiálech) a jako její náhrada se tvoří domácí neologismy.

1.3. Jazyková přesvědčení členů jazykového společenství

Gramatický, pravopisný a lexikální purismus je ústředním tématem jazykových postojů a ideologií na Islandu, jak opakovaně ukázaly průzkumy veřejného mínění a výzkumy jazykových diskurzů (srov. např. Ottósson 1990, Árnason 2006, Vikør 2010, Leonard, Árnason 2011, Kristinsson 2014, Jökulsdóttir et al. 2019). O používání jazyka často diskutují laici a mnozí mívají silné názory, například pokud jde o volbu mezi různými návrhy nových slov do slovní zásoby. Řada mluvčích pravidelně vyjadřuje obavy z toho, co vnímá jako úpadek správné islandštiny, zejména mezi mladší generací. Ačkoli na Islandu převládají ochranářské jazykové ideologie, domnívám se, že tyto

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

postoje se zaměřují především na jazykové formy, zatímco otázky statusu, tj. hrozba ztráty oblastí užívání jazyka, vyvolávají u široké veřejnosti menší obavy (srov. Kristinsson 2014).

Vzhledem ke geografické poloze byla většina běžných mluvčích islandštiny po staletí (zejména v letech 1400–1800) jen zřídka vystavena dlouhodobému jazykovému kontaktu. Kontakty s dánsky a později anglicky mluvícími skupinami se postupně stávaly častějšími v 19^th. a 20^th. století. Island byl v roce 1940 okupován anglicky mluvícími spojeneckými silami a po válce zde byla zřízena základna NATO, která fungovala po mnoho desetiletí. Od poloviny 20. století živí obavy z vlivu angličtiny na islandštinu diskurzy o jazykové čistotě v zemi. Týká se to zejména terminologie a moderního obohacování slovní zásoby.

V 19^th. a na počátku 20^th. století se jazykový purismus stal významným a vlivným rysem jazykových postojů a jazykových praktik na Islandu. Jazykový purismus se stal významnou součástí národní sebeidentity Islanďanů. Dříve byly hlavním terčem očišťování výpůjčky z dánštiny, zatímco od druhé poloviny 20^th. století vzbuzují největší obavy výpůjčky z angličtiny. To je patrné v nacionalistických diskurzech o jazykové politice. Dokonce i samotná existence Islanďanů jako samostatného národa a jejich právo na nezávislost byly spojovány s islandštinou, nejlépe v její nejčistší podobě (tj. co nejbližší staré severštině, jazykové vývojové fázi středověkého zlatého věku severské literatury).

1.4. Současná jazyková situace

Islandština se na Islandu používá ve všech oblastech každodenního života: ve státní správě, v parlamentu, jako vyučovací jazyk ve školách (včetně vysokých škol), ve firmách, ve sportu, v hromadných sdělovacích prostředcích atd. Objem publikací v islandštině je na národ čítající pouze přibližně 360 000 lidí značný; v roce 2019 vyšlo v islandštině asi 1 000 knižních titulů, což představuje nárůst oproti předchozím letům. Vydávání knih pro mládež a děti se v roce 2019 oproti roku 2018 zvýšilo o 50%. Zdá se, že některé tradiční tištěné noviny mají potíže, zatímco zpravodajské webové portály v písemné podobě prosperují. Existuje řada rozhlasových stanic a několik celostátních televizních stanic.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Ačkoli je islandština úředním jazykem státu a obcí, na Islandu je uznán pouze jeden tradiční menšinový jazyk, a to islandský znakový jazyk, který je prvním jazykem přibližně 300 lidí.

Obyvatelstvo Islandu se v poslední době stalo mnohem rozmanitějším než dříve. Během přibližně čtvrtstoletí vzrostl podíl přistěhovalců z méně než 2% celkového počtu obyvatel na přibližně 14% (Statistics Iceland 2020). Někteří získali islandské občanství, zatímco většina obyvatel cizího původu jsou občané jiných zemí, kteří mají na Islandu (dočasné) povolení k pobytu. Poláci jsou zdaleka největší samostatnou skupinou přistěhovalců a druhou největší skupinou jsou Litevci. Přibližně 5% lidí žijících na Islandu má polské občanství (19 000 lidí v roce 2019) a přibližně 1% obyvatel má litevské občanství (4 000 lidí v roce 2019; Statistics Iceland 2020).

In 2016, 12.6% of children at pre-primary school age in Iceland had another language than Icelandic as home language, and there are at least about 50 different home languages in the country (Jónsdóttir et al. 2018: 10). Some estimates have figures as high as 100 different home languages.

Ačkoli postavení islandštiny jako úředního jazyka není zpochybňováno a islandština je hlavním jazykem každodenní komunikace, některá odvětví islandského trhu práce se zjevně stala vícejazyčnými, například turistické služby, údržba a stavebnictví. Mnozí přistěhovalci se snaží islandsky naučit. Demografické změny způsobily, že islandština mluvená s cizím přízvukem se stala součástí každodenní jazykové praxe. Islandská celostátní rozhlasová a televizní média nejsou výjimkou. Pro značnou část tradičních mluvčích islandštiny je tato situace nová.

Cizinci mluvící islandsky si často stěžují, že když rodilí Islanďané slyší jejich přízvuk, ochotně přepínají do angličtiny. To může být samozřejmě problém: jednak to svědčí o nedostatečné toleranci vůči řeči s cizím přízvukem, jednak toto chování také připravuje studenty o možnost procvičovat si islandštinu v autentických rozhovorech. Je také pravda, že mnozí cizinci nemluví anglicky nutně plynně.

Nástup globalizace znamená, že angličtina je stále častěji přítomna v každodenním životě, v (sociálních) médiích, obchodě, akademické sféře, populární kultuře, digitálních technologiích atd. Obecně se má za to

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

že to musí mít vliv na čtenářské návyky, jazykový vstup v mateřském jazyce a rozdělení oblastí užívání jazyků v celé společnosti. V několika oblastech islandské společnosti se běžně používá angličtina (často souběžně s islandštinou), například v cestovním ruchu, v některých podnicích, v bankovnictví a částečně jako vyučovací jazyk na univerzitách. Navzdory výraznému zastoupení angličtiny v těchto oblastech je islandština bezpochyby hlavním každodenním jazykem; je vyučovacím jazykem v primárním a sekundárním vzdělávání a zdaleka nejběžnějším vyučovacím jazykem na islandských univerzitách a vysokých školách. Stejně jako na univerzitách v jiných severských zemích má mateřský jazyk pevné postavení v bakalářských programech, zatímco v magisterských a doktorských programech je podíl kurzů vyučovaných v angličtině vyšší. Šetření z roku 2014 ukázalo, že přibližně 10% univerzitních kurzů v bakalářských programech bylo vyučováno v angličtině a v magisterských programech to bylo v průměru přibližně 18% (Kristinsson, Bernharðsson 2014). Zajímavé je, že existují přesvědčivé důkazy (Arnbjörnsdóttir 2017), že islandští vysokoškolští studenti mají sklon přeceňovat svou vlastní znalost angličtiny a že mají potíže, když se při studiu snaží zvládnout akademickou angličtinu.

2. PROMĚŇUJÍCÍ SE JAZYKOVÁ EKOLOGIE A VÝZVY JAZYKOVÉ POLITIKY

V pozdní modernitě čelí islandská kultura a společnost rozhodnutím a výzvám v oblasti jazykového managementu, pokud jde o jazykový korpus, jazykový status a plánování osvojování jazyka (viz např. Kristinsson 2014, 2018). Tým výzkumníků již tři roky zkoumá jazykové praktiky a postoje na Islandu (srov. Sigurjónsdóttir 2019). Zčásti se snaží poskytnout důkazy, které by mohly být podkladem pro rozumné úsilí v oblasti jazykového managementu s cílem řešit a upravovat současnou jazykovou situaci, a zčásti nabídnout lepší teoretický vhled do osvojování jazyka, jeho vývoje a jazykového kontaktu v obecné rovině. Probíhá tedy výzkum, jehož cílem je dále objasnit současnou jazykovou situaci na Islandu, zejména postavení islandštiny ve vztahu k angličtině. Hlavním cílem je umožnit informovat islandskou veřejnost o tom, nakolik by měla mít obavy o perspektivy islandštiny a zda má rostoucí přítomnost angličtiny vliv na každodenní užívání islandštiny, její gramatiku a sémantiku. Někteří lidé, například učitelé, mají pocit, že se mezi školními

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 7

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

dětmi a mladými lidmi možná rychle mění gramatický systém a slovní zásoba. Tyto neurčité obavy, které se objevují již jedno či dvě desetiletí, se zakládaly především na anekdotických svědectvích a podobně.

Příklad takového anekdotického svědectví: Výzkumníci zjistili, že podle měření PISA vzrostl počet islandských dětí mladších 15 let, které měly potíže se čtením, hodnocením a interpretací textu, z 15% v roce 2000 na 22% v roce 2015. Když se tato zpráva v roce 2018 dostala na veřejnost, předseda Islandského svazu učitelů Ragnar Pétursson byl v novinovém článku citován takto:

„Ragnar kritizoval místní instituce za to, že v osnovách základních škol věnují islandštině příliš málo času […]. Opravdu zarmucující však je, že zatímco islandské děti tráví spoustu času používáním technologických zařízení, na nichž je převážně angličtina, rodiče si zřejmě nenajdou dost času na to, aby s nimi mluvili o tom, co vidí a čtou online. „Jsem učitelem už 20 let a mohu vám říct, že děti nikdy nežily v lepších podmínkách než dnes,“ říká Ragnar. „Nedáváme jim však dost toho, na čem skutečně záleží — času““ (Demurtas 2018).

Mezi nedávné výslovné politiky, které Parlament a vláda písemně stanovily, patří:

(1) podrobná oficiální jazyková politika z roku 2009 (Ministerstvo školství, vědy a kultury 2009; ratifikována Parlamentem),

(2) samostatný zákon o islandštině a islandském znakovém jazyce z roku 2011 (Althingi 2011),

(3) ambiciózní program jazykových technologií pro období 2018–2022 (Nikulásdóttir et al. 2017; Rannís 2018). Výslovným cílem financování a programu jazykových technologií je

„chránit a podporovat islandštinu a zároveň usnadňovat využívání nových informačních technologií v islandské společnosti ku prospěchu veřejnosti, institucí a podniků“ (Rannís 2018).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

(4) V červnu 2019 přijal islandský parlament jednomyslně parlamentní usnesení o islandštině. Usnesení podporuje celostátní kampaň na zvýšení jazykového povědomí (Áfram íslenska [Vpřed, islandštino!]), zdůrazňuje potřebu podporovat vzdělávání učitelů i cíl chránit islandštinu v digitálním prostředí (Althingi 2019).

Ačkoli je islandština v současnosti prvním jazykem přibližně 86% islandské populace, rozsáhlé nedávné průzkumy ukazují, že většina Islanďanů tvrdí, že pravidelně slýchá a čte něco v angličtině, a mnozí z nich také uvádějí, že angličtinu pravidelně používají. Následující údaje pocházejí z prvních výsledků rozsáhlého šetření zmíněného dříve v této kapitole: přibližně 60% islandských dětí ve věku 3–5 let sleduje anglickojazyčné pořady na kanálech, jako jsou Netflix a YouTube (Sigurjónsdóttir 2019). Ve věkové skupině dětí od 3 do 12 let hraje přibližně 50% počítačové hry v islandštině, zatímco u počítačových her v angličtině činí tento podíl přibližně 75%; mladší děti však častěji hrají islandské hry (Nowenstein et al. 2018). Pokud jde o dospívající a mladé lidi, výzkum naznačuje, že zvýšený kontakt s angličtinou u mluvčích islandštiny ve věku 16–20 let pozitivně koreluje s větší nejistotou a nestandardním užíváním konjunktivu a indikativu v islandském slovesném systému (Thórsdóttir 2018).

Jak již bylo zmíněno, většina Islanďanů uvádí, že pravidelně slýchá a čte něco v angličtině, a mnozí z nich také tvrdí, že angličtinu pravidelně používají. Průzkum provedený v roce 2002 ukázal, že přibližně 50% respondentů tehdy uvádělo, že angličtinu používá téměř denně (tj. čte, píše nebo mluví anglicky), zatímco 25% odpovědělo „(téměř) nikdy“ (Árnason 2006). Pokud jde o formální či strukturované osvojování angličtiny, bylo prokázáno (Jóhannsdóttir 2018), že islandské děti ve 4^th. třídě, které se ve škole začínají učit angličtinu, si většinu anglické slovní zásoby osvojují mimo školní třídu. Motivuje je snaha porozumět anglickým televizním pořadům a textům popových písní a podobně; učí se také prostřednictvím počítačů a komunikací s lidmi, kteří islandštinu neovládají a dorozumívají se anglicky. Jinými slovy, výuka angličtiny ve škole představuje při jejím osvojování pouze druhotný způsob.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Je možné, že oba jazykové kódy, islandština a angličtina, dosáhly určité zdravé rovnováhy, tedy stabilní situace souběžného užívání jazyků v různých typech interakcí a oblastech života na Islandu. Otázkou spíše je, zda tato situace činí islandštinu na Islandu „zranitelnou“, pokud jde o její formy, funkce, nebo obojí.

Jednou z možností je, že na islandské jazykové formy a oblasti užívání islandštiny nemusí působit pouze vliv angličtiny jako takové – který ovlivňuje a mění způsob, místa a dobu užívání islandštiny –, ale že angličtina je v dané komunitě dalším jazykovým kódem. Jinými slovy, mohly by se objevovat známky vznikající aditivní dvojjazyčnosti: angličtiny jako doplňku k islandštině, nikoli angličtiny, která „dobývá“ oblasti užívání islandštiny a úroveň jejího ovládání.

Jak již bylo uvedeno, angličtina se na Islandu běžně používá a v některých situacích a oblastech někdy dokonce namísto islandštiny. Děje se tak například v různých islandských zákaznických službách, například v obchodech a restauracích, ve čtvrtích Reykjavíku, kde je mnoho turistů a dalších zahraničních návštěvníků. V islandské jazykové komunitě se zároveň hojně vedou metajazykové debaty, které odhalují negativní postoje Islanďanů k takovému veřejnému užívání angličtiny na Islandu.

Novinový článek islandského spisovatele Ragnara Jónassona (2018) je příkladem poměrně typického vyjádření rodilých Islanďanů, kteří mají obavy o vyhlídky islandštiny:

„V restauracích a kavárnách jsou lidé často vítáni anglicky, nikoli islandsky, a s islandštinou si často neporadíte, chcete-li si objednat jídlo nebo pití. Firmy používají anglické názvy nebo mění svou značku na anglickou. Význam turistů pro ekonomiku rychle mění angličtinu nejen v druhý jazyk služeb, ale téměř v jazyk první.“

Na islandských sociálních sítích lze najít mnoho příkladů takto otevřeně vyjadřovaných negativních postojů k tomu, co se jeví jako zvýšené postavení angličtiny ve veřejném a společenském prostoru na Islandu. Komentátoři na sociálních sítích někdy dokonce vyzývají lidi k bojkotu obchodů a restaurací, které nemají islandsky mluvící personál nebo mají sklon propagovat své zboží

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

a služeb v angličtině, nikoli v islandštině. Jinými slovy, zatímco v různých komunikačních situacích dochází k dominantnímu užívání angličtiny, například v turistickém průmyslu v Reykjavíku a v některých dalších oborech a oblastech, zároveň se mezi členy jazykového společenství zřetelně projevuje stigmatizace těchto praktik. Ta zjevně vychází z převládající ideologie ve prospěch islandštiny, která podněcuje vyhrocené diskurzy o ohrožení jazyka a o jazykové čistotě.

Ačkoli členové jazykového společenství vyjadřují obavy o budoucnost islandštiny, nesmíme zapomínat, že islandština, úřední jazyk prosperujícího moderního nezávislého národního státu, je v tradiční stupnici vitality jazyků EGIDS zařazena na první místo (institucionální úroveň). Jinými slovy, islandština není vůbec řazena mezi ohrožené či zranitelné jazyky. Její mezigenerační přenos není ohrožen a de facto i de jure je národním jazykem Islandu. V tomto ohledu však existují určité nuance, pokud jde o možnost takzvané digitální minoritizace jazyků, které nejsou jinak ohroženy, včetně islandštiny (Drude et al. 2018). Tradiční indexy jazykové vitality možná dosud plně nezohledňují digitální složku jazykového vstupu. Revidovaná stupnice jazykové vitality musí uznat pojem digitální minoritizace jazyka (srov. Drude et al. 2018).

3. ÚSILÍ O JAZYKOVÝ MANAGEMENT

Jaké jsou možnosti a omezení jazykového managementu v situacích, jako je ta islandská?

Podle mého názoru vstupují do hry všechny tři složky jazykové politiky (praktiky, přesvědčení, management), jak je popisuje Spolského model (2004, 2009, 2018/2019), pokusíme-li se z hlediska jazykové politiky analyzovat kontakt mezi angličtinou a islandštinou i statusový vztah mezi těmito dvěma jazyky (jak bylo rozebráno v předchozí kapitole). Má-li být jazykový management úspěšný, je třeba uznat, že nejen mění další dva pilíře jazykové politiky, ale je jimi také sám ovlivňován, tedy praktikami a přesvědčeními (v Spolského terminologii). Jinými slovy, management je pouze jedním z faktorů úspěšné jazykové politiky. Výsledky snah o management velmi závisí na tom, nakolik jsou pevně zakořeněny ve skutečných jazykových praktikách a současných ideologiích daného jazykového společenství.

BENDRINÉ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

V oblasti islandského jazykového managementu nepřipadá v úvahu ignorovat dopad globalizace na současné jazykové repertoáry; stejně tak nelze dopustit závažné zanedbávání ochrany bohaté jazykové a literární tradice, která je považována za jedinečné kulturní dědictví. Je proto zapotřebí vyváženě analyzovat možnosti a omezení současného úsilí o jazykový management.

Ve zbývající části tohoto oddílu stručně probereme tři snahy o jazykový management.

(1) Čas, který děti tráví v anglickojazyčném prostředí (Youtube, Netflix, počítačové hry a podobně), zjevně nelze zároveň využít k rekreaci na žádných islandsky mluvících fórech. Lze tedy tvrdit, že současná vysoká míra kontaktu s angličtinou může v kritickém období dětského života vést k většímu jazykovému vstupu v angličtině a menšímu v islandštině. Přijmeme-li to jako přesný popis současné situace, orgány jazykového managementu, vedení škol a podobné instituce by měly usilovat o navýšení financování jazykových technologií a digitálního rozvoje v islandštině, protože taková technologická řešení by následně mohla pomoci firmám a inovátorům, kteří chtějí vytvářet počítačové hry v islandštině, filmy v islandštině přitažlivé pro islandské děti a mladé lidi, a překlady či interpretace mezinárodně aktuálních témat z různých oborů. Velmi důležité jsou také islandské hlasové ovládání zařízení, islandské aplikace pro nakupování a řada dalších přístrojů využívajících islandštinu, a to nejen pro svou praktickou užitečnost, ale i symbolicky, neboť posilují přesvědčení, že islandštinu lze dnes dobře používat ve všech oblastech našeho života.

Islandské orgány se rozhodly udělat vše, co je v jejich silách, aby této výzvě dostály: v letech 2018–2022 vyčlenily značné prostředky na program jazykových technologií a zřídily fond na podporu vydávání zajímavých knih pro mladé lidi a děti.

(2) Různá socioekonomická opatření, která zdánlivě s jazykem nesouvisejí, mohou být relevantní, pokud usilují o to, aby mladé rodiny měly více kvalitně stráveného času, což by mělo pokud možno vést k většímu tradičnímu jazykovému vstupu a tím podpořit úspěšný mezigenerační přenos islandštiny. Netýká se to pouze základních komunikačních dovedností v islandštině, ale také posiluje a rozvíjí jistou jazykovou způsobilost, bohatost vyjadřovacích prostředků, širší slovní zásobu,

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI ÞÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

znalost významu a užívání starých idiomatických frází, které stále používají starší generace mluvčích islandštiny atd.

V této souvislosti lze zmínit, že islandské odborové svazy zastupující osoby zaměstnané islandským státem a obcemi nedávno vyjednaly své mzdy a pracovní podmínky. Je zajímavé, že dva z největších svazů stanovily jako hlavní prioritu nikoli nutně zvýšení mezd jako takových, nýbrž kratší pracovní týden. Na Islandu činil běžný pracovní týden 40 hodin. V době psaní tohoto textu (květen 2020) se řada odborových svazů a jejich zaměstnavatelů dohodla na jeho zkrácení v průměru na 36 hodin. Významným argumentem pro kratší pracovní týden je častější výskyt vyhoření v mnoha veřejných profesích, například mezi učiteli a zdravotními sestrami. Dalším častým argumentem pro kratší pracovní týden je potřeba, aby zaměstnanci mohli trávit více času se svými dětmi a dalšími členy rodiny. Vedlejším účinkem kratší pracovní doby, až bude tato změna plně zavedena, může být, že malé děti získají několik hodin navíc, během nichž budou v komunikaci s rodiči vystaveny svému rodnému jazyku. (Tedy pokud rodiče využijí tento čas navíc k tomu, aby jim četli a povídali si s nimi, a ne pouze zírali do vlastních digitálních zařízení.)

Jak tomu v jazykové politice často bývá, různé společenské změny a vývoj mohou mít pozitivní či negativní vedlejší účinky, které ovlivňují také jazykovou politiku a jazykový management. Jazyková politika tak často vzniká jako vedlejší důsledek provádění jiných politik.

(3) Islandský parlament (Althingi) nakonec v červnu 2019 jednomyslně přijal usnesení o posílení postavení islandštiny jako úředního jazyka na Islandu. Usnesení vyzdvihuje tři hlavní cíle: zaprvé, aby se islandština používala ve všech oblastech a sférách islandské společnosti – což byl také hlavní námět tehdy platné oficiální jazykové politiky Islandu, přijaté parlamentem v roce 2009; zadruhé, podporovat výuku islandštiny i vzdělávání a odbornou přípravu učitelů, přičemž zvláštní pozornost se věnuje výuce islandštiny pro nerodilé mluvčí. Třetím cílem je zajistit bezpečnou budoucnost islandštiny ve světě digitálního užívání jazyků.

Parlamentní usnesení o jazykové politice z roku 2019, zmíněné výše, doprovázel návrh tříletého plánu na období 2019–2021 a projekt jazykového povědomí Áfram íslenska. Prvním z celkových 22 bodů tříletého plánu je zvýšit povědomí o významu islandštiny, její hodnotě a jedinečnosti.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI ÞÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Význam pozitivních postojů k jazyku byl opakovaně zdůrazněn ve vysvětlující zprávě předložené parlamentu na podporu usnesení (můj překlad):

„Pozitivní postoj k [islandštině] a zvýšené povědomí jsou zásadní pro zajištění jejího dalšího užívání ve všech oblastech společnosti“

„Pozitivní veřejná diskuse a osvěta o rozmanitosti islandštiny jsou důležité pro nové mluvčí tohoto jazyka“

„Ve vzdělávání učitelů je důležité podporovat pozitivní postoje k islandštině, aby [budoucí učitelé] mohli tento přístup šířit mezi své budoucí žáky“

Usnesení zdůrazňuje otázky statusu a výslovně zmiňuje některé faktory plánování korpusu (např. terminologii) i faktory související s plánováním osvojování jazyka (např. výuku islandštiny jako druhého jazyka).

Jinými slovy, toto úsilí o jazykový management se zabývá klasickými hlavními složkami jazykového plánování, tj. plánováním statusu, plánováním korpusu a plánováním osvojování jazyka.

Navrhovaný plán jazykového managementu na mě navíc působí jako pokus o plánování prestiže v islandském kontextu, neboť význam pozitivních postojů je výslovně uveden jako hlavní cíl a jako předpoklad úspěšného zavedení ostatních opatření jazykového managementu.

Shrnuto: povědomí a postoje patří mezi klíčové faktory nedávno představeného jazykového plánu.

V oboru výzkumu jazykové politiky a plánování se zavedl termín plánování prestiže (srov. např. Haarmann 1990). Týká se změny postojů. V jistém smyslu by se dalo říci, že plánování prestiže spadá do složky „ideologie a přesvědčení“, použijeme-li Spolského model (2004) (srov. Ager 2005), který jsem zmínil výše.

Islanďané tradičně chovali ke svému jazyku velkou úctu; byli hrdí na svůj starý mateřský jazyk a puristické snahy se zjevně těší podpoře veřejnosti (Jökulsdóttir et al. 2019). Kvantitativní i kvalitativní výzkum (Árnason 2006, Óladóttir 2009) ukázal, že mezi mluvčími islandštiny převládají velmi pozitivní postoje k jejich

BENDRINÉ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

rodnému jazyku. Jak již však bylo zmíněno výše, vláda a parlament nyní zahájily osvětovou kampaň, která má mimo jiné výslovně za cíl měnit jazykové postoje, a kterou lze snad interpretovat jako úsilí o prestižní plánování.

4. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

V řecké mytologii jsou Skylla a Charybda mýtické nestvůry, z nichž každá číhá na jedné straně nebezpečné mořské úžiny. Obrazně řečeno, předávat islandské jazykové a literární dědictví mladším generacím islandsky mluvících lidí se podobá plavbě nebezpečnými vodami, kde si člověk nepřeje být pohlcen ani leskem jediného globálního komunikačního kódu a jeho doprovodné homogenní populární kultury, ani nestvůrou na druhé straně, která představuje destruktivní izolacionismus a provincialismus. Tvrdím, že uvážlivá jazyková politika může skutečně umožnit bezpečnou plavbu mezi Skyllou a Charybdou. Uvedl jsem několik skutečností o současné jazykové situaci na Islandu a probíhá výzkum zaměřený na kvantifikaci a interpretaci vlivu moderních chytrých technologií na jazykový vstup a jazykové postoje islandských dětí. Jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné cesty do budoucnosti je rozvoj korpusů islandštiny a cenově dostupné a přístupné infrastruktury jazykových technologií, jazykových nástrojů a technických zařízení založených na současné psané i mluvené islandštině, jakož i počítačových her a filmů s islandským obsahem, které mohou děti a mladé lidi oslovit v jejich rodném jazyce (srov. Kristinsson 2016).

REFERENCES

Ager Dennis 2005: Image and Prestige Planning. – Current Issues in Language Planning 6(1), 1–43.

Althingi [Iceland’s Parliament] 2011: Lög um stuð̌u íslenskrar tungu og íslensks táknmáls 61.

Althingi [Iceland’s Parliament] 2019: Þingsályktun um að efla íslensku sem opinbert mál á Íslandi 36/149.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Árnason Kristján 2006: Island. – Nordiske språkhaldningar. Ei meiningmåling, eds. T. Kristiansen, L.S. Vikør, Oslo: Novus, 17–39.

Arnbjörnsdóttir Birna 2017: The Policies and Contexts that Frame English Education and Use in Iceland. – Language Development Across the Life Span, eds. B. Arnbjörnsdóttir, H. Ingvarsdóttir, Springer, 19–34.

Demurtas Alice 2018: 22% of Icelandic Children Show Difficulties In Reading Their Own Language. – The Reykjavik Grapevine, 13 Feb. 2018.

Drude Sebastian, Ingason Anton Karl, Kristinsson Ari Páll, Arnbjörnsdóttir Birna, Sigurðsson Einar Freyr, Rögnvaldsson Eiríkur, Nowenstein Iris Edda, Sigurjónsdóttir Sigríður 2018: Digital Resources and Language Use: Expanding the EGIDS Scale for Language Development into the Digital Domains. – FEL XXI Communities in Control: Learning Tools and Strategies for Multilingual Endangered Language Communities. Proceedings of the 21^st FEL Conference 19–21 October 2017, Hungerford: Foundation for Endangered Languages.

Haarmann Harald 1990: Language Planning in the Light of a General Theory of Language: A Methodological Framework. – International Journal of the Sociology of Language 86, 103–126.

Jóhannsdóttir Ásrún 2018: English Exposure and Vocabulary Proficiency at the Onset of English Instruction. – Language Development across the Life Span, eds. B. Arnbjörnsdóttir, H. Ingvarsdóttir, Springer, 57–78.

Jökulsdóttir Tinna Frímann, Ingason Anton Karl, Sigurjónsdóttir Sigríður, Rögnvaldsson Eiríkur 2019: Um nýyrði sem tengjast tölvum og tækni. – Orð og tunga 21, 101–128.

Jónasson Ragnar 2018: Can the Language of the Vikings Fight off the Invasion of English? – The Guardian, 17 Oct. 2018.

Jónsdóttir Kriselle Lou Suson, Ólafsdóttir Sigríður, Einarsdóttir Jóhanna Thelma 2018: Linguistically Diverse Children in Iceland: Their Family Language Policy and Icelandic Phonological Awareness. – Icelandic Studies on Diversity and Social Justice in Education, eds. H. Ragnarsdóttir, S. Lefever, Newcastle: Cambridge Scholars Publishing, 7–38.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Kristinsson Ari Páll 2014: Ideologies in Iceland: The Protection of Language Forms. – English in Nordic Universities: Ideologies and Practices, eds. A.K. Hultgren, F. Gregersen, J. Thøgersen, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 165–177.

Kristinsson Ari Páll 2016: English Language as ‘Fatal Gadget’ in Iceland. – Why English? Confronting the Hydra, eds. P. Bunce, R. Phillipson, V. Rapatahana, R. Tupas, Bristol: Multilingual Matters, 118–128.

Kristinsson Ari Páll 2018: National Language Policy and Planning in Iceland – Aims and Institutional Activities. – National Language Institutions and National Languages. Contributions to the EFNIL Conference 2017 in Mannheim, ed. G. Stickel, Budapest: Research Institute for Linguistics, Hungarian Academy of Sciences, 243–249.

Kristinsson Ari Páll, Bernharðsson Haraldur 2014: Íslenska og enska í íslensku háskólastarfi. – Orð og tunga 16, 93–122.

Leonard Stephen Pax, Árnason Kristján 2011: Language Ideology and Standardisation in Iceland. – Standard Languages and Language Standards in a Changing Europe, eds. T. Kristiansen, N. Coupland, Oslo: Novus, 91–96.

Ministry of Education, Science and Culture 2009: Íslenska til alls. Tillögur Íslenskrar málnefndar að íslenskri málstefnu samþykktar á Alþingi 12. mars 2009, Reykjavík: Ministry of Education, Science and Culture.

Nikulásdóttir Anna B., Guðnason Jón, Steingrímsson Steinþór 2017: Málteknir fyrir íslensku 2018–2022. Verkáætlun, Reykjavík: Ministry of Education, Science and Culture.

Nowenstein Iris Edda, Guðmundsdóttir Dagbjört, Sigurjónsdóttir Sigríður 2018: Að tileinka sér móðurmál í tækni­væddum heimi. – Skíma 2018, 17–21.

Óladóttir Hanna 2009: Shake, siejk eller mjólkurhristingur? Islandske holdninger til engelsk språkpåvirkning, Oslo: Novus.

Ottósson Kjartan G. 1990: Íslensk málhreinsun. Sögu­legt yfirlit, Reykjavik: Íslensk málnefnd.

Rannís 2018: The Strategic Research and Development Programme for Language Technology, Reykjavík: https://en.rannis.is/funding/research/the-strategic-research-and-development-programme-for-language-technology/ (accessed May 5, 2020).

Sigurjónsdóttir Sigríður 2019: Ljáðu mér eyra. Framtíð íslenskun­nar og málumhverfi ungra barna. – Skírnir 193, 47–67.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Spolsky Bernard 2004: Language Policy, Cambridge: Cambridge University Press.

Spolsky Bernard 2009: Language Management, Cambridge: Cambridge University Press.

Spolsky Bernard 2018/2019: A Modified and Enriched Theory of Language Policy (and Management). – Language Policy 18(3), 323–338 (first online September 5, 2018).

Statistics Iceland 2020: http://www.hagstofa.is (accessed May 5, 2020).

Thórsdóttir Elín 2018: Áhrif aukinnar enskunotkunar á íslenska málfræði. Breytileiki í háttanotkun og áhrif ílags, MA Thesis, University of Iceland.

Vikør Lars S. 2010: Language Purism in the Nordic Countries. – International Journal of the Sociology of Language 204, 9–30.

Received: 19 12 2019

Accepted: 06 05 2020

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 18

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

BETWEEN SCYLLA AND CHARYBDIS: ON LANGUAGE SITUATION AND LANGUAGE POLICY IN CONTEMPORARY ICELAND

Summary

In late modernity, Icelandic culture and society is facing important choices and challenges as to language management. The advent of globalisation entails increased everyday presence of English in (social) media, commerce, academia, popular culture, digital technologies, etc., and there are concerns that this impacts, among other things, on reading habits, linguistic input, and allocation of linguistic domains in society at large. While Icelandic is the first language of about 86% of the Icelandic population at present, majority of Icelanders claim to hear, to read and use some English on a regular basis. About 60% of Icelandic 3–5 years old children watch English language programmes on channels such as Netflix and YouTube (Sigurjónsdóttir 2019). Concerns have been raised that such extensive English language environment on a daily basis is bound to have negative implications for traditional Icelandic language culture, i.e., firstly, for language attitudes in general, as English is favourably viewed, and, secondly, for the native grammar and lexicon, since it is suspected that linguistic input in Icelandic will decrease proportionally as English language input increases.

In Icelandic language management, ignoring the impact of globalisation on contemporary linguistic repertoires is not an option, and again, neither is major negligence in preserving a rich linguistic and literary tradition which is perceived to be a unique cultural heritage. Thus, there is need for some balanced analysis of the possibilities and limitations of present-day language management efforts. One of the most important factors for safe navigation between Scylla and Charybdis is the development of Icelandic language corpora and affordable and accessible language technology infrastructure, and linguistic tools and technical gadgets based on written and spoken modern Icelandic, as well as computer games and films carrying Icelandic content which can appeal to children and youths in their native tongue. Other ways of supporting intergenerational transmission of written and spoken Icelandic include socio-economic efforts that aim at facilitating more quality time for young families, preferably resulting in increased linguistic input in traditional Icelandic.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

ARI PÁLL KRISTINSSON. Between Scylla and Charybdis: on Language Situation and Language Policy in Contemporary Iceland | 19

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.02

Icelandic authorities have decided to do their best to live up to this challenge, among other things by allocating huge sums to a language technology program in 2018–2022, and through a fund that supports the publication of interesting books for youths and children. Iceland’s parliament (Althingi) unanimously passed a resolution in June 2019, on strengthening Icelandic as the official language in Iceland. The resolution highlights the need to raise awareness about the importance of the Icelandic language, its value and its uniqueness; and to promote teaching of Icelandic, paying special attention to non-native learners, and the principal goal is that Icelandic be used in all fields and domains in Icelandic society.

ARI PÁLL KRISTINSSON

Árni Magnússon Institute for Icelandic Studies

Laugavegur 13, IS-101 Reykjavík

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204