LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, VI

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

PŘÍTOKY ŠEŠUPĖ A JIESIE

J. SENKUS

I. Přehled jmen z hlediska jazykovědy

Šešupė a Jiesia se vlévají do Nemunu z levé strany; první nedaleko Ragnitu, druhá u Kaunasu. Koryto Šešupė vede převážně územím kapských a zanavských nářečí, zatímco Jiesia územím druhých kapských nářečí, přičemž část z nich odděluje od středních aukštaitských nářečí.

Mezi názvy přítoků Šešupė a Jiesie, stejně jako u jiných povodí, se vyskytuje značné množství těch, které jsou pro jazykovědu velmi zajímavé. Značná část těchto jmen je poměrně stará — baltského, či dokonce indoevropského původu. Z těch zajímavějších nebo starších názvů řek v povodích Šešupė a Jiesie lze uvést například: Aistà, Gazdà, Jotijà, Jūré, Keklys, Kisnà, Nóva, Orijà, Pentà, Pilvė, Sasnà, Sūduonìa (Sūduónė), Šeimenà, Vilkaujà a další. K takovým jménům patří i Šešupė a Jiesia.

Výše uvedené i některé další podobné názvy řek, zapisované různými způsoby, se vyskytují také ve starých dokumentech, odborných pracích, slovnících a jinde. Například jméno Šešupės se v „Scriptores rerum Prussicarum“, sv. III, na s. 189 a 274, zapisuje dvěma způsoby, totiž: Szeszupe a Suppe. V dopise Vytautase z roku 1422 se píše: „fluvium S c h r e v i n t a (dále se tam píše S c h i r w y n t a — J. S.) intrat in fluvium S c h i s s c h u p p a“¹. J. Sprogis v „Geografickém slovníku staré žemaitské země ze XVI. století“, na s. 332, píše Шешупя a odkazuje na název potoka Шетупъ, jehož slovníkové hnízdo znovu uvádí jméno Шешупя². Podle R. Šmitleina se v inventářích Šešupė zapisuje hned několika způsoby, totiž: Šešupa, Šesupa, Sesupa, Šešuv i Sesuv. Na základě poslední podoby se Šmitlein domnívá, že dříve měla namísto Šešupė být

¹ Э. А. Волтер, Списки населенных мест Сувалкской губернии, Санктпетербург, 1901, р. 4.

V tomto článku jsou staré dokumenty využity jen v malé míře a stejně tak se jen okrajově dotýkáme kritérií stáří hydronym. Více se o to pokusíme v budoucnu.

² Srov. И. Я. Спрогис, Географический словарь древней жемойтской земли XVI столетия, Вильна, 1888.

Proč Sprogis řadí Šešupė do jednoho slovníkového hnízda se Šetupė (Šetupiu) a která z nich je Šešupė — levý, nebo pravý přítok Nemunu — není jasné.

213

být *Šešuva³. Je škoda, že autor neuvádí, ve kterých inventářích se současné jméno Šešupė píše jinak. Vzniká podezření, zda Šmitlein tuto řeku nezaměňuje s názvy jiných řek, a proto se samo vysvětlení nezdá příliš spolehlivé.

Říční jména, a zejména ta stará, K. Būga ve svých pracích často zmiňuje a opírá se o ně. Jeho pozornost upoutala nejedna řeka v povodí Šešupė či Jiesia. Píše například: „Lze se domnívat, že lingvisté za použití srovnávací metody naleznou celou řadu říčních jmen, která bude třeba uznat za zděděná z indoevropského prajazyka. Za taková jména lze podle mého mínění považovat...lit. Nova⁴. Je třeba zdůraznit, že lingvisté považují za taková zvláště stará baltská či indoevropská jména výše zmíněná: Jūrė, Keklys, Kirsna, Orija, Pentà, Siesartis, Seimenà, Šešupė, Vilkaujà aj.⁵ Například kořen názvu Siesartė se srovnává se staroindickým sisarti „teče, běží“⁶; Kirsna se staropruským slovem kirsnan „černý“, Sasnà se slovem sasnis nebo sasnas, které ve staré pruštině znamenalo „zajíc“⁷, a Keklys se uznává za pozůstatek kurštiny. Toto poslední jméno může být totožné s názvem staré oblasti severozápadních Žemaitů, který se v pramenech zapisuje dvojím způsobem: Ceclis a Cecklis; jeho kořenem je podle domněnky kek- (srov. kėkė, kėkulas „klubko, chumáč“, kek-tà „skupina, dav, hrozen“) a má protějšky v dalších indoevropských jazycích⁸.

Některá z uváděných říčních jmen mají společný kořen i s jinými názvy. Například Šuduonià je pravděpodobně neoddělitelné od názvu Šuduvõs. Jak víme, s názvem řeky Nõva souvisí označení zanavykų pro nářečí a s názvem řeky Jotijõs lze snad spojovat označení jótvingių (jótvingų). K. Būga uvádí, že jótvingas je odvozené slovo od základního jména (říčního jména) *Jotva a název řeky Jótva nelze oddělit od říčního jména Jotijà⁹.

Je známo, že mnoho názvů obydlených míst vzniklo z říčních jmen. Řada takových názvů vznikla také ze jmen přítoků Šešupė či Jiesia. O tom, že tomu tak skutečně je, se můžeme přesvědčit například porovnáním těchto názvů obydlených míst s říčními jmény: a) útvary bez předpony: Alksnėnai — Alkšnė, Gulbinai a Gulbiniškiai — Gulbinas, Pilviškiai — Pilvė, Pentiškiai — Pentà, Sasnavà — Sasnà, Vilkaviškis — Vilkaujà; b) názvy s předponou, zvláště četné jsou ty s předponou pa-: Pajevonys — Jevónis, Pajiesys — Jiesià, Parausiai — Raùsvė, Pasūduonys — Šuduonià, Pašeimeniai — Seimenà; c) názvy odvozené od říčních jmen pomocí te-

³ Viz R. Schmittlein, Etudes sur la nationalité des Aestii, t. 1, Toponymie lituanienne, Hofstetten (Bade), 1948, s. 114—115.

⁴ Viz K. Būga, Upių vardų studijos ir aisčių bei slavėnų senovė, „Tauta ir žodis“, kn. I, Kaunas, 1923, s. 14.

⁵ Srov. K. Būga, cit. dílo, s. 17 a násl., R. Schmittlein, cit. dílo, s. 101, 109, 112, 114, 125, 127 a násl.

⁶ Plg. P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941, p. 24.

⁷ Plg. K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, sąs. II, Kaunas, 1924, p. LXXX ir LXXIII.

⁸ Srov. K. Būga, Lietuvių įsikūrimas šių dienų Lietuvoje, „Tauta ir žodis“, kn. II, Kaunas, 1924, s. 12; V. Grinaveckis, Dėl kai kurių vietovardžių kilmės, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, t. III, Vilnius, 1960, s. 322, 323.

⁹ Viz K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, seš. II, s. LXXXVIII.

214

jména sídel, která se od nich liší koncovou částí kmene nebo se od nich neliší vůbec: Guzdai — Gazdą, Jūrė — Jūrę, Krosnė — Krosną, Šlavanta, Šlavančiai — Šlavantą, Višakis — Višakį¹⁰.

Z hlediska tvoření je velká část hydronym povodí Šešupė a Jiesia dvoukmenová. Některá z nich jsou poměrně zajímavá, ačkoli jejich výklad není vždy snadný. Z pozoruhodnějších dvoukmenových hydronym lze uvést tato: Aukšpirtą, Klūšgiris, Leimantas, Menčtrakis, Mergūtrakė, Nóvar aistis, Sėnšėšupė, Sūrmiškis a další. Vyskytují se mezi nimi také velmi zvláštní názvy, například: Striūngia-brūzis, Strūmbagalvė.

Vyskytují se i hydronyma jako Višakis, která mohou někomu při povrchním pohledu připadat dvoukmenová. V tomto případě je proto třeba provést hlubší analýzu. Višakį K. Būga srovnává s Merštakiu (přítokem Lielupė poblíž Žeimelis), Smalakiu a Várlakiu (Varlakys „potok v okolí Betygaly“); říká například, že „jméno řeky Smalakis se svou stavbou nijak neliší od hydronyma ze země Suwałki Višakis“¹¹ a že „Várlakis se svou stavbou nijak neliší od jiných hydronym s koncovkou -akis¹²“. P. Skardžius nazývá složku slova -akis rozšířenou příponou, kterou mají Merštakis a Višakis¹³.

Nejvíce přítoků Šešupė a Jiesia má patrně názvy, jejichž první části jsou kořeny různých obecných slov nebo (méně často) osobních jmen, zatímco druhými částmi jsou upė, upis (upys), upa, upelis (upėlis, upaitis), například: Akmėnupis (Akmenupis), Báltupis, Bártupė, Dainupis, Églupis, Gėdupėlis, Gėdup is (Gedupỹs), Girnupėlis, Jótupis, Júodupė, Júodupelis, Kriokupỹs, Kumpupaitis, Lankupà, Molupỹs, Nėnupė, Ožkupỹs, Skriáudupis, Šveintupė, Vilkupis (Vil kupỹs) a další. Takových hydronym v povodích Šešupė a Jiesia je asi 150. Nejvíce jich je v kraji Zanavykai. Jen mezi přítoky Novy je více než 10 názvů tohoto typu. Za zmínku stojí: Aíksnupis (t. Eíksnupis), Béržupis, Burliókupis, Kač̌upis, Mõčkupis, Poškupis, Rõgupis, Sparvinupis, Šilupė, Tamõšupis, Vinkšnupỹs. Hydronym tohoto typu se hojně vyskytují i v jiných oblastech Litevské SSR. Některá z těchto dvoukmenových hydronym přítoků Šešupė a Jiesia nesou stejný název,

¹⁰ Srov. Ю. Бальчиконис, Названия литовских населенных пунктов от названий рек и озер, „Lingua Posnaniensis“, t. 7, Poznan, 1959, p. 240—252.

Existuje mnoho názvů sídel, které je třeba velmi obezřetně srovnávat s hydronymy podobného kořene. Například název obce Pentupiai v okolí Ąžuolų Būda v okrese Kazlų Rūda nemusí být odvozen od Penty: jednak se v tomto okrese v současnosti nenachází potok zvaný Penta (Pėnta se vyskytuje pouze v okrese Šakiai, asi 40 km od Pentupiai), jednak mohl název Pentupiai vzniknout hláskovou cestou z podoby Penkupiai, neboť v daném okolí se ve skutečnosti nachází pět malých potoků blízko sebe. Přesto se takový výklad podobá lidové etymologii a je třeba se domnívat, že Penkupiai vzniklo jinak: například jeden z těchto pěti malých potoků se mohl nazývat Pentupė, z čehož mohl vzniknout i název Pentupiai.

¹¹ Viz K. Būga, Upių vardų studijos ir aisčių bei slavėnų senovė, „Tauta ir žodis“, kn. I, p. 37.

¹² Viz K. Būga, tamtéž, p. 43, kromě toho srov. p. 14.

¹³ Viz P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, p. 125.

215

např.: Bėržupis, Kiaulupė, Rūd upis jsou po 3, Juodupė, Mėckupis po 4, Vil kupis (Vilkupys) — 5¹⁴.

Z těchto složených názvů je zajímavější první člen; kromě toho jsou svým způsobem zajímavé i variace druhého členu¹⁵, a zejména zakončení kmene členu upa (Lankupė). Lze se domnívat, že tyto složené hydronymy nejsou příliš staré; přesněji řečeno, starý zde není druhý člen. Že tomu tak skutečně může být, lze alespoň částečně usuzovat i z výše uvedeného příkladu Šešupė, jehož stará podoba snad zněla Šešuva.

Hydronym složených ze slovních spojení, tj. složených hydronym, je poměrně málo — mohli bychom uvést jen tyto: Barčių upėlis, Barsukyno upėlis, Mažoji Aukspirta, Palaičių upėlis, Paukštynių upėlis, Strepetinės upėlis. Takové hydronymy nejsou staré. Málo jich je také v jiných částech Litevské SSR. V Litvě je o něco více složených jmen jezer utvořených genitivní konstrukcí.

Ze složených hydronym, jejichž prvním členem je adjektivum s určitým tvarem, lze uvést téměř jen: Mažoji Aukspirta.

Mezi názvy přítoků Šešupė nebo Jiesia je předponových názvů jen málo. Výraznější a častější hydronymy tvořené předponami jsou pouze s předponou pa-, např.: Pabališkis, Pagrau žys, Pašiekštupis. Hydronymy tohoto kraje s jinými předponami zřejmě nejsou, vyjma pouhých dvou názvů s at- a už-, totiž: Atšlėtė, Užupis.

Název Ańtupelis je sice přízvukován cirkumflexem, ale snad je dvoukořenný a tvořený podobným způsobem jako např. Ančiupis.

Samostatně je třeba zmínit hydronymy tvořené příponami. Z konsonantických přípon vyskytujících se v názvech přítoků Šešupė a Jiesia lze uvést tyto: -i j a (Jotija, Orija, Reketija), -e i k a (Judreika), -e i k i s (Brideikis), -u k a s, -u k ė (Jiesiūkė, Judriūkė, Lembūdukas, Trumpūkas, Žasinūkas), -i š k i s, -i š k ė (Adverniškė, Bagdžiškė, Dūdiškis, Kiauliškė, Pabališkis), -k l ė (Kafklė), -l y s (Krioklys), -e l i s, -e l ė (Graižėlis, Novėlė, Žarstėlė, Želsvėlė), -ė l i s (Ežerėlis, Šešupėlis), -a m a s (Dótamas), -i m a s (Lydimas), -e n a (Bambenà), -m e n a (Šeimenà), -i n i s, -i n ė (Eglinis, Dóvinė, Kermušinis, Meškinis, Meškinė, Plaušinė, Stirninė, Stumbrinė, Šarinis, Vilktinis, Žagarinis), -i n a s (Gulbinas), -y n a s, -y n ė (Kermušynas, Klio kynė, Ruškynas), -o n a (Lieponà), -o n i s, -u o n y s (Jevónis, Girmuonys), -r ė (Jūdrė), -o r ė (Kalnórė), -s ė (Bálsė), -a š a (Lašąšà), -y t ė (Vasakýtė), -o t a s (Laukščiotas), -u t ė (Pentūtė), -a n t a (Šlavantà), -a n t ė (Kregždantė), -a i t i s (Keklāitis, Kumpupaitis, Nópaitis), -(s)vė (Raušvė), -u v a (Valčiuvà).

Vyskytují se také názvy stejného kořene s deminutivní příponou, totiž: Jiesia a Jiesiūkė, Jūdrė a Judriūkė, Keklys a Keklaitis, Nóva a Novėlė, Pentà a Pentūtė, Šešupė a Šešupėlis.

¹⁴ Opakují se samozřejmě i hydronymy utvořené jinými způsoby, např.: Gulbinas, Orija, Pentà, Rūdė.

¹⁵ Často má dokonce tentýž potok dvě souběžné podoby druhého členu: buď stejný rod, ale různé kmenové samohlásky, nebo různé rody, např.: Gėdup is a Gedupys, Ožkupis a Ožkupys, Skriaudupė a Skriaudupis.

216

To je jen část typických přípon v názvech přítoků Šešupė a Jiesia. Samozřejmě se vyskytují také hydronyma, např.: Amalvė, Šeimena, jejichž přípona je vzácná nebo může být chápána a vykládána různě.

V některých pramenech se objevuje také Pentalė — pravostranný přítok Pentos II, která se vlévá do Pentos I, a ta do Novy¹⁶. Víme, že přípona -alė je, s výjimkou slov typu substantivum mobile, např. dreiskalius, -ė, žemaitská. Proto může být zanavický hydronym Pentalė, nejde-li o tiskovou chybu, zajímavým jazykovým faktem svědčícím o pozůstatcích někdejší blízkosti žemaitského a zanavického nářečí.

Zvláštní zmínku si zaslouží přípona -(i)ūtis v kapském hydronymu Smailiūtis (Pajevonys), která v obecných slovech nemá v této oblasti vůbec žádné protějšky. Nesetkali jsme se s ní zde ani v příjmeních.

Je třeba poznamenat, že kořeny a přípony hydronym v povodích Šešupė a Jiesia jsou až na velmi malé výjimky litevské nebo baltské. Nových jmen cizího původu nebo jejich prvků se vyskytuje jen několik, a to zpravidla pouze u malého potoka nebo takového, který zná jen málokdo, např.: Brazamōskas, Brōkinis, Reketkà (řídce) vedle Reketijos, Ute-linka. Jak již bylo uvedeno, část hydronym z této oblasti je indoevropského původu, ačkoli etymologie některých, například Šeimenos, může být vykládána různě¹⁷. Mnohá hydronyma jsou také novějšího původu. Takových je snad nejvíce mezi výše uvedenými dvoukořennými hydronymy s druhou složkou -up-.

Značná část názvů řek a potoků v povodích Šešupė a Jiesia souvisí svým významem nebo původem s různými vlastnostmi koryta, břehů či vody, podle nichž lidé tyto řeky tak či onak pojmenovali. Mezi tyto vlastnosti a rysy a podle nich utvořená hydronyma patří například:

a) barva vody: Juodupė, Juodupis, Raudenyčia, Rausvė, Rūdė, Skāistis; sem patří také Kirsnà, které ve staropruštině znamenalo „Černou, Černý potok“;

b) říční (vodní) proud a tok — způsob proudění: Jūdrė, Judriū-kė, Grāužė, Grāužupis, Krioklys, Kriokupys;

c) velikost, hloubka nebo celkový tvar řeky: Didupis, Ežerėlis, Prūdupėlis, Smailiūtis, Trumpūkas;

d) říční dno: Akmėnupis, Geležynupis, Geležupis, Klamūpis, Mólė, Molupys, Pūrvė, Rūdūpis, Žvirgždė, Žvirgždūkas;

e) teplota vody: Šaltupis.

Je samozřejmé, že tyto vlastnosti, například barva vody, mohou záviset také na říčním dně, takže vznik hydronym na základě zde uvedených vlastností někdy nelze jednoznačně spojovat pouze s jednou z nich; například hydronymu

¹⁶ Například viz M. Lasinskas, J. Macevičius a J. Jablonskis, Lietuvos TSR upių kadastras, díl 1, Vilnius, 1959, s. 188. V této publikaci se vyskytuje také více názvů, které neodpovídají současným údajům lidového jazyka, například Rokupė.

¹⁷ Viz Die altpreussischen Ortsnamen gesammelt und sprachlich behandelt von G. Gerullis, Berlin und Leipzig, 1922, s. 251; P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, s. 233; A. Vanagas, Akmena, Lašmuo ir kiti panašios darybos upėvardžiai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 4, Vilnius, 1961.

217

Rūdupis bychom mohli spojovat nejen s vlastností jeho dna, ale i s barvou vody; Geležynupis, Geležūpis nejen s dnem řeky, ale i s teplotou vody; nebo lze například názvy řek Krioklys, Kriokupys považovat za zvukomalebné, neoddělitelně spjaté také se silou proudu a toku.

Existuje také značné množství názvů řek odvozených od názvů různých stromů a rostlin, ptáků, šelem, domácích zvířat, ryb, hmyzu a dalších živých tvorů, např.:

a) stromů: Alksnė, Bėžupis, Eglinis, Eglupis, Kašklė, Lieponė, Obelūpis, Ūosupelis, Vinkšnupys;

b) rostlin: Mėžubalė, Rūškynas, Samanupis, Žolupis;

c) ptáků: Ančiupis, Gaŕnupelis, Gulbinas, Kėkštupis, Sakalupis, Strazdupysis, Šarkyčia, Vaŕnupelis;

d) domácích a divokých zvířat: Aviniškė, Barsukynas, Briedupis, Kiaulyčia, Kiauliškė, Kiaulupė, Kumėlupis, Meškinė, Ožkupys, Ožupis, Ožupelis, Stirninė, Stumbrinė, Šernupis, Ūdrupis, Ūdrupys, Vilkupis, Voverupelis;

e) hmyzu a dalších živočichů: Blūsupis, Dėlupis, Vaŕliaupis, Vėžupis.

Pokud jde o vznik názvů řek spojený s fyzickými či jinými vlastnostmi řeky nebo potoka, je třeba říci, že se mohou vyskytovat řeky a potoky, jejichž názvy dnes nemusí odpovídat jejich fyzické či podobné skutečnosti, nebo jí dokonce mohou zcela odporovat; například přítoky Novy a Pilvė Didupis a Didžupis jsou zcela malé potoky. Nebo například Blūsupis se tak pravděpodobně nazývá proto, že je malý.

Mezi přítoky Šešupė a Jiesia se vyskytují takové, které dostaly názvy také podle osobních jmen (nejčastěji příjmení) nebo názvů míst (vesnic apod.), např.: Močkupis, Pračkūpis, Švedupys, Tamošupis. Již z těchto několika příkladů vidíme, že jsou dvoukořenné a jejich druhou složkou je kořen up-. Názvů řek tohoto původu není mnoho a pravděpodobně nejsou staré.

Je třeba zdůraznit, že mezi názvy řek v povodích Šešupė a Jiesia je asi 50 takových, které se nevyskytují v jiných částech Litevské SSR ani mezi názvy přítoků jiných povodí. Většinu z nich a ty významnější zde uvedeme, a to: Aistą, Aukspirta, Dōvinė, Gazdą, Ūglė, Jevōnis, Jotiĭa, Jōtupis, Keklys, Keklaitis, Krosną, Laukščiōtas, Nėnupė, Nōva, Novėlė, Pāikis, Pentā, Pentūtė, Pilvė, Sasna, Sūduonia, Sėdvyga, Šeimenā, Šiulė, Tūrupis, Vaňdupė, Vasakytė, Viemuonia, Višakis, Žarstėlė.

K tomu by bylo možné připojit také takové z hlediska práce zajímavější, jedinečné názvy řek v Litevské SSR, jako jsou Vabalkšnė, Vilkauja, ačkoli se jejich kořeny mohou opakovat i v jiných toponymech.

Z méně zajímavých hydronym je třeba zmínit taková antroponymická hydronyma povodí Šešupė, jako jsou: Milupė, Noreikupė, Tamošupis a další, která se také nikde jinde nevyskytují.

Další velkou skupinou hydronym jsou taková, jimiž se označují nejen přítoky povodí Šešupė a Jiesia, ale také přítoky jiných řek Litevské SSR. Z těchto hydronym, která se na území Litevské SSR opakují dvakrát, třikrát nebo vícekrát, jsou zajímavější například: Balsė, Gulbinas, Jūd­rė, Jārė (: Jūria — Tauragės raj.), Juodupė, Orijà, Siesartis, Šaltupis, Širvinta, Švent-

218

řeka (Šventupis), Vėžupis (Vėžupis), Vinkšnupis, (Vinkšnupis, Vinkšnupys). Z těchto jsou patrně nejpočetnější (po několika desítkách) Juodupė (Juodupis) a Šalupis.

Existují názory¹⁸, že názvy vodních toků, které se často opakují, vykazují známky stáří, tento názor však neplatí pro všechny názvy, zejména názvy přítoků v povodích Šešupė a Jiesia. Lze se domnívat, že mnohé názvy přítoků Šešupė a Jiesia, které se naopak nikde jinde na území Litevské SSR neopakují (ačkoli některé z těchto hydronym mohou mít podobné protějšky v jiných baltských jazycích), patří k nejstarším. Srovnejme výše uvedené názvy řek, např.: Aistą, Gazdą, Jotiją, Keklįs, Pentą, Sūduonią, Šeimeną a další.

Není se skutečně čemu divit, že existuje řada hydronym známých ve více než jedné oblasti Litevské SSR, jak říká K. Būga: takové názvy, i když ne všechny, jsou dosud zároveň buď obecnými slovy, nebo odvozeninami od obecných slov¹⁹. Některá hydronyma mohou být navíc přinesena odjinud. K. Būga za taková považuje například řeky v oblasti Suvalkai Širvirta a Siesartis. Podle něj je starou domovinou těchto hydronym východní Litva, jak říká — Vilniuská země, kde dodnes jsou Širvintā a Siesartis²⁰.

Pozornost je třeba věnovat také přízvuku v názvech řek.

V přízvuku říčních názvů se oproti obecným podstatným jménům zachovaly některé archaické rysy. Například se zachoval starobylý akut v zdrobňovacích příponách říčních názvů -aitis a -ytė; v obecných podstatných jménech se tyto přípony v tomto kraji obvykle vyslovují již s cirkumflexem; srovnejme například říční názvy Keklaitis, Kumpupaitis, Vasakytė a obecná podstatná jména kepalaitis, vežimaitis, mergytė, žuvytė. Starobylý přízvuk říčních názvů je patrný také z toho, že některé z nich, například ty s příponou -inė, jako Dóvinė, Žvikinė, mají přízvuk na kořeni, nikoli na příponě.

Starší lidé vždy vyslovují s akutem takové říční názvy jako Gráužė, Páukis, Pilvė, Váiliškas, zatímco mladší lidé někdy již s cirkumflexem, např. Pilvė²¹.

U říčních názvů se vyskytují nejen tvarové, ale i přízvukové dvojtvary a varianty. Například složené říční názvy utvořené s druhou složkou, slovem upis, mají dvojí přízvuk: na první i druhé složce, přesněji — a) na kořeni nebo příponě prvního slova, b) na kořeni druhého slova. Z těch, které mají přízvuk na kořeni, případně někdy na příponě prvního slova, lze uvést např.: Gražupis, Girnupis, Klamupis, Skriāudupis, Sparvinupis, Šiekštupis, Tamošupis, Tūrupis, Vilkupis, Vỹžupis. Říčních názvů s přízvukem na kořeni druhého slova je méně; lze uvést např.:

¹⁸ Srov. R. Schmittlein, cit. dílo, s. 76.

¹⁹ Viz K. Būga, Studie o názvech řek a starobylost Aistů a Slovanů, „Tauta ir žodis“, kn. I, s. 16. Lze se také domnívat, že všechna místní jména vznikla z obecných slov nebo osobních jmen.

²⁰ Viz K. Būga, tamtéž. Pramen východní Širvinty se nachází v okrese Nemenčinė, Siesarties v okrese Molėtai; obě řeky se vlévají do Šventoji.

²¹ Známy jsou samozřejmě i podobné názvy řek s přízvukem na konci slova již od starověku, např. Graižė.

219

Geležupis, Gražupis, Obelupis, Sakalupis, Samanupis. Zřejmý důvod tohoto dvojího přízvukování zřejmě nelze určit. Někdy se dvojím způsobem přízvukují dokonce i tytéž hydronymy (tentýž potok nebo jiný potok téhož jména), např.: Akmenupis a Akmenupis, Vėžupis a Vežupis. První přízvukování je zřejmě starší. Přízvukování může kromě toho souviset i se slovotvorbou.

Příklady kolísání přízvuku se vyskytují i v jiných případech, například: a) různé místo přízvuku a přízvukový typ: Jūdrė a Judrė, Orijà — gen. Orijos a Orijõs (srov. Jotijà, Jotijõs); b) rozdílná intonace, např.: Naũsupė a Náusupė (vzácně). Klesavá intonace je zde patrně novější a vznikla snad vlivem nářečí či z jiných příčin.

Jednou z nejobtížnějších a nejzapeklitějších otázek v názvech přítoků Šešupė a Jiesia je vztah nářečních prvků a a e na začátku slova. Tato otázka je zvláště aktuální při normování místních a vodních názvů, a proto je zde třeba značné obezřetnosti. Například zanavský hydronymum Álnupio nelze převést na Elnupį, protože: zaprvé, Zanavikové převádějí spisovné počáteční a na e — říkají například ekėčios, ekmuõ, s tímto hydronymem však tak nezacházejí; zadruhé, nemají slovo elnias, nýbrž mu říkají briedžiu; zatřetí, tento hydronym může ve skutečnosti obsahovat i starobylý kořen al-, doložený také v jiných názvech řek a jezer, např.: Alnà (potok v okrese Lazdijai), tamtéž jezero Al̃nas²²; srov. také Álnis (jezero v okrese Molėtai), tamtéž Álnės upėlis.

Že i v jasných případech dochází k nejasnostem ohledně počátečního a a e, zjevně ukazují případy, kdy jsou dva přítoky téhož jména někdy zapisovány dvěma způsoby: některé normativní slovníky s ohledem na nářečí uvádějí například Álksnė i Elksnė²³. Ačkoli se v kapsovském nářečí, kde jsou oba tyto hydronymy známy, skutečně vyslovují dvěma způsoby, totiž v kapsovské II (Kapsukas aj.) — Álksnė, zatímco v některých oblastech kapsovské I, například u Pilviškiai, — Elksnė, zdá se však zřejmé, že ve spisovném jazyce by mělo být pouze Álksnė.

Zajímavý je kapsovský hydronym Aistà. Dnes se jej nikdo neodvažuje převést na Eistą, a proto by se ani název vesnice, odvozený od něj, Aistiškių neměl měnit na Eistiškius, jak to činí některá vydání²⁴. Ačkoli se v té části kapsovského nářečí, kde je Aistà nejznámější, spisovné e mění na a, otázku vztahu a a e v místních názvech s tímto kořenem není tak snadné vyřešit, a proto nelze považovat nářeční podoby Aistõs a zároveň i Aistiškių za nesprávné. Srov. například také Aisė (potok v okrese Kretinga), Aisetas (jezero v okolí Labanorasu) aj.²⁵.

²² Hydronymum Alnà považuje K. Būga (viz jeho Lietuvių kalbos žodyną, sešit I, s. 63) za jotvingské.

²³ Žr. Lietuvių kalbos rašybos žodynas, Kaunas, 1948, p. 384, 393. Be to, ypač nevykusiai daroma, rašant upėvardį Elksnė, o iš jo kilusį ten pat esantį gyvenamosios vietos vardą — Alksnėnai.

²⁴ Viz například Lietuvos TSR administracinis-teritorinis suskirstymas, Vilnius, 1959 m., s. 687.

²⁵ Podrobněji viz K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, sešit I, s. 24, 25; B. Savukynas, Ežerų vardai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, s. 292.

220

Existují i další obtížněji vysvětlitelné jevy, snad související s nářečím, například se vždy vyslovuje a píše Yglė (potok v okrese Kapsukas), avšak — Igliūka ir Igliškėliai (názvy tamních sídel)²⁶

Zde probírané názvy řek jsou pouze v jednotném čísle. Obecně je množné číslo v názvech řek poměrně vzácné. Častěji se vyskytuje v názvech jezer.

Bylo by možné a samozřejmě by bylo třeba zde uváděné názvy řek probrat a zkoumat mnohem podrobněji a také z některých dalších hledisek; autor však chce především, nakolik to bylo možné, zveřejnit alespoň samotný materiál co nejpodrobněji a nejúplněji. K tomuto účelu se zde připojuje abecední seznam přítoků Šešupė a Jiesia — slovníček.

Zahájením zveřejňování takového či podobného materiálu o hydronymech, a zejména vydáním soupisu názvů řek a jezer, vznikne dobrý základ pro hodnotná a významná vysvětlení i široké závěry. Takový je, jak lze předpokládat, racionální postup toponymické práce a výzkumu.

Slovníček obsahuje více než 400 názvů řek a potoků. Asi 50 řek a potoků má opakující se názvy, např.: Juodupė, Rūd-upis, Skriaudupis, Vilkupis aj.; názvů s různými kořeny je tedy asi 350, z nichž největší část náleží do povodí Šešupė a pouze malá část — asi 30 názvů — patří řekám a potokům v povodí Jiesia.

Tento slovníček byl sestaven především na základě místopisného materiálu uloženého v Ústavu litevského jazyka a literatury (kartotéce a seznamech), shromážděného z lidové řeči. Značnou část tohoto materiálu zapsal sám sestavovatel slovníčku, který jej začal sbírat před 25 lety. Údaje o tom, do které větší (starší) řeky se řeky a potoky uvedené ve slovníčku vlévají, byly stanoveny především na základě údajů zmiňovaného materiálu a „Katastru řek Litevské SSR“²⁷. U části potoků, zejména drobných, se nepodařilo určit, kam se vlévají, ani je jinak lokalizovat. Ve slovníčku se autor snažil, nakolik to bylo možné, uvést přízvukovou pozici a intonaci či přízvukový typ, avšak u všech názvů se nepodařilo zjistit ani určit přízvuk či jiné údaje, přestože se v poslední době dotazoval několika mluvčích nářečí a využíval i různé jiné prameny²⁸. Některé menší potoky, jejichž názvy byly zapsány dříve, dnes v důsledku meliorací či podobných příčin zanikly. Často se již neznají ani jejich názvy, a proto je nyní téměř nemožné ověřit je u mluvčích nářečí.

Zde se omezujeme pouze na názvy současných i zaniklých řek a potoků na území Litevské SSR. Názvy řek a potoků z povodí Šešupė, které se nacházejí v Kaliningradské oblasti a na území Polské lidové republiky, do slovníčku zahrnuty nejsou. Z těch známějších lze uvést například z Kaliningradské oblasti: Aiksnupė, Bālupė, Bādūpė, Dirvōnupė, Ežerūpė, Liepond, Lėpupė, Prūdūpė,

²⁶ O některých dalších nářečních rysech viz poznámky ve zde připojeném slovníčku.

²⁷ Srov. M. Lasinskas, J. Macevičius a J. Jablonskis, Lietuvos TSR upių kadastras, Vilnius, 1959, d. I.

²⁸ Např. M. Paškevičiūtė, Kalvarijos rajono vietovardžiai, diplomová práce, 1960 (rukopis na katedře litevského jazyka Vilniuské státní univerzity V. Kapsukase). Práce obsahuje velmi málo názvů řek a potoků a i ty jsou zapsány ne příliš dobře.

221

Raušvė, Skūrupė, Vėžupė; Polské lidové republiky: Juodupė, Peisė, Vižainė.

Je samozřejmé, že slovníček si nečiní nárok na zcela úplný a přesný seznam řek a potoků dané oblasti. Některé zde uvedené názvy, jak již bylo zmíněno, dosud nebyly definitivně objasněny. Část hydronym zaznamenaných v toponymické kartotéce Ústavu litevského jazyka a literatury, například Arkliūnykė (Šilavotas), nebyla do slovníčku zařazena, protože vzbuzuje tu či onu pochybnost. Tento slovníček i seznam bude možné v budoucnu rozšiřovat a zpřesňovat. Další materiál bychom mohli najít zejména v odlehlejších místech. Že tomu tak skutečně může být, dokládá i nedávná zpráva v tisku o potocích v lese Mikolava, který spravuje lesní revír Ąžuolų Būda v okrese Kazlų Rūda; píše se v ní: „Místní lidé si je (tj. potoky — J. S.) nepletou. Všechny mají jména: Šaltinbalis, Klevelių, Širvintos, Alkšnės, Lukošbalių, Gylės, Vabalkšnės a další potoky“²⁹.

Ve slovníčku je nejprve (v I. sloupci) uveden název řeky či potoka v nominativu, obvykle s vyznačeným přízvukem, a je uvedeno (ve II. sloupci) jeho přízvukové paradigma. Jak již bylo zmíněno, u některých názvů, zejména menších toků, se nepodařilo přízvuk ani přízvukové paradigma zjistit. Dále se podle možností uvádí lokalizace řeky či potoka: a) z které strany (d. — pravé, k. — levé) a do které větší (mohutnější, starší) řeky se vlévá (III. a IV. sloupec), b) některé bližší místo (město, městečko, okolí, vesnice), kolem něhož řeka či potok teče, nebo kde je jeho název známější, slýchaný a zaznamenaný. Zkratkami, jejichž seznam je uveden zvlášť, se obvykle označuje větší sídlo; u názvů některých potoků, zejména menších, se navíc uvádí i název vesnice. Nepodařilo se zde dosáhnout vysoké přesnosti ani jednotnosti.

V posledním (VI.) sloupci se někdy uvádějí jednotlivé poznámky různého druhu (samozřejmě by jich mělo být více). Kromě toho, pokud se nějaký název v lidovém úzu ustálil v nářeční podobě, která je v literatuře méně známá, někdy se do slovníčku zapíše i tato podoba, v poznámkách (VI. sloupec) se však odkazuje na podobu spisovného jazyka, například: Overupelis viz Vóverupelis. Do slovníčku se však nezařazují:

a) zcela zřejmé, pravidelné a všeobecně známé fonetické nářeční podoby, například: Aglinis, Ekmenupė, Elksnė;

b) některá zkreslení tvarů a přízvuku, například: Suduonia, Šūduonia.

Vyskytující se variantní podoby se obvykle zapisují jako samostatná hesla. Podoby užívané severněji nebo nevhodné pro spisovný jazyk se většinou odkazují na základní podoby, avšak o přísnější normativní úpravu se zde neusilovalo — snahou bylo pouze tak či onak zaznamenat samotná fakta.

²⁹ G. Isokas, „Tiesa“, 1961. III. 1.

222

Povodí Šešupė

II. SLOVNÍČEK NÁZVŮ ŘEK A POTOKŮ V POVODÍ ŠEŠUPĖ A JIESIE

Název řeky či potoka | Přízvukový typ | Břeh ústí | Do čeho ústí | Některá bližší lokalita | Poznámky | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6

Adverniškė | 1 | | | Sk., Šlišai |

Aistà | 4 | pravý | Širvinta I | Brt. |

Akmėnupis | 1,2 | | Nova | Grš., Galiniai | Říkají Ekmėnupis

Akmenu̇pys | 3⁴b | | Šlavanta | Gdl., Gražiškiai

Alksnė I | 2 | levý | Šešupė | Alk. | Starší říkají Elksnė

Alksnė II | 2 | levý | VabalKšnė | AžB., Alksniškiai |

Alksnupis | 1 | pravý | Nova | Grš. | Říkají Elksnupis

Alnupis | 1 | pravý | Šešupė | Žvr. | Srov. jezero Alnas (Lazdijai), Alnis (Molėtai)

Amalvė | 3ᵇ | pravý | Dovinė | Dkš. | Z jezera Amalvas

Ančiupis | 1 | levý | Jiesia | Sil. |

Anškupis | 1 | | Nova | Snt., Žaltynai |

Anšlaukine | | | Zanyla | Pjv., Ėglupiai | Ančlaukine?

Antupelis | 1 | pravý | Širvinta I | Kbr., Stanaičiai |

Řeka Apylanka | | | Pilvė | KzR., Kajackiškė |

Asinis | 2 | k. | VabalKšnė | Ss. | Srov. hydronyma Asys, Asupis

Potok Ašmonų | | | | Kps., Ašmonai |

Atšlietė | 2 | | Sūduonia | Ldvn. |

Aukspirta I | 1 | d. | Šešupė | Snt., Rukšniai |

Aukspirta II | 1 | d. | Aukspirta I | Snt., Plioriškiai |

Aukspirta Mažoji | | | | | Viz Mažoji Aukspirta

Aukštazis | 1 | | | | Viz Aukštažys

Aukštažys | 3ᵇ | k. | Jiesia | Grl. |

Bagdžiškė | 2 | | | Dkš. | Srov. příjmení Bagdžius; dále, Bagdžiškė < Bagdžiškė < Bagdiškė

Balsė | 1 | d. | Rausvė I | Kps. |

Bāltsupis | 1 | d. | Višakis | Br., Pabalsupiai | Též Bálcupis

Bāltupis | 1 | | Siesartis | Šk., Baltkojai |

Bambenà | 3ᵇ | | jezero Žuvintas | Smn. | horní tok Dovinė (z jezera Simnas)

Potůček Barčių | | | | KzR., Jūrė |

Potůček Barsukýno | | | Jūrė | KzR., Vasiliaucižna |

Baštupis | 1 | | | Pjv., Užupiai |

Baštupė | 1 | ř. | Pilvė | Vv. |

Bėržupis I | 1 | ř. | Nova | Lkš. |

Bėržupis II | 1 | | Jiesia | Grl., Pajiesys |

Bėržupis III | 1 | ř. | Noreikupė | Jnk., Beržupiai |

Blužupis | 1 | ř. | Šešupė | Snt., Juškakaimis |

Braukrytupis | 1 | | | Šk. |

Brazamōškas | 2 | | | KzR., Jūrė | Brazamāškas?

Bredeikis | 2 | | | | Viz Brideikis

223

Lentelės tęsinys

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6

Brideikis 2 př. Širvinta I Alvt., Kaukakalnis Bričiškis 1 Viz Gričiškis Briedupis 1 Siesartis Šk. Briedupys 3a Viz Briedupis Brōkinis 1 př. Kokė Skrd. Burčiokinė 2 př. Šešupė Klvr., Kumečiai Burliokinė 2 př. Pilvė ĄŽB., Ožnugariai Burliōkupis 1 přít. Nova Grš. Cedra 4 př. Šešupė Lbv. Čerābūdis 1 Siesartis Lkš., Liepalotai Čiunčius 2 Vv. Dainupis 1 přít. Bartupė Grl., Padainupys Daubà 4 př. Širvinta I Alvt., Mažućiai Didupis 1 př. Nova ŽVt., Žėgliai Didžgrabė 1 Viz Kalnorė Didžupis 1 př. Pilvė Vv., Belevičiai Dielupis 1 Penta I Snt., Starkai Dótamas 1 přít. Širvinta I Grž., Dotamai Dōvinė 1 přít. Šešupė Ldvn., Padovinys Drebulinė 2 přít. Pilvė KzR. Duburys 3b Gž., Dapkiškiai Dūdiškis 1 Dovinè Kps., Netičkampis Eglinis 2 Ig., Mergašilis Taria Aglinis Eglinis 2 Brt., Vartai Eglupis I 1 přít. Šešupė Slv., Žiūriai Eglupis II KzR., Eglupis Eglupys 3b př. Širvinta I Pjv., Eglupiai Ežerėlis 2 př. Nova Jnk., Vinkšnupiai Ežupis 1 Siesartis Sk., M. Gotlybiškiai Garāntupis 1 Siesartis Snt., Juškakaimis Garūupelis 1 př. Šešupė Kps., Kumelionys Gazdà 4 př. Kirsna Klvr., Gazdai Gėčupis 1 přít. Jotija Sdr., Gėčiai Gėdupelis 1 Orija I Šk., Kerutiškė Gėdup̀is 1 přít. Šešupė Slv., Žiūriai Gėdupys 3b Viz Gedupis Geležynupis 1 Rausvė I Plv., Paurausiai Geležupis 2 př. Nova Būbl., Bliükiškiai Gylė ĄŽB., Mikolavos mš. Girmuo 3a Viz Girmuony s Girmuony s 3a přít. Jiesia Iš., Pagirmuonys Girnupėlis 2 Viz Girnupis Girnupis 1 př. Višakis Bgt., Girnupiai Gyvūpis 1 Snt., Kuodžiai Gorėika 1 Jūrė KzR., Kazliškiai Říká se také: Gorija, Gorupis Graižė 2 př. Jiesia Skrd., Graižbūdė Graižėlis 2 př. Eglupys Kbr., Kybeikiai Graužė 1 př. Šešupė Lbv., Skaiščiai Při jezeře Grauželis Graužupis 1 Pjv., Stolaukis Gražupis 2 Graž., Gražupiai

224

Lentelės tęsinys

1

2

3

4

5

6

Gričiškis

1

Raisupelis

Įgl., Raisupiai

Lk by mohlo být také Gričiškis

Gudėupis

1

Graž., Gudeliai

Gūdupėlis

1

Ldvn., Gudupiai

Gulbinas I

3^b

k.

Šešupė

Plv., Gulbiniškiai

Gulbinas II

3^b

k.

Sūduonia

Ldvn., Gulbiniškiai

Yglė

2

d.

Šlavanta

ústí

Kvůli y srov. Igliauka, Igliškėliai

Jevónis I

1

k.

Zanyla

Pjv.

Jevónis II

1

d.

Šešupė

Kps.

Jiesia

4

k.

Nemunas

Grl.

Jiesiūkė

2

Jiesia

Šil., Šiurupys

Jotija

4,3b

d.

Šešupė

Kdl.

Jōtupis I

1

Jotija

Gl.

Jōtupis II

1

k.

Orija

Šk., Zajošiai

Jūdrė

2,4

k.

Višakis

VšR., Runkiai

Judréika

1

k.

Jūrė

VšR., Kajackai

Judriūkė

2

Viz Judreika

Juodupė I

1,3a

k.

Šešupė

Nm., Puodiškiai

Juodupė II

1

Šeimena

Kbr., Kurmiškiai

Juodupė III

1

Jiesia

Šil., Pajuodupis

Juodupė IV

1

Balsė

Kps., Balsupiai

Juodupėlis I

1

Skarupis

VšR.

Juodupėlis II

1

Nendrupis

Graž.

Juodupis I

1

d.

Siesartis

Slv., Juodupėnai

Juodupis II

1

d.

Jotija

Gl., Albertiskiai

Juodupis III

1

Orija I

Lkš., Būdv iečiai

Juodupis IV

1

Rausvė I

Plv., Baziliai

Juodupis V

1

Brt., Ožkabaliai

Jūrė

1

k.

Višakis

KzR., Jūrė

Jūrgupis

1

k.

Siesartis

Lkš., Jurbūdžiai

Jurgupys

3a

Viz Jurgupis

Kalkūtis

1

Šelmenta

Lbv., Kovai

Kalnōrė

2

Sk riaudupė

Gs.

Z dokončujícího vysychání Pracapolės jezera.

Karalių upėlis

Gdl., Miknoniai

Karč(i)upis

1

d.

Nova

Jnk., Karčrūdė

Karklė

2

d.

Liepūna

Pjv., Karklupėnai

Kaŕklupė

1

Viz Karklė

Karpōčius

2

d.

Šėdyga

Jnk., Bažnytgiris

Kastinė

2

Paežerių ež.

Alvt., Vaičlaukis

Iš Širvintos I

Kaušupis

1

Vandupė

Br.

Kavoliškė

1

Kps., Meškučiai

Keklaitis

1

Jiesia

Iš., Pajiesys

Keklys

2

k.

Rudė I

Vv., Grabava

V LKRŽ je chybně psáno Kelkys

Kėkštupis

1

d.

Nova

Grš., Bliuviškiai

Kelnorė

3a

Viz Kalnorė

Kermušynas

1

Lašaša

Šil., Naujasodis

Kermušinis

2

Valčiūva I

Kps., Beraginė

Kiaūlyčia

1,2

k.

Bambena

Krsn.

15. Kalbotyros klausimai VI.

225

Pokračování tabulky

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Kiauliškė | 1 | d. | Jiesia | Šil., Pakiauliškis Kiaulupė I | 1 | d. | Višakis | Br., Možūrai Kiaulupė II | 1 | d. | Aukspirta I | St., Joniškiai Kiaulupė III | 1 | k. | Alksnė I | Alk. Kiūpelis | 1 | d. | Laikštė | Kps., Adomiškė Kirsna | 4 | d. | Šešupė | Klvr., Rdm. Kytrupis | 1 | | Vilkupis I | Lks., Pūstauniškiai Klampupis I | 1 | k. | Višakis | Bgt., Klampupiai Klampupis II | 1 | | Šeimena | Kbr., Lauckaimis Klampupis III | 1 | | Milupė | Br. Kliodžiupelis | | | | Kt., Rakauskai Kliokynė | 2 | | Višakis | KzR., Skindeliškė Klūsgiris | 1 | | Jūrė | KzR., Muraškynė Kokė | 2 | d. | Vabalkšnė | Vv., Gudeliai Kregždantė | 2 | d. | Jotija | Gl., Žygenai Kreidupis | 1 | k. | Viemuonia | Vv., Lizdeikiai Kreivupis | 1 | | | Ldvn., Varnupiai | Kreivupis? Kreivupelis | | | | | Viz Kreivupis Krioklyš I | 2 | d. | Višakis | Plv. Krioklyš II | 2 | d. | Šešupė | Žal. Kriokupis | 1 | | | | Viz Kriokupys Kriokupys | 3b | d. | Siesartis | Lkš., Kupriai Kryžupėlis | 1 | | Orija I | Šk., Melninkai Krosna | 4 | d. | Kiaulyčia | Krsp. Kumė | 4 | k. | Jiesia | Grl., Pagiriai Kumėlduobė | 1 | | Širvinta I | Graž., Duonelaičiai Kumėlupis | 1 | | Nova | Jnk., Šunkariai Kumpupaitis | 1 | k. | Orija I | Šk., Kumpupiai Kunigupis I | 1 | d. | Širvinta I | Kbr., Bijotai Kunigupis II | 1 | k. | Pilvė | Vv., Pažėrai Kūnupis | 1 | | | | Viz Kunigupis II Kužupelis | 1 | d. | Šešupė | Ss., Kuzai Kvėsupis | 1 | k. | Višakis | VšR., Garan kščiai Laikštė | 2 | d. | Šešupė | Kps., Adomiškė Lanč kava | | | Jūrė | KzR., Kazliškiai Lankupà | 3b | k. | Širvinta I | Graž. Lankupelis | 1 | | | Gl. Lašaša | 3b | d. | Jiesia | Šil., Ingavangis Lauk būdis | 1 | | Vilkauj a | Vlkv. Laukščiotas | 1 | | Jiesia | Šil., Palaukščiotis Lazda | | | | (Staré dokumenty) | Viz Lazdija Lazdija | | | | Lzd. (rš.) | Viz Raišupis Leikupis | 1 | | Noreikupė | Jnk., Rūda Leimantas | 1 | | | Brt., Skerpėjai Lėlupis | 1 | | Orija I | Šk., Emiliava Lembūdukas | 2 | | Siesartis | Šk., Lembūdžiai Lendrynupis | 1 | | Siesartis | Šk., Baltkojai Lėnkupis I | 1 | | Milupė | Br. Lėnkupis II | 2 | | | | Viz Lenkupys Lenkupyš | 3a | d. | Siesartis | Lkš. Lėvas | 4 | | | Būbl., Gudačiai

226

Lentelės tęsinys

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6

Liaūšupis | 1 | k. | Jotija | Kāl., Liausiai

Lydimas | | | | KzR., Sena Rūda

Lieponà | 2 | k. | Širvinta I | Kbr.

Lygė | 1 | | | AžB.

Lōpė | 1 | d. | Vabal kšnė | Ss., Subačiškė

Maišys | 4 | k. | Jiesia | Grl., Rinkūnai

Maňkupis | 1 | | Jotija | Gl., Jotyškiai

Maršalkupis | 1 | | | Vv., Pažėrai

Martišiškė | 1 | | Jotija | Plk., Martišiškiai

Malá

Aukspirta | | d. | Aukspirta I | Snt., Valakbūdžiai

Mėlynbalis | 1 | | Jotija | Šk., Bedaliai

Menčtrakis | 1 | | Jiesia | Ig., Menčtrakis

Mėn kupė | 1 | k. | Šešupė | Klvr., Menkupiai

Potůček Mėnkupiai

Viz Menkupė

Mergupelis | 1 | | Širvinta I | Alyt., Jnkl.

Mergupis I | 1 | ves. | Šešupė | Plv., Sausbaliai

Mergupis II | 1 | prav. | Šešupė | Būbl., Meistai

Mergupis III | 1 | | jezero Paežeriai | Alvt., Patunkiškiai

Mergūtrakė | 1 | ves. | Gazda | Klvr., Mergutrakis

Srov. jezero Mergūtrakio, Pns.

Meška upis | 1

Viz Meškupis

Meškinė | 2 | ves. | Pilvė | Vv.

Meškinis | 2 | | Orija I | Plk., Meškinė

Meškupis | 1 | ves. | Jūrė | KzR., Trakiškė

Meškupys | 3b | | Aukspirta I | Snt., Kiaulupiai

Mielaišupis | 1 | | | Šil.

Miesbalė | 1 | | | Gž., Bardauskai

Milupė | 1 | pravý přítok | Šešupė | Br., Žardeliai

Myžupis | 1 | levý přítok | Tamošupis | Grš., Patamošupiai

Mockavėlė | 2 | | Kirsna | Klvr., Mockava

Mōckupis I | 1 | | Siesartis | Lkš., Girniai

Mōckupis II | 1 | | Seimena | Kt., Mockabūdžiai

Mōckupis III | 1 | pravý přítok | Nopait ys | Žvr., Mockupiai

Mōckupis IV | 1 | pravý přítok | Nova | Snt., Mockupiai

Mōlbedis | 1 | | Juodupė I | Žal.

Mōlė | 1 | | | AžB.

Mōlynė | 2

Viz Molė

Molupys | 3a | | | Brt., Moliniškiai

Muštinis | 2 | | Orija I | Šk., Ašmučiai

Naušupė | 1 | | Dovinė | Igl., Panausupys

Naušupelis

Viz Naušupė

Nendrupis | 1 | | | Graž., Duonelaičiai

Nėnupė | 1 | potok | Šešupė | Grš., Panenupiai

Niūkas | 2 | | Višakis | VšR., Braziūkai

Nōpaitis | 1

Viz Nopai tys

Nopait ys | 3b | vesnice | Nova | Būbl.

Noreikupė | 1 | potok | Višakis | Jnk., Būda

Nóva | 1 | potok | Šešupė | Grš.

Nōvaraistis | 1 | | | Jnk., Kury nė

Pramen Novy

227

Lentelės tęsinys

1

2

3

4

5

6

Nõvė

Viz Nova

Novėlė

2

Nova

Griš., Sėdvyga[i]

Obelūpis

2

Širvinta I

Alvt., Obelupiai

Orija I

4,3^b

k.

Jotija

Šk., Ašmučiai

Orija II

2

k.

Gazda

Klv.

Overupelis

1

Z jezera Orija

Viz Voverupelis

Ožkupis

1

Viz Ožkupys

Ožkupỹs

3a

Lenkupys

Lkš., Peleniai

Ožupelis

1

d.

Šlavanta

Igl., Šventragis

Ožupis I

1

k.

Jiesia

Šil., Mieldažiškė

Ožupis II

1

Kregždantė

Kdl., Karališkiai

Pabališkis

2

Ss., Molupis

Pagraužys

3b

Prūdų upelis

Graž., Graužiniai

Paikis

1

d.

Rausvė I

Gž., Paikiai

Potok Palačiai

Ūt.

Pašodgiris

1

KzR., Marackai

Pašiekštupis

1

Vv., Pašiekštupis

Potůček Paukštyniai

AŽB.

horní tok Vabalkšnė (viz)

Pavobelkė

Pečiškas

2

Nova

Jnk., Šunkariai

Peisė

d.

Liepona

Pjv. (rš.)

Pentà I

4

d.

Nova

Grš., Pentiškiai

Pentà II, III

4

d.

Penta I

Snt.

Dva potoky; jsou i další. Srov. Pentutė. Zde je -dlė žemaitská přípona

Pentalė

d.

Penta II

Kad.

Pentinupis

1

VĮkv.

Pentutė

2

d.

Penta II

Lkš., Svediškiai

Kad. a Pentalė

Průkop

1

Šešupė

Plv.

Plg. Peisė

Pesà

4

Pjv.

Pilvė

1

d.

Šešupė

Plv.

Pjaūnis

4

k.

Nova

Būbl., Užpjauniai

Louka s vyschlým potokem

Plaušinė

2

k.

Pilvė

Vv.

Plaūtupis

1

Siesartis

Snt., Juškakaimis

AŽB.

Plavas

Srov. obecné slovo plova

Plūnupelis

1

Dotamas

Graž., Karpiejai

Plynupis

1

Nm., Jančiai

Pokis

Kt., Žydroniai

Paikis?

Poškupis

d.

Nova

Gts. (Kad.)

Prančkupi I

1

Šešupė

Plv., Jurkšai

Prančkupi II

1

Jotija

Plk.

Preikšupis

1

d.

Šešupė

Žal.

Priešgìnis

1

Zvr., Pieciškiai

Prūdbalis

1

Šešupė

Ldvn., Baraginė

Prūdupelis I

1

Širvinta I

Alvt., Šeštiniai

228

Lentelės tęsinys

1

2

3

4

5

6

Průdupeľis II 1 Viemuonia Vv., Kalveliškiai

Říčka Prūdų Šešupė Graž.

Pūknupis 1 Jotija Kdl., Pūkniai

Pūrupis 1 Blusupis Snt., Šilgalai

Pūrvė 2 přítok Siesartis Snt., Šilgalai

Pūstežeris 1 Graž., Dotamai

Pūstingiris 1 Jūrė Grš., Antabūdis

Ragašūpis 1 Nemupė KzR., Kazliškiai

Raišupė Kad. Viz Raišupelis

Raišupelis 1 Valčiūva Igl., Raišupiai

Raišupis 1 jezero Rimečio Lzd. horní tok Kirsny

Raudenyčia 1 z jezera Raudenis

Raudōnupis 1 přítok Graižė Sil., Raudonupis

Raušvė I 2 levý přítok Šešupė Plv., Gž.

Raušvė II 2 levý přítok Širvinta I Vrb.

Reketija 2 přítok Šelmenta Lbv., Reketija z jezera Reketija

Rytupis 1 Šešupė Kps., Ašmonai

Rytupėlis 2 Viz Rytupis

Rõgupis I 1 př. Nova Grš.

Rõgupis II 1 př. Penta I Grš., Pentiškiai

Rõgupis III 1 př. Penta I Lkš., Bartkai

Rūdė I 2 lev. Jiesia Grl., Pajiesys

Rūdė II 2 Smn., Drinkiškiai

Rūdýnas 1 Šešupė Kps., Kuktiškiai

Rudiškis 2 Kps., Narteliai

Rūdupelis 1 Šil., Rūda

Rudupis 1 Jotija Sdr., Iltrakai

Rūdūpis I 1 Siesartis Lkš., Milakiškiai

Rūdūpis II 1 Jiesia Šil., Raudonupis

Rūdūpis III 1 př. Pilvė KzR., S. Rūda

Rūškynas 1 Nova Jnk., Šunkariai

Sakalūpis 2 Brt., Šilbaliai

Samanūpis 2 pravý přítok Siesartisu, Lkš., Kerai

Sąnaša 3a levý přítok Jiesie, Grl., Ireniškiai

Santakà 3b levý přítok Sasny, Igl.

Sasna 4 pravý přítok Šešupė Ss. Taria a Sesnà

Sabinė 2, Žvikinė, Lkš., Sabinė

Savinė 2 Viz Sabinė

Senaširvintė 1 Viz Širvinta I

Senaširvintis 1 Viz Senaširvintė

Senaupė 1 pravý přítok Amalvė, Dkš. Říkají jí také Senukė

Senplivis 1 KzR., Griešiai Staré rameno Pilvė

Sėnšešupė 1 pravý přítok Šešupė, Plv., Gulbiniškiai Ústí Gulbina I

Říkají Sénčiašupė

Sėnšešupis 1 Br., Miknaičiai Staré koryto Šešupė

Senukė 2 Viz Senaupė

Sėnupė I 1 pravý přítok Širvinta I, Kbr., Stanaičiai

Sėnupė II 1 Klvr., Lakinskai

Sėnupis 1 Jūrė KzR.

Sesnà 4 Viz Sasna

Siesartis,-jės 3a př. Šešupė Šk., Snt.

229

Lentelės tęsinys

1 2 3 4 5 6 Litva AžB. Skaistis 1 ves. Graužė Luv., Skaičiai Srov. Skaisteliai dvě jezera Klvr. Skaudupelis 1 jezero Kalnynų Gdl., Skardupiai Skaudupis I 1 Siesartis Šk., Skardupiai Skaudupis II 1 př. Nopaitis Būbl., Užpjauniai Skalupis 1 př. Višakis Vš., Paskarlupiai Skerdupis 1 ves. Jiesia Vv., Skerdupiai Skersinis 2 př. Rogupis I Grš. Skėrsravis 1 Lbv., Lediškiai Skirstupelis 1 Orija I Šk., Švarpliai Skriaudupelis I 1 jezero Amalvo Dkš. Skriaudupelis II 1 Skrd. Skriaudupelis III 1 Viz Skriaudupis II Skriaudupė 1 ves. Šešupė Gs. Skriaudupis I 1 př. Šešupė KzR., Nedėberžis Skriaudupis II 1 př. Šešupė Kps., Domeikai Skriaudūtis 2 př. Laikštė Kps., Adomiškės Skriaudutėlis 2 Viz Skriaudūtis Skrynupis I 1 Nova Grš., Skrynupiai Skrynupis II 1 př. Šlavanta Šil., Skrynupis Slavika 2 př. Šešupė Slv. Slavikupis 1 Viz Slavika Smailiūtis 2 Pjv., Šakiai Přípona -ūtis je vzácná Šorupis 1 Lenkupys Lkš., Akėčiai Sparvinupis 2 ves. Nova Grš., Sparviniai Spernia 4 jezero Simnas Smn. Horní tok Bambena Stirninė 2 Jnk., Pakalniškiai Strazdupis 1 Lenkupys Lkš., Akėčiai Potůček Strepetinės Všt., Žirgėnai Striaunė 2 ves. Vyčius Grl., Vainatrakis Striungiabrūzis 1 Pjv., Šakiai Strūmbagalvė 1 Rdm., Strumbagalvė (Bg.) Stumbrinė 1 ves. Kiaulyčia Krsn., Pėdiškiai Sūduonia 4 ves. Šešupė Ldvn. Sūduonė 2 Viz Sūduonia Sūrinis 1 Všt. Sūrmiškis 1 Pjv., Trilaukis Sūrusis Lbv., Klinavas Svirnupelis Judrė VšR., Agurkiškė Šakiškis 2 př. Paikis Gž., Dabravolė I Šaltinbalis 1 AžB., Mikolavos les. Šaltinis I 2 KzR., Senaižiškė Šaltinis II 2 Jiesia Šil., Sarginė Šáltupis I 1 Seimena VIkv., Pustapėdžiai Šáltupis II 2 Šešupė Žal. Šarkyčia 1 př. Šešupė Lbv., Salapera(u)gis Z Šarkaičio jezera Sedvyga 2 př. Nova Grš., Sedvy(g)ai

230

Pokračování tabulky

1 2 3 4 5 6

Seimenà 3^b př. Širvinta I VĮkv., Pašeimeniai

Selmentà 4 př. Šešupė Lbv. Srov. jezero Selmentas

Šernupis I 1 Tamošupis Jnk., Balgudžiai

Šernupis II 1 Kt., Valavičiai

Šešupė 2 ves. Nemunas

Šešupėlis 2 Lbv., Aguonėlis

Šiekštupis 1 př. Milupė Br., Skardupis

Sikupis I 1 př. Šešupė Būbl., Matarna i

Sikupis II 1 ves. Nova Žvr., Žėgliai Je jich i více

Šilupė I 1 ves. Nova Jnk., Užarai

Šilupė II 1 př. Sėdyga Lkš., Peleniai

Šilupė III 2 pravý přítok Liepony Kbr., Kybeikiai

Širvinta I 3^b levý přítok Šešupė Kbr.

Širvinta II 3^b levý přítok Seimena Žal., Biliūnai

Širvinta III 3^b AžB., Mikolavos mė.

Šulė 4 levý přítok Aisty Brt.

Šlapakšnà 4 levý přítok Jiesii Grl., Ilgakiemis

Šlavantà 3^b jezero Amalvo Igl., Šlavančiai

Šlavantė 2 Viz Šlavanta

Švedupelis 1 Viz Švedupys

Švedupys 3^b pravý přítok Šešupė Būbl., Gluobiai

Šventupė 1 pravý přítok Jiesii Iš.

Šventupis 1 Jnk., Ardzijauskai

Tamošupis 1 levý přítok Novy Jnk., Patamošupiai

Tiltupis 1 Nova Žvr., Žėgliai

Tridūnių upėlis Graž., Duoniškiai

Trydupis 1 pravý přítok Nenupė Grš., Leliokiškė Je jich více

Trumpūkas 2 př. Judrė KzR., Runkiai

Tūrp(is) 1 Viz Tūrupis

Tūrupis 1 př. Suduonia Ldvn., Tūrupis

Tūtupis 1 př. Šešupė Kdl., Žiūriai

Ūdrupis 1 Viz Ūdrupys

Ūdrupys 3a Šešupė Ldvn., Ąžuolynas

Ūsio upėlis Asinis Ss., Pentupiai

Ūosupelis 1 levý přítok Šešupė Kps., Uosupis

Utelinka 1 Ss., Utalinka (Utalina) Srov. Utelyne Kad.

Ūžupis 1 Pjv., Būdvietčiai

Vabal(k)šnė 2 levý přítok Pilvė ĄžB. Srov. Vabal(k)šnė-Pavobelkė Kad.

Vailiškas 1 Žal. Tak se nazývá Širvinta II u vesnice Vailiškiai

Vaiponė 2 Viz Vaiponia

Vaiponia 4 levý přítok Gazda Klvr., Vaiponiškiai

Vaitiekupis 1 př. Aukspirta I Snt., Vaitiekupiai

Vaitupė 1 př. Vandupė Grš., Kubiliškė

Vaitupis 1 Viz Vaitupė

Valčiuvà I 3^b ves. Sasna Ss., Tautkaičiai

Valčiuvà II 3^b ves. Šešupė Igl., Kuktai

Valkupis 1 ves. Lenkupys Lkš., Zypliabūdis

Vandupė 1 ves. Šešupė Br.

231

Lentelės tęsinys

1 2 3 4 5 6 Varliaupis 1 Pjv., Ėglupiai Varnupelis 1 lev. Dovinė Ldvn., Varnupis Vasakytė 1 Slavanta Ss., Pavasakė Srovnej Kad. Vasakė Vasakūtė 2 Viz Vasakytę Velniadaubė 1 Širvinta I Alvt., Dailučiai Velnupis 1 ves. Šešupė Köl., Slv. Vėmbrė 2 lev. Seimena VIkv., Pavembriai Vešnė 2 lev. Širvinta I Alvitas, Versnupiai Versnupė 2 Viz Versnė Vėrupis 1 ves. Višakis KzR., Bagauskai Vėžupis I 2 ves. Rausvė I Kt., Navininkai Vėžupis II 1 ves. Milupė Žvr., Pavengrūpiai Vyčius 4,2 ves. Jiesia Grl., Margininkai Viemuonė 2 Viz Viemuonia Viemuonia 3a lev. Jiesia Skrd. Vijūnupis 1 ves. Širvinta I Kbr., Slibinai Vikšrupis 1 Orija I Šk., Prūseliai Vilkaujā I 3b ves. Seimena VIkv. Vilkaujā II 3b ves. Seimena VIkv., D. Selviai Protéká kolem železniční stanice Vilkabalė 1 Juodupė I Žal. Vilktinis 2 lev. Penta III Snt., Pavilktiniai Vilkupis I 1 lev. Siesartis Lkš., Vilkupis Vilkupis II 1 lev. Penta I Grš., Pentiškiai Vilkupis III 1 Silupė II Ikš., Akėčiai Vilkupis IV 1 lev. Seimena Žal., Vilkupiai Vilkupys 3b Viz Vilkupis IV Vingelupis Snt., Kiaunupiai Vingrė lev. Šešupė Kad. Srovnej Vingrupis Vingrupis I 1 ves. Seimena Žal., Vilkupiai Vingrupis II 1 ves. Milupė Žvr., Pavingrupis Taria a Vengrūpis, Pavengrūpiai Vinkšnupys 3a lev. Nova Jnk., Vinkšnupiai Viršrūdė 1 Višakis KzR., Kardokai Višakis 1 ves. Šešupė VšR. Višakūtis (2) Plv., Jurkšai Vyžupis 1 lev. Šešupė Klvr., Akmenynai Voverupelis 1 Sasna Ss., Barsukinė Taria Overupelis: overė Zalburgis 1 Nova Grš., Mureikai Zanyla 2 lev. Širvinta I Pjv., Kletkininkai Zebrys 4 Slavanta Gdl., Skėšbalai Zomč(ia)upelis 1 Jiesia Igl., Zomčinė Žagarinis 2 Brt., Daukšaičiai Žarstėlė 2 ves. Jiesia Šil. Srovnej Zorstrata Kad. Žąsinukas 2 Ančiupis Šil., Liepalotas Želsvėlė 2 ves. Šešupė Ldvn., Paželsviai Žydgrabė 1 Šešupė Kps. Žilupis 1 Rausvė I Gž. Žiogas ves. Bartupė Kad. Žiogys 4 VIkv., Kisiniškiai

232

Lentelės tęsinys

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6

Žolupis | 1 | | Lenkupys | Lkš., Akėčiai

Žvikine | 1 | lev. | Siesartis | Lkš., Žvikinei

Žvirblupis | 1 | | Višakis | Jnk., Karališkė

Žvirgždė | 2 | lev. | Šešupė | Šn., Bebrininkai

Žvirgždukas | 2 | lev. | Žvirgždė | Šn., Oželiai

ZKRATKY

Alk. — Alksnėnai, okres Vilkaviškis.³⁰

Alvt. — Alvitas, okres Vilkaviškis.

ĄžB. — Ąžuolų Būda, okres Kazlų Rūda.

Bg. — K. Būga.

Bgt. — Bagotoji, okres Kazlų Rūda.

Br. — Barzdai, okres Vilkaviškis.

Brt. — Bartninkai, okres Vilkaviškis.

Būbl. — Būbleliai, okres Šakiai.

d. — pravý, pravá.

Dkš. — Daukšiai, okres Kapsukas.

dv. — bývalý dvůr.

ež. — jezero.

Gdl. — Gudeliai, okres Prienai.

Gl. — Gelgaudiškis, okres Šakiai.

Graž. — Gražiškiai, okres Vilkaviškis.

Grl. — Garliava, Kaunaský okres.

Grš. — Griškabūdis, Šakiai.

Gs. — Geistarai (Didvyžiai), Vilkaviškis.

Ig. — Igliauka, Kapsukas.

Igl. — Igliškėliai, Kapsukas.

Iš. — Išlaužas, Prienai.

Jnk. — Jankai, Kazlų Rūda.

k. — levý, levá.

Kad. — Katastr litevských řek, díl 1, Vilnius, 1959.

Kbr. — Kybartai, Vilkaviškis.

Kdl. — Kiduliai, Šakiai.

Klvr. — Kalvarija.

km. — ves.

Kps. — Kapsukas (Marijampolė).

Krsn. — Krosna.

Kt. — Keturvalakiai, Vilkaviškis.

KzR. — Kazlų Rūda.

Lbv. — Liubavas, Kalvarijos.

Ldvn. — Liudvinavas, Kapsuko.

Lkš. — Lukšiai, okres Šakiai.

Lzd. — Lazdijai.

mš. — les.

Nm. — Kudirkos Naumiestis, okres Šakiai.

Pjv. — Pajevonys, okres Vilkaviškis.

Plk. — Plokščiai, okres Šakiai.

Plv. — Pilviškiai, okres Vilkaviškis.

pvd. — příjmení.

³⁰ Dále se tato zkratka v seznamu zkratek již neuvádí.

233

Ras. — Rasiai, okres Kalvarija.

Rdm. — Rudamina, okres Lazdijai.

Iš. — písemné prameny.

Pns. — Punsk (Polská lidová republika).

Sdr. — Sudargas, okres Šakiai.

Skrd. — Skriaudžiai, okres Kazlų Rūda.

Škv. — Slavikai, okres Šakiai.

Smn. — Simnas, okres Alytus.

Snt. — Sintautai, okres Šakiai.

Ss. — Sasnava, okres Kapsukas.

Šil. — Šilavotas, okres Prienai.

Šk. — Šakiai.

Šn. — Šunskai, okres Kapsukas.

t. — vyslovuje, nářečně.

Ūt. — Naujoji Ūta, okres Prienai.

VIkv. — Vilkaviškis.

Vrb. — Virbalis, okres Vilkaviškis.

VšR. — Višakio Rūda, okres Kazlų Rūda.

Všt. — Vištytis, okres Vilkaviškis.

Vv. — Veiveriai, okres Kazlų Rūda.

Žal. — Žalioji, okres Vilkaviškis.

ŽD — P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941.

Žvr. — Žvirgždaičiai, okres Šakiai.

PŘÍTOKY ŘEK ŠEŠUPĖ A JIESIA

I. SENKUS

Shrnutí

Článek se skládá ze dvou částí: I. přehledu názvů z hlediska jazykovědy, II. slovníčku názvů řek a potoků v povodí Šešupy a Jesji.

V první části je podán systematický přehled nejdůležitějších názvů řek a potoků v povodí Šešupy a Jesji z hlediska jazykovědy. Nejstarší a nejzajímavější názvy jsou následující: Aista, Gazda, Jotija, Jūrė, Keklys, Kirsna, Nova, Orija, Penta, Pilvė, Sasna, Siesartis, Sūduonia, Šeimena, Vilkauja a další. Například kořen Siesartis se srovnává se staroindickým sisarti „teče, běží“, Kirsna se staropruským slovem kirsnan „černý“.

Je třeba poznamenat, že kořeny a přípony názvů řek v povodí Šešupy a Jesji jsou až na velmi málo výjimek litevské nebo baltské.

Ve slovníčku je uvedeno více než 400 názvů řek, z nichž přibližně 350 má různé kořeny.