Šešupės ir Jiesios intakai

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, VI LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA PŘÍTOKY ŠEŠUPĖ A JIESIE J. SENKUS I. Přehled jmen z hlediska jazykovědy Šešupė a Jiesia se vlévají do Nemunu z levé strany; první nedaleko Ragnitu, druhá u Kaunasu. Koryto Šešupė vede převážně územím kapských a zanavských nářečí, zatímco Jiesia územím druhých kapských nářečí, přičemž část z nich odděluje od středních aukštaitských nářečí. Mezi názvy přítoků Šešupė a Jiesie, stejně jako u jiných povodí, se vyskytuje značné množství těch, které jsou pro jazykovědu velmi zajímavé. Značná část těchto jmen je poměrně stará — baltského, či dokonce indoevropského původu. Z těch zajímavějších nebo starších názvů řek v povodích Šešupė a Jiesie lze uvést například: Aistà, Gazdà, Jotijà, Jūré, Keklys, Kisnà, Nóva, Orijà, Pentà, Pilvė, Sasnà, Sūduonìa (Sūduónė), Šeimenà, Vilkaujà a další. K takovým jménům patří i Šešupė a Jiesia. Výše uvedené i některé další podobné názvy řek, zapisované různými způsoby, se vyskytují také ve starých dokumentech, odborných pracích, slovnících a jinde. Například jméno Šešupės se v „Scriptores rerum Prussicarum“, sv. III, na s. 189 a 274, zapisuje dvěma způsoby, totiž: Szeszupe a Suppe. V dopise Vytautase z roku 1422 se píše: „fluvium S c h r e v i n t a (dále se tam píše S c h i r w y n t a — J. S.) intrat in fluvium S c h i s s c h u p p a“1. J. Sprogis v „Geografickém slovníku staré žemaitské země ze XVI. století“, na s. 332, píše Шешупя a odkazuje na název potoka Шетупъ, jehož slovníkové hnízdo znovu uvádí jméno Шешупя2. Podle R. Šmitleina se v inventářích Šešupė zapisuje hned několika způsoby, totiž: Šešupa, Šesupa, Sesupa, Šešuv i Sesuv. Na základě poslední podoby se Šmitlein domnívá, že dříve měla namísto Šešupė být 1 Э. А. Волтер, Списки населенных мест Сувалкской губернии, Санктпетербург, 1901, р. 4. V tomto článku jsou staré dokumenty využity jen v malé míře a stejně tak se jen okrajově dotýkáme kritérií stáří hydronym. Více se o to pokusíme v budoucnu. 2 Srov. И. Я. Спрогис, Географический словарь древней жемойтской земли XVI столетия, Вильна, 1888. Proč Sprogis řadí Šešupė do jednoho slovníkového hnízda se Šetupė (Šetupiu) a která z nich je Šešupė — levý, nebo pravý přítok Nemunu — není jasné. 213 být *Šešuva³. Je škoda, že autor neuvádí, ve kterých inventářích se současné jméno Šešupė píše jinak. Vzniká podezření, zda Šmitlein tuto řeku nezaměňuje s názvy jiných řek, a proto se samo vysvětlení nezdá příliš spolehlivé. Říční jména, a zejména ta stará, K. Būga ve svých pracích často zmiňuje a opírá se o ně. Jeho pozornost upoutala nejedna řeka v povodí Šešupė či Jiesia. Píše například: „Lze se domnívat, že lingvisté za použití srovnávací metody naleznou celou řadu říčních jmen, která bude třeba uznat za zděděná z indoevropského prajazyka. Za taková jména lze podle mého mínění považovat...lit. Nova⁴. Je třeba zdůraznit, že lingvisté považují za taková zvláště stará baltská či indoevropská jména výše zmíněná: Jūrė, Keklys, Kirsna, Orija, Pentà, Siesartis, Seimenà, Šešupė, Vilkaujà aj.⁵ Například kořen názvu Siesartė se srovnává se staroindickým sisarti „teče, běží“⁶; Kirsna se staropruským slovem kirsnan „černý“, Sasnà se slovem sasnis nebo sasnas, které ve staré pruštině znamenalo „zajíc“⁷, a Keklys se uznává za pozůstatek kurštiny. Toto poslední jméno může být totožné s názvem staré oblasti severozápadních Žemaitů, který se v pramenech zapisuje dvojím způsobem: Ceclis a Cecklis; jeho kořenem je podle domněnky kek- (srov. kėkė, kėkulas „klubko, chumáč“, kek-tà „skupina, dav, hrozen“) a má protějšky v dalších indoevropských jazycích⁸. Některá z uváděných říčních jmen mají společný kořen i s jinými názvy. Například Šuduonià je pravděpodobně neoddělitelné od názvu Šuduvõs. Jak víme, s názvem řeky Nõva souvisí označení zanavykų pro nářečí a s názvem řeky Jotijõs lze snad spojovat označení jótvingių (jótvingų). K. Būga uvádí, že jótvingas je odvozené slovo od základního jména (říčního jména) *Jotva a název řeky Jótva nelze oddělit od říčního jména Jotijà⁹. Je známo, že mnoho názvů obydlených míst vzniklo z říčních jmen. Řada takových názvů vznikla také ze jmen přítoků Šešupė či Jiesia. O tom, že tomu tak skutečně je, se můžeme přesvědčit například porovnáním těchto názvů obydlených míst s říčními jmény: a) útvary bez předpony: Alksnėnai — Alkšnė, Gulbinai a Gulbiniškiai — Gulbinas, Pilviškiai — Pilvė, Pentiškiai — Pentà, Sasnavà — Sasnà, Vilkaviškis — Vilkaujà; b) názvy s předponou, zvláště četné jsou ty s předponou pa-: Pajevonys — Jevónis, Pajiesys — Jiesià, Parausiai — Raùsvė, Pasūduonys — Šuduonià, Pašeimeniai — Seimenà; c) názvy odvozené od říčních jmen pomocí te- ³ Viz R. Schmittlein, Etudes sur la nationalité des Aestii, t. 1, Toponymie lituanienne, Hofstetten (Bade), 1948, s. 114—115. ⁴ Viz K. Būga, Upių vardų studijos ir aisčių bei slavėnų senovė, „Tauta ir žodis“, kn. I, Kaunas, 1923, s. 14. ⁵ Srov. K. Būga, cit. dílo, s. 17 a násl., R. Schmittlein, cit. dílo, s. 101, 109, 112, 114, 125, 127 a násl. ⁶ Plg. P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941, p. 24. ⁷ Plg. K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, sąs. II, Kaunas, 1924, p. LXXX ir LXXIII. ⁸ Srov. K. Būga, Lietuvių įsikūrimas šių dienų Lietuvoje, „Tauta ir žodis“, kn. II, Kaunas, 1924, s. 12; V. Grinaveckis, Dėl kai kurių vietovardžių kilmės, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, t. III, Vilnius, 1960, s. 322, 323. ⁹ Viz K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, seš. II, s. LXXXVIII. 214 jména sídel, která se od nich liší koncovou částí kmene nebo se od nich neliší vůbec: Guzdai — Gazdą, Jūrė — Jūrę, Krosnė — Krosną, Šlavanta, Šlavančiai — Šlavantą, Višakis — Višakį10. Z hlediska tvoření je velká část hydronym povodí Šešupė a Jiesia dvoukmenová. Některá z nich jsou poměrně zajímavá, ačkoli jejich výklad není vždy snadný. Z pozoruhodnějších dvoukmenových hydronym lze uvést tato: Aukšpirtą, Klūšgiris, Leimantas, Menčtrakis, Mergūtrakė, Nóvar aistis, Sėnšėšupė, Sūrmiškis a další. Vyskytují se mezi nimi také velmi zvláštní názvy, například: Striūngia-brūzis, Strūmbagalvė. Vyskytují se i hydronyma jako Višakis, která mohou někomu při povrchním pohledu připadat dvoukmenová. V tomto případě je proto třeba provést hlubší analýzu. Višakį K. Būga srovnává s Merštakiu (přítokem Lielupė poblíž Žeimelis), Smalakiu a Várlakiu (Varlakys „potok v okolí Betygaly“); říká například, že „jméno řeky Smalakis se svou stavbou nijak neliší od hydronyma ze země Suwałki Višakis“¹¹ a že „Várlakis se svou stavbou nijak neliší od jiných hydronym s koncovkou -akis12“. P. Skardžius nazývá složku slova -akis rozšířenou příponou, kterou mají Merštakis a Višakis13. Nejvíce přítoků Šešupė a Jiesia má patrně názvy, jejichž první části jsou kořeny různých obecných slov nebo (méně často) osobních jmen, zatímco druhými částmi jsou upė, upis (upys), upa, upelis (upėlis, upaitis), například: Akmėnupis (Akmenupis), Báltupis, Bártupė, Dainupis, Églupis, Gėdupėlis, Gėdup is (Gedupỹs), Girnupėlis, Jótupis, Júodupė, Júodupelis, Kriokupỹs, Kumpupaitis, Lankupà, Molupỹs, Nėnupė, Ožkupỹs, Skriáudupis, Šveintupė, Vilkupis (Vil kupỹs) a další. Takových hydronym v povodích Šešupė a Jiesia je asi 150. Nejvíce jich je v kraji Zanavykai. Jen mezi přítoky Novy je více než 10 názvů tohoto typu. Za zmínku stojí: Aíksnupis (t. Eíksnupis), Béržupis, Burliókupis, Kač̌upis, Mõčkupis, Poškupis, Rõgupis, Sparvinupis, Šilupė, Tamõšupis, Vinkšnupỹs. Hydronym tohoto typu se hojně vyskytují i v jiných oblastech Litevské SSR. Některá z těchto dvoukmenových hydronym přítoků Šešupė a Jiesia nesou stejný název, 10 Srov. Ю. Бальчиконис, Названия литовских населенных пунктов от названий рек и озер, „Lingua Posnaniensis“, t. 7, Poznan, 1959, p. 240—252. Existuje mnoho názvů sídel, které je třeba velmi obezřetně srovnávat s hydronymy podobného kořene. Například název obce Pentupiai v okolí Ąžuolų Būda v okrese Kazlų Rūda nemusí být odvozen od Penty: jednak se v tomto okrese v současnosti nenachází potok zvaný Penta (Pėnta se vyskytuje pouze v okrese Šakiai, asi 40 km od Pentupiai), jednak mohl název Pentupiai vzniknout hláskovou cestou z podoby Penkupiai, neboť v daném okolí se ve skutečnosti nachází pět malých potoků blízko sebe. Přesto se takový výklad podobá lidové etymologii a je třeba se domnívat, že Penkupiai vzniklo jinak: například jeden z těchto pěti malých potoků se mohl nazývat Pentupė, z čehož mohl vzniknout i název Pentupiai. 11 Viz K. Būga, Upių vardų studijos ir aisčių bei slavėnų senovė, „Tauta ir žodis“, kn. I, p. 37. 12 Viz K. Būga, tamtéž, p. 43, kromě toho srov. p. 14. 13 Viz P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, p. 125. 215 např.: Bėržupis, Kiaulupė, Rūd upis jsou po 3, Juodupė, Mėckupis po 4, Vil kupis (Vilkupys) — 514. Z těchto složených názvů je zajímavější první člen; kromě toho jsou svým způsobem zajímavé i variace druhého členu15, a zejména zakončení kmene členu upa (Lankupė). Lze se domnívat, že tyto složené hydronymy nejsou příliš staré; přesněji řečeno, starý zde není druhý člen. Že tomu tak skutečně může být, lze alespoň částečně usuzovat i z výše uvedeného příkladu Šešupė, jehož stará podoba snad zněla Šešuva. Hydronym složených ze slovních spojení, tj. složených hydronym, je poměrně málo — mohli bychom uvést jen tyto: Barčių upėlis, Barsukyno upėlis, Mažoji Aukspirta, Palaičių upėlis, Paukštynių upėlis, Strepetinės upėlis. Takové hydronymy nejsou staré. Málo jich je také v jiných částech Litevské SSR. V Litvě je o něco více složených jmen jezer utvořených genitivní konstrukcí. Ze složených hydronym, jejichž prvním členem je adjektivum s určitým tvarem, lze uvést téměř jen: Mažoji Aukspirta. Mezi názvy přítoků Šešupė nebo Jiesia je předponových názvů jen málo. Výraznější a častější hydronymy tvořené předponami jsou pouze s předponou pa-, např.: Pabališkis, Pagrau žys, Pašiekštupis. Hydronymy tohoto kraje s jinými předponami zřejmě nejsou, vyjma pouhých dvou názvů s at- a už-, totiž: Atšlėtė, Užupis. Název Ańtupelis je sice přízvukován cirkumflexem, ale snad je dvoukořenný a tvořený podobným způsobem jako např. Ančiupis. Samostatně je třeba zmínit hydronymy tvořené příponami. Z konsonantických přípon vyskytujících se v názvech přítoků Šešupė a Jiesia lze uvést tyto: -i j a (Jotija, Orija, Reketija), -e i k a (Judreika), -e i k i s (Brideikis), -u k a s, -u k ė (Jiesiūkė, Judriūkė, Lembūdukas, Trumpūkas, Žasinūkas), -i š k i s, -i š k ė (Adverniškė, Bagdžiškė, Dūdiškis, Kiauliškė, Pabališkis), -k l ė (Kafklė), -l y s (Krioklys), -e l i s, -e l ė (Graižėlis, Novėlė, Žarstėlė, Želsvėlė), -ė l i s (Ežerėlis, Šešupėlis), -a m a s (Dótamas), -i m a s (Lydimas), -e n a (Bambenà), -m e n a (Šeimenà), -i n i s, -i n ė (Eglinis, Dóvinė, Kermušinis, Meškinis, Meškinė, Plaušinė, Stirninė, Stumbrinė, Šarinis, Vilktinis, Žagarinis), -i n a s (Gulbinas), -y n a s, -y n ė (Kermušynas, Klio kynė, Ruškynas), -o n a (Lieponà), -o n i s, -u o n y s (Jevónis, Girmuonys), -r ė (Jūdrė), -o r ė (Kalnórė), -s ė (Bálsė), -a š a (Lašąšà), -y t ė (Vasakýtė), -o t a s (Laukščiotas), -u t ė (Pentūtė), -a n t a (Šlavantà), -a n t ė (Kregždantė), -a i t i s (Keklāitis, Kumpupaitis, Nópaitis), -(s)vė (Raušvė), -u v a (Valčiuvà). Vyskytují se také názvy stejného kořene s deminutivní příponou, totiž: Jiesia a Jiesiūkė, Jūdrė a Judriūkė, Keklys a Keklaitis, Nóva a Novėlė, Pentà a Pentūtė, Šešupė a Šešupėlis. 14 Opakují se samozřejmě i hydronymy utvořené jinými způsoby, např.: Gulbinas, Orija, Pentà, Rūdė. 15 Často má dokonce tentýž potok dvě souběžné podoby druhého členu: buď stejný rod, ale různé kmenové samohlásky, nebo různé rody, např.: Gėdup is a Gedupys, Ožkupis a Ožkupys, Skriaudupė a Skriaudupis. 216 To je jen část typických přípon v názvech přítoků Šešupė a Jiesia. Samozřejmě se vyskytují také hydronyma, např.: Amalvė, Šeimena, jejichž přípona je vzácná nebo může být chápána a vykládána různě. V některých pramenech se objevuje také Pentalė — pravostranný přítok Pentos II, která se vlévá do Pentos I, a ta do Novy16. Víme, že přípona -alė je, s výjimkou slov typu substantivum mobile, např. dreiskalius, -ė, žemaitská. Proto může být zanavický hydronym Pentalė, nejde-li o tiskovou chybu, zajímavým jazykovým faktem svědčícím o pozůstatcích někdejší blízkosti žemaitského a zanavického nářečí. Zvláštní zmínku si zaslouží přípona -(i)ūtis v kapském hydronymu Smailiūtis (Pajevonys), která v obecných slovech nemá v této oblasti vůbec žádné protějšky. Nesetkali jsme se s ní zde ani v příjmeních. Je třeba poznamenat, že kořeny a přípony hydronym v povodích Šešupė a Jiesia jsou až na velmi malé výjimky litevské nebo baltské. Nových jmen cizího původu nebo jejich prvků se vyskytuje jen několik, a to zpravidla pouze u malého potoka nebo takového, který zná jen málokdo, např.: Brazamōskas, Brōkinis, Reketkà (řídce) vedle Reketijos, Ute-linka. Jak již bylo uvedeno, část hydronym z této oblasti je indoevropského původu, ačkoli etymologie některých, například Šeimenos, může být vykládána různě17. Mnohá hydronyma jsou také novějšího původu. Takových je snad nejvíce mezi výše uvedenými dvoukořennými hydronymy s druhou složkou -up-. Značná část názvů řek a potoků v povodích Šešupė a Jiesia souvisí svým významem nebo původem s různými vlastnostmi koryta, břehů či vody, podle nichž lidé tyto řeky tak či onak pojmenovali. Mezi tyto vlastnosti a rysy a podle nich utvořená hydronyma patří například: a) barva vody: Juodupė, Juodupis, Raudenyčia, Rausvė, Rūdė, Skāistis; sem patří také Kirsnà, které ve staropruštině znamenalo „Černou, Černý potok“; b) říční (vodní) proud a tok — způsob proudění: Jūdrė, Judriū-kė, Grāužė, Grāužupis, Krioklys, Kriokupys; c) velikost, hloubka nebo celkový tvar řeky: Didupis, Ežerėlis, Prūdupėlis, Smailiūtis, Trumpūkas; d) říční dno: Akmėnupis, Geležynupis, Geležupis, Klamūpis, Mólė, Molupys, Pūrvė, Rūdūpis, Žvirgždė, Žvirgždūkas; e) teplota vody: Šaltupis. Je samozřejmé, že tyto vlastnosti, například barva vody, mohou záviset také na říčním dně, takže vznik hydronym na základě zde uvedených vlastností někdy nelze jednoznačně spojovat pouze s jednou z nich; například hydronymu 16 Například viz M. Lasinskas, J. Macevičius a J. Jablonskis, Lietuvos TSR upių kadastras, díl 1, Vilnius, 1959, s. 188. V této publikaci se vyskytuje také více názvů, které neodpovídají současným údajům lidového jazyka, například Rokupė. 17 Viz Die altpreussischen Ortsnamen gesammelt und sprachlich behandelt von G. Gerullis, Berlin und Leipzig, 1922, s. 251; P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, s. 233; A. Vanagas, Akmena, Lašmuo ir kiti panašios darybos upėvardžiai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 4, Vilnius, 1961. 217 Rūdupis bychom mohli spojovat nejen s vlastností jeho dna, ale i s barvou vody; Geležynupis, Geležūpis nejen s dnem řeky, ale i s teplotou vody; nebo lze například názvy řek Krioklys, Kriokupys považovat za zvukomalebné, neoddělitelně spjaté také se silou proudu a toku. Existuje také značné množství názvů řek odvozených od názvů různých stromů a rostlin, ptáků, šelem, domácích zvířat, ryb, hmyzu a dalších živých tvorů, např.: a) stromů: Alksnė, Bėžupis, Eglinis, Eglupis, Kašklė, Lieponė, Obelūpis, Ūosupelis, Vinkšnupys; b) rostlin: Mėžubalė, Rūškynas, Samanupis, Žolupis; c) ptáků: Ančiupis, Gaŕnupelis, Gulbinas, Kėkštupis, Sakalupis, Strazdupysis, Šarkyčia, Vaŕnupelis; d) domácích a divokých zvířat: Aviniškė, Barsukynas, Briedupis, Kiaulyčia, Kiauliškė, Kiaulupė, Kumėlupis, Meškinė, Ožkupys, Ožupis, Ožupelis, Stirninė, Stumbrinė, Šernupis, Ūdrupis, Ūdrupys, Vilkupis, Voverupelis; e) hmyzu a dalších živočichů: Blūsupis, Dėlupis, Vaŕliaupis, Vėžupis. Pokud jde o vznik názvů řek spojený s fyzickými či jinými vlastnostmi řeky nebo potoka, je třeba říci, že se mohou vyskytovat řeky a potoky, jejichž názvy dnes nemusí odpovídat jejich fyzické či podobné skutečnosti, nebo jí dokonce mohou zcela odporovat; například přítoky Novy a Pilvė Didupis a Didžupis jsou zcela malé potoky. Nebo například Blūsupis se tak pravděpodobně nazývá proto, že je malý. Mezi přítoky Šešupė a Jiesia se vyskytují takové, které dostaly názvy také podle osobních jmen (nejčastěji příjmení) nebo názvů míst (vesnic apod.), např.: Močkupis, Pračkūpis, Švedupys, Tamošupis. Již z těchto několika příkladů vidíme, že jsou dvoukořenné a jejich druhou složkou je kořen up-. Názvů řek tohoto původu není mnoho a pravděpodobně nejsou staré. Je třeba zdůraznit, že mezi názvy řek v povodích Šešupė a Jiesia je asi 50 takových, které se nevyskytují v jiných částech Litevské SSR ani mezi názvy přítoků jiných povodí. Většinu z nich a ty významnější zde uvedeme, a to: Aistą, Aukspirta, Dōvinė, Gazdą, Ūglė, Jevōnis, Jotiĭa, Jōtupis, Keklys, Keklaitis, Krosną, Laukščiōtas, Nėnupė, Nōva, Novėlė, Pāikis, Pentā, Pentūtė, Pilvė, Sasna, Sūduonia, Sėdvyga, Šeimenā, Šiulė, Tūrupis, Vaňdupė, Vasakytė, Viemuonia, Višakis, Žarstėlė. K tomu by bylo možné připojit také takové z hlediska práce zajímavější, jedinečné názvy řek v Litevské SSR, jako jsou Vabalkšnė, Vilkauja, ačkoli se jejich kořeny mohou opakovat i v jiných toponymech. Z méně zajímavých hydronym je třeba zmínit taková antroponymická hydronyma povodí Šešupė, jako jsou: Milupė, Noreikupė, Tamošupis a další, která se také nikde jinde nevyskytují. Další velkou skupinou hydronym jsou taková, jimiž se označují nejen přítoky povodí Šešupė a Jiesia, ale také přítoky jiných řek Litevské SSR. Z těchto hydronym, která se na území Litevské SSR opakují dvakrát, třikrát nebo vícekrát, jsou zajímavější například: Balsė, Gulbinas, Jūd­rė, Jārė (: Jūria — Tauragės raj.), Juodupė, Orijà, Siesartis, Šaltupis, Širvinta, Švent- 218 řeka (Šventupis), Vėžupis (Vėžupis), Vinkšnupis, (Vinkšnupis, Vinkšnupys). Z těchto jsou patrně nejpočetnější (po několika desítkách) Juodupė (Juodupis) a Šalupis. Existují názory18, že názvy vodních toků, které se často opakují, vykazují známky stáří, tento názor však neplatí pro všechny názvy, zejména názvy přítoků v povodích Šešupė a Jiesia. Lze se domnívat, že mnohé názvy přítoků Šešupė a Jiesia, které se naopak nikde jinde na území Litevské SSR neopakují (ačkoli některé z těchto hydronym mohou mít podobné protějšky v jiných baltských jazycích), patří k nejstarším. Srovnejme výše uvedené názvy řek, např.: Aistą, Gazdą, Jotiją, Keklįs, Pentą, Sūduonią, Šeimeną a další. Není se skutečně čemu divit, že existuje řada hydronym známých ve více než jedné oblasti Litevské SSR, jak říká K. Būga: takové názvy, i když ne všechny, jsou dosud zároveň buď obecnými slovy, nebo odvozeninami od obecných slov19. Některá hydronyma mohou být navíc přinesena odjinud. K. Būga za taková považuje například řeky v oblasti Suvalkai Širvirta a Siesartis. Podle něj je starou domovinou těchto hydronym východní Litva, jak říká — Vilniuská země, kde dodnes jsou Širvintā a Siesartis20. Pozornost je třeba věnovat také přízvuku v názvech řek. V přízvuku říčních názvů se oproti obecným podstatným jménům zachovaly některé archaické rysy. Například se zachoval starobylý akut v zdrobňovacích příponách říčních názvů -aitis a -ytė; v obecných podstatných jménech se tyto přípony v tomto kraji obvykle vyslovují již s cirkumflexem; srovnejme například říční názvy Keklaitis, Kumpupaitis, Vasakytė a obecná podstatná jména kepalaitis, vežimaitis, mergytė, žuvytė. Starobylý přízvuk říčních názvů je patrný také z toho, že některé z nich, například ty s příponou -inė, jako Dóvinė, Žvikinė, mají přízvuk na kořeni, nikoli na příponě. Starší lidé vždy vyslovují s akutem takové říční názvy jako Gráužė, Páukis, Pilvė, Váiliškas, zatímco mladší lidé někdy již s cirkumflexem, např. Pilvė21. U říčních názvů se vyskytují nejen tvarové, ale i přízvukové dvojtvary a varianty. Například složené říční názvy utvořené s druhou složkou, slovem upis, mají dvojí přízvuk: na první i druhé složce, přesněji — a) na kořeni nebo příponě prvního slova, b) na kořeni druhého slova. Z těch, které mají přízvuk na kořeni, případně někdy na příponě prvního slova, lze uvést např.: Gražupis, Girnupis, Klamupis, Skriāudupis, Sparvinupis, Šiekštupis, Tamošupis, Tūrupis, Vilkupis, Vỹžupis. Říčních názvů s přízvukem na kořeni druhého slova je méně; lze uvést např.: 18 Srov. R. Schmittlein, cit. dílo, s. 76. 19 Viz K. Būga, Studie o názvech řek a starobylost Aistů a Slovanů, „Tauta ir žodis“, kn. I, s. 16. Lze se také domnívat, že všechna místní jména vznikla z obecných slov nebo osobních jmen. 20 Viz K. Būga, tamtéž. Pramen východní Širvinty se nachází v okrese Nemenčinė, Siesarties v okrese Molėtai; obě řeky se vlévají do Šventoji. 21 Známy jsou samozřejmě i podobné názvy řek s přízvukem na konci slova již od starověku, např. Graižė. 219 Geležupis, Gražupis, Obelupis, Sakalupis, Samanupis. Zřejmý důvod tohoto dvojího přízvukování zřejmě nelze určit. Někdy se dvojím způsobem přízvukují dokonce i tytéž hydronymy (tentýž potok nebo jiný potok téhož jména), např.: Akmenupis a Akmenupis, Vėžupis a Vežupis. První přízvukování je zřejmě starší. Přízvukování může kromě toho souviset i se slovotvorbou. Příklady kolísání přízvuku se vyskytují i v jiných případech, například: a) různé místo přízvuku a přízvukový typ: Jūdrė a Judrė, Orijà — gen. Orijos a Orijõs (srov. Jotijà, Jotijõs); b) rozdílná intonace, např.: Naũsupė a Náusupė (vzácně). Klesavá intonace je zde patrně novější a vznikla snad vlivem nářečí či z jiných příčin. Jednou z nejobtížnějších a nejzapeklitějších otázek v názvech přítoků Šešupė a Jiesia je vztah nářečních prvků a a e na začátku slova. Tato otázka je zvláště aktuální při normování místních a vodních názvů, a proto je zde třeba značné obezřetnosti. Například zanavský hydronymum Álnupio nelze převést na Elnupį, protože: zaprvé, Zanavikové převádějí spisovné počáteční a na e — říkají například ekėčios, ekmuõ, s tímto hydronymem však tak nezacházejí; zadruhé, nemají slovo elnias, nýbrž mu říkají briedžiu; zatřetí, tento hydronym může ve skutečnosti obsahovat i starobylý kořen al-, doložený také v jiných názvech řek a jezer, např.: Alnà (potok v okrese Lazdijai), tamtéž jezero Al̃nas22; srov. také Álnis (jezero v okrese Molėtai), tamtéž Álnės upėlis. Že i v jasných případech dochází k nejasnostem ohledně počátečního a a e, zjevně ukazují případy, kdy jsou dva přítoky téhož jména někdy zapisovány dvěma způsoby: některé normativní slovníky s ohledem na nářečí uvádějí například Álksnė i Elksnė23. Ačkoli se v kapsovském nářečí, kde jsou oba tyto hydronymy známy, skutečně vyslovují dvěma způsoby, totiž v kapsovské II (Kapsukas aj.) — Álksnė, zatímco v některých oblastech kapsovské I, například u Pilviškiai, — Elksnė, zdá se však zřejmé, že ve spisovném jazyce by mělo být pouze Álksnė. Zajímavý je kapsovský hydronym Aistà. Dnes se jej nikdo neodvažuje převést na Eistą, a proto by se ani název vesnice, odvozený od něj, Aistiškių neměl měnit na Eistiškius, jak to činí některá vydání24. Ačkoli se v té části kapsovského nářečí, kde je Aistà nejznámější, spisovné e mění na a, otázku vztahu a a e v místních názvech s tímto kořenem není tak snadné vyřešit, a proto nelze považovat nářeční podoby Aistõs a zároveň i Aistiškių za nesprávné. Srov. například také Aisė (potok v okrese Kretinga), Aisetas (jezero v okolí Labanorasu) aj.25. 22 Hydronymum Alnà považuje K. Būga (viz jeho Lietuvių kalbos žodyną, sešit I, s. 63) za jotvingské. 23 Žr. Lietuvių kalbos rašybos žodynas, Kaunas, 1948, p. 384, 393. Be to, ypač nevykusiai daroma, rašant upėvardį Elksnė, o iš jo kilusį ten pat esantį gyvenamosios vietos vardą — Alksnėnai. 24 Viz například Lietuvos TSR administracinis-teritorinis suskirstymas, Vilnius, 1959 m., s. 687. 25 Podrobněji viz K. Būga, Lietuvių kalbos žodynas, sešit I, s. 24, 25; B. Savukynas, Ežerų vardai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, s. 292. 220 Existují i další obtížněji vysvětlitelné jevy, snad související s nářečím, například se vždy vyslovuje a píše Yglė (potok v okrese Kapsukas), avšak — Igliūka ir Igliškėliai (názvy tamních sídel)26 Zde probírané názvy řek jsou pouze v jednotném čísle. Obecně je množné číslo v názvech řek poměrně vzácné. Častěji se vyskytuje v názvech jezer. Bylo by možné a samozřejmě by bylo třeba zde uváděné názvy řek probrat a zkoumat mnohem podrobněji a také z některých dalších hledisek; autor však chce především, nakolik to bylo možné, zveřejnit alespoň samotný materiál co nejpodrobněji a nejúplněji. K tomuto účelu se zde připojuje abecední seznam přítoků Šešupė a Jiesia — slovníček. Zahájením zveřejňování takového či podobného materiálu o hydronymech, a zejména vydáním soupisu názvů řek a jezer, vznikne dobrý základ pro hodnotná a významná vysvětlení i široké závěry. Takový je, jak lze předpokládat, racionální postup toponymické práce a výzkumu. Slovníček obsahuje více než 400 názvů řek a potoků. Asi 50 řek a potoků má opakující se názvy, např.: Juodupė, Rūd-upis, Skriaudupis, Vilkupis aj.; názvů s různými kořeny je tedy asi 350, z nichž největší část náleží do povodí Šešupė a pouze malá část — asi 30 názvů — patří řekám a potokům v povodí Jiesia. Tento slovníček byl sestaven především na základě místopisného materiálu uloženého v Ústavu litevského jazyka a literatury (kartotéce a seznamech), shromážděného z lidové řeči. Značnou část tohoto materiálu zapsal sám sestavovatel slovníčku, který jej začal sbírat před 25 lety. Údaje o tom, do které větší (starší) řeky se řeky a potoky uvedené ve slovníčku vlévají, byly stanoveny především na základě údajů zmiňovaného materiálu a „Katastru řek Litevské SSR“27. U části potoků, zejména drobných, se nepodařilo určit, kam se vlévají, ani je jinak lokalizovat. Ve slovníčku se autor snažil, nakolik to bylo možné, uvést přízvukovou pozici a intonaci či přízvukový typ, avšak u všech názvů se nepodařilo zjistit ani určit přízvuk či jiné údaje, přestože se v poslední době dotazoval několika mluvčích nářečí a využíval i různé jiné prameny28. Některé menší potoky, jejichž názvy byly zapsány dříve, dnes v důsledku meliorací či podobných příčin zanikly. Často se již neznají ani jejich názvy, a proto je nyní téměř nemožné ověřit je u mluvčích nářečí. Zde se omezujeme pouze na názvy současných i zaniklých řek a potoků na území Litevské SSR. Názvy řek a potoků z povodí Šešupė, které se nacházejí v Kaliningradské oblasti a na území Polské lidové republiky, do slovníčku zahrnuty nejsou. Z těch známějších lze uvést například z Kaliningradské oblasti: Aiksnupė, Bālupė, Bādūpė, Dirvōnupė, Ežerūpė, Liepond, Lėpupė, Prūdūpė, 26 O některých dalších nářečních rysech viz poznámky ve zde připojeném slovníčku. 27 Srov. M. Lasinskas, J. Macevičius a J. Jablonskis, Lietuvos TSR upių kadastras, Vilnius, 1959, d. I. 28 Např. M. Paškevičiūtė, Kalvarijos rajono vietovardžiai, diplomová práce, 1960 (rukopis na katedře litevského jazyka Vilniuské státní univerzity V. Kapsukase). Práce obsahuje velmi málo názvů řek a potoků a i ty jsou zapsány ne příliš dobře. 221 Raušvė, Skūrupė, Vėžupė; Polské lidové republiky: Juodupė, Peisė, Vižainė. Je samozřejmé, že slovníček si nečiní nárok na zcela úplný a přesný seznam řek a potoků dané oblasti. Některé zde uvedené názvy, jak již bylo zmíněno, dosud nebyly definitivně objasněny. Část hydronym zaznamenaných v toponymické kartotéce Ústavu litevského jazyka a literatury, například Arkliūnykė (Šilavotas), nebyla do slovníčku zařazena, protože vzbuzuje tu či onu pochybnost. Tento slovníček i seznam bude možné v budoucnu rozšiřovat a zpřesňovat. Další materiál bychom mohli najít zejména v odlehlejších místech. Že tomu tak skutečně může být, dokládá i nedávná zpráva v tisku o potocích v lese Mikolava, který spravuje lesní revír Ąžuolų Būda v okrese Kazlų Rūda; píše se v ní: „Místní lidé si je (tj. potoky — J. S.) nepletou. Všechny mají jména: Šaltinbalis, Klevelių, Širvintos, Alkšnės, Lukošbalių, Gylės, Vabalkšnės a další potoky“29. Ve slovníčku je nejprve (v I. sloupci) uveden název řeky či potoka v nominativu, obvykle s vyznačeným přízvukem, a je uvedeno (ve II. sloupci) jeho přízvukové paradigma. Jak již bylo zmíněno, u některých názvů, zejména menších toků, se nepodařilo přízvuk ani přízvukové paradigma zjistit. Dále se podle možností uvádí lokalizace řeky či potoka: a) z které strany (d. — pravé, k. — levé) a do které větší (mohutnější, starší) řeky se vlévá (III. a IV. sloupec), b) některé bližší místo (město, městečko, okolí, vesnice), kolem něhož řeka či potok teče, nebo kde je jeho název známější, slýchaný a zaznamenaný. Zkratkami, jejichž seznam je uveden zvlášť, se obvykle označuje větší sídlo; u názvů některých potoků, zejména menších, se navíc uvádí i název vesnice. Nepodařilo se zde dosáhnout vysoké přesnosti ani jednotnosti. V posledním (VI.) sloupci se někdy uvádějí jednotlivé poznámky různého druhu (samozřejmě by jich mělo být více). Kromě toho, pokud se nějaký název v lidovém úzu ustálil v nářeční podobě, která je v literatuře méně známá, někdy se do slovníčku zapíše i tato podoba, v poznámkách (VI. sloupec) se však odkazuje na podobu spisovného jazyka, například: Overupelis viz Vóverupelis. Do slovníčku se však nezařazují: a) zcela zřejmé, pravidelné a všeobecně známé fonetické nářeční podoby, například: Aglinis, Ekmenupė, Elksnė; b) některá zkreslení tvarů a přízvuku, například: Suduonia, Šūduonia. Vyskytující se variantní podoby se obvykle zapisují jako samostatná hesla. Podoby užívané severněji nebo nevhodné pro spisovný jazyk se většinou odkazují na základní podoby, avšak o přísnější normativní úpravu se zde neusilovalo — snahou bylo pouze tak či onak zaznamenat samotná fakta. 29 G. Isokas, „Tiesa“, 1961. III. 1. 222 Povodí Šešupė II. SLOVNÍČEK NÁZVŮ ŘEK A POTOKŮ V POVODÍ ŠEŠUPĖ A JIESIE Název řeky či potoka | Přízvukový typ | Břeh ústí | Do čeho ústí | Některá bližší lokalita | Poznámky | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Adverniškė | 1 | | | Sk., Šlišai | Aistà | 4 | pravý | Širvinta I | Brt. | Akmėnupis | 1,2 | | Nova | Grš., Galiniai | Říkají Ekmėnupis Akmenu̇pys | 3⁴b | | Šlavanta | Gdl., Gražiškiai Alksnė I | 2 | levý | Šešupė | Alk. | Starší říkají Elksnė Alksnė II | 2 | levý | VabalKšnė | AžB., Alksniškiai | Alksnupis | 1 | pravý | Nova | Grš. | Říkají Elksnupis Alnupis | 1 | pravý | Šešupė | Žvr. | Srov. jezero Alnas (Lazdijai), Alnis (Molėtai) Amalvė | 3ᵇ | pravý | Dovinė | Dkš. | Z jezera Amalvas Ančiupis | 1 | levý | Jiesia | Sil. | Anškupis | 1 | | Nova | Snt., Žaltynai | Anšlaukine | | | Zanyla | Pjv., Ėglupiai | Ančlaukine? Antupelis | 1 | pravý | Širvinta I | Kbr., Stanaičiai | Řeka Apylanka | | | Pilvė | KzR., Kajackiškė | Asinis | 2 | k. | VabalKšnė | Ss. | Srov. hydronyma Asys, Asupis Potok Ašmonų | | | | Kps., Ašmonai | Atšlietė | 2 | | Sūduonia | Ldvn. | Aukspirta I | 1 | d. | Šešupė | Snt., Rukšniai | Aukspirta II | 1 | d. | Aukspirta I | Snt., Plioriškiai | Aukspirta Mažoji | | | | | Viz Mažoji Aukspirta Aukštazis | 1 | | | | Viz Aukštažys Aukštažys | 3ᵇ | k. | Jiesia | Grl. | Bagdžiškė | 2 | | | Dkš. | Srov. příjmení Bagdžius; dále, Bagdžiškė < Bagdžiškė < Bagdiškė Balsė | 1 | d. | Rausvė I | Kps. | Bāltsupis | 1 | d. | Višakis | Br., Pabalsupiai | Též Bálcupis Bāltupis | 1 | | Siesartis | Šk., Baltkojai | Bambenà | 3ᵇ | | jezero Žuvintas | Smn. | horní tok Dovinė (z jezera Simnas) Potůček Barčių | | | | KzR., Jūrė | Potůček Barsukýno | | | Jūrė | KzR., Vasiliaucižna | Baštupis | 1 | | | Pjv., Užupiai | Baštupė | 1 | ř. | Pilvė | Vv. | Bėržupis I | 1 | ř. | Nova | Lkš. | Bėržupis II | 1 | | Jiesia | Grl., Pajiesys | Bėržupis III | 1 | ř. | Noreikupė | Jnk., Beržupiai | Blužupis | 1 | ř. | Šešupė | Snt., Juškakaimis | Braukrytupis | 1 | | | Šk. | Brazamōškas | 2 | | | KzR., Jūrė | Brazamāškas? Bredeikis | 2 | | | | Viz Brideikis 223 Lentelės tęsinys 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Brideikis 2 př. Širvinta I Alvt., Kaukakalnis Bričiškis 1 Viz Gričiškis Briedupis 1 Siesartis Šk. Briedupys 3a Viz Briedupis Brōkinis 1 př. Kokė Skrd. Burčiokinė 2 př. Šešupė Klvr., Kumečiai Burliokinė 2 př. Pilvė ĄŽB., Ožnugariai Burliōkupis 1 přít. Nova Grš. Cedra 4 př. Šešupė Lbv. Čerābūdis 1 Siesartis Lkš., Liepalotai Čiunčius 2 Vv. Dainupis 1 přít. Bartupė Grl., Padainupys Daubà 4 př. Širvinta I Alvt., Mažućiai Didupis 1 př. Nova ŽVt., Žėgliai Didžgrabė 1 Viz Kalnorė Didžupis 1 př. Pilvė Vv., Belevičiai Dielupis 1 Penta I Snt., Starkai Dótamas 1 přít. Širvinta I Grž., Dotamai Dōvinė 1 přít. Šešupė Ldvn., Padovinys Drebulinė 2 přít. Pilvė KzR. Duburys 3b Gž., Dapkiškiai Dūdiškis 1 Dovinè Kps., Netičkampis Eglinis 2 Ig., Mergašilis Taria Aglinis Eglinis 2 Brt., Vartai Eglupis I 1 přít. Šešupė Slv., Žiūriai Eglupis II KzR., Eglupis Eglupys 3b př. Širvinta I Pjv., Eglupiai Ežerėlis 2 př. Nova Jnk., Vinkšnupiai Ežupis 1 Siesartis Sk., M. Gotlybiškiai Garāntupis 1 Siesartis Snt., Juškakaimis Garūupelis 1 př. Šešupė Kps., Kumelionys Gazdà 4 př. Kirsna Klvr., Gazdai Gėčupis 1 přít. Jotija Sdr., Gėčiai Gėdupelis 1 Orija I Šk., Kerutiškė Gėdup̀is 1 přít. Šešupė Slv., Žiūriai Gėdupys 3b Viz Gedupis Geležynupis 1 Rausvė I Plv., Paurausiai Geležupis 2 př. Nova Būbl., Bliükiškiai Gylė ĄŽB., Mikolavos mš. Girmuo 3a Viz Girmuony s Girmuony s 3a přít. Jiesia Iš., Pagirmuonys Girnupėlis 2 Viz Girnupis Girnupis 1 př. Višakis Bgt., Girnupiai Gyvūpis 1 Snt., Kuodžiai Gorėika 1 Jūrė KzR., Kazliškiai Říká se také: Gorija, Gorupis Graižė 2 př. Jiesia Skrd., Graižbūdė Graižėlis 2 př. Eglupys Kbr., Kybeikiai Graužė 1 př. Šešupė Lbv., Skaiščiai Při jezeře Grauželis Graužupis 1 Pjv., Stolaukis Gražupis 2 Graž., Gražupiai 224 Lentelės tęsinys 1 2 3 4 5 6 Gričiškis 1 Raisupelis Įgl., Raisupiai Lk by mohlo být také Gričiškis Gudėupis 1 Graž., Gudeliai Gūdupėlis 1 Ldvn., Gudupiai Gulbinas I 3b k. Šešupė Plv., Gulbiniškiai Gulbinas II 3b k. Sūduonia Ldvn., Gulbiniškiai Yglė 2 d. Šlavanta ústí Kvůli y srov. Igliauka, Igliškėliai Jevónis I 1 k. Zanyla Pjv. Jevónis II 1 d. Šešupė Kps. Jiesia 4 k. Nemunas Grl. Jiesiūkė 2 Jiesia Šil., Šiurupys Jotija 4,3b d. Šešupė Kdl. Jōtupis I 1 Jotija Gl. Jōtupis II 1 k. Orija Šk., Zajošiai Jūdrė 2,4 k. Višakis VšR., Runkiai Judréika 1 k. Jūrė VšR., Kajackai Judriūkė 2 Viz Judreika Juodupė I 1,3a k. Šešupė Nm., Puodiškiai Juodupė II 1 Šeimena Kbr., Kurmiškiai Juodupė III 1 Jiesia Šil., Pajuodupis Juodupė IV 1 Balsė Kps., Balsupiai Juodupėlis I 1 Skarupis VšR. Juodupėlis II 1 Nendrupis Graž. Juodupis I 1 d. Siesartis Slv., Juodupėnai Juodupis II 1 d. Jotija Gl., Albertiskiai Juodupis III 1 Orija I Lkš., Būdv iečiai Juodupis IV 1 Rausvė I Plv., Baziliai Juodupis V 1 Brt., Ožkabaliai Jūrė 1 k. Višakis KzR., Jūrė Jūrgupis 1 k. Siesartis Lkš., Jurbūdžiai Jurgupys 3a Viz Jurgupis Kalkūtis 1 Šelmenta Lbv., Kovai Kalnōrė 2 Sk riaudupė Gs. Z dokončujícího vysychání Pracapolės jezera. Karalių upėlis Gdl., Miknoniai Karč(i)upis 1 d. Nova Jnk., Karčrūdė Karklė 2 d. Liepūna Pjv., Karklupėnai Kaŕklupė 1 Viz Karklė Karpōčius 2 d. Šėdyga Jnk., Bažnytgiris Kastinė 2 Paežerių ež. Alvt., Vaičlaukis Iš Širvintos I Kaušupis 1 Vandupė Br. Kavoliškė 1 Kps., Meškučiai Keklaitis 1 Jiesia Iš., Pajiesys Keklys 2 k. Rudė I Vv., Grabava V LKRŽ je chybně psáno Kelkys Kėkštupis 1 d. Nova Grš., Bliuviškiai Kelnorė 3a Viz Kalnorė Kermušynas 1 Lašaša Šil., Naujasodis Kermušinis 2 Valčiūva I Kps., Beraginė Kiaūlyčia 1,2 k. Bambena Krsn. 15. Kalbotyros klausimai VI. 225 Pokračování tabulky 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Kiauliškė | 1 | d. | Jiesia | Šil., Pakiauliškis Kiaulupė I | 1 | d. | Višakis | Br., Možūrai Kiaulupė II | 1 | d. | Aukspirta I | St., Joniškiai Kiaulupė III | 1 | k. | Alksnė I | Alk. Kiūpelis | 1 | d. | Laikštė | Kps., Adomiškė Kirsna | 4 | d. | Šešupė | Klvr., Rdm. Kytrupis | 1 | | Vilkupis I | Lks., Pūstauniškiai Klampupis I | 1 | k. | Višakis | Bgt., Klampupiai Klampupis II | 1 | | Šeimena | Kbr., Lauckaimis Klampupis III | 1 | | Milupė | Br. Kliodžiupelis | | | | Kt., Rakauskai Kliokynė | 2 | | Višakis | KzR., Skindeliškė Klūsgiris | 1 | | Jūrė | KzR., Muraškynė Kokė | 2 | d. | Vabalkšnė | Vv., Gudeliai Kregždantė | 2 | d. | Jotija | Gl., Žygenai Kreidupis | 1 | k. | Viemuonia | Vv., Lizdeikiai Kreivupis | 1 | | | Ldvn., Varnupiai | Kreivupis? Kreivupelis | | | | | Viz Kreivupis Krioklyš I | 2 | d. | Višakis | Plv. Krioklyš II | 2 | d. | Šešupė | Žal. Kriokupis | 1 | | | | Viz Kriokupys Kriokupys | 3b | d. | Siesartis | Lkš., Kupriai Kryžupėlis | 1 | | Orija I | Šk., Melninkai Krosna | 4 | d. | Kiaulyčia | Krsp. Kumė | 4 | k. | Jiesia | Grl., Pagiriai Kumėlduobė | 1 | | Širvinta I | Graž., Duonelaičiai Kumėlupis | 1 | | Nova | Jnk., Šunkariai Kumpupaitis | 1 | k. | Orija I | Šk., Kumpupiai Kunigupis I | 1 | d. | Širvinta I | Kbr., Bijotai Kunigupis II | 1 | k. | Pilvė | Vv., Pažėrai Kūnupis | 1 | | | | Viz Kunigupis II Kužupelis | 1 | d. | Šešupė | Ss., Kuzai Kvėsupis | 1 | k. | Višakis | VšR., Garan kščiai Laikštė | 2 | d. | Šešupė | Kps., Adomiškė Lanč kava | | | Jūrė | KzR., Kazliškiai Lankupà | 3b | k. | Širvinta I | Graž. Lankupelis | 1 | | | Gl. Lašaša | 3b | d. | Jiesia | Šil., Ingavangis Lauk būdis | 1 | | Vilkauj a | Vlkv. Laukščiotas | 1 | | Jiesia | Šil., Palaukščiotis Lazda | | | | (Staré dokumenty) | Viz Lazdija Lazdija | | | | Lzd. (rš.) | Viz Raišupis Leikupis | 1 | | Noreikupė | Jnk., Rūda Leimantas | 1 | | | Brt., Skerpėjai Lėlupis | 1 | | Orija I | Šk., Emiliava Lembūdukas | 2 | | Siesartis | Šk., Lembūdžiai Lendrynupis | 1 | | Siesartis | Šk., Baltkojai Lėnkupis I | 1 | | Milupė | Br. Lėnkupis II | 2 | | | | Viz Lenkupys Lenkupyš | 3a | d. | Siesartis | Lkš. Lėvas | 4 | | | Būbl., Gudačiai 226 Lentelės tęsinys 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Liaūšupis | 1 | k. | Jotija | Kāl., Liausiai Lydimas | | | | KzR., Sena Rūda Lieponà | 2 | k. | Širvinta I | Kbr. Lygė | 1 | | | AžB. Lōpė | 1 | d. | Vabal kšnė | Ss., Subačiškė Maišys | 4 | k. | Jiesia | Grl., Rinkūnai Maňkupis | 1 | | Jotija | Gl., Jotyškiai Maršalkupis | 1 | | | Vv., Pažėrai Martišiškė | 1 | | Jotija | Plk., Martišiškiai Malá Aukspirta | | d. | Aukspirta I | Snt., Valakbūdžiai Mėlynbalis | 1 | | Jotija | Šk., Bedaliai Menčtrakis | 1 | | Jiesia | Ig., Menčtrakis Mėn kupė | 1 | k. | Šešupė | Klvr., Menkupiai Potůček Mėnkupiai Viz Menkupė Mergupelis | 1 | | Širvinta I | Alyt., Jnkl. Mergupis I | 1 | ves. | Šešupė | Plv., Sausbaliai Mergupis II | 1 | prav. | Šešupė | Būbl., Meistai Mergupis III | 1 | | jezero Paežeriai | Alvt., Patunkiškiai Mergūtrakė | 1 | ves. | Gazda | Klvr., Mergutrakis Srov. jezero Mergūtrakio, Pns. Meška upis | 1 Viz Meškupis Meškinė | 2 | ves. | Pilvė | Vv. Meškinis | 2 | | Orija I | Plk., Meškinė Meškupis | 1 | ves. | Jūrė | KzR., Trakiškė Meškupys | 3b | | Aukspirta I | Snt., Kiaulupiai Mielaišupis | 1 | | | Šil. Miesbalė | 1 | | | Gž., Bardauskai Milupė | 1 | pravý přítok | Šešupė | Br., Žardeliai Myžupis | 1 | levý přítok | Tamošupis | Grš., Patamošupiai Mockavėlė | 2 | | Kirsna | Klvr., Mockava Mōckupis I | 1 | | Siesartis | Lkš., Girniai Mōckupis II | 1 | | Seimena | Kt., Mockabūdžiai Mōckupis III | 1 | pravý přítok | Nopait ys | Žvr., Mockupiai Mōckupis IV | 1 | pravý přítok | Nova | Snt., Mockupiai Mōlbedis | 1 | | Juodupė I | Žal. Mōlė | 1 | | | AžB. Mōlynė | 2 Viz Molė Molupys | 3a | | | Brt., Moliniškiai Muštinis | 2 | | Orija I | Šk., Ašmučiai Naušupė | 1 | | Dovinė | Igl., Panausupys Naušupelis Viz Naušupė Nendrupis | 1 | | | Graž., Duonelaičiai Nėnupė | 1 | potok | Šešupė | Grš., Panenupiai Niūkas | 2 | | Višakis | VšR., Braziūkai Nōpaitis | 1 Viz Nopai tys Nopait ys | 3b | vesnice | Nova | Būbl. Noreikupė | 1 | potok | Višakis | Jnk., Būda Nóva | 1 | potok | Šešupė | Grš. Nōvaraistis | 1 | | | Jnk., Kury nė Pramen Novy 227 Lentelės tęsinys 1 2 3 4 5 6 Nõvė Viz Nova Novėlė 2 Nova Griš., Sėdvyga[i] Obelūpis 2 Širvinta I Alvt., Obelupiai Orija I 4,3b k. Jotija Šk., Ašmučiai Orija II 2 k. Gazda Klv. Overupelis 1 Z jezera Orija Viz Voverupelis Ožkupis 1 Viz Ožkupys Ožkupỹs 3a Lenkupys Lkš., Peleniai Ožupelis 1 d. Šlavanta Igl., Šventragis Ožupis I 1 k. Jiesia Šil., Mieldažiškė Ožupis II 1 Kregždantė Kdl., Karališkiai Pabališkis 2 Ss., Molupis Pagraužys 3b Prūdų upelis Graž., Graužiniai Paikis 1 d. Rausvė I Gž., Paikiai Potok Palačiai Ūt. Pašodgiris 1 KzR., Marackai Pašiekštupis 1 Vv., Pašiekštupis Potůček Paukštyniai AŽB. horní tok Vabalkšnė (viz) Pavobelkė Pečiškas 2 Nova Jnk., Šunkariai Peisė d. Liepona Pjv. (rš.) Pentà I 4 d. Nova Grš., Pentiškiai Pentà II, III 4 d. Penta I Snt. Dva potoky; jsou i další. Srov. Pentutė. Zde je -dlė žemaitská přípona Pentalė d. Penta II Kad. Pentinupis 1 VĮkv. Pentutė 2 d. Penta II Lkš., Svediškiai Kad. a Pentalė Průkop 1 Šešupė Plv. Plg. Peisė Pesà 4 Pjv. Pilvė 1 d. Šešupė Plv. Pjaūnis 4 k. Nova Būbl., Užpjauniai Louka s vyschlým potokem Plaušinė 2 k. Pilvė Vv. Plaūtupis 1 Siesartis Snt., Juškakaimis AŽB. Plavas Srov. obecné slovo plova Plūnupelis 1 Dotamas Graž., Karpiejai Plynupis 1 Nm., Jančiai Pokis Kt., Žydroniai Paikis? Poškupis d. Nova Gts. (Kad.) Prančkupi I 1 Šešupė Plv., Jurkšai Prančkupi II 1 Jotija Plk. Preikšupis 1 d. Šešupė Žal. Priešgìnis 1 Zvr., Pieciškiai Prūdbalis 1 Šešupė Ldvn., Baraginė Prūdupelis I 1 Širvinta I Alvt., Šeštiniai 228 Lentelės tęsinys 1 2 3 4 5 6 Průdupeľis II 1 Viemuonia Vv., Kalveliškiai Říčka Prūdų Šešupė Graž. Pūknupis 1 Jotija Kdl., Pūkniai Pūrupis 1 Blusupis Snt., Šilgalai Pūrvė 2 přítok Siesartis Snt., Šilgalai Pūstežeris 1 Graž., Dotamai Pūstingiris 1 Jūrė Grš., Antabūdis Ragašūpis 1 Nemupė KzR., Kazliškiai Raišupė Kad. Viz Raišupelis Raišupelis 1 Valčiūva Igl., Raišupiai Raišupis 1 jezero Rimečio Lzd. horní tok Kirsny Raudenyčia 1 z jezera Raudenis Raudōnupis 1 přítok Graižė Sil., Raudonupis Raušvė I 2 levý přítok Šešupė Plv., Gž. Raušvė II 2 levý přítok Širvinta I Vrb. Reketija 2 přítok Šelmenta Lbv., Reketija z jezera Reketija Rytupis 1 Šešupė Kps., Ašmonai Rytupėlis 2 Viz Rytupis Rõgupis I 1 př. Nova Grš. Rõgupis II 1 př. Penta I Grš., Pentiškiai Rõgupis III 1 př. Penta I Lkš., Bartkai Rūdė I 2 lev. Jiesia Grl., Pajiesys Rūdė II 2 Smn., Drinkiškiai Rūdýnas 1 Šešupė Kps., Kuktiškiai Rudiškis 2 Kps., Narteliai Rūdupelis 1 Šil., Rūda Rudupis 1 Jotija Sdr., Iltrakai Rūdūpis I 1 Siesartis Lkš., Milakiškiai Rūdūpis II 1 Jiesia Šil., Raudonupis Rūdūpis III 1 př. Pilvė KzR., S. Rūda Rūškynas 1 Nova Jnk., Šunkariai Sakalūpis 2 Brt., Šilbaliai Samanūpis 2 pravý přítok Siesartisu, Lkš., Kerai Sąnaša 3a levý přítok Jiesie, Grl., Ireniškiai Santakà 3b levý přítok Sasny, Igl. Sasna 4 pravý přítok Šešupė Ss. Taria a Sesnà Sabinė 2, Žvikinė, Lkš., Sabinė Savinė 2 Viz Sabinė Senaširvintė 1 Viz Širvinta I Senaširvintis 1 Viz Senaširvintė Senaupė 1 pravý přítok Amalvė, Dkš. Říkají jí také Senukė Senplivis 1 KzR., Griešiai Staré rameno Pilvė Sėnšešupė 1 pravý přítok Šešupė, Plv., Gulbiniškiai Ústí Gulbina I Říkají Sénčiašupė Sėnšešupis 1 Br., Miknaičiai Staré koryto Šešupė Senukė 2 Viz Senaupė Sėnupė I 1 pravý přítok Širvinta I, Kbr., Stanaičiai Sėnupė II 1 Klvr., Lakinskai Sėnupis 1 Jūrė KzR. Sesnà 4 Viz Sasna Siesartis,-jės 3a př. Šešupė Šk., Snt. 229 Lentelės tęsinys 1 2 3 4 5 6 Litva AžB. Skaistis 1 ves. Graužė Luv., Skaičiai Srov. Skaisteliai dvě jezera Klvr. Skaudupelis 1 jezero Kalnynų Gdl., Skardupiai Skaudupis I 1 Siesartis Šk., Skardupiai Skaudupis II 1 př. Nopaitis Būbl., Užpjauniai Skalupis 1 př. Višakis Vš., Paskarlupiai Skerdupis 1 ves. Jiesia Vv., Skerdupiai Skersinis 2 př. Rogupis I Grš. Skėrsravis 1 Lbv., Lediškiai Skirstupelis 1 Orija I Šk., Švarpliai Skriaudupelis I 1 jezero Amalvo Dkš. Skriaudupelis II 1 Skrd. Skriaudupelis III 1 Viz Skriaudupis II Skriaudupė 1 ves. Šešupė Gs. Skriaudupis I 1 př. Šešupė KzR., Nedėberžis Skriaudupis II 1 př. Šešupė Kps., Domeikai Skriaudūtis 2 př. Laikštė Kps., Adomiškės Skriaudutėlis 2 Viz Skriaudūtis Skrynupis I 1 Nova Grš., Skrynupiai Skrynupis II 1 př. Šlavanta Šil., Skrynupis Slavika 2 př. Šešupė Slv. Slavikupis 1 Viz Slavika Smailiūtis 2 Pjv., Šakiai Přípona -ūtis je vzácná Šorupis 1 Lenkupys Lkš., Akėčiai Sparvinupis 2 ves. Nova Grš., Sparviniai Spernia 4 jezero Simnas Smn. Horní tok Bambena Stirninė 2 Jnk., Pakalniškiai Strazdupis 1 Lenkupys Lkš., Akėčiai Potůček Strepetinės Všt., Žirgėnai Striaunė 2 ves. Vyčius Grl., Vainatrakis Striungiabrūzis 1 Pjv., Šakiai Strūmbagalvė 1 Rdm., Strumbagalvė (Bg.) Stumbrinė 1 ves. Kiaulyčia Krsn., Pėdiškiai Sūduonia 4 ves. Šešupė Ldvn. Sūduonė 2 Viz Sūduonia Sūrinis 1 Všt. Sūrmiškis 1 Pjv., Trilaukis Sūrusis Lbv., Klinavas Svirnupelis Judrė VšR., Agurkiškė Šakiškis 2 př. Paikis Gž., Dabravolė I Šaltinbalis 1 AžB., Mikolavos les. Šaltinis I 2 KzR., Senaižiškė Šaltinis II 2 Jiesia Šil., Sarginė Šáltupis I 1 Seimena VIkv., Pustapėdžiai Šáltupis II 2 Šešupė Žal. Šarkyčia 1 př. Šešupė Lbv., Salapera(u)gis Z Šarkaičio jezera Sedvyga 2 př. Nova Grš., Sedvy(g)ai 230 Pokračování tabulky 1 2 3 4 5 6 Seimenà 3b př. Širvinta I VĮkv., Pašeimeniai Selmentà 4 př. Šešupė Lbv. Srov. jezero Selmentas Šernupis I 1 Tamošupis Jnk., Balgudžiai Šernupis II 1 Kt., Valavičiai Šešupė 2 ves. Nemunas Šešupėlis 2 Lbv., Aguonėlis Šiekštupis 1 př. Milupė Br., Skardupis Sikupis I 1 př. Šešupė Būbl., Matarna i Sikupis II 1 ves. Nova Žvr., Žėgliai Je jich i více Šilupė I 1 ves. Nova Jnk., Užarai Šilupė II 1 př. Sėdyga Lkš., Peleniai Šilupė III 2 pravý přítok Liepony Kbr., Kybeikiai Širvinta I 3b levý přítok Šešupė Kbr. Širvinta II 3b levý přítok Seimena Žal., Biliūnai Širvinta III 3b AžB., Mikolavos mė. Šulė 4 levý přítok Aisty Brt. Šlapakšnà 4 levý přítok Jiesii Grl., Ilgakiemis Šlavantà 3b jezero Amalvo Igl., Šlavančiai Šlavantė 2 Viz Šlavanta Švedupelis 1 Viz Švedupys Švedupys 3b pravý přítok Šešupė Būbl., Gluobiai Šventupė 1 pravý přítok Jiesii Iš. Šventupis 1 Jnk., Ardzijauskai Tamošupis 1 levý přítok Novy Jnk., Patamošupiai Tiltupis 1 Nova Žvr., Žėgliai Tridūnių upėlis Graž., Duoniškiai Trydupis 1 pravý přítok Nenupė Grš., Leliokiškė Je jich více Trumpūkas 2 př. Judrė KzR., Runkiai Tūrp(is) 1 Viz Tūrupis Tūrupis 1 př. Suduonia Ldvn., Tūrupis Tūtupis 1 př. Šešupė Kdl., Žiūriai Ūdrupis 1 Viz Ūdrupys Ūdrupys 3a Šešupė Ldvn., Ąžuolynas Ūsio upėlis Asinis Ss., Pentupiai Ūosupelis 1 levý přítok Šešupė Kps., Uosupis Utelinka 1 Ss., Utalinka (Utalina) Srov. Utelyne Kad. Ūžupis 1 Pjv., Būdvietčiai Vabal(k)šnė 2 levý přítok Pilvė ĄžB. Srov. Vabal(k)šnė-Pavobelkė Kad. Vailiškas 1 Žal. Tak se nazývá Širvinta II u vesnice Vailiškiai Vaiponė 2 Viz Vaiponia Vaiponia 4 levý přítok Gazda Klvr., Vaiponiškiai Vaitiekupis 1 př. Aukspirta I Snt., Vaitiekupiai Vaitupė 1 př. Vandupė Grš., Kubiliškė Vaitupis 1 Viz Vaitupė Valčiuvà I 3b ves. Sasna Ss., Tautkaičiai Valčiuvà II 3b ves. Šešupė Igl., Kuktai Valkupis 1 ves. Lenkupys Lkš., Zypliabūdis Vandupė 1 ves. Šešupė Br. 231 Lentelės tęsinys 1 2 3 4 5 6 Varliaupis 1 Pjv., Ėglupiai Varnupelis 1 lev. Dovinė Ldvn., Varnupis Vasakytė 1 Slavanta Ss., Pavasakė Srovnej Kad. Vasakė Vasakūtė 2 Viz Vasakytę Velniadaubė 1 Širvinta I Alvt., Dailučiai Velnupis 1 ves. Šešupė Köl., Slv. Vėmbrė 2 lev. Seimena VIkv., Pavembriai Vešnė 2 lev. Širvinta I Alvitas, Versnupiai Versnupė 2 Viz Versnė Vėrupis 1 ves. Višakis KzR., Bagauskai Vėžupis I 2 ves. Rausvė I Kt., Navininkai Vėžupis II 1 ves. Milupė Žvr., Pavengrūpiai Vyčius 4,2 ves. Jiesia Grl., Margininkai Viemuonė 2 Viz Viemuonia Viemuonia 3a lev. Jiesia Skrd. Vijūnupis 1 ves. Širvinta I Kbr., Slibinai Vikšrupis 1 Orija I Šk., Prūseliai Vilkaujā I 3b ves. Seimena VIkv. Vilkaujā II 3b ves. Seimena VIkv., D. Selviai Protéká kolem železniční stanice Vilkabalė 1 Juodupė I Žal. Vilktinis 2 lev. Penta III Snt., Pavilktiniai Vilkupis I 1 lev. Siesartis Lkš., Vilkupis Vilkupis II 1 lev. Penta I Grš., Pentiškiai Vilkupis III 1 Silupė II Ikš., Akėčiai Vilkupis IV 1 lev. Seimena Žal., Vilkupiai Vilkupys 3b Viz Vilkupis IV Vingelupis Snt., Kiaunupiai Vingrė lev. Šešupė Kad. Srovnej Vingrupis Vingrupis I 1 ves. Seimena Žal., Vilkupiai Vingrupis II 1 ves. Milupė Žvr., Pavingrupis Taria a Vengrūpis, Pavengrūpiai Vinkšnupys 3a lev. Nova Jnk., Vinkšnupiai Viršrūdė 1 Višakis KzR., Kardokai Višakis 1 ves. Šešupė VšR. Višakūtis (2) Plv., Jurkšai Vyžupis 1 lev. Šešupė Klvr., Akmenynai Voverupelis 1 Sasna Ss., Barsukinė Taria Overupelis: overė Zalburgis 1 Nova Grš., Mureikai Zanyla 2 lev. Širvinta I Pjv., Kletkininkai Zebrys 4 Slavanta Gdl., Skėšbalai Zomč(ia)upelis 1 Jiesia Igl., Zomčinė Žagarinis 2 Brt., Daukšaičiai Žarstėlė 2 ves. Jiesia Šil. Srovnej Zorstrata Kad. Žąsinukas 2 Ančiupis Šil., Liepalotas Želsvėlė 2 ves. Šešupė Ldvn., Paželsviai Žydgrabė 1 Šešupė Kps. Žilupis 1 Rausvė I Gž. Žiogas ves. Bartupė Kad. Žiogys 4 VIkv., Kisiniškiai 232 Lentelės tęsinys 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 Žolupis | 1 | | Lenkupys | Lkš., Akėčiai Žvikine | 1 | lev. | Siesartis | Lkš., Žvikinei Žvirblupis | 1 | | Višakis | Jnk., Karališkė Žvirgždė | 2 | lev. | Šešupė | Šn., Bebrininkai Žvirgždukas | 2 | lev. | Žvirgždė | Šn., Oželiai ZKRATKY Alk. — Alksnėnai, okres Vilkaviškis.30 Alvt. — Alvitas, okres Vilkaviškis. ĄžB. — Ąžuolų Būda, okres Kazlų Rūda. Bg. — K. Būga. Bgt. — Bagotoji, okres Kazlų Rūda. Br. — Barzdai, okres Vilkaviškis. Brt. — Bartninkai, okres Vilkaviškis. Būbl. — Būbleliai, okres Šakiai. d. — pravý, pravá. Dkš. — Daukšiai, okres Kapsukas. dv. — bývalý dvůr. ež. — jezero. Gdl. — Gudeliai, okres Prienai. Gl. — Gelgaudiškis, okres Šakiai. Graž. — Gražiškiai, okres Vilkaviškis. Grl. — Garliava, Kaunaský okres. Grš. — Griškabūdis, Šakiai. Gs. — Geistarai (Didvyžiai), Vilkaviškis. Ig. — Igliauka, Kapsukas. Igl. — Igliškėliai, Kapsukas. Iš. — Išlaužas, Prienai. Jnk. — Jankai, Kazlų Rūda. k. — levý, levá. Kad. — Katastr litevských řek, díl 1, Vilnius, 1959. Kbr. — Kybartai, Vilkaviškis. Kdl. — Kiduliai, Šakiai. Klvr. — Kalvarija. km. — ves. Kps. — Kapsukas (Marijampolė). Krsn. — Krosna. Kt. — Keturvalakiai, Vilkaviškis. KzR. — Kazlų Rūda. Lbv. — Liubavas, Kalvarijos. Ldvn. — Liudvinavas, Kapsuko. Lkš. — Lukšiai, okres Šakiai. Lzd. — Lazdijai. mš. — les. Nm. — Kudirkos Naumiestis, okres Šakiai. Pjv. — Pajevonys, okres Vilkaviškis. Plk. — Plokščiai, okres Šakiai. Plv. — Pilviškiai, okres Vilkaviškis. pvd. — příjmení. 30 Dále se tato zkratka v seznamu zkratek již neuvádí. 233 Ras. — Rasiai, okres Kalvarija. Rdm. — Rudamina, okres Lazdijai. Iš. — písemné prameny. Pns. — Punsk (Polská lidová republika). Sdr. — Sudargas, okres Šakiai. Skrd. — Skriaudžiai, okres Kazlų Rūda. Škv. — Slavikai, okres Šakiai. Smn. — Simnas, okres Alytus. Snt. — Sintautai, okres Šakiai. Ss. — Sasnava, okres Kapsukas. Šil. — Šilavotas, okres Prienai. Šk. — Šakiai. Šn. — Šunskai, okres Kapsukas. t. — vyslovuje, nářečně. Ūt. — Naujoji Ūta, okres Prienai. VIkv. — Vilkaviškis. Vrb. — Virbalis, okres Vilkaviškis. VšR. — Višakio Rūda, okres Kazlų Rūda. Všt. — Vištytis, okres Vilkaviškis. Vv. — Veiveriai, okres Kazlų Rūda. Žal. — Žalioji, okres Vilkaviškis. ŽD — P. Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941. Žvr. — Žvirgždaičiai, okres Šakiai. PŘÍTOKY ŘEK ŠEŠUPĖ A JIESIA I. SENKUS Shrnutí Článek se skládá ze dvou částí: I. přehledu názvů z hlediska jazykovědy, II. slovníčku názvů řek a potoků v povodí Šešupy a Jesji. V první části je podán systematický přehled nejdůležitějších názvů řek a potoků v povodí Šešupy a Jesji z hlediska jazykovědy. Nejstarší a nejzajímavější názvy jsou následující: Aista, Gazda, Jotija, Jūrė, Keklys, Kirsna, Nova, Orija, Penta, Pilvė, Sasna, Siesartis, Sūduonia, Šeimena, Vilkauja a další. Například kořen Siesartis se srovnává se staroindickým sisarti „teče, běží“, Kirsna se staropruským slovem kirsnan „černý“. Je třeba poznamenat, že kořeny a přípony názvů řek v povodí Šešupy a Jesji jsou až na velmi málo výjimek litevské nebo baltské. Ve slovníčku je uvedeno více než 400 názvů řek, z nichž přibližně 350 má různé kořeny.