LIETUVIŲ KALBOS LEKSIKOS RAIDA

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

NÁZVY JEZER¹

B. SAVUKYNAS

E – G

Egl-ežeris (|| Jasiūnų ežeras) Švenčionys, ves Teberiškės, srov. Egl-ynas jezero Moletai, Egl-upis ř. 1. Skuodas 2. Vaškai; lot. Eglu ezers EnLV I 265: litev. eglė „smrk“ + ežeras „jezero“, srov. také z hlediska sémantiky Klėv-žeris (<*Klėv-ežeris) Semeliškės.

Eglynas Moletai, ves Čiulėnų: litev. eglynas „smrkový les“; srov. také Ąžuolynas jezero Kaišiadorys.

Egl-inis (zkr. Aglinis) Obeliai, ves Trumponių, viz Eglėžeris, příp. -inja-, srov. Egl-inis.

Egl-inis Smalvos, ves Vyšniškės: litev. ėglis, ėglius „jalovec obecný“ + příp. -inja-; k sémantice a tvoření srov. také Ąžuol-inis jezero Degučiai, Berž-inis jezero Kaltanėnai, pr. Bers-in ves GerON 19.

Eglis Semeliškės, ves Kozelkiškių II: litev. ėglis „jalovec obecný“, srov. také Eglius jezero Dusetos.

Eglius Dusetos, ves Jasų: litev. ėglius „jalovec obecný“, srov. také Eglis jezero Semeliškės.

Egl-iokas || Egl-iukas Dusetos, ves Jasų < Eglius (viz) + příp. -joka- || -juka-; toponymické zdrobnělé jméno.

Eig-ūtis Antazavė, ves Ajočių, srov. lot. Eig-uts osobní jméno a příjmení EnLV I: litev. osobní jméno Eigỹs + + příp. -utja-; jméno s posesivním či memoriálním významem.

jezero Eikiniskio || jezero Baldūnų < Eikiniskis ves, Baldūnai ves. Juodupė.

Elmis Anykščiai, ves Elmiškio, srov. Elmė ř. tamtéž; lot. Elmij EnLV I; srov. také litev. Alm-enas (viz) jezero Linkmenys, Alm-uonė ř. Kraupiškas: (baltský kořen elm- (alm-): litev. almėti, elmėti „pomalu prosakovat, nepřetržitě téci, kapat, běžet, hnisat“, almynė „bláto, bahno“ LKŽ I 88, II, 815; viz také Hr AF 35².

Elzbietė Tirkšliai, ves Voverių:?

¹Články vykládající názvy jezer začínající písmeny A, B, Č a D viz „Lietuvių kalbotyros klausimai“, III, s. 289 a násl. (obsahuje úvodní poznámky a zkratky), IV, s. 219 a násl. a V, s. 191 a násl.

Lokalizace názvů je v tomto článku uváděna nikoli podle okresů, nýbrž podle nejbližších větších sídel, jak je tomu v „Lietuvos TSR upių ir ežerų vardyne“, Vilnius, 1963 (zkratka UEV).

² Kr AF – Hans Krahe, Unsere ältesten Flussnamen, Wiesbaden, 1964.

183

Enčias Vadokliai, ves Sodeliškiai, srov.; lotyš. Enčia ř. tamtéž; lotyš. Eñtes vs. EnLV I 274; srov. také lotyš. Añtes (?) EnLV I, litev. Antė ř. Rietavas, Ančia ř. Kapčiamiestis; ent- je ve vztahu k ant- jako elm- k alm- (viz Elmis); etymologii viz Ančia.

Endriuškāičių jezero <Endriuškāičiai ves Alsėdžiai.

Erzv-ėtas || Erzv-ētai (též Arzvėtas || Arzvėtai) Tverečius, ves Erzvėtas, Erzv-ėta ř. tamtéž, srov. Erž-vilkai ř. Eržvilkas; lotyš. Erži vs. EnLV I 276, Arž-uga ř. tamtéž 43; prus. Arse ř. (*Aržė) GerON 11 (k erž-/arž- srov. elm-/alm-, viz Elmis), srov. také prus. Arga GerON 11; baltské střídání velárního a palatálního g/ž (srov. érgti, argōti/aržōti); hydronymický kořen erz- je zde pravděpodobně nářeční variantou baltského kořene arž-/erž-, nejspíše reliktem nářečí blízkého sélům (nebo latgalům?); balt. arg-/erg-/arž-/erž-: ide. *arg- „zářivý, ženský“; stind. árjunah „světlý, bílý“; ř. ἀργός „bílý“, viz též Hr ĀF 53; jako sekundární baltská odvozená slova tohoto kořene srov. litev. érgti, argōti, aržōti, utvořená podle stejného sémantického modelu jako bálnas „bílý“ → balnōti „trhat, rýt“; sufix -ėta-, srov. jezero Sīrv-ėtas u Mielagėnai, viz SkŽD 341.

Ežeras || Ešer-aitis Linkmenys, ves Vaišniūnai, srov. lotyš. Aser-itis EnLV I 43: litev. ešeras, ešerys „Perca fluviatilis“; sufix -aitja-.

Ešerėlis Pabiržė, viz Ešeras; sufix -ėlja-.

Ešerinė 1. Kurtuvėnai 2. Nemenčinė 3. Raudondvaris, ves Didvyriai, viz Ešeras; sufix -inė.

Ešer-in-ėlis Veisiejai, ves Babrai, viz Ešeras; sufix -inja- + -ėlJa-.

Ešerinės jezero Šilutė, městys Varšėdžiai, viz Ešerinė; nejspíše genitiv názvu.

Ešer-inis 1. Alsėdžiai 2. Antalieptė, ves Indučiai 3. Daugai, ves Daškonys 4. Degučiai, ves Subatiškiai 5. Dubingiai 6. Kuktiškės, ves Budriškiai 7. Kuktiškės, ves Motviškiai 8. Kurtuvėnai, ves Pašvinė 9. Linkmenys, osada Sidabrinė 10. Merkinė, ves Samūniškiai 11. Molėtai, les Čiulai 12. Molėtai, les Stirniai 13. Onuškis, ves Jurgionys 14. Onuškis, ves Utos 15. Panemunėlis, ves Meldeikiai 16. Rudnia, ves Krokšlys 17. Rudnia, ves Lynežeris 18. Rumšiškės, ves Pieneliai 19. dvě jezera Salakas, ves Pošerinė 20. Sejny LLR 21. Skapiškis 22. Svėdasai, ves Slėpiškiai 23. Švenčionėliai, ves Mielagėnai 24. Tauragnai, les Ažvinčiai 25. Varėna, ves Glūkas 26. Vievis, ves Ešerinė; viz Ešeras; sufix -inja-.

Ešer-in-iukas Kuktiškės, ves Obelynė, viz Ešerinis 7 + sufix -juka-; toponymické deminutivum.

Ešerin-ūkas Rudnia, ves Lynežeris, viz Ešerinis 18 + sufix -uka-; toponymické deminutivum.

Ežerai několik jezírek Pagėgiai, ves Vielaičiai: litev. ežerai (nom. pl.).

Ežerāitis 1. Eišiškės, oblast Čebatoriai 2. Riešė, ves Ežeraičiai 3. Tauragė 4. Varėna, ves Bižai: litev. ežerāitis „malé jezero“.

Ežerālis 1. Palanga 2. Plateliai: žemait. ežerālis „malé, nepatrné jezero“.

Ežeras 1. Pampėnai, ves Sereikonys 2. Pampėnai, ves Stebeikiai 3. A. Panemunė, ves Šlienava 4. Panevėžys, ves Pakuodžiupiai 5. Priekulė, ves Vilkmedžiai; srov. lotyš. Ezers „rybník“ EnLV I 277, prus. Azare „jezero“: litev. ežeras.

Ežerė Molėtai, ves Laumėnai: litevsky jezero; adjektivní útvar zpodstatnělý.

Ežerėlia-balė Švent ežeris, ves Kirtiliškės: litevsky jezírko + bažina.

Ežerėlis 1. Antalieptė, ves Zabičiūnai. 2. Biržai, ves Ežerėliai. 3. Biržai, ves Mikenai.

184

4. Ignalina 5. Jonava, ves Lukošiškės 6. Jūžintai, ves Gegeliškis 7. Kapčiamestis, ves Alekniškės 8. Kurkliai, ves Pavirinčiai 9. Naujamies­tis, ves Miškiai 10. Pakruojis 11. Pasvalys, ves Maskoliškės 12. Pušalotas, ves Pamiškė 13. Radviliškis, ves Kutiškės 14. N. Radviliškis, ves Spingučiai 15. Salakas, ves Akriemiai 16. Skapiškis, ves Kepuriškis 17. || Švėnininkų Idubas Smilgiai, ves Švėnininkai 18. Surviliškis 19. Veisiejai, ves Aradninkai: litevsky jezírko „malé jezero“.

Ežer-ėlis Pampėnai, ves Sreikonys < Ežeras (viz) + přípona -ėl-ja-; toponymické zdrobnělé jméno.

Ežerėt-šlaitis || Šlait-ežeris Degučiai, ves Biržūnai: litevsky *ežerėtis + šlaitas/svah + jezero.

Ežerėkų ežeras < Ežerėkai ves Varenav: jezero + přípona -ėka-, srov. Gav-iekas jezero, viz SkŽD 160.

Ežerikas 1. Karklė, ves Išė 2. Karklė, ves Tovė: litevsky ežerikas „malé jezero“; k příponě -ika- viz SkŽD 127.

Ežerynas 1. Seirijai 2. Simnas, ves Ponkiškiai: ežerynas „zarostlé, vyschlé jezero“ LKŽ II 845; zde nejspíše ve významu „malé jezero“, srov. jihozápadní dzukští lapynas „liščí mládě, liščí dítě“.

Ežer-inis Joniškis (Nemenčinė), ves Poežerinė: litevsky jezero + přípona -inja-.

Ežeriokas 1. Rokiškis, ves Meldučiai 2. Tauragnai, ves Skroblai: východoaukštaitsky ežeriokas „poměrně velké jezero“ LKŽ II 845.

Ežerių ežerėlis < Ežeriai ves Kuktiškės < *Ežeras jezero: litevsky jezero.

Ežeriukas 1. Daugel iškis, ves Mikalavas 2. Girkalnis, ves Griciai 3. Joniškis, ves Pamažuopiai 4. Nemakščiai, ves Guškalai 5. Rūdiškės, ves Aluona 6. Šiaulėnai, ves Pilneliai, 7. Šiluva: litevsky ežeriukas „malé jezero“.

Gabys (|| Gebizas?) Kruonis, Šnipelių k., plg. Gab-jauriškis ež. Pilviškiai, Gab-ižius up. Ylakiai; la. Gab-eņi vs., Gab-ieži vs. EnLV I 287; pr. Gab-elin ež. GerON 34: la. gab-ieža „das Buschland“, pr. gab-awo „Kröte“ (greičiausiai vedinys iš balt. *gab-, reiškusio „dumblas, pelkė, liūnas“); balt. gab- semantika aiškėja iš kitų ide. kalbų atitikmenų — s. sl. žaba „varlė“, s. skand. quappa „Aalquappe“, tačiau nor. trm. kvabb „breiartige, schleimige Masse“, s. angl. cwabbe „Sumpf“, angl. quab „Morast“: ide. *gweb(h)- „schleimig, schwabbelig; Quappe, Kröte“ W1VW I 674; gab- kitaip aiškina K. Būga, žr. BgRR III 523.

Gab-jaur-iškis Pilviškiai, ves Parausviai; k Gab- viz Gabys; -jaur-: litevsky jáura „bažinatá půda, studená zem; mokřina, bažina“, jaurùs „bahnitý, drobný“ LKŽ IV 315-16; přípona -iškja-, srov. Daūn-iškis jezero Utena.

Gab-utis Kruonis, ves Naujakiemis < Gabys (viz) + přípona -utija-; toponymické zdrobnělé jméno.

Jezero Gačionys < vesnice Gačionys (srov. litevské příjmení Gačionis) Jūžintai.

Gadeika Šventėžeris, vesnice Janėnai; srov. Gadeik-upis potok u Kretingy < litevské příjmení Gadeikà; nejspíše eliptický genitiv přetvořený na vlastní jméno z posesivního názvu jezero Gadeika.

Gadēn-aitis Semeliškės, vesnice N. Aleksandraukos < Gadēnas (viz) jezero + přípona -aitija-; toponymické zdrobnělé jméno.

³ Viz B. Savukynas, Kilmininkiniai lietuvių vietovardžiai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, VI, Vilnius, 1963, s. 240.

185

Gadėnas Semeliškės, vesnice N. Aleksandraukos <litevské příjmení Gadėnas, srov. Gadeikà jezero; nejspíše eliptický genitiv přetvořený na vlastní jméno z posesivního názvu jezero Gadėnas⁴.

Gaidė Rimšė, vesnice Gaidė; srov. Gaidýs jezero Adutiškis, Gaid-inis jezero Rūdiškės, Gaid-upis potok 1. Girkalnis, 2. Užventis, Gaidž-iupys Jonava; lotyšské Gaide potok, Gaid-upe potok EnLV I 288; pruské osobní jméno Gaiden GerON 34; srov. také ablautovou variantu gied-(r)-: litevské Gieda-vardys jezero Leipalingis, Gied-ulis potok Vieksniai, Gied-r-yš jezero Daugaliai, Gied-r-ė potok Taujėnai; lotyšské Dzied-akšli srov. EnLV I 262: gaidýti / giedrinti, giedras „průzračný, čistý, jasný“; srov. pruské gay-l-is „weiß“; lotyšské gai-s-s „světlý“, řecké φαιδ-ρ-ός „jasný, zářivý“; v baltských apelativech jsou ablautové varianty tohoto kořene gai-d- / gie-d- / gi-d- / gai-s- (< *gai-d-s- resp. gai-s-) / gai-l- zastoupeny také v hydronymii; kromě výše uvedených srov. také lotyšské Dzedrais ezers (: dzidrs „průzračný, jasný“) EnLV I 257, litevské Gais-upis potok Naujamiestis, pruské Gailen jezero GerON 35; některá litevská hydronyma s Gaid- mohla být později lidovou etymologií nově vykládána podle slova gaidį „kohout“. Některá hydronyma s kořenem Gaid- mohou mít také antroponymický původ (srov. příjmení Gaidỹs).

Gaid-inis Rūdiškės, vesnice Panošiškės, viz Gaidė; přípona -inja-.

Gaidỹs || jezero Stajėtiškio Adutiškis, vesnice Stajėtiškis, viz Gaidė.

Gaidž-iùkas 1. Degučiai, les Gražutė. 2. Molėtai, vesnice Bebrusai, viz Gaidė; přípona -juka-.

Gaigal-inis 1. Seirijai, vesnice Gudonys. 2. Švenčionėliai, vesnice Kampuotėlė, srov. lotyšské Gàigal-eņa potok EnLV I 288, pruské Gaygel-yth jezero GerON 34: litevské gaigalas „kachní samec“, srov. lotyšské gaigale „druh racka“, pruské gegalis „potápka malá“ + přípona -inja-.

Gaigāl-is 1. Linkmenys, vesnice Pagailė I. 2. Nemenčinė, vesnice Kragžliai. 3. Želva, vesnice Virbalai, srov. Gaigāl-is potok Gervėčiai, vesnice Sakalaičiai, BTSR, viz Gaigalinis; adjektivum přešlo v substantivum, odvozenina kmene -ja-.

Gáil-iekas Seirijai, vesnice Raganiškė, srov. Gáil-intas jezero Merkinė, pruské Gailen jezero GerON 35: pruské gaylis „bílý“, srov. litevské jezero Gaidė (viz), Giedrỹs jezero; hydronymum západních Baltů, viz BgRR II 100, III 135; přípona -ieka- je nejspíše ablautovou variantou přípony -eika-, srov. Taur-eikùs jezero Semeliškės a Taur-ieka potok Stakliškės; viz také SkŽD 160.

Gáil-intas Merkinė, vesnice Galintėnai, viz Gailiekas; přípona -inta-, srov. jezero Žuv-intas v Simnas a jezero Vies-intas v Viešintos; podle kořene a územního rozšíření jde nejspíše o hydronymum západních Baltů (Jatvingů).

Jezírko Galintėnai < vesnice Galintėnai (< Gailintėnai < Gáilintas (viz) jezero + přípona -ėna-) Merkinė.

Gaim-ýnas Molėtai, vesnice Čiulėnai; srov. litevské Geim-imiai vesnice Šimonys, Gim-balė bažina Subačius, Gým-alas vesnice Telšiai, pruské Gimm-er jezero, Gyme jezero GerON 41 (ablaut kořene: gaim-/geim-/gim-/gym-): litevské gimus „slizký“ LKŽ III 316; ke sémantice srov. litevské Gleitė potok Endriejavas, Glit-upis potok Žarėnai, Glitis jezero Gaurė; přípona -yna-, srov. jezero Vėpr-ynas Veisiejai.

Gala-dusỹs Lazdijai, vesnice Galadusis; ke kořeni Gal-(a)- srov. Galà potok Lygumai, Gál-stas jezero Lazdijai, pruské Gal-anten jezero GerON 35; kořen gal- v baltských hydronymech je v mnoha případech nerozlišitelný (jako ablautová varianta) od gel-/gil-: litevské gilùs, gelmė, srov. rus. голомя, голомень „otevřené moře“, staroind. jala-m „voda, vlhkost“, srov. také litevské gal-vis

⁴ Tamtéž.

186

„sama od sebe vzniklá tůň na místě starého říčního koryta nebo v zátoce“ LKŽ III 85; k dus- viz Dausinas.

Gal-ėlis Salakas (|| Davigiliai), viz Galadusys; přípona -elja-.

Galg-aitis Trakai, ves Kunigaikštinė, srov. Galg-iūkas potok Vainutas; lot. Gāldz-ini vs. Gālga vs. EnLV I 292; viz Galadusys; přípona -g- + aitja-.

Gal-inis 1. Giedraičiai, ves Gudeikiai 2. Lazdijai 3. Smalvos (|| Šalna), ves Šalna; viz Galadusys; přípona -inja-.

Galn-ākis dvě jezera, Molėtai, ves Stirniai; viz Gál-nis; přípona -akja-, srov. Viš-akis potok, viz SkŽD 125.

Gál-nis Semeliškės, ves Prūsiškiai; viz Galadusys; přípona -n-, viz SkŽD 221.

Gal-ōnas Joniškis (Nemenčinė), les Dubingiai; viz Galadusys; přípona -ona-, srov. Pal-ōnas potok Ariogala, viz SkŽD 274.

Gál-stas || Gáu-stas Veisiejai, ves Laibagaliai; viz Galadusys; Gáustas < Gálstas jako výsledek depalatalizace l; přípona -sta-, viz SkŽD 324.

Gal-uonai || Gal-uōnas || Geluonai Molėtai, ves Simančiai; viz Galadusys; přípona -uona-, srov. Ėžer-uona potok Tauragė, viz SkŽD 282.

Gal-uonis Kuktiškės, ves Pagaluonė; viz Galadusys; přípona -uonja-, viz SkŽD 284.

Gál-vė (nejspíše z *Galvīs) Trakai, srov. litev. Gala-dusỹs (viz) jezero, Gal-ōnas jezero, Galà potok Ly gumai; prusk. Gal-anten jezero GerON 35: galvis „tůň vzniklá samovolně na místě starého říčního koryta nebo v zátoce“ LKŽ III 85; lot. dzelve „vodní jáma v bažinatém močálu; místo, kam voda vtéká a které nelze překročit“ (: litev. gilùs „hluboký“); přípona -vė, viz SkŽD 379. Kořenová apofonie: gal-/gel-/gil-/gyl-.

Galv-ėlis Kuktiškės, ves Žiežuliai; viz Galvė; přípona -elja-.

Galv-inis Merkinė, ves Druskininkai; viz Galvė; přípona -inja-.

Galvó-žeris (<*Galvo-ežeris) Onuškis, ves Kazokiškės; viz Galvė; druhou složkou je ežeras.

Gard-ėliai Semeliškės, ves Stančiai, srov. Gárd-uva ř. Laukuva, Gard-uvà ř. Gudžiūnai, Gárd-upis ř. Surviliškis, Gárd-inas ř. Panevėžys; lot. Gard-upe ř., Gard-auna ř. EnLV I 279; apofonické varianty kořene gard- jsou gerd- a gird-, srov. litev. Gerd-auja ř. Gargždai, Gėrd-upis Tverai, Gerd-išė (|| Kerilė) ř. Viduklė; lot. Dzērd-upīte ř. EnLV I 255; litev. Gird-elis ř. Krekenava; kořen baltských hydronym gard-/ger-d-/gir-d- nelze oddělit od litev. gerti, girdyti; pokud jde o sémantiku, srov. starorus. žerelo „ústí (řeky)“, ukr. žorvó „řečiště“, staročes. žriedlo „pramen“ VsREW420; příp. -ėlija-.

Garg-ašius Utena, Pušynėlis, srov., srov. lot. Gārg-aliņš moč. EnLV I 297: litev. gargāže „velmi zprohýbaná, zkroucená věc; garankštis“ LKŽ III 128; přípona -ašiu-, srov. Gerd-ašiai ves. Leipalingis, viz SkŽD 316.

jezero Gaspariškės (|| Kicgeilis) < Gaspariškė ves. Mielagėnai.

jezero Gastautiškių < Gastautiškės ves. Semeliškės.

jezero Gaudėšiaus <osob. jméno Gaudėšius Telšiai, ves Degučiai; hydronymum posesivní genitivní.

Gauštv-inis || Gauštv-inỹs Tytuvėnai; toto jméno jezera, které nemá protějšky v baltské hydronymii, je nejspíše utvořeno pomocí přípony -inja- od apelativa *gaužt-vė, odpovídajícího litev. gužt-vė „rod mechů – Hylo comium“, srov. litev. guóžtis, gūžtis, gaižtis „kroutit se, svíjet se“; ablaut kořene: gauž-/gūž-/guž-/guož-.

Gav-aitis Ignalina, viz Gavys; přípona -aitja-; toponymické zdrobnělé jméno.

187

jezírko Gaveikių <Gaveikiai ves. Kamajai.

Gavėnas <osob. jméno Gavėnas Molėtai, ves Sanklodiškiai; eliptický genitiv převedený do nominativu⁵ z posesivního názvu jezero Gavėno.

jezero Gavėniškio <Gavėniškis ves. Jūžintai.

Gav-iekas Semeliškės, ves Peliūnai, viz Gavys; přípona -ieka-, srov. Gáil-iekas jezero (viz), viz SkŽD 160.

Gavỹs || Gav-eikis Ignalina, ves Antagavė; srov. litev. Gav-iekas jezero Semeliškės; lot. Gav-ene řeka EnLV I 305; pruské hydronymum Gaw-en GerON 37; dále litev. Gaujà řeka Dien-veniskės, lot. Gauja řeka (viz BgRR III 852) a litev. Góv-ija řeka Varniai; hydronymický kořen gav-/gov- (< *gau̯/*gāu̯), snad nelze oddělit od litev. goti „jít“; synonymem názvů jezer se základem gav- by bylo jezero Aisetai (viz) v Labanoras; přípona -eika-, viz SkŽD 160.

jezírko Gedmino <osob. jméno Gedminas Alsėdžiai, ves Gegrėnai; hydronymum posesivní genitivní.

jezero Geibonių <Geibonys ves. Vievis.

Geiščiūlis Onuškis, ves Kaniūkai. <osobní jméno *Geiščiūlis, nejspíše eliptický posesivní genitiv převedený do nominativu; srov. také osobní jméno Geiščiūnas, Geistėnai řeka Ignalina, Geiščiai ves. Rokiškis.

Gėj-ukas Onuškis, les Gėjaus, viz Gėjus; přípona -ūka-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gėjus Onuškis, les Gėjaus, srov. litev. Gei-upis řeka Raseiniai; lot. Dzejas strauts řeka, Dzei-purs řeka EnLV I 251: nepřímo litev. gijà „nit, pramen; dlouhé vlasy“; geinỹs „zařízení z lan k lezení na strom za včelami“; baltský kořen gē-/gi-/gei- má v hydronymii nejspíše význam „ohnutý, zakřivený“, srov. také litev. geinỹs „zahnutá hůl k odpalování ripky“.

Gėla Nemenčinė, srov. litev. Gėlỹs jezero Kuktiškės, Gėl-ainis jezero Tauragnai: litev. pa-gėluõ „chlad“, lotyš. dzeltŗs „chladný“; srov. také lat. gelu „chlad, mráz“, góts. kalds „pramen“.

Gėl-ainis Tauragnai, ves Gaideliai, viz Gėla; sufix -ainja-, srov. meld-ainis „zarostlé jezero“, viz SkŽD; z hlediska tvoření jde nejspíše o substantivizované adjektivum.

Gėl-aitis Nemenčinė, viz Gėla; sufix -aitja-.

Geled-nia Švenčionys, ves Gelednios, srov. litev. Gėld-upė Kaltinėnai, Gelda ř. Raseiniai, Gėld-upis ř. Šiluva; lotyš. ř. Dzelda EnLV I 251, pruská místní jména Geld-iten GerON 39, prusko-litev. ř. Geld-āpe, ř. LLR Geldapė: nepřímo lotyš. dzeldēt „ztuhnout (o sněhu, který slehl)“ LVV I 540, srov. také slovin. žlėd „náledí“, stsl. žlėdica „mrznoucí déšť“: ide. *ghelad- „led“ WI VW I 629; sufix -nja.

Gelež-inis Vievis, ves Zabაკos, srov. litev. Geležis jezero Alsėdžiai, lotyš. ř. Dzelz-upe EnLV I 253: litev. geležis, gelžis, lotyš. dzelzs + sufix -inja-.

Jezero Gelionių <Gelionys okr. Aukštadvaris.

Gėlỹs Kuktiškės, viz Gėla.

Jezero Gėlių Balninkai, ves Gėliogalinių, viz Gėla; jak ukazuje název vesnice Gėlio-galiai, původní název jezera byl *Gėlỹs || *Gėliai; genitivní název není nic jiného než ustálený genitiv jména ve tvaru Gėliai.

Gel-ov-inė Merkinė, ves Gelovinės, viz Galvė; kořenová apofonie gal-/gel-/gil-/-gyl-; sufixy ov- + -inė.

Gėl-uotas Molėtai, městys Anturkės, viz Gėla; sufix -uota-, srov. Klab-uotas jezero Vyžuonos.

⁵ Ibid.

188

Gėl-uva Kurtuvėnai, ves Pageluvys, viz Galvė; sufix -uva-.

Gėl-užis Aukštadvaris, ves Užuguostis, viz Galvė; sufix -užja-.

Gėl-užis Utena, ves Margavonys, viz Gėla; sufix -užja-.

Jezero Gelvānė Gelvonai, ves Seniūnai, etymologii viz Gálvė, Gėlve; sufix -ānė < *onė; genitivní název je zřejmě ustálený genitiv jména od podoby Gelvonė, srov. jeho derivát Gelvonai městys.

Gelv-átis Semeliškės, ves Budiliai; Gélvės sufix -aitja-, toponymické zdrobnělé jméno.

Gėlve || Gelvà || jezero Gelvės Gelvonai, ves Bagdišiai, viz Galvė.

Gélvis Semeliškės, ves Budiliai, viz Galvė.

Gelžis Alsėdžiai, ves Pagermantė, viz Geležinis;

Jezero Genionių <Geniónys ves, Onuškis.

Jezero Gepų Onuškis, ves Dembina:?

Jezírko Gérkonių <Gérkonys ves, Dūkštas;

Germ-antas Telšiai, ves Džiuginėnai, srov. pruské hydronymum Germ, Germ-ayn, Germ-ynyn GerON 40, a také litev. Girm-uonys/Girmuõ ř. Pakuonis, pruské hydronymum Girme ibid. 42 (ablaut kořene: ger-m-/gir-m-): germė „starý les, hvozd“, LKŽ III 260, germ-enės „lesní miřík; Peucedanum Oreoselinum“; už-germ-ėti „zarůst“, a také litev. giria viz FrLEW 153; sémanticky srov. Mišk-inis jezero 1. Daugailiai. 2. Obeliai, Šil-inis jezero 1. Dusetos, 2. Linkmenys; sufix -anta-, srov. Āl-antas ř., Sāl-antas ř., viz SkŽD 374.

Gerv-ėtis tři jezera Salakas, srov. Gerv-ėčia ř. Musninkai; lot. Dzērv-ītis jezero EnLV I 256: litev. gérvė, lot. dzērve „grus grus“ + sufix -ētja-, viz SkŽD 351; anebo: litev. žerv-énti „prudce téci“, srov. litev. Žerv-ýnos potok Keturlakiai a častý hydronym Žerv-ynas (Lazdijai, Krosna, Leipalingis), který je vzhledem k poměru ž: z třeba považovat za jotvingský⁶; ke střídání velární a palatální souhlásky (g/ž) srov. litev. gnýbti/žnýbti, gūm-bas/žām̃bas.

Gerv-inis 1. Leipalingis, ves Veršiai. 2. Rūdiškės, ves Panošiškės, viz Gervėtis; sufix -inja-.

Gervin-ūkas Leipalingis, ves Černiauskai, viz Gervinis + sufix -uka-, toponymické zdrobnělé jméno.

Gieda-vardys Leipalingis, ves Vilekiai; k Gied- viz Gaidė; k vard- srov. verd-ėnė „pramen“ a litevské hydronymy: Vardas ř. Želva, Vara-ūksnė ř. Šeduva, Vārd-uva ř. Mažeikiai, Vardžius ř. Ūdrija; ablaut kořene vard-/verd-.

Giedraičių jezero (|| Kiementas) < Giedraičiai městys.

Giedr-ėlis Linkmenys, ves Pažemys: litev. giedras, srov. Gaidė (viz); přípona -eljà-.

Giedrys Daugailiai, ves Rukliai: litev. giedras, srov. Gaidė (viz).

Gil-ándis (|| Gel-ándis) Onuškis, ves Derionys, srov. Galvė (viz): litev. gilùs „hluboký“ + přípona -andja-, viz SkŽD 101, srov. Kūr-andas ř. Betygala, Gir-andas ř. tamtéž; gil- odpovídá gel-, jako gilùs a gilùs a gelmė.

Gil-aušis Betygala, ves Pročiūnai, viz Gil-andis; přípona -aušja-, srov. Lók-aušis ř. Laukuva, viz SkŽD 318.

Gil-b-ietis Rudamina, ves Gilbietis, srov. Gil-bõ ř. Kuktiškės: litev. gilùs přípona -b-+-ietja-, srov. Rim-ietis jezero Lazdijai, viz SkŽD 360.

⁶ Podrobněji k etymologii Zervýnas viz S. Karaliūnas, Pastabos dėl vardo Zervynos kilmės, „Zervynos, kraštotyros bruožai“, Vilnius, 1964, s. 136–139; Б. Сабукнас, К проблеме западнобалтийского субстрата в юго-западной Литве, „Baltistica“, 2, 1966, Vilnius, s. 171.

189

Gil-inė Smalvos, ves Gilinė, viz Gilandis; přípona -inė.

Gilioji Simnas, ves Atesninkai I: gilióji – pronominální tvar přídavného jména gilt (f.).

Gẏl-iokas Linkmenys, ves Dniškiai I: litev. gýlis „hloubka“, gylė „hlubeň“ + přípona -joka-, srov. Egl-iokas jezero.

Gilis Daugai, ves Pagilė: litev. gìlus, srov. Gilióji jezero, Simnas; adjektivní útvar s kmenem Báltis (: báltas) typu -ia-.

Gil-šė Merkinė, ves Pagilšis, viz Gilis; přípona -šė, srov. skėp-šė „šátek“, viz SkŽD 316.

Giltinės ežerėlis Kurkliai, ves Kurkliai I: giltinė „smrt, symbol smrti“.

Giluč-iukas Švenčionėliai, ves Santaka, viz Gilūtis 3 + přípona -juka-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gil-uišis 1. Merkinė, ves Netiesai 2. Punskas, ves Giluišiai, LLR 3. Veisiejai, ves Babrai: litev. gìlus + přípona -uišja-, viz SkŽD 319.

Gil-iūtis Simnas: litev. gìlus + přípona -uitja-, viz SkŽD 365.

Gil-ušis Trakai, ves Babriškės: litevsky gìlus + přípona -ušja-, viz SkŽD 319.

Gil-ušis 1. Daugai, ves Daugai 2. Onuškis, ves Derionys 3. Semeliškės, ves Bičkaučizna 4. Semeliškės, ves Gilūšis 5. Semeliškės, ves Klevinė 6. Semeliškės, ves Strėva: litevsky gìlus + přípona -ūšja-.

Gilūt-aitis Mielagėnai, ves Gilūtai, viz Gilūtas 3 + přípona -aitja-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gil-ūtas 1. Kaltanėnai, ves Pagilūtė 2. Rimšė, ves Maniukai 3. Švenčionys, ves Avižieniškės: litevsky gìlus přípona + -ūta-, viz SkŽD 364.

Gil-ūtis 1. Joniškis (Nemenčinė), ves Žukai 2. Smalvos, osada Salai 3. Švenčionėliai, osada Peršuokšna: litevsky gìlus + přípona -utja-.

Gil-ūtis Dūkštas, osada Karačiūnos, viz Gilūtis; přípona -ūtja-, viz SkŽD.

Gil-ūžis 1. Alanta, ves Gilūžiai 2. Kuktiškės, ves Buitūnai 3. Molėtai, ves Kulionys 4. Riešė, ves Gilūžiai 5. Stakiškės: litevsky gìlus + přípona -ūžja-, viz SkŽD 392.

Gim-t-iniai Švenčionys, ves Želabai, srov. Gim-t-inas řeka Ylakiai, Gim-t-inė les Molėtai, ves Bijutiškis; lotyšsky Dzim-t-ęn jezero, Dzim-t-ene jezero EnLV I 259: litevsky gimùs „hladký“ LKŽ III 316, srov. litevsky Gim-balė les Subačius, pruský Gimm-er jezero GerON 41; přípona -t- + -inja-.

Gineitiškės jezero<Gineitiškės ves Riešė.

Ginorai Joniškis (Nemenčinė), ves Jukniškiai:?

Gipin-ėlis Jūžintai, ves Zabūbiškis; Gipinỹs + přípona -ėlja-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gip-inỹs Jūžintai, ves Zalūbiškis, srov. lotyšsky Dzip-šni EnLV I 259: „?“.

Girbỹs Vyžuonos; ves Vyžuonai, Girbỹs řeka v témže místě; lotyšsky Džerb-ene les, Džėrbji osada EnLV I 255; srov. také litevsky Gerb-ėnės ves Telšiai, ves Viešvenai (ablaut kořene gerb-(girb-): lotyšsky gėrb-ums „čistý pozemek“ FrLEW 148, litevsky gerbti „čistit, uklízet“ LKŽ III 248, gerbūs „čistý“ ibid. 250.

Gir-ežeris Varėna, ves Girežeris; srov. litevsky Gir-upis řeka 1. Batakiai 2. Kelmė 3. Luokė 4. Tauragė; lotyšsky Dzir-ežers jezero EnLV I 261: litevsky girià „velký les; pustina, divočina“ + ežeras.

Girgždūtės ežerūkas <Girgždūtė ves Varniai, Pagirgždūtis.

190

Gir-ija (|| Bernotų ežeras) Paberžė, Bernotų k., srov. lit. Gir-ija up. Nemenčinė; lot. Dzir-ene pv. EnLV I 261: lit. giria „velký les; pustina, divočina“ + přípona -ija.

Girnakalių ežeras < Girnakaliai ves. Vievis.

Gir-ut-aitis Labanoras, Prūdiškės k., viz Girija; přípony -utja- + -aitja-.

Gir-ut-iškis Labanoras, Prūdiškės k., viz Girija; srov. Girutaitis tamtéž; přípony -utja- + -iškja-.

Gyž-ežeris Kelmė, Gailių k., srov. Gaiz-upis 1. Anykščiai 2. Viešniai; pr. Gysyein vv. GerON 42: lit. gižūs „zkyslý, zatuchlý“ + ežeras.

Giziūnų ežeras < Giziūnai ves. Trakai.

Glamb-ót-iškė Kurtuvėnai: lit. glambyti „dupat, šlapat, brodit se blátem“ LKŽ III 394 + přípona -ot- + iškė, srov. z hlediska sémantiky lit. Klampynė ř. Josvainiai, Klampė ř. Joniškis, Klamp-upis Barzdai.

Glasmynas Alanta, Svobiškėlio k. < *Gluosnynas (místní výsl. Gla.smi˙nas vlivem disimilace n), srov. lit. Glúosnė ř. Simnas, Glúosn-upis Alytus: lit. gluosnynas „místo porostlé vrbami (salix)“; z hlediska sémantiky srov. Eglýnas jezero Molėtai, Ąžuolýnas jezero Kaišiadorys.

Glėbas Varėna: lit. glebùs „rozbředlý, kluzký“ LKŽ III 408, glėbóti „mazat, patlat, mazlavě se táhnout, být lepkavý“ tamtéž 406; z hlediska sémantiky srov. Glýnas jezero Merkinė, Glītis jezero Gaurė.

Glýnas Merkinė, Mardasovo k., srov. lot. Glinu-ezers En LV I 311 (neoprávněně tam bezprostředně spojováno s Glinovka vs. i s rus. глина): lit. glìnti (glina, glinė) „mazat, kydat“, gléinìa „mazlavá země, bahniska“, gleinùs „rozbředlý, lepkavý, kluzký“ LKŽ III 409: ablaut kořene glein-/glin-/glyn-, srov. dále Glītis/Glýtežeris (: glitūs — tentýž kořen, pouze s determinativem -t-).

Glitis, -čio || Glitis, -iės || Glýt-ežeris Gaurė, Eičų k., srov. lit. Glit-upis ř. Žarenai, Gleitė ř. Endriejavas; lot. Glite vs. EnLV I 309; pr. vv. Glit-eynen GerON 43: lit. glitùs „mazlavý, rozbředlý; kluzký, vodnatý“ LKŽ III 427; lot. glīts (ve stejném významu) LVV I 627; ablaut kořene gleit-/glit-/glyt-, srov. též Glýnas jezero, kde je tentýž kořen s determinativem -n-.

Glitiškių ežeras < Glitiškės ves., Paberžė.

Glūdas Varniai, Pavandenės k., srov. lit. Glūdas ř. tamtéž; lot. Glude vs., Glūdīs vs. EnLV I 310-11; pr. Glode bl.: lit. glūdùs „hladký, rovný, plochý; kluzký“ LKŽ III 438, gluodas „rovný, hladký“ tamtéž 440; lot. gluds „hladký, úlisně hladký, kluzký; rovný, čistý“; ablaut kořene glud-/gluod-/glūd-.

Glūk-aitis Varėna, Glūko k., viz Glūkas + přípona -aitja-; toponymické deminutivum.

Glūkas Varėna, Glūko k. (srov.? lot. Gloga pl.): lit. glūk-snis „bublání, klokotání“; ablaut kořene gluk-/glūk-.

Glūs-nia Švenčionys, Žąsinų k., srov. Glūs-ōkas jezero: lit. glūšas „hluchý“ (viz FrLEW) + přípona -nia, srov. Geled-nia jezero.

Glūs-ōkas 1. Degučiai, vesnice Viliūniškiai. 2. || Glūsok-ėlis Degučiai, vesnice Zarkiškiai. 3. Dusetos, vesnice Norkyčiai. 4. Smalvos, vesnice Aukštakalnis. 5. Smalvos, vesnice Jokubauka. 6. Smalvos, vesnice Obeliškiai, viz Glūsnia.

Gojėlis (|| Kieliškas) Ūdri ja, vesnice Kieliškas: litevský slavismus gojėlis „malý háj, hájek“.

Gōj-inis Švenčionėliai, vesnice Pakarvinė: litevský slavismus gōjus (bělorus. гаў) „malý lesík“ + přípona -inja-.

191

Gót-inis Kuktiškės, vesnice Dėteniai, srov. Gót-inė jezero Švenčionys, vesnice Gotinė, pruské místní názvy Got-eyn GerON 44; také lotyš. Gat-enes-ežers, jezero Gate EnLV I 303 a litev. Gátė řeka Luokė, Gāt-upis Nemakščiai (ablaut kořene got-/gat-): litev. góti „spěšně jít“ LKŽ III 487; přípona -inja-; k sémantice srov. litevské hydronymy s Ais-, viz Aisetai.

Grab-ėlis 1. Degučiai, vesnice Blekiškė. 2. Tauragnai, vesnice Gaidžiai, srov. litev. Grab-uostas jezero Molėtai, Grābupis řeka Kvėdarna, Grabė řeka Daugailiai; lotyš. Grabas bl. EnLV I 312; pruské místní názvy Grab-eniken, Grab-elle GerON 44; srov. také litev. Gruob-lė řeka Širvintos, Gruob-ynas BgRR II 225; lotyš. Gruobas míst. EnLV I 333 (ablaut kořene grab-/gruob-, srov. status/stuomuo): lotyš. grūoba „jáma; rokle, údolí“ LVV I 670, litev. gruob-l-ėtas „nerovný, hrbolatý, drsný“; přípona -eljà-.

Grab-uostas || jezero Grabuostė Molėtai, vesnice Grabuosta, viz Grabėlis; přípona -uosta-, viz SkŽD.

Gras-aitis Molėtai, srov. lotyš. Gras-ene jezero EnLV I 314: litev. grasūs „chladný, studený“ LKŽ III 522 + přípona -aitja-.

Grauȥ-ėlis Liubavas, srov. Graužis jezero Molėtai, Grauȥys jezero Lentvaris, Grauȥ-uolja řeka Naujamiestis, Grauȥ-upis řeka 1. Luokė 2. Pajevonys; lotyš. Grauȥ-upe: litev. graužas „štěrk, drobný štěrk; štěrkovitý, písčitý břeh řeky nebo jezera; hrušeň“; graužynė „výmol, prohlubeň, rokle“ LKŽ III 530-1; lotyš. grauȥi „štěrkuje“ LVV I 640 + přípona -eljà-.

jezero Graužiniai <Graužiniai vesnice Gražiškiai; srov. názvy jezer s Grauȥ-.

Grauȥis Molėtai, vesnice Aidiečiai, viz Grauȥelis.

Grauȥys Lentvaris, viz Grauȥelis.

jezero Grauȥitė <Grauȥitė vesnice Degučiai.

Greiȥ-ėlis Onuškis, vesnice Kaniūkai, srov. litev. Greiȥ-inà řeka Švėkšna, Graiȥė řeka Šilavotas, Graiȥ-ėlis řeka Kybartai, Grieȥà řeka 1. Anykščiai 2. Klaipėda; lotyš. Grei-zais potok, Grieze jezero EnLV I 319, 329, Graiȥas míst. tamtéž 313; také litev. Grȳȥ-uva řeka Tytuvėnai, lotyš. Grīz-upe řeka EnLV, pruské Gris-el-anos řeka GerON 46 (ablaut kořene — graiȥ-/greiȥ-/grieȥ-/griȥ-/gryȥ-): litev. graiȥūs „křivolaký, klikatý“, graiȥýti „kroutit, lámat, otáčet“ LKŽ III 506; lotyš. graiȥīt „otáčet sem a tam“ LVV I 636, případně lotyš. grizulis „vír, vodní vír“ LVV I 659 + přípona -eljà-.

Gréndžia Smalvos, vesnice Žiogriškiai, srov. litev. Grand-enà řeka Kelmė, Grandȥ-iūpis Kupiškis, Grind-upis Šilalė; lotyš. Gruōds jezero Gruōd-upes jezero EnLV I 334; pruské místní názvy Grindas GerON 46 (ablaut kořene grend-/grand-/grind-): lotyš. grūoda (<*grandā) „podlouhlá nížina s bahnitou půdou“ LVV I 671.

Greȥ-imai Šėta, ves Okainiai, srov. litev. Grȳȥt-upis ř. Krekenava, pr. Grynse bl. GerON 46: litev. greȥti „ohýbat; dělat otvor špičatým nástrojem“; přípona -ima-.

jezero Grȳbiškiai <Grȳbiškės vesnice Degučiai.

Gribl-iškis (|| Asavėlis) Salakas, srov. příjmení Gribliauskas (<*Griblỹs), pravděpodobně antroponymické, posesivní.

Grieȥta || Grieȥtų ežeras Zarasai, viz Greiȥelis; sufix -ta-, viz SkŽD 323; vedlejší genitivní jméno je s největší pravděpodobností pouze genitivem množného čísla jména Grieȥtos.

Grikijapelių ežeras <Grikijapeliai vesnice Svėdasai.

Grikis Rudnia, vesnice Dubičiai, srov. litevské Krik-upis řeka Kriūkai; lotyšské Krikais-dīķis rybník EnLV II 134; pruská místní jména Kryk-en, Krik-ain GerON 73: lotyšské krik-sis „trošička, něco malého, nepatrného“, krik-ums „maličkost, smítko, drobek“

192

LVV I 278; litevská krikti/grįgti „šířit se, rozcházet se“, kreikti „rozprostírat, rozkládat, rozhazovat“; ke střídání g/k srov. výše uvedená grįgti/krikti LKŽ III 601; lidová etymologie mohla název reinterpretovat také podle grikys „Fagopyrum esculentum“.

Grik-ūtis Rudnia, vesnice Dubičiai, viz Grikis + sufix -utja-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gruodys Alanta, vesnice Gruodžiai <příjmení Gruodys; pravděpodobně zpodstatnělé, eliptické⁷, z genitivního spojení Gruodžio ežeras.

Gruód-iškis 1. Linkmenys, vesnice Trainiškis 2. Smalvos, vesnice Aleksandraukos, viz Gruodys + sufix -iškja-.

Gruož-aitis Onuškis, vesnice Gruožninkėliai, viz Gruožys + sufix -aitja-; toponymické zdrobnělé jméno.

Gruožys || Grúožis Onuškis, vesnice Gruožninkai; srov. také litevské Gruž-upis řeka Veiviržėnai; lotyšské Gruož-ini, viz EnLV I 335; etymologii viz Grauželis (ablaut kořene: grauž-/gruž-/grož-, srov. dauba|duburys|duobė).

Grūtas Druskininkai, vesnice Grūtas; srov. litevské Grūtė řeka tamtéž; Gruotė řeka Linkuva (ablaut kořene: graut-/grut-/grūt-/gruot-): nepřímo litevské gr autas „hrubý štěrk, obvykle získávaný z podemletých říčních břehů“ LKŽ III 528, grutėlis „drobeček, malý kousek“ ibid. 680 (: litevské griauti|gráuti „bořit, rozrušovat“).

Gudelių ežeras < Gudėliai vesnice 1. Kurkliai 2. Miroslavas 3. Riešė 4. Šiauliai 5. Ramygala.

Gūd-ežeris Veisiejai, vesnice Petroškai; srov. Gud-inis jezero Kapčiamiestis, Gud-ōnas řeka Židikai, Gūd-upis řeka Varniai, Gūd-balė bažina Šimonys, Gūdė rybník Varniai, Gūda-raistis močál Joniškis; lotyšské Gud-bala zeměpisný název, Gud-upe řeka EnLV I 336; pruské místní jméno Gud-icus GerON 47: pruské gudde „křoví; les, háj“ (viz FrLEW 174) + ežeras, tj. „jezero křovin“; takový význam kořene gud- vyplývá také z četných litevských názvů rostlin a živočichů, srov. gūda-žolė „Rumex Xydrolapainum“, gūd-karklis „Salix purpurea, Syringa vulgaris“, gūd-lelije „Iris pseudacorus“, gūd-obele „Crataegus; Frangula alnus, Pirus acerba“, gūd-noterė „Urtica urens“, gūd-rė „Camelina sativa“, gūd-žvirblis „Saxicola oenanthe“, gūda-žvirblis „Passer montanus“, viz LKŽ III 693 a násl.

Gud-inis Kapčiamiestis, viz Gudežeris; sufix -inja-.

Gud-ōnas Telšiai, vesnice Pagudonė, viz Gudežeris; sufix -ona-, srov. Pal-ōnas řeka Ariogala, viz SkŽD272.

Gudonių ežeras (|| Dunojus, viz) < Gudonys vesnice Seirijai.

Gud-ūn-iškis Joniškis (Nemenčinė), ves Pagūdūniškis, srov. Gud-ūn-ėlė potok tamtéž, viz Gudežeris; přípona -ūna- (srov. potok Berž-ūna) + -iškja-.

Gudžionská jezera < ves Gudžionys, Aukštadvaris.

Gūlb-inas 1. Riešė, ves Gulbinai. 2. Švenčionėliai, osada Santakos, srov. jezero Gulb-inis 1. Alovė 2. Ignalina, potok Gulb-inė. Merkinė, jezero Gulbis. Molėtai; lotyšské jezero Gūlbis, potok Gulb-ene, jezero Gulb-ine, EnLV I 337-8; pruské jezero Gulb-ig, GerON 47: litevsky gulbė, gulbis, gulbinas „labuť“, lotyšsky gūlbis „der Schwan“, prusky gulbis „der Schwan“ + přípona -ina-, srov. jezero Lim-inas 1. Dusetos 2. Salakas, potok Spīg-inas v Ylakiai, viz SkŽD 242.

Gulb-inis 1. Alovė, ves Vabalai. 2. || Gulbinka Degučiai, ves Gulbinės I. 3. Ignalina 4. || Gulbinka Imbradas, ves Šaparinė. 5. Rimšė, ves Magūnai. 6. Rimšė, ves Taliotiškė, viz Gulbinas; přípona -inja-.

⁷ B. Savukynas, Kilmininkiniai lietuvių vietovardžiai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, VI, Vilnius, 1963, p. 240.

13. Užsak. Nr. 174

193

Gùlbis Molėtai, ves Kirneila, viz Gulbinas; pravděpodobně substantivizované adjektivní odvozenina kmene -ja- od gulbė, popř. gulbas.

Gumbinių jezírko < Gumbiniai (?) Rudnia, ves Lynežeris.

Guostūs Aukštadvar ys, ves Užuguostis, srov. potok Guostė tamtéž; Guost-inu-ezers EnLV I 343; srov. také litevské Gīst-upis 1. Šilalė 2. Tverai (ablaut kořene guost-/gust-/gūs-): litevsky guostas „trs, kupa“, guõtas „trs“, gūsras „hrbol“; sémanticky srov. jezero Kùpštis v Šilalė, potok Kùpsti-upỹs ve Vandižgala; jinak P. Arumaa⁸.

Jezero Gùrtiškės < Gùrtiškė ves v Lazdijai.

Gūž-ra (|| jezero Mìlyvdo) Varniai, ves Barzdžiai, srov. litevský potok Gūž-ra tamtéž, potok Gùžė v Židikai, Gùž-upỹs v Pašušvys; lotyšské sídlo Gùža, osada Gūži vs. Guza, EnLV I 341: litevsky gūžintis „stahovat se, ohýbat se, hrbit se“; gūžtis „kroutit se“; gaũžis „kroutit se, sich zusammenknäueln“; přípona -ra, srov. Dùb-ros ves v Užpaliai, viz SkŽD 300.

Jezero Gužų < Gužai ves v Rokiškis.

NÁZVY JEZER LITEVSKÉ SSR

Б. САВУКИНАС

Shrnutí

Článek objasňuje přibližně 200 názvů jezer, totiž všechny nám dnes známé názvy začínající na E a G.

Etymologické výklady názvů jezer jsou založeny na srovnání příslušných litevských, lotyšských a staropruských vlastních jmen. V případech, kdy baltský materiál nevysvětluje dostatečně sémantiku názvů jezer, se využívá také příslušná slovní zásoba jiných indoevropských jazyků.

⁸Viz P. Arumaa, Sur les principes et méthodes d’hydronyme russe: les noms en gost’ „Scando-Slavica“, VII, 1960, s. 144 a násl.

194