LIETUVIŲ KALBOS SPECIALIOJI LEKSIKA

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXII (1983)

K. VOSYLYTĖ

OBECNÉ RYSY A KATEGORIÁLNÍ ZNAKY PŘIROVNÁVACÍCH FRAZÉMŮ

§ 1. V litevštině, stejně jako v jiných jazycích, se užívá značné množství tradičních přirovnání, např.: (hltá) jako drak koudel; (opilý) jako dým; (bručí) jako kocour, kterému lámou ocas; (přilepil se) jako smůla na kolo atd. Zvláště hojně se vyskytují v lidovém hovorovém jazyce. Dlouhou dobu však stálá přirovnání v litevštině i jiných jazycích nevzbudila dostatečnou pozornost frazeologů. Například v bibliografii výzkumu frazeologie vydané v roce 1965¹ se v souvislosti s přirovnávacími frazémy uvádí jen asi deset článků, z nichž většina byla napsána v roce 1964. Teprve zhruba od té doby se u nás začal o přirovnávací frazémy projevovat širší zájem a zdůrazňovat význam jejich výzkumu. Jednotlivé články, v nichž se mezi jinými frazémy nebo přirovnáními zmiňují přirovnávací frazémy, se objevily i o něco dříve². Dosud téměř neexistují podrobné studie o přirovnávacích frazémech, v jednotlivých článcích či pracích obecnějšího zaměření jsou však stálá přirovnání již nepochybně považována za samostatný typ frazeologických spojení³. Zde se probírají také některé otázky teorie přirovnávacích frazémů.

Vzhledem k nedostatku teoretických zobecnění byly přirovnávací frazémy do slovníků zařazovány nejednotně. Systematičtěji se ve slovnících začaly uvádět teprve v posledních letech, např. ve „Frazeologickém slovníku polského jazyka“ S. Skorupky⁴, „Frazeologickém slovníku ruského jazyka“⁵, v posledních svazcích „Slovníku litevského jazyka“ aj. Dokud však přirovnávací frazémy nejsou podrobněji prozkoumány, při praktické slovníkářské práci se stále setkáváme s obtížemi při jejich uvádění a interpretaci.

§ 2. Přirovnávací frazémy jsou určitým druhem přirovnání. Přirovnání je stylistický prostředek užívaný ke srovnání jedné věci či jevu s jiným, aby se zdůraznil, vyčlenil, vyzdvihl či upřesnil některý rys nebo znak.

¹ Ройзенゾン Л. И., Пеклер М. А. Материалы к общей библиографии по вопросам фразеологии. — Вопросы фразеологии (Труды Самаркандского гос. у-та им. А. Навои). Ташкент, 1965, с. 176—177.

² Малышкова Н. Т. Сравнительные обороты с союзом „как“. — Русский язык в школе, 1953, № 6, с. 16—18. Орлова Л. В. Особенности синтаксического употребления неразложимых словосочетаний, обладающих свойствами наречия. — Уч. зап. Московск. пед. ин-та им. Ленина, 1954, т. 75, вып. 4, с. 23—49 и kt.

³ Кунин А. В. Фразеология современного английского языка. — М., 1972, с. 142—166. Чернышева И. И. Фразеология современного немецкого языка. — М., 1970, с. 48—59. Шанский Н. М. Фразеология современного русского языка. — М., 1969, с. 115—116 и kt.

⁴ Skorupka S. Słownik frazeologiczny języka polskiego. — Warszawa, 1967—1968, t. I—II.

⁵ Фразеологический словарь русского языка. — М., 1967.

205

k porovnání s jiným, aby se zdůraznil, vyčlenil, vyzdvihl či upřesnil některý rys nebo znak. Vhodně užité přirovnání dodává jazyku obraznost, výraznost a emocionálnost, pomáhá vyjadřovat myšlenku aforisticky a někdy nahrazuje rozsáhlý popis. Zdaleka však ne všechna přirovnání jsou frazémy. Proto je důležité objasnit zásadní rozdíly mezi přirovnávacími frazémy a jinými přirovnáními, tj. stanovit kategoriální znaky přirovnávacích frazémů.

Na otázku nejdůležitějších znaků frazémů existují nejrůznější názory. Některá kritéria definice frazému nejsou diferenciální ani univerzální, např. metaforičnost, ekvivalence významu frazému s významem slova, nemožnost doslovného překladu do jiných jazyků aj. Někdy se některý kategoriální znak absolutizuje a považuje za jediný. V poslední době někteří frazeologové pokládají za hlavní znaky všech strukturálních typů frazémů, které je odlišují od volných slovních spojení, ustálenost a reprodukovatelnost v jazykovém procesu. Ustálenost frazémů se obvykle chápe komplexně, tj. jako stabilita lexikálního složení, gramatické stavby a zobecněného lexikálního významu⁶. Nás zajímá, zda tyto znaky mají přirovnávací frazémy a zda postačují k jejich odlišení od ostatních přirovnání.

§ 3. Přirovnávací frazémy se skládají z přirovnávací spojky a jednoho či několika vždy stejných slov, která jsou většinou uspořádána v ustáleném pořadí. Například:

jako beznohý u tvarohu „velmi pomalu, zvolna (se plouží, jde)“: Proč se tak ploužíš jako beznohý u tvarohu? Pjv⁷. Plouží se jako beznohý u tvarohu Vrb.

jako ženská mezi řepami „nevzhledně, rozvaleně (sedí, stojí)“: Sedí jako ženská mezi řepami Rm, Lš, PPr 414. Proč sedíš jako ženská mezi řepami? Škn. Stojí jako ženská mezi řepami Pn.

jako hoblovka „velmi (hubený, vyzáblý — o člověku či zvířeti)“: Hubená holka jako hoblovka Ds. Krávy jsou vyhublé jako hoblovky Ds.

Příklady ukazují, že tato přirovnání mají ustálené lexikální složení. Volná přirovnání ustálené lexikální složení nemají, protože se pokaždé vytvářejí z jiných slov s určitým lexikálním významem.

Na první pohled se může zdát, že u některých přirovnávacích frazémů, např. jako holubice dětí || jako holub dětí „velmi (sténá, naříká)“; jako Grigovy včely || jako Čiužovy včely || jako kmotrovy včely || jako Samuoliovy včely || jako židovy včely „úplně (zmizely, rozprchly se, rozptýlily se)“; jako devátá voda od kisieliaus || jako třetí voda od kisieliaus „vzdálený (příbuzný)“ apod., proměnlivost lexikálních komponentů popírá ustálenost lexikálního složení. Lexikální složení frazémů s podobnou stavbou a proměnlivým lexikálním komponentem je však rovněž ustálené. Proměnlivé lexikální komponenty, jak poznamenává I. Černyševa⁸, se pokaždé nevytvářejí znovu, nýbrž se reprodukují z paměti,

⁶ Podobně pojímají ustálenost frazémů například N. Šanskij a A. Kunin. (Viz Шанский Н. М. Фразеология современного русского языка. — М., 1969, с. 24—45. Кунин А. В. Фразеология современного английского языка. — М., 1972, с. 6—8).

⁷ Zkratky jako v „Slovníku litevského jazyka“.

⁸ Černyševa I. I. Jev synonymie a polysémie ve frazeologii německého jazyka. — In: Cizí jazyky ve škole. Moskva, 1960, č. 6, s. 100—107.

206

což jen potvrzuje stabilitu složení frazeologismů. Takové srovnávací frazeologismy mají zpravidla alespoň minimální významové rozdíly, a proto jsou vůči sobě samostatné a v jazyce existují paralelně, přičemž v tomto případě mezi sebou vytvářejí synonymické vztahy, např.:

jako holub [holoubě] bez matky: Nenaříkej jako holub bez matky B. Sténá jako holub bez matky Ds. Nenaříkej jako holub bez matky Lnkv. Nekvílej jako holub bez matky Užp. Naříká jako holoubě bez matky Sim.

jako devátá [třetí] voda od kyselého mléka: Je to pro mě příbuzný jako devátá voda od kyselého mléka Rm. Je ti příbuzný jako devátá voda od kyselého mléka Vel. Co je to za příbuzenstvo — jako třetí voda od kyselého mléka Ps.

Pokud však u uvedených nebo jiných srovnávacích frazeologismů nahradíme alespoň jednu lexikální složku podle vlastního uvážení slovem blízkého významu (např. jako devátá voda od másla), srovnání by ztratilo stabilitu lexikálního složení a změnilo by se v prosté srovnávací rčení.

Jasně vymezená variabilita lexikálního složení srovnávacích frazeologismů tedy nenarušuje jeho stabilitu. A naopak, neomezená variabilita lexikálních složek je v rozporu s ustáleností lexikálního složení frazeologismů.

Srovnávací frazeologismy někdy kolísají v užití pomocných slov, např. srovnávací spojky jako (it) jehla z pytle, nebo ve formálních obměnách plnovýznamové složky, např. fonetických: jako aketė (eketė); jako bulvė (hulbė); jako meleta (malata, maleta). Formální obměny pomocných slov a plnovýznamových složek však nemají na sémantiku srovnávacích frazeologismů vůbec žádný vliv, protože jejich lexikální složení v zásadě zůstává nezměněno. Uvedené obměny obvykle odrážejí pouze oblast užívání srovnávacích frazeologismů a je třeba je považovat za strukturální varianty frazeologismů.

§ 4. Přirovnávací frazémy mají ustálené nejen lexikální složení, ale i gramatickou stavbu, tj. frazém si obvykle zachovává stejné složení určitých gramatických kategorií a nejčastěji morfologických tvarů, např.:

kaip be druskos „nesmysly, naprázdno (mluví, tlachá apod.)“: Kalba kaip be druskos Lkš. Tai kad jis toks niekatauška, šneka kaip be druskos Sml.

kaip sveikam ligą „trpělivě, velmi (nabízí, přemlouvá)“: Išnekejo kaip sveikam ligą Vdžg. Įsiūlė ir man kaip sveikam ligą Sdk. Prikalbėjo kaip sveikam ligą Ds. Ir įrokavo kai sveikam ligą K. Būg.

kaip mekena „velmi (tučný — o člověku)“: Nusirijus kaip mekena, pati savęs nepasivaldo Užp. Šitas gi kaip mekena riebus Km.

kaip be nagų „těžko (bez čeho); k ničemu (kdo postrádá něco důležitého)“: Be peilio kaip be nagų Rk. Gaspadinė be kačergo tai kaip be nagų Užp. Pamačiau žmonių, pasaulio, supratau, kad be mokslo — kaip be nagų A. Vien.

Jak je patrné z příkladů, tyto frazémy mají ustálenou gramatickou stavbu. Bez přirovnávací spojky mají ustálené gramatické složení: frazém kaip be druskos se vždy skládá z podstatného jména s určitou lexikální významovou hodnotou v jednotném čísle, v genitivu s předložkou, kaip sveikam ligą — z přídavného jména v jednotném čísle, v dativu, a podstatného jména v jednotném čísle, v akuzativu, kaip mekena —

207

pouze z podstatného jména v jednotném čísle, v nominativu, a kaip be nagų — z podstatného jména v množném čísle, v genitivu s předložkou.

Přirovnávací frazémy se téměř vždy skládají ze slov stejných kategorií, jejich morfologické tvary se však nezřídka obměňují, např.: kaip akėčių (akėčioj) balžienas; kaip du medu (medai); kaip į varpą (varpan) muša; kaip ant kūjokų (su kūjokais).

Formální strukturální obměny frazémů jsou rovněž ustálené a omezené, a proto v zásadě nepopírají stabilitu jejich gramatické stavby. Navíc nemají vliv na sémantiku přirovnávacího frazému. Taková obměňující se přirovnání je proto třeba pokládat za strukturální varianty téhož frazému, nikoli za samostatné frazémy.

Formální obměny komponentů základní podoby přirovnávacího frazému je však třeba odlišovat od různých skloňovaných či časovaných tvarů slov obsažených ve frazému, které jsou dány odlišnými syntaktickými vztahy ke slovům samotného frazému nebo jeho okolí, např.:

nesený Smrtkou: Pak ho přivezl zpátky jako neseného Smrtkou i čeledín Grg. Vletěl jako nesení Smrtkou Mc.

Ve druhé větě je nešami skloňovaným tvarem komponentu frazému nešamas, nejde tedy o variantu.

Nebo má komponent frazému lyg prisvilęs prisvilęs ve větě skloňovaný tvar prisvilusiam, např.: Jie viską padarytų taip pat, o jis turėtų laiko pailsėti, nereikėtų lakstyti lyg prisvilusiam LzP.

§ 5. Přirovnávací frazémy se na rozdíl od volných přirovnání vyznačují zobecněnou (abstrahovanou) sémantikou, která obvykle nezávisí na lexikálním významu slov, z nichž jsou složeny. Řekněme, že při užití přirovnávacích frazémů, např. (žije) kaip inkstas taukuose; (křičí) kaip pjaunamas; („rychlý“) kaip apatinė girnų pusė; (přilnul) kaip smala prie tekinio; (rozviklaný) kaip sena stebulė, nezkoumá se význam jednotlivých slov přirovnání; význam přirovnání se chápe zobecněně. Tato přirovnání se svým významem blíží příslovečným určením způsobu. Při užití frazému (žije) kaip inkstas taukuose se rozumí „žije velmi dobře“, (křičí) kaip pjaunamas — že „křičí velmi hlasitě“, („rychlý“) kaip apatinė girnų pusė — že „velmi („rychlý“), tj. pomalý, nešikovný“, (přilnul) kaip smala prie tekinio — že „velmi (přilnul)“.

Aby prosté přirovnání získalo zobecněný význam, tj. stalo se frazémem, je nezbytné jeho dlouhodobé, historicky ustálené užívání.

Jak jsme uvedli, sémantickým základem a funkcí každého přirovnání je srovnání či přirovnání jednoho jevu nebo předmětu k jinému, jehož cílem je zdůraznit, vyčlenit či upřesnit některý rys nebo znak. Srovnání dvou jevů či předmětů bývá zpravidla motivováno. Přirovnání, která mají nejtěsnější a nejaktuálnější významové vazby na kontext, se často opakují a reprodukují v podobných či stejných situacích. Proto se časem ustálí nejen lexikální složení a gramatická stavba přirovnání, ale mění se i povaha jeho významu. V důsledku ustálenosti lexikálního okolí přirovnání a četnosti jeho užívání se pozornost mluvčího či posluchače soustřeďuje na zobecněný, abstrahovaný význam přirovnání, zatímco konkrétní, motivu-

208

Tento význam ustupuje do pozadí⁹. Jak se kontakty mezi přirovnáním a okolím postupem času stále upevňují, přirovnání jako by se k okolí připojovalo a získávalo zobecněný frazeologický význam.

Ačkoli je lexikální význam frazeologismů zobecněný, ve většině případů lze mezi okolím a přirovnáním spatřovat určitou motivovanost. Vztahy mezi přirovnáním a okolím bývají zpravidla založeny na sémantickém základě, mnohem vzácněji na zvukové shodě či jiných motivech. Sémantické vztahy mezi přirovnáním a okolím bývají nejčastěji následující:

a) Obsah okolí a srovnávacího frazeologismu spolu přímo souvisejí, tj. jimi označované předměty či jevy jsou vzájemně stavěny vedle sebe nebo srovnávány v přímém (lexikálním) významu. Např.: (je tichý) kaip begys (tj. němý); (mluví, brebentí) kaip boba be dantų; (studený – obvykle o rukou) kaip ledinis; (vidí) kaip per miglas.

b) Obsah okolí a přirovnání spolu souvisejí jako přímý a přenesený význam, tj. okolí má přímý význam, zatímco přirovnání význam přenesený (metaforický, ironický apod.). Např.: (sedí, stojí) kaip (lyg) ant adatų; (plný, naplněný – o nádobě, místnosti) kaip akis; (bílý, bledý – o člověku) kaip ašaka; (řádí) kaip avis be kepenų; (jasný) kaip ant delno; (opilý) kaip dūmas; (hloupý) kaip avies dvasia; (zmizel, ztratil se) kaip kamparas be pipirų; (hltá) kaip pragaras; (stojí) kaip kuolą prarijęs. Srovnávacích frazeologismů motivovaných tímto způsobem je nejvíce.

c) Obsah okolí a obsah přirovnání spolu souvisejí jako přenesený význam s přímým, tj. slovo z okolí má přenesený význam, zatímco přirovnání je utvořeno s ohledem na přímý význam okolí. Jinými slovy, proti sobě stojí přenesený význam okolí a přímý význam přirovnání. Např.: („uvidí, spatří“) kaip savo ausis (ausį); (žvaní, tj. hodně mluví) kaip buza nedavirus; („rychlý, mrštný, čilý“) kaip apatinė girnapusė (girnų pusė, girna); (mele, tj. žvaní) kaip tuščios girnos; (plácá, tj. hltavě hodně jí) kaip karosas su uodega; (bručí, tj. brebentí) kaip pelkė pervažiuota; (rachotí, klape, tj. hodně žvaní) lyg sena skrandą; (štěká, tj. žvaní) kaip šuva išžabotas.

Samostatnou skupinu tvoří frazeologismy, v nichž jsou okolí a přirovnání spojeny slovy se stejným kořenem, např.: (brebentí, tj. hodně žvaní) kaip aušymas; (blábolí, tj. mluví hodně nesmyslů) lyg bambynė; (rachotí, klape, tj. brebentí) kaip barškata; (běží) kaip bėgunėlis; (breizuoja, tj. mluví nesmysly) kaip breižūnas; (brumlá) kaip burbeklis (burbokas); (burzga, tj. hodně žvaní) kaip burzguoliokas; (cpe, tj. hodně jí) kaip kemša; (štěká, tj. hodně žvaní) kaig lojinė (lojūgas); (turškia, tj. mluví hodně nesmyslů) kaip paturška; (pokřikuje, křičí) kaip šaukola; (švarnoja, tj. hloupě,

⁹ Srov. k této otázce názor A. Fiodorova: „Привычное сравнение, часто используемое в речи при одних и тех же или сходных ситуациях, постепенно закрепляется в употреблении с одним и тем же близким по содержанию лексическим окружением. Постоянство лексического окружения такого сравнительного оборота и частота его употребления направляют внимание говорящего и слушателя главным образом на переносный (общий) элемент его содержания, т.е. на его предметную соотнесенность. Образное же представление „присутствует“ в содержании таких оборотов на втором плане“ (Viz: Федоров А. М. Об образовании фразеологических единиц языка из сравнительных оборотов речи. — В кн.: Актуальные проблемы лексикологии (тезисы докладов и сообщений Всесоюзной научной конференции 17—20 июня 1970 г.). Минск, 1970, с. 204—205).

209

mluví nesmysly) kaip švarna be pamusalo [be rankovės]; (otravně, podrážděně brblá a mluví) kaip zirzla.

Okolí a přirovnání jsou někdy spojeny zvukovou shodou, rýmují se. Významové vztahy mezi těmito přirovnáními a okolím mohou být velmi slabé. Např.: (hodí se, sluší se) kaip Barbė [Elzė] prie Miko; (zesmutněl) kaip nuo bulvienės bliūdo; (vyšlo z módy) kaip iš mados; (slib) kaip žągas.

Zobecněný (abstrahovaný) lexikální význam a vyblednutí motivovaných vztahů s okolím tedy odlišují srovnávací frazeologismus od ostatních přirovnání, jejichž význam je s kontextem spojen konkrétní obrazovou motivací. Např. ve větě O paskui [Pranelis] suglemba, nuknerpia galvą kaip ir jo staininis už lango... (J. Balt) přirovnání kaip ir jo staininis už lango nemá zobecněný, frazeologický význam a je s kontextem spojeno konkrétní motivací: člověk je srovnáván s koněm na základě určitého úkonu.

§ 6. Srovnávací frazeologismy se při komunikaci pokaždé nově nevytvářejí, nýbrž se užívají z paměti jako formule kolektivní tvorby. Jsou tedy tradiční, a i tím se liší od volných přirovnání, která lze považovat za situační. Srov. dvě skupiny přirovnání užitých týmž autorem¹⁰:

a) Vůbec se nepodobala ani obrovským hodinám na stěně, jejichž kyvadlo se houpalo jako koňský ocas, ani svým spolupracovníkům (s. 16). Ta myšlenka – odjíždím – mě udeřila do hlavy jako beranidlo, přilepila se jako mokrý podzimní list a já před ní nemohl nikam utéct (s. 150). Na zádech, která jsem ostatně jediná viděl, se příjemně vlnily svaly suché jako pouta (s. 107). Snad řekneš, že jsem nechtěl jen dobro? Aby byl život jako zahrada, jako rozkvetlá louka, co? (s. 46). Dvě řady lip se proplétaly větvemi jako prsty sepjatých rukou... (s. 60).

b) Docela rozzlobeně jsi něco vysvětloval dívce sedící vedle, která měla vlasy černé jako uhel (s. 31). Seděl jsem jako na trní a čekal, až konečně řekne: tak, pro dnešek stačí (s. 17). Tobě se to mluví, když tvůj otec... celý život jako na dlani... a všichni tvoji přátelé... (s. 362). Zastavil jsem se jako přimrazený; jako bych dostal kůlem do týla (s. 168). Zmizela jako by se do vody propadla, jako by v Kaunasu vůbec nebyla (s. 139). Pokoj – úzký a tmavý jako rukáv, s jediným oknem do dvora (s. 135). Od zítřka už tě nikdo nebude nazývat tím slovem, kterého ses bál jako čert kříže... (s. 419). Byl jsem rudý jako rak; možná ještě rudější a tak zmatený, že jsem se neodvážil zvednout oči (s. 160).

Přirovnání z první skupiny, např. jako koňský ocas; jako beranidlo; jako mokrý podzimní list; jako pouta aj., jsou situační, vytvořená samotným autorem z jednotlivých slov. Přirovnání z druhé skupiny, např. (černý) jako uhel; (sedí) jako na trní; (jasný) jako na dlani; (zastavil se) jako přimrazený aj. nejsou vytvořena samotným autorem, ale pouze tvořivě použita z paměti. Jsou to ustálená přirovnání, která v jazyce stále potenciálně existují. Lze se o tom přesvědčit i z těchto příkladů: jako uhel „velmi (tmavý, barvy uhlí, černý – o živých bytostech i neživých předmětech“: Galva juoda kap anglis Lš. Pjauna dobilus, kaip anglis dobilai tie juodi Slm. Jo juodos kaip anglys akys degė narsumu ir su pasididžiavimu veizėjo aplinkui J. Bil.

¹⁰ Bieliauskas A. Kauno romanas. – V., 1966.

210

jako (jakoby) na jehlách „velmi neklidně (sedí, stojí, leží)“: Pořád je neklidný, sedí jako na jehlách Jns. Chová se, jako by ležel na jehlách Kt. Všichni stojíme jako na jehlách, po biskupově kočáře ani hlasu Žem.

jako na dlani „velmi, všechno (jasné)“: Jasné jako na dlani Ds. A všechno jasné jako na dlani J. Balt. Od začátku až do konce mu bylo jasné jako na dlani — ten vztah je nemožný, Paukštaitis o ni přišel Vaižg.

jako (jakoby) přibitý „na místě, bez hnutí (stojí; zastavil se)“: Proč stojíš jako přibitý, pojď sem blíž An. Ani se nehýbe, ani se nehne — jako přibitý Pšl, Sim. Jakmile jsem vyšel z lesa, zastavil jsem se jako přibitý: na našem statku chyběly dvě střechy rš.

§ 7. Stálost a reprodukovatelnost v jazykovém procesu se, jak jsme uvedli, obvykle považují za základní znaky všech frazeologismů, které je odlišují od volných slovních spojení. Vztah těchto znaků však všichni lingvisté nechápou stejně. Například N. Šanskij¹¹ tvrdí, že reprodukovatelnost vysvětluje všechny ostatní znaky frazeologismů, především stálost jejich lexikálního složení, gramatické stavby a zobecněného lexikálního významu. V. Telija¹² nahlíží na vztah stálosti a reprodukovatelnosti dvojím způsobem: diachronně a synchronně. Z diachronního hlediska je stálost frazeologismů výsledkem tradice opakování a reprodukovatelnosti volných slovních spojení, zatímco ze synchronního hlediska je reprodukovatelnost podmíněna stálostí struktury frazeologismů. V. Telija považuje za nejdůležitější kritérium stálosti frazeologismů nikoli tolik neměnnost spojení, tj. vnější znaky, jako spíše určité strukturální vztahy, které podmiňují reprodukovatelnost frazeologismů. Při pojednání o vztahu stálosti a reprodukovatelnosti frazeologismů se tedy navrhuje rozlišovat diachronní a synchronní hledisko.

§ 8. Každý prvek jazykového systému se vymezuje podle svých vztahů k ostatním prvkům téhož systému. Jazykový systém tedy propojují frazeologismy pouze vnějšími strukturálními vztahy. Je důležité objasnit, které strukturální vztahy určují stálost a reprodukovatelnost srovnávacích frazeologismů.

Srovnávací frazeologismy jsou vždy spojeny se slovy určité sémantické skupiny. Např.: (mluví) jako posedlý; (sténá) jako by ho bolel zub; (žije) jako ledvina v sádle; (opilý) jako pytel; (žije) jako myš pod koštětem; (křičí) jako na jatkách; („rychlý“ — o člověku) jako spodní strana mlýnského kamene; (usmívá se) jako ten, kdo našel kousek železa; (přilnul) jako smůla k soustruhu; (opilý — o člověku) jako starý náboj kola; (plete se do všeho) jako mokrý koudel; (je velmi hubený) jako březový plot; (bojí se) jako čert kříže; (chlubí se) jako slepice, která snesla vejce; (rychlý — o člověku či zvířeti) jako blesk. Tato přirovnání mají ustálené okolí slov s vymezeným lexikálním významem a gramatickou kategorií. Vymezené okolí spolu s přirovnáním tvoří ustálenou srovnávací konstrukci (např. mluví jako posedlý; žlutý jako zlato; sténá, jako by ho bolel zub atd.), která je jednotkou jazykového systému. Do jazykového systému je propojuje pouze gramaticky a sémanticky vymezené okolí srovnávacích frazeologismů. Ustálené vztahy srovnávacího frazeologismu k okolí podmiňují stálost jeho lexikálního složení a gramatické stavby, zobecněný lexikální význam i reprodukovatelnost v jazykovém procesu.

¹¹ Шанский Н. М. Фразеология современного русского языка. — М., 1969, с. 29.

¹² Телия В. Н. Что такое фразеология. — М., 1966, с. 61–64.

211

v jazykovém procesu. Za kritérium stálosti a reprodukovatelnosti srovnávacích frazeologismů proto budeme považovat gramaticky a sémanticky vymezené okolí¹³.

Porovnejme přirovnání jako na řeřavém uhlí ve dvou různých kontextech:

a) (poskakuje) jako na řeřavém uhlí: Chodíval jsem poskakujíc jako na řeřavém uhlí A. Biel.

b) (sedí, stojí) jako na řeřavém uhlí: Stůj teď jako na řeřavém uhlí Ds. Jeho místo je velmi neklidné, pořád sedí jako na řeřavém uhlí Jnš. Stará Grigienė seděla jako na řeřavém uhlí, dívala se chvíli na starce, chvíli na Elenu V. Krėv. Matka stála před soudci jako na řeřavém uhlí A. Vien. Margienė už to nevydržela, sedí jako na řeřavém uhlí: vědět, vědět! I. Simon.

V těchto příkladech se stejné přirovnání pojí se dvěma skupinami sloves s odlišnou sémantikou. V prvním případě není kontext přirovnání ustálený a vztahy mezi přirovnáním a okolím nejsou vymezené (determinované). Proto ani význam přirovnání není zobecněný (abstrahovaný), nýbrž se rovná součtu významů jednotlivých slov; význam přirovnání je tedy spojen s významem okolí pouze na základě motivace přizpůsobené danému případu. Takové přirovnání proto postrádá pro frazeologismus nezbytnou stálost, je situační, a nelze je tedy považovat za frazeologismus. Přirovnání druhé skupiny jako na řeřavém uhlí má vymezené okolí – slovesa sedí, stojí. Z tohoto důvodu získalo abstrahovaný význam „velmi neklidně, nesměle, netrpělivě (sedí, stojí)“ a jeho motivované vztahy k okolí vybledly. Přirovnání druhé skupiny je tedy třeba považovat za frazeologismus.

Přirovnání jako (jako by) živý rovněž funguje v různých kontextech:

a) (kroutí se, pohybuje se) jako (jako by) živý: Stativ sevřený kleštěmi se kroutil, jako by byl živý J. Balt. Ty vlny se pohybují jako živé, rozšiřují se na obě strany a ženou se jedna za druhou J. Bil.

b) (na něco vzpomíná, stojí v paměti či před očima) jako živý: Každý si ji pamatoval jako živou – ráznou dělnici, veselou zpěvačku, ochotnou a milou ke všem V. Myk-Put. V jeho paměti znovu ožil celý sraz J. Balt. A nejen hora, ale i mnoho dalších míst zůstalo jako živých P. Cvir. Jdu kolem mohyly a přestože o ní nic nevím ani jsem o ní neslyšel, její minulost mi však stojí před očima jako živá V. Krėv.

I v tomto případě okolí rozlišuje prosté situační přirovnání od frazeologismu. Přirovnání první skupiny jsou spojena se slovesy pohybuje se, kroutí se na základě zřejmých významových motivů; lexikální význam přirovnání není zobecněný, tedy není frazeologický. Zde se prostě chtělo říci, že se stativ a vlny kroutí nebo pohybují, jako by byly živé. Protože okolí není pevně determinováno, nelze ani toto přirovnání považovat za frazeologismus. Okolí přirovnání druhé skupiny je vymezeno gramaticky i sémanticky a přirovnání získalo zobecněný význam „velmi živě, zřetelně (na něco vzpomíná, něco stojí v paměti či před očima)“.

¹³ Analýza jazykových prvků podle jejich okolí má již dlouhou tradici. Tímto problémem se ve větší či menší míře zabývala také řada lexikologů a lexikografů. Ve frazeologii se otázkami okolí okrajově zabývali L. Roizenzonas a J. Avaliani, V. Archangelskis, V. Žukovas aj. Dějiny výzkumu na základě okolí v lexikografii a frazeologii poměrně podrobně osvětlil M. Tagijevas v monografii „Глагольная фразеология современного русского языка“ [Баку, 1966]. Okolí považuje za nejdůležitější kritérium strukturální analýzy frazeologismů a na tomto základě podává strukturální analýzu slovesné frazeologie ruského jazyka.

212

Zmíníme ještě jeden případ, kdy prostředí pomáhá odlišit frazeologismus od prostého přirovnání. Přirovnání jako (podobný) myší ocas nacházíme v těchto kontextech:

a) Když se usměje, začala se jí špička nosu hned chvět jako myší ocásek J. Balt.

b) Všechny vlasy má řídké jako myší ocas Švnč.

V první větě je přirovnání spojeno se slovesem chvěje se, které není vymezeno ani gramaticky, ani sémanticky. Přirovnání a sloveso jsou spojeny na základě konkrétní obrazné motivace, a proto ani význam přirovnání není zobecněný. Totéž přirovnání lze zcela dobře spojit i s jinými slovy, která mohou mít motivované vztahy pouze s přirovnáním, například s přídavnými jmény špičatý, krátký apod. Za frazeologismy však lze považovat pouze ta přirovnání, která mají vymezené prostředí a zobecněný lexikální význam, jako je tomu v tomto případě ve druhé větě. Zde má přirovnání vymezené prostředí řídké (o vlasech) a zobecněný, frazeologický význam „velmi řídké, prořídlé — o vlasech, copáncích“. Tento frazeologismus má také synonyma, která se liší pouze jednou složkou:

jako krysí [myší] ocas „velmi řídké, prořídlé — o vlasech, copáncích“: Měla jsem hustou hřívu, ale teď už jen krysí ocas Jnš. Co to nosí za copy — jako ocasy myší Slm.

§ 9. Protože na gramaticky a sémanticky vymezeném prostředí závisí ustálenost a reprodukovatelnost přirovnávacích frazeologismů, budeme vymezené prostředí považovat za hlavní kritérium určující vyčlenění přirovnávacího frazeologismu z ostatních přirovnání. Ustálenost a reprodukovatelnost lexikálního složení, gramatické stavby a zobecněného lexikálního významu přirovnávacích frazeologismů v jazykovém procesu jsou velmi důležitými kritérii, jsou však závislé na hlavním kritériu.

Přirovnávacími frazeologismy rozumíme přirovnání se stálým lexikálním složením, gramatickou stavbou a zobecněným lexikálním významem, která mají gramaticky a sémanticky vymezené prostředí a nevznikají v průběhu komunikace, nýbrž se užívají zpaměti jako formule.

§ 10. Není vždy snadné určit lexikální složení přirovnávacího frazeologismu, protože je úzce spjat s prostředím jak svým významem, tak gramatickou stavbou. O složení přirovnávacích frazeologismů se dosud živě diskutuje. Má přirovnávací frazeologismus dvoučlennou, nebo jednočlennou strukturu, tj. patří slova úzce spojená s přirovnáním do složení frazeologismu, nebo se za frazeologismus považuje pouze samotné přirovnání? Řekněme, zda se za frazeologismus považuje letí jako smyslů zbavený, nebo jako smyslů zbavený? Na tuto otázku existují různé názory. Někteří¹⁴ lingvisté tvrdí,

¹⁴ Амособа Н. Н. Основы английской фразеологии. — Л., 1963, с. 148; Тихонов А. Н., Кунгуров Р. Об устойчивых сравнительных оборотах (в русском языке). — Труды Самаркандск. у-та. Новая серия. Краткие сообщения. Самарканд, 1964, № 139, с. 41—42; Сидякова Н. М. Анализ первых и вторых компонентов устойчивых сравнений типа + прилагательное + as + существительное в современном английском языке. — Уч. зап. Вологодск. гос. пед. ин-та. Вологда, 1964, т. 28, с. 194—221. Иванникова Е. А. К вопросу об эквивалентности фразеологических единиц словосочетанию. — В кн.: Проблемы фразеологии и задачи ее изучения в высшей и средней школе. Вологда, 1967, с. 112—123, Чернышева И. И. Фразеология современного немецкого языка. — М., 1970, с. 48—59 ir kt.

213

že přirovnávací frazeologismy se vždy skládají ze dvou prvků a mají dvoučlennou strukturu, zatímco jiní¹⁵ se domnívají, že frazeologickou jednotku tvoří nejčastěji pouze přirovnání, méně často přirovnání spolu s dalšími souvisejícími slovy. V této otázce nepanuje jednotnost ani ve slovnících. Například v „Výkladovém slovníku ruského jazyka“ D. Ušakova¹⁶ se za frazeologismy považují: сидеть как на иголках; как зеницу ока; как две капли воды (похож); как рыба в воде; ve „Slovníku ruského jazyka“ ¹⁷: быть (сидеть) как на иголках; беречь (хранить) как зеницу ока; как две капли воды; как рыба в воде; ve „Slovníku současného spisovného ruského jazyka“¹⁸: как на иголках; как зеницу ока беречь, хранить и т.п.; быть, чувствовать, вести себя и т.п. как рыба в воде; ve „Frazeologickém slovníku ruského jazyka“¹⁹: как на иголках; как зеницу ока; как две капли воды; как рыба в воде. Jak je vidět, jednotnost nepanuje nejen mezi různými slovníky, ale ani v rámci jednoho a téhož slovníku. Z uvedených slovníků zachovává jediný důsledně jeden princip „Frazeologický slovník ruského jazyka“. Z příkladů je patrné, že autoři tohoto slovníku považují ve většině případů za přirovnávací frazeologismus pouze samotné přirovnání. V některých jiných slovnících, např. ve „Slovníku polského jazyka“ W. Doroszewského²⁰ a ve „Frazeologickém slovníku polského jazyka“ S. Skorupky²¹, v dvojjazyčných frazeologických slovnících anglicko-ruských, francouzsko-ruských a německo-ruských²², ve slovníčku ustálených obrazných přirovnání francouzského jazyka A. Nazariana²³ aj. se přirovnávací frazeologismy uvádějí spolu se svým okolím. Názory na otázku lexikálního složení přirovnávacích frazeologismů se tedy liší jak v teorii, tak v praxi.

Chceme-li stanovit hranici mezi přirovnávacími frazeologismy a jejich okolím, je třeba funkčně a sémanticky prozkoumat složky přirovnávací konstrukce, tj. určit jejich gramatickou funkci a lexikální význam. Například v přirovnávacích kons-

¹⁵ Orlova A. V. Zvláštnosti syntaktického užívání nerozložitelných slovních spojení, která mají vlastnosti příslovce. — Vědecké zápisky Moskevského pedagogického institutu V. I. Lenina, 1954, sv. 75, č. 4, s. 25, 41—45. Šugurova Z. A., Roizenzon L. I. Základní otázky studia ustálených srovnávacích obratů ruského jazyka. — In: Materiály konference „Aktuální otázky současné jazykovědy a lingvistické dědictví E. D. Polivanova“. Samarkand, 1964, sv. 1, s. 104—107. Sidorenko M. I. K otázce hranic lexikálního složení frazeologických jednotek. — In: Problémy frazeologie (studie a materiály). M.—L., 1964, s. 126—130. Žukov V. P. Frazeologismus a frazeologické okolí. — Vědecké zápisky Moskevského oblastního pedagogického institutu N. K. Krupské, Ruský jazyk (otázky ruské frazeologie). M., 1966, sv. 160, s. 225—244 atd.

¹⁶ Ушаков Д. Н. Толковый словарь русского языка. — М., 1935—1940, т. 1—4.

¹⁷ Словарь русского языка. — М., 1957—1961, т. 1—4.

¹⁸ Словарь современного русского литературного языка. — М.—Л., 1950—1965, т. 1—17.

¹⁹ Фразеологический словарь русского языка. — М., 1967.

²⁰ Doroszewski W. Słownik języka polskiego. — Warszawa, 1958—1968, t. 1—10.

²¹ Skorupka S. Słownik frazeologiczny języka polskiego. — Warszawa, 1967—1968, t. 1—2.

²² Кунин А. В. Англо-русский фразеологический словарь. — М., 1956. Рецкер Я. И. Французско-русский фразеологический словарь. — М., 1963. Бинович Л. Э. Немецко-русский фразеологический словарь. — М., 1956.

²³ Назарян А. Образные сравнения французского языка. — М., 1965.

214

…konstrukcích žvaní jako nezašpuntovaný sud a žvaní jako posedlý blínem slovesa žvaní, tlachá úzce souvisejí s přirovnáními, zachovávají si však samostatný lexikální význam a slovesnou funkci, a proto nejsou součástí frazému, nýbrž jsou s ním pouze spojena. Samotná přirovnání jako nezašpuntovaný sud a jako posedlý blínem zde mají lexikální význam „mnoho naprázdno (žvaní, tlachá)“ a plní funkci příslovce.

V konstrukcích opilý jako pytel; rozjívený [nezbedný, rozmazlený] jako žebrákovo sele je za frazémy třeba považovat jako pytel a jako žebrákovo sele, protože přídavná jména nebo příčestí s významem přídavného jména opilý, rozjívený, nezbedný, rozmazlený mají samostatné lexikální významy a plní funkci přídavného jména, zatímco přirovnání plní funkci příslovce a mají významy „velmi (opilý)“ a „velmi (rozjívený, nezbedný, rozmazlený — o dětech)“. Zde tedy slovesa a přídavná jména či příčestí s významem přídavného jména nejsou součástí lexikálního složení přirovnávacího frazému, nýbrž tvoří jeho okolí.

Nyní prozkoumejme následující přirovnávací konstrukce:

jako do bubnu (na bubny) bije „hodně mluví“: Celá farnost mluví jako na bubny Slnt. O Vidmantovi mluvilo celé okolí, jako by bilo do bubnu... Vaižg.

jako za uchem hází „rychle jí, žere, pije co“: Jen mu dej — hází to do sebe jako za uchem Kp. Večer vyhodí hrnec krup jako za uchem KzR. Moje prase žere velmi rychle, vyhodí to jako za uchem Upt. Večer otec tu kaši vyhodil jako za uchem BsV 264. Co to je pro takového muže — hodil to do sebe jako za uchem, a dost Skdt.

V těchto přirovnávacích konstrukcích nemají slovesa bije a hází samostatný lexikální význam ani gramatickou funkci. Teprve ve spojení s přirovnáním nabývají tato slovesa významu, který mají v přirovnávací konstrukci. Sloveso je zde tedy součástí lexikálního složení přirovnávacího frazému a celý přirovnávací frazém plní funkci slovesa. Okolí těchto přirovnávacích frazémů již netvoří zmíněná slovesa, nýbrž podstatná jména či zájmena označující původce děje (v prvním případě) nebo původce děje i jeho předmět (v druhém případě).

Hlavním kritériem, které umožňuje určit lexikální složení přirovnávacího frazému, je tedy toto: slova, která jsou s frazémem trvale spojena, nejsou součástí jeho lexikálního složení, pokud mají samostatný lexikální význam a gramatickou funkci. Přirovnávací frazém má zase také určitou gramatickou stavbu a obsah, jeho význam a gramatická funkce se však vyjevují pouze v okolí slov určité sémantické skupiny. Pevně ustálený celek lexikálních a gramatických prvků se samostatným lexikálním významem a gramatickou funkcí, který je s frazémem trvale spojen a bez něhož by frazém neměl svůj specifický zobecněný význam, nazýváme frazeologickým okolím.

§ 11. Přirovnávací frazémy mohou mít jednu nebo dvě pozice okolí. Například frazémy jako ďas [čert, rarach] před blesky (před bleskem); jako silák; jako bláta; jako dům se v jazyce vyskytují pouze s určitým okolím v jedné pozici. Řekněme, že přirovnávací frazém jako ďas [čert, rarach] před blesky (před bleskem) se užívá ve větách s následujícím okolím: A on se celý šklebí jako ďas před blesky LTR. Proč se tu šklebíš jako ďas před blesky?! Vrd. On se šklebí na dívku jako ďas před bleskem J. A bude se šklebít jako čert před blesky Vrd. Proč se šklebíš jako rarach před bleskem?! Sd.

215

Zde je frazeologismus srovnávací vazby spojen pouze se slovesy podobného významu: vypso, vaiposi, šaiposi a podobně. To znamená, že tento frazeologismus má pouze jednu pozici okolí.

Frazeologismus kaip drūtas se vyskytuje v těchto větách: Eina kap drūtas Alk. Tos nešas nuog jo kap drūtos Lp. Juodu turėję bėgti kaip drūtu ant namų BsV 105.

I v těchto větách tvoří srovnávací frazeologismus ustálenou srovnávací konstrukci s okolím o jedné pozici, kterou představují slovesa blízkého významu eina, nešasi, bėga a podobně.

Přirovnání kaip dumblo je doloženo v těchto větách: Bus kviečių kaip dumblo Sdk. Pinigų kaip dumblo Ds. Šiemet rugių pripjovėm kai dumblo Prng.

Zde je srovnávací frazeologismus ustáleně spojen s genitivem podstatného jména označujícího skutečně neživé věci. Nespojuje se s genitivem podstatného jména označujícího živé bytosti nebo něco abstraktního.

Frazeologismus kaip troba (trioba) nacházíme v těchto větách: Vyras kai ąžuolas, boba kai trioba Jnš. Kumelė kap troba Ml. Sudėjau vežimą kap troba Vrn. Bangos kai trob os Pgg. Kursčiau ugnį ir kroviau naują laužą kaip trobą, kad vėl būtų kas uždegti Vaižg.

Tento srovnávací frazeologismus má, jak vidíme, ustálené vazby s podstatným jménem v nominativu s poměrně různými významy, tedy okolí o jedné pozici. Význam podstatného jména v okolí frazeologismu je však přesto omezený: může označovat živé bytosti a některé neživé věci, nemůže však mít abstraktní význam.

Zde jsme uvedli několik srovnávacích frazeologismů, které mají pouze jednu pozici okolí. Většina srovnávacích frazeologismů v litevštině je tohoto typu.

Některé srovnávací frazeologismy mají okolí o dvou pozicích. Řekněme, že okolí frazeologismu kaip bačka tvoří nominativ podstatného jména označujícího osoby, zvířata nebo jejich končetiny a nominativ přídavného jména storas, išsipūtęs a podobně. Např.: Jis visas supūto, storas kaip bačka Kv. Buvo sausas kap ragutis, o dabar storas kap bačka pasidarė Dv. Šeimikė nebegyvą radau: pripampusi kaip bačka, kuo nesprogsta Žem. Teisybė – tas karvės pamačius, ir mane šiurpas pakratė: galvos išsipūtusios kaip bačkos, ragų vietos raudonuoja, net baisu pamislyt BsP III 78.

Z příkladů je patrné, že frazeologismus kaip bačka se ustáleně pojí s přídavnými jmény v základním stupni nebo s participii v přídavném významu: storas, išsipūtęs, pripampęs a podobně. Tento frazeologismus se však užívá nikoli s ohledem na všechny tlusté či nafouklé věci, nýbrž pouze při mluvě o lidech, zvířatech nebo jejich končetinách. Význam okolního přídavného jména či participia, které je zastupuje, je tedy u tohoto srovnávacího frazeologismu vymezen; vymezen je i význam podstatného jména, tj. předmětu srovnání. Ve větě může podstatné jméno, jak vidíme, zastoupit zájmeno; někdy není vysloveno vůbec a pouze se předpokládá nebo vyplývá z širšího kontextu. Okolí frazeologismu kaip bačka má tedy dvě pozice.

Nyní se pokusíme určit frazeologické okolí frazeologismů kaip gavėnas a kaip iena. Tyto frazeologismy se užívají v takových větách:

216

jako havran: Černý jako havran Ds. Přišel celý zamazaný, černý jako havran Pg.

jako len: Tvůj krk je černý jako len Tvr.

Především bije do očí, že oba frazémy jsou spojeny s přídavným jménem černý, které znamená „ušpiněný, zčernalý, zamazaný apod.“. Frazém jako havran se však užívá o člověku nebo části jeho těla, zatímco frazém jako len pouze o lidském krku. Tyto frazémy vyjadřují vlastnost věcí různých, nikoli stejných druhů. Jejich okolí tedy neurčuje pouze význam přídavného jména, nýbrž i vysloveného nebo předpokládaného podstatného jména. Z toho vyplývá, že i tyto frazémy mají okolí o dvou pozicích.

Okolí o dvou pozicích mají často přirovnávací frazémy, které mají s okolím stejnou nebo velmi podobnou stavbu. Například okolí frazému jako psovi štěkat [lot] tvoří dativ podstatného jména označujícího osobu nebo zájmena, které je zastupuje, a infinitiv slovesa mluvit, povídat apod.:

Jemu mluvit — jako psovi štěkat Vrb. Jemu povídat — jako psovi štěkat VIkv.

Vynecháme-li některý prvek okolí tohoto frazému, přirovnávací konstrukce bude neúplná a nesrozumitelná.

§ 12. V litevštině tvoří nejproduktivnější skupinu přirovnávacích frazémů s okolím o dvou pozicích přirovnávací frazémy s příslovečnou funkcí, spojené s přídavným jménem vyjadřujícím určitou kvalitativní vlastnost v pozitivu nebo s participiem, které je zastupuje, a s podstatným jménem s určitým významem, např. výše zmíněný frazém jako sud „velmi (tlustý, nafouklý, naběhlý — o lidech, zvířatech nebo jejich končetinách)“. Často se však kvalita vyjadřuje pouze přirovnáním, bez přídavného jména, tj. frazém se užívá jen s okolím o jedné pozici tvořeným podstatným jménem. Např.:

jako sud: Je celý nateklý, tlustý jako sud Kv. || Valila se stařena jako sud Lp.

jako okurka: Budeš plný jako okurka Lp. || Muž je jako okurka, žena jako fazole Dkk.

Tyto frazémy tedy mohou mít okolí o jedné i dvou pozicích. Ačkoli se bez přídavného jména v okolí funkce a význam přirovnávacího frazému mění, tj. frazém svou funkcí a významem odpovídá přídavnému jménu, nikoli už příslovci, přirovnávací konstrukce zůstává dostatečně srozumitelná i s okolím o jedné pozici tvořeným podstatným jménem.

Prvky okolí, bez nichž lze přirovnávací frazém užívat a bez nichž je přirovnávací konstrukce dostatečně jasná a srozumitelná, budeme nazývat fakultativním frazeologickým okolím. Prvky okolí, které jsou s frazémem trvale spojeny a bez nichž by jej nebylo možné užít, protože přirovnávací konstrukce by nebyla úplná a srozumitelná, budeme nazývat obligatorním frazeologickým okolím.

§ 13. Podle pozice v přirovnávací konstrukci může být okolí přirovnávacích frazémů prepozitivní a postpozitivní, blízké a vzdálenější. Okolí většiny litevských přirovnávacích frazémů je prepozitivní, např.: líbí se jí jako šlechtici s papíry; slušel jí jako panence [Elzė] Miko; rozhlíží se jako

217

Bojácný jako nebe; oves jako jádro; krk černý jako žíně a jiné. Postpozitivní okolí se vyskytuje mnohem méně často. Postpozitivní okolí je obvykle objektovým okolím srovnávacích frazeologismů s funkcí slovesa, např. položil jako na nehet (co — zpravidla jídlo):

Hele, podívej, a položil talířek kaše jako na nehet Plt. S velkou chutí položila svou housku jako na nehet I. Simon.

Toto okolí však může být i prepozitivní, např.: Tu hlubokou misku bramboračky položila jako na nehet Vvr. Ve větě se někdy vkládá dokonce doprostřed frazeologismu, např.: Misku podává jako na nehet Žeml.

Má-li srovnávací frazeologismus dvoupolohové okolí, jehož oba prvky jsou prepozitivní (postpozitivní okolí o dvou prvcích nebylo zaznamenáno), budeme prvek okolí nacházející se vedle srovnávacího frazeologismu nazývat blízkým frazeologickým okolím a prvek nacházející se dále — vzdálenějším frazeologickým okolím. Například ve srovnávací konstrukci krk černý jako žíně by blízkým okolím frazeologismu bylo černý a vzdálenějším okolím — krk.

§ 14. Již jsme hovořili o tom, že okolí srovnávacích frazeologismů tvoří pouze slova určitých gramatických kategorií a sémantiky. Míra určitosti významu slov v okolí bývá zpravidla různá. U některých frazeologismů mají slova okolí velmi úzký, individuální význam. Okolí jiných srovnávacích frazeologismů tvoří slova určitých kategorií s širším, obecnějším, avšak rovněž vymezeným významem.

Okolí s úzkým, individuálním významem mají například takové frazeologismy: vzdychá jako kůň před cestou; zmizel, vytratil se jako kafr bez pepře; řečí, smíchu jako mleziva (mleziv); tma jako v tlamě vlka a mnoho dalších. Okolí těchto frazeologismů obvykle tvoří pouze jedno slovo nebo jeho synonyma. Úzký, individuální význam mohou mít také obě slova dvoupolohového okolí, např. krk černý jako žíně. Individuální okolí mají vždy srovnávací frazeologismy, jejichž význam okolí je ve vztahu k obsahu přirovnání jako přenesený význam k doslovnému, např. žvaní jako buza nedavirus „hodně, nesmysly (žvaní, tj. tlachá)“; mele jako prázdný mlýn „hodně, nesmysly (mele, tj. mluví)“ a jiné; nebo mají okolí a přirovnání slova téhož kořene, např. chrastí jako chrastidlo; vrčí jako vrčoulek; cpe jako cpe, stejně jako frazeologismy, jejichž okolí a přirovnání souvisí zvukovou podobností, např. padl jako Barbė [Elzė] k Mikovi; brblá jako žebrák, když si sahá na pupek a jiné.

Širší, obecnější význam okolí mají například tyto srovnávací frazeologismy: jako mravenců „velmi mnoho (o živých bytostech i neživých věcech)“; jako z louže „velmi mnoho (o živých bytostech)“; jako ledu „velmi mnoho (o neživých věcech)“. Slova okolí těchto frazeologismů bychom jen těžko vyjmenovali, protože význam okolí je zde široký a lze jej vyjádřit pouze nejobecnější sémantickou charakteristikou. Přesto je i význam okolí těchto frazeologismů vymezený, neboť první z nich nelze spojit s genitivem podstatného jména s abstraktním významem, druhý — s genitivem podstatného jména označujícího neživé bytosti nebo majícího abstraktní význam, a třetí — s genitivem podstatného jména označujícího živé bytosti nebo majícího abstraktní význam.

218

Slova dvoupolohového okolí srovnávacích frazeologismů se mohou lišit mírou určitosti významu. Například u frazeologismu jako vosk „velmi žlutý (o živých bytostech i neživých věcech)“ má blízké okolí žlutý individuální význam, zatímco vzdálenější okolí tvoří skupina slov s poměrně širokým významem.

§ 15. Vztah srovnávacích frazeologismů k pořekadlům, která obsahují přirovnání, je vykládán různě. Někteří badatelé považují pořekadla za frazeologismy, jiní nikoli. Například A. Molotkov²⁴ v úvodu k „Frazeologickému slovníku ruského jazyka“ tvrdí, že pořekadla nevykazují žádné znaky idiomatičnosti, a proto je nepovažuje za frazeologismy. V „Slovníku současného ruského spisovného jazyka“ jsou pořekadla pokládána za idiomatické výrazy, které vyžadují zvláštní vysvětlení, a jsou tedy považována za frazeologismy. Podobný názor zastává také V. Felicina²⁵, která pořekadla pro jejich idiomatičnost řadí mezi frazeologismy. Dokonce i ve výše zmíněném „Frazeologickém slovníku ruského jazyka“, jehož autoři pořekadla za frazeologismy nepovažují, je zařazena řada ustálených přirovnání, která folkloristé obvykle nazývají pořekadly, např.: как за каменной стеной (жить); как на каменную стену (надеяться); как на иголках (сидеть) a další. Zřejmě autoři tohoto slovníku považují přirovnání tohoto typu nikoli za pořekadla, nýbrž za frazeologismy.

Někteří badatelé, například A. Taylor²⁶, vyčleňují vedle přísloví a pořekadla také pořekadlová přirovnání jako samostatný typ ustálených výrazů. V lingvistické literatuře se srovnávací frazeologismy spolu s frazeologickým okolím někdy nazývají pořekadlovými výrazy.

G. Permjakov²⁷ nahlíží na zásadní rozdíly mezi frazeologismy a pořekadly a příslovími ze sémiologického hlediska. Za frazeologismy považuje takové ustálené výrazy (klišé, šablony), které označují jeden pojem, tj. fungují jako znak nějakého předmětu nebo pojmu. Pořekadla a přísloví považuje G. Permjakov nikoli za znaky předmětů či pojmů, nýbrž za znaky situací nebo vztahů mezi předměty. Podle jeho názoru tedy frazeologismy vyjadřují pojmy, zatímco přísloví a pořekadla vyjadřují situace.

Protože přirovnáními vyjádřených pořekadel je v litevštině i jiných jazycích mnoho²⁸, chceme zjistit, zda je přirovnání, které je součástí pořekadla, třeba považovat za frazeologismus.

Pořekadla zkoumá folkloristika, srovnávací frazeologismy frazeologie. Jde o různé vědní obory, a proto i jejich předměty jsou odlišné. Folkloristé zkoumají pořekadlo obsahující přirovnání jako celek, aniž by vyčleňovali pouze samotné přirovnání. Frazeology zajímá jen přirovnání samo a jeho frazeologické okolí.

²⁴ Молотков А. И. Фразеологизмы русского языка и принципы их лексикографического описания. — В кн.: Фразеологический словарь русского языка. М., 1967, с. 16.

²⁵ Фелицина В. П. О пословицах и поговорках как материале для фразеологического словаря. — В кн.: Проблемы фразеологии (исследования и материалы). М.—Л., 1964, с. 200—204.

²⁶ Taylor A. The proverb. — Cambridge—Massachusetts, 1931, p. 220—223.

²⁷ Пермяков Г. Л. От поговорки до сказки (заметки по общей теории клише). — М., 1970, с. 8—50.

²⁸ Pvz., daug tokių priežodžių galima rasti „Lietuvių tautosakos“ V tome (V., 1968), lenkų smulkiosios tautosakos rinkinyje „Nowa księga przysłów i wyrażeń przysłowiowych polskich“ (Warszawa, 1969, t. 1) ir kt.

219

Stejně jako může přísloví vstoupit do pořekadel — rozsáhlejších jazykových jednotek — může do pořekadel vstoupit i přirovnávací frazeologismus. Řekněme, že v pořekadle Žadas kaip žągas, o dovis kaip nagas (Skd) jsou přirovnávacími frazeologismy kaip žągas ir kaip nagas, o žadas ir dovis jsou jejich okolní slova. V pořekadle Verkia kaip naujais batais avėdamas (TŽV 627) je přirovnávacím frazeologismem kaip naujais batais avėdamas, zatímco verkia je okolní slovo.

Přirovnávací frazeologismus může konečně vstupovat nejen do pořekadel, ale i do hádanek a dalších tradičních rčení. Například v hádance Kojos baltos kaip sniegas, o galva juoda kaip anglis (hřib) (LTsV506/Ls) je třeba přirovnání kaip sniegas ir kaip anglis rovněž považovat za frazeologismy, protože mají ustálené okolí a další kategorické znaky přirovnávacích frazeologismů. Nebo se při napodobování hlasu konipasa říká: Aš kielė, mano kojos kaip piestos. Aš tą sniegą sulesiu, o ledus išspardysiu (LTsV722/Pn). Zde je přirovnání kaip piestos frazeologismem, který se ve významu „velmi tlusté (o nohách)“ užívá i v běžných větách, např.: Tos bobos kojos kaip piestos Jrb. Ot merga – kojos kap piečiokai Kps.

Domníváme se tedy, že nemá smysl klást otázku, zda ustálená rčení, která obsahují přirovnání, mají být považována za pořekadla, nebo za přirovnávací frazeologismy. Volná či frazeologická povaha přirovnání nezávisí na tom, zda se vyskytuje v pořekadle, přísloví, nebo v díle jiného žánru. Proto je třeba přirovnání, která jsou součástí pořekadel či jiných tradičních rčení a mají všechny kategorické znaky frazeologismů, považovat za přirovnávací frazeologismy²⁹.

§ 16. V litevštině vedle přirovnávacích frazeologismů, do nichž kromě přirovnávací spojky vstupuje pouze jeden plnovýznamový slovní druh (obvykle podstatné jméno v nominativu), paralelně existuje mnoho slov s metaforickým významem. Například existuje tento přirovnávací frazeologismus:

kaip beždžionė „velmi (předvádí se, kroutí se apod.)“: Maigos (maivosi) kaip beždžionė Vdk. Staipos kaip beždžionė Všk. Kraipos kaip koki beždžionė Vyr.

Ve velkém „Slovníku litevského jazyka“ je u hesla beždžionė kromě základního významu uveden i druhý, přenesený význam: „kdo napodobuje druhé, předvádí se“, ilustrovaný větou: Iš jo tikras beždžionė Gs.

V litevštině, stejně jako v jiných jazycích³⁰, jde v těchto případech nejčastěji o názvy zvířat a ptáků, např.: ovce (ovečka), beran, prase, liška, medvěd, koza, kozel, vlk, slepice aj.

Řekněme, že přirovnávací frazeologismus kaip avis (avelė, avinas) existuje paralelně se slovy v přeneseném významu avis, avelė avinas:

kaip avis (avelė, avinas) 1. „zcela, velmi (hloupý)“: Didelis kaip jautis, kvailas kaip avinas Psl. Didele kai kumelė, e durna kai avelė Prng. Kvaila kap avis Dkš. Jis doklas (kvailas) kap avis Ldvn. Didžiai mokytas ponaitis buvęs kvailas kaip avinas A. Vien. 2. „velmi (pomalý, tichý, klidný — o člověku)“: Lėtas kaip avelė Škn. Gavo gerą žmoną, ramią kaip avelę Jnš. Buvo lėtas, tykus kaip avinėlis, niekur nei-

29 Podobný názor zastává A. Babkin. Navrhuje zařadit přirovnání, která jsou součástí pořekadel, do frazeologického slovníku, a považuje je tedy za frazeologismy (viz: Бабкин А. М. Лексикографическая разработка русской фразеологии. — М.-Л., 1964, с. 31).

30 Чернышева И. И. Фразеология современного немецкого языка. — М., 1970, с. 51.

220

… s nikým se nepouštěl do řeči… Žem. Chytrá jako slepice, prudká jako ovce (iron.) PPr 345.

Přenesený význam slov avis, avėlė, avinas „nechytrý, poněkud hloupý, mírný člověk“ se užívá v takových větách:

Co si s takovou ovcí počnu Gs. Ty jsi opravdová ovečka Lp. A ty, ovečko — kde máš hlavu! Gs. Myslíš, že to takovému beranovi vysvětlím Gs. Věčný beran — nic víc rš.

Mohli bychom uvést ještě mnoho podobných případů, kdy přirovnávací frazeologismus a slovo v přeneseném významu podobně charakterizují osobu, např. frazeologismus jako prase a v přeneseném významu prase o nestoudném, nezdvořilém a nečistotném člověku; frazeologismus jako liška a v přeneseném významu liška o chytrém, vychytralém a úlisném člověku; jako kozel a v přeneseném významu kozel o tvrdohlavém člověku atd.

Mnohá z těchto slov s metaforickým významem bezpochyby vznikla z přirovnání. Estonská filoložka I. Sarv³¹ označuje taková slova s metaforickým významem dokonce za nepřímá lidová přirovnání. Vznikají tehdy, když se kvůli hyperboličnosti vypustí přirovnávací slovo.

Kromě uvedených případů se v jazyce paralelně vyskytuje značné množství přirovnávacích frazeologismů s frazeologismy stejného nebo podobného významu bez přirovnávací spojky. Například:

jako z kouře || z kouře „jednotně, svorně (něco dělají, udělali)“: Zpívají jako z kouře Mtl. Všichni jako z kouře vstali a odešli Srv. Pusťme se do toho všichni z kouře — zvedneme to Srv.

jako (jakoby) pytel plev „nehybně, ochable (leží, válí se, stojí apod.)“ || pytel plev „nemotorný, ochablý, k ničemu člověk“: Trčí jako pytel plev Vžns. Válí se jako pytel plev Vl. Stojí jako pytel plev Zp. Je to opravdový pytel plev Skr.

jako pytel lenochů „bez práce, nečinně (trčí, posedává apod.)“ || pytel lenochů „lenoch“: Celý den se povaluje jako pytel lenochů Pšš. To je ale pytel lenochů! Sku.

jako hliněný Matěj „naprosto (se nehýbe, nepohne se apod.)“ || hliněný Matěj „lenoch, budižkničemu, trouba“: Sedí tam jako hliněný Matěj Žr. Nehýbej se jako hliněný Matěj! Ds. Hliněný Matěj — ten umí jen ležet na peci Šlk.

jako by ho země nenesla || země ho nenese „velmi smutný, sklíčený (jde; vrátil se)“: Jde, jako by ho země nenesla Šts. Vrátil se od soudu, jako by ho země nenesla, celý zničený Krtn.

jako (jakoby) uplácaný z hlíny (hlíny) || uplácaný z hlíny „velmi zavalitý, mohutný (o člověku, jeho končetinách)“: Ošklivý člověk: nos má jako uplácaný z hlíny Slm. Velký, tlustý, zavalitý Vidmantas připadal Šešiavikiovi jako uplácaný z hlíny… Vaizg. Nebyl uplácaný z hlíny, ale byl to silný muž Lk.

Etymologický vztah každé takové dvojice frazeologismů lze obtížně určit. Protože jejich lexikální složení a význam jsou si velmi blízké, domníváme se, že jeden vznikl z druhého: frazeologismy bez přirovnávací spojky mohly vzniknout přirovnáním

³¹ Сарв И. О подвидах и функциях эстонских поговорок. Автореф. канд. дис. — Тарту, 1964.

221

základem našich frazeologismů, nebo naopak srovnávací frazeologismy – základem frazeologismů bez srovnávací spojky. Náhodná shoda lexikálních komponentů frazeologismu je zcela možná, avšak stejné či velmi blízké lexikální významy těchto frazeologismů ukazují, že jsou etymologicky velmi úzce příbuzné.

Je třeba se domnívat, že například srovnávací frazeologismy jako (jak) pytel plev a jako pytel lenochů jsou sekundárního původu, protože frazeologismů analogického tvoření bez srovnávací spojky se složkou pytel je mnohem více, např.: pytel zlata „bohatý člověk“; pytel hádek „kdo se rád hádá, hádavý člověk“; pytel pověstí „šiřitel pomluv“; pytel chval (pochval) „chlubivý člověk“; pytel vtipů „kdo se rád a hodně směje“; děravý pytel „nenažranec“; pytel nemocí „člověk, který je neustále nemocný“; kožený pytel „hanl. břicho“; pytel vědomostí „kdo toho hodně ví, znalec“ a další.

Skutečnost, že v jazyce vedle srovnávacích frazeologismů souběžně existují metaforická slova a frazeologismy bez srovnávací spojky, pouze potvrzuje stálost a tradičnost srovnávacích frazeologismů. Na druhé straně to ukazuje, že srovnávací frazeologismy jsou zdrojem, který neustále obohacuje lexikální složení jazyka o slova s novou sémantikou, a že samotné strukturní typy frazeologismů se mohou časem měnit.

OBECNÉ RYSY A KATEGORIÁLNÍ ZNAKY SROVNÁVACÍCH FRAZEOLOGISMŮ

Resumé

Na otázku nejdůležitějších znaků frazeologismů existují různé názory.

Srovnávací frazeologismy se užívají pouze v určitém okolí. Stálé jazykové okolí těchto srovnání je podmíněno jejich lexikálním významem a gramatickým utvářením. Určité okolí spolu se srovnáním tvoří stálou srovnávací konstrukci, která je jednotkou jazykového systému. Do jazykového systému se srovnávací frazeologismy začleňují pouze prostřednictvím gramaticky a sémanticky podmíněného okolí. Stálá spojení srovnávacího frazeologismu s okolím podmiňují ustálenost a reprodukovatelnost jejich lexikálního složení, gramatické struktury a zobecněného lexikálního významu v jazyce. Autorka tohoto článku proto považuje za kritérium ustálenosti a reprodukovatelnosti srovnávacích frazeologismů gramaticky a sémanticky podmíněné okolí.

Protože na gramaticky a sémanticky podmíněném okolí závisí ustálenost a reprodukovatelnost srovnávacích frazeologismů, je podle autorky určité okolí hlavním kritériem, které umožňuje odlišit srovnávací frazeologismy od ostatních srovnání. Ustálenost lexikálního složení, gramatické struktury a zobecněného lexikálního významu a reprodukovatelnost v řečovém procesu jako hotových celistvých jednotek jsou rovněž velmi důležitými kritérii, všechna však závisí na kritériu hlavním.

Po zkoumání nejdůležitějších kritérií pro vyčleňování frazeologických jednotek na materiálu litevského jazyka je v článku formulována následující definice srovnávacích frazeologismů. Srovnávací frazeologismy jsou srovnání se stálým lexikálním složením, gramatickou strukturou a zobecněným lexikálním významem, která mají gramaticky a sémanticky podmíněné okolí a která nevznikají v průběhu komunikace, nýbrž se reprodukují z paměti jako hotové formule.

222

Pevně ustálený soubor lexikálních a gramatických prvků samostatného lexikálního významu a samostatné gramatické funkce, který je trvale spojen s frazeologismem a bez něhož frazeologismus ztrácí svůj specifický zobecněný význam, nazýváme frazeologickým okolím. Srovnávací frazeologismy litevského jazyka mohou mít jednu nebo dvě pozice okolí, fakultativní i obligatorní frazeologické okolí. Podle pozice ve srovnávací konstrukci rozlišujeme předpozitivní a postpozitivní, blízké a vzdálené okolí.

Vztah srovnávacích frazeologismů k pořekadlům, jejichž součástí je srovnání, je interpretován různě. Autor článku se domnívá, že volný či frazeologický charakter srovnání nezávisí na tom, zda se užívá v pořekadle, přísloví, nebo v díle jiného žánru. Ta srovnání, která jsou součástí pořekadel a jiných tradičních výpovědí a mají všechny kategoriální znaky frazeologismů, jsou srovnávacími frazeologismy.

Článek pojednává o vztahu srovnávacích frazeologismů k jednotlivým slovům s metaforickým významem, která se svým užitím blíží frazeologismům.