JŪRATĖ PAIJĖDIENĖ Litevský jazykový institut ORCID id: orcid.org/0000-0003-1542-2866

Směry vědeckého výzkumu: syntax, sémiotika a pragmatika staré i současné litevštiny, etnolingvistika, dějiny litevské kultury a církevních textů.

DOI: doi.org/10.35321/all86-02

O SHODĚ PAMOKSLO ISZ PRISAKIMU DIEWA [...] (1797), SEPSANÉHO KIPRIJONASEM LUKAUSKASEM, S TEXTY KAROLA FABIANIHO MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II (1783)

O shodě mezi Pamokslas Isz Prisakimu Diewa [...] (1797) Kiprijonase Lukauskase a texty z knihy Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

A N O T A C E

Článek pojednává o struktuře Pamokslų Kiprijonase Lukauskase (1757–1815) (Karaciejus, ed., 1996), dosud považovaných za dílo původního původu, a o nově objasněném autorství obsahu části textů tohoto rukopisu. Shoda hlavní části tohoto rukopisu s názvem Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawingscias Gywenima Krikščioniska [...] (I–II; s. 1–310) s texty knihy Karola Fabianiho MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOŚCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIJAŃSKIEGO [...] (1783) je nepochybná. Otázka míry autorství textů zapsaných v ostatních oddílech Lukauskasova rukopisu (s. 311–407) zůstává otevřená.

KLÍČOVÁ SLOVA: Kiprijonas Lukauskas (1757–1815), Karol Fabiani (1716–1786), Jurgis Ambroziejus Pabrėža (1771–1849), kázání jako poučení, litevská literatura: 18. století.

68

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Išz Prsikimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonase Lukauskase, s texty Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

ANOTACE

Článek pojednává o struktuře Pamokslai Kiprijonase Lukauskase (1757–1815) (Karaciejus, ed., 1996), která byla až dosud považována za původní dílo, a o nově odhaleném autorství některých textů z tohoto rukopisu. Shoda hlavní části rukopisu s názvem Pamokslas Isz Prisakimu Die wa Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniska [...] (I–II; s. 1–310) s texty z knihy MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOSCIACH ZYCIA CHRZESCIANSKIEGO [...] (1783) Karola Fabianiho je nepochybná. Otázka míry autorství textů z ostatních kapitol Lukauskasova rukopisu (s. 311–407) zůstává otevřená.

KLÍČOVÁ SLOVA: Kiprijonas Lukauskas (1757–1815), Karol Fabiani (1716–1786), Jurgis Ambroziejus Pabrėža (1771–1849), kázání jako poučení, litevská literatura, 18^th. století.

ÚVOD

Cílem článku je informovat o tom, že ¹ Kiprijonas Lukauskas (1757–1815)² Pamokslų (Vilniaměstská

¹ Při hodnocení poznámek Jurgise Lebedise (1913–1970) o Lukauskasově vzdělání, široké sečtělosti apod. je třeba vzít v úvahu, že v publikaci z roku 1976 Lietuvių kalba XVII–XVIII a. viešajame gyvenime byly uveřejněné texty připraveny z pracovních Lebedisových rukopisů (o podstatnosti těchto textů viz Zaborskaitė 1976: 4). Je také třeba upozornit, že dobové zmínky o Lukauskasově osobě jsou nečetné a poměrně zdrženlivé. V protokolu vizitace děkanátu Ukmergė z roku 1796 (výpis z CVIA F 694 apr. 1. b. 3998 viz Lebedys 1976: 187; o chybně uvedeném Lukauskasově příjmení v tomto Lebedisově výpisu viz Tereškinas 1995: 136) se neuvádí, že klášter a farnost Troškūnai byly v péči bernardinů, ani duchovní vzdělání faráře Kiprijonase [L]ukauskase, jeho vysvěcení na kněze v roce 1782 a sliby složené roku 1791 Řádu menších bratří svatého Františka, ani bohoslužby vedené v litevštině (srov.: mowi [...] Pacierz [...] po litewsku) a vhodné kázání–poučení pronesené shromážděným lidem (srov.: y Naukę miewa stosowną do zgromadzonych ludzi) (srov. Lebedys, tamtéž; další poznatky založené na zápisech tohoto vizitačního protokolu viz Tereškinas 1992: 136, 144; 1996: 6; Bogušis 1996: 15–16; Mačiulytė 2005a). O nutnosti při hodnocení životního prostředí bernardina Lukauskase zohlednit povahu úlohy řeholních řádů v kultuře Polska a Litvy 18. století viz Tereškinas 1992: 136–144.

² K dvojí podobě příjmení Lukauskas, Lukauskis viz Zinkevičius 2001: 65; Vaicekauskas 2008; Mačiulytė 2005a: 243. O spojení Lukauskasova data narození nikoli s rokem 1752, nýbrž s rokem 1757 viz Tereškinas 1992: 136; Mačiulytė 2005a: 245–247. V knize zemřelých litevské bernardinské provincie Elenchus Fratrum Mortuorum (MAB RS, f. 9, b. 96,1.22) záznam objevený Arvydasem Pacevičiusem Cyprianus Łukowski, 1815 Februarius, Bienicae, Vicarius upřesňuje údaje o

Straipsniai / Articles

69

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

přepisu 409stránkového rukopisného souboru F1–D654 uloženého v univerzitní knihovně, viz Karaciejus, ed., 1996, dále – LP) první části s názvem Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniska. Per Kuniga Cypriona Łukawski Plebona Traszkunų Surasitas. Metusy Chrystusa 1797 (LP I–II; s. 1–310), s texty knihy Karola Fabianiho (1716–1786)³ MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAŃ BOSKICH O POWINNOŚCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIANSKIEGO [...] (1783; dále – FP). Totožnost obsahu uvedených litevských a polských souborů kázání byla stanovena analytickou, komparativní a strukturálně-analytickou metodou.

Článek se zmiňuje o literárních odkazech uvedených v jednom z rukopisných souborů kázání Jurgise Ambrozieja Pabrėžy⁴ (1771–1849)⁵, které pomohly rozpoznat originál první části Lukauskasova rukopisu (s. 1–310). Při hodnocení opodstatněnosti Lukauskasova autorství je důležité pojednat také o struktuře celého Lukauskasova rukopisného souboru⁶. Texty první části tohoto rukopisu

Lukauskas zemřel roku 1815 v bernardinském klášteře v Benici při výkonu funkce vikáře (viz Pacevičius 2005: 241).

³ O významných jezuitských studiích filozofie a teologie kazatele Karola Fabianiho, jeho učitelské, kazatelské a misionářské praxi a vydaných náboženských knihách, z nichž vynikal třídílný soubor Missya apostolska, který se dočkal nejednoho opakovaného vydání, viz Kaczmarek 1948. O popularitě Fabianiho knihy a jejích vydáních pouze v 18. století viz Estrreicher 1898: 153–154. Popularitu pojednávané Fabianiho knihy dokládá také šíření jejích textů v opisech. Jeden takový opis vydání z roku 1792, připravený kolektivem polských opisovačů, je uložen v knihovně Vilniuské univerzity (bibliografický popis rukopisného dokumentu F 1–C 173a viz Fabiani 1792). O popularitě svých kázání se v předmluvě k první části souboru Missya apostolska zmiňuje i sám autor (viz Fabiani 1783: [I]).

⁴ Na základě autografů je třeba Pabrėžovo řeholní jméno psát s o – Ambroziejus (nikoli Ambraziejus) (viz Šepetytė 2020: 7; Pajėdienė 2021: 369).

⁵ Pabrėža je považován za žemaitského všeuměla pro množství svých činností (byl duchovním, roku 1796 vysvěceným knězem, roku 1817 složil sliby u františkánského řádu, pedagogem, účastníkem litevského kulturního hnutí, představitelem žemaitského písemnictví, bibliofilem, botanikem a znalcem lidového léčitelství) a talentů, z nichž nejvýraznější – umění výmluvnosti – souvisí s jeho pastorační činností a kázáními (viz Biržiška [1963] 1990: 306–320; Gidžiūnas 1994; Pacevičius 2020). Pravdivost ohlasu Pabrėžovy slávy jako kazatele potvrzuje jeho rozsáhlé rukopisné dědictví – kulturní historikové uvádějí nejméně deset souborů kázání, které Pabrėža napsal a svázal (srov. Gidžiūnas 1994: 91–100), a opodstatněnost této slávy – hodnocení kázání současnými kulturology (srov. Terėškinas 1994; Sverdiolas 1996; 2006: 48–86).

⁶ Do výzkumného pole tohoto článku nespadá ani možná souvislost textů rukopisu bernardina Kiprijonase Lukauskase, faráře v Troškūnai, s rukopisnými kázáními kleriků troškūnského konventu z let 1782–1799 či se žemaitskými kázáními pronesenými kretingskými františkány v letech 1792–1793 (srov. Biržiška ([1957] 1998: 563), ani nepochybná souvislost s tisky, které vlastnil troškūnský klášter (o knihách knihovny troškūnského kláštera kolem roku 1782 viz Tereškinas 1992: 138–141; o

70

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Iš Prisikimu Die wa [...] (1797), sepsaného Kiprijonase Lukauskase, s texty Missyi Apostolsk iey Część II (1783) Karola Fabianiho

Shoda s obsahem uvedené Fabianiho knihy je v článku ilustrována několika způsoby: 1) srovnáním rejstříků obsahu obou uvedených souborů kázání; 2) projednáním shody úvodních a závěrečných textů první části Lukauskasova rukopisu s texty Fabianiho a několika změn souvisejících s uvedením autorství v Prakalboje první části LP; 3) ukázáním (ne)shody úseků textu LP obsahujících etnonyma lietuvis, lenkas s analogickými formulacemi ve Fabianiho knize.

1. POZNÁMKA JURGISE AMBROZIEJAUSE PABRĖŽY, KTERÁ ODHALILA TAJEMSTVÍ

Při četbě textů Pamokslai vairingose materijose, sakyti Ambroziejaus Pabrėžos (viz Šepeytė, ed., 2020) se ukázalo, že několik v nich popsaných obrazů je totožných s příběhy zapsanými v původních Pamoksluose Kiprijonase Lukauskase. Po otevření přepisu Lukauskasova rukopisu (Karaciejus, ed., 1996) se ukázalo, že se neshoduje pouze několik zapamatovaných obrazů. Nejméně ve dvou – 28. a 29. – kázáních rukopisu sepsaného Lukauskasem (LP 281–301) vyprávění neodpovídají věcem proneseným v Pabrėžově kázání Apey griekus lyžōwy⁸ (PWM 203–228) jen jednotlivými detaily, ale celou podstatou obsahu. Příčinu shody obsahu textů v rukopisech různých autorů vysvětlila Pabrėžova poznámka, že jeho kázání je téměř doslova opsáno z jedné knihy kněze Fabianiho⁹, srov.: Wypisano prawie co do słowa z Missyi Apostolsk iey Częsci 2. Nauki 29. Xiędza Fabianiego (PWM 228). Po otevření uvedené knihy (viz Fabiani 1783a) se ukázalo, že nejen zmíněné dvoudílné Pabrėžovo Pamokslós Apey griekus lyžōwy, ale také Lukauskasovo Pamokslas 28. ISZ PRISAKIMA DIEWA ASZMA. Ne kalbek neteyse prieš artima tawa (LP 281–288) a Pamokslas 29. Ape apkalbeimus yr kitus liežuvinius griekus, iki to Prisikima Die wa Aszma prigulinčius (LP 289–301) jsou

měnící se v období 1782–1841 počty knih ve fondu troškūnské knihovny, z nichž v letech 1782–1784 bylo ve fondu oddílu kázání 107 svazků, zatímco roku 1800 již dokonce 231 svazků, viz Pacevičius 2005: 238; o knize, kterou Lukauskas daroval troškūnskému klášteru, a o nárůstu počtu litevských knih podporujících pastorační činnost v knihovně tohoto kláštera viz tamtéž, 236, 241).

⁷ Přepisy citátů jsou v článku uváděny při zachování pravopisu originálů. Při citování Pabrėžova textu ze souboru PAMOKSLAW Wayringosy Materyjos At rożniu wyitu, įwairiusy lankus Sakity par Kónyga Ambroziejaus Pabreža Tercyiorió Zakona Szwęta Tiewa Prą̨čžyszkaus se dále používá zkratka PWM.

⁸ Toto Pabrėžovo kázání, čtené roku 1824 ve Vežaičiai, je napsáno pro dvoudenní četbu (srov. poznámku na začátku kázání PWM 203 a formulaci druhé části Pamokslą apey Griekus Lyžōwy Trukis tolymesnis PWM 211; dále viz Šepeytė 2020: 795).

⁹ Pabrėža uvádí na tuto Fabianiho knihu i další odkazy (viz PWM 120, 132, 277).

Straipsniai / Articles

71

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

překlady 28. a 29. kázání vytvořených Fabianim (viz Fabiani 1783a: 457–489)¹⁰. Po podrobnějším srovnání Fabianiho a Lukauskasových textů se ukázalo, že nejen tato dvě kázání, ale i celá rozsahově (312 s.) a ideově i literárně nejvýznamnější¹¹ část souboru sepsaného Lukauskasem Pamokslas Isz Prisakimu Die w a nepředstavuje soubor původních textů, nýbrž litevskou verzi knihy MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOSCIACH ZYCIA CHRZESCIANSKIEGO. PRZEZ X. KAROLA FABIANIEGO KANONIKA KALISKIEGO, Szkół Wydziałowych Łęczyckich Kaznodzieję NAPISANE [...] (dále – FP). Přesvědčit se o tom lze nahlédnutím na podstatu názvů kapitol všech 30 kapitol Fabianiho knihy a uvedené první části Lukauskasova rukopisu, uvedených v rejstřících obsahů, které si odpovídají (viz tabulka 1)¹².

¹ TABULKA. Srovnání rejstříků obsahů Fabianiho knihy Missyi apostolskiey Część II a Lukauskasova Pamokslas Isz Prisakimu Diewa [...] (viz FP 500–502 a LP 309–310)

NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOSCIACH ZYCIA CHRZESCIANSKIEGO. PRZEZ X. KAROLA FABIANIEGO KANONIKA KALISKIEGO, Szkół Wydziałowych Łęczyckich Kaznodzieję NAPISANE [...] 1783 | Pamokslas Isz Prisikimu Diewa Ape Pawinascies Gewienima Krikscioniska. Per Kuniga Cypriona Lukawski Plebona Traszknu Surasitas. Metusy Chrystusa 1797 | REGESTR NAUK MISSYINYCH CZĘŚCI II. (FP 500–502) | Regestras pamokslu (LP 309–310) | Nauka I. o Przykazaniach w powszechności..... na karcie 1 | Pamokslas 1. Ape Prisikimus wisotimiey..... 1 | Nauka II. o Przykazaniach Boʃkich w powszechności..... 13 | Pamokslas 2. Ape Prisikimus Diewa wisotimiey..... 7 | Nauka III. z pierwszego Przykazania Boʃkiego o Wierze..... 22 | Pamokslas 3. Isz pirma Prisikima Diewa. Ape Wiera..... 12 | Nauka IV. z pierwszego Przykazania Boʃkiego o Nadziei i Miłości..... 40 | Pamokslas 4. Isz pirma Prisikima Diewa. Ape Nadiey yr Meyly..... 22

¹⁰ Pabrėža doplnil Fabianiho text nejen pro něj obvyklou úvodní částí kázání (viz PWM 262), ale také vsuvkami z vlastní tvorby (o nich viz Pajėdienė 2022).

¹¹ Právě tato část Lukauskasova rukopisného souboru byla z literárního hlediska považována za nejcennější: badatelé kultury a literatury většinou odůvodňují výjimečnost a výrazové rysy LP texty této části – překladem Fabianiho (srov. Lebedys 1976: 40–48, 48–51; Lukšienė 1985: 87–89; Tereškinas 1992: 155–163; 1996; Tunaitis 2004: 81).

¹² O obsahových neshodách zvýrazněných v tabulce viz další kapitolu.

72

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě textů sepsaných Kiprijonase Lukauskasem

Pamokslo Iš Prisikimu Diewa [...] (1797)

s texty Karola Fabianiho Missyi Apostolskiey Część II (1783)

Nauka V. z pierwszego Przykazania Bołkiego o Czarach, Gusłach i Zabobonach..... 58

Pamokslas 5. Isz pirma Prisikima Diewa. Ape Cierus, Gusłus yr Zababo­nus..... 32

Nauka VI. z drugiego Przykazania Bołkiego o Bluźnierſtwie, Przeklęſtwach i Złorzeczeniach..... 73

Pamokslas 6. Isz untra Prisakima Diewa. Ape bluznierstwa, Kieykima yr Piktazodziwimus..... 42

Nauka VII. o Przyłięgach..... 85

Pamokslas 7. Isz Prisieĝas..... 49

Nauka VIII. o Ślubach w powszechności..... 111

Pamokslas 8. Ape Slubus wisotmiey..... 64

Nauka IX. z trzeciego Przykazania Bołkiego o święceniu Dnia Świętego..... 125

Pamokslas 9. Isz trecia Prisakima Diewa. Ape Szwiętima Diena Szwiętu..... 72

Nauka X. o tymże trzecim Przykazaniu Bołkim ile zakazuiącym..... 146

Pamokslas 10. Ape tą pati treti Prisakima Diewa kiekas uzsakunti..... 84

Nauka XI. z czwartego Przykazania Bołkiego o powinnościach Dzieci względem Rodzicow..... 162

Pamokslas 11. Isz ketwirta Prisakima Diewa, Ape Pawinascias Wayku, pagal Gimditojiu..... 93

Nauka XII. o powinnościach Rodzicow względem Dzieci swoich..... 188

Pamokslas 12. Ape pawinascias Gimditojiu pagal Wayku sawa..... 108

Nauka XIII. o szczegulnych różnych Stanow powinnościach..... 216

Pamokslas 13. Ape ipacIas wisokiu Stonu pawinascias..... 125

Nauka XIV. o powinnościach Sług i Czeladki względem Panow i Gospodarzow..... 229

Pamokslas 14. Ape pawinascias Tarnu yr Sieyminas, pagal Ponu ir Gaspadoriu..... 133

Nauka XV. o powinnościach Panow względem swoich Poddannych..... 240

Pamokslas 15. Ape pawinascias Ponu, pagal sawa Padonu..... 140

Nauka XVI. o powinnościach Poddań­dąńſtwa względem Panow swoich..... 255

Pamokslas 16. Ape pawinascias Padonu pagal sawa Ponu..... 149

Nauka XVII. o powinnościach Męża względem Zony swojej..... 265

Pamokslas 17. Ape pawinascias Wira pagal sawa Pacios..... 155

Nauka XVIII. o powinnościach Zony względem Męża..... 278

Pamokslas 18. Ape pawinascias Pacios pagal Wira..... 164

Nauka XIX. o powinnościach względem Oyccow naszych Duchownych i Pasterzow..... 286

Pamokslas 19. Ape pawinascias pagal Tiewu musu Dwasiszku yr pięmenu..... 170

Nauka XX. o powinnościach względem Kościoła Świętego iako Powszechney Matki naszej..... 304

Pamokslas 20. Ape pawinascias pagal Baznicias Szwiętos kaypo wisotirmos Motinos musu..... 182

Nauka XXI. z piątego Przykazania Bołkiego o Zaboyſtwie na Ciele..... 336

Pamokslas 21. Isz pinkta Prisakima Diewa. Ape Uzmusima unt kuna..... 204

^¹³ Tak v knize.

Straipsniai / Articles

73

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Nauka XXII. o Pijaństwie..... 358

Pamokslas 22. Ape Girtawimą..... 218

Nauka XXIII. o Zaboytwie na Duży, to ięt: o Zgoṙ̨eniu..... 369

Pamokslas 23. Ape Uzmusimą unt Dusias, tay ira Ape Papiktinimą..... 225

Nauka XXIV. z Przykazania Bǫ̇k̨iego ſz̨otego: Nie cudzołǫż..... 391

Pamokslas 24. Isz Sieszta Prisakima Diewa. Ne Swetimoterauk..... 238

Nauka XXV. z Przykazania Bǫ̇k̨iego ſiodmego: Nie kradniey..... 409

Pamokslas 25. Isz Serkma Prisakima Diewa. Ne wok..... 250

Nauka XXVI. o Lichwie..... 425

Pamokslas 26. Ape Nuama..... 261

Nauka XXVII. o Potrzebie nadgrody krzywud bliźniemu uczynionych..... 444

Pamokslas 27. Ape reykała sugrįžinimą Kriwdu Artimuy padaritu..... 273

Nauka XXVIII. z Przykazania Bǫ̇k̨iego ǫlmego: Nie bų̄dę̨z mowil fałszywego świadectwa przeciwko bliźniemu ſwemu..... 457

Pamokslas 28. Isz Prisikima Diewa Aszma. Ne kalbiek ne teysiey priesz Artima tawa..... 281

Nauka XXIX. O Obmowach i innych języcznych grzechach do tego Bǫ̇skiego Przykazania ǫlnego należących..... 470

Pamokslas 29. Ape apkalbeimus yr kitus liezuwinius griekus, iki to Aszma Prisakima Diewa prigulinčius..... 289

Nauka XXX. z dziewiątego i dziesiątego Bǫ̇k̨iego Przykazania: Nie bęḋ̨ez pǫ̇ądał żony bliźniego twego, ani domu, ani roli, ani ſługi, ani służebnicy, ani wołu, ani oſła, ani żadney rzeczy iego..... 490

Pamokslas 30. Isz Dewinta yr Desimta Diewa Prisakima. Ne gǫ̇iesk Moteries artima tawa, ney namu, ney dirwos, ney tarna, ney tarnaytes, ney jaucia, ney asila, ney wiena daykta jo..... 301

2. STRUKTURA RUKOPISNÉHO SOUBORU KIPRIJONASE LUKAUSKASE A ODKAZY NA AUTORSTVÍ RŮZNÉ ÚROVNĚ

Než přejdeme k úvahám o tom, které rysy textu LP přiměly historiky litevské kultury připsat pisateli pojednávaného rukopisu skutečné, nikoli jen částečné autorství – autora přepisu, překladatele a kompilátora –, je třeba pojednat o jednotlivých částech rukopisného souboru nazvaného Lukauskasovými Pamokslais. Je třeba upozornit, že slovo pamokslas se v Lukauskasově rukopisu nejčastěji užívá ve významu „(po)učení, rada, pokyn“¹⁴.

¹⁴ V litevských textech 18.–19. století odpovídá slovo pamokslas dvěma slovům polského jazyka – kazañ „kázání; promluva náboženského obsahu pronesená knězem“ a nauka „(po)učení“ (dále srov. Gidžiūnas 1994:

74

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Įz Prisikimu Diéwa [...] (1797), sepsaného Kiprijonase Lukauskase, s texty Missyi Apostolstkiey Część II (1783) Karola Fabianiho

Rukopis sepsaný Lukauskasem se tematicky skládá z pěti částí: 1) soubor Pamokslas Isz Prisakimu Diewu Ape Pawinastias Giwenima Krikscioniska, viz LP I–II; s. 1–310; 2) katechetická poučení o základech víry a povinnostech věřících, která mají v názvu slovo kázání, a texty modliteb, přikázání Dekalogu, svátostí a modliteb LP 311–351; 3) pět oddílů poučení o povinnostech věřících nazvaných trumpai surinkti pamokslu – Padieimas 1, 2, 3, 4, 5, viz LP 351–378; 4) biblické dějiny o stvoření světa Historia łabay grazi yr unt Zinoima kiekvienam reikalinga, složené z 22 vyprávění, LP 379–400; 5) několik knih moudrosti Starého zákona, zapsaných s určitým výběrem; z knihy Sirachovcovy jsou v oddílu Priedotkas isz Knigu Mundribes. Padeimy 1; 3; 7; 8; 20; 23; 24; 25 uvedeny výňatky, viz LP 401–407 (podrobnější rozvržení částí LP viz tabulka 2).

V některých pracích pojednávajících o Lukauskasově rukopisu se zmiňuje mnohotvárnost jeho struktury¹⁵, avšak zůstalo nezhodnoceno, že v rukopisu složeném z několika tematicky odlišných částí Lukauskas uvádí odkazy na autorství různé úrovně. V LP se uvádí, že jeden z textů tohoto rukopisu – Pamokslas Isz Prisikimu Diewu Ape Pawinastias Giwenima Krikscioniska (s. 1–310) je sepsán¹⁶ (srov. titulní formulaci první části rukopisu: Pamokslas [...] Surasitas. Metusy Chrystusa 1797, viz LP I), jedna část rukopisu je nově litevsky vyložena „přeložena a sepsána“ (srov. Historia łabay grazi poznámku ve vnitřní části: Dabar naujey Lietuwiszkay Izguldita LP 379), a další je stručně sebraná („vybraná, uspořádaná“?) (srov. formulaci: numanau paduoty wis iems Gaspadorems trumpay surinkta pamoksla ape Kiemioniszkas

269; Sverdiolas 2006: 50). Význam „(po)učení“ je zvlášť výrazný v názvu první části Lukauskasova souboru a ve formulaci předmluvy zahajující nový oddíl numanau paduoty [...] pamoksla ape [...] pawinastes LP 352 (viz tabulka 2). V textech 16. století je patrná výrazná paralela významů slov katechismus a poučení / nauka (srov. názvy litevských překladů Jakuba Ledesmy NAVKA CHRZESCIANSKA. Abo Katechizmik dla dziatek: Kathechismas arba mokslas (Daukša 1599) a Kathechismas arba pamokimas (1605)).

Na tuto skutečnost upozornil významný bibliograf Vaclovas Biržiška (1884–1956), když v popisu rozsahu LP uvedl tři složky, srov.: „6, 308, 100 p.“ (Biržiška [1963] 1990: 171); náznaky různých textových vrstev LP poskytují také jiné práce pojednávající o obsahu tohoto díla (viz Lebedys 1976: 41, 48, 51; Tereškinas 1992: 155), o přípravě rukopisu k tisku (viz Bogušis 1996: 15) nebo o obtížích s reflexí již publikovaného rukopisného souboru (viz Subačius 2010: XVII). V obsahu knihy připravené Juozasem Karaciejem se to však nijak neodráží – celý přepis rukopisu je uveden pod jediným názvem „Texty K. Lukauskova „Pamokslų““ (viz Karaciejus, par., 1996: 407).

V žemaitštině může mít příčestí surašytas význam „zapsaný, opsaný“ (takové chápání významu zaznamenává i Šiaurės vakarų žemaičių žodynas: surašymas „zápis“ (viz Vanagienė 2015: 258). O žemaitské jazykové vrstvě Kiprijonase Lukauskase viz Karaciejus 1996: 19–20; Zinkevičius 2001: 62–68.

Straipsniai / Articles

75

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Namininkų pavinastės LP 352). Srovnání názvů LP a FP (viz přepisy uvedené v horním řádku tabulky 1) však ukazuje, že název LP byl zapsán podle modelu názvu FP. Lze se proto domnívat, že formulace Pamokslas [...] Surasitas může korespondovat s formulací názvu polského originálu NAUKI [...] NAPISANE.

TABULKA 2. Části K. Lukauskasova rukopisu odlišné z hlediska terminologie

Části rukopisu LP odlišné z hlediska terminologie (konvenční pořadové číslo a stránkování)

Existující (možný) název části rukopisu

Tematický název části textu

I (LP I–II; 1–310)

Kázání z Božích přikázání o povinnostech křesťanského života. (LP I–II; 1–310)

Kázání z Božích přikázání o povinnostech křesťanského života. Sepsal kněz Cyprion Lukawski, farář v Traszkunu. V roce Kristově 1797

Předmluva laskavému čtenáři (LP I–II)

Pamokstas 1–30 (LP 1–308)^¹⁷

Regestras pamokslu (LP 309–310)

II (LP 311–351)

Kázání (LP 311–339)

Ape Wiera [...] (LP 311–313), Ape Diewa [...] (LP313–318), Ape Nadiey [...] LP 318–320, Ape Meyly yr Prisakimus [...] LP 320–325; Ape Sakramentus [...] LP 326–335; Ape Paskuciausius Dayktus [...] (LP 335–339)

Povinnosti (LP 339–341)

Povinnosti úředníků církve, povinnosti dětí vůči rodičům [...] (LP 339–341)

Vhodný způsob modlitby Otčenáše v kostele s lidmi v litevském jazyce (LP 342–351)

Formulace modliteb Otčenášů, Přikázání a svátostí, modlitby (LP 342–351)

^¹⁷ Pouze tato část LP má vlastnoručně Lukauskasem zapsaná čísla stran od 1 do 308 (listy obsahující Prakalbą a Regestrą nejsou očíslovány).

76

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Isz Prisikimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonem Lukauskasem, s texty Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

Části rukopisu LP tematicky odlišné (konvenční pořadové číslo a paginace)

Stávající (možný) název části rukopisu

Tematický název části textu

III (LP 352–378)

{stručně sepsané kázání}^¹⁸ ape Kiemioniszkas Naminiku pawinases LP 352

{Předmluva} Kada wisa łaymibe Kiemioniszku Žmoniu [...] (LP 352)

Dodatek 1–5 (LP 353–378)

IV (LP 379–401)

Velmi krásný a každému potřebnému známý příběh

Milému čtenáři (LP 379)

Příběh 1–22 (LP 380–401)

V (LP 401–408)

Příloha z knihy Moudrosti Ježíše, syna Sirachova, nazývané Ecclesiasticus

Dodatky 1; 3; 7; 8; 20; 23; 24; 25 (LP 402–408)

3. O SHODĚ PRVNÍ ČÁSTI LUKAUSKASOVA RUKOPISU S TEXTEM FABIANIHO A NĚKOLIKA ZMĚNÁCH

Po ověření shody rejstříků obsahu I. části rukopisů FP a LP (viz tabulku 1) je třeba pojednat také o vztahu shody obsahu textů těchto pramenů. Aniž bychom se podrobně zabývali drobnými odchylkami textu první části LP od textu FP, které se místy objevují, je tentokrát důležité porovnat vztah frází rukopisu LP, které zavádějí v otázce autorství – skrývají skutečný původ textu –, s polským originálem. Za tímto účelem je třeba ověřit shodu textu Prakalba Pas Malona Skaitytojui (LP I–II) s jeho polským originálem (viz tabulku 3) a shodu úseků textu LP s textem Fabianiho, úseků, které Jurgis Lebedys (1976: 40–51) kvůli etnonymům lietuvis, lenkas a dalším zajímavostem týkajícím se pojmenování od nich odvozených výrazů přepsal do svého rukopisu ^¹⁹ – volbou tohoto postupu se naplňuje požadavek náhodného výběru porovnávaných citátů (viz tabulku 4).

18 Obnoveno z fráze numanau paduoty [...] trumpay surinkta pamoksla LP 352.

19 V poznámkách k zamýšlené monografii J. Lebedise je zřejmá pozornost věnovaná LP frázím s těmito etnonymy (viz Lebedys 1976: 40–51). O úvahách na toto téma viz také Lukšienė 1985: 90; Tereškina s 1992: 154.

Straipsniai / Articles

77

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Ze srovnání citátů LP a FP uvedených v tabulce 3 vyplývá, že Prakalba Pas Malona Skaitytojui uvedená v Lukauskasově rukopisu z velké části doslova opakuje PRZEDMOWA DO CZYTELNIKA Fabianiho, s výjimkou několika úprav, jimiž se tak či onak zakrývá skutečný původ textu, srov.:

1) Turi Malonus Skaitytojau runku rasita Kniga LP I Masz Łaskawy Czytelniku drugą Część tey Apostolskiey Missyi FP I 2) Bet unt Parafialnu Pamokslu daugiausey rundas kiemioniszku Žmoniu LP I A že na Apostolskich Missyach naywięcey znaydowato się wieys-kiego ludu FP II–III 3) Gałas LP 308 Drugiey Części Mißyi Apostolskiey KONIEC FP 499

K úpravám skrývajícím skutečný název díla i původní lokalitu konání kázání lze patrně přiřadit také Lukauskasem nezapsaný (nepřeložený) třetí odstavec polské předmluvy a neúplně zapsané odkazy na poctu na konci sbírky (viz zvýrazněná místa v přepisech uvedených v tabulce 3). Je pravděpodobné, že takovýmto sepsáním textu s úpravami chtěl Lukauskas pouze připravit rukopis splňující požadavky vizitace, tj. mít připravené přepisy schválených textů kázání. Jestliže církevní vrchnost požadovala přepisy vhodných náboženských textů, lze předpokládat, že zásluhy přepisovatele byly zdůrazněny jako autorství vytvoření opisu, a proto se také odrazily v názvu sepsaného rukopisu.

Z paralelně uvedených citátů LP a FP v tabulce 4 je patrné, že odkazy na polskou etnicitu jsou v rukopisu LP nahrazovány odkazy označujícími litevský původ či lokalitu pojednávaných skutečností pouze při zapsání 15. kázání (srov. příklady 4 a 5, další viz tabulku 4); ve 26. kázání souvisí taková změna pouze s logikou kontextu (srov. příklad 6), například:

4) Bet padonas lietuwiszkas, gale turiety galiby sawa LP 141 Zaś poddany Polſki, może mieć własność swoje FP 241 5) bet tarp padonu Lietuwoy o ponu ju yr Tiewayniu Gieribiu ira sudereimas kontraktas yr sutarme draugie wienas untram kurię [...] LP 141 zaś miedzy poddanemi w Polſzcze, Panami ich, i dziedzicami Dobr ieft Kontrakt, i umowa zobopolna, ktorą [...] FP 242 6) Untras ira kontraktas, kursay wadinas Contractus Census. Lietuwiszkay: Dokłe pinigays LP 267 Drugie ieft Kontrakt, który ję nazywa Contractus Census, po Polſku: Czynſz pieniężny FP 434

78

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Isz Prisikimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonem Lukauskasem, s texty Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

Mohou tyto změny odkazů na etnicitu souviset s různým (odlišným) autorstvím osob, které připravovaly překlad? K formulování této hypotézy podněcuje úhledný Lukauskasův rukopis patrný v celé sbírce LP a velmi malý počet oprav, což umožňuje usuzovat, že tento Lukauskasův rukopis nebyl pracovní, nýbrž prezentační (čistopisnou) verzí záznamu²⁰.

TABULKA 3. Srovnání shody textů zahajujících a uzavírajících první část Lukauskasova rukopisu (s. 1–310) s textem vytvořeným Fabianim (odchylky jsou vyznačeny tučně)

Přepis citátu LP (1797)

Přepis citátu FP (1783)

Úvodní texty sbírek kázání

Prakalba Pas Maloną Skaytitoi ²¹ Ty, laskavý čtenáři, runku rasita Kniga, kterou ti zde předkládám jako kázání z Božích přikázání, způsobem a metodou, jakou se podávají na misiích, totiž formou otázek a odpovědí, neboť tento způsob a výklad Božího slova je pro posluchače snadnější a lépe se jim vštěpuje do paměti. Zde je každý jednotlivý příkaz vyložen zvlášť a z každého jsou odvozovány povinnosti našeho křesťanského života, které se opírají zčásti o příkazy Písma, zčásti o učení svatých otců a zčásti o úsudky obecných teologů.

PŘEDMLUVA KE ČTENÁŘI Masz Laskawy Czytelniku drugą Część tey Apostolskiey Missyi, w ktorey ci podaię Nauki z Przykazań Boskich, tym sposobem i kształtem, jakim się na Missyach podawało, to iest przez pytania i odpowiedzi, ten bowiem sposob i Opowiadaczom Słowa Boskiego iest łatwieyszy, i do pamięci Słuchaczow bardziey przystosowany. Przekłada się tu każde w szczegulności Przykazanie, i z każdego wynikające powinności życia naszego Chrześciańskiego, ktore się utwierdzaią częścią wyrokami Pismiennemi, częścią Oycon SS. nauką, i powszechnym Teologow Moralnych zdaniem.

²⁰ Myšlenku opakovaného přepisu lze podložit poznámkou Vaclovase Biržišky o struktuře jiného rukopisu – sepsaného Lukauskasem roku 1794 –, v níž se uvádí, že „i další části tohoto rukopisu odpovídají obsahu ‚Pamokslo isz Prisikimu Diewa‘“ (Biržiška [1963] 1990: 171).

²¹ Strany obsahující předmluvy FP a LP nejsou očíslovány; jejich rozsah a pozice jsou zde označeny konvenčně jako LP I–II a FP I–IV.

Straipsniai / Articles

79

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Úvodní texty jednotlivých kázání

Přepis citátu LP (1797)

Přepis citátu FP (1783)

Zde příležitostně uvádím k posílení a objasnění těchto Kázání Historie, vyňaté z vážených spisovatelů, následuje v tom našeho Zákonodárce Ježíše Krista, který svou božskou Nauku ne vždy potvrzoval písmem Starého zákona, ne vždy ji podpíral zázraky, ačkoli to často činil, jak sám řekl: Si mihi non vultis credere, operibus credite. Joan: 10 x 38. Jestliže mi nechcete věřit, věřte skutkům. Neboť když tento Nebeský Učitel kázal prostému Lidu, který za ním chodil v zástupu, své obyčejné Kázání obvykle potvrzoval Historiemi a Podobenstvími, neboť ty více objasňují rozum, zejména prostých a neučených lidí. Ale unt Parafialnu Pamokslu se při farních kázáních nachází většinou venkovský Lid; je třeba jeho chápání osvětlovat příklady, které mu odpovídají.

Občas zde uvádím k posílení a objasnění těchto Naučení Historie, vyňaté z vážných Spisovatelů, a v tom napodobuji našeho Zákonodárce JEŽÍŠE Krista, který svou Božskou Nauku ne vždy potvrzoval písmem Starého zákona, ne vždy ji podpíral zázraky, ačkoli tak často činil, jak sám řekl: Si mihi non vultis credere, operibus credite. (Joan: 10. v. 38.) Nechcete-li mi věřit, věřte zázrakům. Když však tento Nebeský Učitel kázal prostému lidu, který za ním chodil v zástupu, obvykle potvrzoval svá obvyklá Naučení Historiemi a Podobenstvími, neboť ty více objasňují rozum, zejména prostých a neučených lidí. A protože na Apostolskich Missyach se na apoštolských misiích nacházelo nejvíce venkovského lidu, bylo třeba jej objasňovat příhodnými příklady odpovídajícími jeho chápání. Pociťoval jsem s nesmírnou radostí svého srdce rozličný duchovní užitek z těchto Naučení; abych se tedy z milosti Pána Boha mohl rozmnožovat v lidských duších, rozhodl jsem se jej zveřejnit.

80

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Iš Prisikimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonem Lukauskasem, s texty Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

Přepis citátu LP (1797)

Přepis citátu FP (1783)

Úvodní texty kázání jednotlivých částí

Na jejich místo mohou nastoupit Nedělní Kázání; snažil jsem se je totiž sestavit tak, aby jim porozuměl i nejprostší člověk, pochopil je, vedl podle nich křesťanský život a poznal, co nám Bůh ve svých Přikázáních jasně přikazuje a co zakazuje. S větším užitkem a snadněji pro sebe to učiní, když prostřednictvím jiného Kněze nebo jiné osoby v zastoupení lidu nechá klást otázky, na něž bude odpovídat jako Učitel a vykladač vůle Pána Boha. Není to nová věc, neboť týmž způsobem se v Římě i v jiných Zemích s velkým prospěchem duší obvykle lidu vykládají Křesťanská Naučení. Budiž Bohu nesmírné Díky, jestliže tímto mým Dílem pomohu ke Spáse lidských duší, které vydávám s jediným a zvláštním cílem: k největší Boží Slávě a ke Spáse těchto duší vykoupených Krví Ježíše Pána. LP I–II

Užijte jich namísto nedělních kázání Ichmość XX. faráři, tak jsem se je totiž snažil uspořádat, aby jim mohl porozumět i nejprostší člověk, pochopit je, vést podle nich křesťanský život a poznat, co nám BŮH ve svých přikázáních jasně přikazuje a co zakazuje. S větším užitkem a snadněji pro sebe tak učiní, když nechají prostřednictvím druhého kněze nebo jiné osoby klást lidem tyto otázky a sami na ně budou odpovídat jako Učitelé a vykladači vůle Pána Boha. Není to věc nová, neboť týmž způsobem se v Římě i v jiných zemích s velkým užitkem pro duše obvykle lidu vykládají křesťanská naučení. Bohu budu zavázán nekonečnými díky, jestliže tímto svým Dílem pomohu lidským duším ke spáse; vydávám je s jediným cílem, k zvláštní a jediné Boží Slávě a ke spáse těchto duší vykoupených Ježíšovou Krví. FP a2r–a2v

Závěr sbírek kázání

Tímto cílem jsem to vyložil, aby to zbožným, a přitom o spásu své duše pečujícím, poradilo. A všem pomohlo dosáhnout Věčné blaženosti s Bohem. Konec Ke stále větší Boží Slávě Ad. M+D. Gloriam LP 308

Za tím účelem jsem to přeložil, aby se zbožným, a přitom o svou Spásu pečujícím duším dostalo rady. A aby to všem pomohlo k dosažení Věčné blaženosti s BOHEM. Drugiey Części Missyi Apostolskiey KONEC Ke stále větší a větší BOŽÍ Slávě. [...] Ad M. D. Gl. B. V. M. OO. SS. PP. Honorem. FP 499; 502

Straipsniai / Articles

81

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

TABULKA 4. Srovnání úseků textu LP obsahujících etnonyma lietuvis, lenkas a jejich protějšků v knize Fabianiho

Číslo kázání

Přepis citátu LP (1797)

Přepis citátu FP (1783)

Pamokslas 3

Avšak díky milosti našeho Pána Boha v království Lynku, v němž vládne svatá katolická víra, nemáme důvod užívat taková lhostejná slova [...] LP 19

Ale z milosti Pána BOHA v našem království Polßkim, v němž vládne svatá katolická víra, nemáme důvod užívat taková lhostejná slova [...] FP 34

Takové knihy v Lynkißkamų jazyce se ještě potulují a šíří, jako například Alberta Velikého Výklad snů, Sladké manželské jho, Rozmluva dívek a podobné [...] LP 20

Takie Kſiążki w polſkim języku ieſzcze ſię błąkaią, iako to Alberti Magni, Wykład Snow. Słodkie iarzmo Małżeńſkie, Rozmowa Panien, i tym podobne [...] FP 36

Pamokslas 12

Viděl jsem to v jednom městečku Lynku, kam jsem byl povolán k propuštění vězně. LP 116

Viděl jsem to v jednom městečku Polſkim, kde jsem byl povolán k dispozici vězně. FP 201

[...] soudím pouze, že dříve staří Lyn kai nejezdili pro rozum do cizích zemí, nemluvili jen Lynriškay a jistě byli vychováni mezi svými příbuznými; neznali francouzské ani anglické umění, byli však odvážní a svým jazykem i odvahou se nebáli nepřátel (jak o tom svědčí dějepisci, nejen Lynkay, ale i cizí země) [...] LP 119

[...] domnívám se pouze, že dříve staří Poláci nejezdili pro rozum do cizích zemí, nemluvili pouze polsky, a přece byli vůči cizím národům stateční, neuměli francouzské ani anglické kejklířství, ale dobře a směle poráželi nepřátele (jak o tom svědčí dějepisci, nejen polští, ale i cizí) [...] FP 207

82

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Iš Prisakimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonem Lukauskasem, s texty Missyi Apostolsk iey Część II (1783) Karola Fabianiho

Pamokslas 15

Neboť mezi otrokem a poddaným v Lynkusy rusu je velký a podstatný rozdíl. Otrok totiž není nic jiného než člověk, který nemá žádnou moc ani svobodu. Avšak poddaný Lietuwiszkas může mít svůj majetek a nikdo, ani pán, mu jej nemůže odejmout; jestliže mu jej však někdo odebere, činí mu křivdu. LP 141

Je totiž velký rozdíl mezi otrokem a poddaným v Polfzcze především. Otrok totiž není nic jiného než člověk, který nemá žádný majetek ani svobodu. Polský poddaný Polſki může mít vlastní majetek a nikdo, ani pán, mu jej nemůže odejmout; jestliže mu jej však odebere, činí mu křivdu. FP 241

Velký je rozdíl mezi otrokem a poddaným, a to z toho důvodu, že mezi otrokem a jeho pánem neexistuje žádná dohoda, smlouva ani ujednání, avšak mezi poddanými v Lietuwoy a jejich pány a dědičnými držiteli existuje dohoda, smlouva a vzájemné ujednání, třebaže je neuzavřeli oni sami, nýbrž jejich předkové se svými pány. Neboť naši poddaní Lietuwoy mají stejné postavení jako kdysi Římané, které nazývali Adscriptitii glebae, tj. připoutaní k půdě. [...] Tak tomu je i s poddanými v Lietuwoy, [...] LP 141

Velký je rozdíl mezi otrokem a poddaným, a to z toho důvodu, že mezi otrokem a jeho pánem neexistuje žádná smlouva ani žádná dohoda, avšak poddaní v Polfzcze především mají stejné postavení, jaké měli Římané, kterým se říkalo adscriptitii glebae, to jest připoutaní k půdě. [...] Totéž se stalo i v Polfzcze především, [...] FP 242

Isz pradžios Lietuwoy padonay, c̆ziu tiktay isz dirwu sau łeystu, Ponams mokiety turiėe, kaypo tay isz senu Konſtituciju Lietuwiszku pasiroda, [...] LP 142

Z początku w Polfzcze poddani, czyniąc tylko, z gruntow sobie pułſzczonych, Panom płacić byli powinni, iako ię to z dawnych Konſtytucyi Polſkich pokazuje, [...] FP 242

Pamokslas 26

A ty jsou u nás Łynkusy každodenně dva [...] Druhá je smlouva, která se nazývá Contractus Census. Litevsky: Dokle pinigays, o kaypo ij wisotimey wadina Prowizya. LP 267

A te ſą u nas w Polfzcze poſpolite dwa. [...] Drugi ieſt Kontrakt, który ię nazywa Contractus Census, po Polſku: Czynſz pieniężny, á iako go poſpolicie nazywają: Prowizya. FP 433; 434

Straipsniai / Articles

83

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

ZÁVĚRY

Zjištěná shoda obsahu první sbírky textů zapsané v rukopisu Kiprijona Lukauskase z roku 1797 Pamokslas Isz Prisakimu Diewa Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniską [...] s texty knihy Karola Fabianiho Missy apostolsk iey Część II. W ktorey się przekładaią nauki z przykaz an boskich o powinnościach życia chrześčioniškojo [...] (1783) je třeba hodnotit dvojím způsobem. Na jedné straně není potěšitelné zjištění, že rozsah původně vytvořených litevských náboženských spisů z 18. století se ještě více zmenšuje. Analýzu textů pojednávané části LP, která podložila tvrzení o autorství Kiprijona Lukauskase, jeho tvůrčích schopnostech, sečtělosti a misionářské zkušenosti (srov. Lebedys 1976: 40; Tereškinas 1992: 144–145; 1996: 6) a o osobitosti obsahu a výrazu kázání obsažených v první části tohoto rukopisu (Tereškinas 1992: 146–163), je třeba připsat zásluhám vynikajícího polského jezuitského kazatele Karola Fabianiho. Na druhé straně zjištěná shoda umožňuje pohlédnout jasnějším pohledem na tehdejší litevské náboženské prostředí, které přinejmenším v Lukauskasově případě již nelze označit za „tragický problém litevského kulturního pracovníka oné doby“ (srov. Tereškinas 1992: 141). Skutečný původ textu ještě více zdůrazňuje osvětovou úlohu klášterů (srov. Tereškinas, tamtéž; Pacevičius 1998; 2005: 185) a ukazuje modely demokratického myšlení, které díky polské písemné kultuře poskytovaly širšímu litevskému prostředí (srov. Lukšienė 1985: 82; Tunaitis 2004: 80; Mačiulytė 2005: 13–14; Pacevičius 2005: 61nn). Tato shoda vysvětluje také nedostatek ohlasu na to, že kázání, která Lukauskas četl, byla účinná (zvěst o slávě zde zmíněných kazatelů Karola Fabianiho a Jurgise Ambrozieja Pokrýžy se šířila široce).

Zjištěné propojení textů důležité části rukopisu LP s jejich polským originálem pravděpodobně podnítí nový výzkum tohoto pramene, který umožní spatřit nejen vliv polského originálu, ale také jazykové rysy vlastní textu této části LP. To snad umožní objasnit i odlišnou úroveň autorství – přepisu, překladu, kompilace – v dalších částech rukopisu sepsaného Lukauskasem.

PRAMENY A JEJICH ZKRATKY

Fabijani Karol 1792: MISSYJ APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. Wktórey się przekładaią NAUKI ZPRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOŚCIACH života CHRZEŚCIANSKIEGO [...] Powtórnie Mówione WYDRUKOWANE ROKU PANSKIEGO 1792. WKALISZU [...]. 650 stran rukopisný přepis F1–C173a je uložen v knihovně Vilniuské univerzity.

Fabijani Karol 1783: MISSYA APOSTOLSKA DO POKUTY I POWSTANIA Z GRZECHOW PROWADZĄCA. NA TRZY CZĘŚCI PODZIELONA. PRZEZ X. KAROLA FABIANIEGO KANONIKA KALISKIEGO, SZKÓL WYDZIAŁOWYCH ŁĘCZYCKICH KAZNODZIEJĘ NAPISANA,

84

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

O shodě Pamokslo Išz Prisikimu Diewa [...] (1797), sepsaného Kiprijonem Lukauskasem, s texty Missyi Apostolskiey Część II (1783) Karola Fabianiho

PO RÓŻNYCH MIEJSCACH MOWIONA, I DO DRUKU PODANA. CZĘŚĆ PIERWSZA. Za dozwoleniem Zwierzchności. w KALISZU, 1783. w Drukarni J. O. Xcia Jmci PRYMASA, Arcy-Bijskupa Gnieźnieńskiego. Online přístup: https://polona.pl/item/missya-apostolska-do-pokuty-i-powstania-z-grzechow-prowadzaca-na-trzy-czesci,MTM5MjMwNjU3/24.

FP – Fabiani Karol 1783a: Missya apostolska do pokuty i powstania z grzechów prowadzaca, na trzy części podzielona / przez X. Karola Fabijan iego [...] nap isana, po įvairių vietach m owiona. MISSYI APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOŚCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIAŃSKIEGO. PRZEZ X. KAROLA FABIANIEGO KANONIKA KALISKIEGO, SZKÓŁ WYDZIAŁOWYCH ŁĘCZYCKICH KAZNODZIEJĘ NAPISANE, PO RÓŻNYCH MISSYACH MOWIONE, I DO DRUKU PODANE. Za dozwoleniem Zwierzchności. w KALISZU, 1783. w Drukarni J. O. Xcia Jmci PRYMASA, Arcy-Bijskupa Gnieźnieńskiego. Online přístup: https://polona.pl/item/missyi-apostolskiey-czesc-ii-w-ktorey-się-przekladaia-nauki-z-przykazan-boskich-o,MTM5MjMwNjY5.

LP – Lukauskas Kiprijonas 1797: V knihovně Vilniuské univerzity uchovávaný rukopisný sborník F1–D654 Pamokslas Isz Prisikimu Diewa Ape Pawinascias Gyvenima krikscioniszka, jehož přepis byl publikován v knize Karacie­jus Juozas, ed., 1996: Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

PWM – [Pabrėža Ambroziejus, psáno 1799–1834] Šepetytė Rita, ed., 2020: Pamokslai vairingose materijose, sakyti Ambroziejaus Pabrėžos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

ŠVŽŽ – Vanagienė Birutė 2015: Slovník severozápadních žemaitských nářečí (P–Ž). Nářečí z okolí Ylakiai, Lenkimai, Mosėdis, Skuodas a Šatiai, Vilnius: Litevský jazykový institut.

LITERATŪRA

Biržiška Vaclovas 1998: Knygotyros darbai, red. komisija D. Kaunas et. al., sud., pratarmę ir įvadą parašė G. Raguotienė, B. Raguotis, Vilnius: Pradai.

Biržiška Vaclovas, [1963] 1990: Aleksandrynas 2: XVIII–XIX amžiai, 2-asis fotografuotas leidimas, Vilnius: Lietuvos kultūros fondas.

Bogušis Vytautas 1996: Iš „Pamokslų“ rengimo istorijos ir archyvų. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Karaciejus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 14–17.

Estreicher Karol 1898: Bibliografia Polska 16, Kraków: Drukarnia uniwersitetu Jagiellońskiego.

Gidžiūnas Viktoras 1994: Jurgis Ambraziejus Pabrėža, Vilnius, Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija.

Straipsniai / Articles

85

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Kaczmarek Roman 1948: Fabiani Karol (1716–1786). – Polski Słownik Biograficzny 6, Krakow: Drukarnia uniwersytetu Jagiellońskiego, 336–337.

Kar aciejus Juozas 1996: Kelios pastabos dėl K. Lukausko „Pamokslų“ kalbos. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Kar aciejus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 18–20.

Lebedys Jurgis 1976: Lietuvių kalba XVII–XVIII a. viešajame gyvenime, sud. V. Zaborskaitė, Vilnius: Mokslas.

Lukšienė Meilė 1985: Demokratinė ugdymo mintis Lietuvoje, Vilnius: Mokslas.

Mačiulytė Kristina 2005: Kad Tėvynė gyvuotų... XVIII amžiaus antrosios pusės Lietuvos Didžiosios Kunigaikštystės proginiai pamokslai, red. S. Narbutas, ser. Senosios literatūros studijos, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas.

Mačiulytė Kristina 2005a: Kiprijono Lukausko (1757–po 1798) biografijos mišles. – Literatūros tyrimų erdvės: studijos profesoriaus Juozo Girdzijausko 70-mečiui, sud. S. Narbutas, ser. Senoji Lietuvos literatūra, kn. 19, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas, 243–248.

Pacevičius Arvydas 1998: Lietuvos bernardinų provincija ir vienuolynai Žemaitijoje XIX a. pirmoje pusėje. – Žemaičių praeitis 8, 56–65. Prieiga internete: https://zemai­tiuzeme.lt/aktualijos/vienuolynai-zemaitijoje/.

Pacevičius Arvydas 2005: Vienuolynų bibliotekos Lietuvoje 1795–1864 metais: dingęs knygos pasaulis, Vilnius: Versus Aureus.

Pacevičius Arvydas 2010: Jurgis Ambra ziejus Pabrėža. – Visuotinė lietuvių enciklopedija 17 (Ona–Perizonijus), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 202–203. Prieiga internete: https: www.vle.lt/straipsnis/jurgis-ambra ziejus-pabreza/ [žiūrėta 2022–03–27].

Pajėdienė Jūratė 2021: Pamokslai vairingose materijose, sakyti Ambroz iejaus Pabrėžos, parengė Rita Šepetytė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2020, 816 p. [recenzija]. Lietuvių katalikų mokslo akademijos metraštis 44, 369–374.

Pajėdienė Jūratė 2022 (rengiama spaudai): Jurgio Ambroz iejaus Pabrėžos (1771–1849) pamokslai apie 8-ąjį Dievo prisakymą. – Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje 3. Praeitis ir dabartis kalboje ir kultūroje.

Subačius Paulius 2010: Įvadas. – Gimžauskas Silvestras. Pamokslai, par. P. Subačius, R. Taučiūtė, Vilnius: Lietuvos katalikų mokslų akademija.

Sverdiolas Arūnas 1996: Nečystatos fenomenologija. – Baltos lankos 7, 158–175.

Sverdiolas Arūnas 2006: Apie pamėklinę būtį, Vilnius: Baltos lankos.

86

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI

Apie Kiprijono Lukausko surašyto Pamokslo Išz Prisikimu Diewa [...] (1797) atitiktį Karolio Fabiani Missyi Apostolskiey Część II (1783) tekstams

Šepetytė Rita 2020: Pratarmė. Rankraščio aprašas. – Pamokslai įvairingose materijose, skŷti Ambroziejaus Pabrėžos, par. R. Šepetytė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 7–8, 791–798.

Tereškinas Artūras 1992: Stiliaus ir žanro problemos M. Alšausko ir K. Lukausko pamoksluose. – Senosios literatūros žanrai, red. komisija J. Girdzijauskas, I. Lukšaitė, A. Samulionis, atsak. red. A. Samulionis, red. R. Jurgelėnaitė, ser. Senoji Lietuvos literatūra, kn. 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 104–163.

Tereškinas Artūras 1994: Jurgis Ambraziejus Pabrėža: „Prie mylėjimo švento...“ – Dėvynioliktan amžių įžengus, red. komisija J. Girdzijauskas, A. Samulionis, V. Vanagas, atsak. red. A. Samulionis, ser. Senoji Lietuvos literatūra, kn. 3, Vilnius: Pradai, 31–41.

Tereškinas Artūras 1996: „Mielas mums gyvenimas...“. – Kiprijonas Lukauskas Pamokslai, par. J. Karacieјus, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 5–13.

Tunaitis Steponas 2004: Apšviestos epochos socialinės ir politinės filosofijos metmenys, Vilnius: Kultūros, filosofijos ir meno institutas.

Vaicekauskas Mikas 2008: Lukauskas Kiprijonas, Lukauskis. – Visuotinė lietuvių enciklopedija 13 (Leo–Magazyn), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 676. Prieiga internete: https://www.vle.lt/straipsnis/kiprijonas-lukauskas/ [žiūrėta 2022–03–27].

Zaborskaitė Vanda 1976: Įžanginis žodis. – Lebedys Jurgis. Lietuvių kalba XVII–XVIII a. viešajame gyvenime, sud. V. Zaborskaitė, Vilnius: Mokslas, 3–6.

Zinkevičius Zigmas 2001: Kiprijono Lukausko „Pamokslų“ kalba. – Baltistica 36(1), 61–75.

On the Correspondence between Pamokslas Išz Prisikimu Diewa [...] (1797) by Kiprijonas Lukauskas and the Texts from the Book Missyi Apostolskiey Część II (1783) by Karol Fabiani

SUMMARY

The article discusses the structure of Pamokslai by Kiprijonas Lukauskas (1757–1815) (Karacieјus, ed., 1996), which has been considered an original work until now, and the new authorship of some of the texts from this manuscript, which has recently come to

Straipsniai / Articles

87

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

light. The correspondence between the main part of the manuscript entitled Pamokslas Įsz Prisakimu Die[w]a Ape Pawinascias Giwenima Krikscioniska [..] (I–II; p. 1–310) and the texts from the book MISSYȦR APOSTOLSKIEY CZĘŚĆ II. W KTOREY SIĘ PRZEKŁADAJĄ NAUKI Z PRZYKAZAN BOSKICH O POWINNOSCIACH ŻYCIA CHRZEŚCIAŃSKIEGO [...] (1783) by Karol Fabiani is unquestionable. It is likely that the established link between an important part of the texts from Lukauskas’ manuscript and their Polish original will promote further research of this source, enabling us to see both the influence of the Polish original and the features specific to the text of this part. Perhaps it will also enable us to determine a different level of authorship of the transcript, translation and compilation in the other (p. 311–407) parts of the manuscript written by Lukauskas.

Įteikta 2022 m. kovo 27 d.

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

88

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVI