This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
AGNĖ ALEKSAITĖ
Institut litevského jazyka
ORCID id: orcid.org/0000-0002-3755-7406
Oblasti vědeckého výzkumu: neologie, slovotvorba, stylistika, internetová lingvistika.
DOI: doi.org/10.35321/all87-11
NOVÁ POJMENOVÁNÍ PODLE POHLAVNÍHO ROZDÍLU
Nová pojmenování na základě připisování rodu
ANOTACE
Článek z hlediska slovotvorby zkoumá novotvary označující pohlaví, uvedené v Databázi litevských neologismů. Stručně je představen feministický lingvistický aktivismus (angl. feminist linguistic activism) a jazyková reforma (angl. feminist language reform, gender-based language reform, non-sexist language reform aj.), jakož i směrnice Vilniuské univerzity pro genderově citlivý jazyk, přičemž se vyslovuje hypotéza, že to mohlo ovlivnit tvorbu novotvarů označujících pohlaví. Článek určuje nejproduktivnější způsoby a prostředky tvoření takových derivátů; popisuje, kolik a jakých nových pojmenování podle pohlavního rozdílu (stylisticky příznakových či neutrálních) se tvoří tradičními a inovativními (pro tuto slovotvornou kategorii netypickými) slovotvornými prostředky; nakonec uvádí statistiku rozšíření novotvarů označujících pohlaví na internetu.
Článek z hlediska slovotvorby pojednává o nových pojmenováních označujících pohlaví, která se nacházejí v Databázi litevských neologismů. Dále stručně představuje feministický lingvistický aktivismus a feministickou jazykovou reformu (známou také jako reforma založená na genderu, nesexistická jazyková reforma aj.), jakož i Směrnice Vilniuské univerzity pro genderově citlivý jazyk, a vyslovuje hypotézu, že to mohlo hrát roli ve vzniku nových pojmenování označujících pohlaví v litevštině. Článek identifikuje nejproduktivnější způsoby a prostředky tvorby takových novotvarů; popisuje množství nových pojmenování na základě připisování rodu, která se tvoří tradičními a novými (nebo z hlediska této slovotvorné kategorie nekonvenčními)
224
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 2
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
slovotvornými prostředky, jakož i povahu nových slov (která mohou být stylisticky příznaková nebo neutrální); a uzavírá statistikou rozšíření nových litevských novotvarů označujících pohlaví na internetu.
Feminismus je považován za hlavní sociální hnutí tohoto století (Pauwels 2001: 137), které podnítilo jazykovou reformu (angl. feminist language reform, gender-based language reform, non-sexist language reform aj.) směřující k odstranění genderové nerovnosti skryté v jazyce. Ačkoli výzkumy některých zemí ukazují, že taková jazyková reforma je obtížně uskutečnitelná, protože společnost je zvyklá užívat tradiční formy (Maldonado 2015: 247), ačkoli se zdůrazňuje, že samotné jazykové změny nezajistí rovnost různých pohlaví, pokud si muži a ženy nejsou rovni ve společnosti (Hong 2018: 702)1, ačkoli se tvrdí, že jazyk nelze uměle měnit (Laugesen 2019: 256), snaha jazyk přetvořit se rozšířila a šíří v mnoha zemích světa. Tato jazyková reforma neminula ani Litvu.
V roce 2021 byly zveřejněny Směrnice Vilniuské univerzity pro genderově citlivý jazyk (dále jen VU LJKG, směrnice), v nichž se uvádí, že „konvence užívat gramatický mužský rod jako neutrální je zastaralá a v mnoha případech diskriminační“. Ačkoli v litevštině bude při myšlení na člověka vždy neoznačená forma pojmenování mužského pohlaví (Holvoet, Semėnienė 2006: 106), takové užívání slov mužského rodu v zobecňujícím významu je v mnoha zemích světa nepřijatelné a zavrženíhodné. Tento dokument – směrnice – podnítil zkoumání, do jaké míry se do této „oblasti uvědomění a jazykové tvorby“, jak píší autoři směrnic, zapojují tvůrci novotvarů.
Jako předmět výzkumu byly po vyloučení přejatých slov zvoleny novotvary uvedené v Databázi litevských neologismů (dále ND, databáze), které patří do kategorie pojmenování
¹ O tom ostatně píše Laimantas Jonušys v článku „O ‚citlivé‘ gramatice“: „V Litvě skutečně existuje diskriminace žen. Násilí v blízkých vztazích je stále rozšířeným jevem. Problémem není jen samotné násilí, ale i to, že část společnosti se domnívá, že oběť násilí sama vyprovokuje. V některých oblastech mají ženy obtížnější než muži dosáhnout kariéry a zastávat důležité posty. Máme i pozitivní posuny. Z nynější vlády, kterou někteří posměšně nazývají ‚ženskou‘, se budu opravdu radovat. Je pravda, že postoj k této vládě pravděpodobně více závisí na znehodnoceném politickém a ideologickém názoru než na postoji k ženám, ale možná to tak má být. Přesto je zřejmé, že pohrdavý postoj k ženám ministryním v mnoha případech jasně zavání misogynií. Bylo by však obtížné představit si, že všechny tyto problémy a pozitivní posuny (nejen ve vládě) nějak souvisejí s užíváním gramatického rodu v jazyce“ (15min.lt 2021-10-18).
Straipsniai / Articles
225
Page 3
AGNĖ ALEKSAITĖ
kategorii pojmenování podle pohlavního rozdílu, tj. vlastní deriváty a deriváty s přejatým kořenem (hybridy). Dne 5. května 2022 bylo v ND uvedeno 7691 jazykových jednotek (slov, slovních spojení a zkratek). Litevských podstatných jmen bylo nalezeno 3124, z nichž bylo vybráno 55 nových pojmenování podle pohlavního rozdílu.
Cílem článku je prozkoumat, jak a pomocí jakých slovotvorných prostředků se tvoří nová pojmenování podle pohlavního rozdílu. Je třeba poznamenat, že litevština obecně „nebyla z hlediska ‚rovnováhy‘ vyjadřování genderu dosud podrobněji prozkoumána“ (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 57), s výjimkou nejnovějšího a patrně jediného výzkumu neologismů z hlediska vyjádření genderu (Murmulaitytė 2021: 51–69).
K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny tyto úkoly: 1) ručně vybrat z ND novotvary – pojmenování podle pohlavního rozdílu; 2) provést slovotvornou analýzu takových novotvarů; 3) prozkoumat a popsat způsoby a prostředky tvoření pojmenování podle pohlavního rozdílu; 4) určit, kolik takových derivátů se tvoří tradičními a inovativními (pro tuto slovotvornou kategorii netypickými) slovotvornými prostředky; 5) prozkoumat poměr stylisticky příznakových a stylisticky neutrálních pojmenování podle pohlavního rozdílu; 6) ověřit, jak široce jsou nová pojmenování podle pohlavního rozdílu rozšířena v internetovém úzu; 7) ověřit, která nová pojmenování označující pohlaví jsou zahrnuta do připravovaného Slovníku spisovné litevštiny (dále BŽ), a 8) určit, jakou část nejnovější litevské lexiky v ND tvoří takové deriváty.
Metody výzkumu: při slovotvorném rozboru novotvarů se používá synchronní slovotvorná analýza; při zkoumání a popisu rysů tvorby a užívání litevských neologismů se používá analytická deskriptivní metoda; při zkoumání rozšíření nových pojmenování podle pohlavního rozdílu na internetu se používá vyhledávací metoda; při analýze číselných frekvenčních údajů derivátů a při kvantitativním zkoumání nejproduktivnějších způsobů a prostředků tvoření se používá metoda výpočtu.
1. FEMINISTICKÝ LINGVISTICKÝ AKTIVISMUS
Tento pojem (angl. feminist linguistic activism) se chápe „jako vědomá činnost usilující o určité změny obvyklého jazyka, formy a sémantiky jeho jednotek“ (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 42). Podle autorů populárně-vědecké studie „O správnosti slova: vlastní a importované“ „[P]ři povrchním pohledu se její cíle zdají být opodstatněné: usilovat o rovnost pohlaví v jazykovém vyjadřování, vyzdvihnout zkušenost ženy a její pohled, tj. vyjádřit jazykem svět očima ženy“ (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 42).
226
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 4
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
Počátky tohoto feministického lingvistického aktivismu sahají do roku 1970², kdy se do hledáčku feministek dostal jazyk (Cameron 2003: 453; Pauwels 2003: 551; Braun, Sczesny, Stahlberg 2005: 1; Lee 2007: 285; Laugesen 2019: 241, 244), a proto se začalo usilovat o odstranění této nerovnosti skryté v jazyce a o změnu patriarchálního myšlení ustáleného po staletí (Penelope 1990: 213, cit. z Ehrlich, King 1992: 156–157; Pauwels 2001: 138; o jazyce jako nástroji patriarchátu viz Pauwels 2001: 137). Taková jazyková reforma získala ještě jedno pojmenování – slovní hygiena (angl. verbal hygiene; termín Deborah Cameron, viz Laugesen 2019: 241; podrobněji viz Cameron 1995).
V zahraničí bylo publikováno mnoho děl o vlivu sexistického jazyka a jeho škodlivosti pro společnost (podrobněji viz Parks, Roberton 1998: 478; 1998a: 446). Je známo, že bylo provedeno především mnoho výzkumů angličtiny³, které ukázaly, že a) profese s vysokým sociálním statusem, například profesor, jsou mužského rodu, zatímco profese s nízkým sociálním statusem, například učitelka, jsou ženského rodu. Tato slova se užívají v zobecňujícím významu mužského nebo ženského rodu i tehdy, když není znám biologický sex konkrétního představitele profese nebo se jeví jako irelevantní a nemění podstatu, např. na univerzitě pracují profesoři, zatímco ve školách učitelky (Fuertes-Olivera 2007: 225; o sociálním statusu podrobněji viz článek Arvyda Matulionise v Encyklopedii Litvy (dále VLE), online přístup: https://www.vle.lt/straipsnis/socialinis-statusas/); b) slova s negativní konotací – pojmenování žen (angl. shrew, bitch) nemají odpovídající pojmenování mužského rodu (Lakoff 2003: 162); c) termíny užívané v sexologii souvisejí s postavením muže, tj. s tím, co muž dělá ženě, nikoli naopak (Ehrlich, King 1994: 59–60), a mnoho dalších. Nejvíce kritiky se různým jazykům světa dostává za užívání mužského rodu v zobecňujícím významu⁴ (viz také Braun, Sczesny, Stahlberg 2005: 1, 3). Výjimkou samozřejmě není ani litevština, protože „[P]ři pohledu na kvantitativní parametry je zřejmé, že ‚rovnováha‘ vyjadřování genderu je v indoevropských jazycích na mnoha místech narušena“ (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 42). Autoři zmíněné populárně-vědecké studie upozorňují nejen na nerovnoměrnou „rovnováhu“ vyjadřování genderu (na „nadřazenost mužů“ v litevštině, jak si všiml Egidijus
² V roce 1960 se objevily termíny sexismus a rasismus s cílem upozornit na formy diskriminace žen (Wodak 1997, cit. z Formato 2016: 375). To lze považovat za první feministické lingvistické inovace (Ehrlich, King 1994: 61).
³ Někteří badatelé zde okamžitě rozlišují mezi angličtinou a jinými jazyky a zdůrazňují, že výsledky výzkumu angličtiny nelze zobecňovat ani aplikovat na strukturálně odlišné jazyky (Braun, Sczesny, Stahlberg 2005: 1).
⁴ Srov. v litevštině: „[V] případě zobecnění se užívá pouze mužský rod: [...] rada rektorů“ (Paulauskienė 2007: 72), ačkoli v této radě jsou jak rektoři, tak rektorky.
Straipsniai / Articles
227
Page 5
AGNĖ ALEKSAITĖ
Zaikauskas), ale také na zvláštní převahu podstatných jmen ženského rodu – základních, nejdůležitějších pojmů:
Před čtvrtstoletím, kdy se v Litvě ještě neobjevovaly projevy feministického lingvistického aktivismu, Egidijus Zaikauskas po revizi litevské gramatiky, lexiky a slovotvorné roviny z hlediska feminismu a maskulinismu dospěl k závěru, že litevština ukazuje „nadřazenost mužů“. Uváděny jsou příklady, které tento výrok dokládají, z jeho tehdejšího konferenčního příspěvku. Kořen vyr- ve slovech: význam slovesa VY Rauti, podstatné jméno didVYRė⁵; kořen tėv-: TĖVynė, TĖVai (otec a matka); [...] (Zaikauskas 1994: 27). Nelze tedy říci, že feministické aktivistky nemají vůbec pravdu, když neustále opakují, že jazyk je „napěchován“ maskulinitou a ženský rod odsouvá stranou. Zároveň bychom však měli připomenout, že nejednomu badateli naší kultury, který se zabýval mateřským jazykem, a mistru slova s mimořádným jazykovým citem neušlo výjimečné místo podstatných jmen ženského rodu v lexikální sémantice litevštiny. Básník Marcelijus Martinaitis si všiml: „Téměř všechny velké litevské pojmy jsou ženského rodu: země, slunce, život, pravda, duch, svoboda, láska...“ (Martinaitis 2006: 155). Slova s takovou sémantikou svým způsobem kompenzují kvantitativní převahu mužských forem ve formální gramatice. (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 42–43)
Ačkoli se po celém světě diskutuje o (ne)potřebnosti a (ne)důležitosti feministického lingvistického aktivismu, jak zastánci, tak odpůrci tohoto hnutí si přesto uvědomují, že i ty nejneutrálnější formy získají v ústech lidí propagujících sexismus sexistický nádech (Ehrlich, King 1992: 152) a sama jazyková reforma může být úspěšná jen tehdy, pokud si společnost záměrně a vědomě, nikoli povrchně zvolí užívání alternativních forem (Pauwels 2003: 566).
2. HODNOCENÍ SMĚRNIC VILNIUSKÉ UNIVERZITY PRO GENDEROVĚ CITLIVÝ JAZYK V INTERNETOVÝCH MÉDIÍCH
Cílem tohoto článku v žádném případě není podat všestranné a podrobné hodnocení VU GENDER (článek takový cíl neměl), nicméně vzhledem k tomu, že se objevil takový inovativní dokument, je podle všeho užitečné stručně přehlednout, jak je tento dokument, poprvé připravený v Litvě a podporující užívání genderově citlivého jazyka, hodnocen v internetových médiích, tím spíše, že i sami autoři směrnic přiznávají, že „v některých jazycích a kulturách se genderově citlivý jazyk upevnil,“
⁵ Ostatně do ND byl zařazen stylisticky příznakový kompozit didbobė ‚iron. žena proslulá svými činy a skutky‘. Novotvar byl vytvořen jako protějšek slova didvyris.
228
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 6
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
v jiných probíhají pokusy“. Článek chronologicky uvádí reakce veřejných osobností na takový „pokus“:
V jazyce existuje mnoho případů, kdy platí například princip synekdochy: část zastupuje celek. Vezměme známý aforismus Blaise Pascala (ve zkrácené podobě): „Člověk je myslící rákos.“ Všichni chápou, že ačkoli je zde „člověk“ užit v jednotném čísle, míní se tím nikoli nějaká jednotlivá osoba, ale lidé jako celek (část zastupuje celek). Stejně tak je zřejmé, že slovo „člověk“ neoznačuje muže, nýbrž všechny lidi. Na druhou stranu je zde „člověka“ kompenzací: „rákos“ je ženského rodu.
Nebo se snad máme začít dohadovat, proč [...] je nemálo důležitých slov ženského rodu – osobnost, moc, společnost, vítězství, jazyk atd. [...].
Nelze však popírat, že se jazyk v mezích rozumu mění směrem k genderově neutrálnímu užívání. Dávno před všemi novými trendy existovalo tradiční oslovení: „dámy a pánové“. Nyní se podobné užívání dvou gramatických rodů rozšířilo – v pracovních inzerátech, oficiálních projevech, písemnostech apod. Je to normální, umírněné a společností srozumitelné. (15min.lt 2021–10–18, Laimantas Jonušys)
Připomeňme si ještě jedno litevské slovo, které se užívalo, když bylo obtížné rozhodnout o pohlaví, žmogysta – člověk, osoba (bez pohlaví) („Nedokážeš ani pochopit, co je to za člověka“). Nehledají snad autoři směrnic právě takový význam? Bylo však patrně odmítnuto kvůli pejorativnímu odstínu. V tradiční kultuře bylo za hodnotu považováno jasné chápání lidské pohlavnosti, ženy a muže. Je pravda, že v litevštině máme i rodově neutrální oslovení – tamsta / tamstos. (lrt.lt 2021–10–19, Asta Katutė)
„Je to částečně výsměch litevštině. Litevskému člověku a litevsky mluvícímu člověku to bude dlouho, možná nikdy, nesrozumitelné,“ říká Audrys Antanaitis, předseda Státní komise pro litevský jazyk. (kauno.diena.lt 2021–10–31, Audrys Antanaitis)
Ačkoli kritici říkají, že mužský rod se dokonale hodí jako neutrální a nemá žádný další náboj pro utváření vztahů mezi pohlavími, že jde jen o gramatiku, při jiném pohledu přesto pochopíme, jak silný náboj v sobě jazyk má: málokterý kritik, zejména muž, by podle všeho souhlasil s tím, aby byl označován ženským rodem „jsem fyzička, prodavačka“ a podobně. To ukazuje, že jazyk není neutrální. (15min.lt 2021–11–02, Jūratė Juškaitė)
V něm (ve směrnicích – pozn. aut.) se problém „vyřešil“ velmi jednoduše – bytost ženského pohlaví, která má pojmenování člověka, se navrhlo nazývat „žmoga“. Proč ne „žmogiene“, když jsem vdaná? Nebo „žmogaitė“, když jsem ještě slečna. A pokud nechci zveřejňovat rodinný stav, mohu se nazývat „žmogė“, [...].
Straipsniai / Articles
229
Page 7
AGNĖ ALEKSAITĖ
A pokud se nechci ztotožnit s žádným pohlavím, mohla bych se nazývat „žmogu“, analogicky k ruskému „ono“, protože v litevštině střední rod neexistuje. (skrastas.lt 2021–11–05, Regina Musneckienė)
„[...] Dokonce i směrnice pro genderově citlivý jazyk, které 15. října tohoto roku zveřejnila ctihodná Vilniuská univerzita, jsou podle mého názoru zcela nemotivovaným, ba ostudným bouráním tradičních ustálených norem litevského jazyka,“ vyjádřil svůj postoj profesor. (etaplius.lt 2021–11–16, Juozas Pabrėža)
Podobná slova lze „vynalézat“ jako okazionální (individuální, stylistické) novotvary, žertovat a bláznit (tak v televizních „Cyklistických zprávách“ „myši“ místo lidí říkají žmogai), ale vnucovat je běžnému užívání mateřského jazyka...?! [...]
Jazyk je mnohem rozmanitější, pružnější a tvárnější, než jej vidí tvůrkyně a tvůrci „citlivého jazyka“. Jen je třeba umět jej tvořivě užívat a nevymýšlet si ty negativní, znevažující významy a postoje tam, kde nejsou. Nejjasnější ženy našeho národa (mezi nimi nejedna významná feministka a bojovnice za rovná práva) – Gabriele Petkevičaitė-Bitė, Meilė Lukšienė, Vanda Zaborskaitė a dnes Viktorija Daujotytė – neměly nic proti mužskému rodu slov, který se v určitých případech užívá v zobecňujícím významu pro obě pohlaví.
Tisícům litevských žen to nevadí. Vadí to těm, které posedla módní ideologie. (pozicija.org 2022–01–06, Kazimieras Župerka)
V současnosti je podle údajů uvedených zdrojů silnější negativní postoj, na druhou stranu není jasné, jaké mentální změny ve společnosti jsou z dlouhodobého hlediska možné. Podle autorů směrnic „[...] Z dlouhodobého hlediska některé formy zapustí kořeny, jiné zaniknou; některé se rozšíří a stanou se institucionálně běžnými, jiné zůstanou pouze v prostoru individuálního vyjádření, navíc vzniknou i zcela nové formy“.
Například v angličtině vytvořily feministky již v roce 1970 zkratku Ms, která měla nahradit zkratky Miss (slečna, neprovdaná žena) a Mrs (paní, vdaná žena)⁶. Nová zkratka Ms (žena) byla vytvořena analogicky podle zkratky Mr (muž) a neoznačovala rodinný stav ženy (Ehrlich, King 1992: 154; Fuertes-Olivera 2007: 224; viz také Pauwels 2001: 139–141).
Tato zkratka Ms byla ovšem většinou odmítána nebo užívána nesprávně, například se neutrální zkratkou, která neměla označovat rodinný stav, začaly oslovovat rozvedené ženy, kariéristky, prostitutky aj. (podrobněji viz Ehrlich, King 1992: 154; Ehrlich, King 1994: 62–63; Fuertes-Olivera 2007: 222).
⁶ Santrumpos Miss a Mrs byly kritizovány za to, že ženu definovaly podle jejího vztahu k muži, respektive jeho (ne)přítomnosti (Lakoff 1975: 30, cit. z Pauwels 2001: 139).
230
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 8
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
Dalším pokusem bylo nahradit slova označující pohlaví (angl. chairman, spokesman) neutrálními výrazy: předsedající osoba, předseda, -ová (angl. chairperson) a delegát, -ka, zástupce, -kyně (angl. spokesperson). Taková reforma se neosvědčila, protože, jak ukázalo užívání, tato neutrální slova ztratila svou neutralitu: anglická slova chairperson, spokesperson se začala užívat výhradně pro označení činnosti žen (Ehrlich, King 1992: 155; 1994: 63).
Takové příklady potvrzují kritiku feministického lingvistického aktivismu, že jazyk nelze uměle měnit, pokud společnost není na změny připravena a nechápe jejich význam a potřebu: uměle zaváděné jazykové změny se velmi často neujmou, společnost většinou nechápe umělé pokusy regulovat genderovou rovnost v jazyce a dokonce i formy, které měly být neutrální, se užívají dvojznačně.
3. NOVÁ POJMENOVÁNÍ PODLE POHLAVNÍHO ROZDÍLU: FLEXIVNÍ DERIVACE
V databázi bylo, jak již bylo uvedeno, nalezeno 55 nových pojmenování podle pohlavního rozdílu, která podle Gramatiky současné litevštiny (dále DLKG) „označují osoby jiného (opačného) pohlaví nebo vůbec živé bytosti“ (2006: 142). Velkou většinu tvoří deriváty s koncovkami (80%; 44; viz tabulka 1)⁷, zbytek tvoří deriváty s příponami (20%; 11).
¹ TABULKA. Slovotvorné koncovky pojmenování podle pohlavního rozdílu v ND
⁷ Jak ukazuje nejnovější výzkum makroneologie, jde v databázi o jedinou slovotvornou kategorii vyznačující se množstvím derivátů s koncovkami (Aleksaitė 2022: 91).
Straipsniai / Articles
231
Page 9
AGNĖ ALEKSAITĖ
Z tabulky 1 je patrné, že nová pojmenování podle pohlavního rozdílu uvedená v ND se tvoří různými koncovkami: nejen jediným slovotvorným prostředkem uvedeným v gramatikách -ė (Gramatika litevštiny (dále LKG) 1965: 418; DLKG 2006: 143), ale také koncovkami -a, -as, -is a -ius, které k této slovotvorné kategorii tradičně nepatří.
LKG se zmiňuje, že „[D]říve bylo mnoho povolání ženám vůbec nepřístupných a i dnes není žen v některých povoláních příliš mnoho, takže je samozřejmé, že v samotné realitě nebyl důvod, aby vznikala podstatná jména ženského rodu označující osoby v těchto povoláních“ (LKG 1965: 165). Srov. tyto dvojice slov: v Litevském slovníku (dále LKŽ) a v Slovníku současné litevštiny (dále DŽ₈) je zaznamenáno arkivyskupas – do ND byla zařazena arkivyskupė ‚starší biskupka (křesťanská duchovní nejvyšší hodnosti), která řídí několik diecézí‘ (: arkivyskupas), budelis – būdelė ‚vykonavatelka trestu smrti‘ (: budelis), kareivis – kareivė ‚žena vykonávající vojenskou službu (také v přeneseném významu, například mravenec)‘ (: kareivis), maestro – maestrė ‚uctivé označení významné umělkyně‘ (: maestro), urėdas – urėdė ‚žena zastávající funkci urėda‘ (: urėdas), vikaras – vikarė ‚farářova pomocnice‘ (: vikaras) a další. V litevštině „[T]akové dvojice podstatných jmen mužského a ženského rodu se tvoří jak z domácích, tak z mezinárodních slov. [...] Toto tvoření je tak pravidelné, že připouští změnu“ (Paulauskienė 2007: 72), například aktorius – aktorė, daktaras – daktarė, direktorius – direktorė, rašytojas – rašytoja, studentas – studentė aj. (Paulauskienė 2007: 72; viz také LKG 1965: 165), takže jak dříve, tak dnes, když vzniklo nové povolání a bylo třeba podstatného jména ženského rodu označujícího ženu podle její „stálé (funkce) nebo jen dočasné práce“ (Paulauskienė 2007: 72), bylo možné taková podstatná jména utvořit, „[Z] toho plyne, že v Litvě byly ženy odedávna z hlediska práce a kariéry (alespoň v jazyce – pozn. aut.) rovny mužům“⁸ (Paulauskienė 2007: 72).
Dalším podnětem k tvorbě takových novotvarů je snaha „zdůraznit nebo, méně často, nivelizovat již dříve pojmenovanou (reálnou) příslušnost k určitému pohlaví“ (Murmulaitytė 2021: 51): autoritetė ‚autorita ženského pohlaví‘ (: autoritetas), gėnijė ‚osoba ženského pohlaví s nejvyššími schopnostmi a talentem‘ (: genijus), individė ‚individuum ženského pohlaví‘ (: individas), išmintė ‚žena, která nashromáždila moudrost‘ (: išminčius), kūdikė ‚dítě ženského pohlaví‘ (: kūdikis), lavonė ‚pozůstatky člověka ženského pohlaví‘ (: lavonas), personažė ‚postava ženského pohlaví v literárním díle (personaž)‘ (: personažas), subjektė ‚literární postava prožívající zkušenosti
⁸ Srov. „V jazyce jsou žena a muž rovni. [...] Jasné paralely: draugas a draugė, bičiulis–bičiulė, profesorius–profesorė. Ve všech jazycích tomu tak není“ (Daujotytė 1990: 5, cit. z Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 45).
232
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 10
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
(nejčastěji básnického) díla (: subjektas) (podrobněji o užívání těchto literárních termínů viz Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 45) aj.
Základy derivace derivátů s koncovkou –ė uvedených v databázi tvoří označení subjektů mužského pohlaví: ginklanešė „nositelka rytířových zbraní, rytířova pomocnice; v přeneseném významu – pomocnice současného (politického) vůdce“ (: ginklanešys), robotė „označení mechanismu imitujícího ženskou bytost“ (: robotas), šunytė „fena – samice psa“ (: šunytis) aj., s výjimkou neologismu elitė „žert. představitelka elity ženského pohlaví“, který vychází z hromadného podstatného jména elitas. Je zřejmé, že jak dříve, tak dnes byla a „je koncovka –ė nejdůležitějším prostředkem derivace označení osob ženského pohlaví [...]“ (Ambrazas 2000: 79).
Označení podle rozdílu pohlaví v ND se vyznačují rozmanitostí derivačních prostředků (koncovek). V databázi byly zaznamenány následující deriváty s koncovkami –ius (4), –as (2), –is (2) a –a (1), které tradičně nepatří do derivační kategorie označení podle rozdílu pohlaví:
a) ãuklius „muž vykonávající práci chůvy; pečovatel o mláďata“ (: auklė), fyfìus „fìfa mužského pohlaví – upraveně vypadající, ale ne příliš inteligentní mladík“ (: fyfa), mūzius „mužský rod podstatného jména mūza (bohyně, inspirátorka básnické tvorby)“ (: mūza) a pìcius „pekař pizzy“ (: *picė), který vychází z derivačního základu nedoloženého v písemném užívání;
b) mū́zas „žert. mužský rod podstatného jména mūza (bohyně, inspirátorka básnické tvorby)“ (: mūza) a slaugas „ošetřovatel nemocných“ (: slaugė);
c) sesūtis „žert. muž pracující jako zdravotní sestra“ (: sesutė), sesėlis „žert. muž pracující jako zdravotní sestra“ (: seselė);
d) žmoga „feministické označení ženy nebo obecně osoby oproštěné od pohlaví“ (: žmogus), které vytvořila socioložka a novinářka Daiva Repečkaitė (Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 49; viz také ND). V pokynech se uvádí, že neologismus žmoga „směřuje ke kritice kategorie člověka jako kategorie, která se po dlouhou dobu překrývala se subjekty mužského pohlaví“ (o možném zařazení tohoto neologismu mezi označení nositelů jmenné vlastnosti viz Murmulaitytė 2021: 58; podrobněji o kritice neologismu žmoga viz Kvašytė, Maskuliūnienė, Župerka 2021: 49–50).
Shromážděná data ukazují, že nejvíce se tvoří označení subjektů ženského pohlaví s koncovkami –ė (zejména produktivní) a –a, zatímco s méně častými koncovkami –ius, –as a –is označení subjektů mužského pohlaví.
Straipsniai / Articles
233
Page 11
AGNĖ ALEKSAITĖ
4. NOVÁ OZNAČENÍ PODLE ROZDÍLU POHLAVÍ: SUFIXACE
V době psaní článku byla produktivita sufixů poměrně omezená (viz tabulku 2).
TABULKA 2. Sufixy derivace označení podle rozdílu pohlaví v ND
V databázi byla mezi deriváty této derivační kategorie nalezena především označení subjektů mužského pohlaví vytvořená sufixem –inas, poněkud méně označení subjektů ženského pohlaví vytvořených sufixem –ienė: a) auklinas „žert. muž vykonávající práci chůvy“ (: auklė), barakūdinas „hanl. dravý muž snažící se profitovat z bohaté ženy“ (: barakūda), beždžioninas „samec opice“ (: beždžionė), žvaigždinas „iron. hvězda – celebrita mužského pohlaví“ (: žvaigždė) aj.; b) eksmerienė „manželka bývalého starosty“ (: eksmeras), konservatorienė „žert. manželka vlivného konzervativního politika“ (: konservatorius) a „samice stonožky“ (: šimtakojis).
Do ND byly zařazeny tyto deriváty se sufixy –ūnas a –(i)ukas, které tradičně nepatří do derivační kategorie označení podle rozdílu pohlaví: a) kregždūnas „iron. poslanec Seimasu patřící ke Svazu vlasti–Litevským křesťanským demokratům, jejichž symbolem je vlaštovička“ (: kregždė) a žvaigždūnas „iron. muži – známé osobnosti, celebrity (obvykle ze světa zábavy)“ (: žvaigždė); b) aukliukas „muž vykonávající práci chůvy“ (: auklė / auklius, auklis, auklys⁹).
Sufixální derivace označení podle rozdílu pohlaví není produktivní. Pomocí vzácných sufixů –inas (poněkud produktivnější), –ūnas a –(i)ukas se tvoří označení subjektů mužského pohlaví, což znamená, že v současné litevštině je flektivní derivace vhodnější pro tvorbu označení subjektů ženského pohlaví.
⁹ Podrobněji o těchto podstatných jménech mužského rodu viz Konzultační databázi Státní komise litevského jazyka (dále jen VLKK KB), online přístup: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/12415-auklus-auklis-au klys.
234
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 12
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
5. NOVÁ OZNAČENÍ PODLE ROZDÍLU POHLAVÍ: STYLISTICKÝ ASPEKT
Již bylo uvedeno, že v průběžně doplňované databázi bylo v době psaní článku uvedeno 7691 jazykových jednotek, z nichž bylo nalezeno 55 nových označení podle rozdílu pohlaví; tyto deriváty tedy tvoří velmi malou část veškeré nejnovější slovní zásoby (jak domácí, tak přejaté) (0,7%). Jedním z úkolů stanovených v článku je prozkoumat, kolik nových označení podle rozdílu pohlaví se tvoří z designátních důvodů a kolik ze stylistických důvodů; dále zjistit rozšíření těchto jazykových jevů v internetovém užívání (viz tabulku 3).
TABULKA 3. (Ne)stylistická označení podle rozdílu pohlaví
Poř. č. Neologismus (Ne)stylistický aspekt stylisticky neutrální stylisticky příznakový stylistický odstín Rozšíření na internetu abs. počet 52. zombė + hanlivý 27 53. žmoga + 32 54. žvaigždinas + ironický 3 55. žvaigždūnas + ironický 227
Jak je patrné z tabulky 3, v databázi převažují stylisticky neutrální označení podle rozdílu pohlaví plnící referenční funkci (74,5%; 41). Tvoří se z designátních důvodů – z potřeby pojmenovat novou realitu. Zbývající deriváty (25,5%; 14) jsou stylisticky příznakové. Plní emocionálně-expresivní funkci a tvoří se ze stylistických důvodů (častěji vznikají deriváty s negativní konotací: ironické, znevažující a hanlivé). Shromážděné příklady však ukazují, že existují stylisticky příznakové neologismy, které ztrácejí emocionálně-expresivní funkci a častěji se užívají jako stylisticky neutrální označení osob podle rozdílu pohlaví:
Někdy se dítěti podaří usnout v jídelní židličce – podívej, už klimbá nosem v mističce! A ještě zábavnější podívanou lze spatřit po návratu z pozdního setkání supermaminek, když najdeš chůvu-tatínka s děťátkem, kteří objevili „novátorskou“ polohu a místo ke spaní... copak asi usnulo jako první? (supermama.lt 2005–06–01)10
Pochod stovkám lidí, zejména tradičním mužům, poskytl příležitost poprvé spatřit Vilnius. Park, v němž běhá elita a elitės venčí rozmazlené pejsky. (delfi.lt 2021-05-16, Rimvydas Valatka)
Dospívající dívka, která si zvolila image zombie, si nejprve vybrala kostým a teprve později na internetu našla konkrétní make-up, kterým chtěla překvapit spolužáky během školní akce. (panele.lt 2017-10-19)
10 Jazyk příkladů užití nebyl v článku opravován.
Straipsniai / Articles
237
Page 15
AGNĖ ALEKSAITĖ
Po prozkoumání rozšíření nových označení podle rozdílu pohlaví na internetu¹¹ bylo zjištěno, že jazykové jevy zaznamenané v ND lze rozdělit na vzácné (0–50), rozšířené (50–150), časté (150–250) a velmi časté (250–500). Internet je samozřejmě „[I]nitřně značně heterogenní a neustále se měnící prostor“ (Aleksandravičiūtė 2008: 267), proto tabulka 3 uvádí přibližné číselné vyjádření četnosti.
Údaje z tabulky ukazují, že nejproduktivnějšími neologismy označujícími pohlaví jsou personažė¹² (498), kareivė (369), monstrė (316), kūdikė (271), modelė „modelka ženského pohlaví (ta, která předvádí oděvy vytvořené návrháři)“ (335), slaugas „ošetřovatel nemocných“ (319), pirātė „pirátka“ (305), orākulė „samice zvířete, která v situacích vytvořených lidmi svým nepředvídatelným chováním ‚předpovídá‘ výsledek soutěže nebo průběh událostí“ (304), robotė (261), pastorė „protestantská duchovní“ (227), žvaigždūnas (227), šunytė „fena – samice psa“ (236), arkivyskupė „nejvyšší biskupka (křesťanská duchovní nejvyšší hodnosti), která vede několik diecézí“ (216), krivė „duchovní litevského náboženství, vědma“ (195), vyskupė „křesťanská duchovní nejvyšší hodnosti“ (188), subjektė (187), kavalierė „žena vyznamenaná řádem“ (165), vunderkindė „dívka s mimořádnými schopnostmi“ (163), t al entė (159) a ginklanešė (156). Kromě podtržených slov, která jsou zařazena do v současnosti vznikajícího BŽ, jsou ve slovníku uvedeny také neologismy genijė (39) a zombė
¹¹ Do vyhledávacího řádku Google byly vkládány tvary skloňování neologismu v uvozovkách (text v uvozovkách systém interpretuje jako přesnou citaci), všechny tvary skloňování neologismu (jednotné i množné číslo) byly spojovány logickou spojkou OR (angl. nebo), například „mūzas“ OR „mūzo“ OR „mūzui“ OR „mūzą“ atd. Zároveň byl zvolen filtr vyhledávače „hledat pouze stránky v litevštině“ (podrobněji o základních principech sestavování vyhledávacího řádku použitých v tomto výzkumu viz Aleksandravičiūtė 2008: 267–274). Výsledky poskytnuté systémem byly navíc ručně kontrolovány s cílem získat co nejreprezentativnější obraz. Bez ručního zpracování výsledků vyhledávání by článek obsahoval zkreslené a nepřesné údaje z těchto důvodů: 1) internetový vyhledávač Google samozřejmě nerozlišuje homonyma a homografy, například budelių (mn. č. muž. r.; mn. č. žen. r. (osoba) a mn. č. žen. r. (místo); mūzas (j. č. muž. r. a mn. č. žen. r.); slaugo (j. č. muž. r. gen. a sloveso přít. čas.; žvaigždinas (osoba a houba) aj.; 2) vyhledávač nerozlišuje pravopisné varianty: elitė (neologismus) a Elitė (jméno); žvaigždinas (neologismus) a Žvaigždinas (příjmení); 3) v případě žmoga se nejčastěji zobrazují nikoli skutečné příklady užití, v nichž je toto slovo účelově používáno, ale údaje z různých zdrojů citujících místa v témže dokumentu – textu VU LJKG –, kde se o tomto neologismu píše; 4) systematické, opakující se pravopisné chyby, například nesprávně psané mn. č. muž. r. akuz.; takové výsledky systém uvádí při hledání j. č. žen. r. nom.: Dřevění gangsteři, nafukovací autoritetei:) (klaipeda.diena.lt [elektronická komunikace] 2018–09–22); Smutné, když Litvu řídí takoví budel ei!!! (facebook.com [elektronická komunikace] 2019 nebo později) a 5) internet je plný různých stránek s automatickým překladem, jejichž autenticita a spolehlivost užití jsou pochybné, proto takové stránky nebyly při výpočtu číselných vyjádření četnosti zahrnuty.
¹² Definice neologismů opakujících se v článku nejsou uvedeny.
238
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 16
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
„hanl. v přeneseném významu – bezvládná mrtvá bytost ženského pohlaví“ (27); posledně uvedený neologismus nemá v BŽ stylistický odstín. Tyto údaje jsou samozřejmě předběžné, protože informace o mnoha neologismech označujících pohlaví, například arkivyskupas, pastorius aj., se v BŽ teprve shromažďují, takže v budoucnu bude do slovníku pravděpodobně zařazeno více produktivních označení podle rozdílu pohlaví.
Výzkum užívání těchto nových jazykových jevů ukázal, že přibližně 43,6% nových označení podle rozdílu pohlaví, která vznikla spontánně a příležitostně, se nepoužívá: gūrė „duchovní vedoucí“, kregždūnas, šimtakojienė, šviesulė¹³ „iron. známá žena (obvykle ze světa zábavy)“ aj. Ukázaly se také tendence v užívání derivačních synonym (viz také Vaskelienė 2000: 5): přednost se dává neologismu ȧuklius (142) (srov. konkurenční varianty ȧuklinas (51) a aukliukas (27)), fyfinas (110) (srov. derivační synonymum fyfius (22)), mūzas (99) (srov. mūzius (8)) a žvaigždūnas (227) (srov. žvaigždinas (3)).
Takový výzkum užívání neologismů označujících pohlaví ukazuje, že společnost si v případě potřeby vytvářela a vytváří nová označení podle rozdílu pohlaví (nezávisle na jazykových módách). Referenční neologismy mají větší šanci proniknout do aktivního užívání, protože označují osoby, které jsou důležitou součástí každodenního života (kareivė, slaugas aj.).
ZÁVĚRY
1. Databáze neologismů litevského jazyka (ND) v době psaní článku obsahovala 55 nových označení podle rozdílu pohlaví (podle údajů z 5. května 2022 bylo v ND zaznamenáno 7691 jazykových jednotek). Tyto deriváty tvoří velmi malou část veškeré nové slovní zásoby (jak domácí, tak přejaté) (0,7%).
2. Většinu těchto derivátů tvoří deriváty s koncovkami (80%; 44), zbývající jsou sufixální deriváty (20%; 11):
2.1. Neologismy označující pohlaví se tvoří rozmanitějšími koncovkami: nejen obvyklým a pro derivaci charakteristickým prostředkem –ė, ale také koncovkami –a, –as, –is a –ius, které tradičně k této derivační kategorii nepatří.
2.2. V zkoumaném období byla produktivita sufixů poměrně omezená. Označení podle rozdílu pohlaví se tvoří nejen tradičními sufixy –inas a –ienė, ale také derivačními prostředky netypickými pro tuto derivační kategorii –ūnas a –(i)ukas.
¹³ Neologismy jsou opatřeny přízvukem, nebo bez přízvuku (pokud jejich přízvukování dosud není jasné) podle podoby uvedené v ND.
Straipsniai / Articles
239
Page 17
AGNĖ ALEKSAITĖ
2.3. Synchronní pracovní analýza těchto neologismů ukázala, že ND zaznamenává rozmanitější derivační prostředky, jimiž se tvoří označení subjektů mužského pohlaví (-as, -is, -ius, -inas, -ūnas a -(i)ukas), ty však nejsou produktivní. V databázi mezi neologismy označujícími pohlaví převažují označení subjektů ženského pohlaví (71%; 39), z nichž nejproduktivnějším derivačním prostředkem je koncovka -ė.
3. Neologismy označující pohlaví vznikají z těchto hlavních důvodů: a) z potřeby pojmenovat novou ženskou profesi nebo činnost, která dříve neexistovala nebo byla v důsledku okolností výhradně určena mužům (pirātė, urėdė, vyškūpė aj.); b) z potřeby odstranit spojení určitého pojmu výhradně se světem mužů (genijė, kūdikė, personažė aj.) a c) z důvodu stylistického účinku (kregždūnas, šviesulė aj.).
4. V databázi převažují stylisticky neutrální označení podle rozdílu pohlaví plnící referenční funkci (74,5%; 41). Tvoří se z designátních důvodů – z potřeby pojmenovat novou realitu. Zbývající deriváty (25,5%; 14) jsou stylisticky příznakové (v ND převažují deriváty s negativní konotací: ironické, znevažující a hanlivé). Výzkum internetového užívání navíc ukázal, že některé neologismy ztrácejí svou emocionálně-expresivní funkci a častěji se užívají jako stylisticky neutrální označení osob (áuklinas, žõmbė aj.).
5. Takový výzkum užívání neologismů označujících pohlaví ukazuje, že společnost si v případě potřeby vytvářela a vytváří nová označení podle rozdílu pohlaví (nezávisle na jazykových módách). Referenční neologismy mají větší šanci proniknout do aktivního užívání, protože označují osoby, které jsou důležitou součástí každodenního života (kareivė, slaugas aj.). Právě taková nová označení podle rozdílu pohlaví se zařazují do v současnosti vznikajícího Slovníku spisovné litevštiny.
ŠALTINIAI
Apie „jautrią“ gramatiką, aut. L. Jonušys. Prieiga internete: https://www.15min.lt/naujiena/aktualu/komentarai/laimantas-jonusys-apie-jautria-gramatika-500-1583066?copied [žiūrėta 2021-10-18].
„Ar Jūs durną mane matot?“. Apie „lyčiai jautrios kalbos“ pradmenis, aut. K. Župerka. Prieiga internete: https://www.pozicija.org/prof-kazimieras-zuperka-ar-jus-durna-mane-matot-apie-lyciai-jautrios-kalbos-pradmenis/ [žiūrėta 2022-01-06].
Ar Lietuvai reikalinga „negyva“ bendrinė kalba?, aut. B. Alijošienė. Prieiga internete: https://www.etaplius.lt/ar-lietuvai-reikalinga-negyva-bendrine-kalba [žiūrėta 2021-11-16].
240
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 18
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
Aš nenoriu būti „žmoga“, aut. R. Musneckienė. Prieiga internete: https://www.skrastas.lt/komentarai/nenoriu-buti-zmoga [žiūrėta 2021-11-05].
BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, red. kolegija D. Liutkevičienė, D. Murmulaitytė, V. Sakalauskienė, A. Gritėnienė, A. Gaidienė, D. Daugirdienė, L. Jonušys, vyr. red. D. Liutkevičienė. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-zodynas/.
DLKG 2006 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, 4-oji pataisyta laida, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
DLKŽ₈ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. St. Keinys, 8-asis pataisytas ir papildytas leidimas, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.
Lyčiai jautrios kalbos gairės vadina pasityčiojimu: prasidės draudimai sakyti tėvas ir motina. Prieiga internete: https://m.kauno.diena.lt/naujienos/lietuva/salies-pulsas/universiteto-parengtas-lyčiai-jautrios-kalbos-gaires-vadina-pasityčiojimu-1049615 [žiūrėta 2021-10-31].
LKG – Lietuvių kalbos gramatika 2, vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965.
LKŽₑ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas/.
ND – Miliūnaitė R., Aleksaitė A. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.], sud. R. Miliūnaitė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: https://ekalba.lt/naujažodžiai.
Vilniaus universitetas: ideologiniai sprendimai mainais į Europos Sąjungos lėšas?, aut. A. Katutė. Prieiga internete: https://www.lrt.lt/naujienos/pozicija/679/1523555/asta-katute-vilniaus-universitetas-ideologiniai-sprendimai-mainais-i-europos-sajungos-lesas [žiūrėta 2021-10-19].
VLE – Visuotinė lietuvių enciklopedija. Prieiga internete: https://www.vle.lt/.
VLKK KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Konsultacijų bankas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/konsultacijos.
VU lyčiai jautrios kalbos gairės: pažangos ženklas ar radikalus eksperimentas?, aut. E. Zicarí. Prieiga internete: https://www.15min.lt/naujiena/aktualu/lietuva/lyciai-jautri-kalba-tarp-pagarbos-visiems-ir-tradicines-gramatikos-56-1586510?copied [žiūrėta 2021-11-02].
Straipsniai / Articles
241
Page 19
AGNĖ ALEKSAITĖ
VU LJKG – Vilniaus universiteto lyčiai jautrios kalbos gairės, parengė N. Arlauskaitė, L. Vaicekauskienė, J. Pakerys, V. Vukotić, A. Giniotaitė. Prieiga internete: https://www.kf.vu.lt/dokumentai/VU_ly%C4%8Di%C5%BEi%C5%B3_jautrios_kalbos_gair%C4%97s.pdf.
LITERATŪRA
Aleksaitė Agnė 2022: Lietuvių kalbos naujažodžių daryba (2011–2019 m. Naujažodžių duomenyno pagrindu): daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Aleksandravičiūtė Skaistė 2008: Paieškos sistemos Google naudojimo galimybės tiriant kalbos reiškinius. – Bendrinė kalba 81, 266–282. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/354/419.
Ambrazas Saulius 2000: Daiktavardžių darybos raida 2: Lietuvių kalbos vardazodiniai vediniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Braun Friederike, Sczesny Sabine, Stahlberg Dagmar 2005: Cognitive Effects of Masculine Generics in German: An Overview of Empirical Findings. – Communications 30, 1–21. Prieiga internete: https://doi.org/10.1515/comm.2005.30.1.1.
Cameron Deborah 1995: Verbal Hygiene. – The Politics of Language, London and New York: Routledge.
Cameron Deborah 2003: Gender and Language Ideologies. – The Handbook of Language and Gender, eds. by J. Holmes, M. Meyerhoff, USA: Blackwell Publishing, 447–467.
Ehrlich Susan, King Ruth 1992: Gender-based Language Reform and the Social Construction of Meaning. – Discourse & Society 3(2), 151–166.
Ehrlich Susan, King Ruth 1994: Feminist Meanings and the (De)politicization of the Lexicon. – Language in Society 23(1), 59–76. Prieiga internete: https://doi.org/10.1017/S004740450001767X.
Formato Federica 2016: Linguistic Markers of Sexism in the Italian Media: A Case Study of Ministra and Ministro. – Corpora 11(3), 371–399. Prieiga internete: https://doi.org/10.3366/cor.2016.0100.
Fuertes-Olivera Pedro A. 2007: A Corpus-based View of Lexical Gender in Written Business English. – English for Specific Purposes 26, 219–234. Prieiga internete: https://doi.org/10.1016/j.esp.2006.07.001.
Holvoet Axel, Semėnienė Loreta 2006: Giminės kategorija. – Daiktavardinio junginio tyrimai [= Lietuvių kalbos gramatikos darbai 4], red. A. Holvoet, R. Mikulskas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 101–120.
242
Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII
Page 20
Naujieji pavadinimai pagal lyties skirtumą
Hong Yiuqin 2018: Sexist Language Reform in English Vocabulary. – Advances in Social Science, Education and Humanities Research 233. 3rd International Conference on Contemporary Education, Social Sciences and Humanities (ICCESSH 2018), 699–702.
Kvašytė Regina, Maskuliūnienė Džuljeta, Župerka Kazimieras 2021: Apie žodžio korektiškumą: sava ir importuota, Vilnius: „Žuvėdra“.
Lakoff Robin 2003: Language, Gender, and Politics: Putting “Women” and “Power” in the Same Sentence. – The Handbook of Language and Gender“, eds. by J. Holmes, M. Meyerhoff, USA: Blackwell Publishing, 161–178.
Laugesen Amanda 2019: Changing ‘Man Made Language’: Sexist Language and Feminist Linguistic Activism in Australia. – Everyday Revolutions: Remaking Gender, Sexuality and Culture in 1970s Australia, eds. by M. Arrow, A. Woollacott, Acton ACT, Australia: ANU Press, 241–260.
Lee Jackie F. K. 2007: Acceptability of Sexist Language among Young People in Hong Kong. – Sex Roles 56, 285–295. Prieiga internete: https://doi.org/10.1007/s11199-006-9170-4.
Maldonado Garcia M. I. 2015: Spanish “Politically Correct” Movement: Reasons for Failure. – Journal of Political Studies 22(1), 237–252.
Murmulaitytė Daiva 2021: Lietuvių kalbos naujažodžiai lyties išraiškos aspektu. – Lietuvių kalba 16, 51–69. Prieiga internete: https://www.zurnalai.vu.lt/lietuviu-kalba/article/view/24927/24771.
Parks Janet B., Robertson Mary A. 1998: Influence of Age, Gender, and Context on Attitudes toward Sexist/Nonsexist Language: Is Sport a Special Case? – Sex Roles 38, 477–494. Prieiga internete: https://doi.org/10.1023/A:1018766023667.
Parks Janet B., Robertson Mary A. 1998a: Contemporary Arguments against Nonsexist Language: Blaubergs (1980) Revisited. – Sex Roles 39(5/6), 445–461. Prieiga internete: https://doi.org/10.1023/A:1018827227128.
Paulauskienė Aldona 2007: Lietuvių kalbos morfologijos pagrindai, Kaunas: „Technologija“.
Pauwels Anne 2001: Spreading the Feminist Word: The Case of the New Courtesy Title Ms in Australian English. – Gender across Languages. The Linguistic Representation of Women and Men, eds. by M. Hellinger, H. Bussmann, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 137–151.
Pauwels Anne 2003: Linguistic Sexism and Feminist Linguistic Activism. – The Handbook of Language and Gender, eds. by J. Holmes, M. Meyerhoff, USA: Blackwell Publishing, 550–570.
Straipsniai / Articles
243
Page 21
AGNĖ ALEKSAITĖ
Vaskelienė Jolanta 2000: Darbiniai sinonimai, Šiauliai: Šiaulių universitetas. Vartosenos pavyzdžių ieškota interneto paieškos sistema Google.
New Names Based on Gender Attribution
SUMMARY
During the period of writing this article, 55 new entries of names based on gender attribution were made in the Database of Lithuanian Neologisms (DLN) (as of 5 May 2022, the DLN featured 7,691 language units). Such formations account for a fraction (0.7%) of all new lexis (both indigenous and borrowed).
Most of the formations are inflective derivatives (80%; 44); the rest are suffixal derivatives (20%; 11). New coinages are made both with the traditional tools of formation, such as the ending -ė and the suffixes -inas and -ienė, and the endings -a, -as, -is, and -ius and the suffixes -ūnas and -(i)ukas, which are not characteristic of this formational category. Even though the DLN was found to feature a broader range of formational tools used in the making of the names of masculine subjects, these are not productive. The Database’s gender-denominating new coinages are dominated by the names of feminine subjects (71%; 39), with the ending -ė as a tool of formation demonstrating the highest output.
The names based on gender attribution that are featured in the Database are predominantly stylistically neutral and referential (74.5%; 41); formations that have a stylistic charge are much less common (25.5%; 14).
This study of the usage of gender-denominating new coinages reveals that the public has been and is still making new names based on gender attribution as necessary (regardless of what is fashionable in language). The main reasons behind the appearance of such coinages are: (a) the need to denominate a new feminine profession, activity that was not there before or has been circumstantially in the province of men; (b) the need to demolish the exclusive bond between a particular term and the domain of men; and (c) a stylistic effect.
Įteikta 2022 m. birželio 9 d.
AGNĖ ALEKSAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected]
