SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Institut litevského jazyka

ID ORCID: orcid.org/0000-0003-2538-9502

Oblasti výzkumu: etnolingvistika, kognitivní lingvistika, lingvistická kulturologie, srovnávací lingvistika.

DOI: doi.org/10.35321/all88-10

PŘÍTEL A NEPŘÍTEL JAKO REFERENČNÍ BODY KATEGORIZACE SVĚTA V OBRAZU SVĚTA LITEVSKÉHO JAZYKA

Přítel a nepřítel jako referenční body kategorizace světa v obrazu světa litevského jazyka

ANOTACE

Článek porovnává kategorie přátelskosti a nepřátelství spojené s obrazem světa litevského jazyka. Na základě analýzy spojení příslovcí draugiškai a priešiškai s významově rozmanitými slovesy je cílem odhalit, k pochopení jakých situací se v obrazu světa litevského jazyka využívá analogie s přáteli a nepřáteli. Pozornost se soustředí na to, jak je v obrazu světa jazyka zachycena možnost předávat přátelský nebo nepřátelský vztah a kterými smysly je takový vztah na základě logiky naivní psychologie vnímán. Tvrzení článku jsou podložena analýzou příkladů z Korpusu současného litevského jazyka sestaveného v Centru počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu. Tento výzkum nejen poskytuje informace o obsahu kategorií přátelskosti a nepřátelství, ale také doplňuje dosavadní poznatky o specifikách vnímání PŘÍTELE a NEPŘÍTELE v obrazu světa litevského jazyka.

KLÍČOVÁ SLOVA: přítel, obraz světa jazyka, kategorizace světa, koncept, naivní psychologie, nepřítel.

206

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

ANOTACE

Článek porovnává kategorie draugiškai (přátelsky) a priešiškai (nepřátelsky) spojené s obrazem světa litevského jazyka. Pomocí analýzy spojení příslovcí draugiškai a priešiškai se slovesy různého významu je cílem odhalit situace, k jejichž pochopení je v obrazu světa litevského jazyka zapotřebí analogie s přáteli a nepřáteli. Pozornost je zaměřena na to, jak obraz světa jazyka zachycuje možnost zprostředkovat přátelský nebo nepřátelský vztah a kterými smysly je takový vztah vnímán na základě logiky naivní psychologie. Tvrzení článku vycházejí z analýzy příkladů z Korpusu současného litevského jazyka sestaveného v Centru počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu. Tato studie nejen poskytuje informace o obsahu kategorií přátelskosti a nepřátelství, ale také doplňuje dosavadní poznatky o specifikách vnímání PŘÍTELE a NEPŘÍTELE v obrazu světa litevského jazyka.

KLÍČOVÁ SLOVA: koncept, nepřítel, přítel, obraz světa jazyka, naivní psychologie, kategorizace světa.

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Výzkum kategorizace světa v obrazu světa litevského jazyka již značně pokročil. Zintenzivněl na počátku 21. století, kdy se objevilo mnoho prací blízkých myšlenkám kognitivní lingvistiky, v nichž byly analyzovány koncepty spojené s obrazem světa litevského jazyka (Aleksaitė 2018; Bogdzevič 2020; Gaidienė, Liutkevičienė 2019; Rutkovska, Smetonienė, Smetona 2017; 2019; Smetonienė, Smetona, Rutkovska 2021), a porovnávány specifické rysy vnímání světa vlastní obrazům světa dvou či více jazyků (Cibulskienė 2020; Jurgaitis 2015). Výzkumy tohoto druhu jsou zajímavé díky možnosti popsat specifičnost obrazu světa zachyceného v jazyce; odhalují systém hodnot národa hovořícího daným jazykem a předpokládané modely chování.

Jazyk pomáhá kategorizovat skutečnost, tj. lépe ji chápat a odlišovat jevy, předměty a charakteristiky navzájem. Aby byla kategorizace ještě jednodušší, využívá se analogie s lépe známými a srozumitelnějšími fragmenty skutečnosti, které samy již nevyžadují další vysvětlení.

Cíl, úkoly, metody. Cílem výzkumu prezentovaného v tomto článku je popsat a vzájemně porovnat část kategorií přátelskosti a nepřátelství spojených s obrazem světa litevského jazyka – jinými slovy analyzovat, jaké chování, stavy a charakteristiky jsou v obrazu světa litevského jazyka popisovány jako typické pro přítele a nepřítele, kterými smysly je na základě logiky naivní psychologie vnímán přátelský a nepřátelský vztah,

Straipsniai / Articles

207

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

logiky naivní psychologie takový vztah vnímán. K dosažení cíle byly stanoveny tyto úkoly:

1. Analyzovat situace popsané v příkladech užití příslovcí draugiškai a priešiškai shromážděných z Korpusu současného litevského jazyka a příklady klasifikovat podle toho, který smysl je na základě logiky obrazu světa jazyka využíván k vnímání předávaného vztahu.

2. Porovnat, s jakými činnostmi a stavy jsou spojovány a kterými smysly jsou vnímány vzájemné vztahy popisované příslovci draugiškai a priešiškai.

Při přípravě článku byla použita analýza spojení slov draugiškai a priešiškai – bylo shromážděno více než 1000 příkladů z Korpusu současného litevského jazyka: 829 výskytů slova draugiškai a 360 výskytů slova priešiškai.

S ohledem na cíl výzkumu a povahu zkoumaného materiálu byly použity metody popisná, interpretační, konceptuální analýzy a srovnávací.

Stav výzkumu otázky. Snaha odhalit, jak se při kategorizaci světa využívá vnímání chování typického pro přátele a nepřátele, je pokračováním podobných výzkumů. Již bylo popsáno, do jaké míry odhaluje specifiku národního charakteru analýza spojení všech tvarů slova lietuviškas, -a (Papaurelytė-Klovienė 2009), byly porovnány charakteristiky typického chování žen, dětí a mužů zachycené v jazyce (Papaurelytė-Klovienė 2008), a pojednáno, k popisu jakých situací se používají slova dieviškai (Papaurelytė-Klovienė 2015) a velniškai (Papaurelytė-Klovienė 2015a).

Slova draugas a priešas vzbudila pozornost litevských lingvistů.

Jonas Klimavičius pojednal o užívání slov draugas, draugiškas, draugingas a snažil se odpovědět na otázku, zda je slovo draugingas náležitým slovem (Klimavičius 2008: 133–140).

Elena Akimova a Ina Boikienė při psaní o problémech výzkumu litevského mužského a ženského jazykového vědomí vycházely z příkladů asociačního experimentu, v němž bylo mezi jinými podněty použito i slovo draugas (Akimova, Boikienė 2001).

Článek Viktorie Makarovové představuje výsledky srovnávací analýzy litevského kulturního konceptu NEPŘÍTEL a ruského kulturního konceptu ВРАГ. Autorka při analýze vycházela ze 100 příkladů z publicistického diskurzu. Lingvistka usilovala odhalit, kdo je označován jako nepřítel, jaké rysy jsou pro nepřítele typické a jaké činnosti vykonává (Makarova 2014).

S popisem obrazu nepřítele částečně souvisí i další článek téže badatelky, v němž analyzovala, jak je v litevských médiích prezentován protiklad mezi polskostí a litevskostí. Podle autorky v Litvě probíhá informační válka proti polské národnostní menšině, jejímž výsledkem je vytvoření spojení mezi polskostí a negativními věcmi ve vědomí společnosti, vnímání Poláků

208

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

jako nepřátel (Makarova 2013; k obrazu nepřátelsky naladěných Poláků viz také Šeina 2018).

Nejnovější prací odhalující specifika vnímání draugo a priešo v obrazu světa litevského jazyka je monografie Lorety Vaičiulytė-Semenienė, Veslavy Čižik-Prokaševové, Aurelie Gritėnienė, Danutė Liutkevičienė a Anželika Gaidienė Lietuvio kaimynai: draugai ar priešai? Kalbinė vaizdinių analizė (2023).

Monografie shrnuje, že lidi označované za přátele může spojovat sympatie nebo tělesná intimita. Zdůrazňuje se, že tyto typy vztahu se mohou navzájem střídavě nahrazovat: existuje možnost, že přátelství nahradí tělesná láska; stejně tak se může stát, že po vyprchání tělesné lásky se lidé znovu stanou přáteli nebo jimi zůstanou – velmi dobrými známými (Vaičiulytė-Semenienė, Čižik-Prokaševa, Gritėnienė, Liutkevičienė, Gaidienė 2023: 125; viz také Vaičiulytė-Semenienė 2020).

V téže monografii se konstatuje, že obraz nepřítele může být na základě různých typů textů napsaných v litevštině mnohonásobný. Takto se označuje armáda, která napadla jinou zemi, nepřátelsky naladěná země nebo její národ, nepřátelsky naladěný člověk, abstraktní jev působící škodu nebo konkrétní neživá věc. Nejčastěji se tímto slovem označují lidé s opačným přesvědčením. Dochází se k závěru, že status nepřítele a přítele se mění, tj. bývalý nepřítel se může stát přítelem a přítel nepřítelem (Vaičiulytė-Semenienė, Čižik-Prokaševa, Gritėnienė, Liutkevičienė, Gaidienė 2023: 161–162; viz také Gaidienė 2020).

Očekává se, že závěry výzkumu prezentovaného v tomto článku doplní dosavadní poznatky založené na jazykovém materiálu o vnímání přátel a nepřátel v obrazu světa litevského jazyka.

Teoretický základ výzkumu. Při popisu kategorií draugiškumo a priešiškumo se vychází z pojetí podstaty kategorie bližšího kognitivní lingvistice; zachovává se kompromis mezi strukturální a kognitivní lingvistikou.

Kategorizace přímo souvisí s konceptualizací světa: člověk získává z okolí informace, musí je vnímat, zpracovat, uspořádat a uchovat tak, aby bylo možné informace kdykoli rychle vyhledat a využít. Na základě získávaných a shromažďovaných informací se ve vědomí utvářejí koncepty.

Tento článek vychází z názoru, že koncept je jednotka myšlení, informace o předmětu nebo jevu nacházející se ve vědomí člověka, skupiny lidí nebo národa. Obsah konceptu lze předávat různými způsoby – uměleckými díly, hudbou, herectvím atd., za nejinformativnější způsob se však považuje jazyk (více o konceptu viz Papaurelytė-Klovienė 2007: 15–20).

Je třeba uznat, že ani obsah konceptu vyjádřený jazykovými prostředky nemusí být všemi uživateli jazyka chápán zcela stejně. Lze však předpokládat, že při chápání významů slov bude shody více, než

Straipsniai / Articles

209

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

například při pokusu rozhodnout, jaká informace je předávána formami nebo barvami uměleckého díla^¹

Kategorizaci a konceptualizaci spojuje klasifikační povaha, jejich cíle a výsledky se však liší. Výsledkem konceptualizace jsou minimální jednotky zkušenosti, koncepty. Kategorizace spojuje podobné koncepty do větších tříd – kategorií.

Je třeba zmínit, že ačkoli popis kategorie poskytuje informace o konceptu, který spojuje členy dané kategorie, nelze mezi popis fragmentu kategorizace světa a popis příslušného konceptu klást rovnítko.

Důležitým důvodem, proč nelze popis kategorie ztotožňovat s popisem konceptu, je vymezené pole popisu. Pokud se jako zkoumaný materiál vezmou spojení slov draugiškai a priešiškai se slovesy, získáme informace pouze o činnostech a stavech připisovaných uživateli jazyka PŘÍTELI a NEPŘÍTELI, takže případně zůstávají nepopsány jejich další, statičtější charakteristiky.

Popis kategorie samozřejmě není nutné od popisu konceptu zcela oddělovat; část informací spojených s kategorií a konceptem se překrývá, a proto se při snaze popsat specifika kategorizace světa a při soustředění pozornosti na některý referenční bod získávají také informace o konkrétním konceptu (nebo konceptech).

Popis kategorizace světa vždy poskytuje informace o specifičnosti obrazu světa jazyka. Jelikož se popisovaný výzkum soustředí na kategorie draugiškumo a priešiškumo spojené s oblastí lidských vztahů, emocí a citů, lze upřesnit, že článek popisuje fragment naivní psychologie charakteristický pro obraz světa litevského jazyka. Naivní psychologií se rozumí vnímání podstaty jevů vnitřního světa člověka, jejich příčinných vztahů a způsobů projevu zachycené v obrazu světa jazyka a explikované jazykovými prostředky. Obraz světa jazyka je celý obraz způsobu života národa, prostředí, systému hodnot, vnímání světa a modelů chování odrážený v jazyce, tj. zahrnuje naprosto vše – konkrétní i nekonkrétní. Naivní psychologie uchovala vnímání jevů vnitřního světa, které bylo jediné, dokud je nenahradily empiricky podložené poznatky o světě (více o obrazu světa jazyka viz Papaurelytė-Klovienė 2007: 23–26). Termíny kalbos pasaulėvaizdžio logika a naiviosios psichologijos logika uvedené v článku souvisejí stejným vztahem celku a části. Při užití termínu

^¹ Není účelné definovat koncept jako veškeré informace, protože s proměnou zkušenosti se mění i rozsah konceptu. Kromě toho se rozsah konceptů spojených s různými lidmi a skupinami lidí může lišit, srov. vnímání svobody v vědomí účastníka poválečných bojů a dospívajícího třetího desetiletí 21. století.

210

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

logika obrazu světa jazyka označuje obraz světa a vztahy mezi předměty, jevy a procesy zachycené v jazyce, ačkoli odporují vědeckému obrazu světa. Například výpověď slunce zapadá neodpovídá skutečnosti, ale užívá se a předává z generace na generaci. Logika naivní psychologie – vztahy mezi jevy psychického života zachycené v jazyce. Logiku naivní psychologie ilustruje například výraz podzimní deprese.

VYJÁDŘENÍ PŘÁTELSKÉHO A NEPŘÁTELSKÉHO VZTAHU V OBRAZU SVĚTA LITEVSKÉHO JAZYKA

Ve slovníku litevského jazyka se slovo draugiškai uvádí při popisu dvou z pěti významů přídavného jména draugiškas: 1. typický pro přítele, přátelský: přátelské jednání, draugiškai adv.: Obvykle se přátelský člověk chová také přátelsky. 3. společný: [Stvoření] je dílem přátelského trojjediného božství. draugiškai: Přátelsky tká (LKŽe).

Příslovce priešiškai je v témže slovníku uvedeno u přídavného jména priešiškas ve smyslu ‘nepřátelský, nepříznivý’: Jejich vztahy jsou nepřátelské. priešiškai. Girniovi připadalo, že se na něj Gedutis dívá povýšeně, nepřátelsky, se špatně skrývanou nespokojeností (LKŽe).

Slovník spisovného litevského jazyka uvádí, že příslovce draugiškai má dva významy. První význam souvisí s prvním významem přídavného jména draugiškas (‘typický pro přátele; syn. přátelský’), druhý s třetím významem uvedeného přídavného jména (‘mírumilovný, sousedský’). Slovo priešiškas je zařazeno do rukopisu slovníku a informace o něm se shromažďují (BLKŽe).

Ve Slovníku antonym jsou přídavná jména draugiškas ir priešiškas slovotvorně související s uvedenými příslovci uvedena jako antonyma (Ermanytė 2003: 90), tedy draugiškai ir priešiškai jsou rovněž antonyma, a proto mají společné i rozdílné sémy.

Při klasifikaci příkladů užití příslovcí draugiškai ir priešiškai shromážděných z Korpusu současného litevského jazyka se nejprve vycházelo z toho, že při zobecněném chápání takové situace spojují dva účastníky: toho, kdo se snaží svůj vztah zprostředkovat (v článku bude nazýván adresantem), a toho, komu je uvedená informace určena (adresáta). Protože by situace bez adresáta ztratila smysl, všechna slovesa užívaná s příslovci draugiškai ir priešiškai se klasifikují podle toho, kterým z pěti lidských smyslů – zrakem, sluchem, hmatem, chutí nebo čichem – jsou činnosti či stavy pojmenované těmito slovesy a

Straipsniai / Articles

211

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

informace z nich získaná vnímány (o smyslech podrobněji viz Myers 2000: 147–184).

_{Aprašant su kiekvienu iš jutimų siejamų draugiško arba priešiško santykio demonstravimo būdų visumą veiksmažodžiais}^² se usiluje o systematizaci – pokud možno o vyčlenění a projednání významových skupin^³.

1. Zrak

Zrakem lze vnímat nejen objekty nacházející se zcela nablízku, ale i objekty vzdálené. Výzkum ukázal, že podle logiky obrazu světa litevského jazyka je zrak smyslem, který pomáhá vnímat způsoby vyjádření přátelskosti a nepřátelství spojené se slovesy velmi odlišného významu.

Protože při komunikaci lidí bývá nejlépe vidět obličej, využívají se k vyjádření přátelskosti a nepřátelství, jak ukazuje materiál obrazu světa litevského jazyka, oči a pohled. Takové situace jsou popisovány slovesy významové skupiny vidění. Tato slovesa lze chápat dvojím způsobem: jednak jako slovesa přímo pojmenovávající vnímání očima, jednak jako výsledek odstředivých vztahů, kterými se popisuje situace, kdy se vyjadřuje postoj k danému objektu či názor. Hranice mezi prvním a druhým významem bývá velmi jemná a popsanou situaci lze chápat dvojím způsobem, srov.: Na turisty se pohlíží velmi přátelsky, přesto jsou zdrojem příjmů; Na stát by bylo možné pohlížet upřímně přátelsky. Bylo by odůvodněné přiřadit příklady aktualizace odstředivých vztahů sloves významové skupiny vidění také k těm, které jsou vnímány smíšenými smysly.

Část příkladů popisuje situaci zcela jasně, protože již sémantika samotných sloves vidění implikuje příslušné hodnocení. Jak je v jazyce obvyklé, hodnocení je nejčastěji negativní a příslušné příslovce je ještě zesiluje. V tomto kontextu se častěji užívá slovo priešiškai, stejný význam má i draugiškai užité se záporem, srov.: […] Dívají se na nás ne příliš přátelsky; […] kolem prošly dvě dívky s nalakovanými drdoly a nepřátelsky na mě pohlédly; Železničář nepřátelsky zíral.

V některých případech sémantika slovesa částečně odporuje příslovci stojícímu vedle něj, čímž může vznikat efekt překvapení, např. Ušklíbl se docela přátelsky.

² Při výběru příkladů pro výzkum se nevycházelo z kvantity a nebylo usilováno o uvedení naprosto všech slov tvořících spojení s draugiškai a priešiškai – cílem bylo zachytit rozmanitost těchto slov a jejich vztah k různým situacím mimojazykové skutečnosti.

³ Ve snaze vyhnout se příliš širokým nebo naopak příliš úzce vymezeným významovým skupinám se neusiluje o zařazení naprosto všech sloves, o nichž se píše, do významových skupin.

212

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

Pokud sloveso patřící do významové skupiny vidění samo o sobě není spojeno s žádným hodnocením (nužvelgti, pažvelgti, nežiūrėti, stebėti, sužiūrti, žiūrėti), jeho význam konkretizuje právě příslovce, srov.: [...] přátelsky pohlížíme na to, s čím jsme srostli; Tomáš se na mě přátelsky díval jedním modrým a jedním hnědým okem; [...] lidé v Kaunasu se na cyklisty dívají nepřátelsky; Pomalu nepřátelsky přejel pohledem po nepočetných návštěvnících rozptýlených po pokoji; [...] viděl jsem, jak se ke mně sběhlý personál nepřátelsky podíval; Události, které sami sledovali z odstupu, hodnotili poměrně nepřátelsky.

Podle logiky obrazu světa litevského jazyka patří mezi projevy přátelského vztahu vnímané zrakem mimika a gesta.

Jedním z nejčastěji užívaných sloves s příslovcem draugiškai, která ukazují vztah mezi adresantem a adresátem, je usmívat se. Úsměv sám o sobě ukazuje, že účastníky situace buď spojuje přátelský vztah, nebo o takový vztah usilují. Přátelský úsměv může doplňovat informaci předávanou řečí, např.: – Nic, nic. – přátelsky se usmál přes brýle; Mluvil prostě, upřímně, s přátelským úsměvem; Pokusil jsem se nezrale přátelsky usmát.

Z příkladů je patrné, že k projevení přátelského postoje je informativní jednoduše se usmívat a vytvářet vztah pouze mimikou, např.: Z dálky se na mě přátelsky usmívaly; [...] nespouštěla oči, dívala se na něj a také se upřímně, přátelsky usmívala; Děvčátka se na mě přátelsky usmívala a strkala mi své albumy.

Další slovesa popisující podobnou mimiku mohou být podle logiky obrazu světa jazyka rovněž spojována s vyjádřením přátelskosti, v popisu situace se však zachycuje více nuancí, např.: Konečně zareagoval přátelským úšklebkem; [...] spolknuv ho spolu se slinami, donutil jsem se přátelsky zašklebil. V tomto případě sloveso zdůrazňuje spíše nikoli přátelský vztah, ale grimasu způsobenou napětím, projevující nespokojenost, podráždění či hněv. Ve druhém příkladu tento dojem ještě zesiluje sloveso přinutit se. Z toho plyne, že i vztah označený příslovcem draugiškai může být vzdálen tomu, co je prototypicky chápáno jako typické pro přítele.

Kromě úsměvu patří mezi projevy přátelského vztahu mrknutí, kývnutí nebo pozvednutí hlavy (kilstelėti galvą, linktelėti, mirksėti, mirktelėti, mojuoti, mostelėti ranka), srov.: [...] přátelsky pozvedla hlavu na pozdrav; [...] kráčí městem s rukama za zády a přátelsky kývá na shromážděné.

Zrakem vnímané jsou pohyby rukou v prostoru: Levin a Dieter na mě z dálky přátelsky zamávali, když jsem se je snažil přivolat; Hermés na něj přátelsky mávl a podal mu ruku.

Část situací vyjádření přátelského nebo nepřátelského vztahu vnímaných zrakem je statická a nemusí být přesně časově vymezena. Takové situace

Straipsniai / Articles

213

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

obvykle nemají jasný výsledek; důležitá je samotná činnost i vztah, který je při ní vyjadřován. V popisech jsou jasní adresant i adresát, např.: [...] oddělení by mělo auditory následně přivítat přátelsky; [...] tři muže, které Abraham přátelsky přijal a pohostil pod stromem; Velmi přátelsky mě vítají, opouštějí své hospodářské práce.

Stejné situace lze popsat i opačně – při vítání, uvítání a přijímání je vyjadřován nepřátelský postoj, např.: [...] žádost lékařky někteří odsouzení přijali nepřátelsky a ostře napadli odhodlanou lékařku; [...] demokratické natolik, nakolik je to možné, nepřátelsky přijaté západní koalice; [...] na příjmovém oddělení nás přivítali poměrně nepřátelsky.

Situaci, kdy je někdo uvítán nebo přivítán nepřátelsky, lze upřesnit dalšími popisy, které ukazují, do jaké míry je význam připisovaný slovu priešiskai v daném případě blízký středu příslušné kategorie nepřátelství, srov.: [...] byli přijati chladně a nepřátelsky; [...] obyvatelé přijali zástupce západních médií přijali mimořádně nepřátelsky; Portugalci nováčky přijímali obzvláště nepřátelsky.

Sloveso sutikti se vyznačuje silnými odstředivými vztahy, a proto lze užít i k obecnému vyjádření postoje, srov.: [...] rozhodnutí přijatá lingvisty bývají přijímána nepřátelsky; Svět, do něhož jsme přišli, nás přijal nepřátelsky; Kritika a publikum taková vysvětlení přijaly velmi nepřátelsky, nešetřily urážkami a posměchem; [...] dohoda v Polsku byla uzavřena chladně, ba dokonce nepřátelsky.

Sloveso dirbti se spojuje s činností, která má alespoň teoreticky možný výsledek; příslovce draugiškai může být v takovém kontextu zesíleno slovem kartu. Lze tedy tvrdit, že se aktualizují dva možné významy příslovce draugiškai: „tak, jak jednají přátelé“, „společně, dohromady“, např.: [...] to je způsob, jak začít pracovní den a přátelsky společně dirbti; [...] dále dirbom přátelsky a podařilo se přesvědčit Seimas.

Výsledky vnímatelné zrakem přináší vaření, jídlo a konzumace nápojů. Když se slovesa označující takové situace užívají s příslovcem draugiškai, aktualizuje se význam příslovce „společně, dohromady“, srov.: [...] zajít k němu do kajuty, popovídat si a přátelsky vypít sklenku; [...] po objasnění nedorozumění se všichni tři přátelsky pasigėrė; Raselė našla brambory a společně se přátelsky pustili do přípravy oběda. V popisech situací, kdy se pozornost nesoustředí na samotný fakt jídla, nýbrž na povahu činnosti, se aktualizuje význam příslovce draugiškai „tak, jak jednají přátelé“, např.: Oběd proběhl poměrně přátelsky; Nanis ho černě přitahoval k sobě a přátelsky ho hostil kávou nebo douškem dobrého vína.

Schopnost jednat draugiškai ir priešiskai, a tedy být nositelem vztahu přátelství nebo nepřátelství, je podle obrazu světa zachyceného v litevštině vlastní nejen lidem, ale i kočkám a psům. Protože zvířata nemluví běžným lidským jazykem, vztah, který předávají, lze obvykle vnímat zrakem, srov.: Ale když jsem uviděl psa přátelsky vrtícího ocasem [...];

214

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

Morkutis všechny sutikdavo nepřátelsky – přizpůsobil se a říkával^⁴; Kočka podřimovala u radiátoru. Zvedla hlavu a nepřátelsky nužvelgė si mě prohlédla.

2. Sluch

Sluch poskytuje nejvíce informací tehdy, když nejen slyšíme, ale také rozumíme obsahu řeči. Při zaměření pozornosti především na vyjádření emocionálního vztahu jsou důležité tempo řeči, zabarvení hlasu, intonace a souhrn těchto i dalších faktorů, na jejichž základě se usuzuje na obsah předávaný artikulovanými i neartikulovanými zvuky.

Nejinformativnější jsou slovesa sémantické skupiny kalbėjimo.“

Spojení s příslovcem draugiškai i s příslovcem prieš iškai jsou různá. Většina sloves není spojena ani s kladným, ani se záporným hodnocením, a proto může být užita s oběma příslovci.

Část sloves označuje pouhé předávání informací bez jakýchkoli dalších významových odstínů (atsiliepti, ištarti, kalbėti, komentuoti, paklausti, papasakoti, pasakyti, skambėti, t ar ti), srov.: On to papasakojo vyprávěl klidně a přátelsky; [...] řekl jsem mu přátelsky pasakiau; Přátelsky se paklausė zeptal; [...] přátelsky ištarė pronesl hlas v mé hlavě; [...] o místních obyvatelích se atsiliepiama vyjadřuje nepřátelsky; [...] proč tak nepřátelsky po telefonu kalbėjo Reijus mluvil; [...] kladně nebo nepřátelsky se komentuojama komentuje; [...] to všechno nes k ambės jemu nesrozumitelně nebo dokonce nepřátelsky. Všechna slovesa lze navzájem nahradit, podstatu situace vyjadřuje pouze příslovce.

K této skupině lze přiřadit slova označující činnosti, které nejsou spojeny s hodnocením, avšak takto se popisuje pouze komunikace založená na přátelském vztahu mezi lidmi (apibūdinti, išsiaiškinti, paaiškinti, patarti, pasikalbėti, pasišne kėti, plepėti, sučiulbėti, šnekėtis, šnek učiuotis), srov.: Přátelsky paaiškino vysvětlila, že takové jídelny jsou v USA; [...] při pití kávy a přátelském beplepant klábosení; Radím ti, přátelsky jsem ti patariau radil; [...] farář často zavítal do lékárny přátelsky pasikalbėti si popovídat; [...] přátelsky s ním šnekėdavosi si povídali. Popsaná jazyková činnost je trvalá, často plní fatickou funkci; navíc se zcela vylučuje, že by si adresát a adresant v takové situaci mohli přát navzájem něco zlého.

Lze vyčlenit skupinu slov spojených s konkrétními situacemi jazykové etikety – pozdravem, rozloučením^⁵, žádostí, poděkováním, komplimentem (ats isveikinti, dėkoti, kreiptis, pagirti, paprašyti, pasisveikinti, pasilabinti), např.:

^⁴ V tomto případě může být vyjádření vztahu vnímáno i smíšenými smysly.

^⁵ Je známo, že některá slovesa, například sveikintis, labintis, jsou do skupiny vjemů vnímaných sluchem zařazována pouze podmíněně, protože zdravit lze velmi různě – nejen slovy. Přesto lze tvrdit, že prototypické pozdravení má zvukovou podobu, a proto lze jeho vnímání spojovat se sluchem, např.: – Ahoj, – přátelsky jsem pozdravil a posadil se na kraj postele; – Buď zdráv, Rachmieli, – strýc Šmulė ho přátelsky pozdravil.

Straipsniai / Articles

215

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Vřele a draugiškai pasisveikiname; Přátelsky pasilabines se pozdravil, napsal: Hela přátelsky poděkovala; – Velmi gražu, – přátelsky jsem pagyriau pochválil.

V obrazu světa jazyka se možnost vyjádřit svůj vztah k okolí zvukem (do jisté míry mluvit) připisuje psům a krocanům. Slova označující zvuky vydávané těmito zvířaty nemají záporné sémy a slovo draugiškai potvrzuje kladné hodnocení situace, např.: [...] lovecký pes k nám natáhl tlapu a přátelsky pozdravil štěknutím; [...] střežený přátelsky štěkajícím psíkem; [...] na dvoře přestane přátelsky krákat stařík Rudis; Krocani vás každé ráno jako žádný jiný domácí pták přivítají přátelským bubláním, ale srov. U boudy nepříliš draugiškai nusiteikęs štěkal pejsek Džekis.

Slovesa spojená se situacemi jazykové etikety tvoří spojení pouze se slovem draugiškai, protože při opačném vztahu nelze komunikaci rozvíjet, pravděpodobně se ani nezahajuje.

3. Hmat

V obrazu světa litevského jazyka je na základě příkladů shromážděných pro výzkum zachycen předpoklad, že v některých případech se subjekt musí adresáta dotknout, nebo se o to alespoň pokusit, chce-li vyjádřit svůj vztah k němu, jinými slovy vyjádřit informaci gesty^⁶. Gesta, jak se uvádí ve Slovníku znakové řeči, buď doprovázejí komunikaci řečí, nebo ji nahrazují, vždy však souvisejí se stavem, který je vyjádřen slovy (Dmitrieva 2003: 4–5).

Slovesa označující takové jednání adresanta lze podmíněně nazvat sémantickou skupinou fyzického kontaktu.

V situacích, kdy je adresát buď dotýkán, nebo to adresant chce udělat, figurují ramena a ruce (apglėbti, apkabinti, ištiesti delną, ištiesti dešinę, laikyti ištiestą ranką, paspausti ranką, priglausti, spustelėti dilbį, laikyti prie krūtinės), např.: Stařec ke mně přátelsky natahuje bílou delną; [...] duch chtěl přátelsky paspausti ranką stisknout ruku; Oba mladíci si upřímně a přátelsky paspaudė vienas kitam ranką potřásli rukou.

Různá slovesa označující krátký fyzický kontakt, přímý dotek nezpůsobující bolest (kumštelėti, laikyti už peties, patapšnoti, perbraukti per petį, plekštelėti per nugarą, pliaukštelėti, stuk­telėti, stumtelėti, tekštelėti, uždėti ranką ant peties, užploti), srov.: [...] přátelsky stuk­telėjau jam per pečius jsem ho poklepal po ramenou, protože jsme seděli vedle sebe; Alvydas přátelsky užpljoja plácá Laurynase přes stehno; Přátelsky, něžně patapšno­jau jam per ranką jsem ho poplácal po ruce; [...] pohladí ho po hlavě nebo ho přátelsky kumštelė udeří pěstí; [...] polichocena zčervenala a chtěla mě přátelsky

^⁶ Ačkoli jsou gesta nejprve spatřena, tj. vnímána zrakem, v pojednávaných kontextech souvisí vnímání vztahu předávaného gesty především s hmatem.

216

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

pliaukštelėti. Těmito slovesy se označuje rovnocenná komunikace adresáta a adresanta, během níž krátký dotyk činí situaci ještě jednodušší. Ve slovníku znakového jazyka se uvádí, že takto se vyjadřuje náklonnost, která také spojuje přátele (Dmitrieva 2003: 177–182).

Objímání a pokládání rukou na ramena souvisejí více s ochranitelskostí, proto slovesa nebo slovní spojení označující takovou činnost spolu s příslovcem draugiškai popisují situaci, v níž komunikují nerovnocenné osoby. Ruce obvykle pokládá silnější slabšímu, starší mladšímu. Takto vyjadřovaný přátelský vztah se liší od vztahu popsaného lexikálními jednotkami označujícími krátký fyzický kontakt, má tendenci trvat déle, např.: [...] sedí mi na klíně a já ji přátelsky obejmu; Neużsuko, jak měl ve zvyku, ho téměř přátelsky objal kolem ramen.

Příslovce priešiškai netvoří spojení se slovy označujícími činnosti tohoto typu, protože samotný nepřátelský vztah je orientován na konfrontaci, odloučení, odmítnutí, minimální kontakt nebo jeho absenci.

4. Čich

Ačkoli lidé dokážou vnímat skutečnost čichem, tento smysl podle logiky jazykového obrazu světa není natolik rozvinutý, aby pomáhal vyjadřovat přátelský nebo nepřátelský vztah. Nebyly nalezeny příklady popisující schopnost člověka vnímat podstatu vztahu čichem.

5. Smíšené smysly

Část příkladů popisuje situace, které nelze interpretovat jednoznačně: z popisu je zřejmé, že se hovoří o vztahu vyjadřovaném adresantem adresátovi, avšak je obtížné nebo zcela nemožné říci, kterými konkrétními smysly by měl být podle logiky naivní psychologie vnímán. Lze předpokládat, že v takových případech je vnímán komplexně – několika smysly současně nebo jasně nediferencovaným celkem.

Slovo elgtis může popsat naprosto jakoukoli situaci, ale vyžaduje upřesnění – nelze jednoduše *elgtis. S tímto slovem tvoří spojení obě probíraná příslovce. To znamená, že povaha popsané situace je v takovém případě vnímána na základě již získané zkušenosti: když se řekne elgiasi draugiškai, elgiasi priešiškai, jednoduše se tím míní, že subjekt popsaný v situaci jedná tak, jak jedná přítel nebo nepřítel. Adresát musí chápat, kdo je přítel a kdo nepřítel, srov.: Jestliže ses k matce zachoval nepřátelsky [...]; Klient doufal, že se chová dostatečně přátelsky; S někým takovým je třeba jednat zvlášť přátelsky; V jednu chvíli jsem si už myslel, že se člověk chová přátelsky, protože mu na tom záleží.

Straipsniai / Articles

217

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Přátelsky a nepřátelsky lze antonymii využít k upřesnění významů těchto slov: Kočka se k němu ještě několik dní chovala nepřátelsky a nepřátelsky. Antonymický vztah mezi probíranými slovy umožňuje použít kořen draug se záporkou k vyjádření opačného významu: Ty, Roli, se nechováš příliš přátelsky. Situaci není obvyklé popisovat slovem priešiškai se záporkou, např. *elgėsi draugiškai ir nepriešiškai.

Konkrétnější jsou situace, v nichž se vedle tvarů slovesa elgtis a spojení se slovy draugiškai ir priešiskai vyskytují další slova s přesnějším významem, vyznačujícím se jasně vyjádřeným hodnocením. Slova tvořící toto dvojí, trojí nebo vícenásobné označení se navzájem ovlivňují: draugiškai ir priešiskai se konkretizují a spolu s dalšími příslovci ještě více zesilují hodnocení, srov.: Doyle jednal urážlivě a nepřátelsky; [...] jednal s nimi uvolněně, prostě, přátelsky, jako s koťaty; Můžeš jednat taktně a přátelsky.

Slovo draugiškai je v tomto ohledu bohatší – existuje mnoho příkladů, kdy je upřesněno jedním či druhým slovem vyjadřujícím kladné hodnocení, např.: [...] umějí jednat přátelsky a zdvořile; chtějí, aby se s nimi jednalo přátelsky a uctivě; [...] jednat hezky, pozorně, přátelsky.

Obsah označení se upřesňuje i podrobnějším popisem. To je zvláště charakteristické pro slovo priešiskai: [...] dítě může nerespektovat názor rodičů a jednat nepřátelsky (křičet, když něco požaduje); on, jednaje nepřátelsky a pohrdaje žáky. Lze předpokládat, že podrobnost popisu je dána snahou konkretizovat významové odstíny a přesněji popsat záporně hodnocenou situaci.

Slovesu elgtis je významovým rozsahem blízké sloveso nu(si)teikti – mít v důsledku vlastního postoje, vlivu jiné osoby nebo okolností odpovídající předběžný vztah k jinému člověku, procesu, jevu atd.

Když člověk reflektuje svůj postoj, neopírá se sám ani o zrak, ani o sluch, ani o hmat, přesto však vnímá změny svého emocionálního vztahu a pojmenovává je: [...] řekl jsem, že je nepřátelsky naladěná; Už předem jsme se naladili nepřátelsky; [...] jsem vůči ní nepřátelsky naladěn. Stejně tak člověk jednající v situaci vnímá svou schopnost ovlivnit adresátovo naladění: [...] abych ho nenaladil nepřátelsky, nýbrž jemně.

Při vnějším hodnocení vztahů jiných lidí se závěry vyvozují komplexně, nelze odhalit souvislost s konkrétními smysly, např.: [...] snaží se pomoci, proto by měl být pacient přátelsky naladěn; [...] velmi příjemný a kultivovaný muž, přátelsky naladěný; Jašin se rozhodl, že nejsou příliš přátelsky naladěni. Informace získaná možná několika smysly umožňuje usoudit, jaký vztah spojuje účastníky situace.

Když se nehovoří o komunikaci dvou lidí nebo malé skupiny, nýbrž se probírá globálnější téma, je ještě pravděpodobnější, že přátelské naladění bude popsáno méně přesně vymezenou rozmanitostí smyslů: [...] bylo třeba využít toho, dokud bylo Rusko

218

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

u moci je draugiškai vůči Německu nusiteikęs prezident; [...] spojenci jsou vůči Litvě nusiteikę naladěni poměrně přátelsky.

Je třeba zmínit, že nebyly nalezeny příklady, v nichž by se uváděla možnost vnějším zásahem naladit jednu osobu vůči jiné osobě přátelsky. Podle logiky naivní psychologie takový vztah buď vzniká sám, nebo vůbec neexistuje.

Jinak je tomu u slova priešiškai – zde se v situaci mezi adresátem a adresantem objevuje ještě třetí účastník, který může v určitém smyslu stavět proti sobě. Může jím být osoba, síla apod. Je přirozené, že osoba někoho vědomě ovlivňuje, uvědomuje si důsledky a může využívat různé nástroje a způsoby, srov.: [...] ale ten pořad mě nuteikė nepřátelsky; Natana má slova zjevně nuteikė nepřátelsky; [...] mnoho občanů nuteikiami je nepřátelsky naladěno vůči NATO a EU; Má smysl naladit je nepřátelsky až do konce života?

Odpovídající naladění nepředpokládá, že ve všech případech dojde k jednání. Se zamýšlenými činnostmi souvisí sloveso reaguoti – nejen vyjádřit vztah, ale také jej doprovodit činem. V situacích popsaných pomocí příslovce priešiškai jsou tyto činnosti destruktivní, srov.: [...] na události, na které většinou reaguojame reagujeme nepřátelsky; [...] pokusím se porušit právní normy, ony reaguoja reagují nepřátelsky a zabrání mému jednání, pokud je ještě čas. Méně s jednáním souvisí situace popsaná slovesem laikytis: [...] Kuršané laikėsi se vůči cizincům chovali nepřátelsky.

Do skupiny sloves intelektuální činnosti jsou v tomto článku zařazena slovesa označující činnosti vykonávané s využitím rozumu, poznávacích schopností člověka a zkušenosti (galvoti, išspręsti, mąstyti, šmaikštauti, tyrinėti, traktuoti, vertinti). Takové činnosti nemají jasný výsledek, nejsou časově přesně vymezeny a mohou být jednoduše průběžné, protože například k úvahám se lze mnohokrát vracet a pokaždé jinak – nově získaná zkušenost umožňuje vyvozovat jiné závěry.

Označení intelektuální činnosti jsou zvláštní tím, že označují činnost, kterou obvykle nelze zvenčí vnímat přímo.

Když jsou takové činnosti charakterizovány také příslovci draugiškai, priešiškai, lze předpokládat, že domnělý vztah a s ním spojené důsledky jsou vnímány smyslovými orgány, a proto lze konstatovat realitu činností, které jsou běžně zvenčí neviditelné.

Rozmanitost sloves tvořících spojení se slovy draugiškai a priešiškai je podobná.

Když se konstatuje, že subjekt myslí nebo přemýšlí draugiškai nebo priešiškai, lze se domnívat, že se v takovém případě neomezuje pouze na proces probíhající zde a nyní, ale vytváří také strategie budoucího jednání, např.: Proto mąstydami priešiškai vůči přicházejícímu životu; Nemálo je však nepřátelsky galvojančių těch, kteří na něj skřípou zuby; Přátelsky, dobromyslně a vážně galvojant o Židech.

Straipsniai / Articles

219

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Pasivnější nepřátelská intelektuální činnost je hodnocení a traktování. Při tom se zobecňuje názor, který se nemusí nutně proměnit v činnost – může jít pouze o konstatování bez dalších důsledků, např.: Hodnotil strany zřetelně nepřátelsky; [...] někdy i otevřeně nepřátelsky hodnotících aktivismus P. Cvirky a jeho druhů; [...] učí přátelsky hodnotit vlastní i cizí činy; [...] právní kodexy tak nepřátelsky traktují ženu. V tomto kontextu slova draugiškai a priešiškai implikují kladné a záporné hodnocení.

Intelektuální činnost popsaná jako probíhající draugiškai může souviset s konkrétním výsledkem, například s přáním dosáhnout dohody, srov.: Tuto záležitost přátelsky vyřeší Kazimieras Trumpikas; Pokouší se tyto problémy řešit přátelsky. Je třeba upozornit, že taková slovesa tvoří spojení i s priešiškai, ačkoli nepřátelský vztah nepředpokládá perspektivu – v takovém případě výsledek činnosti není zaměřen na prospěch obou stran: [...] chce být nadřazen ostatním, problémy řeší nepřátelsky.

V obrazu světa jazyka se intelektuální činnost vyjadřující vztah připisuje i zvířatům, např.: [...] pes, který přátelsky a patrně již navyklý zkoumal nové návštěvníky. V takovém případě se nutný výsledek nepředpokládá.

Ke slovesům intelektuální činnosti lze přiřadit slovesa juokauti, šmaikštauti, protože tyto procesy jsou rovněž možné s využitím intelektu. Žertováním se vyjadřuje přátelský vztah, který je vnímán pomocí dalších smyslů: Copak jsi po čertech hluchý? – zavtipkoval přátelsky Jankus.

Lze shrnout, že přátelský nebo nepřátelský vztah vnímaný smíšenými smysly je častěji vyjadřován pomocí situací spojených s činnostmi či stavy, které nemají konkrétní výsledek.

SHRNUTÍ

Analýza spojení slov draugiškai ir priešiškai se slovesy a závěry s ní spojené doplnily obsah kategorií přátelství a nepřátelství spojovaných s obrazem světa litevského jazyka, poskytly informace o vnímání světa zachyceném v naivní psychologii a doplnily obsah konceptů PŘÍTELE a NEPŘÍTELE.

Oběma příslovcím je společné, že se spojují se slovesy, která předpokládají výstup ze sféry subjektu vykonávajícího činnost nebo prožívajícího stav. Je to logické vzhledem k sémantice příslovcí – přítel i nepřítel jsou obvykle adresátem, vůči němuž adresant vyjadřuje vztah určitého typu

220

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

vztah^⁷. Naprostá většina příkladů popisuje situace, v nichž jsou adresáty i adresanti vyjádření přátelství i nepřátelství lidé. Pro obraz světa litevského jazyka je však charakteristické připisovat schopnost vyjadřovat emocionální vztah i zvířatům nejbližším člověku – existují příklady, v nichž jsou jako schopní vyjadřovat přátelství popisováni pes, krocan a kočka.

Bylo vyvozeno, že s výrazem draugiškai je spojena výrazně větší rozmanitost činností. Adresant takový vztah nejčastěji přenáší způsoby vnímatelnými zrakem a sluchem; přátelství se vyjadřuje i gesty zaměřenými na snahu o kontakt, jejichž vnímání je možné pomocí dalšího smyslu – hmatu. Povaha situací, v nichž strany spojuje přátelský vztah, může být různá: nejde pouze o navázání a udržování kontaktu, ale i o produktivní činnosti s hmatatelným výsledkem. Slovesa spojená se slovem draugiškai jsou rozmanitější vzhledem k samotné podstatě vztahu, neboť předpokládá perspektivu další spolupráce.

V pojednávaných kontextech lze rozlišit dva hlavní významy užití slova draugiškai: draugiškai „tak, jak jednají přátelé“ a draugiškai „společně, dohromady“. První význam je třeba považovat za základní a důležitější; motivuje druhý, protože společná činnost je možná při společných zájmech a přátelských vztazích. Když se příslovce draugiškai užívá se slovesy označujícími činnost zaměřenou na výsledek, aktualizuje se význam „společně, dohromady“. Draugiškai užité ve spojeních se slovesy, jejichž označované činnosti nemají konkrétní výsledek ani alespoň orientaci na něj, lze ve srovnání s uvedeným významem tohoto slova „společně, dohromady“ považovat za bližší centru kategorie přátelství.

Slovo draugiškai lze upřesnit jedním nebo několika slovy; jeho popisy jsou tedy podrobné, ponechávají větší prostor pro interpretaci a význam samotného slova je širší.

Příslovce priešiškai je podstatně omezenější. V jazykovém obrazu světa je zachycen předpoklad, že komunikace je v případě takového vztahu obtížně možná, tím méně by se podařila společná činnost – nepřítel přeje zlo, proto není možné jednat společně; jedná se nanejvýš proti sobě, destruktivně, v nejlepším případě spolu strany nemají nic společného. Při analogii s kategorií draugiškumo a pohledu na kategorii priešiškumo lze říci, že posledně jmenovaná je sevřenější a má méně významových odstínů.

Slovesa tvořící spojení se slovem priešiškai popisují méně rozmanité situace. Obvykle se omezují na počáteční kontakt. Podle logiky naivní psychologie je priešiškas vztah častěji vnímán zrakem, někdy sluchem nebo smíšenými smysly, nebyly však nalezeny příklady, v nichž by se hovořilo o jeho vyjádření prostřednictvím doteků – nepřátelství koreluje s konfrontací a odloučením.

^⁷ Člověk může být samozřejmě nepřátelský sám k sobě, není však nutné to vyjadřovat.

Straipsniai / Articles

221

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Při hodnocení kategorií přátelskosti a nepřátelskosti jako celku lze dospět k závěru, že analýza spojení slov přátelsky a nepřátelsky s příslovci konkrétnějšího významu nebo (a) se slovesy pojmenovávajícími činnosti a stavy vnímané různými smysly odhaluje nuance přátelského a nepřátelského vztahu.

Lze konstatovat, že pro část sloves užívaných s příslovci přátelsky a nepřátelsky je charakteristická tendence k excentrickým vztahům, tj. obsah věty lze chápat jak přímo, tak s ohledem na přenesení označení k popsání obsahu jiné sémantické skupiny. Aktualizace excentrických vztahů je předpokladem nutnosti vyjádřit nejzákladnější hodnocení (dobře vs. špatně). Kategorizace světa, jejímž referenčním bodem je PŘÍTEL a NEPŘÍTEL, tj. kategorie přátelskosti a nepřátelskosti, je kategorizací světa založenou na hodnocení a to je dobře vs. a to je špatně.

LITERATŪRA

Aleksaitė Agnė 2018: Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Bendrinė kalba 91. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/80.

Akimova Elena, Boikienė Ina 2001: Lietuvių vyriškosios ir moteriškosios kalbinės sąmonės tyrinėjimo problemos. – Filologija 4(17), 121–129.

BLKŽė – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2022. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-zodynas/.

Bogdzevič Monika 2020: PYKČIO, BAIMĖS ir GĖDOS jausmai lietuvių kalboje iš kognityvinės ir kultūrinės perspektyvos: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Cibulskienė Jurga 2020: Cross-linguistic metaphorical representation of the #MeToo movement: communicating attitudes. – Respectus Philologicus 38(43), 54–66.

Dmitrieva Ljubov’ I. 2003: Дмитриева, Любовь И. Словарь языка жестов [Slovar’ jazyka žestov], Москва: Издательство АСТ [Moskva: Izdatel’stvo AST].

Gaidienė Anželika, Liutkevičienė Danutė 2019: Žodžių krūmas, pusk rūmis, krūm ošnis, krūmelis samprata (remiantis studentų apklausa). – Bendrinė kalba 92. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/391/469. DOI: 10.35321/bkalba.2019.92.12.

222

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

Gaidienė Anželika 2020: Priešas „Lietuvių kalbos žodyne“. – Bendrinė kalba 93. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/2064. DOI: 10.35321/bkalba.2020.93.12.

Jurgaitis Nedas 2015: Krizės konceptas lietuvių ir vokiečių kalbose: daktaro disertacija, Šiauliai: Šiaulių universitetas.

Klimavičius Jonas 2008: Draugiškas, draugingas, draugus. – Kalbos kultūra 81, 133–140.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas/.

Makarova Viktorija 2013: Priešo įvaizdžio formavimas Lietuvos žiniasklaidos priemonėse: lenkų klausimas. – Respectus philologicus 24(29), 213–221.

Makarova Viktorija 2014: Литовское слово PRIEŠAS и русское слово ВРАГ [Litovskoe slovo PRIEŠAS i russkoe slovo VRAG]. – Res humanitariae 16, 182–191.

Myers David G. 2000: Psichologija, Kaunas: Poligrafija ir informatika.

Papaurel ytė–Klovienė Silvija 2007: Lingvistinės kultūrologijos bruožai, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Papaurel ytė–Klovienė Silvija 2008: Vaikų, moterų ir vyrų elgesys kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškas (remiantis lietuvių kalbos pasaulėvaizdžio medžiaga). – Filologija 13, 106–119.

Papaurel ytė–Klovienė Silvija 2009: Lietuvių nacionalinis charakteris lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje: ar galime vadintis darbščia isiais pavyd uoliais? – Acta humanitarica universitatis Saulensis 8: Vardas kultūroje, 244–252.

Papaurel ytė–Klovienė Silvija 2015: Dieviškumo kategorija lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Valoda dažādu kultūru kontekstā 25: zinātnisko rakstu krājums, Daugavpils: Daugavpils Universitātes akadēmiskais apgāds „Saule“, 231–237.

Papaurel ytė–Klovienė Silvija 2015a: Velnias kaip pasaulio kategorizacijos taškas. – Acta humanitarica universitatis Saulensis 22: Šventieji ir nelabieji kultūroje, 193–206.

Rutkovska Kristina, Smetonienė Irena, Smetona Marius 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidykla.

Rutkovska Kristina, Smetonienė Irena, Smetona Marius 2019: Kalba. Tauta. Valstybė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Straipsniai / Articles

223

SILVIJA PAPAURELYTĖ-KLOVIENĖ

Smetonienė Irena, Smetona Marius, Rutkovska Kristina 2021: Žemė. Duona. Motina, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Šeina Viktorija 2018: Priešas, svetimkūnis, kenkėjas: lenko vaizdinys tarpukario lietuvių literatūroje. – Naujasis Židinys-Aidai 7, 25–30.

Vaičiulytė-Semėnienė Loreta 2020: DRAUGO konceptas publicistikoje. – Vertybės lenkų ir lietuvių kalbų pasaulėvaizdyje. D. 1. Teorinės prielaidos ir interpretacijos, sud. K. Rutkovska, S. Nebrziegowska-Bartminska, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 337–365.

Vaičiulytė-Semėnienė Loreta, Čižik-Prokaševa Veslava, Gritėnienė Aure­lija, Liutkevičienė Danutė, Gaidienė Anželika 2023: Lietuvio kaimynai: draugai ar priešai? Kalbinė vaizdinių analizė: kolektyvinė monografija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Friend and Enemy as Reference Points for World Categorization in the Worldview of the Lithuanian Language

SUMMARY

The research aims to describe and compare some of the categories of friendliness and hostility, i.e. to analyse what actions and states are described as typical of friend and enemy in the worldview of the Lithuanian language.

The research was based on the analysis of the combinations of the adverbs draugiškai (friendly) and priešiškai (hostile). Over 1,000 examples were drawn from the Corpus of Contemporary Lithuanian Language: 829 words draugiškai and 360 words priešiškai.

Considering the purpose of the research and the nature of the research material, descriptive, interpretive, conceptual analysis and comparative methods were employed.

The classification of the examples of adverbs draugiškai and priešiškai was based on the fact that such situations generally connect two sides: the one who seeks to send his/her relationship and the one to whom the said message is sent. Since the situation without the addressee would lose its meaning, all verbs used with the adverbs draugiškai and priešiškai are classified taking into account through which of the five human senses, namely sight, hearing, touch, taste or smell, the information is perceived.

224

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Draugas ir priešas kaip pasaulio kategorizacijos atskaitos taškai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

It was concluded that a much wider range of actions is associated with the word draugiškai. The addressee usually sends such a relationship perceived by sight and hearing; friendliness is also expressed by gestures aimed at the pursuit of contact, the perception of which is possible with the help of another sense, i.e. touch. The nature of a situation where both sides are on friendly terms can be diverse: it is not only the establishment and maintenance of contact, but also productive actions with a tangible result.

Verbs used with the word priešiškai describe less diverse situations. It is usually limited to initial contact, as communication and cooperation are not possible in such a relationship.

Įteikta 2023 m. balandžio 18 d.

SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

225