LORETA VALČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: orcid.org/0000-0003-2196-8937

Oblasti vědeckého výzkumu: morfosyntax, valence, sémantika, typologie.

DOI: doi.org/10.35321/all88-09

PRIERAIŠŪS, PRIERAIŠUMAS VALENCE V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ (PÍSEMNÉM JAZYCE)

Valence adjektiva prieraišus a substantiva prieraišumas v současném litevském (psaném) jazyce

ANOTACE

Předmětem tohoto článku je adjektivum prieraišus a jeho substantivní derivát (prieraišumas). Cílem je na základě materiálu z Korpusu současného litevského jazyka objasnit valenční spojitelnost těchto predikátů. Výzkum ukázal, že na vyjádření nepřímého objektu u prieraišus, prieraišumas mají vliv sémantika a gramatika predikátů z minimálního lexikálního sémantického pole. Ukázalo se, že norma není dodržována a existuje tendence vyjadřovat nepřímý objekt prieraišumas dativem, zejména se slovy označujícími neživou věc.

KLÍČOVÁ SLOVA: valence, adjektivum prieraišus, adjektivní substantivum, lexikální sémantické pole.

ANNOTATION

Předmětem článku je adjektivum prieraišus a jeho substantivní derivát (prieraišumas). Cílem je na základě materiálu z Korpusu současného litevského jazyka zjistit spojitelnost těchto predikátů z hlediska valence. Výzkum ukázal, že vyjádření nepřímého objektu u prieraišus a prieraišumas je ovlivněno sémantikou a gramatikou predikátů z minimálního lexikálního sémantického pole. Ukázalo se, že norma není dodržována a existuje tendence vyjadřovat

Straipsniai / Articles

181

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

nepřímý objekt priera išumas dativem, zejména když se užívá se slovy označujícími neživou věc.

KLÍČOVÁ SLOVA: valence, adjektivum priera išus, adjektivní substantivum, lexikální sémantické pole.

1. ÚVODNÍ POZNÁMKY

Cílem tohoto článku je na základě pojetí verbo-centrického modelu věty a principů teorie valence prozkoumat valenci adjektiva prieraišus a jeho substantivního derivátu prieraišumas a určit, co ji ovlivňuje. K dosažení cíle byly stanoveny tyto úkoly: na základě příkladů z Korpusu současného litevského jazyka (DLKT) stručně pojednat o valenci slov patřících do minimálního lexikálního sémantického pole adjektiva prieraišus a jeho substantivního derivátu z hlediska sémantického, syntaktického a lexikálního (viz části 2–5); prozkoumat valenci prieraišus, prieraišumas a zvážit, (zda) a jaký vliv na ni mají valence predikátů z lexikálního sémantického pole (viz část 6); vše shrnout (viz část 7). Pokud je známo, valence prieraišus, prieraišumas z tohoto hlediska dosud zkoumána nebyla.

Použitou výzkumnou metodou je interpretace, deskriptivně-analytická, gramatická a sémantická analýza.

Příklady s různými formami slov pojednávaných v článku byly shromážděny^¹ v rozšířeném vyhledávacím poli DLKT zadáním slovního kmene, např. prieraiš, prisiriš, lipšn apod., a zvolením kritéria „začíná“. Příklady nebyly klasifikovány podle funkčních stylů. Konkrétní počet analyzovaných příkladů je uveden níže při pojednání o valenci konkrétního predikátu.

Po zvolení prieraišus, prieraišumas ke zkoumání z hlediska valence je třeba říci, že valence je vlastnost daná významem slova otevírat určitý počet volných míst, která ve větě nebo slovním spojení obsazují slova a jejich tvary s určitým významem nebo jejich ekvivalenty (viz Sližienė 1994: 16; Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 19, 46 a tam citovaná literatura).

Valence je spojována se třemi rovinami: s abstraktní rovinou logické sémantiky a dvěma konkrétními jazykovými rovinami – syntaxí a lexikální sémantikou. Na úrovni logické sémantiky se určuje počet volných míst slova a sémantické funkce jejich možných aktantů, na úrovni syntaxe se určuje gramatická forma valenčních aktantů a jejich obligatornost nebo fakultativnost, na úrovni lexikální sémantiky se určuje sémantika valenčních aktantů. Kromě valenčních syntaktických aktantů, jejichž obligatornost a fakultativnost se zjišťuje ve větě, se rozlišují

^¹ Příklady z DLKT byly pro výzkum shromážděny v únoru 2023.

182

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Prераišus, prераišumas valence v současné litevštině (spisovném jazyce)

volní členy – slova věty, která nejsou podmíněna významem slova a nepatří k jeho valenci. Volní členy nevyplňují volná místa otevřená predikátem; jejich spojení s predikátem je dáno jeho čistě gramatickou schopností, charakteristickou pro daný slovní druh, připojovat další slova a jejich tvary (Sližienė 1994: 35). Obligátní syntaktické aktanty nelze ve větě vynechat, protože po jejich vynechání se věta stává negramatickou. Obligátní syntaktické aktanty vyjadřují tu část situace, která je pro význam slova nejdůležitější a nejaktuálnější (tamtéž, 31). Fakultativní syntaktické aktanty jsou ty, které lze ve větě vynechat, aniž by věta přestala být gramatická a srozumitelná. Věty bez fakultativních aktantů znamenají přibližně totéž co věty s nimi, protože fakultativní aktanty jsou implikovány již ve významu slova (tamtéž, 35).

Z popisu valence litevských adjektiv vyplývá, že podle dostupného empirického materiálu má adjektivum prieraišus, –i² ‚rychle a snadno se připoutávající‘ dvě struktury syntaktické valence: v jednom případě je aktant odpovídající subjektu označen nominativem a nepřímý objekt dativem, v druhém případě je nepřímý objekt vyjádřen konstrukcí s předložkou prie a genitivem, subjekt uvedeným nominativem (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 65, 79, 84). Syntaktický aktant fungující ve větě jako nepřímý objekt, který je označen variantně, je fakultativní. V obou případech je sémantická valence prieraišus stejná: subjekt odpovídá percipientovi³ a nepřímý objekt kontentyvu⁴ (viz 1, 2). Stručně řečeno, syntaktická valence dvouvalenčního prieraišus je Nom, Dat / prie Gen, sémantická [Pcp, Con]. Z hlediska sémantiky patří toto adjektivum (viz 1), podobně jako prieplai­kus (viz 3, srov. 4) nebo jiná (abejingas, jautrus, ištikimas atd.) (viz 5, 6), do skupiny adjektiv označujících postoj osoby k věci, její psychické nastavení vůči věci (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79).

1) Je silné vůle a k rodině by byl velmi prераišus. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79)

2) Tato klisna nebyla k jednomu místu tak prераiši jako Bėris. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 84)

3) Martynienė je pomalá, tichá, prieplai­ki k příbuzným, a nejvíce k manželovi. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79)

^² Dále se v článku při obecném pojednání o různých rodech tohoto či jiného adjektiva uvádí pouze rod mužský – bezpříznakový rod adjektiva.

^³ Percipient [Pcp] – funkce proživatele psychického stavu, vlastní živým bytostem, které vnímají skutečnost, mají k ní určitý postoj a psychologicky na ni reagují (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32; Sližienė 1994: 21).

^⁴ Kontentyv [Con] – funkce obsahu stavu nebo vlastnosti, vlastní různým věcem a jevům (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32, srov. Sližienė 1994: 22).

Straipsniai / Articles

183

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

4) Muž málokterý je prie ligonio prieplaukus. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 84)

5) Člověk tiše hleděl z dálky, zdálo se, zcela abejingas tomu, co se kolem dělo. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79)

6) Ale básníci, stejně jako oběšenci, jsou ištikimi své přirozenosti. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79)

V případech, kdy adjektiva prieplaukus, abejingas, ištikimas nebo podobná vyjadřují sympatii, přízeň či antipatii jedné osoby vůči jiné osobě, přisuzuje se adjektivu jiná valence: subjekt percipienta je vyjádřen nominativem nebo jiným pádem určeným řídícím členem shody⁵, zatímco nepřímý objekt odpovídající beneficientu⁶ je označen dativem (viz 7, 8). Je pravda, že tato sémantická valence adjektiva prieplaukus ([Pcp, B]) je ilustrována tímtéž příkladem 3 (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 80). Při porovnání příkladů 1–4 s příklady 5–8 je patrné, že struktury sémantické valence predikátu – [Pcp, Con] a [Pcp, B] – se rozlišují s ohledem na lexikální sémantiku slova ve funkci nepřímého objektu (živá bytost (člověk) resp. věc). S ohledem na to lze nepřímý objekt v příkladech 1, 3, 4 interpretovat jako beneficienta, v příkladu 2 jako kontentyv.

7) Kristina a ani nyní ještě není zcela abejinga panu Petrovi. (citováno podle Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 80)

8) Proč terorizujete a zatýkáte nám věrné lidi? (citováno podle Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 80)

Na základě hlavních litevských slovníků souvisí adjektivum prieraišus probírané v článku se slovesy prisirišti, atsid uoti. Konkrétně je v Slovníku současného litevského jazyka (DLKŽe) adjektivum prieraišus definováno jako ‚rychle a snadno se připoutávající‘, zatímco v akademickém Slovníku litevského jazyka (LKŽe) jako ‚1. ten, kdo se silně připoutává a oddává‘. Ilustrační příklady uvedené ve slovnících vypovídají o připoutané živé bytosti (člověku, zvířeti) (viz 1).

Valence adjektiva prieraišus souvisí především s významy klíčových slov – sloves uvedených v jeho významu, pri(si)rišti, atsid uoti – a jejich

⁵ Podrobněji o shodě, pojmu řídícího členu a závislého členu shody, který se zde používá, viz Semėnienė (2003: 38–42).

⁶ Beneficient [B] – funkce adresáta či držitele, vlastní především živým bytostem, zejména osobám, v jejichž prospěch nebo neprospěch něco je nebo se děje (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32, srov. Sližienė 1994: 21).

184

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Valence adjektiva prieraišus, prieraišumas v současném litevském (psaném) jazyce

valencí⁷. Z Slovníku valenční spojitelnosti litevských sloves (LKVJŽ) (Sližienė 1998: 309) vyplývá, že tranzitivní (pririšti ‚připevnit k něčemu‘ má dvě různé valence: čtyřvalenční (pri)rišti vyžaduje například subjektem s agentivní⁸ funkcí označeným nominativem, přímým objektem v akuzativu s funkcí pacienta⁹, instrumentem vyjádřeným instrumentálem a nepřímým objektem s funkcí koncového bodu¹⁰ vyjádřeným konstrukcí s předložkou prie (viz 9). Třívalenční (pri)rišti otevírá ve větě místo aktantům agentivního subjektu, pacienta a objektu koncového bodu (viz 10). Autorka LKVJŽ (Sližienė 1998: 309) v poznámkách píše: „Někdy se v tomto významu sloveso rišti (pririšti) užívá také podle modelu Nom Acc Dat [A₁ P B], např.: A kolikrát už Kalpokas říkal, aby mu přivázal oj (prasnici) Krv. Někdy může být místo prieGen konstrukce antGen, např.: Přivázali mi na záda kus masa“.

9) Lupiči [...] přivázali Greitutė pavoučími nitěmi k pevnému stonku trávy. (citováno ze Sližienė 1998: 309)

10) Jeden chlapec přivazoval k tyči bílý kapesník. (citováno ze Sližienė 1998: 309)

Rita Miliūnaitė (2022: 408) upozorňuje, že z hlediska jazykové kultury musí být nepřímý objekt se slovesy prisirišti, prisirišimas vyjádřen konstrukcí s předložkou prie, zatímco nenormativní dativ je zastaralý (psn.) jev. Z LKŽe vyplývá, že prisirišti znamená ‚12. přistoupit k něčemu, přichytit se s nároky‘ (Jen hledá, k čemu by se přichytil Alks.) nebo souvisí s významem tranzitivního pririšti ‚10. navyknout, přitáhnout‘ (Strašně se připoutal k matce [dítě] Ėr.). V DLKŽe je prisirišti vymezeno jako ‚2. důvěrně přilnout¹¹, oddat se‘ (To dítě je více připoutané k otci).

V významu adjektiva prieraišus je explicitně obsaženo atsiduo­ti, které je v DLKŽe definováno jako ‚1. zasvětit se, věnovat se‘ (Věnoval se vědě). Sémantika slovesa atsiduo­ti v LKŽe souvisí s významem tranzitivního slovesa atiduoti ‚5. svěřit, přidělit‘ (srov. Syn zemřel, dostane dceři k odevzdání život (hospodářství); Do tvých rukou

⁷ O tom, jak může být valence jednotlivého lexému spojena se sémantickou a syntaktickou valencí esenciálních slov uvedených v jeho významu a se sémantickou sítí, viz Vaičiulytė-Semėnienė (2020). ⁸ Agent [A₁] – funkce iniciátora nebo vykonavatele děje, vlastní živým bytostem (Sližienė 1994: 19). ⁹ Pacient [P] – funkce příjemce účinku děje nebo nositele stavu (Sližienė 1994: 20). ¹⁰ Koncový bod [Ad] – funkce „vlastní věci vnímané jako koncový bod, k němuž nebo ke kterému se pohybuje aktér nebo působící věc a jehož dosažením děj končí“ (Sližienė 1994: 24). ¹¹ Srov. valenci slovesa pritapti ‚přizpůsobit se, adaptovat se‘ (Sližienė 1998: 265) ve větách: On [P] rychle přilnul k lidem [Con]; Vesničan [P] se nemohl přizpůsobit našemu životu [Con].

Straipsniai / Articles

185

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

odevzdali duše a těla naše PK32.) a jeho odstíny významu: ‚spolehnout se, zasvětit se, důvěřovat (Odevzdáme se ve stáří milosti některého zetě? V. Krėv.), ‚obětovat, zasvětit se (Je velmi oddán vědě Sb.). V LKVJŽ není popis slovesa atsiduoti. Za zmínku stojí synonymní atsidėti ‚oddát se, věnovat všechny síly‘ uvedené v LKVJŽ (Sližienė 1994: 128), jehož sémantická funkce nepřímého objektu označeného dativem závisí na lexikální valenci valenčního aktantu. V případech, kdy je nepřímým objektem slovo označující abstraktní věc, dativ odpovídá cíli (On [Pcp] se věnoval vědě [Fin] (srov. učit se)), když je nepřímým objektem živá bytost (±Anim), dativ odpovídá beneficientu (Ona [Pcp] se věnovala rodině a domácnosti [B]). Za zmínku stojí také, že podle Slovníku synonym Antana Lyberise (SŽe) je adjektivum atsidavęs synonymní s adjektivem ištikimas. To vyžaduje dativ.

Ze SŽe je také zřejmé, že adjektiva prieraišus a prieplaikus jsou synonyma. Valenci prieraišus (prieraišumas) tedy může ovlivňovat také sémantika a gramatika adjektiva prieplaikus (prieplaikumas). Podle DLKŽe znamená adjektivum prieplaikus ‚lichotivý, přátelský‘, v LKŽe je charakterizováno jako ‚lichotivý, přieraišus, přátelský‘. Vazbu adjektiva draugiškas a zkoumaného prieraišus lze pozorovat i v Systematickém slovníku litevského jazyka Jona Paulauskase (SisŽe): prielai­pus, prieraišus, prieplaikus jsou uvedena v sémantickém poli přátelskosti, v němž se nachází i již zmíněné prisirišti. Sloveso atsiduoti je v SisŽe zařazeno do sémantického pole poslušnosti. Lze předpokládat, že valence adjektiv lipšnus (komu / k čemu¹²), draugiškas (komu / s kým¹³) může mít význam také pro valenci adjektiva prieraišus probíraného v článku (viz dále).

Valence abstraktního prieraišumas by mohla být podobná valenci základového prieraišus. Na druhou stranu Jonas Šukys (1998: 155) tvrdí, že „[a]bstraktní deriváty adjektiv se sufixem -umas, vytvořené z adjektiv, která se nevážou s dativem, pád obvykle nevyžadují (ledaže jde o genitiv slabě řízeného příznaku nebo aktanta), proto jsou jejich spojení s dativem nemožná a je třeba je přísně opravovat – vypuštěním pádu či adjektivního substantiva nebo jinak. […] To vše svědčí o připoutanosti lidí k jejich zemi (= o připoutání k jejich zemi; živěji jak jsou lidé připoutáni ke své zemi. Tedy nepřímý objekt substantiva

^¹² Dvouvalenční lipšnus má syntaktickou valenci Nᴅ, Dat odpovídající sémantické valenci [Pcp, B], např. Ksaveras býval zřídka velmi lichotivý, líbal ruce a lísal se jako koťátko Vaižg. (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 80). Dvouvalenční lipšnus, vyžadující konstrukci s prie, vedle lipnus ‚lichotivý‘, prieplaikus ‚lichotivý, přátelský‘ atd. není uváděno pro nedostatek ilustračních příkladů (tamtéž, 84). Srov. valenci slovesa (pri)lipti ‚být přitažlivý, připoutat se, přiblížit se‘ v LKVJŽ (Sližienė 1994: 399).

^¹³ V popisu valence litevských adjektiv (Vaičiulytė-Semėnienė 2001) není valence adjektiva draugiškas pojednána.

186

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Preraišus, prieraišumas valence v současné litevštině (spisovném jazyce)

prieraišumas Objekt by měl být označován pouze konstrukcí s předložkou prie. Při pojednání o konstrukcích s předložkou prie vyjadřujících objekt se slovesy označujícími zvykání, připoutání, spojování, příslušnost aj. J. Šukys (1998: 477) píše: „Priklausyti, priskirti prie se obvykle užívá, když prie stojí před abstraktnějšími podstatnými jmény. Když se hovoří o příslušnosti k osobě či osobám, státu, volí se pouze dativ, srov. Ta žemė priklausė mano tėvui“, avšak „Jei nepriklauso prie jokios organizacijos (srov. jokiai organizacijai)“.

Z toho, co bylo stručně uvedeno, vyplývá, že na vyjádření nepřímého objektu u prieraišus (prieraišumas) jako fakultativního valenčního aktantu může mít vliv nejen valence základového slova (prisirišti prie ko), ale i valence dalších slov patřících do minimálního lexikálního sémantického pole prieraišus (atsiduoti, atsidavęs, draugiškas, lipšnus, prieplaikus). Formuluje se několik předpokladů: na vyjádření nepřímého objektu u dvouvalenčních prieraišus, prieraišumas má vliv (i) valence základového slova, (ii) lexikální valence aktantu (živá bytost resp. věc); (iii) sémantika a gramatika predikátů z lexikálního sémantického pole prieraišus.

Vzhledem k tomu, že v DLKT nejsou příklady s různými tvary synonymního prieplaikus, prieplaikumas, dále se jimi nezabýváme.

2. VALENCE RŮZNÝCH TVARŮ PRISIRIŠTI A PRISIRIŠIMAS

Z 1200 příkladů z DLKT, v nichž se užívají různé (osobní i neosobní) tvary slovesa prisirišti a ve větě je vyjádřen nepřímý objekt, po vynechání takových případů, jako jsou 11–16 (srov. 9, 10), a po prozkoumání 500 příkladů typu 17–21 je patrné, že v posledně uvedených příkladech je nepřímý objekt vyjádřen konstrukcí s předložkou prie. Příklady 17 a 18, v nichž se hovoří o těsném (blízkém) vzájemném vztahu živých bytostí, ukazují, že obligátní aktanty dvojvalenčního prisirišti jsou ve větě vyjádřeny subjektem percipienta a nepřímým objektem beneficienta. Podle analogie příkladů 5 a 6 odpovídá ve větách 19–21 subjekt percipientovi, zatímco nepřímý objekt označený konstrukcí s prie odpovídá kontentyvu.

11) [Mykolas si přivázal k předloktím ty olšové metly, pokřižoval se a zvolal: letím!

12) Profesor si, aby nezmáčkl brzdový pedál místo plynového, přivázal jednu nohu k sedadlu.

13) Potom pomůže mladé královně přivázat k hrudi dítě [...].

14) Její [ženy] [...] se snažily připoutat si tě (srov. k sobě) na celý život.

15) Musím se připoutat (srov. k sobě) ke sloupu, protože mohu spadnout na všechny čtyři.

Straipsniai / Articles

187

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

16) Ještě má [dívka Petelíška] připoutaná (srov. k sobě / k sobě) motýlí křídla – podobná těm, kterými se zdobí andělé hraní žáky prvního stupně ve školních představeních.

17) Kolem osmého měsíce života se dítě připoutá k matce.

18) On [šestáček] je nesmírně hravý, připoutaný k rodině a něžný.

19) My, Litevci, jsme velmi připoutaní ke své rodné zemi.

20) Lidé jsou pracovití, usedlí, připoutaní k věčným tradičním hodnotám.

21) Nejvíce jsem asi nebyla připoutaná k lásce, ale k myšlenkám a rozdělenému času.

V situaci popsané v příkladech 22–23 se aktualizuje jiný typ připoutání: dvojvalenční prisirišti se sémanticky spojuje s přitažlivostí jako závislostí (srov. Sližienė 1998: 240). To ovlivňuje sémantickou valenci prisirišti: subjekt označený nominativem má spíše sémantickou funkci pacienta než percipienta, zatímco nepřímý objekt vyjádřený konstrukcí s předložkou prie odpovídá kontentyvu. Přinejmenším zde je třeba uznat dvouvrstevnou¹⁴ – percipientně-pacientní – sémantickou funkci subjektu. Subjekt odpovídající pacientovi ilustrují příklady 24 a 25, v nichž se aktant slovesa prisirišti vyjadřuje nikoli živou bytostí, nýbrž slovem označujícím abstraktní věc.

22) Ale alkohol kvůli mně může být, nebo nemusí být, já [já] k němu nejsem připoután. – A k čemu jste připoután? – Připoutanost je velmi špatná věc. Znamená to, že člověk není svobodný. V tomto životě bychom se neměli k ničemu připoutat.

23) Aztékové měli sklon konzumovat čokoládu mnohem rozmanitěji než my, tak silně při­-poutaní k sladkým nápojům.

24) Uvědomuje si, že přirozenost je příliš připoutaná ke škodlivým současným pravidlům, a proto se nejprve rozhodl týden mlčet.

25) Ona [tradiční filozofie] je připoutaná k jsoucnu a neklade otázku po podmínce možnosti jsoucna – být.

Po prozkoumání 500 příkladů s různými tvary dever­bativního substantiva prisirišimas je patrné, že v případech, kdy je ve větě vyjádřen nepřímý objekt substantiva prisirišimas, bývá obvykle označen konstrukcí s předložkou prie (viz 26–28). Ve čtyřech příkladech se objevilo z hlediska jazykové kultury nevhodné užití dativu nepřímého objektu (Šukys 1998: 155–156) (viz 29–30). Subjekt odpovídá percipientovi a nepřímý objekt odpovídá beneficientu (26, srov. 27) nebo kontentyvu (27–30).

26) Připoutanost dítěte k matce – je druh prieraišumas vyznačující se danou vlastností. Jde o navázání blízkých vztahů mezi matkou a novorozencem během porodu.

^¹⁴ O dvouvrstevných sémantických funkcích viz podrobněji Drukteinis (2009).

188

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Prіeraіšus, prіeraіšumas valence v současné litevštině (spisovném jazyce)

27) Ale nepouští z očí ani podstatu Litvy: připoutanost lidí k půdě, zvířeti, mírnosti, klidu.

28) Je [Moskvu] neuspokojovala nečinnost a připoutanost ke starému.

29) Hodnoty se přeceňují a kdo z připoutanosti ke starým nechce přecenit své vlastní, ať nezavírá oči před těmi, které již byly přeceněny.

30) V jejich [obyvatelích vesnic] srdcích zesílila láska, úcta a připoutanost ke staré půdě, k jejich způsobu života, tradicím.

Ve větě může být nepřímý objekt vyjádřený dativem interpretován jako valenčně spojený se dvěma různými predikáty. Například 31 ve větě svůj manžel může být spojen jak s podstatným jménem připoutanost, tak se slovesem vyjádřit ^{(kam). Tolesnis kontekstas rodo, kad šiame pavyzdyje yra klaidingai žymimas prisirišimo kaip artimo ryšio15} jako jeho nepřímý objekt.

31) Ale nenapravila se: inu, ať je po jejím, pomyslela si takto v roztržitosti, aniž by tomu člověku přála něco zlého, pouze vyjadřujíc svou připoutanost k manželovi. Potom ještě několikrát nazvala hosta Kostou.

Na základě příkladů 22 a 23 lze tvrdit, že v příkladech 32–33 má předpokládaný subjekt dvouvalenčního připoutání funkci pacienta, zatímco nepřímý objekt označený předložkovou konstrukcí k má funkci kontentivu. To, že subjekt připoutání může být sémanticky spojen s beneficientem, ukazuje kontext příkladu 34.

32) Připoutanost k alkoholu nebo drogám: * pohlcuje všechny tvé touhy, * stáváš se úplným otrokem těchto pokušení, * žene tě do chudoby.

33) Tyto všechny potřebné látky však obsahují otruby, zatímco bílá prosátá pšeničná mouka je neobsahuje. Proto nadměrná připoutanost k houskám a bochníkům škodí zdraví.

34) Zvláště dobře se mu dařilo ve stavebnictví – společnost R. Steinkrose se pyšnila v první desítce největších newyorských stavebních organizací. Úspěšného podnikatele k univerzitě „Valstija“ připoutávalo více osobních zájmů než velká láska k institucím Alma Mater.

Z toho, co bylo řečeno o valenci připoutat se a připoutanost, vyplývá: hovoří-li se o připoutanosti živé bytosti jako o citu, subjekt odpovídá percipientovi (Vypráví, že při tvorbě loga vycházela především z emocí: snažila se spojit takové city jako stesk, připoutanost k vlastnímu domovu a blízkým, lásku k vlasti a... (DLKT)), zatímco má-li se na mysli připoutanost živé bytosti jako závislost či návyk, aktualizuje se subjekt pacienta (Kdo se „připoutá“ k obrazovce,

¹⁵ Srov. příklad z DLKT: Blízkost rodné zemi je pro A. Miškinase připoutanost ke kultuře lidu, zvykům.

Straipsniai / Articles

189

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

chybí mu pohyb a aktivní komunikace s věcmi a lidmi (DLKT)). Někdy lze okrajově postřehnout i subjekt beneficienta. Nepřímý objekt označený zpravidla konstrukcí s předložkou k odpovídá beneficientovi nebo kontentivu.

3. VALENCE RŮZNÝCH FOREMNÝ A FOREMNOST

Na základě příkladů uváděných v LKŽ lze konstatovat, že nepřímý objekt přídavného jména foremný, užívaného ve významu „milý, příjemný, zdvořilý“, je označován dativem nebo konstrukcí s předložkou k (viz 35, 36). Poslední vyjádření je dáno syntaktickou valencí základového slova (lézt k čemu), zatímco dativ je patrně vybírán podle valence slov milý, příjemný uvedených v definici foremný (komu / s kým) (srov. DLKŽe).

35) Ksaver byl k tetě foremný, líbal jí ruce, tulil se jako koťátko Vaižg.

36) Byl to hrozný odpůrce a k nikomu nebyl foremný BsMtII98.

Po prohlédnutí 200 příkladů z DLKT, v nichž se užívají různé formy slova foremný, se ukázalo, že nepřímý objekt je ve větě vyjádřen zřídka – pouze v 10 příkladech. Nepřímý objekt vyjádřený dativem (viz 37, 38) nebo konstrukcí s předložkou s (viz 39, 40) odpovídá beneficientovi, zatímco subjekt označený nominativem percipientovi.

37) Lūšius byl neobyčejně přátelský, potřebný lásky a foremný k lidem.

38) Opilá často zbila Ženka Čiuptuva, někdy, proboha, pořádně, ale když vystřízlivěla, byla k rozkroku příteli znovu formná. Kde by našla lepšího? Vždyť její lásku už nikdo nechce kupovat, a když se Ženku Čiuptuvovi podařilo ukrást tlustou peněženku, nebyl lakomý.

39) Tolik toho vykonal za války, a v době míru byl spravedlivý u soudu, vznešený – v přátelství, povolný – k sousedům, formný – k rodině, lhostejný k vlastnímu majetku, o blaho státu však pečlivý, k viníkům shovívavý, k nuzným štědrý.

40) Vytautasovi se nelíbilo, že se Jonas najednou stal hrozně formným k té opravdu skvěle stavěné, zřejmě mnohem mladší než její manžel, tmavovlasé a hnědooké ženě, která, abych pravdu řekl, nevypadala uštvaně domácími starostmi.

50 příkladů z DLKT s různými formami slova formnost rovněž ukazuje, že nepřímý objekt je ve větě vyjádřen zřídka. Ve třech příkladech je vyjádřen dativem (viz 41–43), v jednom konstrukcí s předložkou s (viz 44).

190

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Valence přídavného jména prieraišus a podstatného jména prieraišumas v současném litevském (spisovném) jazyce

Stejně jako ve větách s foremný je sémantická valence [Pcp, B], přičemž nepřímý objekt tvoří lexém označující živou bytost (člověka).

41) Dívky se obětovávaly – formnost odpornému až k zvracení Rusovi občas zachraňovala dokonce životy několika desítek lidí.

42) Matce dával trochu peněz a ta je utrácela společně s Verutė. Akinuotė, když získala nového sponzora, zpychla, veškerá její dřívější formnost se vůči nám vypařila, a opilá se vrhávala do očí a vyjasňovala si každou maličkost, která vyvstala v domácnosti.

43) Nečekaně a neplánovaně přijel na návštěvu Einar, strýc Evy Loty, a svou přehnanou důvěrností a formností vzbuzuje podezření nejen u hrdinů, ale i u čtenáře.

44) Nebo podle Algirdase Patackase pomohla těmto i ostatním kandidátům zvítězit jednoduše jejich „formnost“ vůči voličům. Údajně zvítězili politici, kteří dokázali svým voličům laskavě vsugerovat, že jim lze důvěřovat.

Jak již bylo zmíněno, existují případy, kdy může být nepřímý objekt označený dativem ve větě spojen se dvěma predikáty. V příkladu 45 může být dativem vyjádřený otec aktantem slovesa neukázaly (neukázaly komu) i podstatného jména formnost (formnost komu). Podobně lze interpretovat i podstatné jméno podřízený označené dativem v příkladu 46.

45) Dcery také neukázaly otci větší formnost, jen krátce popsaly své nejbližší životní cíle a hned zmizely za vlastními záležitostmi na celý zbytek večera.

46) Nebylo by však na tom nic zvláštního: kam by se muž poděl, kdyby jeho zaměstnavatel byl „jiné orientace“, a podřízenému jeho lichotivost bude nepřijatelná?

Na základě příkladů z DLKT s tvary foremný, formnost a jejich kontexty lze hovořit o dvojím významu formnosti: v jednom případě se více aktualizuje emocionální aspekt formnosti – laskavost (srov. 47, 48), v druhém případě se prostřednictvím stavu ((ne)skutečné) laskavosti formnost uskutečňuje a může přejít v negativní podobu – podlézavost, dotěrnost, nenávist apod. (srov. 40, 49–51).

47) Přichází čas překročit začarovaný kruh samoty a ponořit se do léčivé pospolitosti, bytí ve dvou, lásky. Zachvácena formností se ptala, zda ví, jak krásné je usínat a probouzet se vedle milovaného člověka.

48) Právě zrozená agrese se obrací buď proti sobě, nebo někam stranou. Matka se zlobí na dítě a snaží se být mimořádně formná, protože dobrá matka se nemůže zlobit.

49) – Ne, počkej! – nedá se. – Už přestaň! Prudce jí odstrčil ruce, ale po její dřívější formnosti nebylo ani stopy. Počká, Aušrelin dech se stává rovnoměrnějším a hlubším.

50) Neustálé nereagování na potřeby dítěte a jeho pokusy o komunikaci. Porucha připoutanosti vznikající v dětství se projevuje dotěrnou formností a neselektivní připoutaností. Jak dítě roste, připoutanost přetrvává, zatímco dotěrnou formnost nahrazuje vyhledávání pozornosti a komunikace bez volby člověka.

Straipsniai / Articles

191

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

51) Staří Buzové se už dlouho točili kolem pejska, ačkoli už značně odrostlého, ale stále hloupého, velmi formného, všude se cpoucího, o všechno zachytávajícího a padajícího.

Z toho stručně řečeného vyplývá, že sémantická valence foremný, formnost je [Pcp, B], syntaktická pak Nom, Dat / s Instr. V příkladech DLKT se při vyjadřování blízkých vztahů mezi živými bytostmi (zpravidla lidmi) s těmito predikáty konstrukce s předložkou k neužívá.

4. VALENCE RŮZNÝCH FOREMNÝ A ODDANOST FOREM

Po zadání atsiduo, atsidav do vyhledávání DLKT bylo získáno více než 3000 příkladů s různými formami (ne)reflexivního slovesa atsiduoti. Analýza 500 příkladů ukazuje, že v případech, kdy je ve větě vyjádřen dativem^¹⁶ označený nepřímý objekt, jeho sémantická funkce může být různá. Když se hovoří o emocionálním oddání jedné živé bytosti (obvykle člověka)^¹⁷ druhé, má daný predikát dva obligatorní aktanty: subjekt percipienta a nepřímý objekt beneficienta (viz 52–54). V příkladech s formami atsiduoti, kdy je v popisované situaci aktualizováno nikoli tolik emocionální, nýbrž (spíše) uskutečněné oddání se druhému jako beneficientovi, lze subjekt chápat jako patiens (viz 55, 56). To, že sémanticky dvouvalenční aktant subjektu forem atsiduoti může být dvouvrstevný, tj. mohou se v něm prolínat dvě sémantické funkce, ukazují i příklady 57, 58, v nichž se hovoří o oddání člověka tělu a duši nebo naopak (dále srov. 59).

52) Ale přesto jsem přesvědčena, že si byli oddaní (srov. věrní) jeden druhému a velmi se milovali. Denis si ji chtěl vzít, plánoval jejich společnou budoucnost.

53) Už jsme vysvětlovali, proč jsou Jane a všechny ostatní matky svým dětem oddanější než Jim a všichni ostatní otcové.

54) Pomněnky. Je to typ dívek, jimž se připisují rysy mírné, pomstychtivé a milující ženy. Jediným cílem těchto „květin“ je milovat, odevzdat se milovanému celým srdcem, touhami i činy, vytvořit útulné prostředí a obětovat se.

55) Člověk samozřejmě dokáže zkrotit svůj sexuální pud a ovládat ho. Tentýž A. Molis napsal: Žena, oddávající se muži, aby otěhotněla, může předem zvážit všechna „pro“ a „proti“, a pokud se rozhodne pokračovat v rodu, je to svobodný čin.

^¹⁶ V článku zůstaly příklady, v nichž je nepřímý objekt forem atsiduoti označen instrumentálem, např.: Usrkla několik [doušků čaje] a odsunula ho: čaj jí voněl po sledích a cibuli.

^¹⁷ Srov. příklad z DLKT: Březové listy se tiše odevzdaly slunci.

192

Acta Linguistica LXXXVIII

O d d a n ý, o d d a n o s t – valence v současném litevském (spisovném) jazyce

56) Nina není tragická postava, odevzdává se vojákům, protože touží po sexu. Když pochopí, že role prostopášnice jí nesedí, po Tovově smrti se Nina vrací domů.

57) Chladná nebo vášnivá a do sebe uzavřená žena odsoudí muže k samotě: musí ji odmítnout. Je třeba, aby oba jeden druhému odevzdali tělo i duši. Dojde-li k tomuto darovacímu aktu, zůstanou si navždy věrní.

58) Lidé říkají, že žádný člověk nedokáže být druhému vším. Ale já to vyžaduji, rozumíš, Berito? Kdo se se mnou dá dohromady, ten se odevzdá duší i tělem. Duší i tělem jsem byl oddaný Saskijovi. Po všechny ty roky ani krok stranou.

59) Ano, je to pravda, udělal jsem to, stydím se, odevzdávám se vám. Kopejte do mě, bijte mě, vysmívejte se mi.

Existují příklady, v nichž subjekt percipienta (viz např. 60–62) nebo pacienta (viz 63, 71) predikátu odevzdat se souvisí s nepřímým objektem odpovídajícím kontentivu (viz 60–64) nebo cíli (viz 65–67), který je označen dativem. Aktant cíle může být, jak ukazují příklady 68 a 69, vyjádřen také infinitivní konstrukcí.

60) Viděl jsem, jak mu bylo příjemné znovu a znovu vzpomínat na ty šťastné dny, kdy se o něj starala všemu oddaná manželka, přítelkyně a hospodyně.

61) Těmto věcem byl E. Iruonas oddán celým srdcem.

62) Proč jsme se odevzdali ochromujícímu strachu a přesvědčení, že „jeden nic nezmění a nikdo nic nezařídí“?

63) Když pochopil pristavas, že se práce nezdařila, oddal se pití. Chroupal klobásu, naléval do svých velkých útrob plnou mírou a stále se chlubil.

64) On se neodevzdává Ničemu tolik, jako ničí.

65) Soboty, neděle, „červené“ svátky a večery na služebních cestách byly určeny této práci, která mě stále více přitahovala a které jsem se odevzdal celým srdcem.

66) Jen ten, kdo, jsa mimořádně oddaný své touze žít, zakouší vnitřní svobodu od životních událostí, je schopen upřímně a vytrvale se obětovat ve prospěch druhých.

67) Neusínala jsem prostě u počítače, nespávala jsem v práci na stole... to se nestávalo. Je to těžké. A studium tím trpí. Nedokážu se tolik věnovat studiu, kolik bych chtěla...

68) Může člověk, který ještě včera bojoval za komunistické ideje a věrně sloužil okupantovi (zejména zde v Litvě), dnes již odevzdat se službě našemu státu?

69) Všimněte si tohoto řádku: „Protože rozsudek za zlé skutky není vykonán ihned, proto srdce lidí jsou zcela oddána konání zla“ (Kaz 8,11).

Straipsniai / Articles

193

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Stává se, že nepřímý objekt slovesa atsiduoti je vyjádřen ustálenou konstrukcí do (čích) rukou, která je sémanticky spojena s dativem beneficienta (viz 70), kontentivu (viz 71) nebo cíle (viz 72) (srov. 73).

70) Náš rozhovor se příliš protáhl... – Přemýšlejte, kněže, vy... Už nedokážu myslet. Odevzdávám se [já] do vašich rukou (srov. vám) tělem i duší. Zachraňte mě, nebo mě zahubte. Mně už je to jedno. Jen mě nenechávejte v takové duchovní krizi, v jaké jsem zanechal svou matku.

71) A té noci se Margarita jakoby odevzdala do rukou osudu (srov. osudu) – lze říci, že poprvé pocítila, co znamená opít se alkoholem. Ačkoli samozřejmě opojení bylo dvojí...

72) Po silném duchovním šoku, který ji zcela změnil, stále přemýšlela, váhala, bojovala sama se sebou a instinktivně se bránila, když odkládala rozhodnutí odevzdat se do rukou lékaře (srov. léčit).

73) Proč se muži slepě zamilují do svých kadeřnic. Muži, kteří se nebáli svěřit své pečlivě pěstěné vlasy do rukou kadeřnice, se jí velmi rychle sami odevzdají.

Z toho, co bylo na základě dostupných příkladů z DLKT řečeno, vyplývá, že situace popsaná větami s atsiduoti předkládá určité aspekty námi vnímané situace. Ty jsou ve větě aktualizovány různými sémantickými strukturami větného predikátu, tj. sémantickou valencí predikátu, v níž se objasňuje, jak je popisovaná situace interpretována. Přijmeme-li názor, že „aktantům predikátu odpovídají pouze ti účastníci situace, kteří jsou ve větě vyjádřeni příslušnými formami potřebnými pro sloveso“ (Slįžienė 1994: 27), ukazuje se, že v pozici dativního aktantu divalentního atsiduoti se aktualizuje jeden z referentů různé sémantiky (beneficient, kontentiv, cíl), lišících se svou lexikální sémantikou (živá bytost resp. abstraktní věc). Ti referenti, kteří zůstávají mimo hranice té či oné struktury sémantické valence atsiduoti, jsou v pozadí popsané situace jako její neaktualizovaná část, nepodstatná pro význam predikátu atsiduoti (srov. příklady 55, 56 s 65, 66, v nichž je v situaci rozdílně aktualizován cíl (volný člen versus valenční aktant)).

Podobná situace je patrná po analýze 500 příkladů z DLKT s různými formami podstatného jména atsidavimas. V některých případech nepřímý objekt označený dativem odpovídá beneficientovi (viz 74–76), v jiných kontentivu (viz 76, 77) nebo cíli (viz 78). Aktant subjektu má funkci recipienta (viz 74, 76, 77) nebo pacienta (viz 75, 78).

74) Láska a oddanost dcery matce jsou nekonečné.

75) Protože jsme od přírody egoisté, musíme životem procházet jako akrobat po laně: udržovat rovnováhu mezi oddaností druhým, kdy nešetříme sami sebe,

194

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Valence přídavného jména prieraišus, prieveišumas v současném litevském (spisovném) jazyce

a využívání druhými, protože neopatrný krok stranou může snížit náš potenciál štěstí.

76) Pěstuje takové myšlenky, když žije pod jednou střechou s Vandou a Juzefem, těmito dvěma nezištnými a odvážnými lidmi, jejichž oddanost lidskosti a krajanům Polákům a soucit s pronásledovanými Židy vyvrátily vše, co hlásal její otec.

77) Nejdůležitější [...] je vášeň a naprostá oddanost této filozofii rostlin.

78) Tvoje oddanost kariéře přináší své ovoce, ale ostýchavý Saturn ti zanechal jednu překážku na cestě k úspěchu.

5. VALENCE RŮZNÝCH FOREMNÝ A PŘÁTELSKÝ FOREM

Vyhledávání přátelský v DLKT poskytlo přes 4500 příkladů s různými formami přídavného jména přátelský. Po prozkoumání 300 příkladů s nepřímým objektem tohoto přídavného jména vyjádřeným ve větě jsou patrné různé valence. V případech, kdy se dvouvalenční přátelský užívá ve významu uvedeném v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne (BLKŽe) „2. nakloněný udržovat blízké, vřelé vztahy, přátelit se“, odpovídá subjektový aktant vyjádřený nominativem nebo jiným shodným pádem percipientovi, zatímco nepřímý objekt označený dativem nebo konstrukcí s předložkou s odpovídá beneficientovi (viz 79–82). Někdy je nepřímý objekt beneficienta vyjádřen konstrukcí vůči (viz 83).

79) Právě proto mohu milovat sám sebe a být přátelský sám k sobě.

80) Nejdůležitější bylo, že všichni lidé byli jeden k druhému velmi přátelští a otevření, což obvykle nebývá.

81) Papijonas [pes] je přátelský ke všem, dobře vychází s ostatními psy i domácími zvířaty a je hodný k dětem.

82) Na Akademii věd byli k mladým lidem vřelí a přátelští dokonce i akademici pokročilého věku.akademikům.

83) Od té doby se její [sousedčin] postoj k němu [chlapci] v zásadě změnil. Je k němu přátelská, při vhodné příležitosti mu přinese dárky a občas se nabídne, že na něj dohlédne.

Dvouvalenční přátelský, užívaný ve významu „5. bezpečný, vhodný, příznivý, přizpůsobený k použití člověkem“ (BLKŽe), otevírá ve větě volné místo pro subjekt pacienta označený shodným pádem a nepřímý objekt vyjádřený dativem, který odpovídá beneficientovi (viz 84, 85) nebo kontentivu (viz 86, 87).

84) Poslední roky byly pro vinařství zvlášť úspěšné: příroda byla mimořádně příznivá pěstitelům hroznů i výrobcům vína.

Straipsniai / Articles

195

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

85) Proto také sušáky umístěné na toaletách kaváren či velkých obchodních center nejsou „přátelské našim rukám.“

86) Proto je nepochybně třeba hledat způsoby, jak podporovat zemědělství šetrné k přírodě.

87) Daňový režim Litvy je v zásadě příznivý podnikání.

Dvouvalenční přátelský ve významu „6. neškodný, nepoškozující životní prostředí“ (BLKŽe) vyžaduje subjekt pacienta a nepřímý objekt kontentivu vyjádřený dativem (viz 88, 89).

88) Skutečnost, že žijeme na bohaté, avšak omezenými zdroji disponující planetě, je tedy jasnou výzvou světovým lídrům, kteří diskutují o k životnímu prostředí šetrném vyváženém rozvoji světa.

89) Nejdůležitější však je, že se vyrábějí výrobky šetrné k životnímu prostředí, prospěšné našemu zdraví.

DLKT poskytl přes 700 příkladů s různými formami podstatného jména přátelskumas. Bylo nalezeno 55 příkladů, v nichž je při vyjádření sympatie jedné osoby a její přízně vůči jiné osobě druhý aktant přátelskumas jako nepřímý objekt vyjádřen dativem (viz 90, 91) nebo konstrukcí vůči (viz 92, 93). Po jejich analýze se ukázalo, že tak či onak označený nepřímý objekt beneficienta se pojí se subjektem percipienta.

90) Francie byla zotročena, ale ve dvou případech tajně zachovala svou přátelskost vůči Litvě.

91) Antanas sem přišel z přátelskosti ke Kazimierovi.

92) A pocit blízkosti jedinců patřících ke stejné civilizaci (např. francouzské nepřátelství vůči přistěhovalcům ze severní Afriky a přátelskost vůči polským přistěhovalcům).

93) Podle G. Taujańského Giedrius V. vůči němu přátelskost neprojevoval.

Když se větou popisuje příznivé naladění osoby vůči něčemu, dvojvalenční přátelskost otevírá volné místo pro subjekt percipienta a nepřímý objekt kontentu (viz 94).

94) Jestliže je každá věda v duši tak jako v subjektu, neoddělitelně, a pravda nemůže zahynout, proč se tedy, ptám se, kvůli jakési neznámé přátelskosti ke smrti pochybujeme o věčném životě duše? – zvolá netrpělivě Augustinův Rozum.

V kontextu může být aktualizována a více operacionalizována také přátelskost. Pak lze hovořit o sémanticky dvouvrstevném subjektu: o pacientovi s odstínem percipienta nebo naopak. To, že přátelskost může být interpretována dvojím způsobem – jako přecházející (schopná přejít) z emoce v jednání, ukazují i příklady 95, 96. Ať už je tomu jakkoli, skutečná přátelskost (stejně jako oddanost) vychází z citu (srov. 97, 98).

196

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Valence adjektiva prieraišus a jeho substantivního derivátu prieraišumas v současné litevštině (spisovném jazyce)

95) Jeho neustále projevovaná přátelskost ke mně. Vždy jste zváni na návštěvu, vždy si od nás přijďte půjčit, kdyby vám něco chybělo; Henriku, mám v lednici několik piv.

96) Při pozdravu litevských vojenských letců sovětský tisk při této příležitosti psal o „neustále rostoucím projevu litevské přátelskosti vůči ní“, přičemž uvedl, že tento let se stane dalším významným činitelem posílení přátelských vztahů mezi oběma zeměmi.

97) Usmál se radostně a Kriuksis se domníval, že tento úsměv vyjadřuje jeho přátelskost k němu, a také spokojeně zachechtal.

98) Italské pocity přátelskosti vůči Litvě (srov. italská přátelskost vůči Litvě) zůstaly nezměněny a návštěva D. Grandiho ve Varšavě nebude mít na vztahy mezi Litvou a Itálií žádný vliv.

Vyskytly se příklady, v nichž substantivum přátelskost souvisí s uvedeným 6. významem základového slova (BLKŽė) (viz 99). Pak valence adjektivního substantiva odpovídá valenci uvedené v příkladech 88, 89.

99) Na závěr mohu říci, že usilujeme o vytvoření systému, který by „přátelskost k životnímu prostředí“ proměnil v atraktivní činnost z ekonomického hlediska, jednoduchou a příjemnou.

Z toho, co bylo dosud řečeno, lze usuzovat, že subjektový aktant adjektiva a substantiva přieraišus, přieraišumas by mohl mít nejen funkci percipienta uvedenou na začátku článku (viz část 1), ale i funkci pacienta, zatímco objektový aktant funkci beneficienta a kontentu. Je pravděpodobné, že na vyjádření fakultativního objektového aktantu přieraišus, přieraišumas může mít vliv syntaktická valence pojednávaných predikátů, zejména při aktualizaci sémantických rozdílů.

6. VALENCE RŮZNÝCH FOREM PRIERAIŠUS A PRIERAIŠU-MAS

DLKT na dotaz prieraiš poskytl 101 příkladů s různými formami adjektiva prieraišus. Po prozkoumání 15 příkladů z DLKT, v nichž je ve větě vyjádřen nepřímý objekt, se ukázalo, že je označen nejen dativem nebo konstrukcí s předložkou prie (viz 100–102), ale také konstrukcí s předložkou su nebo atžvilgiu (viz 103, 104). Poslední dvě konstrukce by z hlediska normy měly být nahrazeny dativem (srov. 100) nebo konstrukcí s předložkou prie (srov. 101). Na druhé straně je z toho, co bylo řečeno dříve, jasné, co ovlivňuje nebo může ovlivňovat mluvčího při volbě takového označení nepřímého objektu. Konstrukce s předložkou su nebo atžvilgiu s prieraišus je sémanticky

Straipsniai / Articles

197

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

poznamenána: „vypůjčena“ ze sémantiky a gramatiky synonymního prieplaukus ‚lichotivý, přátelský‘ (viz také dále).

100) Saliukis [pes] je milý a důstojný, drží se stranou od neznámých lidí, je však oddaný a přieraišus svým pánům.

101) Proto podle tohoto badatele patřila k francouzskému i polskému národu [...]. Těžko říci, které zemi byla královna přieraišesnė (srov. oddanější). Často se prohlašovala za věrnou Ludvíku XIV. [...].

102) Navzdory tomuto sklonu k cikánskému kočování Ieva tvrdí, že je velmi přieraiši – nejen k lidem, ale i k věcem.

103) Inteligentní, bdělý a citlivý [pes]. Přieraišus k přátelům a opatrný vůči neznámým lidem.

104) Vzájemné vztahy otce nebo matky, kteří zůstali s dítětem, se dokonce zlepšily – méně konfliktů. Děti jsou více přieraišus vůči rodině (srov. rodině).

Dvojvalenční přieraišus souvislost s predikáty z lexikálního sémantického pole (atsidavęs, draugiškas, ištikimas, malonus a další) je patrná také z příkladů z DLKT, v nichž je nepřímý objekt zkoumaného adjektiva zřejmý z kontextu. Z příkladů 105–108 je patrné, jak se v dané situaci vyprávění aktualizuje jeden ze přieraišus sémantických aspektů (srov. 100, 101). S přihlédnutím k tomu a při uznání variantních a nejasných případů lze tvrdit, že v současné litevštině se při užití dvojvalenčního přieraišus k vyjádření blízkého vztahu mezi živými bytostmi nepřímý objekt odpovídající beneficientu označuje několika způsoby.

105) Člověk je přieraiši (srov. připoutaná) bytost. K čemu se připoutává? To závisí na individuálních zálibách a povahových rysech.

106) Bladhaund je obzvlášť přieraišus (srov. milý, přátelský), nesváří se ani s pány, ani s jinými psy.

107) Muži se na ženu dívají i tehdy, když si hraje se štěňátkem. Podle nich je hlazení zvířátek dobrým znamením, které ukazuje, že žena je přieraiši (srov. lichotivá, milá).

108) Skamarádila se s dědečky (vždy se uměla útulně sblížit se starými lidmi a lidově je nazývala „babičkami“ a „dědečky“). Já nejsem tak přieraiši (srov. lichotivá, přátelská), možná dokonce trochu „pichlavá“ – do dlouhých hovorů s dědečky jsem se nepouštěla. O to více, že babička byla téměř hluchá¹⁸.

Kromě příkladů 100–104, v nichž subjekt dvojvalenčního přieraišus odpovídá percipientovi a nepřímý objekt beneficientovi, existují v DLKT případy, kdy subjekt percipienta odpovídá nepřímému objektu kontentu, který je variantně označován

¹⁸ Srov. také příklad z DLKT s příslovcem přieraišiai: – Zdravím tě, hade Žaltíneli! S hadem Žaltínelis jsme se spřátelili už od dětství. Znali jsme se od kolébky. Oba si přátelsky (srov. přátelsky, mile) hrávali jako dědeček s vnoučetem. Společně oba srkali mléko. Už tolik let mu Žaltínelis podával potravu z hliněné mísy.

198

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Priešais, prieaišumas valence v současné litevštině (spisovném jazyce)

dativem nebo konstrukcí s předložkou prie (viz 109, 110). Také subjekt prieaišus může odpovídat pacientovi, zatímco nepřímý objekt kontentu (viz 111).

109) V Lotyšsku společnost ještě není přieraiši k obrazům.

110) Tetřevi u nás nejen zůstávají zimovat, jsou geneticky přieraišus k obvyklým, již oblíbeným místům.

111) Na úvod je třeba zdůraznit, že dvojjazyční přieraišus k sovětské tradici jsou celou naší historickou vědou (a někdy i naším historickým vědomím vůbec).

DLKT poskytl něco přes 500 příkladů s různými formami substantiva prieaišumas. Po prozkoumání 170 příkladů, v nichž je nepřímý objekt tohoto substantiva ve větě vyjádřen, se ukázalo, že je označen dativem nebo konstrukcí s předložkou prie.

Vzhledem k podstatně většímu množství příkladů než u právě probraného adjektiva prieaišus lze hovořit o tendencích ve vyjádření: nepřímý objekt má tendenci být označován dativem (srov. část 1). Konkrétně se fakultativní dativ s formami prieaišumas volí v 58% všech případů (neboli v 98 příkladech ze 170). Dativ nepřímého objektu je nejčastěji (73%, neboli v 72 příkladech z 98) vyjádřen slovem označujícím neživý (konkrétní nebo abstraktní) předmět, podstatně méně často (27%, neboli ve 26 příkladech z 98) bytostí označující živou bytost (zpravidla člověka). Podobné tendence z hlediska animovanosti ukazují také věty, v nichž je nepřímý objekt označen konstrukcí s předložkou prie: nepřímý objekt je vyjádřen slovem označujícím živý předmět ve 33% dostupných případů (neboli ve 24 příkladech ze 72), zatímco slovem označujícím neživý předmět v 67% všech případů (48 příkladů ze 72). Z hlediska jazykové normy je tedy nepřímý objekt substantiva prieaišumas označený opraveným dativem nebo náležitou konstrukcí s předložkou prie obvykle (71%, neboli ve 120 příkladech ze 170) slovem označujícím neživý (konkrétní nebo abstraktní) předmět. Je důležité uvést, že oba tyto způsoby vyjádření nepřímého objektu jsou (mohou být) variantní (viz 112–115).

112) Souvislost výchovy a péče o děti je dána mateřskou láskou, emocemi a přieraišumas synovi či dceři.

113) Aby se vytvořila přieraišumas dítěte k matce, je důležitý nejen čas, který matka tráví s kojencem, ale i způsob komunikace a charakter péče.

114) Ty [Dušičky] připomínají, že přieraišumas vzniklý pro pozemský život zanikne.

¹⁹ Prohlédnuty byly také příklady z DLKT s množnými tvary substantiva prieaišumas v různých pádech (prieaišumai, prieaišumų atd.).

²⁰ Na internetu je dostatek příkladů, v nichž je nepřímý objekt prieaišumas vyjádřen také konstrukcí s předložkou su, např.: Přieraišumas k matce není prioritní vůči přieraišumas k otci (citováno z: https://www.dvejinamai.lt/).

Straipsniai / Articles

199

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

115) Přieraišumas člověka k životu obsahuje něco silnějšího než všechny strasti světa.

Dostupné příklady ukazují, že nepřímý objekt odpovídající beneficientu se pojí se subjektem percipienta (viz 112, 113). V příkladu 116 lze subjekt interpretovat dvojím způsobem – jako pacienta a percipienta –, přičemž je rozpoznatelný i sémantický přenos přímého pririšti ‚připevnit k něčemu‘ (srov. dítě [P] je pupeční šňůrou [I] připevněno k matce [Ad], matka [P] je připevněna k dítěti) do přieraišus jako sémantiky perceptivního predikátu. Sémantickou souvislost s uvedenou valencí slovesa pririšti ukazuje také příklad 117: přeneseně vyjádřené jednání adoptivního otce (chytil, připoutal (srov. přivázal)) je zdrojem Blankina citového přieraišumas, tj. jednání ovlivňuje, formuje a vytváří citový přieraišumas a jeho kvalitu²¹ (srov. také 14–16). Když je přieraišumas souvislost s přímými významy základového slovesa pri(si)rišti (více) přerušena, aktualizuje se perceptivní přieraišumas (viz 112, 118). Lze tvrdit, že sémantika a gramatika přieraišumas jako citu (ke komu) ovlivňuje syntaktickou valenci přieraišumas (přieraišus): při aktualizaci takového přieraišumas je dativ nepřímého objektu (více) bezpříznakový (srov. 118–121). Na rozdíl od příkladů 119–121, v nichž lze dativ nepřímého objektu gramaticky spojit také s hlavním predikátem věty cítit (komu, co), příklad 122 ukazuje, že životu není aktant substantiva cit (srov.? Niliūnasův cit k životu), nýbrž přieraišumas (srov. Niliūnasův přieraišumas k životu). Na základě toho, co bylo řečeno, lze tvrdit, že v příkladu 123 se aktualizuje emocionální nezávislost subjektu – citový přieraišumas vytvořený jednáním v rodině byl z vlastní vůle přerušen (přemožen). Možná souvislost přieraišumas a závislosti je patrná i z kontextů příkladů 124–126. Přieraišumas subjektu jako citové pouto označený dativem je zřejmý v příkladu 127. Konstrukce s předložkou prie může být patrně volena k označení více operacionalizovaného přieraišumas subjektu (srov. 128). Jak již bylo uvedeno, oba aspekty přieraišumas mohou být označeny i variantně (srov. 122, 129).

116) Dítě se vyvíjí nasloucháním matčiným myšlenkám a prožíváním pocitů. Vliv prožívaného stresu může být díky přieraišumas těhotné ženy k vlastnímu nenarozenému dítěti menší.

117) Vznešenými slovy Blanka popisuje svůj přieraišumas k adoptivnímu otci: cítí se jako „chycený a připoutaný, k zlatému prstenu přibitý sokol“ (srov. adoptivní otec [A₁] připoutal k sobě [B] Blanku [P]).

²¹ Srov. příklad z DLKT: Signál k obnovení kontaktu (úsměvem na ni nebo žádostí, aby si ji vzala do náruče), poté se znovu hrálo a zkoumalo. Takové chování dítěte ukazuje bezpečný přieraišumas.

200

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Valence adjektiva prieraišus a substantiva prieraišumas v současné litevštině (spisovném jazyce)

118) Aby se vytvořil pocit přieraišumas, je obzvláště důležitá vysoká citlivost k potřebám dítěte a schopnost je uspokojit.

119) My dva jsme přece jen cítili jeden k druhému jakýsi přieraišumas. Koneckonců byl můj otec…

120) Tam tři roky studovala jemnosti oboru, jak sama říká, mnohému se naučila, avšak zvláštního připoutání k této etapě svého života etapě necítí.

121) Nepochybuji, že ji alespoň jednou slyšela naprostá většina Litevců, protože média k ní cítila, a ještě dnes stále cítí zvláštní přieraišumas k tomuto tématu.

122) V Niliūnasově tvorbě je obecně velmi silný pocit přieraišumas k životu, který nezničí žádná neštěstí ani strasti.

123) Pro Američany jeho generace znamenal automobil svobodu, rychlost, pohyb a překonaný přieraišumas. K domovu a minulosti, tj. ke každé tradici a uspořádání.

124) Závislost na náboženství chápal jako iluzorní náhradu závislosti na obrazu trestajícího otce. Cílem psychoanalytika není posilovat pacientův přieraišumas k psychoanalytikovi, ale přerušit jej a posílit pacientovu autonomii a zralost osobnosti, její schopnost „stát na vlastních nohou“.

125) Lékaři-narkologové již dávno prozkoumali fyzickou a psychickou závislost lidí na alkoholu. Psychologický přieraišumas k omamným nápojům se léčí velmi obtížně, zatímco fyzickou závislost lze překonat.

126) Drůbežárna v Kaišiadorysu jako jediná v pobaltských zemích měla výhradní právo – přibližně 80% produkce dodávala do Polska. Kdoví, jak dlouho by trval polský přieraišumas (srov. zvyk jíst) naše kuře, kdyby ředitel Kęstutis Bartkevičius myslel jen na potřeby drůbežárny, a ne země.

127) Zakladatelky zemřely – složení kláštera se změnilo – a sestra Beatrice nadále žila v rodině zasvěcené modlitbě. Její přieraišumas k sestrám byl klidný a prostý.

128) A člověk se mstí především sám sobě za onu masochistickou přieraišumas k těm, kteří ubližovali, ničili a pustošili…

129) Ve stadiu zralosti skupiny účastníci prožívají pocit přieraišumas ke skupině, vytvářejí blízké emocionální vazby s ostatními členy, zachovávají si však autonomii a uvědomují si odlišnosti od ostatních členů skupiny.

Příklady z DLKT ukazují, že subjektový aktant substantiva přieraišumas odpovídá percipientovi, zatímco dvojím způsobem vyjádřený nepřímý objekt odpovídá kontentu (viz 130). Analogicky k příkladu 111 je patrné, že v příkladu 131 subjektový aktant odpovídá pacientovi a nepřímý objekt kontentu.

130) Soustředit a udržet pozornost pomáhá ještě jedna vlastnost: sugestibilita a autosugesce, velký přieraišumas k tomu, co je žádoucí.

131) Podle mého názoru je přieraišumas dějin kultury k marxistické tradici poněkud jiný, avšak tato vlastnost je zřejmá jak v případě občanských, tak kulturních dějin.

Straipsniai / Articles

201

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

7. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Prozkoumaných 600 příkladů z DLKT s různými formami prieraišus, prieraišumas ukazuje, že jejich sémantickou a syntaktickou valenci ovlivňuje sémantika a gramatika predikátů (pri(si)rišti, atiduoti, pripleikus, lipšnus, draugiškas a další) z lexikálního sémantického pole. Prostřednictvím synonymního pripleikus ‚lichotivý, přátelský‘ „přichází“ do vyjádření nepřímého objektu prieraišus, prieraišumas konstrukce s předložkou su. Takové označení fakultativního aktantu (něm. markierung) se volí, když se hovoří o blízkém vztahu dvou živých bytostí (zpravidla lidí) (Šeimoje tėvai išmokytų saugaus prieraišumo su vaiku?²²). Když se dvojvalenční prieraišus užívá ve významu ‚lichotivý, přátelský‘, jeho syntaktické aktanty jsou vyjádřeny nominativem subjektu (nebo jiným shodným pádem) a dativem nepřímého objektu nebo konstrukcí s předložkou su; sémantická valence – [Pcp, B].

Vyjádření nepřímého objektu s formami prieraišus ‚rychle, snadno se připoutávající; oddaný‘, prieraišumas dativem a konstrukcí s předložkou prie je obvykle variantní. Příklady z DLKT ukazují několik kombinací sémantické valence prieraišus, prieraišumas označované variantně. V případech, kdy se vzájemně pojí subjektový percipient s nepřímým objektem beneficienta, aktualizuje se v situaci popisované predikáty prieraišus, prieraišumas blízký emocionální vztah dvou živých bytostí. Když se v situaci hovoří o postoji osoby vůči něčemu, subjektový percipient se pojí s nepřímým objektem kontentu. Shoda pacienta v subjektu s nepřímým objektem odpovídajícím kontentu je patrná tehdy, když je důležitý přieraišumas jako určitý návyk či závislost.

V případech, kdy je nepřímý objekt prieraišumas vyjádřen slovem označujícím neživý předmět, je patrná zjevná tendence nedodržovat normu – místo konstrukce s předložkou prie se užívá dativ.

Predikáty prieraišus, prieraišumas se obvykle aktualizuje emocionální aspekt (Režisérka se filmem obrací k poměrně jemným citům – vzpomínkám, přieraišumas k duši města, vytváří film o maličkostech, z nichž se skládá všechno (DLKT)). V kontextech je rozpoznatelné připoutání člověka jako nositele stavu, pacienta, k něčemu věcnému, které pochází ze sémantiky a gramatiky základového pri(si)rišti.

²² Citováno z: https://www.bernardinai.lt/2014-07-04-diskusija-apie-globa-kokia-aplinka-palankiausia-augti-vaikui-ii/.

202

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVIII

Valence adjektiva prieraišus a substantiva prieraišumas v současné litevštině (spisovném jazyce)

ŠALTINIAI

BLKŽe – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2022. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrines-lietuviu-kalbos-zodynas/.

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/.

DLKŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 8-as patais. ir papild. leidimas, vyr. red. St. Keinys, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas/.

SŽe – Lyberis Antanas 2002: Lietuvių kalbos sinonimų žodynas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas; e. variantas 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/.

SisŽe – Paulauskas Jonas 1987: Sisteminis lietuvių kalbos žodynas, Vilnius, Lietuvių kalbos institutas; e. variantas 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/sisteminis-lietuviu-kalbos-zodynas/perziura.

LITERATŪRA

Drukteinis Albinas 2009: Semantinės sakinių struktūros su sinkretinės reikšmės predikatais. – Res humanitariae 6, 24–41.

Miliūnaitė Rita 2022: Įvairuojantys ir nauji lietuvių kalbos reiškiniai XXI a. pradžioje: sistematika ir pokyčių kryptys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, DOI: doi.org/10.355321/e-pub.42.lietuviu-kalbos-pokyčiai.

Semėnienė Loreta 2003: Būdvardžių derinimas. – Sintaksinių ryšių tyrimai. Lietuvių kalbos gramatikos darbai 1, red. A. Holvoet, A. Judžentis, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 37–66.

Sližienė Nijolė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Sližienė Nijolė 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Šukys Jonas 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa.

Straipsniai / Articles

203

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Vaičiulytė-Semėnienė Loreta 2001: Lietuvių kalbos būdvardžių valentingumas: daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Vaičiulytė-Semėnienė Loreta 2020: Daiktavardžiai atitiktis, atitikimas administracinėje kalboje. – Bendrinė kalba 93, 1–35. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/2059.

Valency of the Adjective prieraišus and the Noun prieraišumas in Contemporary Lithuanian (Written) Language

SUMMARY

The analysis of 600 examples with different forms of prieraišus and prieraišumas drawn from the Corpus of Contemporary Lithuanian Language reveals that their semantic and syntactic valency is influenced by the semantics and grammar of the predicates from the lexical semantic field (pri(si)rišti, at­siduoti, prieplai­kus, lipšnus, draugiškas, etc.).

The construction of the preposition su has entered the expression of the indirect object of prieraišus and prieraišumas through the synonymous adjective prieplai­kus ‘affectionate, friendly’. Such marking (Ger. markierung) of a facultative actant is chosen when a close relationship of two living beings (usually people) is meant. In cases where bivalent prieraišus is used in the sense ‘affectionate, friendly’, its syntactic actants are expressed in the nominative of the subject (or another case in agreement) and the dative of the indirect object or the construction of the preposition su; the subject percipient is in agreement with the indirect object beneficiary.

The expression of the indirect object with the forms of prieraišus ‘one who gets attached fast and easily; devoted’ and prieraišumas in the dative case and the construction of the preposition prie is usually variable. Several combinations of semantic valency of variably marked prieraišus and prieraišumas are possible. In cases where the subject percipient is in agreement with the indirect object beneficiary, the situation expressed by the predicates prieraišus and prieraišumas conveys a close emotional relationship of two living beings. Where the situation is concerned with the person’s disposition towards something, the subject percipient is in agreement with the indirect object contentive. The agreement of the patient subject and the indirect object corresponding to the contentive can be seen where attachment is highlighted as a certain habit and dependency.

204

Acta Linguistica Lithuanica LXXXVII

Pr eiraišus, pr eiraišumas valentingumas dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje

In cases where the indirect object of pr eiraišumas is expressed in the word denoting an inanimate thing, there is a clear tendency to disregard the established norm – the construction of the preposition prie is replaced by the dative case.

The predicates pr eiraišus and pr eiraišumas usually convey an emotional aspect. The attachment of a person as the conveyor of a certain state, the so called patient, to something tangible, which comes from the semantics and grammar of the base verb pri(si)rišti can be recognized through contexts.

Įteikta 2023 m. gegužės 8 d.

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

205