ÚŽASNÁ CESTA DO ZEMĚ POČÍTAČŮ

„Země počítačů vznikla teprve nedávno. Stejně jako v každém mladém státě je v ní ještě spousta nepořádku, ještě není jasné, kdo kde žije, někdy dokonce ani to, jak se jmenuje. Zato je tu téměř všechno nové a přitahuje pozornost – mění se, zdokonaluje, objevují se stále lepší a důmyslnější zařízení.“ Tak začíná psát svou novou knihu známá odbornice na výpočetní techniku V. Dagienė. Její „Cesta do země počítačů“ (V., 1995. – 127 P.) byla doporučena Ministerstvem školství a vědy a vydána z prostředků Fondu otevřené Litvy. Text knihy redigovala V. Bėkstienė, obrázky nakreslila V. Bortkevičienė, do knížky je umístila R. Rekašienė a vše posoudila A. Klupšaitė.

Lze nepochybně říci, že tato kniha zaujme nejen děti mladšího, ale i staršího školního věku. Když otevřou první stránku, seznámí se se zajímavým obsahem knihy: seznamte se – to je počítač (6), počítačový mozek (30), počítačová paměť (38), město disků a disket (46), jak se domluvit s počítačem (54), království Logo (62), počítač si hraje (78), počítač kreslí a hraje (86), počítač – editor (94), počítač – pošťák (110), prarodiče a praprarodiče počítače (118). Na dalších stránkách čtenáři najdou podrobnější vysvětlení základních pojmů z výpočetní techniky, stavby počítačů, systémů, programů a principů jejich fungování a seznámí se s historií počítačů.

Doplňme autorčinu myšlenku, že v zemi počítačů panuje přísný řád a knížka je uspořádána podle pravidel této země (5), a dodejme, že také většina slov a vět je sestavena podle gramatických pravidel, až na několik drobných lexikálních nedostatků, například: obnovení (= obnovení, aktualizace): <...> demodulace znamená opačný proces (– děj) – obnovení změněného signálu (= obnovení) (112); osvojit si (= naučit se, zapamatovat si): Takže jste si osvojili (= naučili se, zapamatovali si) další příkaz (66). Chcete-li si osvojit (= naučit se, zapamatovat si) jazyk Logo, je třeba <...> (70); připravit, připravených (= připravovat, vypracovat): To znamená, že počítač je skvělým pomocníkem při přípravě nějakého textu (= pro vypracování nějakého textu) (96). Dnes se téměř všechny knihy připravují (= zhotovují) na laserových tiskárnách (106);

101

potkat (= objevit): V životě potkáváme (= objevujeme) mnoho příkladů (39).

Protože je jazyk knihy jasný, plynulý a obrazný, je cestování po takové zemi velmi zajímavé. Například takto je popsán počítač. „Byl jednou jeden Televizor. Každý den bavil děti, ukazoval filmy a vyprávěl pohádky. Časem mu však začalo být smutno. Všechny oslovuje, vypráví, ale nikdo mu neřekne ani slovíčko... Televizor ztichl. Vtom se ozvalo klapání psacího stroje: tuk-tuk, tuk-tuk... Strojek si stěžoval: ‚Je mi smutno. Všichni mi jen poroučejí a říkají, co mám tisknout. Sama si ale nemohu nikomu postěžovat, nemám si s kým popovídat.‘ Tak si oba povzdechli a rozhodli se spojit: co řekne Psací stroj, Televizor ukáže, a na co se zeptá Televizor, Psací stroj odpoví... Televizor se začal jmenovat Displej a Psací stroj prostě – Klávesnice. Tak se zrodil Počítač. Pravda, ještě toho potřeboval opravdu hodně. Především – mozek“ (7).

Člověk by si hned chtěl sednout a přečíst tuto knihu, aby zjistil, co ten počítač vlastně dělá a jak se s ním domluvit. Jak se ukazuje, domluvit se s ním lze velmi snadno. Stačí používat správné termíny. V knížce jich je spousta, příbuzných i druhových. Většina termínů je vysvětlena a jsou u nich uvedena i vhodnější synonyma. Zde je hrstka takových termínů:

algoritmus (Algoritmus – přesný zápis řešení libovolné (=každé) úlohy. Když je algoritmus zapsán jazykem, kterému počítač rozumí, nazývá se program (58);

kalkulačka (Je to jednoduchý počítací stroj, který dokáže provádět čtyři aritmetické operace. První kalkulačky byly mechanické, později elektrické (120);

kreslicí plotter (Když je třeba nakreslit složité a přesné výkresy, používají se speciální tiskárny – plottery. Nejstarší jsou pero-plottery (107);

disk (46): kompaktní neboli optický disk (51), disk Winchester (48);

disketa (Někdy se disketa nesprávně nazývá „diskette“. Proč tomu tak je, je naprosto pochopitelné – diskety se vyrábějí v zahraničí, na jejich obalu bývá často napsáno anglicky disketa, a tak čteme

102

doslova. Mimochodem, někdy se také říká „pružná disketa“. Zcela zbytečně – i tak je jasné, že je pružná, magnetická (50);

displej (Slovo displej převzali Litevci z anglického slova „display“ – „ukázat, zobrazit“. Někteří displeji říkají „monitor“ (anglické slovo „monitor“ má mnoho významů: jedním z nich je přístroj pro sledování a kontrolu) (16);

jazyk Logo (Víte, odkud pochází název jazyka Logo? Z řeckého „logos“, které znamená „slovo“ nebo „myšlenka“ (64);

počítač (Slovo počítač, jak známo, pochází z anglického slova „compute“ – počítat. Angličané toto slovo převzali z latinského „computo“, znamenajícího „počítám“ (8): osobní počítač (10), domácí počítač (15), elektronický počítač (121), kapesní počítač (15), přenosný počítač (15);

tiskárna (Anglicky se tiskárna řekne printer (a vyslovuje se podobně – „printer“). Proto se jí i u nás někdy s oblibou říká printer. Když máme pěkné české slovo, není vhodné přejímat výrazy z jiných jazyků (104): jehličková tiskárna (103), laserová tiskárna (102), inkoustová tiskárna (103);

kurzor (Najednou upoutal naši pozornost obdélníček pohybující se po obrazovce – napíšete písmeno a on se posune doprava. Co je to? K čemu slouží? Je to kurzor (15).

Do tohoto seznamu by bylo možné zařadit ještě více správných a doporučovaných počítačových termínů z knihy „Cesta do země počítačů“. Je z něj však patrné, že autorka je s počítačovou terminologií dobře obeznámena a neztrácí se v moři její současné synonymie. O jednom či druhém termínu by se ovšem dalo diskutovat.

Je velmi dobře, že se autorka zříká anglicismu soubor. Její návrh a výraz, který její nejbližší spolupracovníci pravidelně používají jako jeden ze synonymních výrazů pro soubor – spis (59) – však vzbuzuje značné pochybnosti; o některých se již psalo1. Není tedy třeba je opakovat. Lze jen dodat, že motivace pro přenesení významu slova spis je velmi nejasná (nepřenáší se základní význam tohoto slova). Vhodnějším českým ekvivalentem slova soubor by tedy zřejmě bylo slovo datový soubor.

¹ Žr. Gimtoji kalba, 1994, Nr. 8–9, p. 17; Nr. 4, p. 21–22.

103

Kód z černých a bílých čar na zahraničním zboží se nemá nazývat kódem čárek (75), nýbrž čárovým kódem.

Opravit je třeba i takové termíny, jako například: trvalá paměť (42) (= paměťová jednotka ROM), senzorická (= dotyková obrazovka (74), skaner (75) (= čtečka). K čemu je potřeba interval mezi řádky (96), specifická písmena (26), když lze říci jednodušeji: mezera mezi řádky, zvláštní písmena.

Angelė KAULAKIENĖ

104