TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY

Kazimieras GAIVENIS

TERMINIZACE A DETERMINIZACE

Terminizace je proměna slov v termíny, zatímco determinizace je proměna termínů v běžná slova. Tyto dva procesy se od sebe liší především tím, že první z nich lze regulovat, kdežto druhý je samovolný a neregulovaný. Terminizace často mění gramatickou a lexikální povahu slov: mění se vazebnost termínů, některé gramatické vlastnosti, vztahy synonymie a antonymie atd. Například slovo běžného jazyka druska nemá množné číslo a jeho nejčastější druhová pojmenování jsou dvě: krmná sůl a kuchyňská sůl. V chemické terminologii naproti tomu slovo soli označuje třídu chemických sloučenin, tj. krystalické látky s iontovou strukturou. V chemii mohou být soli normální, kyselé, zásadité, podvojné atd. Mohou existovat také druhové termíny v jednotném čísle se slovem sůl, např.: Bertolettova sůl, Glauberova sůl, hořká sůl atd. Nebo další příklad. Antonymem běžného slova teplo je slovo chlad, zatímco termín teplo antonymum nemá, protože slovo chlad není ve fyzikální terminologii terminizováno. Pojem „chlad“ ve fyzikální terminologii vůbec neexistuje.

Terminizaciją S. Šalkauskis vadino „žodžio precizavimu“. Jis rašė: „Mažiausiai apkitimo patiria žodis, patekdamas į moksliškąją terminiją tada, kai šitam reikalui telieka vien tiksliai nustatyti talpa bei tįsa tos sąvokos, kuri glūdi jo pagrinde. Šitas terminologinis vyksmas gali būti pavadintas žmonių žodžio precizavimu, arba tikslinimu. Jis visada yra neišvengiamas, kai tenka moksliškajai terminijai skolintis žodžių iš paprastos žmonių kalbos, nes šioji pastaroji niekados nepasižymi tuo tikslumu, kurio gali reikalauti mokslo tikslai. Žodžio tikslumo stoka faktinai parodo tai, kad sąvoka, kuri glūdi jo pagrinde, nėra sąmoningai nustatyta talpos bei tįsos atžvilgiu. Jei, pavyzdžiui, žmonės vartoja žodį „gyvulys“, tai jie dažniausiai neišsiduoda sąskai-

4

které znaky tvoří obsah pojmu zvíře a kteří jedinci nebo dokonce druhy mohou být tímto slovem označeni. Je pravda, že každý, kdo zkoumá slovo zvíře, si víceméně jasně uvědomuje, že pojem zvíře nějakým způsobem zahrnuje znak života; nevzdělaný člověk však málokdy dokáže určit, jaké další znaky pojem zvíře vedle znaku života obsahuje. Pokud bychom žádné takové znaky vůbec neuznávali, museli bychom pak slovo „zvíře“ vztahovat i na rostliny, protože rostliny se v jistém smyslu vyznačují životem, totiž růstem. Pokud bychom naopak vedle znaku života uvedli alespoň jeden další znak, museli bychom odpovídajícím způsobem zúžit význam slova „zvíře“, tj. vztahovat je na užší okruh věcí. Ukazuje se, že takovým znakem je smyslovost (sensibilitas), která brání vztahovat slovo „zvíře“ na rostliny, neboť musí být omezeno na oblast smyslového života. Tak dospíváme k závěru, že slovo „zvíře“ lze vztahovat pouze tam, kde se spojují život a smyslovost“¹. Terminizace tedy souvisí především se zpřesňováním extenze a intenze slova.

V některých vědních oborech je tvorba termínů terminizací velmi častým jevem, v jiných je vzácná. Například v terminologii botaniky, zoologie, zemědělství, chovu hospodářských zvířat, meteorologie a dalších oborů existuje nepřeberné množství terminizovaných slov běžného jazyka a nářečí, zatímco v terminologii chemie, výpočetní techniky a astronomie je jich velmi málo.

Terminizace je dvojí proces: v jednom případě se terminizují slova běžného jazyka a nářečí, v druhém termíny z příbuzných oborů. Tento jev se nazývá transterminizace. Bohužel bývá často obtížné říci, zda je některý termín v našem jazyce výsledkem transterminizace. Většina takových termínů jsou mezinárodní kalky. Například informatický termín volání, jehož anglickými ekvivalenty jsou call(ing), call-in a fetch(ing), je pravděpodobně přeložen z ruského termínu обращение, protože anglickými ekvivalenty gramatického oslovení jsou allocution a address. Matematický termín doplněk (rozdíl množiny a její podmnožiny) pravděpodobně vznikl nezávisle na vlivu gramatického termínu doplněk a byl přeložen z odpovídajících termínů v jiných jazycích (srov. anglické complement, ruské дополнение atd.)

¹ Šalkauskis S. Raštai. V., 1991. T. 2. P. 24–25.

5

V nářečích, ale někdy i ve spisovném jazyce, se týmž slovem často označují zcela odlišné věci. Například slovem gurgždis se v Litvě označovalo nejméně několik rostlin: miškinis skudutis (Angelica silvestris), vaistinė šventagaršvė (Archangelica officinalis), vaistinis liubystas (Levisticum officinale), paprastoji garšva (Aegopodium podagraria), nuodingoji nuokana (Cicuta virosa), dėmėtoji mauda (Conium maculatum) a další. Botanici, kteří toto slovo terminologizovali v terminologii systematiky rostlin, jím označují pouze jednu rostlinu – Chaerophyllum. Patří do čeledi miříkovitých (Umbelliferae).

Synonyma se stejnou extenzí se v terminologii mohou změnit v hyponyma a hyperonyma. Například slovem šikšnys se v našich nářečích i ve spisovném jazyce označoval jakýkoli netopýr, avšak v terminologii zoologické systematiky se toto slovo užívá pouze pro pojmenování některých druhů, například: vėlyvasis šikšnys (Eptesicus serotinus), srov. anglicky Serotine bat, rusky поздний кожан², šiaurinis šikšnys (Epitesicus nilssoni), srov. anglicky Northern bat, rusky северный кожан³. Totéž se stalo i se slovem plikšnys. V Baronasově slovníku se tímto slovem označuje netopýr obecně, zatímco v terminologii zoologické systematiky najdeme pouze druhový termín dvispalvis plikšnys (Vespertilio murinus), srov. anglicky Particolored bat, rusky двухцветный кожан⁴. V tomto případě je slovo šikšnosparnis terminologizováno pouze pro označení řádu.

Při práci na uspořádání termínů se poměrně často setkáváme i s nepříliš zdařilými případy terminologizace slov. Například v hydrotechnické terminologii se pro pojmenování vnitřní části proudu pokusili terminologizovat slovo branduolys (čiurkšlės branduolys). Zde by se mnohem lépe hodilo slovo šerdis (čiurkšlės šerdis). V terminologii anatomie hospodářských zvířat se nehodí slovo veidas (karvės veidas). V zemědělské terminologii lze stěží hovořit o kukurūzų šiaudus, dobilų šieną⁵ a podobně.

Determinizace – proměna termínů v běžná slova – se vyznačuje…

² Lietuvos fauna. Žinduoliai. V., 1988. T. 1. P. 84.

³ Ten pat. P. 87

⁴ Ten pat. P. 89.

⁵ A n s k a i t i s V., K i l a s M. Rusų-lietuvių kalbų žemės ūkio terminų žodynas. V., 1971. P. 259, 275.

6

tím, že determinologizovaný termín nezaniká, ale pouze vypouští nový výhonek (běžné slovo) v jiné oblasti užívání. Například termín z fyziky a geologie epicentras označuje projekci středu jevu probíhajícího nad zemským povrchem nebo pod ním na zemský povrch, zatímco determinologizované slovo epicentras pojmenovává vír jakýchkoli společenských událostí (např. neramumų epicentras). V hovorovém jazyce se zvláště často používají determinologizované termíny z fyziky a techniky, např.: kalibras, spektras, aparatas, blokas, impulsas, mechanizmas, trintis aj. K determinologizaci však dochází za určitých podmínek, a to: 1) termín musí být široce rozšířený a známý nejen odborníkům; 2) některé sémy termínu a determinologizovaného slova se musí shodovat.

7