Konference o jazykové kultuře a terminologii v Tallinnu

ALBINA AUKSORIŪTĖ

Institut litevského jazyka

Ve dnech 9.–10. listopadu 2006 se v Tallinnu konala mezinárodní konference o jazykové kultuře a terminologii Üld- ja oskuskeelekorralduse konverents 2006. Organizovaly ji Estonský jazykový institut (webová adresa www.eki.ee), Estonská terminologická společnost a estonské ministerstvo obrany (webová adresa www.mod.gov.ee). Příspěvky přednesli lingvisté a odborníci z různých oborů z Estonska, Litvy, Finska a Švédska v estonštině, angličtině a ruštině.

Konferenci zahájil a pronesl uvítací řeč ředitel Estonského jazykového institutu Urmas Sutrop. První den konference byl věnován zkoumání problémů jazykové kultury; hovořilo se o jazykové politice a plánování, kodifikovaných jazykových normách a nedávno vydaném normativním slovníku estonštiny.

Inkalisa Vihonenová, pracovnice Finského výzkumného ústavu pro jazyky, hovořila o obtížích a problémech, s nimiž se finština potýkala poté, co Finsko vstoupilo do Evropské unie, jejíž členkou je již více než deset let. Finsko má poměrně dlouhou tradici správy administrativního jazyka, a proto se po vstupu do Evropské unie obávalo o osud finštiny. Mnoho lidí mělo obavy, zda bude péče o finštinu v administrativní komunikaci pokračovat. Podle přednášející lze vyvodit závěr, že finština se za deset let členství posunula kupředu. Zdůraznila, že je velmi důležité, aby texty Evropské unie byly lidem srozumitelné; zároveň pomáhají Evropské unii získávat větší důvěru občanů.

Rita Miliūnaitėová, vedoucí vědecká pracovnice oddělení jazykové kultury Institutu litevského jazyka, ve svém příspěvku „Změna kodifikované normy: pro a proti“ zkoumala problém změny kodifikovaných norem ze dvou hledisek: jazykového a sociolingvistického. Podle ní jazykový aspekt změn kodifikace souvisí především s variantností jazykového jevu a fungováním variantní normy. Přednášející upozornila na zvláštnosti změn kodifikace, fáze konkurence variant a mechanismus kodifikace a podrobně vysvětlila, jak funguje v Litvě.

228

Albina Auksoriūtė | Kalbos kultūros ir terminologijos konferencija...

První den konference byly hned čtyři příspěvky pracovníků Estonského jazykového institutu věnovány novému vydání normativního Estonského slovníku. Tiiu Ereltová, jedna z hlavních redaktorek slovníku, hovořila o právech a povinnostech jeho redaktorů. Další vědecká pracovnice Estonského jazykového institutu Tiina Leemetsová ve svém příspěvku zkoumala stylistické značky ve slovníku a jejich změny, zatímco Argo Mund a Tuuli Rehemaa hovořili o nových slovech zařazených do slovníku. V jejich příspěvku zaznělo, že slovník byl doplněn o celých 5 000 nových slovních tvarů. Sirje Mäearuová srovnávala nové vydání Estonského slovníku z roku 2006 s vydáním z roku 1999 a pojednala o zkratkách používaných ve slovníku.

Pracovníci Vydavatelského jazykového centra (webová adresa www.tea.ee) Silva Tomingasová a Ruth Mägiová představili anglicko-estonský slovník určený školám. Podle jejich názoru je tento slovník nejen moderní učební pomůckou pro žáky, ale také skvělou pomůckou pro učitele. Bylo vydáno CD se slovníkem.

O jazykovém plánování hovořili dva estonští přednášející: vedoucí gramatického oddělení Estonského jazykového institutu Peeter Pällis a Peep Nemvalts z Tallinské univerzity.

Rasuolė Vladarskienėová, vedoucí vědecká pracovnice oddělení jazykové kultury Institutu litevského jazyka, zkoumala vývoj a perspektivy litevského administrativního jazyka. Poznamenala, že dějiny a vývoj litevského administrativního jazyka úzce souvisejí s dějinami Litvy, a stručně nastínila všechny etapy jeho utváření. Příspěvek představil nové tendence v administrativním jazyce po vstupu Litvy do Evropské unie. Bylo upozorněno na výrazný vliv angličtiny; nízká kvalita překladů dokumentů Evropské unie poškozuje také administrativní jazyk. V důsledku toho vznikají nové rysy litevského administrativního jazyka: přibývá nových termínů a názvů, mezinárodních a přejatých slov, anglické syntaktické konstrukce se překládají doslovně, dříve jasný a konkrétní písemný jazyk se stává vícejazyčným a věty jsou velmi dlouhé a složité.

Terminologii byly věnovány tři příspěvky. Margus Kolga zkoumal vývoj vojenské terminologie v Estonsku. Představil terminologickou databázi obsahující přibližně 4 000 termínů z oblasti vojenství a souvisejících oborů (webová adresa http://mt.legaltext.ee/militerm). O standardizaci estonské terminologie hovořil Jüri Valge.

Pracovnice Terminologického centra Institutu litevského jazyka Aušra Rimkutėová a Albina Auksoriūtėová přednesly příspěvek „Terminologická práce v Litvě“. V tomto příspěvku byl stručně nastíněn litevský terminologický vývoj a

Terminologija | 2006 | 13 229

etapy vývoje terminografie. Poněkud podrobněji byla představena terminologická práce v Institutu litevského jazyka a přehledně popsána činnost Terminologického centra a dalších litevských institucí, v nichž se terminologická práce vykonává.

Druhý den konference byly předneseny příspěvky o terminologii. Ředitelka Finského terminologického centra Lena Jolkkonen a terminoložka Sirpa Suhonen v příspěvku „Terminologická práce ve Finském terminologickém centru“ představily, jak je organizována terminologická práce v jejich centru a ve Finsku obecně. Finské terminologické centrum bylo založeno v roce 1974. Jde o sdružení, které má nyní přibližně 80 členů – organizací a soukromých osob. V centru pracuje pět terminologů, většinou lingvistů s magisterským titulem. Jak zdůraznila přednášející Lena Jolkkonen, hlavními cíli Finského terminologického centra je vytvářet kvalitní slovníky, rozvíjet metody terminologické práce a šířit osvědčené postupy terminologické práce. Centrum poskytuje informační a expertní služby související s terminologickou prací, podílí se na různých terminologických projektech a organizuje je; databáze TEPA k nim přináleží, každé čtvrtletí vydává informační bulletin Terminfo, pořádá terminologická školení a poskytuje konzultace, rozvíjí mezinárodní spolupráci atd. Terminologické projekty realizované centrem obvykle trvají dva roky; vytvářejí se terminologické slovníky z různých oborů, na nichž společně pracují terminologové a odborníci z daných oborů. Vícejazyčná databáze TEPA je od roku 1997 volně dostupná na internetu (adresa webových stránek www.tsk.fi/tepa) a obsahuje přibližně 100 000 terminologických záznamů. Lena Jolkkonen představila také organizaci NORDTERM (adresa webových stránek www.nordterm.net). Jde o sdružení severní Evropy, které působí od roku 1976 a spojuje terminologické organizace a společnosti. Jeho cílem je být fórem a sítí pro terminologickou práci v severní Evropě. Každé dva roky se konají shromáždění NORDTERM. Terminoložka Sirpa Suhonen hovořila o jednom konkrétním projektu jejich centra – elektronickém televizním slovníku; podrobně vysvětlila, jak se tento slovník připravuje, a probrala všechny fáze jeho tvorby.

Anna-Lena Bucher a Åsa Holmer ze Švédského terminologického centra (adresa webových stránek www.tnc.se) hovořily o spolupráci Švédského terminologického centra s dalšími jazykovými organizacemi ve Švédsku. Ředitelka centra Anna-Lena Bucher stručně shrnula historii jeho vzniku a představila jeho činnost. Za datum založení Švédského centra technické terminologie lze považovat rok 1936, kdy byla při Královské švédské akademii inženýrských věd zřízena nomenklaturní komise; v roce 1941 ji nahradilo stálé centrum technické terminologie – Švédské centrum technické terminologie, které bylo v roce 2000 přejmenováno na Švédské terminologické centrum (TNC). V centru nyní pracuje 13 zaměstnanců. Anna-

230 Albina Auksoriūtė | Kalbos kultūros ir terminologijos konferencija...

Lena Bucher představila nové významné oblasti terminologické práce: zajišťování kvality; vyjasňování pojmů spojené se správou obsahu; systematizaci a zpracování znalostí; systematizaci informací; automatizované zpracování velkého množství informací; opakované využití informací zpracovaných elektronicky atd. Přednášející seznámila posluchače se specifiky výuky terminologie ve Švédsku. Terminologie je zařazena do studijních programů překladatelů a lingvistů a úzce se spolupracuje s Ústavem interpretace a překladu. V letech 2002 a 2003 byly uspořádány samostatné kurzy terminologie, v roce 2005 pak online kurzy terminologie; pořádají se také kurzy terminologie na objednávku pro různé skupiny uživatelů. Åsa Holmer představila další organizace a skupiny, v nichž se vykonává terminologická práce, například společnou skupinu pro švédskou počítačovou terminologii, síť pro rozvoj a plánování jazyka atd.

Aime Vettik se zabývala vývojem právního jazyka v Estonsku, zatímco Elvine Uverskaja z Tallinské univerzity vývojem knihovnictví a informatiky i terminologie těchto oborů.

V dalších příspěvcích se diskutovalo o otázkách jazykové kultury a jazykového plánování. Salli Kankaanpää, pracovnice Finského institutu pro jazykový výzkum, se ve svém příspěvku zabývala jazykem tiskových zpráv veřejné správy a tím, jak se během posledních desetiletí změnil.

Vědecká pracovnice Estonského jazykového institutu Tiiu Erelt analyzovala slovotvorné jevy v estonštině a podrobně pojednala o hybridních derivátech.

Anastassia Zabrodskaja z Tallinské univerzity seznámila posluchače s výsledky výzkumu, který zjišťoval, zda se při psaní disertací a publikování různých odborných textů používala estonština, nebo angličtina. Přednášející provedla výzkum na různých fakultách univerzity a zjistila, že publikace vycházejí a přednášky se konají nejčastěji v estonštině, zatímco na fakultách matematiky a přírodních věd se častěji publikují texty v angličtině.

Na konferenci konané v Tallinnu se nejen diskutovalo o aktuálních otázkách a problémech jazykové kultury, jazykového plánování a terminologie, ale účastníci se také seznámili se situací v oblasti jazykového plánování a terminologie v sousedních zemích a vyměnili si zkušenosti z práce v těchto oblastech.

Přijato 2006-12-11

Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2006 | 13

231