Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
Od slov ke slovníkům: Stasiusi Keiniovi – 80
ALVYDAS UMBRASAS
Ústav litevského jazyka
Dne 20. září 1936 se v obci Pakalupis ve Viekšniaiské obci okresu Mažeikiai narodil Stasys Keinys, jeden z nejvýznamnějších Žemaitů působících v oblasti jazykovědy. Krásné osmdesáté výročí je příležitostí ohlédnout se do minulosti a potěšit se přítomností. Je také příležitostí připomenout si dílo tohoto váženého lingvisty a zároveň dobrého učitele.
St. Keinys zahájil svou cestu jazykovědou na Vilniuské univerzitě (tehdy Vilniuské státní univerzitě). V roce 1954, po absolvování Viekšniaiské střední školy, nastoupil ke studiu litevského jazyka a literatury. Po pěti letech studium úspěšně dokončil. Seznámení s jazykovědou a se slavnými lingvisty, kteří na univerzitě přednášeli, určilo jeho další životní zájmy. Diplomovou práci o neologismech časopisu Mokslas ir gyvenimas napsal pod vedením tehdy ještě mladého vyučujícího Vince Urbutise, který přednášel slovotvorbu a později se stal nejvýraznějším odborníkem na litevskou slovotvorbu. Záhy se vážně začal zabývat slovotvorbou také St. Keinys – v letech 1963–1966
Terminologija | 2016 | 23
259
Page 2
studoval v aspirantuře téže univerzity a pod vedením V. Urbutise napsal disertaci Lietuviškų vienažodžių terminų darybos tipai (Typy tvoření jednoslovných litevských termínů), kterou obhájil v roce 1968 a získal titul doktora humanitních věd (tehdy kandidáta filologických věd). Ihned po absolvování aspirantury se začal věnovat pedagogické práci – začal vyučovat jazykovědné předměty na Kaunské humanitní fakultě Vilniuské univerzity a působil tam až do roku 1975 (v tomto roce mu byl udělen titul docenta). Jak sám říkával, první léta pedagogické práce byla dobrou školou, která mu pomohla pochopit mnohé jazykové jevy a později se mu hodila na vědecké dráze; vždyť chcete-li něco vysvětlit druhým, musíte si to nejprve ujasnit sami.
Významný zvrat ve vědecké dráze St. Keinio nastal v roce 1974, kdy přijal pozvání Jona Kruopa, který se staral o terminologickou práci, a nastoupil do Ústavu litevského jazyka a literatury. Přesněji řečeno, lze říci, že se vrátil, protože v ústavu krátce pracoval už před aspirantským studiem, hned po absolvování univerzity. Zde se začal intenzivně věnovat terminologii, terminografii a dalším úkolům. Mimo jiné se ujal i organizační práce – celých 15 let působil jako místopředseda Terminologické rady při Prezidiu Akademie věd (až do zrušení rady na počátku období nezávislosti) a v ústavu vedl oddělení současného litevského spisovného jazyka (1987–1989), později oddělení jazykové kultury a terminologie (1989–1991).
Nepolevoval ani v pedagogické činnosti – kromě zmíněné Vilniuské univerzity později s přestávkami působil na Šiauliaiském pedagogickém institutu, na Univerzitě Vytautase Velikého a na Vilniuské pedagogické univerzitě. Studentům různých stupňů a oborů v různých obdobích přednášel pravopis, akcentologii, dialektologii, úvod do baltské filologie, slovotvorbu, morfologii, terminologii, jazykovou praxi a jazykovou kodifikaci a vedl velké množství diplomových prací. Nashromážděné zkušenosti se promítly do článků, knih a slovníků. Jistým shrnutím pedagogické činnosti jsou knihy určené studentům: na Šiauliaiské univerzitě vyšla Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba (Slovotvorba spisovné litevštiny, 1999) a na Vilniuské pedagogické univerzitě Bendrinės lietuvių kalbos morfemika: teorija ir praktika (Morfemika spisovné litevštiny: teorie a praxe, 2009).
Terminologie je oblast, v níž je přínos St. Keinio nejvýraznější. Po nástupu do Ústavu litevského jazyka a literatury navázal na práci vykonanou při přípravě disertace a publikoval významné rozsáhlé studie o otázkách tvoření termínů (v Lietuvių kalbotyros klausimai a dalších publikacích), které v zásadě pokrývaly všechny nejdůležitější aspekty tvoření termínů. Zároveň soustavně psal o správnosti termínů v různých oborech, kritizoval nedostatky v přesnosti a vyjadřovací stránce terminologie a navrhoval nové termíny, a tak
260 Alvydas Umbrasas | Nuo žodžių iki žodynų: Stasiui Keiniui – 80
Page 3
Velkou pozornost věnoval také dějinám a vývoji terminologie a zkoumal zásluhy různých významných osobností o terminologii. Mnoho nejvýznamnějších publikací bylo zařazeno do výboru Dabartinė lietuvių terminologija (2005) a Lietuvių terminologijos raida (2012), jejichž celkový rozsah činí přibližně 950 stran. Velmi významná je také učebnice Terminologijos abėcėlė, vydaná v roce 1980, z níž se základy terminologie učili snad všichni mladí terminologové. St. Keinys je také duchovním otcem každoročně vycházejícího časopisu Terminologijos – byl odpovědným redaktorem jeho prvního čísla (které neslo název Terminologijos vagos (1994)), výrazně se zasloužil o vznik časopisu a publikoval v něm více než deset odborných článků.
Terminologie a terminografie jdou vždy ruku v ruce. St. Keinys přispěl radami a recenzemi (na objednávku nakladatelství a Státní komise pro litevský jazyk) ke zvyšování kvality mnoha terminologických slovníků a sám je také spoluautorem řady z nich. Pro jazykovědu je důležitý Kalbotyros terminų žodynas (1990), který připravil spolu s Kazimierasem Gaivenisem – první poměrně rozsáhlý (278 s.) výkladový a překladový litevský slovník v této oblasti. K jazykovým slovníkům patří také Terminologijos taisymai (1992), připravený spolu se spoluautory (K. Gaivenisem, Angele Kaulakiene a Jonasem Klimavičiusem) – publikace uvádí ve slovníkové podobě více než 3 000 nesprávných termínů z různých oborů a jejich doporučené náhrady. Z terminologických slovníků je třeba zmínit výkladový, překladový a zároveň systematický Socialinės apsaugos terminų žodynas (1999), připravený spolu se spoluautory, rozsáhlý překladový Radioelektronikos terminų žodynas (2000) a překladový výkladový Žemės ūkio augalų selekcijos ir sėklininkystės terminų žodynas (2010). Výrazně vyniká jeho činnost při uspořádávání železniční terminologie – krátce po obnovení nezávislosti byl St. Keinys za účelem jejího uspořádání navržen za člena Komise pro obnovu nezávislých litevských železnic, působící při ministerstvu dopravy, a později se stal místopředsedou Státní komise pro terminologii železniční dopravy, zřízené tímto ministerstvem. Protože se v železničním oboru dlouhou dobu používala téměř výhradně ruština, litevská terminologie velmi chyběla a nebyla systematicky uspořádána. Terminolog měl tedy dost práce – spolu s Nijole Juškaite sestavil překladový rusko-litevský a litevsko-ruský Geležinkelininko žodynėlį (1992), který obsahoval přes 1 700 termínů, a později obsáhlejší Rusų–lietuvių kalbų geležinkelių transporto žodyną (1997) s více než 3 800 termíny. Se stejnou spoluautorkou a Kazimierasem Sakalauskasem vydal také Aiškinamąjį geležinkelių transporto terminų žodyną (2006), v němž bylo vysvětleno přibližně 2 000 termínů a
Terminologija | 2016 | 23
261
Page 4
byly uvedeny jejich anglické, německé a ruské ekvivalenty. Ve slovnících vzniklo mnoho nových termínů; terminolog navrhl také zajímavá nová slova, například iešmynas, kelynas, stabdas. Železniční terminologie se neuspořádávala pouze ve slovnících: St. Keinys aktivně přispíval do novin Geležinkelininkas, kde k jazykovým otázkám publikoval více než 40 článků a kratších příspěvků; o jazyce tohoto oboru psal také jinde, například v časopise Gimtojoje kalboje. Za zásluhy o uspořádání železniční terminologie byl vědec v roce 2000 vyznamenán čestným odznakem železničáře.
Jednou z oblastí zájmu St. Keinia je bibliografie. V roce 1981 vydal spolu s K. Gaivenisem bibliografický rejstřík k otázkám terminologie Библиографический указатель литературы по вопросам литовской терминологии (1945–1980); později se z jeho iniciativy začala v časopise Terminologijos vagose (Terminologijoje) vydávat rubrika anotované bibliografie terminologických slovníků, která vychází dodnes. Dlouhou dobu na ní pracovala Jolanta Gaivenytė-Butler, později se připojila také Adelė Noreikaitė. Spolu s těmito spoluautorkami vydal St. Keinys v roce 2008 anotovaný bibliografický rejstřík za období 1900–2005 Lietuvių kalbos terminų žodynai. Tato velmi užitečná publikace eviduje a stručně popisuje terminografická díla vydaná za více než 100 let (501 slovník) a obsahuje systematický rejstřík. St. Keinys kromě toho sestavil se spoluautory bibliografie Jonase Kruopase (1998) a Vincentase Drotvinase (2016) a redigoval bibliografický rejstřík prací K. Gaivenise (2003). Je třeba dodat, že St. Keiniovi jde v bibliografii nejen o informace, ale také o jazykové a terminologické hledisko tohoto oboru. Je odborným redaktorem Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodyno (v letech 1990–1999 vyšly čtyři svazky) a významně přispěl nejen k tomuto slovníku, ale také k tvorbě a zdokonalování terminologických norem knihovnictví. V letech 1996–2006 byl členem redakční rady časopisu Tarp knygų a publikoval v něm přibližně 20 článků a recenzí o knihovnické terminologii a dalších jazykových otázkách. Několik jeho příspěvků vyšlo také v dříve vydávaném časopise Bibliotekų darbe.
Nashromážděné zkušenosti umožnily lingvistovi věnovat se nejen terminografii, ale i lexikografii obecně. St. Keinys je šéfredaktorem třetího vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno (1993). Slovník se připravoval tři roky, počínaje rokem 1986, později se protáhlo jeho posuzování i vydavatelské práce. Při přípravě tohoto vydání bylo z předchozího vydání slovníku vypuštěno mnoho hesel, a to kvůli zastaralosti, omezenému užívání či změněnému hodnocení norem; mnoho nových hesel bylo doplněno a výklady významů upřesněny. St. Keinys říká, že tento slovník přečetl jako nějaký román od první do po-
262 Alvydas Umbrasas | Nuo žodžių iki žodynų: Stasiui Keiniui – 80
Page 5
skutinės raidės, ir ne vieną kartą. Jis yra ir šio žodyno ketvirtojo (2000, elektroninis 2002), penktojo (2003, elektroninis), šeštojo (2006, elektroninis) ir septintojo (2012) leidimų vyriausiasis redaktorius. Nuo ketvirtojo leidimo žodynas įgavo elektroninį pavidalą, 2003 m. paskelbtas internete. Penktasis leidimas (antrasis elektroninis) 2004 m. parodoje Infobalt buvo pripažintas geriausiu metų elektroniniu leksikografijos leidiniu. Už šį žodyną 2005 m. St. Keinys apdovanotas Felicijos Bortkevičienės atminimui skirta Kalbos premija.
Svůj první příspěvek k jazykovým otázkám publikoval St. Keinys v roce 1966 v časopise Mokslas ir technika (mimochodem, jde o jeden z nejstarších časopisů, které stále vycházejí). V několika číslech vyšel jeho článek Darybiniai sinonimai terminologijoje. Snadno si spočítáme, že letos můžeme připomenout nejen jeho narozeniny: od onoho prvního článku uplynulo 50 let – velmi smysluplných a tvůrčích let vědcova života. Články a kratší příspěvky z něj přímo proudily – často jich za rok napsal deset nebo dokonce dvacet. Autor těchto řádků, který tehdy teprve nedávno začal pracovat v Terminologickém oddělení Ústavu litevského jazyka (dnes Terminologické centrum), vzpomíná, jak přibližně před 15 lety v oddělení probíhala pravidelná pětiletá atestace vedoucího vědeckého pracovníka St. Keinia. Vědec při hodnocení své činnosti uvedl, že za pět let publikoval přibližně 100 příspěvků. Toto číslo tehdy budilo a dodnes budí respekt. Je co následovat. Z jeho odborných článků je patrné, že vždy usiloval o to, aby se aktuální jazykové otázky dostaly k co nejširšímu publiku. Psalo se nejen v periodikách určených lingvistům a učitelům, ale také v různých dalších novinách a časopisech pro odborníky z konkrétních oborů i pro širší veřejnost, včetně regionálních periodik. Vědci záleží na správném, plynulém jazyce, zbytečně nepřetíženém cizími slovy, a na jeho terminologii; proto publikoval řadu příspěvků v periodikách věnovaných jazykové praxi – přibližně 40 v Kalbos kultūroje a ještě více v Gimtojoje kalboje (zejména pokud započítáme i příspěvky v Mūsų kalboje). Vědecké studie vycházely v časopisech Baltistica, Kalbotyra, Lietuvių kalbotyros klausimai, Linguistica Lettica, Lituanistica, Terminologija, Žmogus ir žodis a dalších. Větší i menší příspěvky byly během několika desetiletí rozptýleny v různých zaniklých i stále vycházejících časopisech a novinách, například: Aitvaras, Diena, Fizikų žinios, Gimtasis kraštas, Justitia, Kalba Vilnius, Kauno tiesa, Kultūros barai, Kurier Wileński, Lietuvos aidas, Lietuvos pionierius, Literatūra ir menas, Mokykla, Mokslas ir gyvenimas,
Terminologija | 2016 | 23
263
Page 6
Mokslo Lietuva, Mūsų gamta, Naujasis dienovidis, Pergalė, Savininkas, Sportas, Šviesa, Tarybinė mokykla, Tarybinis mokytojas, Tiesa, TV antena, Vakarinės naujienos, Vienybė, Žemės ūkis, Эхо Литвы a další. Celkem více než 40 názvů různých vědeckých i nevědeckých periodik. Mimochodem, patrně nejvíce příspěvků vyšlo v novinách Kauno tiesa (asi 55). Byly zveřejněny v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tedy převážně v době, kdy na začátku kariéry vyučoval v Kaunasu. Jde o různé opravy chyb, recenze, přehledy apod.
Ze zvědavosti se podívejme na jazyk St. Keinio pomocí počítačových nástrojů. K tomuto pohledu byly využity litevské články zařazené do výboru lingvistových prací Lietuvių terminologijos raida (2012)1. Zpracován byl text o rozsahu přibližně 130 tisíc slov. Z tohoto souboru byly odstraněny poznámky pod čarou (obsahovaly převážně bibliografické informace), resumé v jiných jazycích a slova psaná kurzivou (zpravidla nejde o autorův text, nýbrž o probíraný materiál). Po počítačovém zpracování zkráceného textu je patrné, že bylo celkem užito více než 20 tisíc různých slovních tvarů (pády, slovesné tvary apod.). Po zpracování těchto tvarů morfologickým anotátorem, který na internetu zveřejňuje Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého, vyšlo najevo, že různých slov (lém) je celkem asi 9 tisíc2. Slovní zásoba autorových textů je tedy značná. Pro srovnání lze uvést, že například slovník spisů Kristijonase Donelaitise sestavený Jonem Kabelkou obsahuje pouhých 3278 hesel, zatímco Viktoras Alekna pečlivě spočítal, že Salomėja Nėris ve své tvorbě použila 7246 slov. Deset nejčastějších slovních tvarů St. Keinia ve sborníku článků je následujících: ir (5574), kalbos (1767), lietuvių (1273), yra (1047), J. (974), kad (911), buvo (891), iš (859), terminologijos (821), terminų (767). Převaha spojky ir je pravidelná a další výzkumy ukazují, že jde o nejčastější slovo v textech. Z ostatních slov je zřetelně patrný předmět lingvistových výzkumů. Zajímavé je, že velmi častá je zkratka J. To ukazuje, že jsou velmi často zmiňovány osoby, jejichž jméno začíná tímto písmenem. Jednu z nich lze snadno uhodnout – příjmení Jonase Jablonského je v článcích zmíněno asi 450krát.
1 Děkuji Adele Noreikaitė, která mi umožnila využít články zpracované na jejím počítači. Několik článků ve sborníku vytištěných v jiných jazycích než litevštině nebylo analyzováno. Získané údaje byly zpracovány programy Word, Notepad, AntConc, Access.
2 Samozřejmě se nepodařilo vyhnout chybám v lemmatizaci a jiným chybám programového rozpoznávání, zde však nebylo cílem dosáhnout naprosto přesných čísel; navíc jsou do počtu zahrnuta například i užitá křestní jména a příjmení, vyskytují se také slova cizího původu (vyřazena byla pouze slova napsaná azbukou) a rovněž slova, která nejsou textem autora, tj. jsou citována nebo se o nich pojednává.
264
Alvydas Umbrasas | Nuo žodžių iki žodynų: Stasiui Keiniui – 80
Page 7
(genitiv Jablonskio patří mezi padesát nejčastějších slovních tvarů). Příjmení Juoze Balčikonise a Jonase Kruopase se v článcích objevují téměř po 200krát. Jde o osoby, o nichž St. Keinys psal a o jejichž autoritu se opíral. Při probírání jazykových témat vědec obvykle nezneužívá mezinárodní termíny, nevyhýbá se hledání méně obvyklých litevských slov ani vytváření neologismů, např.: výklad děl, houština neznámých věcí, doktorand se vrátil, aby pokračoval v práci, lidské vzdělání, vzděláním se nechlubil, novoty s předponou iki-, chyběl zkušenější redaktor, podnětů není nedostatek.
St. Keinys není jen litevský pedagog, který významně přispěl k přípravě učitelů litevštiny pro školy všeobecného vzdělávání, ale také terminolog, jenž věnoval velkou pozornost vzdělávání budoucích terminologů. Téměř celý současný Terminologický úsek Ústavu litevského jazyka tvoří žáci St. Keinia. Patrně všichni pracovníci, kteří v posledních dvou desetiletích nastoupili do Terminologického úseku (včetně těch, kteří tam nezůstali), byli jeho doporučením či povzbuzením nasměrováni k terminologii. Pod vedením St. Keinia obhájili disertační práce z oblasti terminologie Albina Auksoriūtė (Lauryno Ivinskio terminologijos darbai, 2000), Palmira Zemlevičiūtė (Lietuvių medicinos terminologijos raida XIX amžiaus pabaigoje – XX amžiaus pradžioje, 2009), Robertas Stunžinas (Statybos liaudies terminai, 2011), Asta Mitkevičienė (1918–1940 metų lietuvių literatūros mokslo terminai, 2015); přispěl také ke vzniku disertace autora těchto řádků a byl členem její obhajovací komise. V jednom ze svých článků St. Keinys říká: „Zbývá doufat, že první století třetího tisíciletí se nestane stoletím úpadku naší terminologie a samotného jazyka, že i lidé, kteří se posměšně dívají na tradiční způsoby tvorby naší terminologie a na ochranu její živosti a svébytnosti, tedy jejich síly, i samotného jazyka, a kteří tyto věci považují za zastaralé a přežilé, pochopí, že nejvyšším cílem jazykové a terminologické práce a politiky je zachovat a posilovat náš jazyk, jeho úlohu, vážit si jeho svébytnosti, soustavně a cílevědomě rozvíjet jej i jeho terminologii a činit je co nejpružnějšími a nejsrozumitelnějšími všem lidem. Nestačí v to jen doufat, musíme o to také společně usilovat. Litevský jazyk a jeho terminologie si musí zachovat litevského ducha.“ Nám, žákům, tedy nezbývá než řídit se tímto přáním, a Vám, Učiteli, přejeme sílu a zdraví při péči o terminologický strom a jeho pěstování i při přípravě dalších prací, z nichž se budeme moci i nadále učit.
Mnoho dalších let!
Terminologija | 2016 | 23
265
Page 8
LITERATŪRA
Bliūdžiuvienė N. Bibliotekininkų bičiulis. – Tarp knygų, 1996, Nr. 9, p. 33–34.
Geležinkelio terminijos kūrimas: [pokalbis su lietuviškų geležinkelio terminų sudarytoju bei normintoju, kalbininku Stasiu Keiniu]. Kalbėjosi V. Leščinskas. – Geležinkelininkas, 2001, kovo 16–31, p. 6. http://www.lki.lt.
Knyga, kurios laukėme du dešimtmečius: [A. Stirbytės pokalbis su „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ 3-iojo leidimo vyr. red. St. Keiniu]. – Tiesa, 1993, lapkr. 18, p. 9.
Krištopaitienė D. Kristijono Donelaičio raštų leksika ir jos redagavimas. – Senoji Lietuvos literatūra, 2004, Kn. 18, p. 252–265.
Rimkutė A. Terminologas Stasys Keinys. – Terminologija, 2006, Nr. 13, p. 246–249.
Stasys Keinys. – Sabaliauskas A. Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorija: 1980–2010 m., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012, p. 239–242.
Stasys Keinys: bibliografijos rodyklė. Sudarė A. Noreikaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006.
Zemlickas G. Salomėja Nėris: gyvenimo ir kūrybos vingiais (1). – Mokslo Lietuva, 2004, gruod. 2–22, p. 1, 10–11.