doi.org/10.35321/term31-03

Historie a nejnovější trendy terminologie v Maďarsku v 21. století¹

Historie maďarské terminologie a nejnovější trendy v 21. století

ÁGOTA FÓRIS

Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary, TERMIK

ID ORCID: https://orcid.org/00000-0002-7599-0323

A B S T R A K T

Cílem tohoto článku je podat přehled historie a nejnovějších trendů v terminologii, které ovlivnily vývoj terminologie v Maďarsku v 21. století. Poslední dvě desetiletí přinesla v Maďarsku účinné změny ve vysokoškolském vzdělávání, odborném vzdělávání, vědecké kvalifikaci a publikování. Všechny tyto změny umožnily lépe porozumět teorii terminologie a terminologickému managementu, rozvíjet je a vyučovat, posilovat mezinárodní vztahy a zahájit dialog o maďarské terminologické politice.

Článek nejprve představuje významné změny v maďarské terminologii za poslední dvě desetiletí z hlediska jazykových práv a poté se zaměřuje na nejdůležitější vědecké publikace z oblasti terminologie. Dále upozorňuje na oblasti, v nichž byla v předchozích dvou desetiletích vykonána významná terminologická práce, a podrobněji je představuje: maďarské právní termíny a termíny veřejné správy, termíny specifické pro EU, lékařské termíny a terminologie a nomenklatura přírodních věd.

KLÍČOVÁ SLOVA: maďarská terminologie, dějiny terminologie, trendy 21. století, terminologický management, publikace o terminologii.

A N O T A C E

Cílem tohoto článku je podat přehled dějin terminologie a nejnovějších trendů, které ovlivnily vývoj terminologie v Maďarsku ve 21. století. Poslední dva

¹ Tento výzkum byl podpořen projektem „Studies on Specialised Languages: theory and applications of terminology“ Fakulty humanitních a společenských věd Univerzity Károliho Gáspára Maďarské reformované církve.

Terminologija | 2024 | 31

53

desetiletí přinesla v Maďarsku významné změny v oblasti vysokého školství, odborného vzdělávání, vědecké kvalifikace a publikování. Všechny tyto změny poskytly příležitost lépe porozumět teorii terminologie a správě terminologie, rozvíjet je a vyučovat, stejně jako posílit mezinárodní vztahy a zahájit dialog o maďarské terminologické politice.

Článek nejprve představuje významné změny v maďarské terminologii za poslední dvě desetiletí z hlediska jazykových práv a poté se zaměřuje na nejvýznamnější vědecké publikace z oblasti terminologie. Článek rovněž zdůrazňuje a podrobněji představuje oblasti, v nichž byla v předchozích dvou desetiletích vykonána významná terminologická práce: maďarské právní termíny a termíny veřejné správy, specifické termíny EU, lékařské termíny a terminologie a nomenklatura přírodních věd.

KLÍČOVÁ SLOVA: maďarská terminologie, dějiny terminologie, trendy 21. století, správa terminologie, terminologické publikace.

1. ÚVOD

V maďarštině vyšlo značné množství knih a článků o dějinách maďarského jazyka, včetně dějin maďarských odborných jazyků a terminologie. Publikací o dějinách maďarské terminologie v angličtině je méně a na přelomu 20. a 21. století vyšlo několik článků o trendech a charakteristikách maďarské terminologie (např. Fóris 2010a a Fóris forthcoming, Muráth 2010). První dvě desetiletí 21. století přinesla v oblasti maďarské terminologie několik nových vývojových změn a v té době vyšlo mnoho vědeckých publikací. Cílem tohoto článku je přezkoumat a shrnout výsledky a trendy těchto dvou desetiletí.

1.1. Pozadí a trendy

Je nezbytné začít krátkým pohledem zpět na konec 20. století². Změny a přechody v maďarském průmyslu, ekonomice a společnosti začaly již v 80. letech. Některé z těchto změn zahrnují: zavedení nového daňového systému odpovídajícího tržní ekonomice; vytvoření dvoustupňového bankovního systému, tedy centrální banky a komerčních bank; přechod k režimu pevných (měnových) cen apod. (viz Fóris 2010a). Tento proces usnadnila a urychlila změna režimu v roce 1989, kterou provázel zánik

² Přehled dějin maďarské terminologie ve 20. století viz Fóris forthcoming.

54

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

bývalého socialistického pojmového systému ekonomiky. V důsledku toho bylo v 90. letech nutné v několika oblastech (např. ekonomika, obchod) vytvořit nový demokratický terminologický systém tržní ekonomiky, který by byl v souladu se západoevropským terminologickým systémem. Vznikaly nové podniky, nakladatelství, překladatelské agentury a nadnárodní společnosti. Malá nakladatelství vydala několik dvojjazyčných a vícejazyčných glosářů, především na podporu odborného překladu. V 90. letech došlo k významným technologickým změnám po celém světě, včetně Maďarska (např. k rozvoji informačních technologií a telekomunikací), s nástupem osobních počítačů a internetu i s prvními kroky digitalizace a práce v online prostředí.

V 90. letech a v prvním desetiletí 21. století prošla normalizace také proměnou v zemích východní Evropy (více informací o normalizačních organizacích v těchto zemích viz Bölcskei 2019). V Maďarsku byla bývalá státní agentura v roce 1995 přeměněna na nezávislou veřejně prospěšnou organizaci a vznikl Maďarský normalizační institut (MSZT; www.mszt.hu). Šlo o jeden z přípravných kroků a předpokladů vstupu Maďarska do Evropské unie v roce 2004. Hlavním úkolem MSZT bylo zavádět v Maďarsku normy EU a podle možností je překládat do maďarštiny. Institut rovněž poskytuje certifikaci. Národní normalizace vždy probíhá v úředním jazyce dané země (maďarštině) a účast na mezinárodních a evropských normalizačních procesech znamená, že důležitou roli hraje také angličtina (odborný jazyk). Z finančních důvodů však bylo mnoho evropských norem zavedeno jako maďarské normy v angličtině; více než dvě třetiny maďarských norem jsou v angličtině, a proto je v angličtině také jejich terminologie. V maďarštině tak byla vydána pouze přibližně třetina terminologických norem a seznamů termínů obsažených v úvodních částech norem. Normy týkající se terminologických procesů jsou mezinárodními normami a v Maďarsku nebyly zavedeny.

Poslední dvě desetiletí 20. století přinesla významné změny v oblasti sportovní terminologie. Od druhé poloviny 80. let bylo v Maďarsku zaregistrováno více než třicet nových sportů a čtyřicet sportovních federací. To znamená, že se v těchto desetiletích etabloval téměř každý druhý sport a nové sporty se objevují dodnes. Některé z těchto nových sportů si ponechaly původní terminologii (např. bojová umění Dálného východu

Terminologija | 2024 | 31

55

), zatímco jiné získaly maďarskou terminologii (např. rugby/rögbi). Terminologie nových sportů byla zahrnuta do slovníků, příruček a pravidel; vyšlo také několik studií o terminologii sportovních jazyků.

V minulosti hrála Maďarská akademie věd zásadní roli ve vědecké a akademické terminologii. Na konci 20. století však došlo k restrukturalizaci vysokého školství a systému vědeckých kvalifikací a akademické vzdělávání a udělování kvalifikací byly převedeny z Akademie na univerzity (doktorské studium PhD, zavedení boloňského systému). Kromě toho se jazyk publikací, zejména v přírodních vědách, medicíně, technice a matematice, výrazně posunul směrem k angličtině. Maďarské vědecké časopisy navíc postupně zanikaly a vědecké publikování v maďarštině upadalo; tento trend pokračuje dodnes. Maďarskojazyčná vědecká terminologie přežívá díky vysokoškolskému vzdělávání v maďarštině. Zatímco mnoho evropských zemí v prvním desetiletí 21. století přešlo od používání mateřského jazyka k angličtině ve vysokém školství (zejména v magisterském a doktorském studiu), jazykem výuky na maďarských univerzitách zůstává maďarština (viz např. Fóris 2010b). Teprve v posledním desetiletí se maďarské vysoké školství začalo přiklánět k programům v angličtině, zejména na magisterské a doktorské úrovni. Částečně je to důsledkem vládního stipendijního programu „Stipendium Hungaricum“ pro zahraniční studenty, jehož cílem je od roku 2013 podporovat internacionalizaci maďarského vysokého školství. Tyto změny vedly k výhradnímu používání anglické terminologie ve vědeckých publikacích vyšší úrovně a současně k dvojjazyčnosti ve vysokém školství a k potřebě ustavit anglicko-maďarské terminologické ekvivalenty v mnoha oblastech.

Vedle kodifikace se nyní rozvíjejí normativní, deskriptivní i současné korpusově založené mluvnice, slovníky a databáze; začalo také vytváření terminologických databází. V lingvistice posílil deskriptivní, datově založený empirický výzkum, zatímco v terminologii ustoupil trend normalizace a preskriptivního přístupu přístupu zaměřenému na harmonizaci podporující rozmanitost.

Kodifikace standardní podoby maďarštiny a jejích odborných jazyků byla dokončena v polovině 20. století. Nástroji kodifikace byly mluvnice, pravopisná pravidla a slovníky; nástroji tvorby a šíření termínů byly noviny a

56

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

populárněvědeckých a odborných časopisech. Bylo vydáno několik obsáhlých knih o standardizaci a kodifikaci obecného jazyka ve 20. století, avšak není k dispozici dostatek údajů o tom, jak standardizace ovlivnila různé jazykové variety (například odborné jazyky), ani o dějinách terminologie v různých oborech a profesích (Laczkó 2015). Lidé působící v různých oborech, především v rámci profesních organizací a Maďarské akademie věd, vykonali značné terminologické práce; jejich historie a výsledky však byly ve 20. století zpracovány a zdokumentovány jen v několika případech (např. dějiny jazyka chemie).

1.2. Účel a metodologie

Cílem této studie je podat obecný přehled dějin a nedávných trendů terminologie, které ovlivnily její vývoj v Maďarsku v 21. století. Nejprve studie představí významné změny v maďarské terminologii za poslední dvě desetiletí z hlediska jazykových práv a poté upozorní na nejdůležitější vědecké publikace z oblasti terminologie. Podrobněji budou rovněž představeny oblasti, v nichž se v předchozích dvou desetiletích uskutečnila významná terminologická práce: terminologie práva a veřejné správy, termíny specifické pro EU, lékařská terminologie a terminologie a názvosloví přírodních věd.

Zvolenou výzkumnou metodou je přehled a hodnocení založené na publikovaných článcích: literatury o terminologii a historické lingvistice; a akademických a odborných webových stránek (syntéza a analýza předchozího výzkumu); shromážděny a představeny byly také monografie, disertační práce a terminologické databáze.

2. PRVNÍ DVĚ DESETILETÍ 21. STOLETÍ. OBECNÉ OTÁZKY

Terminologie je interdisciplinární vědeckou a profesní oblastí; souvisí s různými obory a profesemi, stejně jako s jazykovou politikou, lexikologií, lexikografií, výzkumem odborných jazyků a překladem.

2.1. Jazyková práva

Většina literatury o jazykové politice v Maďarsku se věnovala jazykovému plánování, přesněji plánování statusu a korpusu

Terminologija | 2024 | 31

57

plánování. Oblasti související s terminologií jsou pokryty terminologickými politikami a terminologickým plánováním (viz směrnice UNESCO z roku 2005). Většina rodilých mluvčích maďarštiny žije v Maďarsku, menší počet však žije mimo Maďarsko v sousedních zemích, kde je maďarština menšinovým jazykem; každá země má jazykové prostředí s odlišným většinovým jazykem (rumunštinou, slovenštinou, slovinštinou, srbštinou, chorvatštinou, ukrajinštinou a němčinou). Maďarština je pluricentrickým jazykem (Vančo, Muhr, Kozmács, Huber 2020). Terminologii maďarštiny ovlivňuje řada vnějších činitelů (např. ekonomických, právních a kulturních). V důsledku toho se jazykové změny (včetně terminologických) v Maďarsku a v menšinových kontextech vyvíjejí různými způsoby. Na přelomu tisíciletí země střední Evropy zcela přepracovaly své právní systémy a v rámci tohoto procesu přijaly také nové jazykové zákony. V Maďarsku pozměněná ústava, vypracovaná po pádu komunismu v roce 1989, ještě nevyhlašovala úřední jazyk země; stanovila však, že národní a jazykové menšiny jsou stavebními kameny státu a že stát zajistí užívání jejich mateřského jazyka, vzdělávání v mateřském jazyce a užívání jmen v jejich rodném jazyce. Nová ústava (nazývaná „Základní zákon Maďarska“) byla přijata v roce 2011 a stanovila, že úředním jazykem země je maďarština (Andrássy 2017: 74–75).

Koncepční a terminologické systémy komunit hovořících stejným jazykem se přirozeně mění a vyvíjejí odlišně v důsledku rozdílných kulturních, ekonomických, právních a správních souvislostí (např. německé odborné jazyky v Německu, Rakousku a Švýcarsku; anglické odborné jazyky v různých zemích; maďarské odborné jazyky). Lanstyák (2002: 201) tvrdí, že je přirozené, že se maďarština v zemích Karpatské kotliny vyvíjí osmi různými způsoby, neboť jazykové změny ovlivňuje několik mimojazykových faktorů. Terminologie maďarských odborných jazyků v sousedních zemích se tedy vyznačovala divergencí a teprve po změně režimu v roce 1989 a vstupu do EU v roce 2004 se maďarsky hovořící obyvatelé sousedních zemí mohli znovu napojit na terminologii používanou v Maďarsku. K harmonizaci mnoha maďarských terminologických variant a jejich shromáždění v databázi však dosud nedošlo, přestože byly podniknuty určité iniciativy (např. k otázkám jazykové politiky a jazykového plánování týkajícím se Maďarů žijících v sousedních zemích, viz např.,

58

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

Szabómihály 2009, and the studies on Hungarian terminology strategy in the “green paper”: Prószéky et al. 2023).

2.2. Terminologický výzkum, akademické publikace

V maďarské lingvistické literatuře se intenzivní diskuse o obecných otázkách terminologie rozběhla v nultých letech 21. století, kdy byly „znovuobjeveny“ wüsterovské principy; od té doby se různé publikace věnovaly terminologickým školám 30. let, především a podrobně Wüsterovu dílu (např. Zabóné Varga 2015). Od té doby vzrostl také zájem o další směry v terminologii; patří k nim zejména socioterminologie, navazující na práci Marie Teresy Cabré, a sociokognitivní přístup prosazovaný Ritou Temmermanovou. Zvláště oblíbeným tématem jsou překrývající se oblasti terminologie a překladu (podrobný přehled viz svazek nazvaný Translation and Terminology: Fóris 2022).

Akademický výzkum v oblasti terminologie nabral na síle především v lingvistice, nikoli v přírodních vědách, a vzniklo velké množství publikací a doktorských disertací o terminologii. V letech 2008 až 2013 vycházel v nakladatelství Akadémiai Kiadó časopis Magyar Terminológia (Časopis maďarské terminologie). Terminologie byla zavedena jako obor do vysokoškolského vzdělávání (na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni); poté byl na Univerzitě Károliho Gáspára Maďarské reformované církve otevřen magisterský studijní program terminologie (2011–2018). Kurzy související s terminologií jsou nyní nabízeny také na různých institucích. Poptávka po terminologické práci výrazně vzrostla, především v překladatelském odvětví a následně v technickém psaní, což vedlo k tvorbě terminologických databází; vznikaly zejména databáze a slovníky zaměřené na překlad (např. maďarský obsah IATE, databáze Termin a terminologické databáze soukromých společností). Národní terminologická databáze však vytvořena nebyla. Bylo založeno několik terminologických organizací a výzkumných skupin, které jsou rovněž členy mezinárodních terminologických organizací (viz Fóris 2022: 115–120).

Ačkoli byla terminologie mnoha odborných oblastí zpracována již ve 20. století, a to jak ve specializovaných slovnících, tak ve vědeckých publikacích (viz Fóris, připravuje se), teprve ve 21. století se začaly dějiny terminologie jednotlivých odborných jazyků

Terminologija | 2024 | 31

59

a oblastí v maďarské literatuře zkoumat podrobněji a komplexněji (např. knihy a doktorské disertace o lékařské, matematické, sportovní, právní, ekonomické a technické terminologii a o terminologii hudby). Vycházely také publikace o obecné teorii terminologie a stavu maďarské terminologie (např. Fóris 2005).

Významná část terminologického výzkumu a publikační činnosti tedy probíhá ve výzkumných skupinách a doktorských programech na univerzitách. V některých společnostech (zejména překladatelských agenturách a nadnárodních společnostech) se vytvářejí terminologické databáze, ve většině případů však nejsou veřejné. Již nějakou dobu se snažíme propojit terminologický výzkum s terminologickou praxí a také zahájit práce na maďarském terminologickém portálu a národní veřejné maďarské terminologické databázi. V posledních několika letech vyšlo několik knih, které pojednávají o podrobnostech, dílčích oblastech a úkolech souvisejících s maďarskou terminologickou strategií (obecně: Fóris, Bölcskei 2019 a Prószéky et al. 2023; k terminologii práva a veřejné správy: Tamás, Szoták 2021, Rixer 2023 a číslo 2023/X/3 časopisu Glossa Iuridica). Nadějné je, že se začalo také s budováním terminologického portálu, a to v návaznosti na práci, kterou v roce 2021 zahájila Terminologická výzkumná skupina při Výzkumném centru lingvistiky Maďarské výzkumné sítě.

3. SPECIFICKÉ OTÁZKY A ODBORNÉ OBLASTI

Níže jsou vyzdviženy některé oblasti, v nichž byl v posledních dvou desetiletích proveden rozsáhlý výzkum: terminologie práva a veřejné správy, termíny specifické pro EU, lékařská terminologie a terminologie a názvosloví přírodních věd. Vzhledem k velkému počtu publikací je zde uveden výběrový bibliografický přehled. Pokud byla k danému tématu vydána souhrnná publikace nebo článek, je uveden jako odkaz.

3.1. Terminologie práva a veřejné správy

3.1.1. Termíny maďarského práva a veřejné správy

V oblasti práva a veřejné správy se jazykovými a terminologickými otázkami zabývají publikace věnované požadavkům na srozumitelnou a přístupnou komunikaci, které jsou spojovány s otázkami efektivity a etiky. V právní oblasti je požadavek používat srozumitelný jazyk nejrelevantnější při tvorbě a překladu právních předpisů; ve správní oblasti

60

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

je relevantní především při komunikaci s občany (většinou laiky) a při vypracovávání úředních dokumentů.

Po celém světě byly zahájeny různé iniciativy zaměřené na zvýšení srozumitelnosti úředního jazyka, které mají především poskytovat stylistická, syntaktická a lexikální doporučení (např. hnutí Plain Language Movement v USA v 70. letech 20. století, kampaň Plain English Campaign v Anglii v 80. letech 20. století a kampaň Evropské komise Clear writing for Europe v roce 2010).

Obecný požadavek srozumitelnosti je stanoven v právních předpisech (viz Tóth 2022), zatímco podrobnosti, jak jí dosáhnout, jsou uvedeny v normách (např. IEC/IEEE 82079-1:2019; ISO 24495-1:2023) a různých stylistických a jazykových příručkách. Srozumitelnost právních dokumentů je zčásti jazykovou a zčásti právní otázkou a lze ji posuzovat podle mnoha proměnných.

Mezi faktory, které ztěžují porozumění textům, bývají nejčastěji uváděny užívání terminologie a syntaktické a textové rysy. Jazykové analýzy poukazují na to, že neexistují univerzálně použitelné pokyny, které by zaručovaly srozumitelnost právních textů, a že zjednodušení použitého jazyka (např. zkrácením vět či nahrazením termínů hovorovými výrazy) nemusí nutně učinit text srozumitelným. Za povšimnutí stojí také to, že přesnost obsahu a srozumitelnost jsou často v rozporu. Důležité je rovněž zohlednit cílové publikum a jeho právní a jazykové zázemí.

V Maďarsku byly otázky práva a jazyka propojeny již v 19. století a sběr a tvorba právní terminologie byly tehdy ústředním tématem. Výzkum maďarské právní terminologie získal nový impuls v 60. letech 20. století, kdy se začaly objevovat obavy ohledně srozumitelnosti právního jazyka. V 80. letech začal výzkum nejdůležitějších rysů právní terminologie. Po roce 2000 obrátilo studium jazykového užívání v textech EU pozornost k překladu právních textů a právní terminologii (viz např. Vinnai 2017). Probíhal také korpusový výzkum srozumitelnosti právních textů. Na Univerzitě v Miskolci byl vytvořen Miskolc Legal Corpus, který využívá korpusovělingvistické metody ke zkoumání vlastností právních textů na rozsáhlém korpusu právních textů. V této studii spolupracovali právníci a lingvisté, aby zjistili, zda existují rysy maďarské právní terminologie, které brání její srozumitelnosti (Vincze 2018); byla také vydána kniha shrnující tento rozsáhlý výzkum (Szabó, Vinnai 2018). V jedné části studie věta

Terminologija | 2024 | 31

61

Byly analyzovány strukturní a pravopisné rysy (predikátové struktury, struktury podmětu, koordinace a subordinace, interpunkce). Kromě toho byla analyzována konceptuální a terminologická struktura i významová struktura textů (byly zachyceny gramatické, sémantické a pragmatické prvky). Jejich zjištění ukazují, že srozumitelnost se liší podle typu textu (například nejsnáze srozumitelné jsou texty fór a přepisy, po nich následují právní předpisy a zákoníky, zatímco nejobtížněji srozumitelná jsou soudní rozhodnutí a vysvětlující texty). Skutečnost, že při analýze musí hrát významnou roli také sémantické a pragmatické rysy a že právo často přejímá jazyk regulované skutečnosti, znamená, že obtížnost často nezpůsobují právní termíny, nýbrž neznámé odborné termíny a neznámá schémata a scénáře (Szabó, Vinnai 2018: 33; Zódi 2018: 260). Studie ukazují, že požadavek srozumitelnosti se nevztahuje na všechny typy textů, ale pouze na ty, které odborníci vytvářejí pro laické publikum s použitím obecného jazyka.

Překlad právních a správních dokumentů zahrnuje jak překlad cizojazyčných dokumentů do maďarštiny, tak překlad maďarských dokumentů do cizích jazyků. Na této práci se podílí několik institucionálních (státem financovaných) subjektů. Za zmínku stojí například: (1) Maďarský úřad pro překlady a ověřování (OFFI)³, (2) Ministerstvo spravedlnosti a (3) překladatelská služba EU. Třetí z nich je popsána v samostatném pododdíle (viz oddíl 3.1.2.). (Zajímavé je, že z pohledu překladatelských profesionálů nejsou texty EU považovány za součást právněsprávního jazyka, ale právněsprávní jazyk pro zvláštní účely EU se chápe jako podmnožina jazyka EU.) V posledních letech vyšla řada publikací o překladatelské činnosti OFFI, většinou přímo v jeho vydavatelství (maďarské svazky lze bezplatně stáhnout z https://www.offi.hu/offi-akademia/kiadvanyaink). Většina z nich sdílí užitečné postupy z každodenní praxe; několik se věnuje také terminologickým otázkám, například v oblasti úředně ověřených překladů (Szoták 2021). Tato ediční řada zahrnuje knihu zaměřenou na standardizaci terminologie v programu právních překladů EU (Tamás 2019). Tento svazek je zčásti glosářem obsahujícím specifické právní termíny v několika jazycích. Hlavní informace (termín, definice, obor, poznámka k překladatelské praxi, kontext, typ dokumentu, zdroje) jsou uvedeny v maďarštině a doplněny opřeklad

³ OFFI je státem vlastněná společnost poskytující jazykové služby, která podléhá dohledu Ministerstva spravedlnosti.

62

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

ekvivalenty v angličtině, francouzštině, němčině a italštině. Součástí jsou také rady pro překladatele, které se zaměřují především na koncepce právních systémů různých zemí, například na jejich specifické rysy. Kniha obsahuje také soubor právních dokumentů. Poté vyšel svazek, který mapuje právní termíny v úředních jazycích sousedních zemí Maďarska (Tamás, Szoták 2021). Výchozím jazykem je opět maďarština, v níž jsou uvedeny hlavní informace, doplněné ekvivalenty a radami pro překladatele v srbštině, chorvatštině, slovinštině, rumunštině, slovenštině a ukrajinštině. Mezitím vyšla třetí část knižní řady, věnovaná ruským, španělským a portugalským právním termínům (Tamás 2023). Důležitou součástí podpory překladatelského projektu je terminologická podporaterminologická podpora, která je dnes nezbytná pro tvorbu kvalitních právních překladů. Proto OFFI v roce 2014 zahájil projekt terminologické databáze právní a správní terminologie IUSTerm (viz Tamás 2020).⁴

V Maďarsku se zavádění digitální správy začalo v prvním desetiletí 21. století a zasáhlo všechny oblasti správy, přičemž zvláště výrazně ovlivnilo veřejnou správu. Z terminologického hlediska i z hlediska srozumitelnosti je nutné, aby zákazníci a správní orgány používali stejné pojmy, pojmový systém a terminologii. Zavádění elektronické státní správy a elektronické veřejné správy znamenalo také značný objem terminologické práce pro vývojáře pracující na digitalizaci (Majzikné Bausz 2008). Úkolem těchto vývojářů nebylo vybudovat zcela nový terminologický systém, ale začlenit stávající terminologické systémy správy a informačních technologií do elektronického informačního systému, jehož prostřednictvím lze uskutečňovat víceúrovňovou komunikaci mezi správními pracovníky a zákazníky. Součástí tohoto úkolu bylo, aby odborníci provedli proces terminologické klasifikace harmonizací jazykových ukazatelů; zároveň byla provedena standardizace pojmů (Majzikné Bausz 2008: 60). Vývojáři tedy uskutečnili jak terminologické plánování, tak terminologickou práci a pomocí IT metod popsali hierarchický systém správních termínů založený na významu. Museli propojit správu registrů (databází) s fungováním odvětvových systémů a umožnit interoperabilitu (tj. technickou, organizační a sémantickou interoperabilitu) mezi systémy.

4 Tato databáze není veřejně přístupná.

Terminologija | 2024 | 31

63

V prvním desetiletí 21. století vzniklo několik doktorských disertací věnovaných právní terminologii, užívání jazyka v právních řízeních a procesu uplatňování práva, dále diachronnímu studiu právní terminologie a úloze terminologických postupů při tvorbě kvalitních právních předpisů (Bereczné Szép 2012; Vinnai 2012; Novák 2019; Balogh 2020).

Význam práce s právní terminologií dokládá založení specializovaného časopisu o právním jazyce v roce 2007 s názvem Magyar Jogi Nyelv (Maďarský právní jazyk); několik tematických čísel časopisu Glossa Juridica se věnuje souvislostem práva a jazyka (Glossa Juridica 2011/I/1, 2023/X/3).

3.1.2. Termíny specifické pro EU

Studies into EU terminology gained momentum in the 2000s. Terminology and specialized language of the EU are used at the EU institutions. Ever since Hungary’s accession to the EU in 2004, there has been an increasing alignment with EU terminology, including legal, administrative, economic, and business harmonisation (e.g., institutions, laws, standards, Statistical Classification of Economic Activities codes). The so-called EU language (the language of EU documents, “Eurolect”, see Mori 2018), is used by translators when translating laws, rules, etc., into Hungarian. Translators are often confronted with the fact that the EU conceptual system does not correspond to the Hungarian conceptual system. For example, some concepts are missing and therefore do not have an equivalent in Hungarian; consequently, the need to describe and name a concept often arises at the same time. Translating EU terminology into Hungarian required a great deal of effort because it was necessary to find or create the appropriate lexemes in Hungarian for an existing (and already defined) EU conceptual system without introducing new ones to replace the existing Hungarian terms; however, when the Hungarian lexeme is missing and a new one is needed, this has to be done in compliance with the terminological and word formation rules and norms of Hungarian.

Mezi charakteristikami odborného jazyka EU Klaudy poukázala na to, že společným základem je institucionální systém EU (např. úřady, funkce, předpisy, směrnice, usnesení); jazykové rysy textů jsou silně ovlivněny nadnárodní povahou EU a text je podmíněn institucionální kulturou a systémem úřadů EU. Klaudy se zabývala především

64

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

překladem textů EU v kontextu vzdělávání překladatelů. Upozornila, že nejde pouze o překlad právních předpisů EU v úzkém smyslu, ale že mezi texty EU patří také široká škála textů a textových typů používaných při každodenním fungování EU (např. předpisy, projevy, úřední dopisy, zápisy, sdělení, memoranda, smlouvy, usnesení, rozhodnutí, životopisy) (Klaudy 2004).

Fischer tvrdí, že hlavním rysem textů EU je jejich vznik ve vícejazyčném prostředí. V důsledku nepřetržité překladatelské činnosti se texty EU vyznačují specifickým jazykem, který vedl také ke vzniku odlišných jazykových variet EU – eurolektů – v úředních jazycích EU⁵. Vznikla například vrstva úředních jazyků EU, která může zahrnovat několik vrstev odborného jazyka (např. právní a administrativní) (Fischer 2023). Tyto jazyky EU mají charakteristickou textovou strukturu, syntax a lexikon; výzkum eurolektů proto zahrnuje výzkum lexikální, frazeologický, syntaktický, morfologický i výzkum na úrovni textu. Z terminologického hlediska vytvořila EU autonomní právní systém, který funguje jako samostatný pojmový systém a je popsán ve 24 jazycích se stejným statusem, z nichž jedním je maďarština. Terminologické studie vyžadují zkoumání a porovnání základních pojmových systémů členských států a EU. Situaci komplikuje skutečnost, že některé jazyky jsou spojeny s kontinentálním právem a jiné s anglosaským právem common law, zatímco právo EU (jako jejich směs) tvoří samostatné, byť nikoli na právu členských států nezávislé, právní odvětví. Dalším specifickým rysem pojmového rámce EU je, že zahrnuje několik oborů (např. zemědělství, finance, rybolov) (Fischer 2008, 2023).

Kromě výše uvedeného byla v maďarské literatuře publikována řada studií o jazyce a terminologii EU (např. Várnai 2005; Trebits 2008; Farkas 2009), několik doktorských disertací (Somssich 2007; Rádai-Kovács 2009; Fischer 2010; Rátkainé Jablonkai 2010) a řada výukových materiálů o používání a překladu angličtiny EU (např. Bart, Klaudy 2003; Fischer, Trebits 2014). Mnoho výzkumů se věnuje také vzdělávání překladatelů a právníků a byly zahájeny specializované kurzy zaměřené na EU. Již v 90. letech vyšlo několik vícejazyčných slovníků obsahujících terminologii EU (viz např. Dróth 2000). Od roku 2004,

5 https://mersz.hu/hivatkozas/m1089e_f7_p1/#m1089e_f7_p1.

Terminologija | 2024 | 31

65

Maďarská terminologie byla zařazena do meziinstitucionální terminologické databáze EU IATE (více o databázi a jejích maďarských aspektech viz Lesznyák 2010).

Překlad právních předpisů EU zadalo Ministerstvo spravedlnosti před přistoupením Maďarska v roce 2004 a maďarská terminologie byla do roku 2004 zveřejňována v databázi Termin spravované Ministerstvem spravedlnosti; po přistoupení (od roku 2004) byla terminologie nahrána do databáze IATE (viz Somssich 2003). Databáze Termin je v provozu dodnes; obsahuje typické termíny maďarských právních předpisů v maďarštině i angličtině. V roce 2017 zahájilo Ministerstvo spravedlnosti komplexní program překladu maďarských právních předpisů do angličtiny (ve spolupráci s OFFI). Anglické překlady maďarských právních předpisů byly zveřejněny v úložišti nazvaném Nemzeti Jogszabálytár (www.njt.hu) a termíny vzniklé během překladu byly zaznamenány v databázi Termin (https://termin.im.gov.hu/). Byla rovněž vydána příručka k překladu právních předpisů, která obsahuje obecné pokyny týkající se formy, metodiky, pravopisu, interpunkce a grafické úpravy (Gáspár, Somssich 2019a; 2019b).

3.2. Lékařská terminologie

Výzkum odborného jazyka medicíny a lékařské terminologie v Maďarsku zaznamenal ve 21. století pokrok. Významu nabyl také výzkum dějin lékařského jazyka a lékařské terminologie a byly publikovány výsledky výzkumu textových, sémantických a pragmatických otázek. Významným mezníkem bylo zahájení vydávání časopisu Magyar Orvosi Nyelv (Maďarský lékařský jazyk) v roce 2001 a zavedení předmětu maďarský lékařský jazyk na Lékařské a zdravotnické univerzitě Semmelweis v Budapešti v roce 2002. To bylo nezbytné, neboť maďarský lékařský jazyk je směsicí řeckých, latinských, maďarských a anglických termínů (https://orvosinyelv.hu/magyar-orvosi-nyelv/). V následujících dvou desetiletích byla vydána souhrnná monografie o maďarském lékařském jazyce a jeho dějinách (Bősze, Kapronczai, Keszler 2021) a několik učebnic (např. Bősze 2009); vytištěno bylo také několik lékařských terminologických slovníků (např. neurologický, epidemiologický a psychiatrický) (https://orvosinyelv.hu/konyvek/). Předmět maďarský lékařský jazyk byl zaveden také na dalších lékařských fakultách v zemi (Debrecín, Pécs, Szeged).

66

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

Medical terminology is based on the terminology of anatomy (Donáth 2009). In the Hungarian medical language, the Latin names of anatomical structures are used as there is no agreed-upon anatomical terminology in Hungarian; therefore, medical students do not need to know the Hungarian anatomical names, but only the Latin names (Varga, Barta 2020: 193). The language of descriptive anatomy and clinical anatomy differ significantly; structures important to clinical medicine often do not have names in descriptive anatomy, and the lack of anatomical terminology in Hungarian also causes difficulties when teaching (Varga, Barta 2020: 193). Varga (2014), Fogarasi (2017), and Ludányi, Varga (2021) also point out that the use of English terminology and English acronyms is increasing in Hungarian clinical language use. In particular, the use of English terminology is common in the context of newly discovered diseases and therapeutic procedures; in these cases, there is no existing Latin terminology. An important area of research is the study of medical records of bodily harm (e.g., wounds). In these studies, clinical terminology and legal (forensic) terminology used in court proceedings differ; therefore, in some cases, the exact location of the injury cannot be determined from the injury report due to terminological reasons (Fogarasi 2012, 2016).

Komunikace mezi lékařem a pacientem má důsledky pro práva pacientů, a proto se výzkum lékařské terminologie dostal do popředí. Právní úprava práv pacientů vyžaduje, aby pacienti znali a rozuměli podrobnostem zdravotnické dokumentace týkající se jejich zdravotního stavu. Zvláště obtížné je vykládat zkratky a akronymy v propouštěcích zprávách, protože některé z nich se vůbec nevyskytují v žádných tištěných ani internetových zdrojích a mohou mít také několik významů. Je třeba zmínit, že v maďarštině a/nebo angličtině vyšlo v tištěné či online podobě několik souborů (seznamů, slovníků) lékařských zkratek (podrobnosti viz Kuna, Ludányi 2023). Terminologické studie podporují také lékařské korpusy, například BioScope, který obsahuje řadu lékařských a biologických textů (Vincze et al. 2008); Szegedi Medical Korpusz (SZEMEK), který obsahuje texty z lékařských časopisů (Keresztes, Borda, Vincze 2019); lékařský subkorpus Pannónia Korpusz, jenž obsahuje paralelní texty (Robin et al. 2016); Covid Corpus o téměř třech milionech slov, který umožňuje analyzovat terminologii související s koronavirem v online zpravodajských portálech (Varga et al. 2023); a práci překladatelské skupiny Covid1001, jejímž cílem bylo překládat spolehlivé informace

Terminologija | 2024 | 31

67

a literaturu o epidemii Covid-19 z angličtiny do maďarštiny a rozvíjet maďarskou terminologii; vznikl tak korpus o více než 1,7 milionu slov (B. Papp, Somogyi 2022).

3.3. Terminologie a nomenklatura přírodních věd

V přírodních vědách se terminologie a nomenklatura rozlišovaly již v 19. století, především podle toho, zda se používaly k označování obecných pojmů (terminologie), nebo objektů, jednotlivin či skupin (nomenklatura) (viz ISO 1087:2019). Tvorba terminologie pro daný obor se řídí gramatikou obecného jazyka, zatímco pravidla pro tvorbu nomenklatury se řídí specifickými pravidly a kodexy. Několik disciplín (např. chemie, biologie, geografie) vytvořilo vlastní systémy pro rozvoj oborové nomenklatury, které od 20. století koordinují mezinárodní odborné organizace. V Maďarsku odpovídají za stanovení a aktualizaci pravidel nomenklatury (např. symbolů, měrných jednotek a názvů) odborné sekce Maďarské akademie věd (viz Bölcskei, Fóris 2022).

Lexikon odborných jazyků, včetně terminologie a nomenklatury, vyvolal v posledních desetiletích také důležité otázky. Za převádění mezinárodních pravidel nomenklatury do maďarštiny, úpravu pravopisu odborných jazyků a vypracovávání pravidel a příruček v současnosti odpovídá mezioborový výbor, Stálý mezioborový výbor pro maďarský jazyk Maďarské akademie věd. V praxi se práce tohoto výboru zaměřuje především na pravopis (vydávání pravopisných slovníků); terminologickou práci v moderním slova smyslu, například budování terminologických databází, nevykonává.

Dějiny maďarské vědecké terminologie dosud nebyly sepsány a vývoj terminologie a odborného jazyka různých vědních oborů byl zkoumán jen v několika studiích (např. v chemii a geologii). Ve 20. a 21. století bylo vydáno několik jednojazyčných, dvojjazyčných a vícejazyčných slovníků (viz https://szakszotar.lib.pte.hu/hu/),), avšak komplexnější terminologické databáze je teprve třeba vytvořit.

V Maďarsku probíhá významný laserový výzkum v oboru optiky (ve fyzice), včetně laserové fyziky. To obrátilo pozornost ke studiu

68

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

of the terminology of lasers in the first decade of the 2000s. In these years, research and the development of a specific group of lasers, high energy atto- and femtosecond lasers⁶, started to develop rapidly; in this context, the TERMIK research group has studied and described the terminology of atto- and femtosecond pulsed lasers and created a term base and the DictionaryELI dictionary (http://dictioneli.stepp.hu) on laser terminology. The main objective was to study the terminology and conceptual system in English and Hungarian to collect the terminology of bilingual (Hungarian and English) documentation. This would support the translation of texts (see Fóris, B. Papp 2015; Fóris 2022: 131–153).

4. ZÁVĚR

Cílem tohoto článku bylo podat syntézu historie a nedávných trendů terminologie v Maďarsku ve 21. století. Poslední dvě desetiletí přinesla v Maďarsku zásadní změny ve vysokoškolském vzdělávání, odborné přípravě, vědecké kvalifikaci a publikační činnosti.

Prvním závěrem je, že všechny tyto změny vytvořily v Maďarsku i sousedních zemích příležitost k lepšímu porozumění teorii terminologie a terminologickému managementu, jejich rozvoji a výuce, jakož i k posílení mezinárodních vztahů a zahájení dialogu o maďarské terminologické politice. To vedlo k rozšíření terminologického vzdělávání a kurzů terminologie, rozvoji mezinárodních vztahů, nárůstu vědeckých publikací a studia termínů z různých oborů.

První dvě desetiletí 21. století přinesla v oblasti maďarské terminologie několik nových vývojových trendů. V tomto období vyšlo mnoho vědeckých publikací (článků, monografií a disertačních prací). Článek nejprve nastínil významné změny v maďarské terminologii z hlediska jazykových práv v posledních dvou desetiletích. Poté byly představeny nejvýznamnější vědecké publikace z oblasti terminologie. Nakonec byl podrobně popsán přehled oborů, v nichž se v předchozích

⁶ Shromažďování termínů bylo inspirováno zahájením maďarského dílčího projektu takzvaného projektu ELI. Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure, podrobnosti viz https://www.eli-alps.hu/)) je součástí nové generace rozsáhlých výzkumných infrastruktur v Evropě. Je zajímavé, že Nobelova cena za fyziku za rok 2023 byla udělena „za experimentální metody generující attosekundové světelné impulzy pro studium dynamiky elektronů v látce“ a Ferenc Krausz, jeden z laureátů, je připisován zásluha za to, že připravil půdu pro zřízení maďarské části ELI v Segedínu.

Terminologija | 2024 | 31

69

dvou desetiletích: terminologie práva a veřejné správy (maďarské právní a správní termíny, termíny specifické pro EU), lékařská terminologie a terminologie a nomenklatura přírodních věd.

Druhým závěrem je, že nejaktivnější terminologická práce a výzkum zjevně probíhají v těch vědeckých oborech, jejichž přímé uplatnění se stalo důležitým, tedy v právu a správě, medicíně a přírodních vědách. Zdá se také, že zejména v oblasti práva a správy je terminologický výzkum úzce spjat s překladem. V každé z těchto oblastí bylo navíc napsáno několik disertačních prací a monografií a publikována řada výukových materiálů a slovníků.

Po většinu 20. století bylo Maďarsko převážně jednojazyčnou zemí, což podporovalo jednojazyčnou terminologickou práci. Geopolitické proměny 21. století, jako je globalizace, vzestup výzkumu a publikací v angličtině a členství v EU, stejně jako užší vazby na Maďary žijící za hranicemi, však podnítily rozvoj vícejazyčné terminologické práce a vyvolaly potřebu přesněji zkoumat a popisovat terminologické systémy oborů ovlivněných těmito procesy.

SOURCES

A magyarországi szakszótárak és -lexikonok bibliográfiája. Available at: https://szakszotar.lib.pte.hu/hu/ [accessed October 11, 2023].

Bart István, Klaudy Kinga 2003: EU-fordítóiskola. Európai Uniós szövegek fordítása angolról magyarra, Budapest: Corvina.

Clear writing for Europe. Available at: https://commission.europa.eu/about-european-commission/departments-and-executive-agencies/translation/clear-writing-europe_en [accessed October 11, 2023].

DictionELI. Available at: http://dictioneli.stepp.hu [accessed October 11, 2023].

Fischer Márta, Trebits Anna 2014: Angolul az Európai Unióban. EU-angol – Kinek? Miért? Hogyan? [EU English – Using English in EU Contexts], Budapest: Tempus Közalapítvány. Available at: http://www.euenglish.hu/wp-content/uploads/2014/09/EU_angol_ossz. cikk_2014.pdf.

Glossa Iuridica. Available at: https://ajk.kre.hu/index.php/glossa-iuridica [accessed October 11, 2023].

Hungarian Office for Translation and Attestation (OFFI). Available at: www.offi.hu [accessed October 11, 2023].

IATE. Available at: www.iate.europa.eu [accessed October 11, 2023].

IEC/IEEE 82079-1:2019 Preparation of information for use (instructions for use) of products – Part 1: Principles and general requirements.

ISO 1087:2019 Terminology work and terminology science – Vocabulary.

ISO 24495-1:2023 Plain language – Part 1: Governing principles and guidelines.

Magyar Jogi Nyelv. Available at: https://joginyelv.hu/ [accessed October 11, 2023].

Magyar Orvosi Nyelv. Available at: https://orvosinyelv.hu/ [accessed October 11, 2023].

Magyar Terminológia. Available at: https://akjournals.com/view/journals/1206/1206-overview.xml [accessed October 11, 2023].

MSZT. Available at: www.mszt.hu [accessed October 11, 2023].

70

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

Nemzeti Jogszabálytár. Available at: www.njt.hu [accessed October 11, 2023].

Termin. Available at: https://termin.im.gov.hu/ [accessed October 11, 2023].

Terminology and Communication Research Group (TERMIK) at the Faculty of Humanities and Social Sciences at the KRE. Available at: https://btk.kre.hu/index.php/2015-12-05-09-31-20/karikutatocsoportok/824-terminologiai-kutatocsoport-termik.html [accessed November 20, 2023].

Terminology Research Group at the Hungarian Research Centre for Linguistics. Available at: https://nytud.hu/en/research-group/terminology-research-group/area [accessed November 20, 2023].

PHD THESES

Balogh Dorka 2020: Műfajtudatosság a jogi szakfordításban és szakfordítóképzésben, Budapest: ELTE BTK.

Bereczné Szabó Beáta 2012: A szakfordítás szerepe a magyar gazdasági, jogi szaknyelv kialakulásában, Budapest: ELTE BTK.

Fischer Márta 2010: A fordító mint terminológus, különös tekintettel az európai uniós kontextusra, Budapest: ELTE BTK.

Fogarasi Katalin 2012. Limited Forensic Assessability of Soft Tissue Injuries. Contrastive Terminological Analyses of Hungarian, Austrian and German Medical Diagnostic Reports, Pécs: University of Pécs.

Novák Barnabás 2019: A terminológiai munkafolyamat a minőségi jogalkotásban. Magyar–olasz összehasonlító vizsgálat az alkotmányjogi terminológia területén, Pécs: PTE ÁJK.

Rádai-Kovács Éva 2009: Az euáoterminus, avagy az európai uniós terminológia jellemzői, különös tekintettel az újlatin nyelvekben megjelenő sajátosságokra, Budapest: ELTE BTK.

Rátkainé Jablonkai Réka 2010: A corpus-linguistic investigation into the lexis of written English EU discourse: An ESP pedagogic perspective, Budapest: ELTE.

Somssich Réka 2007: Az európai közösségi jog fogalmainak nyelvi megjelenítése, különös tekintettel az európai magánjogra, Budapest: ELTE ÁJK.

Zaboné Varga Irén 2015: Műszaki szövegek fordításának terminológiai problémái német–magyar nyelvpárban járműipari szövegek alapján, Budapest: ELTE BTK.

Vinnai Edina 2012: Nyelvhasználat a jogi eljárásban, Miskolc: Miskolci Egyetem ÁJK.

REFERENCES

Andrássy György 2017: A magyar nyelv és a magyar nyelvközösség jogi helyzete. – A magyar nyelv jelene és jövője, ed. G. Tolcsvai Nagy, Budapest: Gondolat, 64–90.

B. Papp Eszter, Somogyi Zoltán 2022: Kollaboratív terminológiai munka a Covid1001 önkéntes szakfordítói csoportban. – Nyelvek, nyelvváltozatok, közvetítmények II, eds. J. Navracsics, Sz. Bátyi, Budapest: Akadémiai Kiadó. DOI: https://doi.org/10.1556/9789634548607.

Bölcskei Andrea, Fóris Ágota 2022: A névtudomány, a nevezéktan és a terminológia viszonya, érintkezési pontjai. – Névtani Értesítő 44, 59–78. DOI: https://doi.org/10.29178/NevtErt.2022.5.

Bölcskei Andrea 2019: A szabványosítás online forrásai a Kárpát-medencében. – A szabványosítás fordítási és terminológiai vonatkozásai, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest, KRE–L’Harmattan, 137–150.

Bősze Péter, Kapronczai Katalin, Keszler Borbála (eds.) 2021: A magyar orvosi nyelv története, Budapest: Medicina.

Bősze Péter (ed.) 2009: A magyar orvosi nyelv tankönyve, Budapest: Medicina.

Donáth Tibor 2009: Az anatómiai nyelv mint az orvostudomány alapja. – A magyar orvosi nyelv tankönyve, ed. P. Bősze, Budapest: Medicina, 287–295.

Dróth Júlia 2000: Legyen egységes az Európai Unió magyar nyelvű terminológiája! – Magyar Nyelvőr 124, 287–297.

Farkas Ildikó 2007: A fordítói szabadság korlátai az EU intézményeiben. – Fordítástudomány 9, 98–105.

Fischer Márta 2008: Az európai uniós fordítás és terminusalkotás magyar vonatkozásai. – Magyar Nyelvőr 132, 385–402.

Fischer Márta 2023: Eurolektusok. Az Európai Unió hatása a nyelvekre, különös tekintettel a jogi nyelvre, Budapest: Akadémiai Kiadó. DOI: https://doi.org/10.1556/9789634548959.

Fogarasi Katalin 2016: Anatómiai terminusok használatának problémái látleleti sérülésleírásokban. – Táblatok a mai magyar alkalmazott nyelvészetben, eds. A. Á. Reményi, Cs. Sárdi, Zs. Tóth, Budapest: Tinta, 322–332.

Terminologija | 2024 | 31

71

Fogारasi Katalin 2017: A körboncolási jegyzőkönyv terminológiájának sajátosságai és XXI. századi kihívásai. – Porta Lingua 2017, eds. Zs. Bocz, R. Besznyák, Budapest: SZOKOE, 95–108.

Fóris Ágota, B. Papp Eszter 2015: Creating an English-Hungarian Termbase for Laser Physics, The DictionELI. – Terminologija 22, 26–38. Available at: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/517/607.

Fóris Ágota, Bölcskei Andrea (eds.) 2019: Terminológiastratégiai kihívások a magyar nyelvterületen, Budapest: L’Harmattan–OFFI Zrt. Available at: https://www.offi.hu/offi-akademia/kiadvanyok/terminologiastrategiai-kihivasok-a-magyar-nyelvteruleten.

Fóris Ágota 2005: Hat terminológia lecke, Pécs: Lexikográfia Kiadó. Available at: http://mek.oszk.hu/09200/09278/.

Fóris Ágota 2010a: The situation and problems of Hungarian terminology. – Terminology in Everyday Life, eds. M. Thelen, F. Steurs, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 35–46.

Fóris Ágota 2010b: Hungarian, as the language of education in the universities of the Carpathian Basin. – Nacionalni jeziki v visokem šolstvu. National Languages in Higher Education, eds. M, Humar, M. Žagar Karer, Ljubljana: ZRC Publishing, Scientific Research Centre SASA, 71–78.

Fóris Ágota 2022: Translation and Terminology. Theory and Practice in Hungary, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan.

Fóris Ágota forthcoming: Terminology in Hungary: from standard Hungarian to terms and scientific names. – History of Terminology, eds. K. Warburton, J. Humbley, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Gáspár Endre, Somssich Réka 2019a: Nemzeti jog nemzetközi térben, avagy terminológiai és stilisztikai dilemmák a magyar joganyag angol nyelvre fordítása során. – Diszciplínák találkozása: nyelvi közvetítés a XXI. században, ed. Sz. Szoták, Budapest: OFFI Zrt., 28–41.

Gáspár Endre, Somssich Réka 2019b: A magyar jog fordítva: Az Igazságügyi Minisztérium átogó fordítási projektje a magyar joganyag angol nyelvű elérhetőségének biztosítására. – Fontes Iuris 1, 55–60.

Keresztes Csilla, Borda Bernadett, Vincze Veronika 2019: Mi derül ki a SZEMEK-ből? Egy magyar nyelvű orvos korpusz morfológiai sajátosságai. – Porta Lingua 2019, ed. R. Besznyák, Budapest: SZOKOE, 97–109.

Klaudy Kinga 2004: Az EU-szakszövegek fordításának oktatása. – Miskolci Nyelvi Mozaik, ed. Cs. Dobos, Budapest: Eötvös József Kiadó, 11–24.

Kuna Ágnes, Ludányi Zsófia 2023: Terminológiai elvek az orvosi szaknyelvben és a gyógyító kommunikációban. Problémák, tendenciák, ideológiák. – A magyar terminológiastratégia kialakítása. Zöld könyv, eds. G. Prószéky et al., Budapest: Nyelvtudományi Kutatóközpont, 109–134.

Laczkó Krisztina 2015: Az újmagyar és az újabb magyar kor. – A magyar nyelv, ed. F. Kiefer, Budapest: Akadémiai Kiadó.

Lanստyák István 2002: A magyar nyelv határon túli változatai – babonák és közhelyek. – Magyar nyelvtervezés Szlovákiában, eds. I. Lanstyák, G. Szabómihály, Pozsony: Kalligram Könyvkiadó, 199–211.

Lesznyák Ágnes 2010: Az európai uniós intézmények terminológiai adatbázisa: a IATE. – Magyar Terminológia 3(2), 161–181.

Ludányi Zsófia, Varga Éva Katalin 2021: A szemészeti dokumentáció jellegzetességei. – Tartalomfejlesztés és dokumentáció. Nyelvészeti vonatkozások, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest: KRE – L’Harmattan, 327–360.

Majzikné Bausz Ágota 2008: Az e-kormányzat, e-közigazgatás problémái és terminológiai vonatkozásai Magyarországon. – Magyar Terminológia 1(1), 59–76. DOI: https://doi.org/10.1566/MaTerm. 1.2008.1.5.

Mori Laura (ed.) 2018: Observing Eurolects. Corpus analysis of linguistic variation in EU law. (Studies in Corpus Linguistics, 86), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Muráth Judit 2010: Translation-oriented terminology work in Hungary. – Terminology in Everyday Life, eds. M. Thelen, F. Steurs, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 47–59.

Prószéky Gábor et al. (eds.) 2023: A magyar terminológiastratégia kialakítása. Zöld könyv, Budapest: Nyelvtudományi Kutatóközpont. DOI: https://doi.org/10.18135/term.2023.

Rixer Ádám 2023: Szükség van-e Magyarországon jogi-igazgatási szaknyelvújításra? Gondolatok egy kutatás margójára. – Glossa Iuridica X(3), 93–103. DOI: https://doi.org/10.55194/GI.2023.3.1

Robin Edina et al. 2016: Fordítástudomány és korpuszkutatás: bemutatkozik a Pannónia Korpusz. – Fordítástudomány 18(2), 5–26.

Somssich Réka 2003: A jogfogalmi megfeleltetés problémái a közösségi jogban az irányelvek átültetésének szintjén – a jogi „fordítás” sajátos formája. – Magyar Jog 50, 746–753.

72

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century

Szabó Miklós, Vinnai Edina (eds.) 2018: A törvény szavai, Miskolc: Bíbor Kiadó.

Szabómihály Gizella 2009: Hungarian in Slovakia: Language management in a bilingual minority community. – Language Management in Contact Situations, eds. J. Nekvapil, T. Sherman, Frankfurt am Main: Peter Lang, 49–73.

Szoták Szilvia (ed.) 2021: A hiteles fordítás mint közfeladat, Budapest: OFFI Zrt.

Tamás Dóra Mária, Szoták Szilvia (eds.) 2021: Magyar jogi alapterminusok a szomszédos országok nyelvén, Budapest: OFFI Zrt.

Tamás Dóra Mária 2019: Bevezetés a jogi terminológiába a terminológus szemüvegén át, Budapest: ELTE Eötvös Kiadó – OFFI Zrt.

Tamás Dóra Mária 2020: Az OFFI Zrt. tevékenységének és terminológiai projektjeinek bemutatása. – Nyelv, kultúra, identitás. Alkalmazott nyelvészeti kutatások a 21. századi információs térben. I. Terminológia, lexikográfia, fordítás, szerk. A. Fóris, A. Bölcskei et al., Budapest: Akadémiai Kiadó. Available at: https://mersz.hu/a-manye-kongresszusok-eloadasai.

Tamás Dóra Mária (ed.) 2023: Terminológiastratégia és jogi alapterminusok holland, orosz, spanyol, portugál nyelven, Budapest: OFFI Zrt.

Tóth Judit 2022: A közérthetőség ügye, ahogy a jogalkotó elképzeli. – Közjogi Szemle 4, 20–27.

Trebits Anna 2008: English Lexis in the Documents of the European Union – a Corpus-based Exploratory Study. – Working Papers in Language Pedagogy (WoPaLP) 2, 38–54.

UNESCO Guidelines 2005: Guidelines for Terminology Policies. Formulating and implementing terminology policy in language communities, Paris: UNESCO. Available at: http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001407/140765e.pdf.

Vančo Ildikó, Muhr Rudolf, Kozmács István, Huber Máté (eds.) 2020: Hungarian as a Pluricentric Language in Language and Literature, Berlin/Bern/Bruxelles/New York/Oxford/Warszawa/Wien: Peter Lang.

Varga Éva Katalin et al. 2023: Erdélyi és anyaországi orvosi terminológia pandémia idején. – Alkalmazott Nyelvtudomány Különszám 1, 76–95. DOI: http://dx.doi.org/10.18460/ANY.K.2023.1.004.

Varga Éva Katalin, Barta Andrea 2020: A nemzetközi és a magyar anatómiai nevek egységesítési problémái. – Porta Lingua 2020, 193–204.

Varga Éva Katalin 2014: Anatómiai nevek régen és ma. Latin helyett angol? – Modern Nyelvoktatás 20(1–2), 35–42.

Várnai Judit Szilvia 2005: Európai uniós terminológia és fordítás – múlt és jelen. – Fordítástudomány 7, 5–15.

Vincze Veronika 2018: A Miskolci Jogi Korpusz nyelvi jellemzői. – A törvény szavai, eds. M. Szabó, E. Vinnai, Miskolc: Bíbor Kiadó, 9–36.

Vincze Veronika et al. 2008: The BioScope corpus: annotation for negation, uncertainty and their scope in biomedical texts. – BMC Bioinformatics 9(11), 1–9.

Vinnai Edina 2017: Jog és nyelv határán. A jogi nyelvhasználat nemzetközi és hazai kutatása, Budapest: Gondolat.

Zódi Zsolt 2018: A jog érthetőségének határai: Meg tudják-e oldani a nyelvészek a jogi szövegek érthetetlenségének problémáját? – A törvény szavai, eds. M. Szabó, E. Vinnai, Miskolc: Bíbor Kiadó, 241–260.

VENGRIJOS TERMINOLOGIJOS ISTORIJA IR NAUJAUSIOS TENDENCIJOS XXI AMŽIUJE

Santrauka

Šio straipsnio tikslas – apžvelgti Vengrijos terminologijos istoriją ir naujausias tendencijas, turėjusias įtakos terminų raidai XXI amžiuje. Pastarieji du dešimtmečiai atnešė veiksmingų pokyčių Vengrijos aukštojo mokslo, profesinio rengimo, mokslinės kvalifikacijos ir leidybos srityse. Publikacijų kalba, ypač gamtos mokslų, medicinos, inžinerijos ir matematikos srityse, iš esmės pasikeitė – imta rašyti ne vengrų, bet anglų kalba. Be to, mokslo žurnalai vengrų kalba palaipsniui nyko, o mokslinių publikacijų vengrų kalba sumažėjo; ši tendencija vyrauja iki šiol. Visi šie pokyčiai suteikė galimybę geriau

Terminologija | 2024 | 31

73

suprasti, plėtoti ir dėstyti terminologijos teoriją ir terminų tvarkybą, taip pat sustiprinti tarptautinius ryšius ir pradėti dialogą apie vengrų terminologijos politiką.

Straipsnyje pirmiausia pristatomi reikšmingi vengrų terminijos pokyčiai per pastaruosius du dešimtmečius iš kalbos teisių perspektyvos, o vėliau dėmesys sutelkiamas į svarbiausias terminologijos srities mokslines publikacijas. Straipsnyje taip pat išryškinamos ir išsamiau pristatomos sritys, kuriose per pastaruosius du dešimtmečius buvo atliktas reikšmingas terminologijos darbas: Vengrijos teisės ir viešojo administravimo terminai, specifiniai ES terminai, medicinos terminai bei gamtos mokslų terminija ir nomenklatūra.

Akivaizdu, kad aktyviausias terminologijos darbas ir tyrimai atliekami tose mokslo srityse, kurių tiesioginis taikymas tapo svarbus, t. y. teisė ir viešasis administravimas, medicina ir gamtos mokslai. Taip pat atrodo, kad, ypač teisės ir administravimo srityje, terminologiniai tyrimai yra glaudžiai susiję su vertimu. Be to, buvo parašytos kelios daktaro disertacijos ir monografijos iš teisės ir viešojo administravimo, medicinos ir gamtos mokslų sričių, išleista daug mokomosios medžiagos ir žodynų.

Gauta 2023-12-16

Ágota Fóris Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary, TERMIK Dózsa György út 25–27. H-1146 Budapest Hungary E-mail [email protected]

74

Ágota Fóris

The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century