LAIMA NEVINSKAITĖ

Institut litevského jazyka

PRAVOPISNÉ RYSY TEXTOVÝCH ZPRÁV

Krátké zprávy (SMS), původně koncipované jako doplňková služba při nástupu mobilních telefonů, se v posledních letech staly neméně populárními než běžné telefonní hovory. Je to dáno různými důvody, například cenou, možností spojit se s druhým člověkem, aniž bychom ho rušili, a podobně. Podle údajů Litevského statistického úřadu počet zpráv odeslaných za rok 2006 mírně přesáhl 9 miliard a dodnes zůstává podobný, což představuje přibližně 25 milionů krátkých zpráv denně (Litevský statistický úřad 2010).

Protože jsou zprávy prostředkem verbální komunikace, mohou být předmětem jazykové analýzy. Zájem o jazyk zpráv však nepodněcuje ani tak prostá vědecká zvědavost, jako spíše svébytný způsob psaní zpráv, patrný i na první pohled, a jeho možný vliv na správný pravopis. Ve veřejných diskusích převládají obavy z jazyka zpráv a jeho vlivu na užívání jazyka obecně – toto téma je aktuální v zahraničí i v Litvě (přehled diskusí viz Thurlow 2006; litevských diskusí: Rotautaitė 2007; Jackevičius 2010).

Cílem tohoto článku je prozkoumat rysy litevského pravopisu v krátkých zprávách a pojednat o jejich funkcích. Cílem je nejen zjistit, čím se pravopis litevských zpráv (psaní slov, velkých písmen a interpunkčních znamének) liší od běžného pravopisu, ale také se pokusit (na základě výzkumů zahraničních autorů a vlastních postřehů autorky) určit, proč se volí takové způsoby psaní zpráv a zadávání textu. Článek se zabývá pouze pravopisem, nikoli lexikem a dalšími jazykovými jevy; s cílem zúžit předmět výzkumu se rovněž neanalyzuje používání textových emotikonů (takzvaných smajlíků).

Pro výzkum bylo shromážděno 2060 krátkých zpráv od 75 osob různého věku a od různých poskytovatelů služeb. Takový soubor umožňuje sestavit poměrně úplný seznam pravopisných rysů zpráv. Článek uvádí

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

275

také některé kvantitativní tendence a pojmenovává rozšířenost pravopisných rysů ve shromážděných zprávách. Protože soubor není reprezentativní, uvedené tendence je třeba považovat pouze za orientační a využít je k formulování dalších předpokladů, nikoli k vyvozování konečných závěrů. Z tohoto důvodu nejsou předkládány ani podrobné výsledky kvantitativní analýzy. Výzkumná data jsou podrobněji¹ rozebrána ve druhé části článku.

1. JAZYKOVÉ RYSY TEXTOVÝCH ZPRÁV: PŘEHLED VÝZKUMU

Služba textových zpráv byla spuštěna v polovině posledního desetiletí 20. století. Nějakou dobu trvalo, než si zpráv jakožto předmětu výzkumu všimli jazykovědci, od roku 2000 však výzkumů začalo přibývat (Thurlow, Poff 2010). Zkoumají se nejen jazykové rysy, ale také pragmatické aspekty: sled dialogu, jeho začátek a konec, střídání kódů a cíl komunikace. Zkoumá se rovněž pragmatika délky zpráv, složitosti textu, gramatiky a interpunkce, pravopisu a používání textových emotikonů. Nejčastěji se zkoumá jazyk zpráv mladších lidí, přestože ti nejsou jedinými (ale nejpilnějšími) pisateli zpráv. Porovnává se také jazyk zpráv mužů a žen, zatímco výzkumů podle jiných demografických znaků je velmi málo (Thurlow, Poff 2010).

Na rozdíl od prvních odborných článků věnovaných jazyku zpráv, v nichž se pouze pojmenovávaly zaznamenané specifické jazykové rysy, se nyní hledají také statistické doklady jejich rozšíření; provádějí se výzkumy uživatelů mobilních telefonů, jejichž cílem je zjistit motivaci autorů zpráv psát takovým jazykem, jakým píší; objevují se první výzkumy vlivu psaní zpráv na gramotnost a kvalitu psaní jiných textů (Thurlow 2006). Samozřejmě se provádí také řada obecnějších výzkumů komunikace prostřednictvím zpráv, které jsou rovněž důležité pro objasnění zvláštností jazyka zpráv.

Tento článek vychází především z prací zahraničních autorů. Nepodařilo se nalézt publikované výzkumy textových zpráv v litevštině, pouze informace o připravovaných závěrečných studentských pracích. Zprávy v Litvě byly zkoumány z jiných hledisek, například byly analyzovány „zprávy lásky“ (Skabeikytė-Kazlauskienė 2007), zmiňuje se negativní vliv zpráv na osvojování jazyka

¹ Článek využívá empirická data z magisterské práce Viktorije Steponavičiūtė (vedoucí L. Nevinskaitė) (Steponavičiūtė 2010).

276

KALBOS KULTŪRA | 83

(pravda, bez důkazů podložených výzkumem) (Salienė 2007), zkoumal se postoj mládeže ke správnosti jazyka v různých oblastech jeho užívání, včetně textových zpráv (Grigonienė, Spūdytė 2010). Podrobně byly zkoumány zvláštnosti elektronického diskurzu, do něj však tehdy ještě nebyly zahrnuty textové zprávy (Ryklienė 2000 a další).

Výzkum jazyka textových zpráv naráží na značné obtíže při shromažďování materiálu – zprávy jsou prostředkem soukromé komunikace a nezveřejňují se, takže je obtížné shromáždit rozsáhlá a reprezentativní data. V zahraničí se však již objevily první pokusy o systematický sběr zpráv – největší známý projekt tohoto druhu s názvem „Darujte vědě své SMS“ (Faites don de vos SMS à la science) proběhl v roce 2004 ve francouzsky mluvící části Belgie. Byl vytvořen korpus 30 tisíc zpráv, který zahrnoval zprávy nejrůznějších společenských skupin. Pro sběr zpráv bylo zřízeno bezplatné telefonní číslo, na které bylo možné zprávy posílat, a na internetu byli lidé žádáni, aby vyplnili krátký formulář a uvedli v něm základní sociodemografické údaje o sobě. Aby se shromáždilo co nejvíce materiálu, byl projekt široce propagován v médiích. Zprávy v korpusu byly upraveny (byly odstraněny osobní údaje apod.) a přepsány do spisovné francouzštiny, protože jinak by byla část jejich textu obtížně srozumitelná. Vznikl tak v zásadě dvojjazyčný korpus zpráv (Fairon, Paumier 2006).

Většina výzkumníků se shoduje, že jazyk zpráv se výrazně liší od běžného jazyka (samozřejmě záleží na uživatelích jazyka – zvláště v tomto ohledu se vyčleňuje jazyk mládeže). Podle některých názorů jde o vznikající samostatný jazykový registr (Vosloo 2009). V angličtině má tato jazyková varianta již ustálené označení texting language a její jednotlivé prvky se nazývají textisms. V litevštině se pro ni navrhovalo označení „žinutinimas“ (Miliūnaitė 2008), toto pojmenování se však zatím více nerozšířilo.

1.1. Funkce textových zpráv a jejich vliv na jazyk zpráv

Při zkoumání jazyka textových zpráv je třeba zohlednit jejich komunikační funkce, protože určují jazykové rysy používané ve zprávách a mohou také vysvětlit příčiny těchto rysů. V literatuře se uvádějí tyto hlavní funkce textových zpráv: afektivní (vyjadřování pocitů); fatická (udržování kontaktu), např. pozdravy, pozvání, žertování atd.; sociálně-koordinační (např. sdělit, co člověk právě dělá, kde je, co koupit, kde čekat atd.) (Segerstad 2002; Thurlow, Poff 2010).

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

277

Ačkoli se textové zprávy používají také v některých profesních a odborných kontextech (především v reklamě, ale také v medicíně, pedagogice, politické komunikaci, médiích atd.), převažující oblastí jejich využití je neformální osobní komunikace mezi lidmi. Jazyk textových zpráv proto patří k neformálnímu jazykovému registru, který výrazně určuje jeho povahu (Segerstad 2002). S funkcemi textových zpráv a zvláštnostmi jejich používání souvisejí také příčiny, které vedly ke vzniku specifického jazyka zpráv a k jeho současnému užívání. Lze rozlišit čtyři skupiny příčin.

Především je to samozřejmě technologie, která nutí vměstnat zprávu do poměrně malého počtu znaků (160 znaků). Po určitou dobu šlo o velmi omezující faktor, protože v telefonech jednoduše nebylo možné tento počet překročit – k odeslání delšího textu bylo třeba poslat další samostatnou zprávu. Ačkoli dnes lze v mnoha telefonech souvisle psát delší zprávy, omezuje je jejich cena (za delší zprávy se platí úměrně více) a možná také přetrvávající zvyk. Působí i další technologický faktor: na běžné telefonní klávesnici se text píše poměrně pomalu (pro zadání jednoho znaku je třeba stisknout klávesu jednou až čtyřikrát). To podporuje používání zkratek a hledání jiných způsobů, jak text napsat rychleji, například volbu písmen, která jsou „snáze dostupná“ (Segerstad 2002; Rivière 2002; Crystal 2008). Snaha napsat zprávu rychleji může někdy vysvětlovat i ponechávání chyb – pokud zadání správného písmene trvá déle, ponechá se rychlejší, byť chybná varianta, protože se předpokládá, že příjemce textu stejně porozumí (Rivière 2002). Zkracování se ostatně uskutečňuje nejen pravopisem, ale také úsporným vyjadřováním, telegrafickým stylem a používáním kratších anglických slov (tamtéž).

Na druhou stranu stručnost zpráv a jejich další rysy určují také výše zmíněné komunikační funkce textových zpráv. Výzkumy ukazují, že jejich autoři povolený počet znaků využívají jen zřídka (např. podle údajů jedné studie měla zpráva v průměru 65 znaků), stručnost a snaha napsat text rychle tedy nezávisí pouze na délce zprávy, ale také na pragmatických důvodech, především na dialogické povaze komunikace, protože zpráva často odpovídá na přijatou zprávu, aniž by opakovala již známé informace (Thurlow, Poff 2010). Jak již bylo zmíněno, zprávy se nejčastěji používají k neformální osobní komunikaci, což vede k neformálnímu jazykovému stylu a nesprávnému pravopisu.

Třetím důvodem rozdílů mezi jazykem zpráv a jazykem běžně používaným v jiných kontextech je potěšení z hraní si s jazykem (Crystal 2008), z porušování pravidel. Potvrzuje to i průzkum mezi uživateli – když

278

KALBOS KULTŪRA | 83

někteří tvrdí, že je zajímavé vytvářet ve zprávách dvojznačnosti a hrát si s jazykem; taková hra se týká nejen obsahu, ale i způsobu vyjádření. Pro žáky může být zajímavé také více či méně vědomě porušovat pravidla. Zdůrazňuje se, že potěšení přináší nejen vytváření takových zpráv, ale i jejich čtení (luštění) (Rivière 2002).

Rozdíly v jazyce zpráv souvisejí konečně také s vyjadřováním identity (tento motiv se nejvíce pojí s jazykem zpráv mladých lidí), protože zkratky a specifické způsoby psaní kromě znalosti spisovného jazyka vyžadují také znalost určitých interních informací či kódu, a pro ostatní jsou nesrozumitelné (Segerstad 2002). J. K. Androutsopoulas (2000) tvrdí, že „nestandardní pravopis může být pro tvůrce textů (zejména mladé lidi) skvělým a zároveň hravým prostředkem k vyjádření jejich sociální identity odchýlením se od konvenčních norem; tím se odlišují od ostatních (např. dospělých) a vytvářejí mezi sebou pouto“ (cit. podle Thurlow, Poff 2010: 9). I další výzkumníci uznávají, že se ve zprávách skutečně používá jakýsi tajný kód mladých lidí, který je zčásti mezinárodní (založený na angličtině) a zčásti místní (Mante-Meijer, Pires 2002). Dva lidé si mohou vytvořit i vlastní jazyk zpráv, který se pro ně stává vyjádřením jejich sounáležitosti (Rivière 2002). Je třeba dodat i vyjadřování individuality – zprávy umožňují projevit individuální tvořivost (Crystal 2008), a proto je někdy obtížné určit, které pravopisné příklady jsou systematické a které ojedinělé.

1.2. Pravopisné rysy textových zpráv

Jazyk textových zpráv je zkoumán jako širší jazyková varieta – varieta elektronického prostředí – která má mnoho společných rysů s jazykem dalších variet tohoto prostředí (blogů, rychlých zpráv, chatovacích místností, fór a dalších forem internetové komunikace). Tyto variety se však navzájem liší, mimo jiné mírou formálnosti. Jazyk elektronického prostředí má rysy psaného i mluveného jazyka. Některé webové texty (portály, reklama apod.), které se od běžného psaného jazyka neliší nebo se od něj liší jen málo, mají blíže k psanému jazyku. Existují však také situace psaní, kdy jazyk, přestože je zaznamenán písemně, vykazuje více rysů mluveného jazyka (rychlé zprávy, osobní e-mailové zprávy apod.). V těchto případech je velmi důležitý časový faktor, protože se obvykle očekává rychlá odpověď; takové zprávy jsou pomíjivé, neboť je lze okamžitě smazat nebo odsunout stranou (jako v okně rychlých zpráv); jazyk je naléhavý a energický a připomíná rozhovor tváří v tvář (Crystal 2008).

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

279

Dažnai cituojamame straipsnyje (Thurlow 2003) skiriami trys žinučių kalbos sociolingvistiniai principai, kurie paaiškina žinutėse vartojamos kalbos bruožus: trumpumas ir greitis; parakalbinė restitucija, t. y. neverbalinės išraiškos priemonių, kurių trūksta rašytinei komunikacijai žinutėmis, kompensavimas; fonologinė aproksimacija, t. y. apytikslė rašyba. Šie principai pasireiškia tam tikrais konkrečiais nestandartinės žinučių rašybos bruožais – dauguma iš jų būdingi ir kitoms elektroninės komunikacijos priemonėms, tik nevienodai plačiai paplitę (Thurlow 2003; Crystal 2008; Tagg, Baron, Rayson 2010). Tai:

1) různé typy zkracování: vynechává se několik prostředních nebo posledních písmen, nepíše se poslední písmeno;

2) akronymy a iniciálové zkratky;

3) písmenné homofony (např. u = you), homofony tvořené písmeny a číslicemi (např. 2night = tonight);

4) „nesprávný“ (záměrný) pravopis a překlepy;

5) nekonvenční pravopis (např. cuz = because);

6) stylizace přízvuku, nářeční a hovorový pravopis;

7) slova psaná dohromady (např. thankyou, ohdear);

8) psaní bez velkých písmen;

9) prostředky typografického zvýraznění (např. psaní jednotlivých slov pouze velkými písmeny, použití hvězdičky ke zdůraznění slova);

10) používání několika interpunkčních znamének k vyjádření emocí (např. několika vykřičníků).

Zprávy psané v různých jazycích mají podobné pravopisné rysy, ačkoli se v některých jazycích více používají určité prostředky a v jiných zase jiné, protože kvůli specifickým vlastnostem jazyků se některé prostředky hodí pro některé jazyky více a pro jiné méně (viz přehledy Crystal 2008: 123–148; Thurlow, Poff 2010: 5).

Jak již bylo zmíněno, přibývá empirických studií, které kvantitativně zkoumají rozšíření uvedených pravopisných rysů textových zpráv a lépe podkládají pohled na rozšířené stereotypy. Mnozí výzkumníci si všímají, že ve statisticky zkoumaných zprávách se nenachází zdaleka tolik zkratek a dalších nestandardních pravopisných rysů, jak by se mohlo zdát při čtení článků vyvolávajících obavy v populárních médiích. Kromě toho nejsou zkratky používané ve zprávách nijak zvlášť „exotické“. Jazyk textových zpráv tedy není ničím výjimečným: ve zkoumaných zprávách se vyskytuje jen velmi málo zkratek či jiných pravopisných podob, které by byly nové nebo nesrozumitelné bez kontextu, v němž byly napsány, a to i pro nezúčastněného pozorovatele (Segerstad

280

KALBOS KULTŪRA | 83

2002; Thurlow 2003). Většinu takových zpráv by bylo možné napsat na lístek přilepený na dveře lednice nebo ponechaný na stole – kde platí stejné pravidlo stručnosti. Dochází se proto k závěru, že tvrzení populárních médií a některých jazykovědců o nesrozumitelnosti a výjimečnosti jazyka textových zpráv jsou značně přehnaná, protože nezohledňují význam diskurzivního užití jazyka v konkrétních situacích (Thurlow, Poff 2010).

1.3. Vliv textových zpráv na gramotnost

Jak již bylo uvedeno, rozšíření textových zpráv je často hodnoceno negativně. Objevují se obavy, že jejich psaní kazí jazyk a že se zhoršují gramotnostní dovednosti mladých lidí. Největší obavy vzbuzuje možnost, že se návyky při psaní zpráv přenesou i do jiných textů, v nichž je třeba psát správně: „z celého světa přicházejí stížnosti, že se rysy pravopisu textových zpráv dostávají do formálního registru školního psaní“ (Vosloo 2009).

Empirických výzkumů v této oblasti je poměrně málo – dosud se zkoumaly především pravopisné rysy textových zpráv nebo jejich funkce, teprve nyní se však začínají provádět první studie, které spojují psaní textových zpráv s gramotností. Výsledky dosavadních výzkumů jsou navíc nejednoznačné. Při přehledu studií o vlivu psaní textových zpráv na anglický pravopis výzkumníci (Thurlow, Poff 2010) uvádějí, že negativní vliv zpráv zjistilo jen několik vědců, zatímco řada dalších empirických studií ukazuje, že psaní textových zpráv nepředstavuje hrozbu pro výuku a osvojování spisovné angličtiny.

Podle výsledků jednoho průzkumu mezi americkými žáky většina respondentů uvedla, že psaní textových zpráv nemá negativní vliv na jejich schopnost psát; přesto 64 procent přiznalo, že některé rysy neformálního pravopisu se občas objevují v jejich školních pracích (Lenhart 2008). Vzhledem k použité metodě (nakolik lze věřit vlastnímu hodnocení schopností ze strany žáků?) je však třeba tuto studii posuzovat kriticky.

V této souvislosti se nejčastěji cituje skupina anglických výzkumníků, jejichž studie přinášejí více pozitivních důkazů o vlivu textových zpráv. Jedna z jejich studií zjistila, že psaní textových zpráv a známky z pravopisu spolu nesouvisely (cit. z Vosloo 2009), zatímco jiná studie potvrdila, že psaní textových zpráv dokonce pozitivně ovlivňuje čtenářské dovednosti a fonologické uvědomování. Její autoři zkoumali směr vztahu (tj. který faktor ovlivňuje který) a tvrdili, že psaní textových zpráv podporuje lepší čtenářské dovednosti, nikoli naopak (Plester, Wood, Bell 2008).

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

281

Pozitivní vliv textových zpráv se vysvětluje tím, že při tvorbě a porozumění zkratkám je zapotřebí fonologické uvědomování, které podporuje jak schopnost psát, tak číst. Časté psaní a čtení zpráv může dětem pomoci naučit se psát a číst, protože omezená délka zprávy vyžaduje stručné, tvořivé a hravé vyjadřování – a to je dobrý trénink. Děti při posílání zpráv obecně tráví více času psaním a mají více příležitostí experimentovat a učit se (Crystal 2008).

D. Crystal navíc tvrdí, že textové zprávy ovlivňují psaní jiných textů pouze v ojedinělých případech: opírá se o komentáře představitelů vzdělávacích institucí ve Skotsku a Anglii, podle nichž se ve zkouškových textech žáků objevují zkratky typické pro textové zprávy, avšak jen ve „velmi malé“ části textů. Zhoršování písemného projevu mladých lidí (zde cituje obdobné stížnosti již z 20. let minulého století) navíc ovlivňují nejen textové zprávy, ale i další faktory – televize, trávení času u počítače a menší množství přečtených knih, tedy příčiny, které existovaly již před rozšířením textových zpráv.

Ačkoli se tedy styl psaní textových zpráv někdy objevuje i v jiných kontextech, jejich pisatelé většinou uznávají, že způsob užívání jazyka závisí na konkrétním textu. Ve výše zmíněném americkém výzkumu mezi dospívajícími velká část respondentů psaní textových zpráv vůbec nepovažovala za „psaní“. Existují jednotlivé doklady toho, že autoři zpráv dobře rozlišují kontexty užívání jazyka – podle vlastních slov nepoužívají zkratky, když píší rodičům nebo do televize (Crystal 2008). Nepřímo to potvrzují také údaje z výzkumu provedeného v Litvě o postoji mladých lidí ke správnému vyjadřování: 91 procent studentů uvedlo, že je pro ně velmi důležité správně psát seminární práce (pro 6 procent je to poměrně důležité), avšak správně psát textové zprávy považovalo za velmi důležité jen 9 procent studentů (pro 41 procent je to poměrně důležité) (Grigonienė, Spūdytė 2010). Pravopis textových zpráv lze proto považovat za případ přepínání kódů – při psaní zpráv se přechází k jinému způsobu psaní a v případě potřeby se pisatelé vracejí k běžnému pravopisu. D. Crystal tvrdí, že výuka psaní se má zaměřovat nejen na pravopisnou správnost, ale také na schopnost rozpoznávat různé kontexty užívání jazyka – a tedy i na to, který způsob psaní se hodí v jaké situaci (Crystal 2008).

Je důležité si uvědomit, že zde byly přehledově zpracovány pouze výzkumy z anglicky mluvících zemí. Výzkumy na toto téma publikované v angličtině se v jiných zemích nepodařilo najít; obdobné studie zatím neexistují ani v Litvě. Výsledky těchto výzkumů lze proto na litevštinu aplikovat jen částečně. Na jedné straně by psaní textových zpráv mohlo mít pozitivní vliv i na uživatele litevštiny tím, že podporuje

282

KALBOS KULTŪRA | 83

… mládežnickou jazykovou tvořivost tím, že vytváří více příležitostí k psaní. Na litevský jazyk by však největší vliv měly mít jiné pravopisné rysy (pro angličtinu nepodstatné) – psaní písmen bez diakritických znamének, v důsledku čehož může být obtížnější rozlišovat krátké a dlouhé samohlásky a mohou se zapomínat pravopisná pravidla. Chceme-li odpovědět na otázku vlivu zpráv na litevský jazyk, je třeba provést jejich výzkum.

2. VÝZKUM PRAVOPISU V LITEVSKÝCH KRÁTKÝCH ZPRÁVÁCH

Aby bylo možné zjistit, jaké pravopisné zvláštnosti jsou typické pro zprávy psané litevsky, byl proveden výzkum litevských krátkých zpráv. Materiál byl shromážděn prostřednictvím osobních sociálních sítí a o pomoc byla požádána také jedna škola. Mateřským jazykem autorů zpráv je litevština, někteří z nich ovládají nářečí. Shromážděný materiál je s ohledem na věk a pohlaví respondentů shrnut v tabulce 1. Do výzkumu byly zahrnuty také reklamní zprávy zasílané různými společnostmi a poskytovateli mobilních služeb. Dále se v textu, není-li uvedeno jinak, analyzují zprávy napsané jednotlivci.

TABULKA 1. Výzkumný vzorek zpráv

Pohlaví

Věk

Celkem

9–10 let

16–19 let

20–30 let

31–40 let

41–74 let

ženy

34

82

1003

39

314

1472

muži

27

0

518

5

0

550

celkem

61

82

1521

44

314

2022

reklamní zprávy

38

celkem

2060

Při sestavování databáze textových zpráv se objevily potíže. Osoby z různých věkových skupin nekomunikují prostřednictvím textových zpráv stejně často, a proto bylo obtížné získat více zpráv od lidí z některých věkových skupin. Nepodařilo se vyhnout ani technickým problémům; ne vždy se zdařilo přenést zprávy do počítače.

Je třeba přiznat, že vzorek zpráv shromážděných pro výzkum není reprezentativní a odhaluje především návyky při psaní zpráv osob ve věku 20–30 let-

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

283

. Pro sestavení jiného vzorku by bylo třeba vybrat autory zpráv podle sociodemografických znaků a od každého z nich vybrat stejný počet zpráv. Při analýze by bylo třeba počítat, jak jsou jazykové rysy rozšířeny mezi autory zpráv, a zohlednit dokonce i adresáta².

Shromážděné zprávy (asi 99%) nepřesáhly standardní délku jedné zprávy (160 znaků), přestože většina moderních telefonů umožňuje psát souvisle delší zprávy. Největší podíl – 41% – tvořily nejkratší zprávy (do 20 znaků) a průměrná délka zprávy byla 35,6 znaku. Analýza zpráv umožňuje předpokládat, že kratší zprávy píší mladší lidé a muži. Je možné, že autoři některých delších zpráv je nechtěli poskytnout výzkumníkům kvůli jejich osobnímu obsahu (lze se domnívat, že delší zprávy odhalují více osobních záležitostí). Vzhledem k velkému počtu shromážděných zpráv lze nicméně tvrdit, že většina psaných zpráv je poměrně krátká.

Délka textu zpráv je důležitá při interpretaci pravopisných rysů zpráv. Některé pravopisné zvláštnosti zpráv vznikly z potřeby nepřekročit omezený počet znaků, a proto by tyto údaje mohly pomoci zodpovědět otázku, zda tyto zvláštnosti stále plní tutéž funkci, tj. pomáhají zkracovat text.

2.1. Používání diakritických znamének

Nejzřetelnějším rozdílem mezi pravopisem litevských zpráv a jiných, zejména formálních, kontextů je psaní litevských písmen ą, č, ę, ė, į, š, ų, ū, ž. Ačkoli lze předpokládat, že v jiných textech internetové komunikace je patrná tendence používat diakritická znaménka častěji³, většina shromážděných zpráv však byla napsána „bez diakritiky“. Bylo nalezeno několik zpráv s nedůsledným pravopisem a jeden případ (několik zpráv napsaných jednou osobou), kdy se běžná litevská písmena zkoušela nahrazovat takovými, která se v litevské abecedě vůbec nevyskytují, ale vizuálně připomínají odpovídající litevská písmena:

Tak tedy při té příležitosti posílám sněhovou kouli přání!;-)

² To je však poměrně složité, a proto článek uvádí pouze nejobecnější tendence formulované na základě výpočtů uvedených v citované diplomové práci (Steponavičiūtė 2010) a výpočtů provedených autorkou článku.

³ Například podle údajů jedné studie bylo v roce 2010 třikrát více komentářů na delfi.lt napsáno litevskými písmeny než v roce 2000 (Padaugėjo rašančių... 2010).

284

KALBOS KULTŪRA | 83

Volbu nepoužívat litevská písmena lze spojovat se dvěma důvody podobnými těm, které byly uvedeny při pojednání o délce zpráv. Prvním je technologicky omezená rychlost psaní (k zadání litevského písmene je třeba stisknout stejné tlačítko vícekrát a pokud je v telefonu zapnutá funkce litevského písma, trvá déle dosáhnout i na další písmena, např. a se nachází mezi a a b, takže někteří lidé tuto funkci ve svých telefonech dokonce vypínají). Dalším důvodem je cena (litevské znaky se kódují jako několik symbolů a zpráva se nemusí vejít do rozsahu jedné zprávy). Ačkoli tedy na internetu možná přibývá lidí píšících litevskými písmeny, pravopis textových zpráv určují jiné důvody.

2.2. Nekonvenční a nesprávný pravopis slov

V sesbíraných textových zprávách se vyskytly také případy neobvyklého (nekonvenčního) pravopisu, kdy jsou jinými nahrazována nejen písmena s diakritickými znaménky, ale i některá běžná litevská písmena psaná bez diakritiky. Byly nalezeny tři takové případy pravopisu: nejčastěji se v nahrazuje písmenem w, ks se nahrazuje písmenem x a i se nahrazuje písmenem j. Zde jsou příklady takových textových zpráv (nahrazování písmen se vyskytuje i v příjmeních nebo běžných zkratkách):

Ne,nes dar warysim prie egluciu / Geriau walinskiene butu kritus arba marius / Tau 6dieni rode be pwm turbut / Nk ziuriu tw o ka tu? / Aha, nes atsiusiu dokumenta. Reix atspausdint, ryt pasiims. / Tj veliau susirasysim

Důvody nahrazování písmen souvisejí především s rychlostí psaní zprávy: při zadávání w je třeba stisknout tlačítko jednou, zatímco u v třikrát; stejný rozdíl je mezi písmeny i a j; ks jsou dva znaky, zatímco x je jeden.

Byl nalezen jeden případ, kdy jsou litevská písmena nahrazována kombinacemi s h. Tento způsob prodlužuje psaní textu a zvyšuje počet znaků, takže ve zprávách není efektivní. Například:

Tai 3h ten prabuwau vakar. Nuo algos nuskaiciuoja taj,ka pavagia kazhkas.taj centus gauna darbuotojos. Zhodziu,daug ispudziu parsineshiau.Kaip tu gyveni?

Ve zprávách je jen málo pravopisných a korektorských chyb. Byla zaznamenána jedna systematická pravopisná chyba, rozšířená i v jiných textech elektronické komunikace: místo į se píše y:

Parasyk man gryzus

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

285

Bylo nalezeno několik příkladů nekonvenčního pravopisu: neobvykle napsané anglické slovo; psaní, při němž se pro litevštinu použijí písmena anglické abecedy a jejich výslovnost; fonetický pravopis, kdy se píše tak, jak je slovo slyšet. Tyto příklady jsou nejspíše pokusy pohrávat si s jazykem:

Půjdeme tam a posedíme si,plyz jdem, budeme se chovat podle situace / Ok! Jdeme, aisc:) [=jasně] / Půjdeme kolem půl dvanácté do prospecta, jestli bude dobrá hudba tak asi na dvě hodiny, jestli ne, rychle se vrátíme / Ach, už nebeziejau [=už jsem se nedíval/a] až do konce

V tomto příkladu není jasné, zda je slovo napsáno nesprávně záměrně (podle výslovnosti), nebo proto, že pisatel nezná správný pravopis:

Tak zítra mi tedy napiš přesně, jo? [=jasně]

Dalším zajímavým případem pravopisu je užívání hovorového nebo nářečního jazyka. Je však těžké říci, nakolik jde o nářeční prvky a nakolik o záměrnou stylizaci, hru nebo prostě hovorový jazyk. Několik příkladů:

Před slovem kočka nebyl šedý / Zkusila jsem to jinak:-D:-* / Ale 1 hodně budeme se vídat / Ahoj, tak kdy se sejdeme tedy:-* / Tak kolem 12–13. Můžeme si zavolat, jestli se ti hodí jiný čas, domluvíme se / No ale když přijdeš zrovna tehdy, když potřebuješ spát!

2.3. Zkracování slov

Grafická zkrácení slov. Ve zprávách se používá velmi mnoho zkratek – běžných i pro litevštinu neobvyklých. Ne všechny zkratky nalezené ve zprávách jsou tvořeny podle norem zkracování slov v litevštině (srov. Sližienė, Valeckienė 1992). Nejčastější jsou grafická zkrácení slov, kdy se zapisuje pouze určitá část slova: jedna nebo dvě první slabiky a po nich souhlásky následující slabiky až po samohlásku, jedna či několik prvních souhlásek nebo první samohláska. Ve srovnání s jinými texty se zkratky používané ve zprávách liší obsahem (která slova se zkracují) i interpunkcí (po zkratce se nejčastěji nepíše tečka).

Ve zprávách se používá řada víceméně běžných a srozumitelných zkratek: tel. (telefon), kt. (jiný, něco jiného), L. (Litva), k. (jazyk), atd. (a tak dále), str. (stránka), např. (například), tepl. (teplota) atd. Bylo však zjištěno, že se v nich objevuje nová kategorie zkracovaných slov – jde o každodenní slova, která se ve zprávách často opakují a která se v jiných písemných

286

KALBOS KULTŪRA | 83

V textech se obvykle nezkracují: vědět (nejčastěji se vyskytující forma nevím), velmi, ahoj, dnes, volat, fungovat, teď, jet, nic, dobře, názvy dnů v týdnu a další. To, že se taková slova začínají zkracovat, potvrzuje komunikační funkce zpráv jako dialogické, neformální a rychlé komunikace používané ke koordinačním účelům. Zde jsou uvedeny příklady užití takových zkratek (zkratky byly použity ve více než jedné zprávě):

No nzn [=nevím] jestli stačí otočit kolečkem, fouknout a je to / Díky 1.l.!:-) [=velmi velmi] / La, až se probudíš, paskamb [=ahoj..., zavolej] / Labuška, co wk [=děláš] / Dawai, pojďme jen někam posedět, tančit už sian [=dnes] už určitě nebudu. / Db [=teď] jsem přišel, už:-* / Ale je fajn, že atvaz:-) [=by ses stavil] / Nk [=nic] dívám se na tvé tw, a co ty? / Ti gr [=dobře] tedy:-) / Sestad [=v sobotu] nebo sekmd [=v neděli] se vrátím.

Zkratky ne vždy odpovídají pravidlům zkracování (např. zkrácení slova ahoj na la atd.) a stejná slova navíc různí autoři zkracují různě – to jen potvrzuje, že zkratky nejsou ustálené a nejde o slova, která se běžně zkracují. Například dnes se ve zprávách zkracuje jako sian, siand a snd; nevím – nzn a nez; dobře – gr a ge; velmi – l a lb.

A konečně, aby bylo možné napsat zprávu rychleji, někdy se zkracují i další slova, která se běžně nezkracují. Některé zkratky působí náhodně – při psaní zprávy se kvůli nedostatku místa nebo spěchu zkrátí některé slovo, pokud je zkratka z kontextu jasná. Zkracují se dokonce i jména, která jsou z kontextu zřejmá. Například:

Já účty ntr. [=nemám] Později si půjdu dobít kredit asi na půl hodiny. / Ahoj, volal jsi wkr? [=včera] / 28.–29. Velmi prkl [=záleží] na firmě:) / Už jsme snědli cep [=cepeliny] / Jsi wln? [=ve Vilniusu] / Dov [Dovydas] říkal, že už to nebyl on, kdo upravil profil:-) Řekl jsem, že ho neopravím, dokud nebude konečná var:-) [=verze]

Při použití mnoha zkratek mohou některé zprávy připomínat speciálně zakódovaný text, který je pro nezasvěceného obtížně srozumitelný, například:

La. Co wk. Atr [=Ahoj. Co děláš. Napiš]

Ve zprávách bylo jen několik hůře rozluštitelných zkratek. Takové zprávy samozřejmě chápou osoby, které je posílají a přijímají a znají obsah korespondence i obvyklé zkratky.

Výrazným rozdílem mezi zkratkami používanými ve zprávách a normativním pravopisem je to, že se za takové zkratky většinou nepíše tečka. Rych-

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

287

…zejména je to dáno snahou napsat zprávu rychleji, ušetřit znaky, vyhnout se tomu, aby se po tečce další slovo automaticky začalo psát velkým písmenem (pak by bylo nutné znovu zapnout funkci psaní malých písmen), a také tomu, že se tomu zřejmě nepřikládá velký význam.

Zkracuje se také používáním žargonových krátkých podob slov, například: bible (knihovna), univeras (univerzita), mikras (mikrobus) atd.; to však již spadá do oblasti zkoumání lexika.

Mimochodem, ve zprávách se objevují také zkratky převzaté z angličtiny, běžné v jazyce mladých, které by bylo možné nahradit českým slovem nebo jeho zkratkou (ačkoli anglická podoba je kratší), například:

U pc. [=osobního počítače] a co ty?:)

Zkratky, značky jednotek, nealfabetické grafické znaky. Používají se také další obvyklé zkratky, ačkoli jich bylo ve zkoumaných zprávách málo. Zkratky, někdy i s osobitým pravopisem, např.: lnk, tw3, pwm atd.; značky jednotek, např.: h (hod.), kg, Lt; zvláštní symboly, např. znak procenta%.

Byly také nalezeny případy užití symbolu &, běžného v anglických textech a znamenajícího „a“ (ačkoli se tento symbol již poměrně rozšířil v internetové komunikaci, v jiných textech v litevštině se nepoužívá). Například:

Buď kamarádka&nenechávej mě v tom samotnou.. / S blížícími se. M&G

Kombinace číslic a písmen. Zcela neobvyklými zkratkami z hlediska pravopisu litevštiny, které byly nalezeny ve zkoumaných zprávách (ačkoli jich nebylo mnoho, nešlo o ojedinělé případy), jsou kombinace číslic a písmen. Zatímco v internetových textech se vyskytují rozmanitější způsoby kombinování číslic a písmen (srov. Ryklienė 2000), v tomto souboru zpráv se takto vytvořená spojení používala pouze k označení dnů v týdnu. Číslice se tedy ve zprávách psaných litevsky používají zcela jinak než v angličtině, kde plní funkci fonetického homofonu (srov.: deb8 = debate). Například:

4dieni nemůžu, tak snad 5dieni aspoň na chvíli;) / Nzn, řeknu 5dieni nebo 1dieni, až dostanu výplatu. nebo to říct už teď?:_^*

K používání zkratek vede snaha ušetřit místo a napsat zprávu rychleji. Druhý důvod, související s komunikačními záměry zpráv, by měl být ještě důležitější, neboť se nachází mnoho zpráv, které jsou velmi krátké, ale přesto se v nich používají zkratky.

288

KALBOS KULTŪRA | 83

2.4. Používání velkých písmen

Velká písmena se v psaném textu nejčastěji píší ve dvou případech: při psaní vlastních jmen a na začátku vět. Ve zprávách se však často obejdeme bez nich.

Pravopis vlastních jmen a názvů. V textech krátkých zpráv se vyskytují různá vlastní jména a názvy. Většinu z nich tvoří osobní jména (křestní jména a příjmení) a místní názvy; další použitá vlastní jména jsou názvy kaváren, obchodů a jiných komerčních zařízení, televizních kanálů, knih, filmů, zboží atd.

Při psaní vlastních názvů se často nedodržují běžná pravopisná pravidla, tj. nepíší se s velkým počátečním písmenem, tím méně se uvádějí v uvozovkách. Takový způsob psaní není vždy důsledný: dokonce i v textech krátkých zpráv téže osoby lze jednou najít jméno napsané s velkým písmenem, jindy už s malým apod.; různě se píše i v téže zprávě. Několik příkladů takových zpráv:

No guste tak ja asi taky půjdu a v kolik jdeš / Nea,nebewariau.ziauriai nusaliau kojas pas stundze,bet ir patingejau tiesa pasakius:-D / Těžko říct, od čtvrtka budeme mít hosty z amerikos, takže nemůžu nic slíbit;) / Super:-) už jdu z domu, teď jedu do aprangos výprodeje / A co je to za dobrý? Já už se těším na pilnaties [...] [= název filmu] / Na jihu Litvy sněží, ale stejně velykos.. / SMS od Aistes: Ahoj! Ve středu lístky za 10 Lt. Půjdeme na „viskas ore“? Ve Vingisu v 18.45.

Na psaní velkých písmen mají vliv technologické vlastnosti mobilních telefonů: při začátku psaní věty se první písmeno automaticky píše velké; po napsání tečky a mezery se také automaticky píše velké písmeno. V těchto případech se vlastní jména píší s velkým počátečním písmenem.

Jiný způsob psaní vlastních jmen a názvů je zaznamenán ve zprávách, které rozesílají firmy, instituce, obchody a jiné organizace, aby poskytly informace, informovaly o probíhajících akcích apod. V takových novinkách a informačních textových zprávách se vlastní jména a názvy vždy vyznačují jedním ze tří způsobů: celé slovo se píše velkými písmeny, používá se pouze první velké písmeno slova nebo se název uvádí v uvozovkách:

15% sleva na veškeré zboží KOSMADA ČLENŮM KLUBU pouze 15.–17. prosince. Děkujeme za věrnost a přejeme veselé Vánoce! Vaše KOSMADA.

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

289

Pospěš si! Do 31. ledna plať až 50% v řetězci CILI v litas ve Vilniusu, Kaunasu, Klaipėdě, Palanze a Druskininkách. Více na draugukortele.lt

Informuojame, kad Jums galime suteikti 1700,00 Lt. dydžio vartojimo kredita pavedimu. Detalesne informacija – UAB “General financing” skyriuose PC “Akropolis”, PC “BIG” ir PC “PARKAS” arba tel. 870033123. Kreditas 123 – Skaidrios finansines paslaugos.

Velká písmena na začátku věty. Velká písmena se nepíší ani na začátku věty, pokud se za interpunkčním znaménkem nenechá mezera – telefon automaticky aktivuje psaní velkého písmene až po interpunkčním znaménku a mezeře. Když se mezera nevynechá, režim psaní se nepřepne a pisatelé zpráv se obvykle nesnaží začátek věty nijak vyznačit.

Důvody, proč se pisatelé vyhýbají velkým písmenům, jsou pravděpodobně stejné jako ty, které byly zmíněny u dalších zvláštností psaní: rychlost psaní zprávy je technologicky omezena, protože přepnutí funkce velkých písmen uprostřed věty vyžaduje další stisknutí tlačítek. Je však třeba poznamenat, že ačkoli se většina zpráv píše bez velkých písmen, někteří pisatelé zpráv tomu mohou věnovat pozornost. Byl nalezen jeden příklad (značný počet zpráv napsaných jednou osobou), v němž se zájmeno ty píše s velkým počátečním písmenem, patrně s cílem zdůraznit uctivý postoj k adresátovi (avšak i v téže zprávě je jméno napsáno s malým počátečním písmenem):

Jasně, s Tebou:) už ve škole? / Takže u dovile Ty?:)

2.5. Interpunkce v textu

Psaný text se obvykle člení interpunkčními znaménky – takový text se čtenáři snadněji čte a rozumí mu. Odesílatelé textových zpráv mají také možnost členit svůj text na samostatné prvky a oddělovat jednotlivé výpovědi obvyklými interpunkčními znaménky psaného jazyka. V interpunkci textových zpráv jsou však patrné jiné tendence v užívání interpunkce a nové způsoby členění textu.

Interpunkce větných členů. Ve většině zpráv se části věty oddělují interpunkčními znaménky, ale vyskytují se i takové, v nichž zapsaný proud řeči není interpunkčními znaménky členěn:

Tak jsem psal e-mail, ale neupřesnil to, navrhl, ať přijedu do banky. Do SEB zajdu v pondělí cestou do práce; do SWED možná zajedu do Akry.

290

KALBOS KULTŪRA | 83

Interpunkce na konci věty. Při rozlišování nikoli větných členů téže věty, ale jednotlivých vět, se v textu krátkých zpráv projevilo několik různých způsobů (ne)označování konce vět. Velmi časté jsou případy, kdy se na konci věty nepíše žádné interpunkční znaménko, ačkoli by se v běžném psaném jazyce vždy psala tečka nebo tři tečky:

Ai, medaus pawalgiau, tai naktį nekosejau / Aha, gerai, keites tik mail, wisa kita tas pats

Interpunkční znaménka se nepíší nejen na konci oznamovacích, ale ani tázacích vět:

Kvůli čemu / Jak se máš / Tak kdy se připravíš

Samozřejmě existují i takové zprávy, kterých je sice poměrně méně, v nichž se věty oddělují běžným způsobem: tečkou, vykřičníkem, otazníkem, třemi tečkami. Objevují se také případy nedůsledné interpunkce – pokud se text zprávy skládá z několika vět, první mohou být odděleny interpunkčními znaménky (zřejmě proto, aby se text snáze četl), zatímco poslední končí bez jakéhokoli znaménka. Například:

Mám se dobře! dnes bez auta / No, už vážně. Ale aspoň máš někdy práci

Zcela osobitým, ale velmi častým způsobem psaní zpráv je ukončování vět textovými emotikony vyjadřujícími emoce. Textové emotikony tedy neplní pouze roli vyjadřovatelů emocí, ale také informují adresáta o členění výpovědi na úseky:

Dobré;-) ale jediná nepravda byla, že jsem tě nepozvala na svatbu:-D

Ahoj. Jak se máš? Byli jste včera někde?:-) Poslouchám jeho teorie a směju se;-):-D o dospívajících a o tom, jak jsou nemocní:-D:-D

2.6. Mezery mezi slovy a interpunkčními znaménky

Dalším na první pohled patrným pravopisným rysem textových zpráv je, že v mnoha z nich se za interpunkčním znaménkem nepíše mezera:

Labas.Tw.Ka tu veiki?Kaip gyveni?Kada i siaulius vaziosi?

Aha,gerai,keites tik mail,wisa kita tas pats

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

291

Byly nalezeny i příklady nejednotného pravopisu, tj. v jednom místě se mezera ponechává, v jiném nikoli (mezera se nejčastěji ponechává při oddělování vět, ale ne při oddělování větných členů):

Tvarkiausi namuose,db irgi ziuriu tv. Ka nuveikei snd?:)

Vynechávání interpunkčních znamének a jejich psaní bez mezer lze vysvětlit snahou ušetřit znaky. Na druhou stranu existuje mnoho krátkých zpráv, do nichž by se zpráva vešla i při ponechání mezery, a stále by nepřekročila limit znaků pro jednu zprávu. Zřejmě zde působí zvyk při psaní zpráv – uživatel mobilního telefonu, který je zvyklý psát text tímto způsobem, tak píše vždy, bez ohledu na délku zprávy. Je třeba poznamenat, že tento způsob psaní textu se používá nejen v osobních zprávách, ale i v přeposílaných zprávách s přáními:

Ismokim atleisti,ismokim pamilti,ant angelo sparno i dangu pakilkim.Uzdek im sirdyse Kaledu ugnele,tegu ji apsviecia kitu metu kelia.. su sventemis!

Dalším rysem psaní textu je vynechávání mezer a spojování slov. Ačkoli zahraniční literatura tento jev uvádí jako jeden z pravopisných rysů typických pro zprávy, v litevském materiálu se vyskytl jen zřídka. V analyzovaných zprávách se jedinými případy spojených slov staly názvy firem či jiné názvy:

Takže to je v cilikaima?:-* / Hodně,psal jsem článek cvbanko,ale jsou těžké:-*

Častějším případem neobvyklého psaní textu je vynechání mezery mezi číslem a slovem, které za ním následuje nebo mu předchází, zřejmě proto, že text je i tak snadno čitelný (snadněji než při spojení dvou slov napsaných pouze písmeny); i takových příkladů však bylo nalezeno jen několik:

Nelygink 10metu wairuojancio ir puse metu:-* / Padariau i hansa tau 300pavedima / Kodel jis 4m. nedainavo? / Tai namo grizau apie puse12:-)

Byly tedy popsány nejčastější rozdíly v pravopisu a psaní zpráv a běžných textů. V analyzovaných zprávách se vyskytlo i více rysů probíraných v literatuře, avšak pouze ojediněle. V osobních zprávách se objevilo jen několik případů zvýraznění (zdůraznění textu); protože jich bylo tak málo, je obtížné zobecnit, zda jde pouze o náhodu, nebo zda se používají i častěji (v reklamních zprávách je tento způsob zvýraznění poměrně běžný). Zvýraznění se provádí velkými písmeny:

Zítra, tj. 18. června, mi hrozí +1 rok.. Buď kamarádka&nenechávej mě v tom samotnou.. Podle Palmiry: nejvhodnější čas na útěchu je od 7.. TAK BUDU ČEKAT!!;-)

292

KALBOS KULTŪRA | 83

Bylo nalezeno několik příkladů, které lze označit za stylizaci výslovnosti, kdy se písemnými prostředky napodobuje intonace:

Dobře:-* / Taaak:-*

Celkově lze z nasbíraných zpráv usuzovat, že existují údaje, na jejichž základě lze zkoumat střídání kódů (nacházejí se příklady vkládání anglických a ruských slov) i užívání lexika (hovorové lexikum, nářeční výrazy), to však již není cílem tohoto článku.

ZÁVĚRY

V současnosti se již všeobecně uznává, že jazyk krátkých telefonních zpráv (zejména jejich pravopis) má specifické rysy, které se liší od jazyka užívaného v jiných kontextech, a někdy je považován za vznikající samostatný jazykový registr. Charakteristické rysy jazyka zpráv určují především jejich funkce (využívají se k neformální, rychlé komunikaci) a konkrétní specifické důvody užívání jazyka zpráv: technologicko-ekonomické (omezená délka zprávy a náročnost psaní), potěšení z jazykové hry, vyjadřování sociální identity a individuality. Velké obavy vyvolává vliv rozšíření jazyka zpráv na schopnost psát v jiných kontextech. Dosud nečetné studie prováděné v anglicky mluvících zemích uvádějí více příkladů pozitivního vlivu zpráv. Jejich pravopis bývá považován za alternativní pravopis, který se stejně jako v případě střídání kódů užívá v konkrétním textu, přičemž se odlišuje od jiných kontextů užívání jazyka. Aby bylo možné vyvodit závěry o vlivu zpráv na litevštinu (zejména pokud jde o užívání diakritických znamének), je nutné provést výzkum.

Analýza pravopisu litevských zpráv odhalila, že ačkoli se v nich používá řada specifických pravopisných, interpunkčních a textových postupů — díky nimž se vizuálně výrazně liší od běžně zapsaného textu —, zprávy, kterým by bylo obtížné porozumět, se téměř nevyskytovaly a většinu těchto rysů lze vysvětlit technologickými důvody, tj. snahou text zkrátit a rychleji napsat. Na druhou stranu lze tvrdit, že některé rysy, které se do jazyka zpráv dostaly kvůli omezené délce textu, přetrvaly alespoň u části uživatelů mobilních zpráv jako zvyk, protože většina zpráv nedosahuje povoleného počtu znaků. Mohou působit i další motivace uváděné v literatuře — jazyková hra, snaha odlišit se a porušovat pravidla apod.

V analyzovaných litevských zprávách byly zjištěny následující hlavní specifické pravopisné rysy: nejčastěji se píše bez diakritických znamének, používá se nekon

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

293

venční (v=w, i=j, ks=x) a nesprávný pravopis, částečně také neobvyklé zkratky (liší se tvorba a interpunkce některých zkratek i to, která slova se zkracují), nepoužívají se velká písmena, neoddělují se větné členy ani věty a nedodržují se obvyklé požadavky na sazbu textu (po interpunkčních znaménkách se nevynechávají mezery). V litevském materiálu tedy bylo zjištěno méně, avšak také jiné pravopisné zvláštnosti zpráv, než jaké se uvádějí v anglicky psané literatuře, což pravděpodobně souvisí s odlišnými vlastnostmi jazyků.

LITERATŪRA

Androutsopoulous J. K. 2000: Non-standard spellings in media texts: The case of German fanzines. – Journal of Sociolinguistics 4 (4), 514–533.

Crystal D. 2008: Txtng. The Gr8 Db8, Oxford: Oxford University Press.

Fairon C., Paumier S. 2006: A translated corpus of 30,000 French SMS. – Proceedings of LREC 2006, Genova. Prieiga per internetą: http://pages.cs.brandeis.edu/~marc/misc/proceedings/lrec-2006/pdf/270_pdf.pdf

Grigonienė G., Spūdytė I. 2010: Kauno kolegijos pirmo kurso studentų gimtosios kalbos raštingumo, kaip komunikacinio gebėjimo, aspektai. Tarptautinės mokslinės-praktinės konferencijos Šiuolaikinio specialisto kompetencijos: teorijos ir praktikos dermė straipsnių rinkinys. Prieiga per internetą: https://ojs.kauko.lt/index.php/ssktpd/article/viewFile/59/53

Internet & American Life Project, 2008. Prieiga per internetą: http://www.pewinternet.org

Jackevičius M. 2010 02 04: Jaunimo rašysenoje tekstai tampa tekstais, vasaris – wasariu. Prieiga per internetą: http://www.delfi.lt/news/daily/education/jaunimo-rasy senoje-tekstai-tampa-tekstais-vasaris--wasariu.d?id=28580401

Lenhart A. et al. 2008: Writing, Technology and Teenagers. A report published by the Pew.

Lietuvos statistikos departamentas, 2010: Rodiklių duomenų bazė. Transportas ir ryšiai. M7080307: Išsiųstų žinučių skaičius.

Mante-Meijer E., Pires D. 2002: SMS use by young people in the Netherlands. – Revista de Estudios de Juventud 57, 47–58.

Miliūnaitė R. 2008: Tinklaraščių kalbos vieta dabartinės lietuvių kalbos vartosenos schemoje. – Lietuvių kalba 2. Prieiga per internetą: http://www.lietuviukalba.lt/index.php?id=98

Padaugėjo rašančių komentarus lietuviškomis raidėmis, 2010 10 18. Prieiga per internetą: http://verslas.delfi.lt/Media/padaugejo-rasanciu-komentarus-su-lietuviskomis-raidemis.d?id=37637765

Plester B., Wood C., Bell V. 2008: Txt msg n school literacy: does texting and knowledge of text abbreviations adversely affect children’s literacy attainment? – Literacy 43, 137–144.

294

KALBOS KULTŪRA | 83

Ryklienė A. 2000: Bendravimas internetu: kalbėjimas rašant. – Darbai ir dienos 24, 99–107.

Rivière C. 2002: Mini-messaging in everyday interactions: a dual strategy for exteriorising and hiding privacy to maintain social contacts. – Revista de Estudios de Juventud 57, 125–138.

Rotautaitė I. 2007 10 09: Lietuvių kalba žlunga (Vox Populi). Prieiga per internetą: http://www.delfi.lt/archive/article.php?id=14653851

Salienė V. 2007: Kai kurie lietuvių kalbos sintaksės ir skyrybos mokymo aspektai pagrindinėje mokykloje. – Žmogus ir žodis 1, 101–104.

Segerstad Y. H. 2002: Use and adaptation of written language to the conditions of computer-mediated communication. Department of Linguistics, Göteborg University, Sweden. Prieiga per internetą: http://www.ling.gu.se/~ylvah/dokument/ylva_diss.pdf

Skabeikytė-Kazlauskienė G. 2007: Pasaulio modeliavimo tendencijos telefoniniame jaunimo folklore. – Tautosakos darbai 23, 151–157.

Sližienė N., Valeckienė A. 1992: Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba, Vilnius: Mokslas.

Steponavičiūtė V. 2010: Informacijos ir komunikacijos technologijų įtaka kalbai: trumpųjų žinučių kalba. Magistro darbas, mokslinė vadovė lekt. Laima Nevinskaitė, Vilniaus universitetas.

Tagg C., Baron A., Rayson P. 2010: “I didn’t spel that wrong did i. Oops”. Analysis and standardisation of SMS spelling variation. ICAME 2010, May 27th, Giessen. Prieiga per internetą: http://eprints.comp.lancs.ac.uk/2310/1/CorTxt_and_VARD_-_ICAME_presentation-Final.pdf

SMS spelling variation Thurlow C. 2003: Generation Txt? The sociolinguistics of young people’s text-messaging. – Discourse Analysis Online. Prieiga per internetą: http://extra.shu.ac.uk/daol/articles/v1/n1/a3/thurlow2002003.html

Thurlow C. 2006: From Statistical Panic to Moral Panic: The Metadiscursive Construction and Popular Exaggeration of New Media Language in the Print Media. – Journal of Computer-Mediated Communication 11, 667–701.

Thurlow C., Poff M. 2010: The Language of Text Messaging. In Susan C. Herring, Dieter Stein & Tuija Virtanen (eds.), Handbook of the Pragmatics of CMC. Berlin & New York: Mouton de Gruyter. Prieiga per internetą: http://faculty.washington.edu/thurlow/papers/thurlow%26poff%282010%29.pdf

Vosloo S. 2009: The effects of texting on literacy: Modern scourge or opportunity? An issue paper from the Shuttleworth Foundation, April 2009. Prieiga per internetą: http://vosloo.net/wp-content/uploads/pubs/texting_and_literacy_apr09_sv.pdf

Gauta 2010 11 23

L. NEVINSKAITĖ. Trumpųjų žinučių rašybos bruožai

295

ORTHOGRAPHY OF SMS

Summary

The aim of the article is to describe orthographical features and functional properties of Lithuanian short messages. The data was derived from a corpus of 2060 messages written by 75 different senders of different age groups and various service providers. The material allows to get a full view of SMS orthography yet the sample is not representative thus the quantitative data is to be treated as preliminary.

Earlier research in some other languages has shown that peculiarities of SMS language are mainly determined by their functions, i. e. SMS messaging is primarily used for informal immediate communication and for certain specific reasons related to technological and economic factors (limited SMS length, ease of text typing), entertainment as well as social identity and self-expression.

The analysis of orthography of Lithuanian SMS has shown that although the authors have used many original ways of spelling, punctuation and typing, hardly any message was difficult to understand while many of the specific features could be explained by the authors’ attempts at brevity and speed of typing, e. g. replacing w with v and other nonstandard spelling. On the other hand, certain features which evidently appeared due to the limited message size, for example, avoidance of space after punctuation marks, have clearly become customary to some of the senders because the majority of the messages do not reach the maximum size limit.

The following specific features of orthography have been established: Lithuanian diacritics are seldom used; nonstandard spelling (v replaced with w, i with j, ks with x, other incorrect spelling); use of abbreviations (both traditional and new abbreviations, ommittance of parts of words, leaving out vowels, replacing parts of words with numerals); absence of capital letters; unpunctuated clauses and sentences; nonstandard typing (no spaces after punctuation marks). The Lithuanian SMS orthography is characterized by fewer specific features than the orthography of some other languages. For example, no acronyms and initialisms and homophones have been found in this material which may be explained by the different features of different languages.

LAIMA NEVINSKAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

296

KALBOS KULTŪRA | 83