AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

KRITÉRIA VÝBĚRU NÁZVŮ PENĚŽNÍCH JEDNOTEK DO SLOVNÍKU SPISOVNÉ LITEVŠTINY ¹

KLÍČOVÁ SLOVA: peněžní jednotka, slovník, výběr slov, kodifikace, přízvukování, gramatické tvary.

ÚVODNÍ POZNÁMKY

V současnosti existuje ve světě přibližně sto nejrůznějších měn. Některé z nich pomáhají zajišťovat fungování světové ekonomiky a určují finanční a hospodářskou stabilitu, jiné jsou měnami jednotlivých států, které používají menší skupiny lidí.

Na konci 20. století a na počátku 21. století se po politických přeměnách změnily peněžní jednotky mnoha zemí. Po obnovení nezávislosti Litvy a jejím pozdějším vstupu do Evropské unie (dále jen EU) se otevřely nové perspektivy a možnosti. Všechny tyto změny je nutné zohlednit při uvádění názvů peněžních jednotek ve Slovníku spisovné litevštiny (dále jen BŽ). Kromě toho je třeba pečlivě zkontrolovat i názvy starých měn, protože se s nimi lze stále často setkat v knihách i na internetu.

Cílem tohoto článku je pojednat o kritériích výběru názvů peněžních jednotek pro BŽ a přehledně představit kolísání podob názvů několika peněžních jednotek v různých zdrojích.

SEZNAMY NÁZVŮ PENĚŽNÍCH JEDNOTEK

Jeden z prvních pokusů v Litvě popsat názvy peněžních jednotek různých zemí najdeme v Rusko-litevském slovníku ekonomických termínů (1966).

¹Autorka srdečně děkuje dr. Daivě Murmulaitytė za cenné připomínky a pomoc. Společně s kolegyní shromažďovala materiál a analyzovala názvy peněžních jednotek a jejich výběr pro BŽ. V tomto čísle časopisu Jazyková kultura vychází na stejné téma článek dr. D. Murmulaitytė „Sémantická struktura názvů peněžních jednotek“.

76

KALBOS KULTŪRA | 86

Uvádí názvy mnoha peněžních jednotek používaných ve druhé polovině 20. století. Nejprve je uveden název peněžní jednotky v ruštině, jeho litevský překlad a litevsky je popsáno, kde se tato měna používá. Názvy peněžních jednotek nejsou ve slovníku opatřeny přízvukem, např.: „риал rialas (1. 1/5 irácké peněžní jednotky; 2. íránská peněžní jednotka = 100 dinárů; 3. saúdskoarabská peněžní jednotka = 20 kioršů; 4. jemenská peněžní jednotka)“ (RLETŽ 1966).

Názvy peněžních jednotek se zabývali Kazimieras Eigiminas a Kazimieras Gaivenis v článku „Názvy peněžních jednotek“ (1968: 65–69). Autoři píší o problémech přepisu názvů peněžních jednotek a jejich překladu do litevštiny. Zdůrazňují, že názvy měn se různí. Článek obsahuje tabulky se seznamy názvů peněžních jednotek různých zemí a jejich menších částí (obvykle 1/100). Všechny názvy jsou opatřeny přízvukem, avšak druh přízvuku není uveden. Cílem článku bylo ukázat, jak se liší některé podoby názvů peněžních jednotek, a předložit tehdejší seznam těchto názvů, např.:

Irsko

libra

šilink (20)² penny (240) farthing (960)

Čína

jüan

ťiao (mao) (10), fen

V Příručce světových měn a mincí (numismatické termíny, kódy měn, ryzost) Antana Buračase (1999) jsou uvedeny tehdejší i dřívější hlavní a drobné peněžní jednotky jednotlivých zemí světa. Příručka obsahuje celkem více než 1300 termínů. Jsou seřazeny abecedně, termíny jsou opatřeny přízvukem, avšak druh přízvuku není uveden. Je uveden anglický ekvivalent termínu a jeho význam či významy, např.:

stotinka

1. stotinka, pl. -i 2. stotin(ov)

1. drobná mince Bulharska v hodnotě 1/100 leva; 2. mince Slovinska v hodnotě 1/100 tolaru

Terminologická podkomise Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) na konci roku 2001 na žádost Celního odboru projednala názvy měn používané v Registru měn zemí a území světa. Registr upravený podle připomínek podkomise byl schválen téhož roku

² „Jestliže menší část základní peněžní jednotky není 1/100, pak se v závorkách uvádí, kolik těchto menších jednotek tvoří základní jednotku.“ (Eigminas, Gaivenis 1968: 66).

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

77

z roku, doplněný v roce 2008. V seznamu měn používaných při deklarování zboží litevské celní správě se uvádí oficiální název země nebo území (v abecedním pořadí), název měny a kód, např.:

Irsko

euro

EUR

Čínská lidová republika

žen-min-pi jüan

CNY

Jak je vidět, v tomto seznamu se názvy měn neoznačují přízvukem a neuvádějí se jejich dílčí peněžní jednotky. V Konzultační bance VLKK se píše, že v tomto seznamu nebyly zohledněny některé návrhy podkomise, například: litevskou měnu nazývat lat (v seznamu – litevský lat), litevskou měnu nazývat litas (v seznamu – litevský litas). Podkomise své návrhy zdůvodňuje tím, že neexistují další země, které mají laty nebo lity (viz Konzultační banka VLKK).

O sjednocení seznamů názvů peněžních jednotek, které jsou často sestavovány různě, a jejich praktického užívání usiluje internetová publikace Evropa. Příručka pro přípravu institucionálních publikací v příloze A5 (A5). Tento seznam uvádí krátký a dlouhý název země, hlavní město (správní centrum), označení obyvatele dané země, přídavné jméno odvozené z názvu země (vyjadřující vlastnost), měnu dané země, její kód ISO a také dílčí peněžní jednotku. Jde o úplný a průběžně aktualizovaný seznam měn³. Jeho cílem je sjednotit často různě sestavované seznamy názvů a jejich praktické užívání. Slova v seznamu nejsou označena přízvukem, např.:

Irsko

Irsko

IE

Dublin

Ir, -ka

irský, -á

euro

EUR

cent

Čína

Čínská lidová republika

CN

Peking

Číňan, -ka

čínský, -á

žen-min-pi juan

CNY

ťiao (10) fen (100)

Ve všech pojednávaných seznamech názvů peněžních jednotek se uvádí pouze název peněžní jednotky (s výjimkou Burače [1999]); ilustrační věty chybějí. Někde je název měny opatřen přízvukem, avšak přízvuková varianta není uvedena v žádném seznamu. Uvádí se, že podoby názvů peněžních jednotek se liší a že se je někdo snaží sjednotit, tento problém však přetrvává dodnes. Během této doby se měny mnoha zemí změnily, proto ne všechny názvy peněžních jednotek uvedené v těchto seznamech odpovídají současnému úzu.

³ Příklady uvedené v článku byly v tomto seznamu aktualizovány dne 25. 7. 2013.

78

KALBOS KULTŪRA | 86

NAVRHOVANÁ KRITÉRIA VÝBĚRU NÁZVŮ PENĚŽNÍCH JEDNOTEK PRO SLOVNÍK SPISOVNÉ LITEVŠTINY⁴

Při přípravě BŽ „se věnuje velká pozornost výběru slov a uvádění významů“ (Lazauskaitė, Liutkevičienė 1998: 205). Do slovníku se zařazují pouze správná slova užívaná v současném úzu, proto je v článku důležité stanovit jasná možná kritéria výběru pro lexikálně-sémantickou skupinu názvů peněžních jednotek⁵.

Většina kritérií pro výběr peněžních jednotek souvisí s volbou země (stát EU, bývalý stát Sovětského svazu atd.). Často se stává, že tatáž země splňuje nikoli jedno, ale několik kritérií, např. Rusko: sousední stát EU, bývalá sovětská republika atd. V takovém případě se v článku uvádějí stejné informace u různých kritérií. Výběr názvů peněžních jednotek do BŽ je tak jednodušší. Země opakovaně uváděné u různých kritérií ukazují, že názvy jejich peněžních jednotek mohou být i v současném úzu rozšířenější.

1. Názvy peněžních jednotek zemí Evropské unie

Po vstupu Litvy do EU v roce 2004 se Litva stala jedním z dvaceti osmi členských států Evropské unie. Osmnáct zemí EU (Irsko, Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Francie, Slovensko, Slovinsko, Finsko, Německo) zavedlo společnou měnu EU – euro. Šest zemí plánuje euro zavést (Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Polsko, Litva, Rumunsko, Maďarsko), zatímco Dánsko, Spojené království a Švédsko to neplánují. Do BŽ

⁴ Podle názoru dr. D. Murmulaitytė, která navrhla zabývat se tímto tématem, je třeba nejprve vymezit skupinu zemí, jejichž názvy peněžních jednotek by měly být v BŽ uvedeny. Země by bylo možné vybrat podle těchto hlavních kritérií: 1) země EU; 2) sousedé EU, kteří nejsou členy EU; země blízké zemím EU nebo s nimi spojené; 3) SNS (bývalé sovětské republiky); 4) ekonomicky silné státy (Čína, Japonsko, Amerika, Kanada, Izrael...); 5) země, kde žije mnoho litevských emigrantů (Španělsko, Anglie, Brazílie...); 6) turistické země (Turecko...). Neměly by se zapomínat ani historické názvy peněz důležité pro Litvu (groš, skatík a další). Některý název peněžní jednotky by měl být v BŽ uveden proto, že může být zaměňován s podobně znějícím názvem (srov. erė (Dánsko, Norsko, Švédsko) a eirė (Island)), ačkoli země, kde se daná měna používá, nesplňuje uvedená kritéria. O tom, zda určitý název peněžní jednotky do BŽ zařadit, by samozřejmě mělo rozhodovat, zda se užívá dostatečně často. Slova užívaná zřídka by se do BŽ zařazovat neměla, ani když splňují zvolená výběrová kritéria. Tento článek vychází z klasifikace navržené dr. D. Murmulaitytė.

⁵ BŽ se píše a rediguje po lexikálně-sémantických skupinách (podrobněji viz Liutkevičienė 2006: 9, Liutkevičienė 2010: 141).

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

79

navrhuje se zařadit také názvy hlavních peněžních jednotek, které se používaly před zavedením eura, a jejich drobných jednotek (obvykle 1/100), např.: francouzský frank a centim, německá marka a fenik atd.⁶ Názvy peněžních jednotek zemí EU jsou uvedeny v první tabulce⁷.

TABULKA 1. Názvy peněžních jednotek zemí Evropské unie

Poř. č.

Krátký název země

Hlavní peněžní jednotka

Drobná peněžní jednotka

Hlavní peněžní jednotka (před eurem)

Drobná peněžní jednotka (před eurem)

1.

Irsko

euro (2)

cent (2)

šilink (2)

pence (2)

2.

Rakousko

euro (2)

cent (2)

šiling (1)

groš (2)

3.

Belgie

euro (2)

cent (2)

frank (1)

centime (2)

4.

Bulharsko

lev (2)

stotinka (1)

5.

Česko

koruna (2)

haléř⁸ (1)

6.

Dánsko

koruna (2)

øre (2)

7.

Estonsko

euro (2)

cent (2)

koruna (2)

cent (2)

8.

Řecko

euro (2)

cent (2)

drachma (2)

lepta (2)

9.

Španělsko

euro (2)

cent (2)

peseta (2)

sentim (2)

10.

Itálie

euro (2)

cent (2)

lira (2)

centesimo (1)

11.

Spojené království

libra (2) šterlink (1)

penny (2)

12.

Kypr

euro (2)

cent (2)

libra (2)

cent (2)

13.

Chorvatsko

kuna (4)

lipa⁹

⁶ Při psaní slovníkového hesla by v BŽ mohlo být jako heslové slovo uvedeno nikoli složené označení, ale jednoslovné, např.: marka (nikoli německá marka), koruna (nikoli dánská koruna) atd. V definici názvu peněžní jednotky by se uvádělo, kde se tato peněžní jednotka používá/používala apod. Při psaní slovníkových hesel v BŽ by se užívání složených označení mohlo odrážet v ilustračních větách.

⁷ V článku jsou všechny názvy peněžních jednotek opatřeny přízvukem a je uvedena přízvuková skupina (pokud je přízvuková norma stanovena). Země a názvy jejich peněžních jednotek uvedené v tabulkách se mohou opakovat, pokud peněžní jednotka dané země splňuje nikoli jedno, ale několik kritérií.

⁸ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

⁹ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

80

KALBOS KULTŪRA | 86

Poř. č.

Krátký název státu

Základní peněžní jednotka

Dílčí peněžní jednotka

Základní peněžní jednotka (před zavedením eura)

Dílčí peněžní jednotka (před zavedením eura)

14.

Lotyšsko

euro (2)

cent (2)

lat (2)

santim (2)

15.

Polsko

zlotý (2)

groš (2)

16.

Lichtenštejnsko

frank (1)

německy – rapen¹⁰ francouzsky – santim (2) italsky – centesimo (1)

17.

Litva

litas (2)

centas (2)

18.

Lucembursko

euro (2)

centas (2)

frank (1)

santim (2)

19.

Malta

euro (2)

centas (2)

lira (2)

centas (2)

20.

Nizozemsko

euro (2)

cent (2)

gulden (1)

cent (2)

21.

Portugalsko

euro (2)

cent (2)

eskudo (2)

centavo (2)

22.

Francie

euro (2)

cent (2)

frank (1)

centime (2)

23.

Rumunsko

lei (1)

ban (2)

24.

Slovensko

euro (2)

cent (2)

koruna (2)

haléř (1)

25.

Slovinsko

euro (2)

cent (2)

tolar (2)

stotinka (1)

26.

Finsko

euro (2)

cent (2)

markka (1)

peny (2)

27.

Švédsko

koruna (2)

éra (2) (do roku 2011)

28.

Maďarsko

forint (1)

fillér (1)

29.

Německo

euro (2)

cent (2)

marka (1)

pfennig (1)

¹⁰ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

81

2. Názvy peněžních jednotek sousedních států, které nejsou členy EU

Státy EU úzce spolupracují se sousedními státy. Mezi těmito státy se rozvíjejí nejen obchodní vztahy, ale aktivně spolupracují také v oblasti energetiky, dopravy a dalších odvětví. Některé sousední státy EU jsou navíc kandidátskými zeměmi EU, takže názvy jejich peněžních jednotek se mohou v budoucnu změnit. Názvy peněžních jednotek sousedních států, které nejsou členy EU, jsou uvedeny v tabulce 2.

TABULKA 2. Názvy peněžních jednotek sousedních států, které nejsou členy EU¹¹

Poř. č.

Zkrácený název země

Hlavní peněžní jednotka

Dílčí peněžní jednotka

1.

Albánie

lek (2)

kindar (2)

2.

Alžírsko

dinár (2)

sentim (2)

3.

Arménie

dram (2)

luma¹² (2)

4.

Ázerbájdžán

manát (2)

qəpik¹³ (1)

5.

Bělorusko

rubl (2)

není

6.

Bosna a Hercegovina

marka (1)

pfennig / pfenig / fenik¹⁴ (1)

7.

Egypt

libra (2)

piastr (2)

8.

Island

koruna (2)

éra (2)

9.

Izrael

šèkel (1)

agorà (2)

10.

Gruzie

lãris (2)

tètris (2)

11.

Jordánsko

dinà (2)

piãstr (2)

12.

Černá Hora

eũro (2)

ceñt (2)

¹¹ Seznam sousedních států EU byl sestaven na základě Evropské politiky sousedství http://ec.europa.eu (navštíveno 23. 11. 2013). Seznam členů a kandidátských zemí EU byl sestaven na základě informací http://europa.eu (navštíveno 23. 11. 2013).

¹² Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

¹³ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

¹⁴ Tvary slova se liší.

82

KALBOS KULTŪRA | 86

Poř. č.

Krátký název země

Hlavní peněžní jednotka

Drobnější peněžní jednotka

13.

Kosovo

euro (2)

cent (2)

14.

Libanon

libra (2)

piastre (2)

15.

Libye

dinár (1)

dirham (2)

16.

Makedonie

denár (2)

den / dené¹⁵

17.

Maroko

dirham (2)

santim (2)

18.

Moldavsko

lej (1)

bani (2)

19.

Norsko

koruna (2)

øre (2)

20.

Palestina

šekel (1)

agora (2)

21.

Srbsko

dinár (2)

para (2)

22.

Sýrie

svár (2)

piastr (2)

23.

Švýcarsko

frank (1)

německy – rapen francouzsky – santim (2) italsky – centesimo (1)

24.

Tunisko

dinár (1)

miljém (2) / milim¹⁶

25.

Turecko

lira (2)

kuruš (2)

26.

Ukrajina

hřivna (1)

kopějka (2)

3. Názvy peněžních jednotek bývalých sovětských republik

Litva byla jednou z patnácti republik Sovětského svazu od roku 1940 do roku 1990. Jde o poměrně dlouhé období, během něhož se mezi republikami tohoto svazu vytvořily dlouhodobé obchodní, politické a další vztahy. Je samozřejmé, že v současnosti se úzce spolupracuje ne se všemi zeměmi, avšak cílem článku je co nejpodrobněji pojednat o vybraných kritériích, a proto jsou v tabulce 3 uvedeny názvy peněžních jednotek všech bývalých republik Sovětského svazu.

¹⁵Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována, podoby slova se různí.

¹⁶Podoby slova se různí.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

83

TABULKA 3. Názvy peněžních jednotek bývalých republik Sovětského svazu

Poř. č.

Krátký název země

Základní peněžní jednotka

Drobná peněžní jednotka

1.

Arménie

drãmas (2)

lumà

2.

Ázerbájdžán

manãtas (2)

gèpikas

3.

Bělorusko

rubl (2)

není

4.

Estonsko

euro (2)

cent (2)

5.

Gruzie

lari (2)

tetri (2)

6.

Kazachstán

tenge (2)

tijìnas / tij nà¹⁷

7.

Kyrgyzstán

som (2)

tijìnas / tij nà

8.

Lotyšsko

euro (2)

cent (2)

9.

Litva

litas (2)

cent (2)

10.

Moldavsko

lej (1)

ban (2)

11.

Rusko

rubl (2)

kopejka (2)

12.

Tádžikistán

somoni ()

dirham¹⁸

13.

Turkmenistán

manat (2)

tenge (2)

14.

Ukrajina

hrivna (1)

kopějka (2)

15.

Uzbekistán

sum¹⁹

tijina / tijna

4. Názvy peněžních jednotek ekonomicky silných a velkých států

V rychle se rozvíjejícím světě převládají ekonomicky silné státy (např.: USA, Japonsko), vznikají také nové ekonomicky silné země (např.: Čína, Indie). V těchto zemích se vyrábí nejvíce zboží a poskytuje nejvíce služeb, které se vyvážejí do celého světa, proto se do BŽ navrhuje zařadit názvy jejich peněžních jednotek (viz tabulka 4).

¹⁷ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována, podoby slova se liší (tijinų – VLE IX; tijinas – A5; tijna – Buračas 1999).

¹⁸ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

¹⁹ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

84

KALBOS KULTŪRA | 86

TABULKA 4. Názvy měnových jednotek ekonomicky silných a velkých států²⁰

Poř. č.

Zkrácený název země

Hlavní měnová jednotka

Drobnější měnová jednotka

1.

Argentina

peso (2)

centavo (2)

2.

Austrálie

dolar (1)

cent (2)

3.

Brazílie

real (1)

centavo (2)

4.

Indie

rupie (1)

pais (1)

5.

Indonésie

rupie (1)

sen (2)

6.

Itálie

euro (2)

cent (2)

7.

Japonsko

jen (2)

není

8.

Spojené království

libra šterlinků (2) (1)

pence (2)

9.

Spojené státy americké

dolar (1)

cent (2)

10.

Kanada

dolar (1)

cent (2)

11.

Čína

juan (1)

fen / fen²¹ (1/100), ťiao (1/10)

12.

Mexiko

peso (2)

centavo (2)

13.

Jižní Afrika

rand²²

cent (2)

14.

Jižní Korea

won / wona (2)²³

čun / čona / čon (2)²⁴

15.

Francie

euro (2)

cent (2)

16.

Rusija

rubl (2)

kopejka (2)

17.

Saúdská Arábie

rijál (2)

halál (2) / halala²⁵

18.

Turecko

lira (2)

kurush (2)

19.

Německo

euro (2)

cent (2)

²⁰ Seznam ekonomicky silných, velkých států byl sestaven na základě informací poskytnutých Geopolitickým výzkumným centrem, zveřejněných na www.geopolitika.lt (navštíveno 22. 11. 2013).

²¹ Slovní tvary se různí.

²² Pravopisná norma dosud nebyla kodifikována.

²³ Slovní tvary se různí.

²⁴ Slovní tvary se různí.

²⁵ Slovní tvary se různí.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

85

5. Názvy peněžních jednotek států, do kterých emigrovalo nejvíce Litevců

Po vstupu Litvy do EU v roce 2004 se výrazně zvýšila emigrace Litevců do jiných zemí. Během let nezávislosti emigrovalo z Litvy přibližně 300 tisíc obyvatel (vychází se z údajů Evropské migrační sítě). Většina emigrantů udržuje úzké vztahy s příbuznými a přáteli, kteří zůstali v Litvě, a často se do Litvy vrací. Nevyhnutelně se také názvy peněžních jednotek těchto zemí začaly v Litvě používat častěji než dosud. V tabulce 5 je uveden abecední seznam peněžních jednotek zemí, do kterých emigrovalo nejvíce Litevců.

TABULKA 5. Názvy peněžních jednotek států, do kterých emigrovalo nejvíce Litevců²⁶

Poř. č.

Krátký název země

Hlavní peněžní jednotka

Drobnější peněžní jednotka

1.

Irsko

euro (2)

cent (2)

2.

Dánsko

koruna (2)

éra (2)

3.

Španělsko

euro (2)

cent (2)

4.

Spojené království

svár (2) sterling (1)

peš (2)

5.

Spojené státy americké

dolar (1)

cent (2)

6.

Kanada

dolar (1)

cent (2)

7.

Norsko

koruna (2)

éra (2)

8.

Švédsko

koruna (2)

éře (2)

9.

Německo

euro (2)

cent (2)

10.

Bělorusko

rubl (2)

není

6. Názvy peněžních jednotek států, které nejčastěji navštěvují litevští turisté

V posledních desetiletích se cestovní ruch výrazně rozvinul. Litevci stále častěji cestují do jiných zemí nejen za odpočinkem, ale volí také poznávací zájezdy do exotických zemí. Každý, kdo cestuje do jiné země, se setkává i s měnou dané země. S rostoucím počtem cest by se toto kritérium mělo při přípravě BŽ zohlednit.

²⁶ Při sestavování tohoto seznamu jsme vycházeli z údajů Evropské migrační sítě. Kde žije nejvíce Litevců, kteří se odstěhovali? http://123.emn.lt/lt (zhlédnuto 26. 11. 2013).

86

KALBOS KULTŪRA | 86

Níže je v tabulce 6 na základě údajů Litevského statistického úřadu a cestovních kanceláří²⁷ uveden abecední seznam zahraničních zemí, do nichž litevští turisté cestují nejčastěji.

TABULKA 6. Názvy peněžních jednotek států, které nejčastěji navštěvují litevští turisté

Poř. č.

Krátký název země

Hlavní peněžní jednotka

Dílčí peněžní jednotka

1.

Bulharsko

lev (2)

stotinka (1)

2.

Egypt

libra (2)

piástr (2)

3.

Řecko

euro (2)

cent (2)

4.

Španělsko

euro (2)

cent (2)

5.

Itálie

euro (2)

cent (2)

6.

Indie

rupie (1)

paisa (1)

7.

Maledivy

rufija (1)

lari (2)

8.

Mexiko

peso (2)

centavo (2)

9.

Portugalija

euro (2)

cent (2)

19.

Šri Lanka

rupie (1)

cent (2)

11.

Thajsko

baht (2)

satang (1)

12.

Tunisko

dinár (2)

milim²⁸

13.

Turecko

lira (2)

kurus (2)

7. Historické názvy peněžních jednotek

BŽ odráží skutečné současné užívání, je však důležité pečlivě prověřit a vybrat také ty historické názvy peněz, které jsou doloženy v krásné literatuře, dílech klasiků a jinde. Názvy těchto měn potřebují čtenáři, překladatelé i redaktoři. Tato slova jsou navíc neoddělitelnou součástí dějin, například:

áuksinas (1), ekiù, grãšis (2), grivina (1), gùldenas (1), šilingas (1) a další.

²⁷ Informace byly shromážděny na základě údajů Litevského statistického úřadu http://web.stat.gov.lt/lt (navštíveno 26. 11. 2013) a cestovních kanceláří www. wrislit.lt (navštíveno 26. 11. 2013); www.nova-turas.lt (navštíveno 26. 11. 2013); www.neoturas.lt (navštíveno 26. 11. 2013).

²⁸ Norma přízvukování dosud nebyla kodifikována.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

87

Některé z těchto názvů se v některých zemích používají dodnes, například:

grašis (2) je setina polského zlotého a rakouského šilinku, grivina (1) je ukrajinská peněžní jednotka a další.

8. Názvy peněžních jednotek, které si uživatelé pletou

Grafická podoba názvů peněžních jednotek některých zemí je velmi podobná, a proto může docházet k jejich záměně. Do této skupiny bychom mohli zařadit například tyto názvy peněžních jednotek:

èrè (2) je setina dánské a norské peněžní jednotky koruny. èirè (2) je setina islandské peněžní jednotky koruny.

denãras (2) je peněžní jednotka Makedonie. dinãras (2) je peněžní jednotka některých arabských a dalších států.

rèalas (2) je brazilská peněžní jednotka. riãlas (2) je peněžní jednotka Íránu, Jemenu, Kataru a Saúdské Arábie.

santìmas (2) je setina lotyšské peněžní jednotky (do roku 2014). sentìmas (2) je setina španělské, venezuelské a mnoha dalších peněžních jednotek.

Odděleně od všech kritérií je třeba zmínit skupinu slov označujících samotnou bankovku. Tyto názvy jsou velmi časté v obecném úzu, zejména v mluveném jazyce, například:

dešimtinė (2), dvidešimtinė (2), penkiasdešimtinė (2), šimtinė (2).

Po projednání možných kritérií výběru názvů peněžních jednotek lze porovnat, kolik a jakých názvů peněžních jednotek je uvedeno v Slovníku současné litevštiny (dále jen DŽ₇)²⁹. Podle kritérií výběru názvů peněžních jednotek navržených v článku lze v DŽ₇ najít tyto názvy (uvedené v abecedním pořadí), například:

áuksinas, ceñtas, dešimtinė, dinãras, dóleris, eũras, fráŋkas, grašis, grivina, gùldenas, kapeikà, kronà, látas, lirà, litas, márkė, peñsas, pesetà, pfènigas, rùblis, rùpija, stèrlingas, šilingas, šimtinė, zlòtas.

²⁹„Sestavovatelé BŽ jako zdroje využívali všechny slovníky současné litevštiny“ (Liutkevičienė 2010: 144).

88

KALBOS KULTŪRA | 86

DŽ₇ neobsahuje názvy těchto peněžních jednotek navrhované pro BŽ (uvedené v abecedním pořadí), např.:

agorà, bānis, bātas, bolīvaras, halālas, čentēzimas, čūnas / čònà / čònas, denāras, denas, dirāmas, drāmas, drachmà, dvidešimtinė, džiāo, èrė, ēirė, ekiù, eskùdas, fènė, fènigas, fòrintas, fìleris, gèpikas, jenà, juānis, hāleris, kindāras, kruzeīras, kunà, kurùšas, lāris, léja, lèkas, leptà, lèvas, lipà, lumà, manātas, mongas, páisa, parà, pėnis, penkiasdešimtinė, pèsas, piāstras, rāpenas, reālas, riālas, rùpija, rùfija, santīmas, satangas, sènas, sentìmas, sentāvas, sentèsimas, sòmas, somònis, stotìnka, sùmas, svāras, šèkelis, takà, teñgė, tètris, tijìnas, tolāras, tùgrikas, vonas / vonà.

Jak je vidět, DŽ₇ neobsahuje názvy mnoha peněžních jednotek, které se v současnosti užívají ve spisovném jazyce; ve slovníku je mnoho zastaralých, již neužívaných názvů, např.:

júodikis 2. hist. drobná mince, peníz, 1 ketvirtōkas hist. mince v hodnotě čtyř grošů, raudonāšis hist. stará zlatá mince, 1 šeštōkas hist. mince v hodnotě šesti grošů, 1 trečiōkas 2. hist. mince v hodnotě tří grošů, trīgrašis hist. peníz v hodnotě tří grošů.

V této části článku byla probrána kritéria výběru názvů peněžních jednotek do BŽ. Je zřejmé, že do BŽ se nedostanou všechny názvy peněžních jednotek, ani ty, které tato kritéria splňují. Jde pouze o předběžnou fázi výběru. Bylo by třeba posoudit také frekvenci užívání těchto názvů peněžních jednotek ve spisovném jazyce – slova užívaná zřídka se do BŽ nezařazují.

K NORMÁM NĚKTERÝCH NÁZVŮ PENĚŽNÍCH JEDNOTEK

Při zkoumání názvů peněžních jednotek se narazilo na problémy s přízvukovými a gramatickými normami některých názvů. V současnosti VLKK kodifikovala pouze názvy hlavních peněžních jednotek (VLKK KB), v dokumentu však nejsou označeny přízvuky. Názvy drobných peněžních jednotek nebyly posuzovány. Přízvuk a gramatické tvary názvů peněžních jednotek lze zjistit z jiných zdrojů (A5; Buračas 1999; DŽ₇; Eigminas, Gaivenis 1968; Interleksis; LKŽe; TŽŽ; VLE). Existují však i názvy, jejichž norma dosud nebyla definitivně stanovena.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

89

1. Problematické přízvukování. Existují názvy peněžních jednotek, jejichž přízvukové normy dosud nebyly kodifikovány, např.:

denas / denė, diramas, haleris, lipa, luma, randas, rapenas, sumas.

2. Kolísání gramatických tvarů. Některé peněžní jednotky jsou v různých zdrojích označovány různě a jejich tvary kolísají, např.:

denas / denė setina makedonské peněžní jednotky denar.

denių gen. pl. (VLE 4);

denas / denė (Buračas 1999);

denas (A5);

denų gen. pl. (W).

čunas / čona / čonas setina jihokorejské peněžní jednotky won.

čonas (Interleksis; TŽŽ);

čona / čonas (Buračas 1999);

čonas (Eigminas, Gaivenis 1968);

čunas (A5).

fenė setina čínské peněžní jednotky jüan.

fenių gen. pl. (VLE 10; v hesle Kinija);

fenė, finis, fine, fena (Buračas 1999);

feras (A5; Interleksis; W).

fenig setina bosenskohercegovinské měnové jednotky marky.

fenigů pomn. gen. (VLE 14; v hesle markė: 2. měnová jednotka Bosny a Hercegoviny (konvertibilní Δ));

pfenինգų pomn. gen. (VLE 3; v hesle Bosnija ir Hercegovina);

fenigas (Buračas 1999, bývalá polská mince; o Bosně a Hercegovině se nepíše);

pfenингas (A5).

pfenig (1) setina někdejší německé marky (do zavedení eura v roce 2002).

pfenig (DŽ₇);

pfenigis (Eigminas, Gaivenis 1968);

pfènigas (Interleksis);

pfeniga, pfenig (Buračas 1999);

pfenингų (VLE 3; v hesle Bosnija ir Hercegovina);

pfenigů (VLE 14; v hesle markė měnová jednotka NDR a NSR, rovnající se 100 pfenigům);

fėningų (W)

halālas / halalà setina saúdskoarabského měnového jednotky rijálu.

halalas (TŽŽ; W);

halala (Buračas 1999; A5);

90

KALBOS KULTŪRA | 86

milimas / milijemas tisícina tuniské měnové jednotky dináru.

milijemas (Interleksis; TŽŽ; Buračas 1999; Eigminas, Gaivenis 1968);

milimas (A5; W).

tijinas / tijina setina uzbecké měnové jednotky sumu.

tijinas (VLE 23);

tijina (Buračas 1999);

tijinas (A5; W).

vonas / vona měnová jednotka Jižní Koreje.

vona (Eigminas, Gaivenis 1968; Interleksis; TŽŽ);

vonas, vona (Buračas 1999);

vonas (A5; W).

BŽ „turi būti realių normų žodynas“ (Naktinienė 2000: 16). BŽ yra norminis žodynas, todėl šio žodyno rengėjai „turi paisyti normų visuomeniškumo, o rinkdamiesi iš kelių bendrinei kalbai priimtinų variantų – laikytis vartosenos viršenybės principo.“ (Naktinienė 2000: 17). Apsisprendus abejotinų normų (kirčiavimo ir gramatikos) piniginių vienetų pavadinimus dėti į BŽ, šias formas tektų suvienodinti, sukirčiuoti ir tik norminę formą pateikti žodyne.

ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

V současné spisovné litevštině se názvy měnových jednotek různých zemí používají mnohem častěji, proto by jich ve slovníku BŽ mělo být uvedeno více než ve slovníku DŽ⁷. Základní možná kritéria pro výběr názvů měnových jednotek byla pro BŽ stanovena především na základě výběru zemí, jejichž názvy měnových jednotek by měly být v tomto slovníku uvedeny. Jako samostatné skupiny byly vyčleněny historické názvy měnových jednotek a názvy, které si uživatelé pletou. Ne všechny názvy měnových jednotek vybrané podle stanovených kritérií se do BŽ dostanou. Bylo by třeba posoudit také četnost užívání těchto názvů měnových jednotek ve spisovném jazyce.

Názvy měnových jednotek se v poslední době často mění a tyto změny nejsou zaznamenány ve všech dosud vydaných zdrojích; proto existují nestandardizované názvy a vyskytují se případy jejich variantnosti. Článek uvádí pouze jejich seznam. Pokud by nestandardizované názvy měnových jednotek měly být zařazeny do BŽ, bylo by třeba rozhodnout o jejich kodifikaci.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginų vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

91

ŠALTINIAI

A5 – Europa. Institucijų leidinių rengimo vadovas. A5 priedas: Šalių, teritorijų ir valiutų sąrašas. Prieiga per internetą: <http://publications.europa.eu/code/lt/lt-5000500.htm> (žiūrėta 2013 11 23).

DŽ₇ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 7-as leidimas. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012.

Interleksis – Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas Interleksis, Vilnius: Alma littera, Fotonija, 2008.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (elektroninio varianto pirmas leidimas). Vyr. red. G. Naktinienė. Prieiga per internetą: <http://www.lkz.lt>, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005.

LTE – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 1–13, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1976–1985.

RLETŽ – Rusiškai lietuviškas ekonomikos terminų žodynas, Vilnius: Mintis, 1966.

TŽŽ 2007 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

VLE – Visuotinė lietuvių enciklopedija 1–23, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2001–2013.

LITERATŪRA

Buračas A. 1999: Pasaulio valiutų ir monetų žinynas, Vilnius: Vilniaus universitetas, Vytauto Didžiojo universitetas.

Eigminas K., Gaivenis V. 1968: Pinigin[ių] vienetų pavadinimai. – Kalbos kultūra 14, 65–69.

Europos kaimynystės politika. Prieiga per internetą: <http://ec.europa.eu/economy_finance/international/neighbourhood_policy/index_lt.htm> (žiūrėta 2013 11 23).

Europos šalių sąrašas. Prieiga per internetą: <http://europa.eu/about-eu/countries/index_lt.htm> (žiūrėta 2013 11 23).

Geopolitinių studijų centro informacija. Prieiga per internetą: <www.geopolitika.lt> (žiūrėta 2013 11 22).

Lietuvos statistikos departamento informacija. Prieiga per internetą: <http://web.stat.gov.lt/lt> (žiūrėta 2013 11 26).

Liutkevičienė D. 2006: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Siekiamybė ir realybė. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 9–18.

Liutkevičienė D. 2010: „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ struktūra, tikslai ir perspektyvos. – Kalbos kultūra 83, 141–150.

92

KALBOS KULTŪRA | 86

Naktinienė G. 2000: Bendrinės kalbos žodynas ir leksikos norminimo problemos. – Kalbos kultūra 73, 12–24.

VLKK KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Kalbos konsultacijų bankas. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/konsultacijos> (žiūrėta 2013 11 26).

W – Laisvoji enciklopedija „Vikipedija“. Prieiga per internetą: <http://lt.wikipedia.org>, <http://en.wikipedia.org>.

2008 m. sausio 16 d. Muitinės departamento generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–40 „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“, Vilnius.

2008 m. gruodžio 1 d. Muitinės departamento prie Lietuvos Respublikos Finansų ministerijos generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–749 „Dėl Muitinės departamento generalinio direktoriaus 2008 m. sausio 16 d. įsakymo „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“ pakeitimo“, Vilnius.

2008 m. gruodžio 15 d. Muitinės departamento prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–794 „Dėl Muitinės departamento generalinio direktoriaus 2008 m. sausio 16 d. įsakymo nr. 1B–40 „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“ pakeitimo“; Vilnius.

Gauta 2013 11 28

Priimta 2013 12 20

NAMES OF CURRENCY UNITS IN THE DICTIONARY OF STANDARD LITHUANIAN: SELECTION CRITERIA

Summary

The article addresses the selection criteria for the inclusion of the names of currency units in the Dictionary of Standard Lithuanian; several problematic cases of standardisation are discussed as well. Seven criteria for the selection of the names of currency units are proposed and discussed: 1. names of currency units of the EU Member States; 2. names of currency units of the EU neighbouring countries; 3. names of currency units of the former Soviet Union republics; 4. names of currency units of economically developed countries; 5. names of currency units of the countries experiencing the largest migration flows from Lithuania; 6. names of currency units of countries mostly visited by Lithuanian tourists; 7. historical names of currency units; 8. names of currency units mixed up by consumers. Each criterion is accompanied by an abbreviated country name, name of a main currency unit and a fractional currency unit in the tables provided.

A. TAMULIONIENĖ. Piniginių vienetų pavadinimų atrankos Bendrinės lietuvių kalbos žodynui kriterijai

93

The article also discusses several problematic cases of standardisation of the names of currency units. Certain names of currency units do not have a clear accentual paradigm (e.g. hāleris, kunà, lèkas, lumà, etc.). There are also names of currency units showing varying forms in different sources (e.g. fène, one hundredth of the yuan, the Chinese currency unit, a coin of that value; plural genitive form fenjų (VLE 10; entry Kinija): fenė, finis, finė, fena (Buračas 1999); fènas (A5; Interleksis; W).

KEYWORDS: currency unit, dictionary, selection of words, standardisation, accentuation, grammatical forms.

AURELIJA TAMULIONIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

94 KALBOS KULTŪRA | 86