ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ

Institut litevského jazyka

POJETÍ SLOVA GĚTINA VE VEŘEJNÉM UŽÍVÁNÍ

KLÍČOVÁ SLOVA: korpus, průzkum, význam, významový odstín, definice, květina.

ÚVOD

Tento článek je druhým z cyklu článků o pojetí slova květina. Předmětem výzkumu prvního článku cyklu „Pojetí květiny ve výkladových slovnících“ (Spisovný jazyk 91, 2018) byl význam (významy) podstatného jména květina a definice jeho významu (–ů) uváděné ve výkladových slovnících litevštiny, lotyštiny, ruštiny a angličtiny. Cílem článku bylo zjistit, kolik významů může mít květina v litevštině, a porovnat zvláštnosti definování významu (–ů) slova květina ve výkladových slovnících uvedených jazyků a předložit návrhy, jak toto slovo zařadit do Slovníku spisovné litevštiny (dále jen BŽ). Analýza definic významů slova květina ve výkladových slovnících litevštiny, lotyštiny, ruštiny a angličtiny ukázala, že v litevských slovnících by mělo být rozlišováno více významů tohoto slova, což by však mělo být ověřeno na základě údajů z korpusů a průzkumů.

Předmětem výzkumu tohoto článku je právě užívání slova květina v Korpusu současné litevštiny (dále jen DLKT) a údaje z průzkumů mezi studenty. Cílem článku je zkoumat sémantiku slova květina v současném psaném jazyce a současné chápání květiny na základě výsledků průzkumů mezi studenty a také předložit návrhy na rozlišení a formulaci významů v definici tohoto slova ve výkladovém Slovníku spisovné litevštiny.

Teoretická východiska. Tento článek kombinuje dvě sémantické koncepce – strukturalistickou a kognitivní. Strukturalistický aspekt významu slova se přirozeně projevuje při zkoumání syntagmatických a paradigmatických vztahů výkladových slov ve specifických výpovědích (ilustračních příkladech) a jejich vztahů k vlastním hyponymům (hyperonymům) či synonymům apod.; zkoumání spojení těchto slov s širšími mentálními strukturami (koncepty) pak umožňuje doplnit definice jejich významů prototypickými

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 2

rysy a jinak také zdokonalit strukturu lexikografického článku (Gaidienė, Liutkevičienė 2017: 3).

V současné lexikografii se při vymezování významu slova a také při snaze předejít nejednotnosti ve vymezování významů doporučuje vycházet z teorie prototypů (podrobněji viz Geeraerts 2006: 327–355). Připomeňme, že prototypem se nazývá nejtypičtější člen kategorie, podle něhož lze rozpoznat samotnou kategorii (Ungerer, Schmid 2006: 10). Pojem prototypu souvisí s experimentálními výzkumy Eleonory Roschové z 20. století, jejichž výsledky ukázaly, že „členové kategorií jsou asymetričtí a asymetrické jsou i struktury samotných kategorií“ (Lakoff 1987: 63), tj. někteří členové kategorií mají více či méně rysů typických pro danou kategorii, zatímco hranice samotných kategorií nejsou zřetelné.

Pojem prototypu lze v lexikografii užívat a uplatňovat na dvou úrovních: 1) význam slova lze vymezit na základě prototypu a 2) za prototypický význam víceznačného slova se považuje ten význam, který si průměrný mluvčí se slovem spojuje jako první. V prvním případě se při vymezování významů upouští od logických kritérií nutnosti a dostatečnosti, neboť definice nejprve uvádí ty rysy, které charakterizují prototypického člena kategorie (Jakaitienė 2005: 82). Ve druhém případě se různé významy slova strukturují podle stejného principu jako různí členové jedné kategorie, tj. vychází se z předpokladu, že slovo má prototypický význam, s nímž jsou spojeny méně prototypické významy. Podle členů skupiny Pragglejaz (2007: 3) bývají prototypické významy konkrétnější, označují věci, které si lze snadněji představit, vidět, slyšet, cítit, vnímat čichem či chutí, souvisejí s tělesnými činnostmi, jsou vymezenější a často také historicky starší, nemusí však být nutně častější.

Kaip teigia Rolandas Mikulskas (2009: 72), „[v]ienas pagrindinių leksikografinio apibrėžimo uždavinių yra padėti žodyno skaitytojui atpažinti žodžiais žymimų kategorijų atstovus tikrovėje“. Tai padaryti padeda prototipus apibrėžiantys požymiai. Būtent tokie gėlės požymiai remiantis DLKT ir specialiai straipsnio autorių sudaryto klausimyno (apie tai plačiau žr. skyrelį „Metodologija“) duomenimis buvo nustatomi šiame straipsnyje. Tyrimas parodė, kad gėlė pirmiausia atpažįstama pagal jos išorinius požymius, kurie suvokiami regimuoju (pvz., pagal žiedą), uodžiamuoju (pvz., pagal kvapą) ar kt. būdais. Nagrinėjant tyrimo medžiagą išryškėjo, kokie iš šių gėlės požymių yra tipiškiausi, o kokie ne tokie tipiški.

Teorie prototypů tedy autorovi slovníku pomáhá rozlišit nejtypičtější a méně typické významové rysy lexému a nabízí také konceptuální prostředky umožňující jednotným způsobem uvádět významy víceznačných slov.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 3

Metodologie. Aby bylo možné podrobně prozkoumat, jak je vnímána květina, je třeba zkoumat širší užívání. Pro výzkum byl zvolen DLKT, vytvořený v Centru počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého. Materiál zkoumaný v článku tvoří 84 vět, v nichž se vyskytuje slovo květina (nebo je uveden název konkrétní květiny), a 6 vět, v nichž se vyskytuje slovo květ¹. Příklady byly vybrány z DLKT (z krásné, odborné a administrativní literatury, publicistiky a mluveného² jazyka). Celkem bylo prohlédnuto³ přibližně 7 570⁴ vět DLKT, v nichž se vyskytuje slovo květina, a přibližně 12 251⁵ vět DLKT, v nichž se vyskytuje slovo květ.

Při rozboru příkladů byly položeny tyto otázky: 1) kolik významů slova květina dokládají příklady v DLKT – pouze jeden, jak se uvádí ve výkladových slovnících litevštiny, nebo více významů, a 2) zda lze rozlišit významy slova květina jako „rostlina, která krásně kvete“ a květina jako prostě „okrasná rostlina (např. s krásnými listy)“.

Aby se zjistilo, jak květinu vnímá jedna část společnosti – mladí lidé –, bylo provedeno⁶ studentské dotazníkové šetření. Jak uvádějí Kristina Rutkovska, Marius Smetona a Irena Smetonienė (2017: 32), tato skupina – studenti – byla zvolena pro svou různorodost, protože může zastupovat celou společnost. Podle autorů „[s]amozřejmě lze dotazovat i lidi, kteří nejsou studenty, studenti však obvykle představují skupinu, která si dosud zachovala názory rodičů a prarodičů, ale už získala nové aspekty názorů ve škole a na univerzitě, a především je více spojena se současností a snáze získává informace prostřednictvím nejnovějších technologií, sociálních sítí a médií“ (Rutkovska et al. 2017: 32). Lze se tedy domnívat, že právě dotazování studentů by mělo zachytit současné vnímání květiny.

Dotazníkového šetření⁷ se celkem zúčastnilo 100 studentů různých stupňů studia a fakult ze dvou litevských univerzit – Vilniuské Gediminasovy technické univerzity a Šiauliaiské univerzity. Zástupci přírodovědných oborů tvořili 50% všech respondentů, zástupci společenskovědních oborů

¹ Bylo prozkoumáno více vět, do článku však byly vybrány ty nejtypičtější.

² Převážnou část DLKT tvoří texty psaného jazyka náležející k různým žánrům. Textů mluveného jazyka je v DLKT málo, proto se v tomto článku souhrnně uvádí, že se zkoumá současný psaný jazyk.

³ Materiál z DLKT byl shromážděn v únoru 2018.

⁴ Z těchto vět (7 570) je tvarů slova květina o něco méně, protože se shodují tvary podstatného jména gėlė a slovesa gėlė (gelti).

⁵ Přesný počet vět, v nichž se vyskytuje slovo květ ve významu „rozmnožovací orgán rostliny, z něhož vyrůstá plod nebo semena, obvykle barevná část rostliny“ (BŽ), lze určit obtížně, protože žiedas má homonymum s významy: 1. „kruhový šperk nošený na prstu“; 2. „předmět, součást nebo část kruhového tvaru“; 3. „kruhová část šachtové skruže, obvykle betonová, určená k pokládání“; 4. „uzavřená okružní cesta nebo křižovatka, kruhový objezd“; 5. „část orgánu kruhového tvaru“; 6. „sladké křehké pečivo ve tvaru prstence“; 7. „uspořádání skupiny lidí, zvířat apod. do kruhu“; 8. „tenká kruhová vrstva prachu a meteoritických těles obklopující planetu“ (BŽ).

⁶ Dotazníkové šetření proběhlo v dubnu až květnu 2018.

⁷ Autorky srdečně děkují vyučující na Vilniuské Gediminasově technické univerzitě doc. dr. Rasuole Vladarskiene a vyučující na Šiauliaiské univerzitě doc. dr. Jolantě Vaskeliene, které pomohly s provedením studentského dotazníkového šetření.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 4

zástupci – 36%, zástupci humanitních věd – 14% (viz tabulka 1). Ženy tvořily 48% (zástupkyně přírodních věd tvořily 10%, společenských věd 60% a humanitních věd 30%), muži tvořili 52% všech respondentů (zástupci přírodních věd tvořili 87%, společenských věd 13% a humanitních věd 0%). Ženy, které prožily dětství a rané mládí na venkově, tvořily 42% všech dotázaných žen, muži 40% všech dotázaných mužů. Ženy, které prožily dětství a rané mládí ve městě, tvořily 58% všech dotázaných žen, muži 60% všech dotázaných mužů (viz tabulka 1).

TABULKA 1. Rozdělení respondentů podle pohlaví a oboru studia,%

Obor

Pohlaví

Ženy

Muži

Celkem

z venkova

z města

z venkova

z města

Obor přírodních věd

0

5

20

25

50

Obor společenských věd

12

17

1

6

36

Obor humanitních věd

8

6

–

–

14

Celkem 48

Celkem 52

100

Ženy jsou přibližně ve věku od 20 do 24 let, muži ve věku od 21 do 24 let. Mezi ženami jsou také humanitně vzdělané osoby staršího věku (viz tabulka 2).

TABULKA 2. Rozdělení respondentů podle věku

Ženy

Muži

Přírodovědné obory

22–23

21–24

Společenské vědy

20–24

21–22

Humanitní vědy

21–23, 25, 27, 33, 36, 47, 53

–

Celkem 100 respondentů

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 5

V dotazníku byly položeny dvě otázky otevřeného typu (viz 1–2), u nichž měli respondenti zapsat odpověď formulovanou vlastními slovy, a sedm otázek uzavřeného typu (viz 3–8 a 10), na které měli respondenti odpovědět ano nebo ne. V dotazníku byla také jedna otázka smíšeného typu (viz 9), na kterou měli respondenti odpovědět ano nebo ne; pokud odpověděli ano, měli svou odpověď zdůvodnit uvedením několika příkladů.

1. Co je podle Vás hlavním znakem (znaky) květiny?

2. Jakou část (orgán) musí mít podle Vás rostlina, abyste ji nazvali květinou?

3. Může podle Vás květina postrádat (zřetelně viditelný) květ?

4. Je podle Vás nekvetoucí okrasná rostlina (např. s dekorativními listy) květinou?

5. Má podle Vás květina vždy vzpřímený stonek?

6. Je podle Vás kvetoucí popínavá rostlina květinou?

7. Je podle Vás kvetoucí vodní rostlina květinou?

8. Je podle Vás kvetoucí kaktus květinou?

9. Je podle Vás kvetoucí keř (polokeř) květinou? Pokud ano, uveďte alespoň jeden příklad.

10. Jsou podle Vás níže uvedené rostliny květinami? Byly uvedeny názvy rostlin a jejich obrázky:

řebříček

vánoční hvězda

smidras

slunečnice

oliva

růže

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 6

Otevřenými otázkami se mělo zjistit, jak mladí lidé vnímají květinu a jaké její hlavní znaky rozlišují, zatímco uzavřenými otázkami se chtěly ověřit některé předpoklady vyvozené při zkoumání údajů DLKT a definice slova gėlė i ilustračních příkladů uvedených ve výkladových slovnících litevštiny a dalších jazyků.

Jak již bylo zmíněno, respondentů jsme se ptali, které z uvedených rostlin (s obrázky) lze podle jejich názoru nazývat květinami. Rostliny uvedené v průzkumu nebyly vybrány náhodně. Při zkoumání údajů DLKT se ukázalo, že květina je vnímána různě, a proto jsme se rozhodli zvolit netypické představitele této kategorie, například keře (polokeře), rostliny kvetoucí květy nevýrazných barev apod. Snažili jsme se, aby byly na obrázcích vyobrazeny květy rostlin a okrasné listy. Chtěli jsme tak zjistit, které rostliny respondenti považují za květiny a které nikoli. Předpokládali jsme, že pokud je vyobrazen květ, budou respondenti takovou rostlinu považovat za květinu, a naopak. Jak však ukázaly výsledky průzkumu, květ není vždy nutně spojován s květinou.

Údaje z průzkumu byly zpracovány ručně. Odpovědi jsou v článku uvedeny číselně a v procentech; odpovědi jsou rozlišeny podle příslušnosti respondentů k určitému vědnímu oboru, podle pohlaví a případně také podle toho, zda respondenti strávili dětství a rané mládí na venkově, nebo ve městě.

Metody výzkumu: sémantická analýza, komparativní metoda, kvantitativní metoda, průzkum.

1. UŽÍVÁNÍ SLOVA GĖLĖ V KORPUSU SOUČASNÉ LITEVŠTINY

Ve slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ_e) a Slovníku současné litevštiny (dále jen DŽ_7i) je slovo gėlė definováno takto: „krásně kvetoucí nebo okrasná rostlina, bylina“ (LKŽ_e) a „rostlina, která krásně kvete nebo má krásné listy“ (DŽ_7i). Zkoumání definic slova gėlė ve výkladových slovnících lotyštiny, angličtiny a ruštiny⁸ ukázalo, že gėlė má ve slovnících uvedených jazyků více než jeden význam⁹. Že gėlė může mít více než jeden význam i v litevštině, dokládalo několik ilustračních příkladů zaznamenaných v LKŽ_e a DŽ_7i: slova gėlė

⁸ Cambridge Dictionary (dále jen CAMBRIDGE), Collins English Dictionary (dále jen COLLINS), Macmillan Dictionary (dále jen MACMILLAN), Merriam-Webster Dictionary and Thesaurus (dále jen MERRIAM-WEBSTER), Oxford Dictionaries (dále jen OXFORD); Latviešu literārās valodas vārdnīca (dále jen LLVV), Mūsdienu latviešu valodas vārdnīca (dále jen MLVV); Словарь русского языка (dále jen МАКС), Русский семантический словарь (dále jen СЕМ), Толковый словарь живого великорусского языка (dále jen СЛОВАРЬ ДАЛЯ), Толковый словарь русского языка S. I. Ožegova a N. J. Švedovové (dále jen ТСОШ).

⁹ Apie kitus tyrimo rezultatus plačiau žr. Gaidienė, Liutkevičienė 2018.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 7

v lexikografických článcích. Je pravda, že tyto ilustrační příklady jsou uvedeny v rámci jednoho významu spolu s příklady odpovídajícími tomuto významu (jak v LKŽₑ, tak v DŽ₇ᵢ).

Z rozboru příkladů z DLKT vyplynulo, že pojetí květiny není tak konkrétní ani jednoznačné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Aby bylo možné formulovat podrobnější definici tohoto slova, než jakou uvádějí LKŽₑ a DŽ₇ᵢ, je třeba především na základě příkladů z DLKT vyčlenit nejcharakterističtější a nejtypičtější znaky květiny.

1.1. Příklady z DLKT ukazují, že květina je v první řadě vnímána jako živá rostlina:

1.1.1. Květina stejně jako všechny rostliny potřebuje k růstu tyto nezbytné podmínky – půdu, vodu, slunce atd. (viz věty 1–6).

(1) Je velmi důležité <...> řádně připravit půdu pro zmíněné květiny (zde i dále zvýrazněno autory článku).

(2) Zemina pro květiny a hnojiva se stávají velmi oblíbeným zbožím.

(3) Nálada a něha jsou pro člověka jako rosa a slunce pro květiny.

(4) Tyto květiny bohatě kvetou, když rostou na slunném, světlém místě.

(5) Některé květiny si zásoby vody vytvářejí v období dešťů.

(6) Všechny květiny nesnášejí průvan.

1.1.2. Květina může růst a žít sama – roste, rozrůstá se, přežívá, vadne atd. (viz věty 7–12), nebo ji může pěstovat člověk – vysévat, množit, sázet atd. (viz věty 13–16):

(7) V zemi parku Dreñojė rostly květiny a tráva.

(8) Ukradená věc se lépe nosí, ukradená květina roste lépe.

(9) Tyto [keře – poznámka autorů], které jim stíní, nedovolují těmto květinám rychle se rozrůstat.

(10) Myslím, že nejen člověk, ale dokonce i květina musí přežít po celou dobu od křehké sazeničky až po mrazem zasažený stonek.

(11) Tiše vadnou květiny ve váze na polici .

(12) Květino, podívej, najednou prostě uvadne.

(13) Je čas vysévat do truhlíků květiny s dlouhou vegetační dobou.

(14) Květy různých druhů téhož rodu se rozmnožují semeny odlišně.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 8

(15) Proměnit tisíce křehkých sazenic ve zdravím překypující květinové keříky je pekelně těžké.

(16) S výsadbou květin se začíná na okraji květinového záhonu.

1.1.3. Květina může růst a) na polích nebo v lesích (planá květina) (viz věty 17–20), b) v zahradách nebo na zahrádkách (vysazená člověkem) (viz věty 21–23), c) v domácnosti (vysazená člověkem, pokojová květina) (viz věty 24–27):

(17) Gomfrena (Gomphrena) – burnotinių (Amaranthaceae) šeimos saulėmėgė nereikli pievų gėlė.

(18) Novinka je jako polní květina: rozkvetla a druhý den zvadla.

(19) Na svahu příkopu přitahuje z dálky pohled nádherná květina svým silným stonkem, dlouhým hustým květenstvím a tím, že je jediná svého druhu v celém lesním okraji.

(20) Květina, která roste zpod nahnilého stébla, si našla mimořádně příhodné místo.

(21) Jis suplanavo ir padarė didžiulę širdies formos lys vę – klombą gėlėms.

(22) Toxický účinek na jiné rostliny rostoucí v blízkosti, zahradní rostliny, květiny i trávu, má ořešák královský.

(23) V královské botanické zahradě ve Velké Británii rozkvetla snad nejexotičtější květina – zmijovec titánský.

(24) Kompost lze <...> použít k pěstování pokojových květin.

(25) Jei ir nelabai patiks gėlei mūsų kambario sąlygos, ji dar gali augindama žiedus prisitaikyti ir pražysti.

(26) Žádná květina nekvetla na parapetu.

(27) Ti dva <...> věděli, kam postaví květináč s květinou.

1.1.4. Květina se nejčastěji rozpoznává podle svého nejtypičtějšího vnějšího znaku – ‚květu‘ – tedy jde o kvetoucí rostlinu (viz věty 28–32). Vnější (zrakem vnímatelné) znaky květiny jsou však také ‚listy‘ (viz věty 33–34) nebo ‚stonek‘ (viz věty 35–36). V tomto případě stonek nemusí být nutně zjevný (v příkladech není přímo zmíněn), lze jej však odvodit například z toho, že květina roste vzhůru (viz větu 35). Dalším znakem květiny (vnímatelným čichem) je ‚vůně‘ (viz věty 37–39):

(28) Květina bíle vykvetla.

(29) Zřejmě květina zavřela květy na noc.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 9

(30) Země se začne zdobit prvními výhonky, květy květin.

(31) To je květina z čeledi laskavcovitých květina, jejíž květenství připomíná kohoutí hřebínek.

(32) U květin tvořících dlouhé hrozny květinám (klasům) se zkracují vrcholy květenství.

(33) Pokud bude půda příliš vlhká, květina může také shodit listy.

(34) Závěsy byly zatažené, <...> a širokolistá květina na nízkém stolku dál sama trpěla ve tmě.

(35) Ta štíhlost! Žena rostla vzhůru jako květina.

(36) A ne ledajaká dívka, nýbrž lilie. Je <...> kvetoucí, vzpřímená zahradní květina.

(37) Vyneste z pokoje květiny, které vydávají silné aroma.

(38) Různé kombinace esenciálních olejů dodávají květinám jejich charakteristickou vůni.

(39) Noc voní květinami a řekou.

1.1.5. Jak již bylo uvedeno, LKŽ_e a DŽ_7i charakterizují květinu jako rostlinu, která krásně kvete nebo je dekorativní (má krásné listy). Ve Všeobecné litevské encyklopedii (dále jen VLE_e) je květina charakterizována podobně jako v uvedených slovnících, avšak mnohem podrobněji; srov. květiny „jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, vzácněji keře, pěstované pro dekorativní účely venku, v interiéru nebo ve skleníku, s ozdobnými květy, listy či stonky <...>“¹⁰. V tomto případě je důležité, že uvedené tři zdroje rozlišují dva vnější (zrakem vnímatelné) znaky květiny: 1) ‚květina je kvetoucí rostlina‘, tj. rostlina s květem, a 2) ‚květina je prostě dekorativní rostlina‘, která nemusí mít (zřetelně viditelný) květ, ale vyniká například krásnými listy.

1.1.5.1. Před tímto výzkumem se zdálo, že květina v představách průměrného mluvčího přece jen musí mít květ. Potvrzují to i prozkoumané příklady z DLKT, z nichž vyplývá, že květina je kvetoucí rostlina, jejímž nejtypičtějším vnějším znakem je ‚květ‘; srov. také:

(40) Každá květina roste, aby vykvetla.

(41) Vždyť květině prospívá vykvést, stromu zazelenat se, trávě vyrašit!

(42) Všechno už je přece zasněžené <...>, když po jaru ještě nebylo ani stopy: zemi – tráva či obilí, stromu – list, květině – květ.

(43) Poznání květiny znamená stát se květinou, být květinou, tedy prožívat rozkvétání květiny, těšit se z východů slunce.

¹⁰ Podrobněji viz VLE_e: https://www.vle.lt/Straipsnis/geles-43169.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 10

To, jak je květina vnímána, lze ilustrovat také větami nalezenými v DLKT, které ukazují, co není květina, srov.:

(44) Stejně jako u všech keřů a popínavých rostlin dovolili majitelé květině růst tam, kde chce.

(45) Na hrob botanika se hodí jím vyšlechtěná odrůda květiny nebo okrasné rostliny.

(46) Minulost ji vítá a hází jí pod nohy byliny a květiny.

(47) Říká se, že květina nebo keřík cítí, kdo je má rád a stará se o ně.

(48) <...> ponechávajíc místo pro trvalku květinu nebo krásně kvetoucí keř.

(49) Květináč s květinami lze ověsit girlandami a ozdobami, ale ještě lépe – kaktusem.

Z uvedených příkladů by se tedy mohlo zdát, že „květina není keř ani popínavá rostlina“ (viz věta 44), „květina není okrasná rostlina“ (viz věta 45), „květina není bylina“ (viz věta 46), „květina není keř“ (ani krásně kvetoucí) (viz věty 47–48) a „květina není kaktus“ (viz věta 49).

1.1.5.2. Při analýze materiálu DLKT však byla nalezena i řada dalších příkladů, které odporují výše uvedené (v pododdílu 1.1.5.1) myšlence o tom, jak je květina vnímána. Především je třeba upozornit na následující věty:

(50) V zahradách u usedlostí a samot kvetou květiny – růže, karafiáty, chryzantémy.

(51) <...> také nebude pochybovat o tom, že z zasazené cibulky tulipánu skutečně vyroste tulipán, a ne z rozmaru přírody růže či nějaká jiná květina.

Právě tyto příklady potvrzují tvrzení VLE_e, že ačkoli je květina obvykle bylina, může být také keř, protože růže je keř11

Srov. také tyto příklady:

(52) Pozorně se zadívali na obrovský, ostrý, tiše rostoucí kaktus. – Vyhozená a zesměšněná květina se konečně dočkala správného pochopení.

11 Srov. VLEₑ: růže „<...> V létě zelené, vzácně stálezelené keře s ostnitými výhony a větvemi. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/rozes-81249).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 11

(53) Smidras¹² – gėlė ir daržovė.

(54) Chřesty jsou v Litvě známé odedávna, ale pouze jako zahradní květina – dříve si nebylo možné představit nevěstinu kytici bez chřestu.

(55) Dracéna – pokojová listová květina.

(56) Když začala hledat v knihách, zjistila, že její květina – je vonná dracéna. Nejzajímavější je, že dokonce ani v knihách o jejich péči se vůbec nic nezmiňuje o květech.

Z toho plyne, že „květina je kaktus“ (viz větu 52). Chřest je vytrvalá bylina nebo polokeř¹³, tedy „květina je bylina“ a „květina je polokeř“. Chřest je okrasná rostlina¹⁴, proto „květina je okrasná rostlina“ (viz věty 53–54). VLEₑ uvádí, že dracéna je keř nebo strom¹⁵, z čehož plyne „květina je keř“, možná dokonce „květina je strom“, a také „květina je listnatá rostlina“ a „květina nepotřebuje květ“ (viz věty 55–56).

1.1.5.3. Příklady uvedené v pododdílu 1.1.5.2 tedy ukazují zcela opačný obraz – že květ není pro květinu důležitý, že se jako květiny označují i některé kaktusy, okrasné rostliny, polokeře, keře, možná dokonce i stromy. Důležité je, aby rostlina označovaná jako květina byla okrasná, například měla ozdobné listy; jinými slovy, důležitým znakem je její vnější (zrakem vnímaný) vzhled. Při čtení příkladů z DLKT někdy vzniká dojem, že květinou lze nazvat téměř jakoukoli zajímavější rostlinu, srov.:

(57) Įvertinsime kai kurių gėlių pomėgį šviesai. Saulėtuose kambariuose: agava, alijošius, ananasas, <...> kaktusai, kalankė, kavamedis.

Shrneme-li dosud zkoumaný materiál DLKT, lze konstatovat, že neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, jak je květina chápána v psaném jazyce.

1.2. Věty z DLKT ukazují, že se rýsuje několik významových odstínů „květiny jako živé rostliny“: 1) divoké květiny, 2) květiny pěstované na záhoně nebo v zahradě a 3) květiny pěstované doma

¹² Léčivý chřest se někdy nazývá také asparagus, srov. Wikipedie: https://lt.wikipedia.org/wiki/Vaistinis_smidras.

¹³ Srov. VLE: chřest „<...> Vytrvalá bylina nebo polokeř s krátkým oddenkem, někdy s kořenovou hlízou. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/smidras-87791).

¹⁴ Srov. VLE: chřest „<...> Mnoho druhů chřestu se v teplých klimatických oblastech pěstuje na záhonech, jinde v místnostech jako okrasné rostliny (např. chřest africký). <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/smidras-87791).

¹⁵ Srov. VLE: dracena „<...> Keře nebo stromy vysoké až 20 m. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/dracena-50235).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 12

květiny. Uvedené odstíny mohou zahrnovat také 1) květiny, které vynikají nápadným květem a často mají vzpřímený stonek¹⁶ (viz věty 35–36), a 2) květiny, jejichž květ nijak nevyniká nebo je dokonce nenápadný, ale jejichž listy jsou krásné nebo které mají jiný výrazný, zrakem vnímatelný rys. Zdálo by se, že tyto odstíny by měly být v BŽ rozlišeny, protože příklady uvedené v DLKT je dokládají, tím spíše, že jsou uváděny také v některých slovnících cizích jazyků, srov. lotyšské slovníky: 1. <...> Dekoratīvs lakstaugs telpu izdaļošanai <...> (zde i dále podtrženo autory článku) (čes. dekorativní bylina zdobící domov¹⁷) (MLVV); 1. Dekoratīvs, ziedošs (krāšņuma vai savvaļas) lakstaugs, arī puskrūms <...> | Dekoratīvs (ziedošs vai neziedošs) telpu augs <...> (čes. dekorativní kvetoucí (zahradní nebo planá) bylina, také polokeř <...> | dekorativní (kvetoucí nebo nekvetoucí) pokojová rostlina¹⁸ (LLVV).

V DLKT je však velmi mnoho dalších příkladů, v nichž tyto odstíny významu slova květina nejsou patrné, takže jejich rozlišování by bylo umělé nebo dvojznačné, srov.:

(58) Květina se rozvíjí směrem ke slunci a kořeny se táhnou do hlubin země.

(59) Vedle hlavních dveří školy stojí velký bílý květináč s květinou.

(60) Jam patikdavo <...> menkutė stalinės lempos šviesa, atitrauktos užuolaidos, švelniai apšviesti kambarinės gėlės lapai.

Ve větě 58 je míněna nikoli pokojová květina (protože kořeny se táhnou do hlubin země), není však jasné, zda je tato květina planá, nebo pěstovaná na poli člověkem. Ve větě 59 se mluví o zasazené, nikoli plané květině. V květináčích obvykle rostou pokojové květiny, ale ve větě 59 stojí květináč venku, takže lze přinejmenším teoreticky položit otázku, jak takovou květinu nazývat – pokojovou, nebo venkovní? Ve větě 60 je míněna pokojová květina, není však jasné, zda má krásný květ, nebo ozdobné listy (tj. jde prostě o dekorativní rostlinu). Již dříve bylo zmíněno, že květiny mají často vzpřímený stonek. Příklady však ukazují, že tomu tak není vždy. Ani popínavé rostliny (viz věta 61), ani vodní rostliny (viz věta 62) takové stonky nemají, přesto se však některým z nich říká květiny, srov.:

¹⁶ Rys vzpřímeného stonku se podle všeho v povědomí průměrného mluvčího objevuje proto, že květiny bývají často spojovány s jejich trháním a květiny, které se obvykle trhají, mají vzpřímený stonek.

¹⁷ Zde i dále přeložili do litevštiny autoři článku.

¹⁸ Krāšņumaugs se v lotyšských slovnících překládá jako dekorativní rostlina, nikoli jako „zahradní“. Je však třeba mít na paměti, že slovo dekoratīvs, které se vyskytuje předtím v definici, rovněž znamená dekorativní (ozdobný), takže překlad by zněl „dekorativní, kvetoucí (dekorativní nebo planý)“. Proto bylo rozhodnuto, že protiklad „dekorativní nebo planá rostlina“, zachycený ve spojení krāšņuma vai savvaļas, lze vyjádřit také spojením „zahradní nebo planá rostlina“.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 13

(61) Přesazené mučenky¹⁹ se umisťují na světlé místo. Tyto květiny bohatě kvetou, když rostou na slunném a světlém místě.

(62) Lotos²⁰ v buddhistické tradici symbolizuje ženský princip, na Východě však tato květina nese i další sémantické významy.

1.3. Jak již bylo zmíněno, LKŽ_e a DŽ_7i definují květinu jako rostlinu, která krásně kvete nebo je okrasná (má krásné listy). Tři ilustrativní příklady uvedené v heslech těchto slovníků pro slovo květina však vyvolávají otázku, zda se na ně tato definice skutečně hodí; srov.:

(63) Všechny květiny ponořila (LKŽ_e).

(64) Kytice květin (LKŽ_e).

(65) Dej květiny do vody (DŽ_7i).

Věty 63–65 se týkají nikoli živých²¹, zakořeněných rostlin, nýbrž natrhaných květin – bez kořenů. Lze říci, že se zde již nemluví o celé rostlině, ale pouze o její části. Takový samostatný význam slova květina zaznamenávají výkladové slovníky lotyštiny, ruštiny a angličtiny (podrobněji viz Gaidienė, Liutkevičienė 2018).

Prozkoumané příklady z DLKT potvrzují, že uvedený význam slova květina existuje i v litevštině; srov.:

(66) Předem si připravte vázy, abyste do nich mohli dát darované květiny.

(67) Nůžkami mu šikovně zkracoval květinám stonky.

(68) Dívka schovává za zády ruku s květinou.

(69) Jiní vysvětlovali, že z Litvy chtěli dovézt květiny.

(70) [Židle] byla zasypána květinami.

(71) Zástupci vlády pomohou položit květiny u <...> pomníku.

Je zřejmé, že v dříve uvedených příkladech se má na mysli „květina bez kořenů“: nikdo nebude zkracovat stonek rostoucí květině, pokládat květiny s kořeny k pomníku ani je namáčet

¹⁹ Srov. VLee: mučenka „<...> Vytrvalá popínavá bylina, liána, vzácně keř nebo strom. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/pasiflora-2483).

²⁰ Srov. VLee: lotos „<...> vytrvalý rod vodních rostlin. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/lotosas-17658).

²¹ Autorky zde za živé rostliny považují rostliny, které stále rostou a nadále procházejí přírodním cyklem, apod. Někdy se za živou rostlinu označují jakékoli květiny na rozdíl od umělých květin, např.: Ve váze stojí živé květiny (DLKT). Těžce vydělané peníze nerozhazovala za čerstvé květiny do obývacího pokoje (DLKT).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 14

takových květin do váz. Je tedy patrné, že druhý význam slova gėlės je stejně častý a má stejně rozmanité sémantické prostředí jako první význam a tyto dva významy lze snadno rozlišit.

1.4.

Dalším významem slova gėlės, který se v úzu vyskytuje, ale v litevských výkladových slovnících není zaznamenán, je „květ“. V tomto případě lze hovořit o metonymickém²² přenosu významu, kdy se místo části označuje celek (květina – květ). Tento metonymický význam je zahrnut také ve výkladových slovnících lotyštiny, ruštiny a angličtiny (podrobněji viz Gaidienė, Liutkevičienė 2018).

Podívejme se na příklady nalezené v DLKT:

(72) Navrhl symbol elegance moderních mužů – gėlę do klopy saka.

(73) Jakmile se objevil červený karafiát jako emblém strany, do klopy se umístil i další gėlė, bílá lilie, emblém člena křesťanské socialistické strany.

(74) Chvástal se, že <...> může dorazit limuzínou s gėle v klopě.

(75) Jak gėlė rozkvétá z poupěte.

(76) <...> umožňuje slovům rozkvétat jako gėlėms.

(77) <...> scéna šílenství – vyvrcholení, které vykvetlo v zářivě půvabné gėlėmi.

(78) Ozdobou dveří je rozeta. Je to kruhová stylizovaná gėlė nebo hvězdička vyzařující ze středu.

(79) Když louční květy zežloutly, objevily se i konipasi luční.

(80) Karotenoidy dodávají červené, oranžové a žluté odstíny jedlým plodům a bobulím, zelenině a houbám, květům.

V uvedených větách se slovem květina míní květ: v klopě saka ani v klopě kabátu nemůže být ani květina s kořeny, ani řezaná květina se stonkem – pouze květ²³ (viz věty 72–74); rostlina nerozkvétá, rozkvétá pouze květ (zvláště pak z poupěte) (viz věty 75–77); sama rostlina není kruhová, kruhový je pouze její květ, a ornament tedy připomíná květ květiny (viz věta 78); žlutou, červenou a oranžovou barvu nemá celá rostlina (květina), ale jen její část – květ (viz věty 79–80).

²² Metonymie se chápe jako „zdůraznění různých aspektů téže situace, v níž jsou věci a jevy spojeny prostorovými, časovými, příčinnými a podobnými vztahy“ (Gudavičius 2009: 124).

²³ V tomto případě se má na mysli, že se do klopy saka připíná květ bez stonku (ledaže by u květu mohla být krátká část stonku, stopka).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 15

Je zřejmé, že význam slova gėlė ‚květ‘ by se měl objevit ve výkladových slovnících litevského jazyka, a tedy i v BŽ. Je však třeba říci, že se vyskytují i takové příklady užití, v nichž jsou významy slova gėlė ‚květ‘ a gėlė ‚rostlina‘ smíšeny, srov.:

(81) A modrá květinka se stala žitným květem.

(82) Rozkvetl nádherně krásný bílý květ se žlutým středem, zvaný narcis.

(83) Údolí se také sytě zelená a kvete pestrými květy, které lze trhat přímo z okének džípu.

(84) <...> prvňáčka s červeným květem.

Ve větě 81 je modré ‚květ‘, ale ‚květem‘ se nestalo žitné kvítí, nýbrž ‚květina s modrým květem‘. Ve větě 82 je bílý květ se žlutým středem ‚květ‘, ale pravděpodobně rozkvétá ‚rostlina‘, nikoli ‚květ‘; také narcis označuje ‚rostlinu‘, nikoli ‚květ‘. Ve větě 83 jsou pestré ‚květy‘, ale kvetou ‚květiny (rostliny)‘ a trhá se ‚rostlina‘, nikoli ‚květ‘. Ve větě 84 je červený ‚květ‘, je však zřejmé, že prvňáček nenese ‚květ‘, nýbrž ‚květinu‘. Takové užití lze patrně považovat za významový odstín a v BŽ by možná bylo vhodné tento odstín vyčlenit a definovat jako ‚rostlina s květem určité barvy‘.

1.5. Jestliže gėlė může znamenat ‚květ‘, nabízí se otázka, zda to nemůže být i naopak – zda žiedas může znamenat ‚květinu‘. Údaje z DLKT a výkladových slovníků skutečně ukazují, že žiedas může znamenat ‚květinu‘.

1.5.1. Podle údajů DLKT a internetového úzu²⁴ znamená žiedas nejčastěji ‚řezanou květinu‘. Například:

(1²⁵) Stačí i jediný krásný květ růže nebo skromná malá kytička lučních květin.

(Google).

(2) Přírodovědci říkají, že jarní květiny, které lze nalézt v lesích, například jaterníky velmi rychle vadnou, proto by se podle nich takové květy neměly trhat ve velkém množství. Podle jejich názoru stačí přinést domů jednu či dvě květinky. (Google).

(3) Lepší je jeden květ květiny, ale darovaný ve správný čas a na správném místě. (DLKT).

(4) Všem členům městské rady předali zarámované pamětní listy a po jednom květu růže.

(DLKT).

²⁴ Příklady užití byly vyhledávány pomocí vyhledávače Google.

²⁵ Věty jsou číslovány od začátku, protože se pojednává o jiném slově – žiedas.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 16

(5) Porelėmis po Laisvės alėją vaikštinėjantys studentai perka šiek tiek brangesnes, ne centus, o visą litą kainuojančias puokšteles ar rožės žiedą. (DLKT).

(6) Narcisů je už mnoho, proto <...> se těší, když se podaří dostat 15–20 centů za květ. (DLKT).

V uvedených příkladech jsou užita spojení, například květ růže a kytičky z lučních květin (1); květiny či takové květy, natrhané a přinesené domů (2); květ květiny darovaný (3); daroval po jednom květu růže (4); kupují kytičky nebo květ růže (5); podaří se dostat 15–20 centů za květ (6), ukazují, že se zde nemá na mysli květ jako „rozmnožovací orgán rostliny, z něhož vyrůstá plod nebo semena, zpravidla pestře zbarvená část rostliny“ (BŽ), nýbrž právě „utržená květina“, neboť je přece nepravděpodobné, že by se daroval, kupoval, nosil domů apod. samotný květ (bez stonku či lístků).

1.5.2. Podle údajů DLKT může žiedas znamenat také „květinu jako živou rostlinu“, například:

(7) Ti, kdo chodí po cestách i necestách v chráněné krajinné oblasti, by měli vědět, jakou cenu mají lesní, luční a prameništní květiny a pochopit, že krása přirozeně bujících rostlin je jedinečná, že žádnou takovou květinu si nikdy sám nevypěstuješ ani nekoupíš na trhu.

(8) Spěchající chodci si mohou poměrně levně koupit skromnější kytici z polních květin, nebo honosnější – z květin vypěstovaných v zahradách – kytici.

Z vět 7–8 je patrné, že se mluví o procesu růstu květiny, tedy o tom, že květina je živá rostlina, srov.: květiny – přirozeně bující rostliny – takové květiny (7). V této větě jsou žiedai a gėlės užity jako synonyma. Osmá věta pojednává o kyticích, tj. řezaných květinách, ale spojení květiny vypěstované v zahradách označuje proces pěstování, a rostlina tedy má kořeny.

1.5.3. V LKŽₑ a BŽ je zaznamenán význam slova „žiedas“ ‘květina’ (DŽ₇ᵢ tento význam neuvádí), srov.:

(LKŽₑ) 2. květina: <...> Ó, jaké krásné květy v zahrádce! Nasbírá květy, různé byliny [na věnec pro krávy]. <...> Min[i]os šly před Boha s květy.

(BŽ) 2. květina: Kytice družičky ze tří květů. Bonboniéra a několik růží – špatný dárek?

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 17

V uvedených slovnících se druhý význam květního vysvětluje přímo slovem květina (tedy obecně květina). V tomto případě lze hovořit o metonymickém přenosu významu, kdy se část používá namísto celku (květ – květina). Prozkoumané příklady z DLKT a internetové užití však ukazují, že v uvedených případech může být snad ještě častěji řeč o ‚řezané květině‘. Proto by se v litevských výkladových slovnících patrně měly rozlišovat významy květu jakožto ‚rostliny‘ a květu jakožto ‚řezané rostliny‘.

2. ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU MEZI STUDENTY

Jak již bylo uvedeno, průzkumu se zúčastnilo 100 studentů různých stupňů studia a fakult ze dvou litevských univerzit (podrobněji viz oddíl „Metodologie“).

Na první otázku průzkumu – „Co je podle Vás hlavním znakem (–y) květiny?“ – přibližně polovina respondentů ze všech vědních oborů a obou pohlaví (52, tj. 52%) odpověděla, že hlavním znakem květiny je květ (varianty: květy, kvete, kvetení, okvětní lístky). Někdy je k odpovědi květ doplněn také znak květu vnímaný zrakem, např.: výrazný, krásný květ, květ má jinou barvu než zelenou.

Ostatní respondenti odpověděli, že hlavním znakem květiny je

vůně (varianta: voňavost) (8, tj. 8%);

krása (4, tj. 4%) (varianta: estetická krása);

lístky (1, tj. 1%);

tvar²⁶ (1, tj. 1%).

Byli i takoví respondenti, kteří uvedli nikoli jeden, ale dva nebo dokonce tři znaky květiny:

listy a květy (7, tj. 7%) (varianty: květ (–y) a/nebo listy; má květ nebo listy jiné než zelené barvy; zelené listy a květy, nejčastěji jiné než zelené barvy; okvětní lístky, listy);

stonek a květ (5, tj. 5%) (varianta: má stonek a květ);

barva, vůně (3, tj. 3%);

kvete a voní (2, tj. 2%; varianta: voní, výrazná barva květu);

květ, barva²⁷ (1, tj. 1%);

okvětní lístky a stonek (1, tj. 1%);

²⁶V tomto případě není příliš jasné, co měl respondent na mysli – zda tvar květu, nebo tvar rostliny, či něco jiného. ²⁷ Není příliš jasné, co se tímto a v následujících případech myslí – zda výrazná barva květu, nebo barva květu či rostliny, která vyniká v okolním prostředí, apod.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 18

listy, barva (1, tj. 1%);

barva, tvar, vůně, výjimečnost (1, tj. 1%);

krása, barva, vůně (1, tj. 1%);

barva, vůně, periodicita kvetení (1, tj. 1%);

vůně a vzhled (1, tj. 1%);

květy, listy, stonek (1, tj. 1%).

Objevilo se několik ojedinělých odpovědí, které se od ostatních odlišovaly a byly poněkud matoucí; například pro některé respondenty je hlavním znakem květiny to, že

květina roste ze země, má květy, ale ne na větvích (1, tj. 1%);

kořeny květiny jsou pod zemí (1, tj. 1%);

zelená barva květiny (1, tj. 1%);

květina vždy roste (1, tj. 1%);

květina kvete déle než strom (1, tj. 1%).

Uvedené odpovědi vyvolávají pochybnosti o tom, zda respondenti skutečně chápou, co je květina (nebo zda správně pochopili samotnou otázku), protože a) nejen květina vyrůstá ze země a b) nejen její kořeny se nacházejí pod zemí, ale také kořeny stromů, keřů a obecně většiny rostlin, c) nejen květiny jsou zelené, ale také stromy, keře apod. (navíc zelená je obvykle pouze barva stonku a listů květiny), d) květiny mají omezenou dobu existence, proto není přesné tvrdit, že rostou neustále, jako by šlo o nekonečný proces, e) některé stromy, například jabloň, mohou kvést déle než květiny určitých druhů.

Někteří dotázaní představitelé exaktních věd (muži) si všimli poněkud odlišných znaků květiny, srov.:

květina je rostlina, která nemá dřevo (1, tj. 1%);

květina je rostlina nižší než strom, která má květ (1, tj. 1%);

květina má nektar (1, tj. 1%).

Ve skutečnosti a) dřevo²⁸ je část stromu (nikoli květiny) mezi kambiem a jádrem (DŽ_7i), b) květina je rostlina nižší než strom²⁹ a c) nektar³⁰ mají nejen květiny, ale všechny kvetoucí rostliny.

²⁸ Srov. LRTB: dřevo „lignocelulózová hmota nacházející se mezi kůrou stromu nebo keře a jeho jádrem“ (viz http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result).

²⁹ Srov. LRTB: strom „velká vytrvalá rostlina (zpravidla ne nižší než 2 m) s dřevnatým stonkem a kořeny, větvemi tvořícími korunu a vrcholovým výhonem“ (viz http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result); VLE: strom „vytrvalá rostlina vysoká nejméně 3 m, která má zřetelný hlavní dřevnatý stonek a kořeny. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/medis-13511).

³⁰ Srov. VLE: nektar „tekutina vytvářená a vylučovaná žlázami rostlin náležejících do oddělení magnolií. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/nektaras-101105); LRTB: nektar „sladká tekutina vylučovaná nektarovými žlázami rostlin“ (viz http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 19

Uvedené vlastnosti respondenti lze zařadit mezi vědecké (a, c) a kognitivní³¹ (b) vlastnosti.

Jeden respondent uvedl nikoli vlastnost květiny, ale její účel³², srov.: květina slouží k výzdobě domu (1, tj. 1%).

Souhrnně lze říci, že pro účastníky průzkumu je nejčastější základní (tedy nejtypičtější) vlastností květiny květ, který bývá obvykle výrazný, krásný a nápadný. S květem květiny jsou pravděpodobně spojeny i další vlastnosti, které respondenti uváděli o něco častěji – vůně, krása a barva. Respondenti uváděli jako vlastnosti květiny také listy a stonky, které se nejčastěji zmiňují společně s květem, srov.: listy a květy, stonek³³ a květ. V tomto případě se tedy údaje DLKT a průzkumu shodují; srov. zkoumaný materiál DLKT: květina se nejčastěji rozpoznává podle nejtypičtějšího vnějšího znaku – „květu“, ale k vnějším znakům květiny (vnímatelným zrakem) patří také „listy“ nebo „stonek“. Rozlišuje se ještě jeden znak květiny (vnímatelný čichem) – „vůně“ (podrobněji viz oddíl 1.1.4).

Na druhou otázku průzkumu – „Jakou část (orgán) musí podle Vás rostlina mít, abyste ji nazvali květinou?“ – respondenti nejčastěji (68, tj. 68%) odpověděli, že květ (varianty: květy, okvětní lístky, květenství, musí kvést: květ, který se nepodobá zeleným listům). Ostatní části (orgány) květiny uváděli mnohem méně často:

stonek (6, tj. 6%);

kořen (3, tj. 3%);

lístky (1, tj. 1%);

pestík³⁴ (1, tj. 1%).

Byli i takoví respondenti, kteří uvedli nikoli jednu, ale dvě, tři, nebo dokonce čtyři vlastnosti květiny, např.:

stonek a květ (6, tj. 6%) (varianty: stonek a květy; květ a stonek; stonek s květy; květ, zelený kmen; květ / stopka);

květy, listy (5, tj. 5%) (varianty: listy a květ; květ nebo ozdobné listoví; květ nebo listy; květ – to člověka napadne jako první, ale mohou to být i jen listy);

³¹ Kognitivní znak – že květina je rostlina nižší než strom – uvádí také slovník COLLINS, srov. květina 3. (květina jako rostlina) „malá rostlina“, „nikoli strom, keř ani zelenina“ (podrobněji viz Gaidienė, Liutkevičienė 2018).

³² Mimochodem, takový znak uvádějí také některé slovníky cizích jazyků – lotyšské, anglické a ruské –, srov. „rostlina k ozdobení domova“ (MLVV, LLVV); „rostlina pěstovaná pro (krásné) květy“ (COLLINS), „[rostlina] používaná jako dekorace“, „používaná jako dárek“ (OXFORD); „pěstovaná pro květy“ (СЛОВАРЬ ДАЛЯ) (podrobněji viz Gaidienė, Liutkevičienė 2018).

³³ Ve spojení stonek a květ se patrně myslí svislý stonek.

³⁴ Srov. VLE.: pestík „samičí orgán nacházející se ve střední části květu rostlin z oddělení krytosemenných (Magnoliophyta). <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/piestele-4460).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 20

• stonek, listy, květy³⁵ (3, tj. 3%; varianty: okvětní lístky, lístečky a stonek; stonek, listy, okvětní lístky);

• pestík, tyčinka³⁶ nebo jednoduše květ (1, tj. 1%);

• stonek, květy, poupě, listy (1, tj. 1%).

Objevilo se několik ojedinělých odpovědí, které se od ostatních lišily a nebyly zcela jasné, například:

• květina musí mít stonek a také musí provádět fotosyntézu (1, tj. 1%);

• květina má to, kde se tvoří pyl (1, tj. 1%);

• květina má stebūlas (1, tj. 1%),

• květina má padalus (1, tj. 1%).

Je třeba poznamenat, že fotosyntéza³⁷ je nezbytná nejen pro květiny, ale i pro naprostou většinu rostlin; udržuje život na Zemi. Respondent, který odpověděl, že květina „má to, kde se tvoří pyl“, měl pravděpodobně na mysli tyčinku nebo pestík. Je však těžké říci, co měli na mysli respondenti, kteří odpověděli „stebūlas“ a „padalus“.

Jeden respondent (tj. 1%) nedokázal popsat, jakou část nebo orgán musí rostlina mít, aby ji bylo možné nazvat květinou.

Většina účastníků průzkumu se tedy domnívá, že rostlinu lze nazvat květinou, pokud má květ. O něco méně často dotázaní odpovídali, že rostlina musí mít stonek a listy, ještě méně často pak kořeny, aby ji bylo možné nazvat květinou.

Na třetí otázku průzkumu – „Myslíte si, že květina může nemít (zřetelně viditelný) květ?“ – respondenti odpověděli takto:

a) většina respondentů z přírodovědných oborů odpověděla, že květina může nemít zřetelně viditelný květ (ženy – 5 z 5; muži – 35 ze 45);

b) respondentky z humanitních oborů rovněž odpověděly, že může nemít (13 ze 14);

c) názory respondentů ze společenských věd se poněkud lišily: ženy (23 z 29) a muž z venkova (1 z 1) se domnívají, že může nemít, zatímco mužům z města se zdá, že nemůže nemít (4 ze 6).

Většina respondentů se tedy domnívá, že květina může nemít zřetelně viditelný květ (79%). Že nemůže nemít, odpovědělo pouze 21% všech dotázaných. Názory mužů a žen

³⁵ Je třeba říci, že taková charakteristika se hodí nejen na květinu, ale i na strom a keř.

³⁶ Srov. VLEe: kuokelis „samčí rozmnožovací orgán květu rostlin z oddělení magnóliotvarých. <...> “ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/kuokelis-24064).

³⁷ Srov. VLEe: fotosintezė „<...> proces, při němž organismy (rostliny obsahující chlorofyl, zelené a purpurové bakterie) využívají energii Slunce z viditelné části spektra k syntéze sloučenin s vysokou energetickou hodnotou. <...>“ (viz podrobněji https://www.vle.lt/Straipsnis/fotosinteze-41233). Srov. LRTB: „<...> Během fotosyntézy se zářivá energie slunečního světla mění v chemickou energii organických sloučenin, kterou všechny organismy využívají k látkové výměně a dalším funkcím“ (viz podrobněji http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 21

se téměř neliší, srov.: na otázku, zda květina nemusí mít zjevně viditelný květ, odpovědělo 85% žen a 73% mužů, zatímco na otázku, zda jej musí mít, odpovědělo 15% žen a 27% mužů.

Odpovědi respondentů na první, druhou a třetí otázku průzkumu si navzájem odporují. Na jedné straně respondenti (nejčastěji) tvrdí, že hlavním znakem květiny je květ a že aby bylo možné rostlinu nazvat květinou, musí mít (nejčastěji) květ, avšak na třetí otázku – „Myslíte si, že květina může nemít (zjevně viditelný) květ?“ – respondenti nejčastěji odpovídají, že může nemít. Takové odpovědi ukazují, že představa o tom, co je květina, není v myslích týchž respondentů ustálená. Možná odpovídají bez hlubšího zamyšlení a uvádějí znak květiny, který jim přijde na mysl jako první, tedy prototypický znak; když se pak nad otázkou zamyslí důkladněji, začnou se jednotlivé znaky lišit – začnou se pokoušet o typologizaci a strukturování údajů.

Čtvrtá otázka průzkumu zněla: „Myslíte si, že okrasná rostlina, která právě nekvete (např. má dekorativní listy), je květina?“ Odpovědi na tuto otázku byly následující:

a) někteří zástupci přírodních věd odpověděli, že okrasná rostlina, která nekvete, není květina (ženy – 4 z 5, muži z venkova – 11 z 20), zatímco někteří muži z města odpověděli, že okrasná rostlina, která nekvete, je květina (15 z 25);

b) respondentky z humanitních oborů se rovněž domnívají, že okrasná rostlina, která nekvete, je květina (13 ze 14);

c) zástupci společenských věd také odpověděli, že okrasná rostlina, která nekvete, je květina (ženy – 20 z 29; muži – 5 ze 7).

Převažuje tedy názor, že okrasnou rostlinu, která nekvete (např. má dekorativní listy), lze považovat za květinu (ano odpovědělo 63% respondentů, ne – 37% respondentů). Názory žen a mužů jsou poměrně podobné – ano odpovědělo 71% žen a 56% mužů.

Odpovědi respondentů na první a druhou, třetí a čtvrtou otázku průzkumu si opět navzájem odporují – na jedné straně se nejčastěji tvrdí, že hlavním znakem květiny je květ, na druhé straně je za květinu považována také okrasná rostlina, která nekvete. Některé příklady z DLKT však potvrzují, že květ není pro květinu důležitý (podrobněji viz oddíl 1.1.5.2). Důležité je, aby rostlina označovaná jako květina byla okrasná, například aby měla dekorativní listy.

Na pátou otázku průzkumu – „Myslíte si, že květina má vždy vzpřímený stonek?“ – respondenti odpověděli takto:

a) zástupci přírodních věd téměř jednomyslně odpověděli, že květina nemá vždy vzpřímený stonek (ženy – 4 z 5; muži – 44 ze 45);

b) názory respondentek z humanitních oborů se lišily – ženy pocházející z venkova tvrdily, že tomu tak není vždy (7 z 8), zatímco ženy pocházející z města tvrdily, že tomu tak je vždy (6 ze 6);

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 22

c) zástupci společenských věd téměř jednomyslně uvádějí, že květina ne vždy má svislý stonek (ženy – 25 z 29, muži – 7 ze 7).

Při položení této otázky se očekávala poněkud jiná odpověď – že prototypový stonek květiny je svislý³⁸ (stonek jako nezbytný orgán květiny zmínil značný počet respondentů, srov. odpovědi na první a druhou otázku průzkumu). Jak je však vidět, většina respondentů (87%) se domnívá, že květina ne vždy má svislý stonek. Názory mužů a žen se shodují. Podle jejich názoru květina ne vždy má svislý stonek (tak odpovědělo 75% žen a 98% mužů).

Kdybychom porovnali údaje z DLKT, zjistili bychom, že ani materiál uvedený v korpusu neposkytuje jednoznačnou odpověď. Některé příklady z DLKT ukazují, že květiny mají často svislý stonek, jiné – že tomu tak není vždy. Ani popínavé rostliny, ani vodní rostliny svislé stonky nemají, přesto se některým z nich říká květiny (podrobněji viz podkapitolu 1.2).

Šestá otázka průzkumu zněla: „Je podle Vašeho názoru kvetoucí popínavá rostlina květinou?“ Respondenti na tuto otázku odpověděli takto:

a) názory zástupců přírodních věd byly téměř rovnoměrně rozdělené – ženy (4 z 5) a muži z venkova (11 z 20) se domnívají, že kvetoucí popínavá rostlina je květina, zatímco muži z města se domnívají, že není květina (13 z 25);

b) ženy zastupující humanitní vědy odpověděly, že kvetoucí popínavá rostlina je květina (12 ze 14);

c) názory zástupců společenských věd, stejně jako zástupců přírodních věd, se lišily: ženy z venkova se domnívají, že kvetoucí popínavá rostlina je květina (9 z 12), ženy z města si to nemyslí (10 ze 17); muži z venkova odpověděli, že kvetoucí popínavá rostlina je květina (1 z 1), názory mužů z města byly rozděleny rovnoměrně – je květina (3 ze 6) a není květina (3 ze 6).

Celkem se 59% všech respondentů domnívá, že kvetoucí popínavá rostlina je květina. Většina dotázaných žen (67%) i mužů (52%) se domnívá, že kvetoucí popínavá rostlina je květina. Z výsledků je však patrné, že převaha těch, kdo se domnívají, že kvetoucí popínavá rostlina je květina, není tak výrazná. Z toho vyplývá, že respondenti mají pochybnosti, zda lze kvetoucí popínavou rostlinu považovat za květinu.

Na sedmou otázku průzkumu – „Je podle Vašeho názoru kvetoucí vodní rostlina květinou?“ – respondenti odpověděli takto:

³⁸ Ve skutečnosti květina ne vždy má svislý stonek, srov. květina „<...> Například podle místa pěstování se rozlišují pokojové a venkovní květiny, podle doby kvetení květiny kvetoucí na jaře, v létě či na podzim a podle způsobu růstu nízké, popínavé, šplhavé a jiné. <...>“ (podrobněji viz VLEe: https://www.vle.lt/Straipsnis/geles-43169).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 23

a) zástupci přírodních věd téměř jednomyslně uvedli, že kvetoucí vodní rostlina je květina (ženy – 5 z 5; muži – 38 ze 45);

b) zástupkyně humanitních věd se rovněž domnívají, že kvetoucí vodní rostlina je květina (10 ze 14);

c) zástupci sociálních věd téměř jednomyslně odpověděli, že kvetoucí vodní rostlina je květina (ženy – 27 z 29; muži 7 ze 7).

Kvetoucí vodní rostlina je tedy podle 87% všech respondentů květina. Žen, které se domnívají, že kvetoucí vodní rostlina je květina, bylo 81%, mužů 87%. V tomto případě se respondentům nejspíš vybaví obraz leknínu³⁹ nebo lotosu⁴⁰.

Respondentů se také zeptali: „Domníváte se, že kvetoucí kaktus je květina?“ Odpovědi se rozdělily následovně:

a) zástupci přírodních věd nemají na tuto otázku jednotný názor – odpověděli jak že kvetoucí kaktus je květina (ženy – 2 z 5; muži – 26 ze 45), tak že není květina (ženy – 3 z 5; muži – 19 ze 45);

b) většina zástupců humanitních věd se domnívá, že kvetoucí kaktus je květina (13 ze 14);

c) názory zástupců sociálních věd se, podobně jako u přírodovědců, poněkud lišily, zejména u žen pocházejících z venkova a žen pocházejících z města. Ženy pocházející z venkova se domnívají, že kvetoucí kaktus je květina (11 z 12), zatímco názory žen pocházejících z města se rozdělily takto: 12 z 19 se domnívá, že je květina, a 7 z 19 se domnívá, že není květina; podle většiny mužů kvetoucí kaktus není květina (5 ze 7).

Odpovědi se tedy rozdělily takto: 66% respondentů odpovědělo, že kvetoucí kaktus je květina. Žen, které se domnívají, že kvetoucí kaktus je květina, bylo o něco více (79%) než mužů (53%). Pokud odpovědi porovnáme s údaji DLKT, zjistíme, že v korpusu je kaktus jako květina hodnocen také rozporuplně, někteří kaktusy však lze považovat za květiny (podrobněji viz oddíly 1.1.5.1 a 1.1.5.2).

Na devátou otázku průzkumu – „Domníváte se, že kvetoucí keř (polokeř) je květina?“ – respondenti odpověděli takto:

³⁹ Srov. VLEe: leknín „<...> Květy jsou oboupohlavné, velké, vyčnívající nad hladinu vody. Květy leknínů severních zeměpisných šířek jsou bílé, lekníny tropických oblastí mají květy různých barev – červené, modré, žluté. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/vandens-lelija-99595).

⁴⁰ Srov. VLEe: lotos „<...> Květy jsou velké, jednotlivé. <...> Oba druhy lotosu se pěstují jako okrasné rostliny, jejich plodenství se používají do kytic. <...>“ (viz https://www.vle.lt/Straipsnis/lotosas-17658).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 24

a) zástupci přírodních věd (ženy) nemají jednotný názor – 3 z 5 se domnívají, že kvetoucí keř (polokeř) je květina; 2 z 5 odpověděli, že není květina, zástupci (muži) také odpověděli, že kvetoucí keř (polokeř) není květina (37 z 45);

b) názory zástupců humanitních věd se lišily – ženy (z venkova) jednomyslně tvrdily, že kvetoucí keř (polokeř) není květina (8 z 8), zatímco ženy (z města) odpovídaly jak, že je květina (3 z 6), tak že není květina (3 z 6);

c) podle názoru téměř všech zástupců společenských věd kvetoucí keř (polokeř) není květina (ženy – 25 z 29; muži – 7 ze 7).

Celkem 82% respondentů odpovědělo, že kvetoucí keř (polokeř) není květina (tak si myslí 79% dotázaných žen a 85% dotázaných mužů).

Odpověď respondentů, že kvetoucí keř (polokeř) není květina, poněkud odporuje definici květiny uvedené ve VLE_e (podrobněji viz oddíl 1.1.5). Materiál DLKT navíc ukazuje, že některé keře (polokeře) jsou považovány za květiny, například růže (podrobněji viz oddíly 1.1.5.1 a 1.1.5.2).

Desátá otázka průzkumu byla formulována takto: „Považujete podle svého názoru níže uvedené rostliny za květiny?“. Podívejme se, které rostliny respondenti považují za květiny a které za ně nepovažují.

1) Řebříček:

a) názory zástupců přírodních věd se lišily: ženy se domnívají, že řebříček není květina (4 z 5), názory mužů z venkova se lišily – někteří říkají, že není květina (11 z 20), jiní říkají, že je květina (9 z 20), zatímco muži z města říkají, že není květina (18 z 25);

b) zástupkyně humanitních věd se také domnívají, že řebříček není květina (11 ze 14);

c) názory zástupkyň společenských věd (žen) z venkova a města se lišily – ženy z venkova se domnívají, že řebříček je květina (11 z 12), zatímco ženy z města říkají, že není květina (14 ze 17). Podle názoru většiny zástupců společenských věd (mužů) je řebříček květina (4 ze 7).

Většina (62%) respondentů se tedy domnívá, že řebříček není květina. Celkem 63% všech dotázaných žen a 62% všech dotázaných mužů odpovědělo, že řebříček není květina.

2) Vánoční hvězda:

a) ženy zástupkyně přírodních věd uvedly, že vánoční hvězda je květina (3 z 5), 26 mužů (z 45) se domnívá, že je květina, zatímco 19 mužů (z 45) se domnívá, že není květina;

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 25

b) ženy ze společenských věd jednomyslně odpověděly, že vánoční hvězda je květina (14 ze 14);

c) zástupci společenských věd téměř jednomyslně uvedli, že vánoční hvězda je květina (ženy – 24 z 29; muži – 5 ze 7).

Celkem 72% respondentů odpovědělo, že vánoční hvězda je květina. 83% všech dotázaných žen a 62% všech dotázaných mužů se domnívá, že vánoční hvězda je květina.

3) Chřest. Téměř všichni respondenti odpověděli, že chřest není květina, srov.:

a) téměř všichni zástupci přírodních věd odpověděli, že není květina (ženy – 4 z 5; muži – 38 ze 45);

b) také téměř všechny ženy ze společenských věd odpověděly, že chřest není květina (12 ze 14);

c) zástupci společenských věd téměř rovněž jednomyslně uvedli, že chřest není květina (ženy – 28 z 29; muži – 6 ze 7).

Celkem 88% respondentů se domnívá, že chřest není květina. 92% všech dotázaných žen a 85% všech mužů uvedlo, že chřest není květina. Je třeba upozornit, že podle údajů DLKT je chřest v některých případech považován za květinu (podrobněji viz oddíl 1.1.5.2).

4) Slunečnice. Téměř všichni respondenti se domnívají, že slunečnice je květina, srov.:

a) zástupci přírodních věd odpověděli, že je květina (ženy – 5 z 5; muži – 39 ze 45);

b) také ženy ze společenských věd odpověděly, že je květina (12 ze 14);

c) zástupci společenských věd téměř jednomyslně uvedli, že slunečnice je květina (ženy – 27 z 29; muži – 7 ze 7).

Slunečnici považuje za květinu 80% všech respondentů, přičemž tento názor zastává 92% všech dotázaných žen a 88% všech dotázaných mužů.

5) Šeřík. Názory dotázaných respondentů na šeřík se poněkud lišily:

a) většina představitelů exaktních věd se domnívá, že šeřík není květina (4 z 5), názory mužů z řad představitelů exaktních věd se však lišily. Většina mužů z venkova se domnívá, že šeřík není květina (14 z 20), zatímco názory mužů z města se rozdělily – 14 (z 25) považuje šeřík za květinu, 11 (z 25) jej za květinu nepovažuje;

b) názory představitelek humanitních věd se rovněž lišily: většina žen z venkova se domnívá, že šeřík není květina (7 z 8), zatímco názory žen z města se rozdělily napůl – 3 (ze 6) se domnívají, že šeřík je květina, 3 (ze 6) se domnívají, že šeřík není květina;

c) názory představitelů společenských věd se rovněž lišily, srov.: 16 žen (z 29) odpovědělo ano, 13 (z 29) – ne; 5 mužů (ze 7) – ano, 2 (ze 7) – ne.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 26

Celkem 54% všech respondentů se domnívá, že šeřík není květina, zatímco 46% se domnívá, že šeřík je květina. Odpovědi žen byly rozloženy takto: 56% žen odpovědělo, že šeřík není květina, 44% odpovědělo, že je květina. Názory dotázaných mužů byly rozloženy takto: 52% mužů odpovědělo, že šeřík není květina, zatímco 48% odpovědělo, že je květina.

6) Růže. Odpovědi respondentů byly následující:

a) představitelky exaktních věd se domnívají, že růže je květina (5 z 5), názory mužů se však lišily – muži z venkova se domnívají, že růže je květina (20 z 20), zatímco muži z města se domnívají, že růže není květina⁴¹ (24 z 25);

b) představitelky humanitních věd jednomyslně uvedly, že růže je květina (14 ze 14);

c) představitelé společenských věd rovněž jednomyslně uvedli, že růže je květina (ženy – 29 z 29; muži – 7 ze 7).

Že růže je květina, se domnívá 76% všech respondentů; z nich se 100% všech dotázaných žen domnívá, že růže je květina, a stejně tak jen 54% všech dotázaných mužů. Zbývající muži (46%) odpověděli, že růže není květina. Lze pouze spekulovat, proč se jim to tak jeví. Možná si muži růži spojují s keřem, a proto ji nepovažují za květinu. Takové odpovědi respondentů vyvolávají otázky a úvahy, zda by nebylo vhodné podrobněji prozkoumat význam slova růže.

3. KVĚTINY LEXIKOGRAFICKÉ HESLO

Po prozkoumání údajů z DLKT a studentského dotazníkového šetření je níže uvedeno možné lexikografické heslo slova květina určené pro BŽ, srov.:

květina podst. (4) [bot.] 1. menší planě rostoucí rostlina, pěstovaná na zahrádkách nebo doma, která kvete nebo má ozdobné listy a často se vyznačuje příjemnou vůní: Luční [polní, lesní] květiny. Listnaté [jednoleté, dvouleté, víceleté] květiny. Ve vlhké půdě parku rostly květiny a tráva. Je čas sít [sázet] květiny. Zalij květiny. Pěstuji pokojové květiny. Vedle školních dveří stojí velký bílý květináč s květinou. Vždyť květině prospívá, když rozkvete, stromu – když se zazelená, trávě – když vyraší! Květina na noc zavřela květy. Vůbec nejoblíbenější květinou je růže. Noc voní květinami a řekou. 2. květ této rostliny se stonkem, určený k darování, vyjádření úcty, výzdobě domova apod.: Kytice sušených květin. Daroval mi květiny. Dej květiny do vázy. Nůžkami obratně zkracovala stonky květin. Dívka schovává ruku s květinou za zády. Zástupci úřadů položí květiny k pomníku [na hrob]. 3. květ této rostliny: Navrhl nový symbol mužské elegance – květina v

⁴¹Odpověď mužů z města, že růže není květina, značně mate, protože ve městě (pravděpodobně častěji než na venkově) muži ženám růže darují. Ostatní respondenti navíc považují růži za květinu.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 27

klopu saka. Luční květiny zežloutly. Karotenoidy dodávají plodům, bobulím a květinám odstíny červené, oranžové a žluté barvy. | Rostlina s květem určité barvy: Rozkvetla nádherně krásná bílá květina se žlutým středem – narcis. Prvňáček jde s červenou květinou v ruce.

Jak již bylo v tomto článku uvedeno, odstínů slova květina by mohlo být více, například a) květina planě rostoucí a b) člověkem vysazená (zasetá), rostoucí na zahrádkách nebo doma. Ne všechny příklady nalezené v DLKT by však bylo možné rozlišit, proto bylo rozhodnuto zahrnout tyto významové odstíny do jednoho významu a ukázat jejich rozdíly definicí a příslušnými příklady⁴², srov.:

(1) Luční [polní, lesní] květiny.

(2) Ve vlhké půdě parku rostly květiny a tráva.

(3) Je čas sít [sázet] květiny.

(4) Zalij květiny.

(5) Pěstuji pokojové květiny.

(6) Vedle školních dveří stojí velký bílý květináč s květinou.

Věty 1–2 ukazují, že květiny jsou planě rostoucí rostliny, které rostou samy od sebe, zatímco věty 3–6 ukazují, že květiny mohou být vysazovány (sety), pěstovány a ošetřovány člověkem. Věta 6 navíc ilustruje, že květiny mohou růst nejen v přirozené půdě (srov. větu 2), ale také v květináčích.

Je třeba upozornit, že v první formulované definici květiny se neuvádí, zda je květina bylina (jak je tomu v některých slovnících), nebo keř (polokeř). Příklady z DLKT a údaje z dotazníkových šetření ukazují, že není jasné, o jaký typ rostliny jde – jako květina může být označen kaktus, keř, popínavá rostlina, vodní rostlina apod. Proto se tento rys – že květina je bylina – v definici nezmiňuje.

Očekávalo se, že analýza údajů z DLKT a dotazníkových šetření umožní rozlišit další dva významové odstíny slova květina: 1) rostlinu, u níž je květ nezbytným znakem, a 2) rostlinu, pro niž tento znak není nezbytný a které stačí mít pouze ozdobné listy. Ukázalo se, že v povědomí průměrného mluvčího jsou tyto dva odstíny velmi úzce propojeny. Potvrdily to i údaje z dotazníkového šetření; respondenti například odpovídali, že květ je pro květinu nezbytný, ale také nezbytný není. Proto by se tyto dva odstíny neměly rozlišovat ani v hesle BŽ, ačkoli definice prvního významu rozdíl ukazuje, srov. rostlina, která kvete nebo má ozdobné listy. Pravděpodobně kvetoucí květina je prototypickou květinou, zatímco listnatá květina, jejímž hlavním znakem není květ, by byla

⁴²Příklady převzaté z DLKT byly redakčně upraveny.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 28

neprototypická květina. Vysvětlit všechny významové odstíny při definování slova ve výkladovém slovníku je poměrně obtížné, proto se v takových případech význam ilustruje četnými příklady, aby byl podán co nejúplnější obraz definovaného slova.

(7) Vždyť květinu je dobré nechat rozkvést, strom zazelenat se, trávu vyrašit!

(8) Květina na noc zavřela květy.

(9) Nejoblíbenější květina je růže.

(10) Listové květiny.

(11) Noc páchne květinami a řekou.

V uvedených větách 7–8 je zdůrazněn květ květiny (prototypická květina), zatímco v příkladu 10 jsou zmíněny neprototypické květiny. Příklad 9 ukazuje, která květina je jednou z nejtypičtějších. Tento příklad je uveden také proto, že růže je keř, a tedy se nepřímo říká, že květinou může být i keř. Příklad 11 ilustruje jeden ze specifických znaků květiny – vůni.

Pokud jde o druhý význam slova květina, je podle všeho důležité popsat nejen její vzhled (že nemá kořeny), ale také uvést její účel. Ve výkladových slovnících cizích jazyků, v nichž je při definování květiny zmíněn i její účel (podrobněji viz Gaidienė, Liutkevičienė 2018), se obvykle uvádí, že a) květiny lze darovat, b) květinami lze zdobit domy. Při definování druhého významu slova květina je v BŽ navrženo uvést ještě jeden její účel – vyjádřit úctu. Právě takový účel květin lze spatřovat v dále uvedených větách 17 a 18.

(12) Kytice sušených květin.

(13) Daroval mi květiny.

(14) Dej květiny do vázy.

(15) Nůžkami obratně zkracovala květinám stonky.

(16) Dívka schovává ruku s květinou za zády.

(17) Představitelé státní moci položí květiny k pomníku [na hrob].

(18) Min ios ji zdraví, hází jí pod nohy byliny a květiny.

Účel lze rozpoznat také ve větách 12 a 13. Ačkoli se o něm ve větě 12 přímo nemluví, kytici sušených květin lze považovat například za dekorativní prvek. Zbývající věty (14–16) jsou v navrženém lexikografickém hesle květina uvedeny proto, že jasně ilustrují květinu bez kořenů.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)www.bendrinekalba.ltISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 29

Proč jsou ve formulovaném lexikografickém hesle gėlės rozlišeny třetí význam a dodatečný odstín a proč byly zvoleny právě takové příklady, bylo napsáno v pododdílu 1.4 tohoto článku.

4. LEXIKOGRAFICKÉ HESLO PRO ŽIEDO

V pododdílu 1.5 tohoto článku bylo uvedeno, že ve výkladových slovnících litevštiny by měly být rozlišeny dva významy slova žiedo související s gėlė: 1) „rostlina“ (gėlės) a 2) „utržená rostlina“ (skintos gėlės). Heslo BŽ pro slovo žiedas by tedy mohlo vypadat takto:

žiedas¹ 1. rozmnožovací orgán rostliny, z něhož vyrůstá plod nebo semena, obvykle barevná část rostliny: Květiny mají květy. Plnokvětý květ. Vůně květů. Lipový květ na čaj. Když byly květy, budou i jablka. 2. GĖLĖ 1: Kolemjdoucí si mohou koupit skromnější kytici polních květin nebo honosnější kytici květů vypěstovaných ve sklenících. Ti, kdo procházejí cestami chráněné oblasti, by měli vědět, jakou cenu mají květy lesa a luk, a chápat, že žádnou takovou květinu si nikdy sami nevypěstují ani nekoupí na trhu. 3. GĖLĖ 2: Kytice družičky ze tří květů. Bonboniéra a několik růžových květů – co může být špatného na takovém dárku? 4. mn. vybraní nejlepší lidé: Květ národa [mládeže].

Provedený výzkum znovu ukázal, jak složitá je práce lexikografa, kolik materiálu je třeba shromáždit a jak pečlivě jej musí uspořádat a prozkoumat, chce-li popsat jedno slovo. Lexikografové samozřejmě vycházejí z výzkumů jiných vědců, ale většinu jazykových dat musí prozkoumat sami.

ZÁVĚRY

1. Analýza dat DLKT a průzkumů ukázala, že pojetí slova gėlės v litevštině není ustálené. Vyvstaly zcela protichůdné postoje. Na základě některých údajů by bylo možné tvrdit, že gėlė nėra „okrasná rostlina“, „bylina“, „popínavá rostlina“, „kaktus“ ani „keř“ (ani když krásně kvete). Podle jiných údajů je gėlė yra „bylina“, „okrasná rostlina“, „popínavá rostlina“, „kaktus“, „vodní rostlina“, „polokeř“ či „keř“. Za pozornost stojí, že takové protichůdné údaje pocházejí z týchž zdrojů, nebo dokonce z odpovědí týchž respondentů. Při čtení příkladů z DLKT někdy vzniká dojem, že jako gėlę lze označit téměř jakoukoli zajímavější rostlinu – agáve, aloe, ananas, kalanchoe, kávovník a podobně.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 30

Absence jasné představy o tom, co je květina, je zřetelná i z údajů získaných v průzkumu. Například téměř pro polovinu respondentů je alyva květinou, pro druhou, o něco větší polovinu, květinou není; téměř polovina dotázaných mužů nepovažuje rožė za květinu; pro většinu respondentů není smidras květinou, ačkoli v některých příkladech DLKT je smidras výslovně označován jako květina, a tak dále.

2. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou charakteristické rysy květiny. Ukázalo se, že některé z nich se shodují s nejdůležitějšími znaky jakékoli rostliny, například že květina je živý organismus, potřebuje půdu, vodu a slunce, provádí fotosyntézu, klíčí, roste a vadne a může růst jak venku (v lese, na loukách, polích, v zahrádkách apod.), tak doma. Poslední uvedený znak již odlišuje květinu od některých jiných rostlin.

3. Cílem tohoto výzkumu bylo také zjistit, které znaky květiny jsou nejtypičtější.

3.1. Analýza výsledků provedeného průzkumu ukázala, že květina se nejčastěji rozpoznává podle nejtypičtějšího vnějšího znaku – „květu“ – tedy podle toho, že jde o kvetoucí rostlinu. Respondenti často uváděli, že tento květ není ledajaký, nýbrž se něčím vyznačuje (barvou, krásou apod.).

3.2. Dalším typickým znakem květiny je „stonek“. Když respondentům byla položena otázka týkající se stonku (Má podle vašeho názoru květina vždy vzpřímený stonek?), očekávalo se, že odpovědi ukážou, že prototypický stonek květiny je vzpřímený. Většina respondentů (87%) se však domnívá, že květina nemá vždy vzpřímený stonek. Potvrzuje to i materiál DLKT. Srovnání údajů DLKT ukázalo, že ani materiál korpusu neposkytuje jednoznačnou odpověď: některé příklady naznačují, že květiny mají často vzpřímený stonek, jiné, že jej nemají vždy. Popínavé rostliny ani vodní rostliny vzpřímené stonky nemají, přesto se některým z nich říká květiny.

3.3. Výzkum se zaměřoval na zjištění, zda je květina pouze kvetoucí rostlina, nebo zda je květina jednoduše okrasná rostlina, která nemusí mít (zřetelně viditelný) květ, ale vyniká například krásnými listy. Z rozboru příkladů DLKT vyplynulo, že na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Totéž platí i pro výsledky průzkumu. Příklady z DLKT i údaje z průzkumů si navzájem odporují. Z některých příkladů a odpovědí lze usuzovat, že květina būtinai musí mít (výrazný) květ, z jiných pak, že květ vůbec není nezbytný a důležité je, aby rostlina označovaná za květinu byla okrasná, například měla dekorativní listy; i „listy“ jsou tedy typickým znakem květiny. Takové protichůdné názory ukazují, že představa průměrného mluvčího o tom, co je květina, není ustálená.

3.4. Za další znak květiny (čichový) se považuje „vůně“. Ačkoli tento znak není hlavní, přesto je pro květinu velmi typický a dokládají jej jak příklady DLKT, tak odpovědi v průzkumech; proto je nezbytné zahrnout jej do definice v lexikografickém hesle pro gėlės.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 31

3.5. Příklady z DLKT ukazují, že důležité je také určení květin – květiny lze darovat, lze jimi zdobit domovy a vyjadřovat úctu. Tento rys by také bylo vhodné uvést v definici lexikografického hesla květina.

4. Po analýze materiálu DLKT a údajů z ankety mezi studenty a rovněž na základě předpokladů z předchozího článku autorů o vnímání květiny ve slovnících lze konstatovat, že litevské slovo květina má tři významy: „rostlina“, „část rostliny“ a „květ“. Pro toto slovo byly v BŽ navrženy následující definice významů: 1. malá planě rostoucí, na záhonech či doma pěstovaná rostlina, která kvete nebo má ozdobné listy a často se vyznačuje příjemnou vůní; 2. květ této rostliny se stonkem, určený k darování, vyjádření úcty, výzdobě domova apod.; 3. květ této rostliny. Byl také vyčleněn odstín třetího významu slova květina – tato rostlina s květem určité barvy.

5. Při psaní článku vyšlo najevo, že by v BŽ měly být rozlišeny dva významy slova květ související s květinou (v současnosti je uveden jeden), srov. 1) „rostlina“ (květina) a 2) „řezaná rostlina“ (řezaná květina).

ŠALTINIAI

BŽ: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Redaktorių kolegija: D. Liutkevičienė (vyr. redaktorė), G. Naktinienė, R. Petrokienė, D. Svetikienė, K. Vosylytė, J. Zabarskaitė. (rengiamas). – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt.

CAMBRIDGE: Cambridge Dictionary. Prieiga internete: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/.

COLLINS: Collins English Dictionary. Prieiga internete: https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/.

DLKT: Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/.

DŽ_7i: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: 7-as patais. ir papild. leid. Vyr. red. S. Keinys. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012; elektroninis variantas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis.

LKŽ_e: Lietuvių kalbos žodynas (t. 1–20, 1941–2002): elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. redaktorė), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2008). Prieiga internete: www.lkz.lt.

LLVV: Latviešu literārās valodas vārdnīca. Prieiga internete: http://www.tezaurs.lv/llvv/.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 32

LRTB: Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://terminai.vlkk.lt.

MACMILLAN: Macmillan Dictionary. Prieiga internete: http://www.macmillandictionary.com/.

MERRIAM-WEBSTER: Merriam-Webster Dictionary and Thesaurus. Prieiga internete: https://www.merriam-webster.com/.

MLVV: Mūsdienu latviešu valodas vārdnīca. Red. I. Zuicena, A. Roze. Prieiga internete: http://www.tezaurs.lv/mlvv/.

OXFORD: Oxford Dictionaries. Prieiga internete: https://en.oxforddictionaries.com/.

VIKIPEDIJA. Laisvoji enciklopedija. Prieiga internete: https://lt.wikipedia.org/wiki/Pagrindinis_puslapis.

VLEe: Visuotinė lietuvių enciklopedija: elektroninis variantas. – Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2018. Prieiga internete: https://www.vle.lt.

MAKC: Словарь русского языка. Под ред. А. П. Евгеньевой. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068.

CEM: Русский семантический словарь. Отв. ред. Н. Ю. Шведова. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068.

СЛОВАРЬ ДАЛЯ: Толковый словарь живого великорусского языка. Владимира Даля. Prieiga internete: http://slovardalja.net/search.php.

ТСОШ: Толковый словарь русского языка С. И. Ожегова и Н. Ю. Шведовой. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068.

Interneto tekstų ištekliai naršyti paieškos sistema Google. Prieiga internete: https://www.google.lt.

LITERATŪRA

Gaidienė A., Liutkevičienė D. 2017. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai. – Bendrinė kalba 90, 1–47. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?90.

Gaidienė A., Liutkevičienė D. 2018. Gėlės samprata aiškinamuosiuose žodynuose. – Bendrinė kalba 91, 1–19. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?91.

Geeraerts D. 2006: Words and other wonders. – Cognitive Linguistic research 33, Mouton de Gruyter, Berlin – New York.

Gudavičius A. 2009: Etnolingvistika: tauta kalboje, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Jakaitienė E. 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 33

Lakoff G. 1987: Лакофф Дж. Женщины, огонь и опасные вещи: что категории языка говорят нам о мышлении. Пер. с англ. И. Б. Шатуновского, Москва: Языки славянской культуры, 2004.

Mikulska R. 2009: Kognityvinė lingvistika ir leksikografijos problemos. – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 39–80.

Pragglejaz Group 2007: A Method for Identifying Metaphorically Used Words in Discourse. – Metaphor and Symbol 22(1), 1–39, Philadelphia. Prieiga internete: http://lingwistyka.pbworks.com/w/file/fetch/51533082/Pragglejazproc.20groupproc.20-proc.20MIP.pdf (Žiūrėta 2018 11 07).

Rutkovska K., Smetona M., Smetonienė I. 2017. Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidyba.

Ungerer F., Schmid H.-J. 2006: An introduction to cognitive linguistics, London: Longman. [2nd edition].

Įteikta 2018 11 29

Priimta 2018 12 30

THE CONCEPT OF THE WORD FLOWER IN PUBLIC USAGE

Summary

The object of study of this article is the usage of the word flower (Lith. gėlė) in the Corpus of the Modern Lithuanian Language (CMLL) and data from student surveys. The goal of the article is to analyse the semantics of the word flower in the modern written language and the modern conception of flower based on student surveys, and to present suggestions to distinguish and formulate the meanings of the definition of this word in the Dictionary of the Standard Lithuanian Language (DSLL).

Analysis of the CMLL and survey data has showed that the word flower does not have an established conception in the Lithuanian language. Some diametrically conflicting attitudes have become apparent. Some data suggest that a flower is not a ‘decorative plant’, ‘sward’, ‘vine’, ‘cactus’, or ‘shrub’. Other data point that a flower is a ‘herbaceous plant’, ‘decorative plant’, ‘vine’, ‘cactus’, ‘water plant’, ‘subshrub’, ‘shrub’. Notably, such conflicting data have been derived from the same sources or even from the replies of the same respondents.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Žodžio gėlė samprata viešojoje vartosenoje | 34

The study aimed to identify the most typical attributes of a flower. The surveys have showed that a flower is most often recognised by its typical exterior attribute, the ‘blossom’; it is a blossoming plant.

The study also sought to find out whether a flower is merely a blossoming plant, or a decorative plant that does not necessarily has a (clearly visible) blossom but rather stands out, say, in its lovely leaves. Some examples and answers imply that a flower must have (a unique) blossom, others, that no blossom is strictly necessary: all that matters is that the plant referred to as a ‘flower’ ought to be decorative, for instance, have extravagant leaves, which makes ‘leaves’ a typical attribute of a flower as well. Such mutually contradicting opinions indicate that the perception of what a flower is has not yet been established in the human consciousness.

Other typical attributes of a flower are a ‘stem’ and ‘smell’. The examples picked out in the CMLL show that the purpose of flowers is important, too: flowers can be given as a present, they can be used as a home decoration or an expression of respect.

Having analysed the CMLL material and survey data, as well as with reference to the presumptions brought forward in the authors’ previous article about the conception of flower in dictionaries, we can state that the word flower has three meanings in the Lithuanian language: a ‘plant’, a ‘part of a plant’, and a ‘blossom’. The following definitions of the meanings of the word were proposed for the DSLL: (1) a small wild, garden, or potted plant that blossoms or has extravagant leaves and is often distinguished by a pleasant smell; (2) the stem and blossom of this plant intended as a gift, an expression of respect, a home decoration, and so on; (3) the blossom of the plant. Furthermore, a third shade of the meaning of flower, that of a plant having a blossom of a particular colour, was identified as well.

KEYWORDS: corpus, survey, meaning, shade of meaning, definition, flower.

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204