RAMUNĖ VASKELAITĖ

Litevský jazykový institut

PSANÍ ASTROLOGICKÝCH NÁZVŮ NA ASTROLOGICKÝCH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH

KLÍČOVÁ SLOVA: pravopis, velké písmeno, vlastní názvy, astrologické názvy.

ANOTACE

Pravidla pravopisu litevského jazyka stanovují psaní vlastního názvu s velkým písmenem, jde však pouze o nejobecnější pravidlo, které se vztahuje na jednoslovné názvy. Pro víceslovné názvy se počítá se dvěma způsoby psaní: některé názvy se píší s velkým písmenem pouze na začátku, u jiných se píše každé slovo s velkým písmenem. Tato hranice se stanovuje podle pojmenovávaného objektu, avšak astrologické názvy nejsou v pracích kodifikujících pravopisná pravidla pro jednotlivé skupiny vlastních názvů zmiňovány, a jejich psaní tak zůstává rovněž nekodifikované. Článek si klade za cíl zjistit, čím se při psaní těchto názvů řídí úzus a zda se v něm ustálila určitá pravopisná norma. Analýza tendencí v úzu vychází z textů zveřejněných na astrologických webových stránkách.

ABSTRAKT

Pravidla pravopisu litevského jazyka určují psaní vlastního jména s velkým písmenem, jde však pouze o nejobecnější pravidlo, které se vztahuje na jednoslovné názvy. V případě víceslovných názvů existují dva způsoby jejich zápisu: u některých se s velkým písmenem píše pouze první slovo, zatímco u jiných se s velkým písmenem píše každé slovo; tato hranice se stanovuje podle pojmenovávaného objektu. Astrologické názvy však mezi nimi nejsou v pracích vymezujících pravopisná pravidla zmíněny, takže jejich pravopisná norma zůstává nedefinována. Článek si klade za cíl zjistit, jakým způsobem se v úzu píší a zda se v něm ustálila určitá pravopisná norma. Analýza tendencí v úzu astrologických názvů vychází z textů zveřejněných na astrologických webových stránkách.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

ÚVOD

Ačkoli je pravopis jedním z objektů jazykové kodifikace, pravopisné normy a tendence v psaní se ve vědeckých pracích zkoumají mnohem méně často než například normy a úzus na lexikální, syntaktické či morfologické rovině. To je nejspíš dáno především objektivními důvody, jako je větší stabilita norem charakteristická pro tuto rovinu, která se ostatně projevuje nejen ve spisovné litevštině¹. Pravopisná rovina je ve srovnání s ostatními jazykovými rovinami nejen stálejší, ale také specifická. Často se zdůrazňuje, že pravopis souvisí s vnitřní stavbou jazyka pouze nepřímo a je věcí dohody (Pupkis 2005: 231; Vasiliauskienė, Rimkutė 2007: 34). Jestliže je tedy výsledkem dohody a má sklon k ustálenosti, zdá se, že na této rovině by jen stěží mohly vznikat nové či problematické jevy. Zdálo by se tedy, že na vědecké úrovni není příliš co zkoumat.

Přesto pravopis ovlivňují přinejmenším různé vnější faktory, a některé jeho aspekty proto vybízejí k podrobnějšímu zkoumání. Například když se na konci minulého tisíciletí začaly měnit ekonomické a politické poměry, a s nimi i zdroj jazykového vlivu, začaly se v litevštině šířit nové názvy, což podnítilo zkoumání otázek psaní názvů podniků (Kniūkšta 1991, 1997, 2004, 2006) a cizích vlastních jmen (Ambrazas 2008). Obecně se však pravopisná témata zkoumají na vědecké úrovni jen zřídka, v pouhých několika pracích (např.: Vasiliauskienė, Rimkutė 2007; Gudzinavičiūtė 2012; Drukteinis 2015; Vaskelaitė 2019), přestože tyto práce ukazují, že i na této rovině dochází k novinkám, variantnosti a problematičnosti. Nedostatek vědecké pozornosti věnované pravopisné rovině je tedy nejspíš způsoben nejen objektivními, ale také subjektivnějšími důvody, například upřednostňováním jiných jazykových rovin, případně domněnkou, že jednou stanovená pravopisná pravidla postačují a vše, co jim neodpovídá, může být pouze chybou.

Pravidla však nemusí pokrývat všechno, a to nejen proto, že se v jazyce objevují novinky. V pracích kodifikujících pravopisné normy může zůstat neprobrána i některá věc, která není nová; jinými slovy, některá norma může zůstat nekodifikována. Tento článek se zaměří právě na takový neprobraný jev – psaní astrologických názvů (dále jen ALP). Nelze jej označit za nový jev, protože ALP vznikly spolu s astrologií a její počátky, jak by naznačovaly

¹ Jako příklady stability pravopisu se například uvádějí spisovné jazyky anglický, irský, francouzský a japonský (Pupkis 1980: 23) nebo čínské znaky vytvořené ve 2. tisíciletí př. Kr. (Bielinskienė ir kt. 2014: 43).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

různé zdroje kladou dokonce do 3. tisíciletí př. Kr. nebo ještě do staršího období². V pracích, které stanovují pravopisné normy litevštiny, se však ALP nezmiňují. Obecné pravidlo pro psaní vlastních názvů je v těchto pracích stanoveno a předpokládá alespoň dva způsoby psaní vlastních názvů v jejich přímém významu, přičemž volba závisí na označovaném objektu. Astrologické objekty ani jevy však mezi označovanými objekty uvedeny nejsou, a norma pro psaní ALP proto zůstává nekodifikována. Samotná norma pro psaní vlastních názvů je navíc ve více než jedné práci označována za problematickou (např.: Pupkis 2005: 234; Linkevičienė 2013: 7). V jedné z nich se například uvádí: „Některá pravidla jsou formulována tak, že když se objeví nový název, běžní uživatelé jazyka často nevědí, kterým z těchto pravidel se řídit při volbě optimálního způsobu psaní (to platí zejména pro psaní víceslovných názvů)“ (Vasiliauskienė, Rimkutė 2007: 35). Tento článek má přispět ke zkoumání tohoto problému.

Neméně důležitý je však i praktický aspekt – odstranění kodifikační mezery. Jak již bylo řečeno, jazykové normy nezávisí na písemných autoritách (normativních slovnících, gramatikách a dalších podobných pracích), na přáních či názorech jednotlivce, nýbrž „to, co se všeobecně užívá, co je zvykem celého národa, je normou“ (Pupkis 1980: 20). Zdá se tedy, že i norma pro psaní ALP může být ustálená, jen není kodifikována v normativních pracích. Cílem tohoto článku je zjistit, zda taková norma existuje; tohoto cíle se bude dosahovat analýzou psaní ALP na astrologických webových stránkách. Pokud by se ukázalo, že psaní je příliš variantní, měla by tato práce přesto přispět z hlediska kodifikace – jako podnět ke stanovení normy pro psaní ALP.

Předmětem článku jsou vlastní názvy, případně názvy, které se v astrologických textech mají sklon psát jako vlastní. Vlastní názvy se zmiňují v lexikologických, morfologických, ba i syntaktických pracích, pokaždé však z jiného hlediska a s použitím odlišné terminologie, takže vzniká značná terminologická rozmanitost. Například morfologie zaměřená na slovní druhy pracuje s termíny podstatná jména vlastní a obecná (např.: LKG 1965: 163), lexikologie zaměřená na slovník s termíny slova vlastní a obecná, zatímco její podobor onomastika užívá termíny jméno, vlastní jméno (např.: Jakaitienė 2010: 267–278). Užívá se také termín názvy. Tato terminologie se přenáší i do normativních prací a není ve všech užívána jednotně; terminologická rozmanitost se tedy objevuje i v nich a vztahy mezi termíny –

² Například Ve Všeobecné litevské encyklopedii se uvádí, že „[A]strologie vznikla v Mezopotámii snad ve 3. tisíciletí př. Kr. a v západním světě se rozšířila v helénistické době“ (VLEe). Na jedné astrologické webové stránce se píše, že „dnešní astrologie je dědictvím babylonské civilizace a vznikla přibližně před 4–5 tisíci lety v sumerské a babylonské civilizaci“ (ASTR).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

dosti nejasný. Například i v kapitole o psaní velkých písmen v hlavní příručce poskytující normy pravopisu litevštiny – Lietuvių kalbos rašybos ir skyrybos – se zmiňují jak jména, tak názvy, např.: zeměpisná jména a zeměpisné názvy, jména zvířat a názvy zvířat, astronomická jména, jakož i vlastní jména astronomických objektů, jména astronomických objektů (LKRS 1992: 60–76). Ani tyto druhové termíny, ani termíny jméno, název zde nejsou vysvětleny, takže není jasné, zda se tyto druhové termíny považují za odlišné termíny, nebo za synonyma. Rozplétat vztahy mezi termíny ani sjednocovat terminologii není cílem tohoto článku, proto se po upozornění na kolísání bude dále používat termín vlastní názvy, jímž se v tomto článku budou označovat vlastní názvy v přímém významu³. Přímý předmět článku bude označován jako astrologické názvy, přesněji bude používána zkratka ALP, kterou budou tyto názvy odlišovány od astronomických názvů – ANP. Při zmínce o konkrétnějších druzích ALP či ANP se označující termíny budou používat v nezkrácené podobě: názvy astrologických objektů, názvy astrologických událostí, názvy astronomických objektů atd. Tento článek se týká pravopisu, a proto si neklade za cíl ani zpřesnit klasifikaci vlastních názvů, ani sjednotit terminologii; jeho záměrem je pouze prozkoumat pravopisné tendence u vlastních názvů typických pro astrologii.

Jak vyplývá z názvu článku, analýza bude založena na textech internetových stránek. Je známo, že internet není prostředím, jemuž by badatelé zabývající se pravopisem věnovali pozornost jako prvnímu, a důvod je pochopitelný. V tomto prostředí je velmi mnoho toho, co lze nazvat elementárními pravopisnými či korektorskými chybami, a z hlediska normování nemá příliš smysl je zkoumat, protože s uznáním elementárních pravopisných chyb za všeobecnou normu by pravděpodobně nesouhlasili ani sami uživatelé jazyka. Na internetu se však zveřejňují texty různé úrovně, včetně těch, které nepřekračují hranice spisovného jazyka, což umožňuje vybírat zdroje. Volbu internetu jako výzkumného zdroje však nejvíce podmiňuje zkoumaná oblast. Zájem o astrologii se znovu probudil poměrně nedávno; dlouhou dobu šlo o uzavřenou oblast, kterou věda dosud odmítá (viz Vaskelaitė 2020: 129–130), a proto není v litevštině mnoho publikací z tohoto oboru. Přesněji řečeno, vydává se poměrně hodně populární literatury, ta však nepokrývá celou rozmanitost názvů používaných v astrologii, zatímco na astrologických webových stránkách se jich užívá hojně. Zde se termíny či

³ Kromě názvů v přímém významu se v příručkách stanovujících pravopisné normy obvykle uvádějí také symbolické názvy (názvy v symbolickém významu), přičemž jako znak, který je odlišuje od názvů v přímém významu, se uvádí psaní v uvozovkách.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

názvy se také vysvětlují, a odhalují se tak jejich významy. Proto bylo pro analýzu vybráno 7 internetových stránek: antropoteosofineastrologija.lt (ANTR), astrodaiva.com (ASTR), astrologijosmokykla.lt (AM), sadhanacentras.lt (SA), uranija.lt (UR), vidineastrologija.lt (VA), zachh.lt (ZA). Analýza vychází ze souvislých textů zveřejněných na těchto stránkách do 1. prosince 2021. Než se však přistoupí k analýze tendencí v úzu, je třeba pojednat o kodifikované normě.

1. KODIFIKOVANÁ NORMA A JEJÍ KRITÉRIA

Obecné pravidlo psaní vlastních názvů je formulováno v kapitolách gramatik pojednávajících o podstatných jménech a na první pohled se zdá velmi jednoduché: vlastní podstatná jména se píší s velkým počátečním písmenem (LKG 1965: 163; DLKG 1997: 60). V těchto kapitolách je však formulováno pouze pravidlo psaní podstatných jmen, zatímco vlastní názvy zahrnují nejen podstatná jména. Podrobněji se o psaní vlastních názvů pojednává a pravopisná norma se stanovuje v publikacích zaměřených na pravopis.

Pravopisné normy dosud stanovuje Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba (dále LKRS). Je pravda, že jsou stanovovány či upřesňovány také usneseními Státní komise pro litevský jazyk (dále VLKK), avšak hlavní soubor normativních pravopisných pravidel představuje 2. opravené vydání LKRS z roku 1992; jeho první část Rašyba, jak se uvádí i na webových stránkách VLKK, platí v rozsahu, v němž není v rozporu s později přijatými usneseními⁴. Psaní vlastních názvů se probírá v kapitole tohoto souboru nazvané Didžiųjų raidžių rašymas (LKRS 1992: 61–64) a již z názvu je patrné, že za znak odlišující vlastní názvy od obecných se považuje velké počáteční písmeno. Ve skutečnosti však lze pravidlo psaní s velkým počátečním písmenem uplatnit pouze na jednoslovné názvy. Pro víceslovné názvy jsou stanoveny dva způsoby zápisu: psaní prvního slova názvu s velkým počátečním písmenem (Teisingumo ministerijos įsakymas) a psaní každého slova názvu s velkým počátečním písmenem (Didieji Grįžulo Ratai). Názvy jsou zde rozděleny do skupin; některé se doporučuje psát jedním způsobem a jiné způsobem druhým. Z označení skupin a jejich pojednání lze usuzovat, že způsob zápisu určuje pojmenovávaný objekt. Například názvy podniků, institucí a

⁴ Viz http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/rasyba/lkrs-turinys. Při přípravě článku se zvažuje aktualizovaná příručka pravopisných pravidel – publikace Rasuolė Vladarskienė a Palmiru Žemlevičiūtė Lietuvių kalbos rašyba: taisyklės, komentarai, patarimai. Viz internetovou adresu http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/rasyba/apie-rasyba.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

Názvy organizací (Teisingumo ministerija), dokumentů (Versalio taikos sutartis), svátků a událostí (Naujieji metai, Motinos diena), historických událostí a epoch (Didysis šiaurės karas, Atgimimo epocha) a další názvy se uvádějí jako ty, u nichž se píše s velkým písmenem pouze první slovo, zatímco jména osob (Žanas Žakas Ruso), včetně jednoslovných i víceslovných jmen mytologických bytostí (Dievas, Afroditė, Dievas Tėvas, Dzeusas Griausmavaldys), jsou názvy, u nichž se píše s velkým písmenem každé slovo. Jako zapisované tímto druhým způsobem se uvádějí názvy pouze několika skupin, což by naznačovalo, že tento zápis je určitou výjimkou z obecnějšího pravidla psaní vlastních jmen. Jednou z těchto několika skupin jsou názvy astronomických objektů (Didieji Grįžulo Ratai, Marsas). Skupina astrologických objektů však v LKRS vyčleněna není a takové názvy nejsou zmíněny ani mezi ostatními skupinami vlastních jmen. Neuvádějí se ani při klasifikaci vlastních podstatných jmen v hlavních gramatikách litevštiny (LKG 1965: 163; DLKG 1997: 60); pouze v Dabartinės lietuvių kalbos gramatikoje je skupina označena jako názvy kosmických a astronomických objektů (DLKG 1997: 60).

V otázce psaní vlastních jmen byla přijata také usnesení VLKK a vydáno několik doporučení k jejich zápisu, například Rekomendacija dėl kai kurių religinių vardų, terminų, pavadinimų rašymo didžiąja raide (VLKK 2004), avšak zápis ALP v těchto dokumentech rozebrán není⁵. V souhrnném usnesení, které upřesnilo některá pravopisná pravidla stanovená v LKRS, jsou skupiny vlastních jmen uvedeny stejně jako v LKRS a skupina ALP vyčleněna není; taková jména nejsou zařazena ani do jiných skupin (VLKK 1997). Zápis ALP není rozebrán ani v publikacích vzdělávacího či praktického zaměření (např.: LKŽin 1998; Linkevičienė 2013: 7–24; Bielinskienė ir kt. 2014: 132–135; ESIV 2014: 40–69; KancKP 2020), a obecně se téměř nepojednává ani o astrologických názvech či termínech. Autorka již upozornila na to, že se tyto výrazy nezahrnují ani do slovníků cizích slov, ačkoli se v astrologii užívá mnoho termínů, které se významem liší od ANP (Vaskelaitė 2020). Kazimieras Gaivenis (1990) sice psal o názvech souhvězdí, ale i na ně se nahlíželo jako na názvy astronomických, nikoli astrologických objektů.

⁵ Doporučení a usnesení jsou zveřejňována na internetových stránkách VLKK: doporučení v oddíle Aktualiausios temos (http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/rasyba), usnesení v oddíle VLKK nutarimai (http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 7

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

Vzhledem ke společným kořenům astrologie a astronomie⁶ by se mohlo zdát, že by mělo stačit pravidlo pro zápis ANP a že ALP by se měla psát podle něj. Toto pravidlo se však vztahuje pouze na názvy objektů – svědčí o tom jak název oddílu uvedený v LKRS, Astronominių ir geografinių bei topografinių objektų vardai, tak příklady v něm uvedené (LKRS 1992: 62). Pravidlo navíc není zrovna jednoduché. Zaprvé stanoví výjimku pro druhové označení vyjadřující obecný název objektu (žvaigždė, ūkas, planeta), a tím jako by předpokládalo třetí způsob psaní vlastních jmen – nikoli psaní každého slova s velkým písmenem (LKRS 1992: 62). Podle této výjimky by se tedy mělo psát Didieji Grįžulo Ratai, Paukščių Takas, ale Mėlynoji Ramybės jūra, protože druhové označení je pouze jūra, zatímco Ratai a Takas jím nejsou, ačkoli jak jūra, tak ratai, tak takas jsou obecná slova.

Zadruhé se vymezením výjimky pro druhové označení stírá hranice mezi různými způsoby zápisu. Vždyť podle této výjimky se dvouslovné názvy astronomických objektů, jako Šiaurės žvaigždė nebo Andromedos ūkas, píší stejně jako názvy, u nichž se píše s velkým písmenem pouze první slovo, srov. Motinos diena nebo Versalio taikos sutartis.

Toto rozlišení však oslabuje také možnost stylistického užívání velkého písmene, kterou pravopisné normy stanoví a která se podle formulace může vztahovat jak na jednotlivá slova, tak na názvy. LKRS například uvádí, že s velkým písmenem lze psát jak slova, jestliže „označovaným pojmům přikládáme výjimečný význam a úctu“ (Tačiau dabar, Atgimimo laikotarpiu, skaudu regėti beviltiškai plytinčias dvasios erdves), tak i názvy: „Z úcty lze psát s velkým písmenem všechna slova v názvech nejvýznamnějších organizací, společenských hnutí, historických událostí, dokumentů mimořádného významu a dalších podobných názvech“ (LKRS 1992: 71). Jak vyplývá z poslední formulace LKRS a z příkladů, při psaní názvů s velkým písmenem z úcty se jím musí psát i druhové označení názvu: Lietuvos Vyskupų Konferencija, Visuotinė Žmogaus Teisių Deklaracija aj. Zdá se tedy, že ačkoli pravidlo pro zápis názvů astronomických objektů stanoví výjimku pro druhové označení (srov. Mėnulio Ramybės jūra), možnost užití velkého písmene ze stylistických důvodů tuto výjimku ruší. Je pravda, že z uvedené formulace vyplývá, že použití této možnosti právě u názvů astronomických objektů není výslovně pojmenováno, avšak formulace „a dalších podobných

⁶ Tvrdí se, že astrologie vznikla v Mezopotámii přibližně ve 3. tisíciletí př. Kr. a v západním světě se rozšířila později, v helénistické epoše; zároveň se uvádí, že napomohla rozvoji astronomie: v prvních staletích po Kr. se vyjasnil rozdíl mezi astronomií jako vědou o hvězdách a astrologií jako věštěním z hvězd (VLEe).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

slov v podobných názvech“ by naznačovala, že takový postup je možný. Z uvedené Rekomendacija dėl kai kurių religinių vardų, terminų, pavadinimų rašymo didžiąja raide (dále jen Doporučení) je patrné, že při zápisu náboženských názvů lze z stylistických důvodů psát druhové označení s velkým písmenem: Bernelių Mišios, Grigaliaus Mišios (VLKK 2004). Na druhou stranu se zde při uvádění názvů svátků a památných dnů nabízejí také příklady jako Angelų Sargų diena, Šv. Nekaltųjų Vaikelių šventė, které by byly v rozporu s pravidlem LKRS formulovaným pro stylistické užívání velkého písmene v názvech⁷. Výjimka pro druhové označení tedy nejen stírá hranici mezi způsoby zápisu vlastních jmen, ale vytváří i rozpory v normativních pravidlech. Jednou z příčin vznikajících nejasností může být skutečnost, že se velkému písmenu připisuje několik funkcí: vyjadřuje jím nejen úcta nebo se jím vlastní jméno odlišuje od obecného, ale také se jím některá vlastní jména odlišují od jiných⁸.

Kritérium tohoto posledního rozlišení není v pracích kodifikujících pravopisné normy pojmenováno. Hranice, která se z hlediska pravopisu vede mezi názvy osob (a zvířat, mytologických bytostí) a jinými názvy, jako by naznačovala, že se při tomto rozlišení přihlíží k rozdílu mezi dvěma typy vlastních jmen, jak jej vymezují lexikologické práce – k jménům živých bytostí a jménům neživých věcí (viz Jakaitienė 2010: 266). Z hlediska pravopisu se však hranice vede i mezi neživými věcmi: názvy astronomických (a geografických, topografických a přírodních) objektů se odlišují od názvů jiných neživých věcí (např. názvů svátků). To jako by naznačovalo, že se bere v úvahu oblast užití názvu: s ANP se zachází jinak než například s názvy historických období a epoch (Didysis šiaurės karas, Šviečiamasis amžius). Skupiny vyjmenované v oddíle LKRS Kai kurių kitų pavadinimų rašymas však ukazují, že odlišně se má psát nejen názvy historických období a epoch, ale také názvy nesouvisející s určitou konkrétní oblastí (například svátků či dokumentů), což by naznačovalo, že se bere v úvahu i lexikální skupina: názvy objektů (např. astronomických) se odlišují od názvů událostí (svátků, akcí). Sladit tato dvě kritéria je samozřejmě obtížné, protože astronomie se neomezuje pouze na názvy objektů a historie pouze na názvy období a epoch. Z Doporučení je například patrné, že ani náboženské názvy nezahrnují pouze názvy objektů – užívají se například také názvy kultovních úkonů (Altoriaus Sakramentas, Pirmoji Komunija).

⁷ Poznámka pod Doporučením uvádí, že bylo připraveno jako návrh, projednáno na zasedání VLKK dne 3. června 2004, avšak nebylo schváleno. Viz http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai/projektai/kai-kuriu-religiniu-vardu-terminu-pavadinimu-rasymas-didzja-raide.

⁸ Věta se rovněž začíná velkým písmenem.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

Zmíněné Doporučení zavádí ještě jedno kritérium pro vymezení hranice mezi vlastními jmény – výjimečnost významu. Jako názvy výjimečného významu, jejichž každé slovo se píše s velkým počátečním písmenem, se v něm probírají například názvy posvátných písem a jejich hlavních částí (Naujasis Testamentas, geroji Naujiena, Vetus Latina), nejdůležitějších kultovních aktů (Eucharistijos Sakramentas, Pirmoji Komunija), zatímco podle obecného pravidla psaní názvů se píší s velkým počátečním písmenem pouze názvy, které nemají výjimečný význam (Pradžios knyga, Dvylikos apaštalų liturgija). Takové kritérium výjimečnosti významu by se shodovalo s kritériem užívání velkého písmene ze stylistických důvodů, avšak poté, co jsou ve 2. kapitole Doporučení uvedeny skupiny názvů výjimečného významu, se ve 4. kapitole uvádí, že „[R]eligijním termínům a názvům, zejména v písemnostech s náboženským obsahem, je velmi typické stylistické užívání velkých písmen: velkým písmenem se píší slova a slovní spojení, jestliže pojmům, které označují, přisuzujeme výjimečný význam a úctu“, a zvlášť se uvádějí případy stylistického užívání velkých písmen, například psaní názvů jevů a událostí z dějin církve (Kristaus Gimimas, Kristaus Prisikėlimas). Ačkoli tedy vztah mezi názvy výjimečného významu a názvy psanými ze stylistických důvodů není v Doporučení výslovně pojmenován, samostatná zmínka o těchto názvech naznačuje, že náboženské názvy výjimečného významu se odlišují od slovních spojení užívaných ze stylistických důvodů, třebaže LKRS pokládá výjimečný význam za základ stylistického užití velkého písmene. Každopádně se ukazuje, že při kodifikaci normy psaní vlastních jmen se nejen zkouší sladit několik kritérií, ale vznikají také rozpory mezi normativními pravidly.

Proč se hranice z hlediska psaní vlastních jmen obvykle vymezuje právě takto, se v pracích normativního charakteru nevysvětluje ani nepojmenovává. Důvodem může být jak výjimečnost významu určitých názvů, tak odlišná tradice psaní vlastních jmen, která se ustálila v různých oblastech (např. v astronomických textech), případně i jiné faktory. To, že oblast může mít na tendence v psaní skutečně vliv, dokládají také některé výjimky uváděné v pracích normativního charakteru. Doporučení například uvádí, že v náboženských textech se některá obecná slova, jako mišios nebo bažnyčia, píší s velkým písmenem (Bažnyčia, Katalikų Bažnyčia; Mišios, Bernelių Mišios). Také psaní názvů náboženských svátků se zde předpokládá odlišné (Trys Karaliai, Visi Šventieji) než v LKRS, která se primárně orientuje na obecné užívání. Obecně se však pravidla psaní jak náboženských názvů, tak vlastních jmen formulují jako obecná, bez ohledu na prostředí, v němž se názvy užívají

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

ani na žánrové či stylistické zvláštnosti. Například v Lietuvių kalbos gramatikoje se jako obecná uvádí možnost přechodu vlastních jmen mezi obecná jména (LKG 1965: 163), a LKRS rovněž stanoví, že saulė, mėnulis a žemė se píší s malým písmenem nikoli v textech určitého stylu či žánru nebo v obecném užívání, nýbrž tehdy, když se tato slova neužívají jako astronomické názvy (Patekėjo saulė; Čia Lietuvos žemė; Blyškiai švietė mėnulis), zatímco slovo visata se obecně píše s malým písmenem (LKRS 1992: 63).

Z přehledu kodifikované normy se obecně ukazuje, že zdánlivě jednoduché pravidlo psaní vlastních jmen, podle něhož je vlastním jménům na rozdíl od obecných jmen příznačné velké písmeno, je poměrně složité. Potíže způsobuje jak výjimka u příbuzného slova, tak několik funkcí, které velké písmeno plní, i uplatňování několika kritérií při odlišování jedněch vlastních jmen od druhých. Rozpory vznikají dokonce i v pracích normativního charakteru. Je tedy pochopitelné, že v užívání mohou vznikat nejasnosti. Že k nim skutečně dochází, naznačují už samotné záznamy v Konzultační databázi VLKK (dále jen KB), sestavované na základě dotazů uživatelů jazyka. Ptají se zde jak na hranici mezi vlastním a obecným názvem (visata, galaktika), tak na užívání velkého písmene v názvech nejrůznějších skupin, například svátků a významných dnů (kolik velkých písmen v názvu Naujieji metai; Angelų sargų ar Angelų Sargų diena?), zeměpisných názvech (Kuršių nerija ar Kuršių Nerija? Didysis Kanjonas ar Didysis kanjonas?) a také názvech astronomických objektů (kolik velkých písmen v názvech Didieji Grįžulo Ratai, Paukščių Takas?). Ze záznamů vyplývá, že se lidé ptají i na názvy skupin či podskupin, které nejsou v normativních pracích rozlišovány, například na názvy kalendářů (Mėnulio kalendorius ar mėnulio kalendorius?), obchodních cest (Šilko kelias ar šilko kelias? Gintaro kelias ar gintaro kelias?), což naznačuje, že nejasnosti mohou vznikat i z neznalosti, do které skupiny vlastních jmen daný název zařadit. Je příznačné, že ALP není zmíněna ani v tomto zdroji.

2. NÁZVY ASTROLOGICKÝCH OBJEKTŮ

Část vlastních jmen užívaných na astrologických webových stránkách označuje objekty, které se na první pohled shodují s astronomickými, a shoduje se i psaní těchto názvů. Webové stránky však odhalují

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

rozdíly ve významu a také skutečnost, že se v této oblasti užívají i názvy, které se od astronomických liší.

2.1. Názvy astrologických planet a dalších nebeských těles

Na všech zkoumaných webových stránkách se užívají názvy objektů, které se v astronomii označují jako nebeská tělesa, nejrozšířenější jsou však názvy planet: Venera, Marsas, Merkurijus, Jupiteris, Saturnas, Uranas, Plutonas, Neptūnas. Na většině webových stránek se zmiňuje také asteroid Chironas. Jiné názvy nebeských těles se alespoň na webech vybraných k analýze vyskytují méně často, což naznačuje, že z astrologického hlediska nejsou všechna nebeská tělesa stejně důležitá. Pouze v jednom textu se uvádí, že v astrologii jsou důležité také komety (ASTR). Vysvětlení v dalším textu naznačuje, že nebeská tělesa mají různou důležitost pro různé astrologické školy: „Asteroidů jsou stovky. Některé astrologické školy asteroidům věnují jen malou pozornost, jiné jim přikládají značný význam“ (ASTR). Astrologické texty na druhou stranu uvádějí také nebeská tělesa, která jsou z astronomického hlediska označována za neobjevená: „Nejčastěji se z asteroidů používá Chiron, v ruských astrologických školách také Prozerpina, která je v západní astrologii považována za fiktivní bod (zatím nebyla objevena jako fyzické těleso, její existence je pouze nepřímo předpokládána)“ (ASTR).

I když se názvy zmiňovaných nebeských těles shodují s astronomickými, v astrologických textech se užívají v jiných významech. Tyto objekty se zde téměř ani neoznačují jako nebeská tělesa. Jak vysvětlení uváděná na webových stránkách, tak kontext odhalují, že v astrologii nejde o hmotná nebeská tělesa, jejichž hmotnost či objem by bylo třeba měřit a probírat, ale o souhrny symbolických významů. Saturn je například spojován s mocí, disciplínou, omezeními, ekonomikou, asketismem a stářím, Jupiter se zákony, právem, cizinou a cestováním. Komety jsou vykládány jako nebeští poslové, zpráva z kosmu pro Sluneční soustavu o mimořádně důležitých událostech (ASTR). Na jednom webu jsou planety a další nebeská tělesa charakterizovány jako duchovní bytosti: „Může to znít jako poezie, ale už od antiky se tvrdí, že planety a další nebeská tělesa mají své vědomí, že jsou nejen fyzickými, ale i duchovními bytostmi, podstatami; říkalo se jim kosmické logoi“ (ASTR). V astronomii jsou tyto objekty samozřejmě posuzovány jinak, například komety jako „kosmická tělesa o malé hmotnosti a nízké hustotě, která obíhají kolem Slunce po elipsách

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

nebo parabolami“, planety – jako „chladná kosmická tělesa velké hmotnosti a velkých rozměrů, obíhající kolem hvězdy (ve Sluneční soustavě kolem Slunce)“ (Straižys 2003).

Z toho, jak se píší názvy astrologických „nebeských těles“, je patrné, že rozdíly ve významu nemají na pravopis vliv – i v astrologických textech se tyto názvy píší s velkým počátečním písmenem, např.:

Tak odvaha a odhodlání jednat (Marsas) naráží na omezení, hierarchické mocenské struktury a ekonomiku (Saturnas), zákony a právo (Jupiteris) a transformace (Plutonas) hlavní ASTR; když je Merkurijus poškozen, klesá schopnost vyjadřovat myšlenky srozumitelně a plynule, učit se, psát a řídit SA; V astrologii Marsas je považován za planetu zla ZA. Mimochodem, v textech na webových stránkách jsou tyto názvy uváděny také jako názvy astronomických objektů, například Po celý červenec lze Mars a Venuši pozorovat nad západním obzorem po západu Slunce ASTR. Na jednom webu, kde je každá planeta probírána obzvlášť podrobně, se vedle sebe uvádí její astrologický i astronomický výklad. Například Merkur je z astrologického hlediska popsán jako „duševní schopnosti a intelekt, psaní, mluvení, obchod, vědy“, z astronomického hlediska pak jako „planeta nejblíže Slunci. Teplota povrchu strany planety obrácené ke světlu dosahuje 427 °C. Kvůli absenci atmosféry povrch ve stínu v noci rychle chladne až na −173 °C.“ (ZA). Na jiném webu jsou zveřejněny dva texty, v nichž se zmiňují hvězdy, které lze v létě spatřit na obloze pouhým okem, konkrétně Sirius, Arcturus, Vega, Deneb, Altair, Rigel, Capella, Prokyon, aniž by se jim přisuzoval jakýkoli astrologický význam (ASTR).

Takový kontext však neumožňuje tvrdit, že důsledné psaní názvů nebeských těles je dáno analogií s ANP nebo že názvy astrologických objektů byly převzaty z astronomie. Kořeny astrologie a astronomie byly, jak se uvádí na webových stránkách (ASTR, ANTR) i v tištěných publikacích (např. Bogun 1999), společné, teprve později se astronomie od astrologie oddělila. Astrologické i astronomické planety jsou pojmenovány po antických bozích⁹, důsledné psaní názvů s velkým počátečním písmenem tedy spíše vychází z tradice psaní názvů božstev či mytologických bytostí. Mimochodem, souvislosti astrologie a mytologie

⁹ Podle Algirdase Sabaliauskase byl hlavním „kmotrem“ astronomických planet slavný německý astronom Johann Elert Bode (1747–1826), který v roce 1778 vydal atlas hvězd, v němž bylo vyznačeno 17 240 hvězd. Neptun a Pluto byly objeveny až po smrti J. E. Bodeho (Neptun v roce 1846, Pluto v roce 1930). Jejich objevitelé však v souladu s tradicí dali nově objeveným planetám rovněž jména antických bohů“ (Sabaliauskas 2020: 300–302).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

zmiňovány také na webových stránkách ¹⁰. Astrologické názvy však nelze ztotožnit ani s mytologickými názvy, protože významy se zcela nekryjí. Je to zvlášť zřejmé z již zmíněného webu, na němž se uvádí nejen astrologický a astronomický, ale také mytologický výklad. Například Mars, astrologicky popsaný jako „vaše činy, síla, rozhodnost, vedení“, se z mytologického hlediska vykládá jako bůh plodnosti, který může zničit úrodu, zahubit dobytek nebo mu jednoduše nedovolit růst (ZA).

Dalším rozdílem oproti astronomickým názvům je to, že v astrologii se za planety považují také Slunce a Měsíc, ačkoli z astronomického hlediska je Slunce hvězda a Měsíc družice Země. Jak lze usuzovat i z výkladů uváděných na webových stránkách, toto pojmenování souvisí s prvotním pozorováním nebeských těles – za planety byly považovány ty, které bylo možné vidět pouhým okem; takové byly Merkur, Mars, Venuše, Saturn a Jupiter, ale také Slunce a Měsíc. Pro označení těchto sedmi nebeských těles společně se používá i zvláštní termín – velká sedmička nebo septener (ASTR). Později, po objevení Uranu, Neptunu a Pluta, byly i tyto planety zařazeny do souboru astrologických planet, takže na astrologických webových stránkách se zmiňuje a uvádí deset planet. Přestože se Slunce a Měsíc z astrologického a astronomického hlediska popisují odlišně a liší se i jejich význam (v astrologii se Slunce spojuje s vědomím, způsobem vnímání světa a možnostmi seberealizace, Měsíc s podvědomím a city), nemá to na pravopis vliv – i v astrologických textech se názvy Slunce, Měsíc píší s velkým počátečním písmenem, např.: Neharmonické silné Slunce – to je pýcha, arogance, pohrdavý postoj k ostatním, despotismus ASTR; Znamení zvěrokruhu, v němž se nachází Slunce každého z nás, je zvláštní, protože vypovídá o našich možnostech růstu, probuzení, sebepoznání a seberealizace VA; V astrologii Měsíc symbolizuje lidské city a emocionální povahu ZA. Vyskytlo se jen několik případů odlišného psaní (měsíc, zatmění Měsíce ZA), ale jak lze usuzovat z pravopisu v týchž textech, šlo o přehlédnutí. Psaní s velkým počátečním písmenem je v těchto případech dáno obdobným postavením jako u ostatních planet a také tím, že Slunce a Měsíc se často uvádějí mezi ostatními planetami, např.: Dny v týdnu jsou pod ochranou velké sedmičky – sedmi planet (Slunce, Měsíce, Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu), známých odedávna a

¹⁰ Např.: „Astrologie a mytologie kráčely odjakživa bok po boku. V astrologii je s léčením spojena planeta (asteroid) Chiron. Podle legend byl mytologický bůh, kentaur Chiron, učitelem Asklepia, který proslul moudrostí a mimořádnými léčivými schopnostmi. Podstatou léčení Chirona i Asklepia je léčit tím, čím jsi onemocněl. Chiron byl těžce zraněn a trpěl bolestí. Proto v astrologii symbolizuje nejen léčitele, ale zároveň i naši vnitřní ránu, naše nejbolestivější místo“ (VA).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

viditelné ze Země pouhým okem ASTR. Jak by však ukázala třeba věta Nejdůležitější jsou však dvě [planety], v astrologii nazývané světly, – Slunce a Měsíc, vyjadřující vědomí a podvědomí, Otce a Matku, naši aktivní, denní a pasivní, noční stránku ASTR, jsou tyto dvě planety v astrologii navíc považovány za nejdůležitější. Podnětem k psaní velkého počátečního písmene tedy může být také výjimečný význam či úcta přisuzovaná pojmu nebo stylistické důvody (více viz kap. 4).

Většina pojednávaných názvů je tak jako tak jednoslovná, a neumožňuje tedy usuzovat, zda se při psaní ALP postupuje podle pravidla psaní ANP, které stanoví psaní každého slova názvu s velkým počátečním písmenem, nebo podle obecnějšího pravidla, podle něhož se s velkým počátečním písmenem píše pouze první slovo názvu.

2.2. Horoskopové body neboli fiktivní planety

Názvy pojednávaných astrologických objektů se z hlediska podoby zcela shodují s názvy astronomických objektů, avšak v astrologických textech se užívají i názvy, které se shodují jen částečně nebo se neshodují vůbec.

Jde o názvy určitých horoskopových bodů. Rozložení nebeských těles v okamžiku narození (nebo v jiném významném okamžiku) se znázorňuje v astrologickém nákresu – horoskopu. V něm se vyznačují planety a další nebeská tělesa, ale také body, které, jak se vysvětluje na webových stránkách, nejsou hmotnými nebeskými tělesy, nýbrž matematicky vypočítanými body. Nazývají se fiktivními planetami nebo fiktivními body, a protože jsou spojovány s karmou, často také karmickými body. Jejich názvy jsou cizího původu: Lilit (Lilith), Selena, Rachu (Rahu) a Ketu. Na jednom z webů se Lilit a Selena spojují s perskou astrologií Avesta¹¹, zatímco Rachu a Ketu s védami, tj. indickou astrologií (ASTR)¹². Tyto horoskopové body se však zmiňují nebo podrobněji

¹¹ Na jiném webu, kde se podává mytologický výklad planety Měsíc, je jako měsíční archetyp uvedena jedna z řeckých bohyň Selena – sestra Hélia, moudrá bohyně plodnosti. Jako další měsíční bohyně jsou zde zmiňovány Diana a Hekaté, přičemž ta druhá byla spojována se soumrakem, přízraky a tajemstvími, která se objevují po setmění, a ztělesňovala tak temnou stránku Měsíce (ZA).

¹² V článcích o astrologii se vysvětluje, že ve védské mytologii jsou Rachu a Ketu dvěma částmi téhož démona. Démon lstí získal elixír nesmrtelnosti a v přestrojení za poloboha zaujal místo mezi polobohy Sluncem a Měsícem. Byl však rozpoznán a zpráva o tom byla předána nejvyššímu bohu. Ten vrhl disk, a tak Rachu rozsekl napůl. Hlava se nadále nazývala Rachu a tělo se začalo nazývat Ketu. Zápas Rachu a Ketu se Sluncem a Měsícem byl ve védské mytologii výkladem zatmění (Čerem isinas 2015a, b).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

pojednávají všechny webové stránky, což umožňuje usuzovat, že jsou nedílnou součástí astrologie založené na západní tradici. Na webech se je sice pokoušejí vysvětlovat také astronomicky, například: „Selena není planeta, nýbrž matematicky vypočítávaný bod související s oběžnou dráhou Měsíce kolem Země, přesněji s jeho největším přiblížením k Zemi, kdy od ní Měsíc získává nejvíce odraženého slunečního světla“ (ASTR), a tento výklad odhaluje souvislosti s astronomií; vlastní jména Lilit, Selena, Rachu, Ketu se však v astronomii neužívají a zdůrazňování karmické povahy těchto objektů by rovněž svědčilo o tom, že jde o svébytné ALP. Lilit se na astrologických webech spojuje s temnou karmou, Selena se světlem a ochranou. S karmou se spojují i další dva body: Rachu s karmickými úkoly, které má člověk v tomto životě plnit, Ketu s těmi, které plnil v minulých životech. Tyto dva poslední body se souhrnně nazývají také měsíční uzly; právě tento termín má souvislost s astronomickou terminologií – v astronomii se užívají termíny uzly měsíční dráhy, body měsíční dráhy.¹³

Všechny čtyři jednoslovné názvy se píší jako vlastní jména – s velkým počátečním písmenem ¹⁴, např.: Karmické uzly jsou známy ve všech astrologických tradicích a Selena a Lilit – především v avestské (perské) astrologii ASTR; V horoskopu Rachu ukazuje, jaké vlastnosti je třeba v sobě rozvíjet a jakou životní cestu si zvolit, abychom se rychleji posouvali vpřed SA; Karmické měsíční uzly jsou vždy v opozici, tato opozice je však jiná než u planet – říká, že tyto dva body, nazývané Rahu a Ketu, nelze analyzovat a realizovat samostatně ASTR. Samostatně se však téměř neužívají – užívají se s určitými přívlastky, které mohou plnit i funkci synonym.

Některé případy užití by dovolovaly hodnotit tyto nezbytné přívlastky jako vztah přístavku a řídícího slova, např.: Mluvil o Černém Měsíci Lilit, který toho dne nechal na pokoji všechny Štíry, kteří hluboko v sobě skrývají křivdy, a přešel do souhvězdí Střelce UR; 15. prosince (v 7.05) Bílý Měsíc Selena přechází spolu s Venuší do Střelce ANTR; Vzestupný karmický měsíční uzel Rachu – to je nejrychlejší cesta k evoluci duše SA; V Kozorohu však bude také Sestupný karmický uzel Ketu, proto bychom to neměli přehánět s rozvíjením kozorožích vlastností ASTR; Měsíční uzly, konkrétně vzestupný uzel Rahu a sestupný uzel Ketu, jsou další dva abstraktní body vzniklé v průsečíku drah Slunce a Měsíce ZA. Tyto přívlastky se však, jak je patrné z příkladů, také mají tendenci psát s velkým počátečním písmenem

¹³ Takové termíny se například užívají v Všeobecné litevské encyklopedii, viz Měsíc, zatmění (VLEe).

¹⁴ V článku o astrologii se uvádí, že Ketu v překladu ze sanskrtu znamená prapor (Čeremisin as 2015a).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

písmenem a Bílý Měsíc a Černý Měsíc se píší pouze s velkým počátečním písmenem, a to i u druhého slova názvu (Měsíc), které na webových stránkách funguje také jako jednoslovný vlastní název.

Důvod psaní s velkým počátečním písmenem lze odhadnout z týchž textů. Je z nich patrné, že delší slovní spojení se uvádějí jako synonyma jednoslovných názvů, např.: V astrologickém schématu obnovení nezávislosti Litvy tvoří Slunce a Merkur aspekt s Černým Měsícem (Lilit) ve Štíru ANTR; Do 10. května bude svou cestu vaším znamením zvěrokruhu pokračovat sestupující karmický měsíční uzel (Ketu) UR; Rahu neboli karmický vzestupný měsíční uzel vyjadřuje směr evoluce, tedy to, kam bychom se měli obrátit a čemu se v tomto životě učit ASTR. Ačkoli se v textech obvykle uvádí a dále používá jak kratší, tak delší člen synonymní dvojice, lze je užít i jednotlivě, jako vzájemně zastupitelné, např.: Černý Měsíc neboli Lilith ukazuje všechny nečestné skutky spáchané v minulých životech, za které člověk nebyl potrestán a které vězí hluboko v podvědomí. Lilith odráží naši temnou stránku, která nejsnáze podléhá instinktům, naši temnou přirozenost, kterou ovlivňuje okolí a různá pokušení ZA. K psaní těchto slovních spojení s velkým počátečním písmenem se tedy přiklání proto, že jsou také považována za názvy bodů horoskopu (fiktivních planet).

Důsledně se však píše pouze Černý Měsíc a Bílý Měsíc. Psaní názvů ostatních dvojic bodů horoskopu kolísá. Jednotně se píše pouze slovní spojení měsíční uzly, například: Dalším ukazatelem karmy je jakýsi směr lidské evoluce, tedy postavení měsíčních uzlů ve znameních a domech horoskopu ZA; psaní druhových názvů vytvořených s tímto spojením je však nejednotné. Někdy se sestupující karmický měsíční uzel a vzestupný karmický měsíční uzel píší jako obecná označení, tyto výkyvy jsou však poměrně vzácné – slovní spojení nejčastěji získává status vlastního názvu. Kolísá však uplatňování pravidla pro psaní vlastních názvů. V některých případech se zřejmě uplatňuje obecné pravidlo pro psaní vlastních názvů, podle něhož se první slovo píše s velkým počátečním písmenem (s výjimkou vlastního a druhového slova), např.: Když zatmění nastává u sestupujícího karmického měsíčního uzlu, který se nachází na jednom konci osy, více se zdůrazňují události určené minulostí, zatímco u vzestupného karmického měsíčního uzlu se otevírají cesty k perspektivám budoucnosti. V jiných případech se uplatňuje pravidlo pro psaní astronomických či jiných názvů, podle něhož se každé slovo píše s velkým počátečním písmenem, např.: Takto se shromažďují nové zkušenosti duše, které přicházejí prostřednictvím Vzestupného Karmického měsíčního uzlu – Rahu SA; V lednu se vytvoří dvě zatmění u Sestupného Karmického uzlu Ketu ASTR. Tyto výkyvy ukazují na nejasnost,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

ohledně toho, které ze dvou pravidel pro psaní vlastních názvů uplatňovat, a zároveň zvýrazňují kodifikační mezeru – při kodifikaci pravidel psaní vlastních názvů se nevyčleňuje skupina ALP. Přinejmenším se tyto názvy zjevně liší od ANP.

Na druhou stranu, jak by naznačovaly již zmíněné astronomické termíny uzly měsíční dráhy, body měsíční dráhy, jisté souvislosti s ANP existují a i to může být faktorem výkyvů v užívání. Astronomické a astrologické hodnocení objektů se však liší. Z astronomického hlediska jsou uzly, jak uvádí Astronomický encyklopedický slovník, „[B]ody nebeské sféry, v nichž se orbita kosmického tělesa protíná se zvolenou rovinou. Ve Sluneční soustavě jsou to body, v nichž se orbita planety (a také Měsíce) protíná s rovinou ekliptiky“ (Straižys 2003). Z astrologického hlediska jde o body astrologického obrazce – horoskopu. Navíc se v astrologických textech tyto body často nazývají planetami nebo jsou k nim přirovnávány, např.: Srpen je jakýmsi pokračováním astrologických tendencí července, kdy se zostřuje destruktivní projev Marsu prostřednictvím jeho aspektů s jinými planetami, jako jsou Lilith, Chiron, Saturn, Jupiter, Pluto ANTR. Z textů je patrné, že Selena, Rachu a další objekty označované jako body horoskopu stejně jako planety „putují“, např.: Bohužel je letos Slunce ve Vodnáři zatíženo tímto znamením putujícího Černého Měsíce neboli Lilith, který bude ve Vodnáři do 4. května ASTR. Tendenci psát tato slovní spojení s velkým počátečním písmenem tedy může podněcovat srovnávání jimi označovaných objektů s planetami (nazývají se také fiktivní planety). Potvrzovalo by to i občasné psaní názvu dalšího důležitého bodu horoskopu – Ascendent. Tento objekt se obvykle uvádí jako bod horoskopu, ale někdy se označuje za planetu; právě v takových případech se i tento název píše s velkým počátečním písmenem, např.: Nejvýraznější vliv na člověka mají planety nejbližší Zemi – Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars a Ascendent SA.

Kromě již zmíněné kodifikační mezery může existovat i více faktorů podporujících sklon psát s velkým počátečním písmenem každé slovo názvu. V astrologických textech se často uvádějí ekvivalenty v latině, jako například ve větě Jeho ascendent leží přímo na nejkrálovštější hvězdě – Regulu (Cor Leonis) UR. Názvy jedné dvojice bodů horoskopu se navíc obecně užívají jako nepřizpůsobené latinské výrazy – Medium Coeli a Imum Coeli, např.: Důležité jsou také takzvané hlavní aspekty (vznikající při určitých úhlech mezi dvěma planetami): trigony, sextily, opozice, kvadratury, zejména konjunkce s planetami, Ascendentem a Medium Coeli (MC neboli začátek X. domu) ANTR. Již dříve publikovaný článek ukázal, že astrologická terminologie úzce souvisí s

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 18

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

latinou (Vaskelaitė 2020), což umožňuje vyslovit předpoklad, že na příležitostné psaní může mít vliv tradice psaní názvů v latině v souvislých či nesouvislých textech.

Jiné termíny se na webových stránkách s velkým počátečním písmenem psát nezvyknou, přestože značnou část z nich tvoří slova latinského původu (viz Vaskelaitė 2020). Vyskytují se pouze ojedinělé případy. Například v jediném textu se s velkým počátečním písmenem píše termín stelium: Spojení tří a více planet se nazývá Steliem AN. To by jen potvrzovalo, že se s velkým počátečním písmenem mají tendenci psát názvy bodů horoskopu, které jsou v astrologii hodnoceny také jako planety. Pokud však kodifikační práce nevyčleňují skupinu názvů astrologických objektů a nepojmenovávají jejich vztah k názvům astronomických objektů, není jasné, podle kterého pravidla pro psaní vlastních názvů se mají psát.

2.3. Zodiak a jeho znamení

Na všech webových stránkách se hojně používá ještě jeden název, který má určitý astronomický protějšek – Zodiakas, přičemž texty uvádějí i astronomické vysvětlení, např.: „Zodiak je pás nebeské sféry široký přibližně 16 stupňů, jehož středem prochází ekliptika (dráha Slunce) a který se dotýká 13 souhvězdí“ (VA). Vzápětí se však vysvětluje, že astronomický a astrologický Zodiak nejsou totéž a že tyto rozdíly souvisejí s odlišnostmi zodiakálních souhvězdí. Zaprvé, astronomická souhvězdí „nemají přesně vymezené hranice a jsou na obloze rozprostřena doširoka, přičemž některá zabírají větší část nebeské sféry, jiná menší“, zatímco astrologická souhvězdí představují rozdělení roční zdánlivé dráhy Slunce na 12 stejných částí, z nichž každá má 30 stupňů. Zadruhé, v astronomii se uvádí třináct zodiakálních souhvězdí (včetně Hadonoše), kdežto v astrologii se jich rozlišuje 12. Zatřetí, v astrologii se tyto části Zodiaku nenazývají souhvězdími – nazývají se zodiakálními znameními. Ani toto dvouslovné pojmenování se tedy neshoduje s astronomickým (srov. zodiakální souhvězdí).

Neshodují se ani názvy jednotlivých zodiakálních znamení: v astrologii se nepoužívá souhvězdí Raka ani souhvězdí Lva, nýbrž znamení Raka, znamení Lva atd. Shoduje se ovšem zkrácená podoba názvů: Rak, Lev atd. Jejich významy se však liší: v astrologii jsou i tato „souhvězdí“ souborem symbolických významů. Například Blíženci jsou spojováni s informacemi, jejich předáváním, duševními schopnostmi, jazykem, psaním a také upovídaností,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 19

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

zvídavostí, Rak – s rodinou, domovem, vlastí, historií, vlastenectvím a citlivostí. Srov. astronomické vysvětlení názvu Dvyniai: „Zodiakální souhvězdí na severní polokouli oblohy, plocha 514 čtverečních stupňů. V Litvě je nejlépe viditelné v zimě <....>“ (Straižys 2003). Jiný význam má tedy v astrologii i název Zodiakas. Přesná definice se neuvádí, z užití je však patrné, že jde o symbolickou strukturu. Na jednom webu se Zodiak v metafyzickém smyslu vysvětluje jako „velký kosmický kruh obsahující 12 kosmických zákonů, které určují etapy zrodu, vývoje a zániku, tj. evoluce jakéhokoli jevu na Zemi i ve vesmíru, uvnitř i vně“ (VA). Používá se také dvouslovné pojmenování zodiakální kruh.

V astrologii planety a další nebeská tělesa „putují“ Zodiakem a výklad jejich vzájemného působení s částmi zodiakálního kruhu neboli zodiakálními znameními tvoří základ mnoha textů publikovaných na astrologických webech. Jak lze z nich usuzovat, planety při putování tím či oním zodiakálním znamením aktivují určité oblasti a určují více či méně významné události, např.:

Před 12 lety, v roce 2008, Jupiter vstoupil spolu s Plutem do Kozoroha a zahájil ekonomicko-finanční krizi, tj. transformaci ekonomiky ASTR; Až Pluto za 4 roky vstoupí do Vodnáře, budeme už oběma nohama pevněji stát v úplně jiné civilizaci, která se nyní rodí v bolestech a utrpení UR; Když Jupiter putuje Rakem, nastává velmi příznivé období pro koupi pozemku či domu, práci na vlastní zahrádce nebo záhonech, založení rodiny a narození dětí AM. Tyto události jsou určující nejen pro lidstvo či jednotlivé země, ale i pro konkrétního člověka; tento poslední vliv podle výkladů závisí na tom, jaké bylo postavení nebeských těles v okamžiku jeho narození – na jeho horoskopu narození. Západní astrologie v něm přikládá mimořádný význam Slunci: podle toho, v které části zodiakálního kruhu se Slunce nacházelo v okamžiku narození, se rozlišují takzvaní Berani, Býci, Kozorozi atd. Jednoslovná pojmenování zodiakálních znamení se tedy v astrologických textech používají ve dvou významech: označují nejen části symbolické struktury, ale také určité typy lidí, zobecněné podle polohy Slunce ve Zodiaku v okamžiku narození. Časopisecké předpovědi a popisy povahových vlastností se ostatně obvykle zaměřují právě na tyto typy, ačkoli řada astrologických webů zdůrazňuje význam postavení všech planet v horoskopu, k jehož sestavení je třeba znát čas narození s přesností na minutu. Webové stránky však také ukazují, že astrologie není jednotná – existují i směry zaměřené na spotřebitele¹⁵.

¹⁵ „V západní Evropě vzniká stále více nových směrů, které spojují astrologii s psychologií. Ruské astrologické směry tíhnou spíše k prognostice. Z USA a Kanady přichází řada směrů, které se přímo uplatňují

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 20

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

Velkým písmenem se píší názvy zodiakálních znamení užívané v obou významech, např.: Když je Jupiter ve Střelci, bude štědrý ke všem, ale samozřejmě nejvíce ke Střelcům SA. Srov. také: Když Mars putuje Pannou, podporuje se propagace zdravého životního stylu AM a Všem profesím, které vyžadují bystrou mysl a přesnost, velmi vyhovuje Panna ZA. To, že některá z nich jsou názvy zvířat (Beran, Býk, Štír aj.), zatímco jiná jsou jinými názvy (Blíženci, Panna, Vodnář, Střelec, Váhy¹⁶, nemá vliv; srov.: Dvanáct zodiakálních znamení (Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby) vytvořili babylonští kněží v roce 700 př. n. l. ZA; 22. srpna přechází Slunce z Lva do Panny ASTR. Velkým písmenem je napsán také litevský název Venuše Aušrinė¹⁷, uváděný na dvou webových stránkách (VA, ASTR). Některé texty by ovšem mohly naznačovat, že zobecněný typ podle polohy Slunce ve Zodiaku se spíše označuje jednoslovně, zatímco část symbolické struktury delším termínem; srov.: Často lze už z pohledu odhadnout, že se tento člověk narodil ve znamení Štíra a Stýkat se se Štírem je obtížné ZA. Někdy se typ osobnosti rozlišuje použitím slova lidé (např.: Lidé narození ve znamení Panny jsou inteligentní ZA), nebo jinak, např.: Lidé narození ve znamení Rybse vyznačují mimořádnou intuicí ZA. Často se však tento rozdíl nedělá – části zodiakálního kruhu se také označují jednoslovným termínem, např.: Když Jupiter procházel znamením Vah, bylo mnoho příležitostí k vnějšímu rozvoji partnerských a společenských vztahů, zatímco při pobytu ve Štíru bude důležitější vnitřní obsah vztahů a hodnot ANTR.

Výraz zodiakální znamení. se tedy používá ve dvou významech. Ve větě Obvykle pomalejší přechod planety z jednoho zodiakálního znamení do druhého trvá asi rok, někdy i déle ANTR se tak označuje část zodiakálního kruhu, zatímco ve větách Nelze tvrdit, že pokud je někdo zodiakální znamení Štír, je pomstychtivý ZA se označuje zobecněný typ. Některé případy by zdánlivě naznačovaly, že se výraz v tomto druhém významu píše s malým počátečním písmenem, např.: Hluboce intuitivní a citlivý Rak může být jedním z nejsložitějších zodiakálních znamení

pro spotřebitele“ (ANTR); „V současném světě (a pravděpodobně i dříve) lze rozlišit tři astrologické směry: fatalistický, spotřebitelský a evolučně-duchovní“ (ANTR).

¹⁶ Rozdělení Zodiaku na 12 souhvězdí se spojuje s Babylonií, jejich pojmenování názvy zvířat s Řeky (ASTR). K. Gaivenis píše, že v litevštině (stejně jako v ruštině a angličtině) jsou názvy souhvězdí přeložené a některé z nich prošly sémantickou transformací. Například litevské Vandenis bylo ztotožněno s mužskou bytostí žijící ve vodě; dříve používané Vandenius znamenalo „nosič nebo naběrač vody“ (Gaivenis 1990: 51).

¹⁷ Další litevské názvy souhvězdí (např. Šienpjovys, Sietynas, Įkštandis a dřívější název Štíra Parplys Kirminėlis) uvádí K. Gaivenis (1990).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 21

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

znamení ZA. To by mohlo být rozlišovacím znakem dvou významů, ale výkyvy, které zahrnují i psaní slova Zodiak, většinou nelze vysvětlit rozlišováním významů, např.: Představte si, že Bůh stvořil 12 znamení zvěrokruhu a každému z nich dal jeho dar. A jaké je tedy Boží poselství pro každé ze znamení zvěrokruhu? ZA; Každý alespoň trochu zná určité tradiční vlastnosti všech znamení zvěrokruhu vlastnosti a znamením zvěrokruhu tohoto člověka znamení zvěrokruhu je Vodnář ZA.

V některých textech je výraznější tendence psát označení užívané v obou významech s malým počátečním písmenem, jde však spíše o výsledek sjednocování pravopisu, např.: Tento astrologický obrazec, jak již bylo uvedeno, tvoří 12 znamení zvěrokruhu, v němž jsou rozmístěny planety a různé další astrologické prvky. Každé znamení zvěrokruhu tak získává určitou kvalitu a energetický potenciál podle toho, kolik planet a dalších důležitých bodů se kde nachází VA. Dokonce i Zodiak, kruh zvěrokruhu se v takovém kontextu píše s malým počátečním písmenem, např.: Všechna tato nebeská tělesa při pohybu procházejí stejnou dráhou, která se v astrologii nazývá kruhem zvěrokruhu. Spojení těchto dvou zvěrokruhovýchvelikánů silně ovlivňuje a zabarvuje pozadí celého roku VA. V astrologii je však znamení zvěrokruhu jako zobecněný typ neoddělitelné od znamení zvěrokruhu jako části kruhu zvěrokruhu; přesněji řečeno, je projevem té či oné energie zvěrokruhu na lidské úrovni, takže sjednocování se objevuje i opačným směrem, např.: Jupiterův cyklus, během něhož tato planeta oběhne celý kruh zvěrokruhu, trvá 12 let ANTR, nebo Rak – první znamení vodního živlu v kruhu zvěrokruhu VA.

Jak se ukazuje, i v tomto případě kolísá zápis označení, které se s astronomickým shoduje jen částečně (srov. souhvězdí zvěrokruhu a znamení zvěrokruhu). U zápisu příbuzného slova nejasnosti nevznikají, není však jasné, zda se píše s malým počátečním písmenem kvůli kodifikovanou normou stanovené výjimce pro příbuzné slovo, nebo na základě pravidla, podle něhož se s velkým počátečním písmenem píše pouze první slovo názvu. To nelze zjistit ani z názvů ANP, které jsou na každém webu vypočítávány a jsou rovněž dvouslovné: Persėjo žvaigždynas, Jaučiaganio žvaigždynas, Lyros žvaigždynas, Gulbės žvaigždynas, Erelio žvaigždynas, Vasaros trikampis, Kuiperio juosta, Orto debesis, Šiaurinė žvaigždė ASTR. Jak je však patrné, nejasnosti se týkají zápisu prvního slova názvu Zodiako ženklas a mohou souviset jak s nejasnou hranicí mezi obecnými a vlastními názvy, tak s mezerou v kodifikaci – s tím, že ALP nejsou vyčleněny jako skupina vlastních názvů a není pojmenován jejich vztah k ANP. Pouze jako ANP jsou Zodiakas, Zodiako ženklas probírány také v KB, ačkoli v uvedených příkladech jsou užity právě ALP, nikoli ANP (Podle zvěrokruhu je Beran a Mé znamení je Kozoroh). Zde mimochodem,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 22

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

uvádí se, že když se Zodiakas užívá ve významu lidské povahy nebo osudu jako obecné slovo, píše se s malým počátečním písmenem, např.: Jaký je tvůj zodiakas? (KB). Taková výjimka však může být zaměřena na obecné užívání jazyka, zatímco testy na astrologických webech odhalují těsnou souvislost mezi znamením zvěrokruhu jako typem charakteru a znamením zvěrokruhu jako částí zodiakálního kruhu, takže je obtížné tyto dva významy označení pravopisně rozlišit. Je však možné, že se astrologické weby pokoušejí řídit tímto doporučením určeným pro obecné užívání, což může být jednou z příčin kolísání, které se v nich objevuje.

Je pravda, že kromě již probíraných jednoslovných a dvouslovných názvů znamení zvěrokruhu se na webech hojně užívají i trojslovné názvy, např.: Od 16. dne Merkur přejde do znamení zvěrokruhu Ryb, a nasměruje tak myšlení k intuici ASTR; Tato planeta vládne znamením zvěrokruhu Blíženců a Panny ASTR. Spojení znamení zvěrokruhu, které je jejich součástí, se píše s malým počátečním písmenem. Případ jako Šaulio Zodiako ženklas se vyskytl pouze jednou (v témže textu se dále píše Svarstyklių zodiako ženklas ZA). Převládající tendence při zápisu trojslovných názvů však neumožňuje určit, zda se zde uplatňuje pravidlo psát první slovo názvu s velkým počátečním písmenem, nebo zda se tak píše proto, že se slovní spojení znamení zvěrokruhu považuje za obecné označení příslušného názvu.

3. PSANÍ OSTATNÍCH NÁZVŮ

Projednávané ALP jsou názvy objektů. I když se svým významem, a v některých případech i formou, liší od názvů astronomických objektů, určité souvislosti s nimi mají, a při jejich zápisu by se tedy zdánlivě mohlo vycházet z pravidla pro psaní názvů astronomických objektů formulovaného v normativních publikacích. Na astrologických webech se však užívají nejen názvy objektů.

3.1. Astrologické události

Při vymezení skupiny názvů astronomických objektů se v LKRS ve skutečnosti uvádějí pouze objekty, jako jsou Velký vůz, Mléčná dráha, Polárka, mlhovina v Andromedě (LKRS 1992: 62). Události ani jevy se zde neuvádějí, ale astronomické nejsou pouze objekty…

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 23

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

názvů. Také na jedné z astrologických webových stránek je použit název Perseidový déšť – název astronomického jevu. Mnoho astronomických jevů má samozřejmě obecná pojmenování, například slunovrat či rovnodennost. Obecná pojmenování mají i astrologické jevy, například tranzit nebo ingrese, a na webových stránkách se píší s malým počátečním písmenem. Jiná se píší s velkým písmenem, například zatmění Slunce, zatmění Měsíce, konjunkce Pluta a Saturnu, spojení Marsu a Neptunu; první slovo těchto názvů je však vlastní jméno, které se na webových stránkách používá také jako samostatné pojmenování, takže není jasné, zda se celý složený název užívá jako vlastní, nebo jako obecné jméno.

Přesto je první slovo v názvech některých jevů obecným jménem, ale píše se s velkým počátečním písmenem, což znamená, že název má tendenci být chápán jako vlastní jméno. S velkým písmenem se píší názvy čtyř každoročních jevů – dvou rovnodenností a dvou slunovratů (solsticií), např.: Na konci dne 20. března, těsně před půlnocí, ve 23:58 přejde Slunce do znamení Berana a nastane Jarní rovnodennost ASTR; Jak bychom měli přivítat Podzimní rovnodennost? ASTR; To je Zimní slunovrat okamžik, který znamená, že byl dosažen bod největší tmy ASTR; Letos bude Letní solsticie 21. dne ASTR. Na jiných, ale i na týchž webových stránkách se tyto názvy píší s malým písmenem, např.: 20. března (v 5.50) přejde Slunce do znamení Berana – nastane jarní rovnodennost ANTR; Štědrovečerní večeře – jako by byla zimního slunovratu vyvrcholením AM; Od té chvíle se den bude prodlužovat a světla bude přibývat až do letního slunovratu ASTR.

Tyto jevy se na astrologických webových stránkách obvykle označují jako události a z jejich rozboru vyplývá, že jde o události z astrologického hlediska mimořádně důležité. Například astrologický rok začíná jarní rovnodenností. Výklad na webových stránkách zároveň odhaluje jejich souvislost se svátky, např.: Je to zvláštní období – jeden ze čtyř nejdůležitějších křížových bodů roku, na nichž jsou založeny svátky všech náboženství a tradic ASTR. Uvádí se, že Peršané slaví nový rok při jarní rovnodennosti (ASTR). Letní slunovrat se připomíná jako okamžik, který se shoduje se svátkem Rasos, později ztotožněným se svátkem Joninės. Zimní slunovrat se spojuje se Štědrým večerem; na jedné webové stránce se uvádí, že v Litvě byl odedávna znám jako svátek Devítirukého Jelena (AM). V takovém kontextu se názvy těchto astrologických událostí píší s velkým počátečním písmenem, např.: Západní svět spojuje Nový rok s dalším důležitým křížovým bodem roku – Zimní solsticií (okamžikem, kdy nastává zlom od bodu největší tmy směrem k jejímu ústupu) ASTR. Tyto významné události se však nejen spojují se svátky, ale jsou také pojmenovávány jako svátky; například jarní rovnodennost se označuje jako Nový astrologický rok ASTR. V astrologii tedy mají tyto názvy jiný význam než v

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 24

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

astronomii, což se odráží v odlišných tendencích v psaní – v psaní názvu s velkým počátečním písmenem. I tyto názvy jsou však dvouslovné, takže by bylo obtížné určit, podle kterého ze dvou pravidel pro psaní vlastních jmen se píší – zda podle pravidla psát každé slovo s velkým počátečním písmenem, které stanoví výjimku pro příbuzné slovo, nebo podle pravidla pro psaní názvů svátků, historických období a různých dalších pojmenování, jež předepisuje psát s velkým počátečním písmenem pouze první slovo.

Na druhou stranu, při probírání těchto astrologických událostí se na webových stránkách často uvádí také jejich astronomické vysvětlení a zároveň jsou popisovány i nejobecnějšími významy, například podzimní rovnodennost jako konec teplé části roku. To vede k psaní těchto názvů s malým počátečním písmenem, které je typické pro astronomické texty nebo texty obecného užívání, např.: V ročním cyklu jsou 4 klíčové okamžiky, zásadní pro všechny lidi i všechny bytosti na Zemi: jsou to letního a zimního slunovratu a jarní a podzimní rovnodennosti ASTR. Některé příklady naznačují, že převažuje právě tento způsob psaní, i když je určitá událost označena jako svátek, např.: Ekliptika protíná nebeský rovník ve dvou bodech: jarní rovnodennosti (20.–21. března) a bodu podzimní rovnodennosti (22.–23. září) – v té době je délka dne a noci stejná. Svátek podzimní rovnodennosti zaznamenává konec teplé části roku. Je to také svátek úcty a vděčnosti svátek, kdy lidé od pradávna děkovali bohům za úrodu, která jim pomůže přežít chladné období roku. Od podzimní rovnodennosti začíná období Ilgiai a od této chvíle se blížíme k Památce zesnulých a tajemstvím Štíra ANTR. Na druhou stranu, je-li chápáno jako název svátku, píše se s velkým písmenem i jediné slovo, například ve větě Jak přivítat Rovnodennost a Nový rok Slunce? ASTR, ačkoli jinak se jednoslovné názvy obvykle píší s malým písmenem, např.: Slunovrat je jedním ze 4 nejdůležitějších astrologických okamžiků roku (dva slunovraty a dvě rovnodennosti) ASTR. Příklad psaní Jak nejlépe slavit svátek svatého Jana, neboli Rosu, nebo prostě Letní slunovrat? ASTR se vyskytl pouze jednou.

Názvy měsíčních fází se v astrologických textech rovněž píší s velkým počátečním písmenem, např.: Tato novoluní podnítí během nadcházejícího lunárního měsíce soustředit se na práci a dosahování vlastních cílů, posílí odpovědnost za stabilitu rodiny a povzbudí k péči o rodiče AM; Vše se odehraje hned po zatmění Slunce, novoluní VA. Měsíční fáze se v astrologických textech nezmiňují jako svátky, z výkladů je však patrné, že jde také o události důležité z astrologického hlediska, zejména o novoluní a úplněk. Jak naznačuje například věta Takže retrográdní Merkur a novoluní – to je podnět ke změně vlastního myšlení, přístupu a chápání, k novému objevování toho, co je staré a osvědčené, k osvobozování se od závislostí i všeho, co brání evoluci VA, novoluní se hodnotí jako období vhodné pro myšlenky a

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 25

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

období dodávající pocitům zvláštní sílu, úplněk se spojuje s uskutečňováním myšlenek. Na druhou stranu se novoluní i úplňky v týchž textech vykládají také jako astronomické jevy, proto v některých případech převáží psaní s malým písmenem, např.: Zatmění Slunce se vždy kryje s novoluním. Všichni vědí, že během novoluní je třeba plánovat budoucnost a snít SA. Vyskytující se dvojslovná spojení se píší s velkým počátečním písmenem pouze u prvního slova, např.: Brzy, ráno 9. října, nastane novoluní Měsíce, začne nový cyklus ASTR; novoluní Venuše souvisí s přehodnocením hodnot a jejich uspořádáním ANTR. Vyskytují se však i příklady takového zápisu, jako Konjunkce se Sluncem se nazývá Novoluní Venuše VA; Tuto neděli večer v 19:30 litevského času nastane Novoluní Měsíce ve znamení zvěrokruhu Štíra AM. Stejně jako případy odhalené při rozboru psaní názvů horoskopických bodů, například Sestupný karmický měsíční uzel a podobně, mohou být důsledkem uplatnění pravopisného pravidla ANP. Je pravda, že toto pravidlo stanoví výjimku pro obecné označení, avšak již z rozboru kodifikované normy vyplynulo, že tuto výjimku ruší nebo znejasňuje možnost stylového psaní, kterou kodifikovaná norma připouští.

3.2. Živly a principy

Kolísání v tom, zda se název řadí mezi vlastní či obecná jména, se objevuje i při psaní názvů bez jakýchkoli astronomických analogií, které se při kodifikaci pravopisné normy vlastních jmen nezmiňují ani jako názvy astronomických objektů, ani mezi jinými skupinami vlastních jmen. Jejich původ je třeba hledat ve filozofii, konkrétně v Aristotelově teorii, podle níž se veškeré pozemské tvorstvo skládá ze čtyř živlů: ohně, země, vzduchu a vody (ANTR)¹⁸. Tato teorie se odráží i v astrologii, kde se užívají názvy utvořené jak se slovem živel, tak se slovem element.

Nejde však o názvy přírodních jevů. Podle čtyř živlů (elementů) se zde dělí znamení zvěrokruhu a toto dělení předpokládá názvy jednoslovné i dvojslovné: Země, Oheň, Vzduch, Voda a zemské znamení (element), vzdušné znamení (element) atd. Vyskytují se i delší varianty, jako například ohnivé živelné znamení. Psaní jednoslovných i víceslovných názvů kolísá a toto kolísání ukazuje, že se pochybuje, zda název

¹⁸ „Jeden z nejvlivnějších myslitelů západní filozofie, starořecký filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.), který zkoumal vliv nebes na pozemské záležitosti, na základě poznatků starých duchovních směrů tvrdil, že veškeré pozemské tvorstvo se skládá ze čtyř elementů: ohně, země, vzduchu a vody“ (ANTR).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 26

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

považovat za vlastní jméno. Na jedné z webových stránek se píše: Takže když Lilith přejde do Býka, stává se na 9 měsíců zranitelnějším zemský živel VA, na jiné – Plivete-li na zem, odhazujete-li odpadky, znečišťujete či znevažujete zemský živel; vzdušný živel znečišťují nadávky, kouření a jiné vypouštění kouře, lhaní i plané tlachání ASTR. Na jedné stránce se píše Blíženci – vzdušné znamení, takže pro tento živel je charakteristická vlastnost lehkosti ASTR, na jiné – Býk je zemské znamení (stejně jako Panna a Kozoroh) ZA. Rozdíly se objevují i v textech téže webové stránky, srov.: Střelec – ohnivé živelné znamení a Takže v tomto období je třeba hledat pomoc u zemských znamení VA. Rozdílné psaní se objevuje dokonce i v témže textu: Začněme živly. Je tu Oheň (Beran, Lev, Střelec), Země (Býk, Panna, Kozoroh), Vzduch (Blíženci, Váhy, Vodnář) a Voda (Rak, Štír, Ryby) a Také je mimořádně důležité poznamenat, že i když je znamením zvěrokruhu vašeho dítěte Beran, neznamená to, že bude mít nejvíce ohnivého živlu ZA. A konečně se rozdíly objevují i v jediné větě: Takže vzdušným znamením bude hlavním tématem mentalita, ohně – vůle, vody – city, země – fyzické tělo ASTR, poslední případ však nejspíš vznikl z nepozornosti.

V některých textech se také uvádí, že znamení zvěrokruhu lze dělit na ženská a mužská a užívají se názvy mužského a ženského principu. Jejich psaní značně kolísá. Z poměrně řídkého užívání těchto názvů lze nicméně usuzovat, že doporučení VLKK v Konzultační bance psát s malým písmenem – jin a jang – se v zápisu na webových stránkách nedodržuje. Převládá spíše psaní s velkým písmenem: V tomto případě má tendenci více se projevovat prostřednictvím principu Jin, ženského aspektu božství ANTR; To je princip Jang ASTR. Příčinou nesouladu mezi doporučenou podobou a skutečným užíváním může být, stejně jako při psaní názvů Zvěrokruh, znamení zvěrokruhu, to, že doporučení je určeno pro obecné užívání, zatímco v tomto případě se pojednává o užívání na astrologických webových stránkách. Mimochodem, psaní těchto názvů není ustálené ani v jiných ohledech, srov.: přesto rovnováha Jin–Jang zůstane zachována, protože Merkur a Venuše přejdou do Berana téměř současně ASTR; Tento okamžik rovnodennosti je určen k zastavení a zachování této rovnováhy, této vzpomínky na dokonalou rovnováhu, této harmonie JIN–JANG ASTR.

3.3. Astrologické cykly a další období

LKRS řadí mezi názvy psané s velkým počátečním písmenem pouze u prvního slova názvy historických událostí; k této skupině se připojují i názvy epoch, například Osvícenský věk,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 27

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

Renesansas ar Atgimimo epocha (LKRS 1992: 69). Tiesa, čia pat nurodoma išimtis: tokie epochų pavadinimai kaip akmens amžius, antika, viduramžiai rašytini mažąja. Išimtis nepaaiškinama, taigi nėra aišku, kokiu pagrindu ji daroma – taip numatoma tikrinio žodžio virtimo bendriniu galimybė ar skirtis tarp pavadinimų rašymo bendrosios vartosenos ir specialiuosiuose tekstuose?

Ať tak či onak, epochy nemusí být jen historické. Astrologické webové stránky například zmiňují astrologické epochy: Éra Ryb, éra Vodnáře. Protože prvním slovem těchto názvů je označení znamení zvěrokruhu, píší se s velkým počátečním písmenem, např.: Lze říci, že jde o další významný krok éry Vodnáře směrem k jejímu upevnění ANTR. Obecně se však periodizace v astrologii zakládá na cykličnosti. Období, během nichž planety oběhnou zvěrokruh, se nazývají cykly, například cyklus Jupitera, cyklus Uranu, cyklus Saturnu, cyklus Pluta, stejně jako cyklus Slunce a cyklus Měsíce. Protože prvním slovem těchto názvů je jméno planety, píší se také s velkým počátečním písmenem, např.: Takže na konci cyklu Saturnu zažijeme každý zvlášť i všichni společně čas zúčtování ANTR; Jak již bylo uvedeno, Jupiterův cyklus trvá 12 let ANTR. V pracích kodifikujících pravopisné normy se názvy cyklů, tím spíše astrologických cyklů, neuvádějí, jejich psaní však na webových stránkách nekolísá, protože i tyto názvy jsou dvouslovné a psaní druhého slova by bylo stejné podle pravidla, které stanoví výjimku pro druhové slovo, i podle pravidla, jež předepisuje psát s velkým písmenem pouze první slovo názvu.

Astrologické webové stránky však obsahují také názvy kratších období, například měsíců či dnů: sluneční měsíc, měsíční měsíc, sluneční den, měsíční den. Názvy kratších období se v LKRS neuvádějí ve skupině názvů historických událostí a epoch, ale ve skupině názvů svátků se objevují i názvy svátečních dnů, například Den všech řemesel (LKRS 1992: 69). Jak vyplynulo z pojednání o kodifikované normě, psaní takových názvů vyvolává rozpory, neboť Doporučení zmiňuje názvy svátků a svátečních dnů, v nichž se s velkým písmenem píše každé slovo kromě druhového. Názvy dnů užívané v astrologických textech však nejsou názvy svátků: sluneční a měsíční dny se rozlišují podle toho, který kalendář — sluneční, nebo měsíční — se používá. Přesto při psaní názvů sluneční den, měsíční den ani názvů měsíců sluneční měsíc, měsíční měsíc ke kolísání nedochází, protože jsou dvouslovné. Při psaní dvouslovných názvů, jak ukázala analýza názvů rovnodenností a slunovratů,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 28

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

nebo při psaní názvu znamení zvěrokruhu vznikají nejasnosti pouze ohledně toho, zda jej zařadit mezi obecná, nebo vlastní jména.

Kromě zmíněných názvů dnů se na webových stránkách užívají i názvy jako Den luceren, den Hekaté, den Hydry a další — jde o názvy dnů podle symbolu. Užívají se také dvouslovné názvy roků podle avestské tradice či čínského kalendáře, např.: Rok Hada, Rok Vepře. Ani jedna, ani druhá skupina se při pojednání o psaní vlastních jmen nezmiňuje, avšak ani v psaní těchto dvouslovných názvů ke kolísání nedochází, např.: Patnáctý den nového roku se nazývá Den luceren, kdy všichni rozsvěcují papírové lucerny ASTR; Bohužel jde o předvečer zatmění Slunce a den Hydry ASTR; Podle avestské tradice je tento rok Rok Srny ASTR; Proto je v Roku Vepřevhodné sportovat a zdravě a správně se stravovat, abychom si udrželi výborné zdraví AM.

Analyzované webové stránky však v zásadě zastupují západní astrologii, proto se na nich takové ALP užívají méně často. Delší názvy roků podle čínského kalendáře, které se zde objevují, však ukazují, že jejich psaní vyvolává stejné nejasnosti jako psaní víceslovných názvů bodů horoskopu, tj. kolísá mezi dvěma způsoby psaní vlastních jmen, srov.: V podstatě od 19. dne se začínají projevovat tendence roku nového (Bílého kovového Buvola), protože Jupiter přechází do Vodnáře ASTR a Rok kovového Bílého Buvola — to je období reforem, změn, pokroku, nových technologií a turbulencí UR; Co znamená Rok Bílé kovové Krysy? ASTR a rok 2017 — Rok Červeného Ohnivého Kohouta — začne 28. ledna UR; Zahájit rodinné podnikání v roce Ohnivého Kohouta je pro vás příznivé UR; stejně tak Páry mohou zažít mnoho pokušení a zkoušek, protože Kohout bude povzbuzovat k hledání svobody a romantiky UR. To také zvýrazňuje mezeru v kodifikaci — nerozlišuje se skupina ALP při stanovování pravidel pro psaní vlastních jmen a není vymezen její vztah k ANP.

3. STYLISTICKÉ UŽÍVÁNÍ VELKÝCH PÍSMEN

Kromě pojednávaných vlastních jmen nebo názvů, které mají sklon psát se jako vlastní jména a jsou společné všem webovým stránkám vybraným k analýze, se na nich píše s velkým písmenem také mnoho jednotlivých slov. Toto psaní ukazuje, že se uplatňuje možnost užívat velké písmeno ze stylistických důvodů, kterou stanoví kodifikovaná norma — velkým písmenem se píší slova označující pojmy, jimž se přisuzuje výjimečný význam či úcta, např.: Právě takoví lidé znesvětili svatou astrologii a všechny

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 29

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

posvátné nauky, protože nedokázali pochopit jejich hloubku a Podstatu, zjednodušili je na hrubé věštění a povýšili vytržené detaily na podstatu ANTR; Období návratu Seleny je příležitostí k povznesení jak národa, tak jednotlivce ANTR; Tato největší planeta Sluneční soustavy se také nazývá zodiakálním Mistrem, autoritou utvářející naše světonázory a inspirující k hledání vyšší Pravdy, učí Víře a ideovosti VA; Jupiter je v duchovní astrologii spojen s Vírou, Poznáním, Věděním a Moudrostí, duchovním vedením a Osudem, neboli Posláním ANTR.

Takové psaní je pro astrologické webové stránky zvlášť typické a nejspíš přispívá k tomu, že se zde s velkým písmenem píší i slova Slunce, Měsíc a Země. Jak již bylo pojednáno v oddíle 2.1, hlavním důvodem psaní slov Slunce a Měsíc s velkým počátečním písmenem je status těchto těles, který je analogický statusu ostatních planet, astrologické webové stránky však zároveň ukazují, že jde o nejdůležitější astrologické planety. Důvodem psaní velkého písmene je tedy zřejmě také úcta. Ta patrně způsobuje, že se tyto názvy píší s velkým písmenem i tehdy, když se užívají nikoli v astrologickém či astronomickém významu, ale například jako názvy přírodních jevů, např.: V průběhu dějin lidské civilizace bylo v mnoha kulturách Slunce, stejně jako mnoho jiných přírodních jevů, předmětem uctívání ZA; Je příjemné, že i Litva v poslední době dostává hojně slunečního svitu — je to příležitost načerpat energii a inspiraci. <...> Svátek rosy se odedávna slaví v době, kdy Slunce vystoupá až na samotný vrchol nebeské klenby a zaplaví Svět proudem nejsilnějších světelných Sil AM. Rozlišovat významy by na astrologických webových stránkách bylo obtížné také proto, že užití ukazuje, že mezi nimi existují souvislosti.

Na astrologických webových stránkách se neuplatňuje ani výjimka stanovená kodifikovanou normou, podle níž se slovo země píše s malým písmenem, pokud není názvem astronomického tělesa. V době vzniku astrologie byla Země referenčním bodem, z něhož se pozoroval pohyb planet, a dlouho se předpokládalo, že se kolem Slunce neotáčí ona, nýbrž naopak Slunce kolem ní, tj. zastávala se geocentrická představa světa¹⁹. V textech současné astrologie se Země samozřejmě zmiňuje jak jako planeta, tak jako planeta Sluneční soustavy. Alespoň na webových stránkách vybraných k analýze se tomuto tělesu nepřisuzují žádné specifické symbolické významy, takže psaní tohoto slova s velkým písmenem je zřejmě rovněž podněcováno úctou. S velkým písmenem se píše i tehdy, užívá-li se ve významech „svět“, „svět obývaný lidmi, protiklad nebeského světa“ či v jiných významech, např.: V tomto případě může

¹⁹ Tvůrcem heliocentrické světové soustavy byl Mikuláš Koperník. Jeho myšlenky jsou vyloženy v díle O obězích nebeských sfér z roku 1543 (viz VLEe).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 30

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

zvýraznit choroby kolektivního odcizení – ztrátu spojení se Zemí (přírodou), které právě ničíme VA²⁰; V době zatmění jako by Nebe všechno osvětlovalo, aby bylo možné spatřit a zhodnotit veškeré zkušenosti nahromaděné v daném okamžiku a podle toho stanovit další směry vývoje v životech člověka a Země ANTR.

Kaip minėta aptariant kodifikuotąją normą, LKRS kaip mažąja raide rašytinas minimas ir žodis visata. Tiesa, iš VLKK Konsultacijų banko būtų galima spręsti, kad taip rašytinas tik bendrojoje vartosenoje kosmoso ar žmonijos reikšme vartojamas žodis, o astronomijos tekstuose įprasta jį rašyti didžiąja. Didžiąja rašoma ir astrologijos svetainėse, pvz.: Astrologija – tai savęs, o per save – kitų, visos Visatos ir Dievo pažinimo kelias ANTR. Taip, beje, čia parašomas ir žodis galaktika, pvz.: Saulė – mūsų Galaktikos centras ZA. Vis dėlto nei visata, nei galaktika svetainėse kaip astrologiniai objektai neaptariami, taigi pasitaiko ir tokio rašymo kaip daugiausiai visoje visatoje malonių suteikianti žvaigždė UR ar Rasos šventė – tai gamtos ir visatos priminimas mums, kad žmogaus gyvenimas rieda kaip Saulės ratas AM, kuris rodytų šių žodžių laikymą bendriniais arba norminamųjų teikinių paisymą.

Stilistiniams sumetimais, kaip numatyta LKRS, didžiąja raide gali būti rašomas ne tik žodis, bet ir žodžių junginys. Svetainėse irgi gausu žodžių junginių rašymo didžiąja raide pavyzdžių. Bet rašoma skirtingai. Vieni žodžių junginiai, kaip numatyta LKRS, – didžiąja rašant kiekvieną žodį, pvz.: Jupiteris – tai Mokytojas, Dievas, arba tiesiog Aukštesnioji Sąmonė, galinti vesti ir padedanti rasti ryšį su savo aukštesniąja, dieviškąja esme; Tai gyvenimo dėsnių, gimimo ir mirties, vieno iš kosminių principų – Visuotinės Tvarkos, arba Tiesos, – pažinimo metas ASTR; Vadinasi, antrasis įstatymas – tai Kosminė Tvarka ir Tiesa ANTR; Baltasis Mėnulis, arba Selena, rodo kelią į Šviesą, Tiesą, taip pat ir Aukščiausiosios Harmonijos link ZA; Klasikinėje astrologijoje Venera ir Jupiteris dar vadinami Mažąja ir Didžiąja Laime VA; kiti – tik pirma didžiąja, pvz.: Plutonas – tai senasis Požeminės karalystės valdovas, visų mirusiųjų dievas (graik. Hadas) UR; Šiuo laiku reikėtų nepamiršti dažniau pakelti akis į Dangų, medituoti į plačias erdves, pajusti ir suvokti gyvenimo ir Dieviškosios kūrybos stebuklą VA; Astrologijoje pramintas Didžiąja laime, jis yra didžiausia Saulės sistemos planeta SA. Bet iš kodifikuotosios normos aptarimo aiškėjo, kad joje susidaro su stilistiniu rašymu susijusių

²⁰ Příklady uvedené v Litevském slovníku by naznačovaly, že slovo užívané v těchto významech se píše jako obecné jméno (http://www.lkz.lt/?zodis=%C5%BEem%C4%97&id=32024850000).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 31

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

nejasností a tyto nejasnosti, odrážející se v úzu, mohou být také podnětem či faktorem kolísání souvisejících s psaním ALP.

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

V pracích stanovujících pravidla psaní vlastních jmen se takové názvy jako ALP neuvádějí, analýza psaní založená na astrologických webech však odhaluje celou skupinu názvů, které se v astrologických textech píší nebo mají tendenci psát jako vlastní jména.

Některé z nich (Merkur, Venuše, Jupiter, Slunce, Měsíc, Chiron aj.; Beran, Blíženci, Štír, Ryby aj.) se na první pohled shodují s názvy astronomických objektů – planet, asteroidů, souhvězdí zvěrokruhu či jiných nebeských těles –, od názvů astronomických objektů je však odlišují významové rozdíly: v astrologii jde o soubory určitých symbolických významů, spojené spíše s mytologickými bytostmi než s astronomickými objekty. Shoda ve výrazu je navíc pouze částečná (srov. uzly měsíční dráhy a měsíční uzly). Ačkoli se název Zvěrokruh užívá jak v astrologii, tak v astronomii, názvy jeho součástí se liší (znamení zvěrokruhu a souhvězdí zvěrokruhu; znamení zvěrokruhu Berana, znamení Berana a souhvězdí Berana). Astrologické texty užívají také vlastní jména, která jsou specifická pouze pro astrologii (Rahu, Ketu, Lilith, Selena, Černá Luna, Bílá Luna, Medium Coeli, Imum Coeli).

Některé názvy mají nejen astronomické, ale i protějšky v obecném úzu, v astrologických textech se však užívají v jiných významech. Astronomické jevy – rovnodennosti a slunovraty – se v astrologických textech jeví spíše jako svátky či významné astrologické události a tento rozdíl ve významu se odráží v odlišném psaní (píše se jarní rovnodennost, letní slunovrat aj.). Jiný význam mají v astrologických textech také fáze Měsíce – rozdíly ve významu odrážejí i tendence v psaní (Úplněk, Nov). Protějšky některých názvů užívaných v astrologii, konkrétně živlů (Oheň či oheň, Ohnivé znamení či ohnivé znamení aj.), jsou spíše filozofické než astronomické.

Většina jednoslovných ALP, u nichž nedochází ke kolísání, je ustálená (Jupiter, Venuše, Blíženci, Ryby, Selena aj.). Podle kodifikované normy psaní vlastních jmen, která připouští dva způsoby zápisu vlastních jmen, se v obou případech předpokládá psaní prvního slova

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 32

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

psaní s velkým počátečním písmenem, a proto důslednost v psaní jednoslovných ALP patrně ovlivňuje tato okolnost. Jednotné je také psaní některých dvouslovných astrologických názvů (Měsíční uzly, Měsíční den, Sluneční měsíc, Den Hydry, Rok Hada aj.; Černý Měsíc, Bílý Měsíc), ale příčinou je nejspíš to, že první slovo těchto názvů je vlastní jméno, které se v týchž textech píše pouze s velkým počátečním písmenem, zatímco druhé slovo se podle obou pravidel psaní vlastních jmen, z nichž jedno stanoví výjimku pro obecné označení a druhé předepisuje psaní velkým písmenem pouze prvního slova, píše stejně. Psaní jednoslovných a dvouslovných názvů odhaluje jen nejasnosti související s hranicí mezi vlastním a obecným názvem (Novoluní a novoluní, Jarní rovnodennost a jarní rovnodennost aj.; Ohnivé znamení a ohnivé znamení aj.).

Psaní víceslovných názvů však značně kolísá (Sestupný karmický Měsíční uzel, Karmický sestupný Měsíční uzel, Sestupný Karmický Měsíční uzel; Rok kovového Bílého Buvola, Rok Bílé kovové Krysy), přičemž toto kolísání zvýrazňuje nejasnosti či nedostatky v kodifikaci vlastních jmen. Největší kolísání se projevuje mezi dvěma hlavními způsoby psaní vlastních jmen stanovenými kodifikovanou normou – psaním prvního slova s velkým počátečním písmenem a psaním každého slova s velkým počátečním písmenem. Faktorem tohoto kolísání může být úzké spojení astrologie s latinou, ale také skutečnost, že skupina ALP se mezi ostatními vlastními jmény nerozlišuje a její vztah k ANP není pojmenován, takže norma pro psaní ALP není kodifikována. Kodifikována je pouze norma pro psaní ANP, avšak ALP se s ANP překrývají jen částečně, a proto v úzu vznikají nejasnosti, podle kterého pravidla je psát. Kolísání mohou podporovat také nejasnosti spojené s možností stylového psaní, kterou kodifikovaná norma připouští.

Tím, že odrážejí nedostatečnou kodifikaci normy pro psaní ALP a nejasnosti spojené se stylistickým užíváním velkých písmen, odhalují tendence v psaní ALP také nedostatky v kodifikaci norem pro psaní některých dalších vlastních jmen. Obecně vzato zvýrazňují nejasnosti související jak s normou pro psaní určitých vlastních jmen, tak s normou pro psaní určité skupiny vlastních jmen (ANP), i s kritérii a normami pro psaní vlastních jmen. O univerzálnosti zde zjištěných tendencí v úzu by bylo možné získat větší jistotu prozkoumáním psaní ALP v tištěných publikacích, to však bude úkolem do budoucna.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 33

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

ŠALTINIAI

AM – www.astrologijosmokykla.lt

ANTR – www.antropoteosofineastrologija.lt

ASTR – www.astrod­aiva.lt

SA – www.sadhanacentras.lt

UR – www.uranija.lt

VA – www.vidineastrologija.lt

ZA – www.zachh.lt

LITERATŪRA

Ambrazas Vytautas 2008: Svetimų tikrinių vardų rašymas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Bielinskienė Agnė, Kazlauskienė Asta, Rimkutė Erika, Tamošiūnaitė Aurelia 2014: Lietuvių bendrinė kalba: normos ir vartosena: vadovėlis aukštųjų mokyklų studentams, Vytauto Didžiojo universitetas, Versus Aureus.

Bogun Werner 1999: Didysis astrologijos žinynas, iš vokiečių kalbos vertė M. Rindokienė, Vilnius: Lektūra.

Čeremисinas Artiomas 2015: Planetos vedų astrologijoje. Rahu. – Čikagos aidas. Prieiga internete: https:// aidas.us/planetos-vedu-astrologijoje-us.

Čeremисinas Artiomas 2015: Planetos vedų astrologijoje. Ketu. – Čikagos aidas. Prieiga internete: https:// aidas.us/planetos-vedu-astrologijoje-us.

Drukteinis Albinas 2015: Ortografiniai jūreivystės terminų variantai: didžiosios raidės, brūkšnelis, kabutės. – Kalbos praktikos problemos 14, 6–14.

DLKG 1997: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

ESIV 2014: Europos Sąjungos institucijų vertimo į lietuvių kalbą vadovas, Liuksemburgas.

Gaivenis Kazimieras 1990: Žvaigždynų pavadinimai. – Kalbos kultūra 59, 50–54.

Gudzinevičiūtė Ona Laima 2012: Keli probleminiai rašybos ir skyrybos ženklų vartojimo atvejai. – Kalbos kultūra 85, 121–135.

Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija, 2-as pakart. leid., Vilnius: Vilniaus universitetas.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 34

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

KancKP 2020: Kanceliarinės kalbos patarimai, internetinis leid. Prieiga internete: http://kanceliariniai patarimai.lki.lt/?zodis=pavadinimas.

Kniūkšta Pranas 1991: Nelietuviškieji simboliniai pavadinimai. – Kalbos kultūra 61, 25–32.

Kniūkšta Pranas 1997: Firmų vardai ir jų vartojimas. – Kalbos kultūra 69, 6–20.

Kniūkšta Pranas 2004: Įstaigų, įmonių ir organizacijų pavadinimai. Darbo s ir vartosenos aptarimai, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Kniūkšta Pranas 2006: Viešieji užrašai. Po dokumentus ir Vilniaus gatves pasižvalgius, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Konsultacijų bankas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/2523-dideji-grizulo-rata i-didziosios-raides [žiūrėta 2021-11-20].

LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mokslas.

Linkevičienė Nijolė 2013: Redagavimo pradmenys, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

LKRS 1992: Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba, 2-asis patais. fotograf. leid., Vilnius: Mokslas.

LKŽin 1998: Lietuvių kalbos žinynas, Kaunas: Šviesa.

Pupkis Aldonas 1980: Kalbos kultūros pagrindai, Vilnius: Mokslas.

Pupkis Aldonas 2005: Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gim basis žodis.

Sabaliauskas Algirdas 2020: Iš kur jie? Pasakojimas apie žodžių kilmę, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Straižys Vytautas 2003: Astronomijos enciklopedinis žodynas, Vilnius: Teorinės fizikos ir astronomijos institutas.

Vasiliauskienė Virginija, Rimkutė Erika 2007: Probleminiai lietuvių kalbos rašybos ir skyrybos aspektai, Kaunas: Pasaulio lietuvių kultūros, mokslo ir švietimo centras.

Vaskelaitė Ramunė 2019: Simboliniai pavadinimai: samprata, grupės sudėtis, rašymas: mokslo studija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lki.lt.

Vaskelaitė Ramunė 2020: Vienažodė astrologijos terminija kilmės požiūriu. – Terminologija 27, 128–163. ISSN 1392-267X. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/terminologija/article/view/2029/2120.

VLEe – Visuotinė lietuvių enciklopedija, 2001–2020. Prieiga internete: http://www.vle.lt.

VLKK 1997: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl lietuvių kalbos rašybos ir skyrybos“ (1997 m. birželio 19 d., Nr. 60). Prieiga internete: https://e-seimas.lrs.lt.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 35

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

VLKK 2004: Rekomendacija dėl kai kurių religinių vardų, terminų, pavadinimų rašymo didžiąja raide. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai/projektai/kai-kuriu-religiniu-vardu-terminu-pavadinimu-rasymas-didz iaja-raide.

Gauta 2021 12 10

Priimta 2021 12 30

WRITING ASTROLOGY NAMES IN ASTROLOGY SITES

Summary

The spelling norms of the Lithuanian provide for capitalization as a character of a proper name, distinguishing it from the common name. However, capitalization is only the most general rule that can be easily applied to one-word names. In the case of composed names, there are two ways to write the name: some are written in capital letters the first word, in others there are capitalized every word. This boundary is drawn according to the object to be named: the capitalization of the names of certain objects (e.g. institutions, documents, holidays) is expected to be the first word of the name, and the capitalization of the names of other objects (e.g. astronomical, geographical, mythological) is expected to be each word of the name. However, a group of astrological names is not distinguished and such names are not mentioned among the allocated groups of proper names, so the norm of their writing remains uncoded. Writing astrology names on astrology websites reveals that the well-established and problematic

Writing astrology names on astrology websites reveals that the well-established is writing of only of astrological names composed of one word. When writing composed names, it fluctuates, and those fluctuations reveal that attempts are being made to apply the rule of capitalization of the name, and the rule providing for the writing of the name in all capital letters. These fluctuations reflect the lack of a codified norm – the exclusion of a group of astrological names and the non-mention of names that denote astrological objects among other proper names. This reflects the need of codification of the norm of writing astrological

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Astrologinių pavadinimų rašymas interneto svetainėse | 36

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.07

names. However, reflecting the lack of such a norm, the tendencies of writing astrological names together highlight the uncertainties and gaps in the norms of writing proper names, which encourages the codification of the norms of writing proper names clearly or adjusted.

KEYWORDS: spelling, capital letter, proper names, astrological names.

RAMUNĖ VASKELAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, 10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204