Page 1L I E T U V I Ų K A L B O T Y R O S K L A U S I M A I, IV L I E T U V O S T S R M O K S L Ų A K A D E M I J A
JMÉNA JEZER1
B. SAVUKYNAS
B
Babr-ūkas 1. Bariškės Trak; 2. Aukštadvaris Jz: litev. bãbras, babrùs, bẽbras ‘bobr’ + suf. -uka-; srov. Bebrūkas jezero.
Jezero Babrų < Babraĩ vesnice ve farnosti Šventėzerio Lzd, srov. Babraĩ vesnice ve farnosti Avižienių Lzd; viz Babrūkas.
Jezero Bačk-iškių < Bačk-iškiai vesnice ve farnosti Pūstapėdžių VIkv, srov. příjmení Bačkys a lotyš. Bačk-eni vesnici En LV I 74. Suf. -iškja-.
Bagdōn-iškis Maneičių vesnice ve farnosti Bikūnų Zr: příjmení Bagadōnas < slovanské příjmení Bogdan, Bohdan + suf. -iškja-.
Jezero Bagdon-onių (|| Senk-rūtis) < Bagdon-ōnys vesnice ve farnosti Žagarių Lazd; viz Bagdōniškis.
Bainà Boginiai, okres Vidžiai BTSR, srov. Baina-šile vesnice ve farnosti Anturkės Mlt, příjmení Bain-īonis, Bein-īonis; lotyš. Bain-ītes osobní jméno En LV I 76, pruské příjmení Bayne.
Bakà Zabakos vesnice Vvs, srov. Bakų vesnice ve farnosti Tubių Kdn, Bakūčiai vesnice ve farnosti Baraičių Rs, příjmení: Bãkas, Bakūtis; lotyš. Baka vesnice, Bakups vesnice En LV I 76; pruské místní názvy Bakoy něm. ON 151; žiemgalština Batsenēn Bg Ž CXXXVI.
Jezero Bakš-iškių < Bakš-iškiai vesnice ve farnosti Pavistyčio Klvr, srov. lotyš. Bakši vesnici En LV I 77; příjmení Bakšà, Bãkšas, Bakšys; suf. -iškja-.
Jezero Bakšių < Bakšiai vesnice ve farnosti Teizų Lzd, srov. lotyš. Bakši vesnici En LV I 77: příjmení Bakšys; srov. také jezero Bakšiškių.
Balà Brinkliškių vesnice ve farnosti Juknėnų Ut: litev. balà.
Balaitės Paručių vesnice ve farnosti Jokėnų Vrn: litev. balaitė, srov. Balà.
Balañdis Kučiūnai Lzd, srov. Baland-iškis vesnice VIkv, Rk, Vvs, Baland-žiai vesnice Šlu, Brž, Trg, Balandžiai vesnice Trg, Jrb, Ukm, Baland-upis Rs; lotyš. Baluodis vesnice, Baluož-ežers jezero En LV I 82: balandis ‘holub’.
Balandž-iūkas Kalniškių vesnice ve farnosti Varniškių Nmč, srov. lotyš. Baluod-itis, Baluod-iņš vesnice En LV I 82; viz Balandis + suf. -juka-.
1 Část práce zahrnující názvy jezer začínající písmenem A byla otištěna v publikaci „Lietuvių kalbotyros klausimai“ 3, 289—300, Vilnius, 1960. Tam také viz úvodní poznámky a zkratky. Dodatečné zkratky: Ign — okres Ignalina, Krš — okres Kuršėnai, Klvr — okres Kavārsko, Rd — okres Radviliškis, Rm — okres Ramygala, Šll — okres Šilalė: Vs REW — M. Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch, 1—3, Heidelberg, 1953—1958.
219
Page 2Bāl-ažeris Rudnios k. Merkinė Vrn: balà + ėžeras; k první složce srov. Bal-upýs řeka Dotnuva Kdn, Bāl-upis řeka Kruopiai Akm; lot. Bal-up-nieki ves. En LV I 82.
Balč-iūkas Ign, srov. Baltýs jezero tamtéž, Bālčia řeka Skdv: litev. báltas + přípona -juka-.
Bald-ōkas Joniškis Nmč, srov. Bald-ōnas jezero Kvr; lot. Baldas ves., Bald-one řeka. En LV I 78; místní názvy Bald-aym, Balde-kaym, Bald-ingis Ger ON 15: litev. bala; srov. Ger ON 15, Fr LEW 30. Přípona -d- + přípona -oka-. Viz též Bg Ž LXXXII.
Bald-ōnas (|| Pa-bald-onės ėžeras) Balnininkai Kvr, viz Bald-ōkas. Přípona -ona-, viz Sk ŽD 274.
Bal-ēn-ēlių ežeras < Bal-ēn-ēliai ves. Nevarėnų ap. Tl.
Bal-inis Žukliškiai Zr, srov. Balažeris Vrn: balà + přípona -inja-.
Bal-inis Stripeikiai Kirdeikių ap. Ut, viz Bālinis.
Bal-n-ys Dusetos Zr, srov. Baln-upis Rtv, Baln-upýs Krekenava Rm, Bālniai ves. Jrb, místní názvy Bālna, Baln-aitis, lot. Baln-iški En LV I 79, srov. litev. bálnas „bílý“; srov. také rus. болонь „nížina“, pol. błon, błonie „otevřená pastvina, úhor, obecní louka“ Vs REW I 104. Litev. bálnas je ve stejném vztahu k rus. болонь jako litev. báltas k rus. болото.
Bālsis Gegutės k. Avižienių ap. Lzd, srov. Bālsis potok Švėkšna Šlu, Bālsė řeka Kps, místní názvy Bālsis, Balsýs, lot. Bālsis ves. En LV I 79: litev. balà (viz Fr LEW 30, Schm TL 163) + přípona -sja-.
Bālsis Būtenai Rk, viz Bālsis. Pokud jde o střídání přízvuků, Bālsis: Balsis srov. ūkštas: aukštis, juōdis: juōdis.
Balsýs Plateliai Pln, viz Bālsis.
Báltas 1. Smalvos Zr; 2. Zr; 3. Kryžiaukos k. Veprių ap. Uk m; 4. Neprėkštos k. Palomenės ap. Kšd; srov. Balýs Ign; lot. Baltais-ežeriņš En LV I 79: litev. báltas, které nelze oddělit od balà, fyziografického termínu vytvořeného na základě barevného dojmu (viz Fr LEW 30), srov. rus. болото, pol. błoto, a také alb. bal’te „bažina“, srov. též litev. bālas „bílý“.
Baltas Pažemys Labanoro ap. Švnč, viz Báltas. Pokud jde o změnu přízvuku, Bālt-: Bal- srov. názvy jezer Bālsis ir Balsis.
Balta-galýs Lakaja Baranavos ap. Švnč: báltas + gālas. Srov. Báltas; k druhé složce srov. Gud-galýs ves. Subačius Kp, Kieva-galis ves. Rm, viz Bg RR I 251, Schm TL 150.
Báltajis Diviliškiai Lzd: litev. dial. báltajis „bílý“, viz Báltas.
Balt-ėlė ve vesnici Vyžiai, okr. Šeimatis, Ut: litevské báltas + sufix -elė, srov. Báltas.
Balt-ėl(is) 1. Antazavė, Zr; 2. Lakaja, okr. Baranava, Švnč; 3. Linkmenys, Švnč; 4. Mlt; 5. Antalieptė, Zr; viz Báltas. Suf. -elja-.
Bált-ežeris 1. Alsėdžiai, Pln; 2. Kuršai, Varn; 3. Vištytis, Klvr: báltas + ėžeras, srov. Balažeris; lotyšsky Balt-ezeris En LV I 79; viz Báltas.
Báltis 1. Antazavė, Zr; 2. Rapeikiškiai, Mlt; 3. Šventežeris, Lzd; viz Báltas.
Baltýs 1. Bulčiai, okr. Steponiškiai, Zr; 2. Šiurpiškės, Degučiai, Zr; 3. Skudutiškis, Mlt; 4. Traniškis, okr. Kirdeikiai, Ut; 5. Pakriaunys, okr. Antanasė, Rk; 6. Trakai, okr. Jakėnai, Zr; 7. Bulčiai, okr. Musteikiai, Ut; 8. vesnice Pabaltes, okr. Kvykliai, Ut; 9. Vyžuonos, Ut; srov. Báltis, viz Báltas.
220
Page 3Bal-uošys okr. Grendavė, Trak, srov. Bal-uošas, pruština Bal-os-iten Ger ON 15: bala + sufix -uosja-
Bal-uošai Joniškis, Nmč, srov. Bal-uošys, Bal-inis. Suf. -uoša-, srov. Rimuošė, řeka v Rd.
Bal-úošas Stazdai, okr. Šeimatis, Ut, viz Bal-uošai.
Bal-uoš-ýkštis Vaidžiūškė, okr. Kirdeikiai, Ut, viz Bal-úošas; sufix -ýkštja-, srov. Luod-ýkštis jezero u Salakas, Žr, Ligaj-ýkštis jezero na témže místě.
Bálvis Pabalvė, okr. Raudėnai, Krš, srov. lotyšsky Balvi město a městečko, místní názvy Bālvis, Bālv-ēnieki En LV I 83, litevské příjmení Balv-óčius, pruština Balw-eniken Ger ON 15, srov. také Bg TZ I 21.
Barōn-kalnio ežerėlis < Barōn-kalnis kopec v obci Žemaiteliai, okr. Takniškiai, Al: barōnas „beran“ (nebo příjmení Bar-ōnas) + kálnas.
Barst-yčių ežerėlis < Barst-yčiai ves Seda, Mžk, srov. příjmení Barstys, Barst-aitis; sufix -ytja-.
Barsuk-ýnas Padubysys, Šl, srov. Barsuk-ýne ves Kdn, Kps, Akm, Klm, Barsūkai Ksd, Slč; lotyšsky Barsūki ves En LV 185: barsūkus (sl.) „jezevec, Ursus meles“ (LKŽ I 651, Fr LEW 35) + sufix -ýna-.
Baršk-ėta ves Kovalčiukai, okr. Strunaitis, Švč; srov. Baršk-ėlis potok u Ari-maičiai, okr. Sadūnai, Rd, Barškiai ves, okr. Sendvaris, Klp, příjmení Barškys, Baršk-ėtis, Baršk-ūtis: litevské barškėti „rachotit, žvanit, bručet“ LKŽ I 543 + sufix -ėta (viz Sk ŽD 341), srov. Birv-ėta řeka u Tverečius, Ign, Eržv-ėta řeka tamtéž.
Bartáš-iškės ežeras < Bartáš-iškė ves, okr. Trečiūnai, Švč: příjmení Bartáčius + sufix -iškė.
Bartk-uškių ežeras < Bartk-uškiai ves, okr. Kaimynai, Šr: příjmení Bart-kus; sufix -uškja-, viz Sk ŽD 162.
Jezero Bart-ninkų < Bart-ninkai vesnice Vlkv: příjmení Bart-(i)ninkas < bart-(i)ninkas „lesník, včelař“ < bartis „starý, zetlelý, dutý strom; dutina“, viz Fr LEW 36; přípona -(i)ninka-.
Jezero Baublių (|| Dumblis) < Baubliai vesnice, obvod Čedasai, Pnd: příjmení Baublys.
Baud-ier-iškis vesnice Pakarštis, Vrn, srov. příjmení Baudys, Baud-yla, Baud-eika, lot. Baudas vesnice, pr. místní názvy Bauda řeka, Baudyn Ger ON 17, 18, avd. Baud-il Tr PN 17: litev. baud-inti „povzbudit“, pr. et-baud-innons „probuzený“ Ger ON t. p. Přípona -ier- + iškja-, srov. příjmení Bukl-iėrius, místní názvy Balb-iėr-iškis.
Jezero Baūkio vesnice Jociškiai, obvod Vilūčiai, Ut < Baukys příjmení.
Jezero Bebr-inkos < Bebr-inka vesnice Samanių, obvod Žr, srov. pr. Bebra řeka Ger ON 20, lot. Bēbri vesnice En LV 193: litev. bēbras „bobří vlákno“ + slovanská přípona -inka.
Bebr-ūkas 1. Sangalonys Vrn; 2. Bariškės Trak viz Babrūkas, jezero Bebrinkos.
Bebr-ūkas Jz, viz Bebrūkas. Přípona ūka-, viz Sk ŽD 139.
Bebr-usai vesnice Bebrusai, obvod Anturkė, Mlt; viz Babr-ūkas. Přípona -usa-, viz Sk ŽD 314.
Be-dùgnis 1. vesnice Ežiai, obvod Gaurė, Trg; 2. vesnice Žemaitkiemis, obvod Užliedžiai, Kn; 3. vesnice Pažemis, obvod Labanoras, Ut; 4. vesnice Dvirežiai, obvod Minkūnai, Rk; 5. vesnice Mačiūnai, obvod Kapčiamiestis, Lzd; 6. vesnice Aušrinė, obvod Vilkiautinis, Lzd;
221
Page 47. Jurgionių k. Kristapiškių ap. Jz; 8. Meldaičiai Šetekšnų ap. Rk; 9. Daujočių k. Aulelių ap. An; 10. Tverų ap. Rt; 11. Kaimynų k. Vilūčių ap. Ut; 12. Zubiškių ap. Kšd; 13. Dubičiai Vrn; 14. Ažušilė Ign; 15. Strigailiškio k. Palūšės ap. Ign; 16. Klepočių k. Grendavės ap. Trak; 17. Kuršių k. Dauglaukio ap. Trg; 18. Skapiškis Pnd: bezedný „bez dna“; srov. lotyš. Bezdibenis jezero En LV I 100.
Bedugnys 1. Giedrupys Jūžintai Rk, 2. Duokiškis Rk; viz Bedugnis.
Begālis Tauragnai Ut: begālis „bez konce“; srov. lotyš. Bezgale osada En LV I 101.
Jezero Berč-iūnų < Berč-iūnai vesnice Kopūstynės ap. Zr: příjmení Berč-iūnas, srov. litev. příjmení Berčys, Berčius lotyš. příjmení Ber-iņš, prus. Bert-ing jezero Ger ON 20.
Bėlys Švnč, srov. litev. příjmení Bėlė Kl LWK, lotyš. Beles, En LV I 97, prus. Bel-yn, Belle-garben Ger ON 19.
Berna-kampė vesnice Šasių, obec Babtų Kn: bérnas + kampas, srov. lotyš. Berni En LV I 103 a další názvy s -kampis: Gūčkampis vesnice Ar, Krēt-kampis vesnice Lekėčių Šk.
Jezero Bernotų < Bernōtai vesnice Jotainiškių ap. Nmč: příjmení Bēr-nōtas.
Bėrža vesnice Pilveliškių, vsi Giedraičiai Mlt, srov. Bėrža řeka tamtéž, Bėržė řeka Trg, lotyš. Bērze řeka, prus. názvy Bersen: litev. bēržas „bříza“.
Berž-iena vesnice Degsnių Rk, srov. lotyš. Bērž-iena osada En LV I 106, viz Bėrža. Suf. -iena, srov. Med-ienos osada Vegeriai Akm, Sus-iend řeka Kvr, viz také Sk ŽD 288.
Bėrž-inis vesnice Vygrelių, obec Dotanų, Klvr, viz Bėržą; suf. -inja-.
Bėrž-inis 1. vesnice Seniškio, obec Kaltanėnų Švnč; 2. Ąžuolija Mielagėnai Ign; viz Bėrža. Suf. -inja.
Berž-onkos ežeras < Berž-onka k. Ausieniškių ap. Vvs, žr. Bėrža; sl. suf. -onka.
Berž-oras vesnice Beržoro, obec Platelų Pln, viz Bėrža, suf. -ora-, srov. Auks-oras vesnice Rt, Liep-oras řeka Kriukai Jnš Sk ŽD 307.
Berž-uōlis Semeliškės Vvs, srov. Berž-uōlė řeka tamtéž, lotyš. Bērž-uole vesnice En LV I 105, viz Bėrža; suf. -uolją-, viz Sk ŽD 189.
Berž-uol-iūkas Semeliškės Vvs, viz Beržuōlis; suf. -jūka-.
Berž-uonis vesnice Kurkliečių Rk, srov. lotyš. Bērž-uone osada En LV I 106, viz Bėrža. Suf. -uonja-, viz Sk ŽD 284.
Ber-žuvys Senadvaris, farnost Grigaliūnai, Švnč; viz Bėrža; sufix -uvja-, viz Sk ŽD 384.
Best-inis Balčiai, farnost Steponiškiai, Zr, srov. Best-inis ‘rokle’ v obci Kirdoniai, farnost Gulbinai, Brž, Best-īnė ‘rybník’ v obci Niaukonys, farnost Gustonys, Ps; lotyš. Beste řeka, Bēst-upis potok: lit. bēsti ‘probodnout, píchnout’, lotyš. best ‘kopat, pohřbívat’ LVV I 280; sufix -inja-.
Be-vardis 1. Obec Žičkai, farnost Mindūnai, Mlt; 2. obec Kunigiškiai, farnost Šventupis, An: bevardis ‘beze jména’.
Be-žuvis les Čiulai, farnost Mindūnai, Mlt: bežuvis ‘bez ryb’.
Bib-iškis obec Andriūnai, Daugai, Al, srov. příjmení Bib-ikas, Bib-ilius, lotyš. Bi-bas: lit. bibas ‘penis’, lotyš. bibis ‘hlupák, pošetilý člověk’, bibis ‘mužský pohlavní úd’, LVV I 293, 303.
Bý-gaudas obec Koselniškiai, Semeliškės, Vvs: osobní jméno Bý-gaudas, srov. osobní jména Bý-bartas, Bý-gaila, Bý-tautas a Gaud-rimas, Gaud-vilas.
222
Page 5Bij-otė Padubysys, Šl, srov. Bij-otas potok, Batakiai, Skdv, Bij-otai obec, příjmení Bij-otas; pruská místní jména Byoten Ger ON 20, osobní jména Byot, Byote, Tr PN 18; sufix -otė, viz Sk ŽD, srov. Kal-otė, obec Klp.
Bild-ėlis Pašventys, farnost Dainiai, Jrb, srov. Bildžiai obec Kirtimai, Viln, Bild-ėniai farnost Batakai, Skdv, příjmení Bildą, Bildž-iūkas, lotyš. Bild-ėri potoky, pruské Bilden Ger ON 20, srov. lit. bildūkas ‘strašidlo, skřítek, čertík’, lotyš. bildēt ‘mluvit, říkat’ LVV I 295.
Bilsas 1. (Baltajis) ves Vilkanastrai, farnost Didžiasalis Lzd; 2. (Juodajis) ves Didžiasalis Lzd; srov. Bilz-gis, řeka (<Bils-gis, přípona -gja-, viz Sk ŽD 103) Viešintos An, lotyš. Bils-kalniņš kopec. En LV I 110.
Bimbal-inė obec Irtoganai, farnost Lauko Soda, Tl, srov. Bimba-lis bl., lotyš. Biñ-bala příjmení: bimbalas ‘ovád’ + sufix -inė.
Bimb-ėris Ažut that? Ažutaunis, farnost Sokiškiai, Zr, lit. Bimb-iri-ižė̃s obec Ciulėnai, farnost Mlt, lotyš. Biñb-eris potok. En LV I 110: lit. bimbė ‘orobinec’ + sufix -erja-, viz Sk ŽD 305.
Bingis Paburgė, farnost Jogaudai, Pln, srov. Bing-ėliai obec Merkinė, Vrn, srov. příjmení Bing-ėlis, Biñg-inas; lotyš. místní jména Biñdže, Biñgalis En LV I 111, pruské osobní jméno Binge Tr PN 19: bingus ‘krásný, půvabný, prudký’ LKŽ I 683.
Bing-utė obec Drūckėnai, Vrn, viz Bingis + sufix -utė.
Birž-ánskų ežero < Birž-ánskai obec, Ps, srov. příjmení Birž-ánskis.
Birž-ulis Naujieji Kalniškiai, Varn, roku 1421 lacum Byrzuby CD 741, srov. Biržai městečko, Birž-upys řeka u Jūžintai, Rk, lotyš. Birž-ulis potoky, Birze potok LV I 111, pruské Birs-uke jezero Ger ON 21: lit. biržė ‘březový hájek, březina’, lotyš. birzs ‘březový háj’ LVV I 299 + sufix -ulja-.
Birž-in-ėlis Biržūnai, farnost Bikenai, Zr, viz Birž-ulis + sufix -ūna- + -ėja-.
Bit-aitis ves Bitaitis v obci Rudiliai Kp, srov. Bitą řeka tamtéž. Bit-upis řeka Šiluva Klm, osobní jméno Bit-aitis, lotyš. Bit-aži ves. Srov. LV I 115, pruské Bit-pelkis Ger ON 21: litevské bitė ‘včela medonosná’ + přípona -äitja-.
Bytaut-onių jezero < Bytaut-ónys v obci Žilinai Vrn: osobní jméno Bytautas (srov. pruské osobní jméno Bytowe Tr PN 19) + přípona -onja-.
Bit-ežeris ves Bitenai Pgg, srov. Bitė řeka tamtéž: bitė + ežeras, viz Bitaitis.
By-vaiñ-ėlis v obci Jakėnai, les Ažvinčiai Zr, viz Byvaiñis + přípona -ėlja-.
By-vaiñis les Ažvinčiai, obec Jakėnai Zr, srov. Bỹ-vainė les Tl, By-vainiai ves v obci Kepaliai Jnš: osobní jméno By-vainis, srov. osobní jména Bỹ-tautas; Bỹ-gaudas jezero.
Bizd-ūkas ves Sabališkiai, obec Pakalniškiai Vvs, srov. lotyš. Bizdēņi Srov. LV I 115, litevské bizd-ikas ‘takový hmyz’, bizd-inas ‘ovád’ LKŽ I 706. Přípona -uka-.
Bizd-uk-ėlis ves Kakliniškiai, obec Pakalniškiai Vvs, viz Bizd-ūkas + přípona -ėlja-.
Biž-inys ves Mikytai a Sėtūjai Šk, srov. Bižas řeka Kaltinėnai Varn, Biž-iniai louka v obci Mikytai Šk, osobní jméno Bižys; lotyš. Biž-eni ves, Biza-masts les, pruské osobní jméno Bise Tr PN 19, srov. lotyš. bizat || bizuot ‘běhat sem a tam, potulovat se, pobíhat’ LLV I 303. Přípona -inja-.
Blinda ves Porai, obec Keliai Sr, srov. Blindis řeka v obci Dainiai Rs, Blind-ija řeka Gudžiūnai Kdn, Blind-upis řeka Kdn, lotyš. Blīdene, srov. také litevské Blendž-iava řeka Plateliai Pln, pruské Blende-lauk Ger ON 21: litevské blindė, blendė, blendis ‘vrba jíva’.
223
Page 6Blinkův rybníček < ves Blinkai, okres Žukliškės. Zr, srov. příjmení Blinka, Blinkis, Blinkus, lotyšské Blinkas, viz LV I 199; srov. litevské blįnkinti LKŽ I 750.
Bliūdelis 1. ves Geidukoniai, okres Bukaučiškės, Al; 2. ves Valentai, okres Kapčiamiestis, Lzd; 3. ves Padumbrė, okres Varėna, Mlt; 4. ves Kulionys, okres Čiulėnai, Mlt; 5. osada Babrų, okres Veisiejai, Lzd; 6. Rudnia, Vrn; 7. Paceikinė, okres Ceikiniai, Ign; 8. Nmč, srov. Bliūd-alis část řeky ve vsi Dilbiškė, okres Žarėnai, Tl, původně Bludow řeka, Ger ON 21: bliūdelis „miska“, viz Fr LEW 50.
Bliūd-ėnis ves Labariškiai, okres Joniškis: bliūdas „mísa“, srov. Bliūdėlis; sufix -enja-.
Bliūd-inis ves Luokesos, Mlt, viz Bliūd-ėlis, Bliūd-ėnis; sufix -inja-.
Bliūdys ves Zavytiškis, okres Varėna, Mlt, viz Bliūdelis.
Bliž-ūnka ves Linučiai, okres Videniškis, Mlt, srov. lotyšské Bližn-plava, viz LV I 120, původně osobní jméno Blisio, Fr PN 19: litevské bližas „šilhavý“, LKŽ I 764. Zdrobňovací sufix -žinka-.
Bób-inis Jadaugių, okres Sadūnai, Zr, srov. lotyšské Bābas les, viz LV I 90, původně místní jména Bab-aten, Ger ON 14 (viz Bg Ž CXXXIX): litevské bóba, srov. bóbinis: Būta ežero — bobinis „mělké, malé, určené jen ke koupání žen“, LKŽ I 786; nebo: bóba „druh krátké ryby s velkou tlamou, černou přední částí a šedou zadní částí“. Sufix -inja-.
Bobr-in-ėlis ves Bobrinėliai, okres Girišiai, Zr, viz Bobrinis. Sufix -ilja-.
Bobr-inis ves Bobrinė, okres Girišiai, Zr: slovanské bòbras „bobr“, LKŽ I 787.
Bobítės ežerėlis ves Fedoriškiai, Joniškis, Nmč: bobūtė, LKŽ I 788.
Bóg-injų ežeras < Bóg-iniai městys v okrese Vidžiai, BTSR, srov. Bog-ūtis.
Bog-ūtis ves Avižieniai, Lzd, srov. Bóginiai městys Vidžiai, BTSR, příjmení Bogys, Bóg-uta, Bóg-vilas, původně Bog-athenis, Ger ON 21; srov. litevské boginti „vést, táhnout, vláčet“, LKŽ I 791. Sufix -ūja-, srov. Kers-ūtis rybník u Merkinė, Vrn.
Jezero Bokšiai < Bokšiai ves, okres Seivai, Suvalkská oblast, srov. Bókš-einiai ves, okres Gedgaudiškė, Skdv, příjmení Bokšys, Bokšaitis, místní jména Boxen, Ger ON 22.
Brād-esas ves Kirkļi, okres Sudeikiai, Ut, srov. Brad-esā řeka u Užpaliai, Ut, lotyšské Brād-umas řeka, lotyšské Bradas osada, viz LV I 123: litevské brādas „velké bahno, bláto; brod“, LKŽ I 802; lotyšské brads „brod“, LVV I 322. Sufix -esa-, srov. Rūd-esas jezero u Anturkė, Mlt, Sk ŽD 311.
Brad-es-ėlis ves Sudeikiai, Ut, Brād-esas. Sufix -ėlja-.
Brāšk-iškių rybníček < Brāšk-iškiai ves, Mlt.
Brazgių ežeras < Braggiai vesnice v obvodu Kunigiškiai, Kvr, srov. příjmení Brazgys, lotyš. Brazģi vesnice, Brazgas usedlost. Srov. LV I 126.
Brēsl-avē okres Breslauja, BTSR, srov. lotyš. Bręsl-ava vesnice, místní jméno Bresliņš: lotyš. braslis, brasla ‚brod, místo, kterým lze přebrodit‘, brasls ‚mělký, mělčina‘ LVV I 324.
Briaunís vesnice Bjorai v obvodu Jagėlonių, Vvs, srov. lotyš. Braiņis vesnice. Srov. LV I 125, litev. příjmení Briaunys, Briauna: litev. briaunà ‚hrana nějakého předmětu, ostří‘.
Braun-iūkas vesnice Bjorai v obvodu Jagėlonių, Vvs, viz Briaunís; přípona -juka-.
Brid-vaišis Tytuvėnai, Klm; srov. Brideikis potok Kaukakalnis, Alvitas, Vlkv, příjmení Brid-ikis, Brid-ulis, lotyš. Brid-ulis vesnice. Srov. LV I 131: litev. bridà ‚brod přes
224
Page 7řeku‘ LKŽ I 850. Ke druhé složce srov. Vaiš-upis potok Al, Vaiš-vė potok Juozapava, Krš, příjmení Vaišys.
Paralelně se vyskytuje jméno Brėd-vaisis (místní výslovnost bri’d-vaisis), které je nejspíše sekundární — výsledkem lidové etymologie jména Brid-vaišio: brėdis ‚los‘ + veistis.
Brėdž-ežeris Kimbar iškės I Antalieptė, Zr: brėdis ‚los‘ + ežeras ‚jezero‘, srov. Vilk-ažeris jezero v obci Čivoniai, Lzd.
Bruž-ok-ėliai (dvily pis) Degučiai, Zr, srov. příjmení Bružas, Bružis, lotyš. Bru-zis usedlost, Bruz-ilas dvůr. Srov. LV I 135; přípona -oka- + -elja-.
Būd-asas vesnice Varniškis v obvodu Šventupis, An, srov. Būd-iškė potok Laukiakiai, Šaukėnai, Užv, Būd-umas místo v Kurském zálivu, lotyš. Budas vesnice. Srov. LV I 139, pruské místní jméno Bude-waio Ger ON 23: litev. būd-umas ‚hluboké místo, prohlubeň‘ LKŽ I 923, lotyš. bud-ulis ‚ten, kdo něco překopává‘ LVV I 345. Přípona -asa-, viz Sk ŽD 311.
Bud-gin-ūkas vesnice Būdginai v obvodu Žarėnai, Tl: osobní jméno Būd-ginas (< Būt-gi-nas) + přípona -uka-.
Būd ra-gaidis Šližiai v obvodu Kurkliai, Kvr, srov. příjmení Budrą, Budrį, lotyš. místní jména Būd ras Fn LV I 139; ke druhé složce srov. příjmení Gaidus, Gaid-umas Sk ŽD 212, lotyš. Gaide potok LV I 288, pruské místní jméno Gaiden Ger ON 34.
Būd-riškio ežeras < Būd-riškis vesnice II v obvodu Aleksandr avėlė, Rk: příjmení Budrą, Budrį: litev. budrūs. Přípona -iškja-.
Budrių ežeras < Budriai vesnice, Kvr: příjmení Budrįs.
Būd-viečių ežeras < Būd-viečiai vesnice v obvodu Liubavas, Klvr: būda ‚chýše‘ + vieta ‚místo‘.
Būgnėlis Ei čiai v obvodu Gaurė, Trg: būgnėlis ‚bubínek‘.
Jezero Būkienės ve vsi Pakalniai, okres Kurkliai, Kvr: příjmení Būkienė.
Jezero Bul-ūtų < Bulōtai, ves Dusių, okres Dusia, Jon: příjmení Bul-ōtas, srov. lotyš. Bul-otas, ves. En LV I 141, pr. Bul-ithien Ger ON 24.
Jezero Bul-ėnų < Bul-ėnai, ves, okres Kurtuvėnai, Šl, srov. příjmení Bulą, Būl-tįkas, Bulvys, lotyš. Bul-eme, ves. En LV I 142.
Bund-inis, Papliaušys, okres Kirdeikiai, Ut, srov. Bund-iškių, ves, okres Žiežmariai, Kšd, Bun d-oris, řeka Saločiai, Ps, příjmení Bund-inis, Bund-žius, lotyš. Bundas, ves. En LV I 144, pr. místní jména Bunde, Bund-ike Tr PN 21.
Burč-iōkas, ves Kumečiai, okres Jurgėžeriai, Klvr, srov. Burč-iškiai, ves, okres Linkaučiai, Klm, lotyš. Burč-ava, ves. En LV I 147, pr. místní jména Burthe, Burt-in Tr PN 21, srov. litev. burč-ionis ‘takový starověký litevský kněz’ LKŽ I 965. Suf. -joka-.
Burg-ālis, Paburgė, okres Jogaudai, Pln, viz Burgis + suf. -ālįa-, viz Sk ŽD 174.
Burgis, Paburgė, okres Jogaudai, Pln, srov. Burg-ūžiai, ves Šk, Rs, Burg-enai, ves Ps, Burg-ėlis, řeka Betygala Ar, Burg-upelis Rtv, lotyš. Būrga ves, Būrģis jezero. En LV I 147, pr. Burg-elin jezero, vodní jméno Burg-in Ger ON 24: litev. burgė ‘bažina, močál, tůň’, burgėti ‘vyvěrat z hlubin, bublat, téct, čvachtat’ LKŽ I 967, lotyš. burg-ulis ‘die aufsteigende Wasserblase’ LVV I 353.
Burk-ālė, ves Bilioniai, okres Laumėnai, Varn, srov. Burk-ėnai, ves, okres Pūt vės, Šil, Burk-ila, ves Glintiškiai, Nmc, lotyš. Burkas, ves. En LV I 147: litev. bur-kioti ‘srkat, mlaskat’ LKŽ I 971, burkti ‘nadýmat se, bobtnat, nabývat na objemu, otékat’ LKŽ
15. Kalbotyros klausimai, IV
225
Page 8I 973, lot. burka „velká díra v ledu, do níž se vkládají sítě“ LVV I 353.
Jezero Burōka-raištis < Burōka-raistis ves. Nedingė, okr. Vrn: místní jméno Burōkas + raišas.
Jezero Busilai < Busilai ves. Mylionys, okr. Švnč: místní jméno Būsilas < būsilas „čáp“ Fr LEW 67.
Jezero Buv-einiai Eičiai, okr. Gaurė, Trg, srov. Buv-ainiai ves. Rudiškiai, okr. Jnš, Buv-einės usedlost Trg; srov. litevsky buv-einė „bývalé, obydlené místo, místo, kde stávaly domy“ LKŽ I 1001–2.
Jezero Buž-ionys < Buž-iōnys ves. Breslauja, okr. BTSR, srov. místní jména Būžas, Būžys, Būž-onas, lot. Buzi ves.: bužys „hmyz, brouk“ Fr LEW 29; přípona -oni-, viz Sk ŽD 275.
NÁZVY JEZER LITEVSKÉ SSR
Б. И. САВУКИНАС
Shrnutí
Článek vysvětluje 135 názvů jezer, tedy všechna nám dnes známá litevská jména jezer začínající na písmeno B. Etymologické výklady názvů jezer vycházejí ze srovnání odpovídajících litevských, lotyšských a pruských vlastních jmen. V případech, kdy baltský materiál sémantiku názvů jezer dostatečně nevysvětluje, se využívá také odpovídající slovní zásoba jiných indoevropských jazyků.
226
