IŠ LIETUVIŲ LEKSIKOLOGIJOS IR LEKSIKOGRAFIJOS

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

LEXIKUM KATECHISMU MERKELISE PETKEVIČIAUSE Z ROKU 1598

J. KRUOPAS

Pro litevskou filologii jsou velmi důležité nepočetné písemné památky 16. století — spisy M. Mažvydase, J. Bretkūnase, M. Daukši a dalších. Poskytují mnoho materiálu k objasnění utváření litevského spisovného jazyka i dějin jazyka obecně. Proto je jejich všestranný výzkum jedním z nejaktuálnějších úkolů litevské jazykovědy.

Zvlášť důležité je prozkoumat lexikum starých písemných památek, které je významným zdrojem také pro litevskou lexikografii a lexikologii. Nejprve je třeba sestavit slovníkové rejstříky jednotlivých děl, které by byly plně využity ve velkém „Slovníku litevského jazyka“ a mohly by položit základy historického slovníku litevského jazyka.

Již se připravují slovníky spisů M. Mažvydase a M. Daukši. Byl vydán slovníkový rejstřík Chilinského Nového zákona. Pozornost byla věnována Katechismu M. Petkevičia z roku 1598 (dále — PK) jako první písemné památce litevských reformátů, důležité pro vědu o litevském jazyce. V roce 1952 byl sestaven slovníček PK, obsahující asi 2 300 slov, který se nyní tiskne zde, aby jej mohli využít badatelé litevské slovní zásoby a lexikografové. Kromě slovníčku se uvádí několik poznámek o povaze, rozsahu, skladbě lexika PK aj.

I. Slovníček PK

Ve slovníčku se usiluje o uvedení základních významů slov, nejcharakterističtějších tvarů, variant apod. Na konci slovníkového hesla se číslicemi v závorkách uvádí, kolikrát bylo slovo užito.

Jako heslová slova jsou uvedena podstatná a přídavná jména a zájmena v nominativu, slovesa v infinitivu. Pokud se v textu nenachází nominativní ani infinitivní tvary, jsou rekonstruovány.

Přídavná jména, slovesa, příčestí a příslovce se záporkou ne se uvádějí u tvarů bez ne, např.: atboti (pol.) „dbát, starat se“; o wienok asz ant to nodboiu 59,25—26 (srov. niedbaм 59,26); neadboiem 164,13; nodboiem 164,20(3); || srov. at-sivydzėti.

Obvyklé významy slov se zpravidla nevysvětlují definicemi ani synonymy; za heslovým slovem se uvádí jeden či několik dokladů jeho užití (s krátkou větou nebo slovním spojením, případně bez nich, pokud nepomáhají určit význam slova). Často se po větě nebo slovním spojení uvádí také několik charakterističtějších samostatných tvarů, které mohou být potřebné pro historickou gramatiku

6*

83

a k dalším výzkumům. Např.: aklybė: Ir impuolem ing didę aklybę 120,2/1/; akis: tawo akis iszwis 79,22; akia 46,16; akimis 15,23… (37); apdovanoti: apdowanot 38,20; abdownot 29,15; apdovanoia 38,14; abdownoio 166,20 (4).

Pouze význam některých výpůjček, kalků, méně častých slov a slov užitých v pro nás neobvyklém významu se vysvětluje jinými slovy uvedenými v uvozovkách, např.: akrutnykas (pol.) „krutý člověk, tyran“: akrutnikams 143,5 (pol. okrutnikom 143,5) (1); apsiieškoti (kalk) „nechat se oklamat“: ant kurios wisi stowedami nopsieszka 243, 8–9 (pol. oszukuią się 243,9) (1); atpentui „znovu, zpět“: ne norekim griekosn griszti atpentuy 127,3(1). U nejasných slov a významů se uvádí otazník. K určení významu litevských slov a k jeho zvýraznění se někdy uvádějí polské ekvivalenty převzaté z polského textu PK.

Heslová slova jsou uvedena v současné spisovné podobě. V heslech zůstaly beze změny pouze nejvýraznější a prokazatelně možné fonetické a slovotvorné dialektismy PK (je jich velmi málo), např.: aplaisti (=apleisti), ataiti (=ateiti), apidovanoti (=apdovanoti), garba (=garbė). To bylo učiněno proto, aby bylo možné snáze najít nářečně zapsaná slova PK.

Aby méně zkušený čtenář PK mohl ve slovníčku rychleji a snadněji najít nějaké slovo zapsané podle staršího pravopisu (např.: abdownot, adgimtum-bev, dektu, žiame), je toto slovo uvedeno jako heslo v Petkevičově pravopisu a je připojen odkaz (viz), kde je třeba je hledat, např.: gialbet, giama, giaras, giarkit… viz gel-bėti, gimti, geras, gerti.

Citované věty, slovní spojení a slova z PK jsou zapsány původním pravopisem, pouze gotické znaky byly nahrazeny latinkou.

Výpůjčky jsou označeny jako polonismy (pol.), bělorusismy (br.), rusismy (rus.), slavismy (sl.), latinisismy (lot.) či germanismy (ger.) podle bezprostředního zdroje, z něhož přešly do litevštiny. Např. angelas se považuje za slavismus, protože bylo převzato ze slovanských jazyků, nikoli přímo z řečtiny.

Při určování původu výpůjček se vycházelo ze starších výzkumů (K. Būgy, Pr. Skardžiuse a dalších) i současných studií (A. Sabaliauskase a dalších) o výpůjčkách, z etymologických slovníků aj. Pokud je obtížné určit, z kterého slovanského jazyka (polštiny, běloruštiny, staré ruštiny) bylo slovo převzato, označuje se výpůjčka jako slavismus (sl.).

Jestliže PK místo výpůjčky užívá rovnocenný nebo významově blízký litevský ekvivalent, uvádí se nejen samostatně, ale také v hesle výpůjčky za znakem rovnoběžnosti; v případech, kdy je uvedena blízká, nikoli však rovnocenná litevská náhrada, připojuje se zkratka plg. (=srovnej). Je-li litevský ekvivalent převzat ze spisů M. Mažvydase, M. Daukšy a dalších, uvádí se jeho zdroj příslušnou zkratkou (Mž, DK, DP aj.).

A

[ab- viz ap-: abdownot, abgaywintoiu, abga-lėti… viz obdarovat, oživující, obga-lėti…]

aba „nebo“. Aba ta antra 34,7; du aba tris susiejs 148,2; 204,5; 228,8… (29). Průběžně se užívá aba; nebo nebylo nalezeno.

abagi „anebo“: abagi 27,19; 48,7… (5); srov. aba.

pochybování: wisokias abeiojimas butu atimtas 246,13; abeiojgima 95,10… (4).

pochybovat: neabejoiam 214,11–12; abeioium-bim 25,6; abeioit 46,12; ne abeiodami 209,25… (8).

oba: lay abi szali dera 228,16; 229,23; srov. abu.

Abraham, Abromas: Abromuy 178,14; Abrahamop 194,15… (4)

84

abrozas (pol.) „modla“: Ned arik saw i abroza 4,8 (l. obrazu 4,8); 105,16; 109,13 (3); || srov. stabas Br. B I Sam 15; DP 89.

absoliucija (lat.): absoliucios 206,8 (1).

abu abieu 110,14; abieiu 228,7… (7).

[ad- — viz at-: adgimtum bey… viz atgimti…]

Adomas: Adomas 173,13; Adoma 168,22… (5).

afiera (pol.) „oběť, obětování, dar“: afiera 224,10 (l. Ofiara 244,9…); afieroy 249 22… (7); srov. duosna ir dovana

afieravojimas (pol.) „obětování, darování“: afierowoima 245,14 (1); || srov. dovan ojimas

afieravoti (pol.) „obětovat, darovat“: afierawo i am 195,20; afierawotas 218,24… (4); || srov. dovanoti

ach citoslovce: Ach 70,22; 71,7… (9).

Achabas: Achabas 229,7 (1).

oko: tvé oko iszwis 79,22; akis 46,16; akimis 15,23… (37).

slepý: akis atweria akhu 101,9 (1).

slepota: i upadli jsme do veliké slepoty 120,2 (1).

aklystė: akliste 164,18 (1); srov. aklybė

akmeninga příd. jm.: akmeningos 99,10; množ. ak. akmeningas 184,25 (2).

kámen: o kameni, který není tvým kamenem 80,8; kamenem 80,24 (2).

akrutnykas (pol.) „krutý člověk, tyran“: akrutnikams 143,5 (pol. okrutnikom 143,5) (1); || srov. išėda

akrutny stė (pol.) „tyranství“: akrutniste 143,7; akrutnistems 142,20 (2).

alga „odměna“: o aduost alga tikrą pagal darbu kožna 66,5; 88,15… (4).

alie jus (sl.): alieius 88,12; mn. instr. aleiums 51,8 (2).

alyva (sl.) „takový strom“: aliwos 95,17 (1).

hladový: hladový 88,25; hladovým 101,6 (2).

Alleluia: Alleluia 89,20; 90,6… (25).

alpti: jako sníh z mých hlasitých hříchů, jimiž hynu 63,8 (8).

altorius (sl.): altorius 75,24 (pol. oltarze 75,24); altoriu 64,11 (2).

amen (přísl.): Amen 21,13; 33,10… (44).

amžia „věk“: který je od věčnosti s otcem 112,18; 114,5; 118,19 (3); srov. amžius

amžinai přísl.: amžinay 77,8; 84,9… (21).

amžinas, -a: amžinasis 28,6; sg. gen. amžinoy 183,15; amžinosios 116,4… (102).

amžius (-ias) „dlouhé období, život, věčnost“: oslavujíce tě po celý čas svého života 67,5–6 (pol. przez wszystek czas żywota 67, 5–6); s tím bych byl navždy 2,20… (62).

anas, ana, ansai, -a: 1) „on“: ans 65,10; anis 35,8; 51,14…; 2) „onen“: sg. gen. ana 94,20; 116,22… (103).

anas se nejčastěji užívá ve významu „on“.

anděl (sl.): Angelay 152,1; mn. gen. Angelu 152,15… (3).

anděl (sl.): angiola 36,13; 39,25… (3).

uhlí: mn. ak. anglis 90,17 (1).

anděl (sl.): Anielas 152,21; 85,19… (11).

anděl (sl.): Aniolas 166,7; Aniołs 178,20… (8).

brzy přísl.: brzy vstává 15,8; 19,14… (4).

úzký: Anksztu keliu pereyti wisus neprietelius 143,23–24 (1).

na: Tato předložka se užívá s genitivem k vyjádření: a) místa (překlad?): kursai est ant dangaus auksztai 4,9–10 (pol. na niebie 4,9); Ant pirmos toblicios ira kieturi prisakimai 6,3–4 (pol. Na pierwszey 6,3)…; b) času (překlad): o meyley su iuo ant amžiu bučia 2,20 (pol. na wieki 2,20); ant tos dienos ir per wisą buyti musu 32.14 (pol. na ten dzień 32,14)…; c) směru: Wisi daiktay ant tawęs wayzdi 35,3 (pol. na cię 35,3); Ant to dwasia szwenta kalba 242,4 (pol. Nad to 242,4); d) protikladu: Teyp dabar susirinko ant manęs wisos bėdos 59,23…; d) účelu (překlad): giwent galetumbim ant garbes warda tawa 32,18 (pol. ku pociesze 32,18)…; e) způsobu (překlad): ant io pawaisklo sutwartas 2,13–14 (pol. na iego wyobrażenie 2,13); f) nadřazenosti: Pone ant Ponu 41,6; o ant wisu die wų Karalus labay galis 81,6… (367).

Někdy (9) na se pojí s tvary mne, tebe, sebe: sutrink dantis griesniku ant mane grieziencius 45,5–6; 45,15; 53,26; 102,24; 193,17; 237,6.

Ant prisakimą (106,1; 109,1) je třeba pokládat za tiskové chyby (=prisakimą = prisakymo); srov. nadpisy následujících stran.

anta „na“: S genitivem k označení místa aj.: anta 49,3; 50,21; 99,22; 107,11; 115,5; 149,15; 160,10; 162,2; 171,27; 180,18; 182,19 (11).

Na některých místech se na a anta užívají zaměnitelně na téže straně (49,17 a 49,3; 107,11 aj.).

antai přísl.: Ir tay ką antay kalba Jonas 249,26 (1).

antikrist (sl.): antikristas 133,9 (pol. Antikrist 133,9…); 133,26… (3).

druhý, -á: Antras 105,16; antrą 72,8; antroy 106,17… (29).

apoštol (sl.): Apasztalas 245,3; Apasztalay 195,6… (103).

85

apbiaurinti (=apibiaurinti): jedn. č. příč. trp. apibiaurintas 62,22 (1).

apčystymas (sl.) „očištění“: apčistimop 193,25 (1); || srov. apgražinimas.

apčystyti (sl.) „očistit, učinit nevinným“: apčistiti 128,26; jedn. č. příč. trp. apčistitas 63,6; 193,14.. (5); || srov. apgražinti.

apdovanoti: apdowanot 38,20; abdowanot 29,15; apdowanowie 38,14; abdowanoio 166,20 (4); srov. apdovanoti.

apė „o“: 1) s akuzativem se nejčastěji vyjadřuje, o čem se ví, mluví, učí, žádá, o co se pečuje apod., např.: bat ape mus rupinas 38,13–14; ape Sawe swiečie 244,11–12; 203,20; 220,19; 237,21; 243,18...; kalky: ape ką prasisit 179,4 (l. očž prosić 179,3); 23,4...; 2) 166,1; 167,1; 168,1 a 169,1 (všude v nadpisech) je třeba spojení ape s genitivem považovat za tiskové chyby, protože ve všech ostatních případech (např.: 105,1; 165,1) se v obdobných případech užívá ape s akuzativem.

apeka (sl.) „péče“: apeka 223,25 (l. opiekę 223,26) (1); || srov. prievazda.

apekūnas (sl.) „ochránce“: jedn. č. instr. apekunū 65,11; mn. č. gen. apekunū 228,13 (l. opiekunow 228,14) (2); || srov. priveizdėtojas.

obejít: Projdu dům Páně s velikou radostí 52,5 (1).

apgawintojas „oživovatel“: jedn. č. instr. abgaywintoiu (l. ożywicielom 18,27) (1).

apgalėti „přemoci“: abgaleti biktą welna 19,24; abgaletas 68,21 (2); srov. apigalėti.

apgynėjas: turi abgineia tikrą 57,15; abgineiu 31,19...(10); srov. apigynėjas.

obrana: A jen se skutečně poddat na obranu 141,8; abginima 30,22; abginimu 38,22...(4).

apginti „ochránit“: apginti 90,12 a abgint 39,4; 3. os. abgintu 36,5...(4).

apgražinimas „očištění“: jedn. č. akuz. apgražinima 30,15 (2).

apgražinti „očistit“: ir krauieys sawa apgražinay 129,8; (l. oczyścić); apgražincia 181,22...(3); srov. apigražinti.

apgrėžti „odvrátit, nasměrovat“: ant garbos szwenta warda io apgrėszti 18,7; te apgrėž 33,16 (3); srov. apsigrėžti.

obdarovat (=obdarovat): apidowanotoio 8,22; apidowanowo 30,19 (2); srov. obdarovat.

podvést (sloveso) „oklamat“: apieškoi au 248,15; apieškotas 244,21 (srov. pol. oszukany 244,18) (2); || srov. svést.

přemoci (=přemoci): apigaleia 100,11 (1); srov. přemoci.

obhájce (=obhájce): jednotné číslo, inessiv apigineiu 100,6 (1); srov. obhájce.

očistit (=očistit) „očistit“: apigražina 8,23; 83,22 (2); srov. očistit.

přijmout (-přijmout): o galibes sito świeto apieme mane warguoli 78,16–17 (1).

posměch (=posměch) „posmívání“: množné číslo, akuzativ apijuokas 60,14; 161,3 (2); srov. posměch.

opuštění (=opuštění): „ponechání v klidu“: o nuog wisu aplaydima / kurie mane persekiuoja 100,8–9 (1).

obřezat: appipiauste 159,2 (1); srov. obřezat.

projevit (=projevit) „prohlásit“: apireyszki 175,13; apireyszka 177,20...(3); srov. projevit.

obklíčit (=obklíčit) „zaplavit“: ir neteysum liežūviu mane apirieie 86,21 (1).

vypovědět (=vypovědět) „prohlásit, vypovědět“: per prarakus apisakie 178,16 (1).

osvětlit: (=osvětlit) Apiszwietes szwiesibe weydo szwento tawo 68,4 (1); srov. osvětlit.

pečovat (=pečovat): wisu metu mus apweyzdi 16,10; apiweyzdemas 153,24 (2); srov. pečovat.

oklamat (=oklamat): o kunigus apiwile 166,23 (1).

zaslepení „oslepnutí“: o žmoniu apiakime 115,18 (1).

apjakti „oslepnout“: oslepne hříšným zaslepením 164,18(1).

apjuokas „zesměšnění“: sg. gen. apiuoka 142,23 (1); srov. apijuokas.

zesměšnit: apiuokie 69,23; 139,14 (2).

apkęsti: kteří mě neodsuzují 4,16; 46,7 (2).

křest (sl.): apkrikštimu 202,1 (1).

pokřtít (sl.): apkrik-sztitas 171,12; apkrik-sztitumbim 192,17...(5).

aplasti (=opustit): 1) „opustit – zanechat“: bat tu manęs ne aplaydey 69,13–14; noplaist 237,23; nopihaysi 141,3; 141,15; aplaydes 72,7; aplaystas 77,16; 132,20...; 2) „dovolit někomu něco dělat, nechat někoho na něčem“: nenorek musu giems duoti ir hanbit aplaysti 142,20–22. (pol. hanbić dopuszczać)... (16).

aplankti (=obejít) „minout, nepominout“: io teywayniste... noplanks 200,19–20 (pol. nie minie 200,20) (1).

aplink předl.: kurie aplink stalą apses 94,12 (1).

aplnptas: 133,17: vytištěno chybně, má být apluptas (pol. złupione 133,17).

zaměnit: wisą tiesą apmayne 133,12 (1).

omytí: tas apmazgojimas per kriksz-timą 193,9; apmazgoima 181,19 (2).

86

omýt: apmazgot 251,21; apmazgotame 200,16; nopmāzgocia 181,21...(10).

apmulnay „nepravdivě“ přísl.: bat. waykiaus sulauks sawo sukulima. / Dukte Babilona ne apmulnay 99,3 (l. nie omlyne 99,3) (1).

obřezat: (= obřezat): Id kožną waiką aszma dieną appiaustitu 158—9, 27—2 (1).

popsat: co nám popsal svatý Povilas 215,5 (1).

projevit „prohlásit, oznámit“: apreikszti 155,11; apreyksta 99,20...(7); srov. apireikšti.

zjevení (překlad) „zjevení“: apreysz-kime 178,24 (l. ziawieniu 178,24) (1).

obžerství „přejídání“: jednotné číslo gen. aprima 149,4 (l. obžarstwa 149,3) (1).

vybrat „vyvolit“: kursay wietą aprinkay 95,24 (l. obrałes 95,24); množné číslo akuz. aprinkti 186,19...(4).

ochránit: teykis tat patsay absaugot 36,20; absaugotas 57,19...(3).

ochránce: jednotné číslo instr. absaugotoiu 57,17 (1)

usednout: 1) „usadit se“: kolem stolu apses 94,12; 2) „obklíčit“: Antikristas apseda 133,9—10 (2).

zahrnout „obklopit“: sawo baysibe wisus mus apseme 143,18 (1).

obrátit se: 1) „proměnit se“ (překlad): tuojau ir apsigręžia ing dulkies 35,10 (l. obrocą się 35,10); 2) „obrátit se“ (překlad): idant visi darbav musu apsigręžtu ant garbos 227,22 (l. obracaly 227,22); 3) „otočit se“: Ministras apsigręžęs žmoniump 218,18—19 (l. obrocivsszy 218,18); 63,20...(4).

nechat se oklamat (překlad) „oklamat se“: ant kurios wisi stowedami nopsiieszką 243,8—9 (l. oszukają 243,9) (1).

ujmout se „souhlasit“: apsijmat juos iszlaykit 199,9 (1).

nenasyta: množné číslo gen. apsirijęiu 208,27 (1).

rozhněvat „rozhněvat“: apsirustawo 195,8 (1).

vyslovení (překl.) „prohlášení“: apsisakimo 206,10 (tj. opowiadania 206,10) (1).

vyznat se (překl.) „vyznat“: kurie nopsisako 209,18 (tj. ktoryż się nie opowiadają 209,18) (1); srov. vyznat.

procházet se (překl.) „chovat se“: apsivayksciot 114,19 (tj. postępować 114,20); nopsivayks-ciotumbei 250,23 (tj. nie obchodzil 250,24) (2); srov. obcházet; || srov. chovat se DK 41.

skrýt „ukrýt“: noreiau apslept pikčtibu 56,18 (1).

obklopit: apstatik wisad anielays 20,12 (1).

odsoudit (zkr.) „odsoudit“: vn. va. absuditas 61,18 (1).

zatížit: ney wel apsunkinkim sirdžiu musu walgimu 149,6; dg. va. apsunkinti 24,15...(5).

dosvědčit (zkr.) „dosvědčit“: paswiezętim bim 192,19 (tj. oświadczyli 192,19) (1); srov. svědčit.

pokropit „pokropit“: Apszleski 63,5 (tj. Pokropisz 63,4) (1).

osvětlit: teykis apszwieszt akis mano 47,11; te apszwiet 33,14… (7); srov. osvětlit.

osvícení: Idant per nasrus savo /isz apszwie-timo tawoj/ widuri Babilona kalbetu žodi tawo 134,8; apszwietimą 183,20 (tj. obiaš-neniu 183,20) (2).

obdržet (překl.) „získat“: apturet 9,9; malonę tawo apturesim 137,23 (tj. otrzymamy 137,23); 95,19; 115,12… (13); || srov. získat.

slavit (překl.) „slavit, připomínat“: apwayks-ciotumbim 207,12; apwayksciotas 191,4 (2); || srov. připomínat a slavit.

prozřetelnost: budam tawoy apwayzdoy 143,14 (1).

péče „prozřetelnost, ochrana“: apwayz-deimą 197,12; apveyzdegiman 39,23… (5).

apveizdėti „prohlédnout“: teikieys iszmincia ap-weyzdet 62,24; apveyzdek 31,17… (4); srov. apiveizdėti.

apvilkti „obléci, navléci“: kuri ant sawę per kriksztiimą szwentą apwelkam 193,18 (1).

ar spojka a tázací částice: kaypa ilgay… vžmiršti nori / ar ik wisam amžiu 47,4; 98,15 (2).

trhat: wagas arda 72,16 (1).

harfa (pol.): gen. pl. Arfas 98,5; 98,6 (srov. Arfy 98,5)… (2)

archanděl (sl.): Archanielay 150,9 (1).

kůň: arklis 58,4 (1).

orat: ne seja ney aria 114,14.

bližní (užíváno jako podstatné i přídavné jméno): milesi artima tawo 6,12; artimam kartą žadeia 48,21; artimoia 109,19… (18).

přibližovat se: artinosi velikos 159,18; o tawęspi Pone artiname 183,10 (2).

osel (sl.): asils 58,4; asilo 109,6…(3).

já: asz 4,3; aszgi 54,2; 82,6; manes 53,3; man 91,5 a mani 98,20; manimp 47,6; manespi 126,13… (237); srov. ašen.

slza: girdi mus malkais aszaru 71,19 (1).

ašen „já“: Asien 53,22; 123,10; 148,10; 148,23 (5); srov. aš.

ašmas, -a „osmý“: Aszmas 106,12; aszmą 158,27 (2).

vracet (= dát zpět): ataduot 249,12; ataduo-dame 32,15; ataduost 150,7; ataduotomis… (9); srov. atiduoti.

ataeiti (= přijít); ataeina 154,14 (1); srov. ataiti a ateiti.

87

[ataianciame 200,21 viz ataiti.] atailsis (=odpočinek): atailsi 50,19 (1); viz atilsis. [ataysita 29,9 viz attaisyti.] ataiti (=přijít): ik kolay gis atais 216,8; notaiau 121,8; notaime 193,25; atais 154,4; ataian-ciame 200,21; dg. ki. ataysenciui; ataydams 173,14... (28); srov. ataeiti a ataiti. atavis (=přistěhovalec): ataywiew aba pelgrīmay 203,16; ataywius 221,9 (2). atajimas (=příchod): atagima 46,17; ataimą 195,23... (3); srov. atėjimas. ataminti (=pamatovat si): atamena 85,14; ataminta 88,2... (4); srov. atminti. atasakyti (=odpovědět): atasakia 181,13 (1); srov. atsakyti. atatrementi (=odrazit) „odehnat“: ne atatrems 64,7 (1); srov. attremti. ataugas „větvička, která se odřízne k naroubování“: ataugay laisti ne ing tikrą kėmą įskiepi 186,13 (1). atausimas „ochlazení“: atausima 66,18; 126,17... (3). ataušyti „ochladit, oživit“: atausiusiu 24,16; dg. va. atausiti 121,25; vn. va. ataušęs 156,17 (1. ochłodził 156,17) (3). ataverti (=otevřít): nasrus atawers 86,20; atawerey 151,6;... (3); srov. atverti. atboti (pol.) „dbát, přihlížet“: o vienok asz ant to nodboiu 59,25—26 (1. niedbam 59,26); neadboiem 164,13; nodboiem 164,20 (3); || srov. atsiveizdėti. atduoti (=dát): atduot 64,5; 3. os. atduosti 106,4; atduome 251,16... (8); srov. ataduoti. ateiti: ant swieta ateyt taykles 177,15; 3. os. ateyti 234,23; atsięs 180,9; atencia 220,15 (=přicházející); 42,6; 57,11; 58,12; 80,5; 91,22; 111,8; 122,18; 138,18; 139,27; 149,10; 149,15; 151,9; 158,20; 161,20; 169,20; 177,15; 178,22; 180,2; 195,25; 217,10; 234,23 (27); srov. ataeiti a ataiti. atėjimas: ateimas ira ketweriopas 148,2; 149,12; ateimą 156,19... (11); srov. atajimas. [atencija 220,15 viz eti.] atgaivinti: Idant iusu sunkibese pats ius atgaywincia 179,10; atgaywina 14,18 (2). atgaivintojas: atgaywintoiau 221,7 (1). atgydyti „oživit“: dusią musu atgiditi 128,5; dg. va. atgiditi 131,8 (82). atgimdyti: iš nauja atgimdinti budami 14,12 (1). atgimti: Dvasia sawo szwenta adgimtumbey 31,7 (1). atgyti: Ne drauge su iuo atgiom 167,2 (1). atgrąžinti „vrátit, odplatit“: atgrąžina smarkią rustenibę 87,6 (1).

atgręžti „otočit“: atgręži weyda sawa 35,7; atgresi 63,11 (2). atgrįžti „obrátit se zpět“: id manęsp atgrįžtu 179,12 (1). atguldyti (překl.) „odložit“: atguldit ant kito cieso 249,4 (1. odkładać 249,3); atguldine-kime 82,10... (5); srov. atk elti. atilsis: Atmink atilsia sekmą dieną 108,5 (1); srov. atailis. atimti: naudas io ateme 169,9; atimdineia 186,10; attimtumbey 130,26; atimtas 246,13... (10). atkelti „oddálit“: ne atkialk szwentosios dwasios sawo 63,16 (1). atkirsti „useknout“: atkirsta ausi 160,13 (1). atlaidimas (=odpuštění): troksztam grieku at-laydima 129,21 (1. odpuszczenia 129,23...); atlaidima 113,7 (22). atlaisti (=odpustit): tey kis kaltiems atlaysti 168,7; notlays 191,13; atlaydziam 10,3 (1. odpuszczamy 10,3); atlaystumbim 126,2... (3). atlankymas „navštívení“: atlankimą 251,5 (1). atlankyti „navštívit“: atlankit 250,17; at-lankisim 92,7; atlankitas 246,21...(8). atlikti „zůstat, přetrvat“: sawa cistato y atlika 110,18—19; atliks 61,26; 245,23 (3). atmainas „změna, proměna“: Be at-mayno tatay tureio but 120,18; atmayną 128,16 (2). atmainyti „změnit, proměnit“: kitas drau-gistes ciesas atmayna 232,22—23; notmay-nancias 218,12—12; atmaynancuose 120,20; notmainomas 120,5 (5). atmainiai „proměnlivě“ přísl.: ir kalba wisad tikribey/teysią szwenta neatmayniey 48,10—11 (1. okrom obłudności 48,11) (1). atmazgoti „smýt“: ano isztepima prigimta negali atmazgot 198,16—17 (1). atmesti „odmítnout, odvrhnout“: Idant piktą bažnyčią atmestu 134,14; atmesk 118,3; atmesta 73,9 (3). atminimas „vzpomínka, připomínka“: giarsit ant atminima mano 14,5—6; 124,18; 207,20... (6); srov. atmintis. atminti: o geribes wisada atmintumbit 124,16; atminti 185,24; atmink 98,23; atmindama 236,23; srov. ataminti. atmintis: 1) „paměť“ (?): Jay turesi ant at-minties musu wisokias piktibes 96,16 (1. baczności 96,16) (1); 2) „vzpomínka, připomínka“ (překl.): atminties 222,12 (1. pamietkę 222,12) (1); || srov. atminimas. atnaujymas: atnaugima 11,19 (1); srov. atnauji-nimas.

88

atnaujinimas: atnauginima 201,16 (1); srov. atnaujinti

obnovit: obnov ve mně ducha pravého 145,19; obnov 63,15; obnovena 134,21 … (5).

přinést: přinesli jsme 196,22; přinesete 198,27; přineseným 193,3… (7).

atpentui „zpět, nazpět“ přísl.: ne norekim griekuosn atpentui grįžti 127,3 (1).

atpildyti „odplatit“: kietweriopay tay norju atpildit 248,16; asm. te 248,14 (2).

atpirkėjas (překl.) „spasitel“: atpirkieją 224,4 (l. odkupięcia 224,4); atpirkieju 252,12; atpirkiewaw 143,23; 202,7.

atpirkimas (překl.): atpirkima 8,7 (l. odkupićniu 8,7); 16,6… (4).

atpirkti (překl.): atpirktunbey 151,4; vn. va atpirkęs 97,9 (l. odkupic 97,9…); dg. va. atpirkti; atpirkdams 163,25… (11); || srov. atvaduoti.

atprovymas (sl.) „odklonění, vyslání“ vn. ki. atprowima 205,24 (1); srov. atprovyti.

atprovyti (sl.) „propustit; vykonat“: Šią dieną atprowit mumus 41,22; Tatai atprowies 216,17 (l. odprawiszy 216,17) (2); || srov. atlikti DK 44.

atpulti „ustoupit“: wisi atpuls 53,5 (l. odpadną 53,5) (1).

atrasti „nalézt“: o wietą małday atradau 53,10; 3. os. atrastu 27,6; (l. znalazł 27,5); 211,6 (3).

atrišimas (překl.) „odpuštění hříchů“: atriszimas 206,5 (1); || srov. atlaidimas.

odpověď „odpověď na otázky“: Atsakimas 2,11; 7,24; 199,4… (23).

odpovědět „odpovědět na otázku“: Atsakit 237,11; atsakia 181,19… (5); srov. atasakyti.

odevzdat se: 1) meylingay ir łangwiew turi iam atsidUot 236,9 (1); 2) ing… apweyzdeima atsid uokim 223,25; 1. os. atsid uomi 237,18 (2).

dosáhnout „dosáhnout“: ing žiwata ieytu kurio atsiekęs 251,12 (1).

obrácení: duok meylesp atsigrįžima 22,19 (1).

obrátit se: atsigrįžieti sawęsp 57,24 (1).

obrátit se: idant per tay tawęsp atsigrįžtu 250,16 (1).

zaostávat „zůstávat, být“: neatsiliks ne wienas 96,19 (1).

odpočinek „odpočinutí“: atsilsėjmo 173,16; atsilsėjma 38,25 (2); srov. atilsis a atailsis.

odpočinout si: atsilsėjo diena sekma 5,6; atsilsėtu 108,19… (4).

změnit se „proměnit se“: Nesang ką ane kalbeia negal atsimanyt 66,2–3; Teg atsimaynay 69,25… (3).

změnit (pol.) „zmýlit se; změnit se“: O meyle tawa niekad notsimuylis pries mane 51,10 (pol. A miłość twoia nieodmienna bywa 51,11); srov. muilyti; || srov. atsimainyti.

vykonat (zastar.) „splnit, udělat“: atsiprowis 222,9 (pol. się… odprawia 222,9) (1); srov. atprovyti; || srov. padaryti.

oddělit se: patis nuog draugistes atsiskiria 209,13; 204,12 (2); srov. atskirti.

napravit se „polepšit se“: Todėl atsitieskim /piktibiu perstokim 149,22 (pol. się przyprawmy 149,22) (1).

poslat: atsiusti tey kies sunu 157,22; atsiustas 155,9… (4).

osvěžit se: atsiwasinkit manimpi 24,15; 164 11–12 (2); srov. ochladit.

ohlédnout se „vzít v úvahu“: Atsiwizdek an to 136,20 (1).

oddělit: oddělil a nepřipojil Wečerosp 208,17–18 (1).

odstoupit: Walandoy smerties ne ats toki 37,25; 248,1; Ir ne ats tosim potam nuogi žodžio, tawo 73,22 (l. I nie odstąpimy 73,22) (3)

odstrčit: mažu nuog meyles savo… notstumia 195,1–2 (1).

attaisyti (=atitaisyti) (překl.) „vykonat“: aba kaip žemay giesmemis ataysita ira 29, 8–9 (l. odprawowane 29,11) (1).

přiběhnout (=přitéci) „doběhnout, přijít“ (o lidech): Tay ir židay išpazino… kada miestan attekieio 166,17 (1); srov. přijít.

oddálit (=odsunout): attolint 173,15; nottolinki 182,3; attolink 113,23; attolintas 234,13… (9).

odrazit (=odstrčit) „odsunout, odstranit“: manę nuog sawęs attremt 62,23; ne attremsi 57,4… (3); srov. odrazit.

vykoupit „odkoupit, osvobodit“: kurs mus krauiu atwada 76,16 (1); srov. vykoupit.

atvalkioti (překl.) „odložit“: turetu atwalkiot… ant kito čieso 249,3–4 (l. odwlaczać 249,3); atwalkiodinedami 81,16 (2).

atvečerioti (zkr.) „povečeřet“: atwecierioio 215,20 (l. odwieczerzał 215,20) (1).

otevřít: hupas mana pats atwerti tey kis 63, 25–26 (l. otworzyć 63,25); 101,9; atweri rankas sawa 35,6 (l. otworzysz 35,6); atwers 115,14 (l. odewrzec 115,14); Sirdis musu atwersi 185,6 (l. naprawisz 185,6); atwertos duris 115,23 (l. otwarte 115,23) (6); srov. otevřít.

89

atvėsis: Čeká, až se ochladí duše pohroužená 103,16 (1).

auglus „úroda“ (?): dá… hojnost úrody a rozšíření dobré úrody 185,7–9 (l. wielkie mostwo dobrego owocu) (1).

Augustas: Augustas 153,5 (1).

zlato: auksa 158,24; nom. sg. zlato 246,4 (2). [auksza 154,7: chybně vytištěno, má být aukszta; viz aukštas.]

nejvyšší užito adjektivně a jednou substantivně (80,2); auksciausias 16,8; auksciausiasis 127,7… (7).

vysoko přísl.: na nebi aukstzai 4,9; 107,11; 132,2; auksciaus 29,7; 84,12 (4).

vysoký: 1) „výška, výšina“: budiž sláva… na výšině aukszta 155,25; 53,18; 141,16; 156,11; (4); 2) „vysoký, -á“: aukszton wietosn 66,17–18; 91,3; 122,10; 158,16 (4).

výšina: karalau aukstzibes 34,15; aukszti bey 115,5; gen. sg. fem. aukstzibes 81,8… (4); srov. aukštas.

vzhůru „nahoru“, přísl.: A vaše srdce… pozvedněte aukstziniu 218,9–10; 131,11 (2)

ucho: a tehdy na místě ausin kuszteima 205,27; ausis 69,4… (9).

úsvit: 1) „svítání dne“: auszsroy 67,9; 93,7 (2); 2) „východní kraj“: gen. sg. auszros 158,19 (1).

ovečka „věřící“: před nepřáteli ochraňuj nás, své ovečky 155,13–14; 36,15; 70,23; 81,15; 179,25; 209,15 (6).

beran: Neobětujte tomu Pánu býky ani berany 46,10 (1).

beránek „pán“: awinelis 178,27; 246,7 (2).

ovce: 1) „beránek“: jako nevinná ovce trpí 112,22; (l. Baranek 112,21) (1); 2) „věřící“: živí nás jako ovce, které tys stvořil 116,10 (1).

B

Babylon: Babilona 99,3; 99,11… (6).

hlad: badu giene gaiszta 114,15 (1).

dokončit: ią wisada baykti 183,8; 3. os. bayktu 45,22; 3. os. baigie 172,4 (3).

strach: baimei 239,22; baymę 17,14; baymey 232,14… (12).

ustrašeně přísl.: baimingai 240,10 (srov. bogoboynie 240,11) (1).

děsnost „hrůznost, prudkost, tyranskost“…: baysibe 212,1; baisibiu 79,15; 143,7… (10).

hrůznost „prudkost“: atlays iumus baysuma rustibes sawa 28,22 (1); srov. baisybe.

hrozný, -á „hrozný, prudký…“: baysus 103,2; baysu 44,21; baisuosiu 119,8; baysioy 116,22… (13).

hlas: 1) est balsas girdetas 178,16; suderanc iays balsays giedokim 23,6…; 2) „melodie“: touiau balsu 150,4; 180,7… (23).

bílý, -á dg. va. baltos galwos 222, 6; 242,10 (2).

modla (br.) „socha“: vn. kl. bafwona 107,10; dg. kl. bafwonu 208,19; bafwanu 228,26 (3); || srov. stabas BrB I Sam 15; DP 89.

stádo „skupina dobytka“: wedi jas kaip awelas ir kaip bandą sawo 70,24 (1).

svár (-u) „spor, hádka“: vn. ga. barnia 90,22; dg. ga. barnias 141,21 a barnis 142,16 (3).

kárat: baria anuos 195,7 (1).

ale (= ale): pamete mane warguoli /bat tu mano ginku esi 54,9; bat wienoki tą paduksi turim 135,25; 211,6… (3); srov. bataig.

bataig (= betaig) „ale, avšak“: bataig 4,25; 57,5; 181,7… (46). Někdy se na téže straně užívají bat i bataig (10,6 a 10,24; 65,23 a 65,8; 91,12 a 91,7).

bataiga (= betaiga): bataiga 123,18 (1); srov. bataig.

bažnyčia (sl.) „modlitebna; společenství věřících“: Bažnyčia 133,3 (l. Zbor 133,3); bažničios 162,8; bažniciey 73,13; bažniciey 143,26… (43).

be: Tato předložka se nyní v obvyklých významech pojí s genitivem (být, dělat, trpět… bez něčeho): be wisokio sirdies abeiojima 95,10; kente be kaltes 161,7–8; Be tawes nieko ne galim 167,14 … (17).

nouze: beda 140,20; 149,19; 224,23… (7).

bediewis: jednotné číslo, genitiv: bediewia 79,10; množné číslo, genitiv: bediewiu 90,20… (4).

utíkat: tawęspi bekti 144,15; 113,9; 186,9 (4).

bernelis „chlapeček“: Bernelis 152,8; 95,16; 154,22… (4).

bernas „chlapec“: bernus 20,11; bernay 156,13 (2).

bespiečnai (pol.) „bezpečně“: duok id bespecznay giwentum 143,12–13 (l. przespiecznie 143,13) (1); || srov. gudriai.

Betleem „Betlém“ 153,7… (3).

biaurybė „různá ohavnost“: biauribe 133,13; množné číslo, akuzativ: biauribes 161,3… (5).

biaurinti: biaurina mokslu piktu 72,25 (1); srov. biaurėtis.

ošklivit se: lidem svými pissnami takias biauris 43,14; nesibiauretu 187,2 (2).

90

ošklivit se „hnusit se“: Patiecha vž girekus gaylintiemus /ir ieys biauran­tiemus 26, 16–18; 28,17 (2).

ošklivost: apmazgot nuogi biaurumu 62,7 (1); srov. ošklivý.

ošklivý „špinavý, zlý, nemravný“: biauraus 106 12; biauroia 109,18; biaurayseys 52,2 … (8).

bible: Biblios 222,7 (1).

chudý, -á (sl.) „nemajetný, nuzný“: biednas 140,10; biedna 67,16; sg. instr. biednaia 66,22; pl. acc. biedniey 156,4… (15); || srov. bohatý.

bát se (sl.): biosiesi 91,17; biocia 51,4; nesibiome 61,15; bijotumbim 33,5; bijes 243,1; bijesi 249,9 nebijenciu 208,20… (29).

spor „soudní řízení“: pl. gen. bihu 87,12 (1).

mluvit „mluvit, říkat“: biłoti 79,5; 2. os. biłay 57,23; 3. os. biła 60,14 a Biloia 4,2; Biłodamas 166,10… (24).

bloudit „zabloudit“: ir priwersk wisus blaudancius 118,4–5 (1. bledne y zlosciwe 118,4) (1); srov. zabloudit.

mísa (br.) „talíř“: sg. acc. bluda 219,13 (1).

blud (br.) „bloudění, omyl; pohanství“: bludo 133,22; pl. gen. bludu 142,7; pl. acc. bludus 155,11 (3); || srov. bloudění.

pomlouvač (bluznierius) (sl.) „klevetník, pomlouvač“: bluznieriaus 229,1 (1); || srov. pomluva DP 173.

drahý, -á „cenný“: brangia 30,15; brangiausiu 30,18; brangiausioy 249,21; brangiausias 184,13… (18).

bratr „spoluvěřící, druh v názorech“: Bukite tada tikri mano mieli broley ir seseres 28,18; brolemus 235,2; broleis 179,6… (20).

bratrský: broliszką 220,17 (1).

buben (br.): bubnays 102,5 (1).

líbání: bučiawimu 160,10 (1).

způsob „způsob jednání, práce; zvyk“: surinkima… tas budas ira 203,4; sg. instrumentál budus 215,19; budus 204,8… (19).

budavoti (pol.) „stavět“: budawok murus 64,8 (1) || srov. stavět.

bdělý adj.: sąžinė musu meiley io budri butu 39,2 (1).

žití „život, věk“: per visą buyti musu 32,14 (1).

buinas (br.) „tučný, statný“: buynas 58,19 (1. buyna 58,19) (1).

kouzelný „neobyčejný“: regieia žienklą buklinga 137,7–8 (1).

ústa: vsskimšta turi buti burna 67,25 (1).

bursavoti (pol.) „přátelit se“: Bursawoio dažnay su griesznayseis 121,4 (1); || srov. přátelství.

zaříkadlo „prostředek k věštění“: ant rubu burtas mete 161,13 (1).

být: buti 76,19; esmi 2,12; esi 2,19; es 73,15; est 8,4; esme 135,10; este 86,3; tes [= te-esie] 157,12; bucia 122,23; butumbim 118,13; ir 6,9; yra 6,4; ner 100,2; nera 245,4; esas 177,14; santi 64,17 [= esanti]; sancioia 107,12; sancios 31,18; sancius 180,15; sancieys 55,5; sant 162,12; budami 98,13… (654).

[butu 235,18: korektorská chyba, má být budu; viz způsob.]

pobývání „zdržování se“: prieg iam buwimą 183,20 (1).

C

capit. 33,12 [capitulum] „rozdělení“: příležitostný latinismus.

[ciastis, ciastawok viz čestis, čestavoti.]

cielas (bělor.) „zdravý, celý“: kelsis wel cieli 111,23 (srov. cało 111,33) (1); || srov. visas.

[ciertas, cieso…, cetwergie viz čertas, čėsas, čėtvergas.…]

cimbolai (sl.): mn. ak. cimbolu 102,8 (1).

Cipriionas 247,21 (1).

cnata (pol.) „nevinnost“: mn. gen. cnatas 17,15 (1); || srov. mn. gen. gamtas DK 3,3; nekaltybė DK 3.

cnatlyvas (pol.) „nevinný“: mn. ak. cnatliwi 51,23; 95,16; 243,1 (3).

Colossensump 248,18 (1).

creda (lat.) „výklad článků víry“: sg. loc. Credoy 172,25 (1); srov. tikėjimas.

Č

čertas (br.) „ďábel“: cierto 36,6; 37,19; 167,22… (9); || srov. ďábel.

čėsas (br.) „čas, doba“: čiesas 247,9; čiesa 248,9; čiesai 121,5… (46); || srov. doba.

čestavoti (br.) „ctít“: Ciastawok 5,9; čiastawotumbem 235,22 (2); || srov. uctívat, ctít DK 23.

čestis (br.) „sláva, úcta“: čiastis 34,5; 106,8; 197,14… (12); || srov. sláva, čest.

četvergas (br.) „čtvrtek“: sam. nom. Cietwergie 160,4 (1).

zde: Cia 75,14; zde 101,23; 126,10; 230,16… (67).

čionay „zde“: dej nám všechno dobré zde 21,8; čionay 98,11; 196,13; 220,20… (35).

čystas, -a (sl.) „čistý, nevinný“: necistas 62,21; čista 145,17; cistumi 62,15; ne cisti 193,11… (16).

91

čystata (pol.) „čistota, nevinnost“: sg. gen. cistatos 177,19; sg. lok. cistatoy 110,18 (2); || srov. nekaltybė.

čiūpoti (sl.) „ohmatávat, osahávat“: rankomis sawo čiupavom 223,7–8 (1).

D

da- (sl.): ney wel dabaysi poznat puwima 50,10 (l. dopuszcz); Nemám snad podle své vůle pokládat 114,6; dafayskit wayka-mus eyt manęsp 195,9; tesidaswiečii 216,11; daswiečia 217,12… (18); dasitirsti 180,3; dayesim 212,20; dasilayst 236,7;

dabar: nyní se na mne shromáždila všechna neštěstí 59,23; 125,21; 227,12… (20); srov. nū.

daboti(s) (pol.) „dívat se, dbát“: dabotis 204,19. Dabokimes 162,2; dabodamas 138,9… (10); srov. atsižydėti.

daeiti (hybr.): daeysim par žodi io szwentę 212,20 (1).

[dagans 8,5: korektorská chyba, má být dagaus (= dangaus)]

daiktas: 1) „věc“: dayktas 230,20; 80,19; 2) „nějaký předmět“: Ne wok daykto artimoia 109,19; 3) „příčina“: Delkurio daikto esi žmogus 3,6; 4) „místo“: visame daykte saugotu 80,7 (33).

dalaisti (=daleisti) (hybr.) „připustit“: dalaysi pažinti puwima 50,10; dalayzdami 210,15… (6).

dalia (podíl): 1) Třetí část 8,18 (l. część 8,19); ant daugiau daliu daliesi 18,10; 2) „úděl“: Ne tures pikti dalos tokios 44,3; 3) kuriuo budu jos dalą apturesim 206,23… (12).

dělení: daliimu 220,21 (1).

dalininkas „společník“: tos szwentos We-ciarios dalininkais stoietes 222,13 (1).

dělit (se): daliesi 7,24; dalia 87,19… (4).

danguiejis, -a „nebeský, nebeská“: tewas danguiegis 17,9; sg. gen. danguieia 38,9; danguieiam 250,9… (10); srov. dangujesis, dangujis.

dangujesis „jsoucí v nebi, nebeský“: danguie-sis 15,15; 117,19; 251,14… (12); srov. dang-uiis.

dangujis: dangujis 22,3; 144,11; sg. gen. dangugi 143,19… (16); srov. danguiejis, dangujesis.

nebe: plné je nebe žiame tawo szłowes 150,14; nebe 158,12; do nebe 170,1… (94).

Danielis 137,7; 244,8 (2).

darbas: dokončíš své dílo 4,25; darbams 123,3; darbump 28,9… (30).

darymas: čest a deku darimą… apwaykscio-tumbim 207,9; darimop 222,19 (2).

dělat: darau mielasirdiste 4,16; dariu dekas 60,19; Paiuoką wisad dare 88,6; dariti 123,6; daritumbit 231,19; darikig 64,8; daridami 165,21; darant 107,19… (107).

darytojas: 1) dobrý tvůrce 150,23; 2) „stvořitel“: Tikuu... daritoją dangaus ir žiames 7,4; 8,5 (3).

daržas: darzie su savais buvo 160,4 (pol. w ogrodzie 160,4) (1).

stodola: daržiney guli 153,21 (1).

dasilaisi (hybridní tvar) (=dasileisti) „dovolit si“: ney wel dasilayst priesz wirą tawa 236,7–8 (pol. przewłaszczać 236,8) (1).

dasitirti (hybridní tvar) „zakusit“: O ten dasitirsi teyses teypag mela 180,3 (1).

dasižinojimas (hybridní tvar) „poznání, zkušenost“: klausineimą aba dasižinojimą 204,8 (1).

daswiečijimas (polonismus) „potvrzení, svědectví“: daswiečėima 206,11 (pol. doświadczę-nia 206,11) (2).

daswiečyti (polonismus) „potvrdit, dosvědčit“: 3. os. daswiečii 216,12 (pol. doświadczyć 216,13); ne daswiečia 217,12–13 (2).

daug: nám toho mnoho zbývá teykiės 28,24; 33,9; 44,11; 63,20; 141,18; 147,3; 162,6; 204,10; 212,3; 216,19; 229,3; 229,4; 224,15; 242,24; 250,14 (16).

daugau 221,8: tisková chyba, má být dangaus].

více „více“: daugiasn ne rustinkit 46,5 (1).

mnoho „mnoho, mnohý“, daugi silwartu attrėmsi 37,9; 44,9; 49,11; 49,12; 121,10; 122,21; 123,8; 138,4; 180,10 (9).

více „více“: ia daugiaus ne pažey-sumbim 27,11; 148,5; 236,22… (9).

mnozí „mnozí, množství“: ant daugia dalia daliesi 10,10; daugia 48,2 … (4).

rozmnožit se „zvětšit“: Buk tawo karaliste /teikis ią musp dauginti 116,10; daugintusi 72,10… (4).

rozmnožit „zvětšit“: dauksink bažnyčia szwen-tąją 118,8 (1); srov. rozmnožit.

David: sg. gen. Dawida 47,1 (1); srov. Dovy-das.

dávání: turim isz szwenta dawima 155,22 (1).

často přísl.: perszokdami dažnay norą 26,15; 121,4; 210,13… (5); dažniaus 138,22 (1).

častý: dažname pažinime tawęs (l. wstawicz-nym 197,4) (1).

92

mrak: tuoliaus debesis vžudengie 172,5 (1).

spálení: del deginima atavešę turėtu 233,11 (tj. ypalienė 233,10) (1).

pálit: ne dektu amžinoy liepšna 183,15; dg. ki. dektu 64,2 (2).

božský „božský“: Deywiszkam 224,2 (1).

božský, -á „božský, -á“: deywiszkian apweyzdejiman 39,23; vn. ki. mielasirdistes deywiskies 26,25; 211,1… (8).

božství „božství, božskost“: vn. ki. deiwistes 45,10; vn. vie. Deywistey 175,20… (6).

díky (pol.) „děkování, poděkování“: asz jam padarisíu deka 59,17; dg. ki. deku 207,9 dg. ga. dek as 151,19 (srov. dzięki 151,19)… (13).

děkování (pol.): dekawoima 183,21 (1).

děkovat (pol.); dekawot 231,17; Dekawoki-meg 17,5; dekawotumbim 34,17; dekawodami 15,18… (17).

[dektu viz degti.]

kvůli: 1) s genitivem k vyjádření příčiny: o anis del silpnuma amžia ne gal wayksciot 195,22; 16,22; 101,3…; 2) s genitivem k vyjádření účelu (přel.): Del sawo szlowes sweika mane layka 50,24 (srov. dla swey chwały 50,24); 205,13; 207,23… (83).

delia „kvůli“ s genitivem k vyjádření příčiny: delia sunaws tawa miela 20,17; dela 21,10; 56,21; 122,19; 144,2; 159,16; 164,3 (7).

delagi „kvůli“ s genitivem k vyjádření příčiny: Delagi to dabar wisi ios waga arba 72,15 (1).

delgi „kvůli“ s genitivem k vyjádření příčiny: Delgi to džiaugiuos linksmsay sirdii sawo 50,4; 56,2… (6).

zakrývat „zakrývat, chránit, skrývat (?)“: negi-deng… weyda tawa 54,3; nuog welnia ir pakusu dengia 112,13; idant ios perszokius kiestumeby 234,11–12 (3).

hodit se: 1) „hodit se“: dera sirdis sawa… pakielti 141,7; 2) „dohodnout se“: Derek su tawa presz-tarniku 247,11–12; 3) „shodnout se, žít v souladu“: tu wisada su žmogum ne deresi 178,10–11… (5).

sladit „smířit, spojit“: mus su tawim wisad derintu 185,16–17 (1).

soulad „mír, pokoj“: dermę 158,17; 124,8; sg. lok. dermeyey 187,3…(4).

souladně „svorně, harmonicky“, přísl.: duokim szlowę wisi dermey 81,3 (1).

dávat: biaurus daiktus dedam 120,8; dedamas 195,15 (2);

dít se „probíhat“: kas čia žiamey destis 184,5 (1).

desátý: Desimtas 106,14 (1).

desatero: desimti sawo prisakimu 105,13; mn. ak. desimtis 81,25 (2).

deset tukstanciu 79,20 (1).

pravice „pravá ruka, strana, polovina…“: užívá se jako podstatné i přídavné jméno, např.: sedi podesinei rankai 8,16; 91,15…; sedinciopi po desiney 131,11–12; 174,9… (21).

pravý „pravý“: pirstzas desins 175,12 (1).

devátý, -á: Dewinta 106,13; Dewintoie 161,17 (2).

[Dideis 232,25 tisková chyba: má být didelis.]

velikost „velikost, množství“: garbinkite gi pagaley gausios didibes 101,24–25 (l. wiel-kosci 101,25); duos kožną ciesą didibe way-siaus 185,7–8 (l. mnostwo 185,8); 126,16 (3).

velmi přísl.: didei 114,18 (1); srov. didžiai.

velká: sg. gen. dideles 102,22 (1).

velký, -á „velký, -á“: didis 81,5; dide 61,3; sg. gen. didžioia 133,22; dides 143,6; sg. ak. didii 82,21; didę 56,4; sg. instr. didžiu 58,20; dide 180,2 a didžia 245,16; sg. lok. didey 104,14; diden 89,12; didespi 22,14; pl. gen. didžiu 27,25; 54,19; pl. instr. didžiais 139,12; didems 72,18; didžiuos 62,20; didesnis 139,6; didasnio 205,13; didžiausias 117,4… (81).

velikost: podle velikosti tvého měření 62,5–6 (1).

velice přísl.: didžey… dekawoiu 49,19 (1).

den: 1) třetího dne se změnil 159,21; 111,3; 170,17…; 2) „čas, doba“: diens gaysinu sawas 90,21; 67,8… (74).

bůh „bž.“: Diewas 64,7; sg. gen. Diewun 65,18; Diewop 137,10, Diewiep 91,13… (477).

nadarmo „naprázdno, marně“: Dikay saugos sargay nakties 93,7 (2).

pracovat „činit“: dirbti 106,6; dirbk 109,18… (9).

disciplína (lat.): sg. gen. disciplinos 206,14; 220,14 (2).

divas (br.) „zázrak“: rodis diwus išgi cierto macies 122,19 (1); || srov. zázrak.

divnas (br.) „podivuhodný, zázračný“: diwnas 149,11; diwn a 128,15; diwni 227,10… (5).

dar: Tu septingeri dowana 175,12; dowana 23,4; grizdam dowanas paterosim 127,4; dowanos 76,25; dowanomis 29,16… (27).

zadarmo „marně“: Ne praleke dowanay meldimas mana 55,24; 109,14… (5).

darovaný „dávaný jako dar“ příč. trp.: vž dowana grieku atfaydima 212,24 (1).

darování: ir dowanoima draugistes 224,8 (1).

93

darovat: synu… nám daroval 152,8; darovat 15,16; sg. nom. darovatel 185,22… (8).

David: Davida 67,1… (67).

oděv „šaty“: oděv 193,16 (1).

směle přísl.: směle 60,17; 79,5; 86,3… (6).

smělá příd.: smělou 53,21 (1).

drásat: celou noc trápí… drásal 160,16 (1).

společně přísl.: společně s naším Pánem 17,19; společně 167,2; 170,11; 240,11… (10).

společenství „přátelství, skupina“: ve společenství se sklánějí před jeho očima 81,11; všichni ve společenství nazývejte svými 102,14 (2); srov. družba.

družba „přátelství, skupina“: viz… družbu …s Abrahamem 223,13; družba se sešla 19,14; sg. lok. v družbě 127,19… (18).

přátelství „přátelství, společenství“: naše společenství s tělem a krví 218,4; kteří vás do tohoto společenství zvou 238,3–4; 30,3; 223,11…(27).

bránit: musí být s péčí bráněno před svatým společenstvím 206,13 (pol. hamowani 206,14); nebraňte 195,10… (4).

ovládat se „ovládat se, spravovat se“: člověk… se má uklidnit a také se ovládat 58,8–9 (1).

třást se: Třesu se, když jsem hladový 88,25; třásl se 162,10… (4).

lupič „loupežník“: pl. gen. lupičů 208,27 (pol. łupieczcow 208,27) (1).

odvážit se „troufat si“: odvažujete se 64,21; odváží se 142,3; neodvažujíce se 210,9… (5).

odvážný „smělý“: odvážný 137,12 (pol. przespięczeń 137,11) (1); srov. smělá.

pevně přísl. „silně“: drutay 119,3; 186,17; (2).

pevnost „síla“: pamink drutibes piktiui 69,23; (l. vilnosę 69,24); drutibe sanariu duok 251,4 (2).

upevňovat „zpevňovat, posilovat“: vžų dayktą tikriausią drutinti 79,6; teyks drutint meyle sawa 146,3; 156,20 (3).

dva, dvě: du 149,22; dg. ki. dwieiu 10,13; 105,14… (7).

prach: apsigręžia ing dulkies ir ziame 35,10; 44,4; 84,26 (3).

duksė (dūksė?) „naděje“: nes amžinop džiauksmop tamuy nera dukses 140,22; vn. vie. duksey 46,21 (2); srov. duksis.

vzdychání „vzdychání“: duksegiimo 19,4 (1).

doufat „doufat, důvěřovat“: iszklaukus Diewe tawimpi duksincia 47,10; kursay duksis teysibey 48,10; wienok łoskoy tawo mes duksim 146,22… (14).

dūksis (dūksis?) „naděje, důvěra“: duksis 53,9; 173,24 (2).

dcera: dukte 5,2; dg. ki. dukteru 94,14; dukterimis 17,18… (5).

dūma (sl.) „myšlenka“: vn. ki. dumos 69,26; duma 191,18; vn. vie. dumoie 49,23; dg. ga. dumas 41,20… (13).

dūmoti (sl.) „přemýšlet, uvažovat“: dumot 42,4; 2 asm. dumoi 115,20; Dumoia 103,10; Dumodamas 60,2… (3); || srov. mąstyti DK 30.

jáma: gilon duobena imestas 137,6 (1).

chléb: Tu duona isz dangaus esi 130,21; duonos 13,7; duonaus 9,24 [tisková chyba, má být duonos]; dounoy 172,22… (24).

duosna „oběť, dar“: dg. ga. duonas 63,27 (1)

dát (s) „někomu něco poskytnout, přidělit, darovat“: duoti 185,3; 1 asm. duomi 148,10; duomies 146,11; 2 asm. duosi 128,7; 3 asm. duost 194,3; dawey 53,27; duocia 63,27; duotumbei 179,8; Duokig 240,8; dawęs 63,18; duotas 208,16; duodamas 221,13; duot 42,10 [tisková chyba, má být duok]… (228).

dveře: Již otevřené dveře 115,23; 83,4; do dveří 115,13 (3).

vzdychání: dusawima 103,15; 182,19 (2).

vzdychat: jako vzdychal jsem, má milá duše, po tobě 47,19; (l. vfal 47,20) (1).

duše (pol.): 1) „duše, duch“: dusia 58,23; sg. dat. dusiey 44,11; dusioy 121,10…; 2) „srdce (?)“: dusiose 175,21 (l. w sercach naszych 175,21)…(90); || srov. siela DK 22.

vražedník (zastar.) „vražedník, vrah“: sg. instr. dusiagubiu 90,19; 208,24 (2).

síla (pol.) „síla, pevnost“: sg. gen. dužibes 83,3 (1); || srov. stiprybė.

dvůr (sl.): dwaro 153,4; pl. gen. dwaru 46, 15; 94,19 (3).

duch: dwasia mano iszista 99,19; io dwasioy/piktui darbu ne randa Ponas 56,15; Dwasey szwentay 86,12; dwasiosp 176,18…(97).

duchovně přísl.: dwasiszkay 126,23; 127,11; teyp gi priimsim dwasiszkay 131,12–13 (3).

duchovní příd. jm.: ateimas… dwasiszkas 148,3; dwasiszkame 138,8; 217,25 (3).

radost: džiauksmą 232,26; džiauksmą 76,6; džiauksmais 94,13…(29).

radovat se: džiaugiuos 52,9; džiaugias 56,3; Džiaukitesig 58,15…(11).

E

Edom podst. 2. p. Edomsku 98,24 (1).

Egypt: podst. 1. p. Egipta 71,23; Eghipta 4,5…(3).

cít.: Ey 145,4; 146,2…(4).

94

jít: paskuy gi nor eiti 25,3; eyme 183,5; 3. os. eiti 49,12; eia 158,22, eytu 203,22...; tvary příčestí přítomného času slabého kořene es: ent 39,19 [=einant]; entis 206,11; atencia 220,15; ataiančiame 200,21; paenčios 110,14; paenčią 111,12; nepriemusiemus 228,18; prientiemus 206,12...(43).

Eliáš: podst. 1. p. Eliosiaus 161,19 (1).

Emanuel 156,23 (1).

vzetí: podst. 1. p. emima 205,25 (1).

orel: podst. 1. p. ereli 83,24 (1).

trnka: erszkiečiey 184,26; erszkiečius 72,5 (2).

[es, esme, este, esti viz být.]

evangelista (sl.) „evangelista“ círk.: Ewan-gelista 242,22; 13,13 (2).

evanelija (sl.) „evangelium“ círk.: Ewanielios 24,9 (1).

evangelium (sl.) círk.: Evangelios 25,7; ewan-gelioy 24,20...(7).

Ezaiošius: Ezaiošius 152,20; 242,7 (2).

F

obraz (sl.) „zvyk“: iszpiIdes figuras sanas 180,18–19 (l. figure 180,19) (1); || srov. zvyk.

G

gadinti „ničit“: gadina 72,20; 113,8 (2).

kohout: gaidis pragida 160,20 (1).

gailejimas „lítost“: gaileima 144,9; 247,10 (3).

gailet(i)s „litovat, činit pokání“: gayleti 71,11; gaylis 84,15; nesiga y(e)ia 164,4; gaylimesi 28,2; gaylite 28,19; gayletumbim 125,27; gaylinčia 57,5; gailedams 145,4...(23).

gailintis „hněvat se, zlobit se“: gaylinas ant manęs /iszkiele rankas 87,2 (1).

gaišinti „ničit, promarňovat“: diens gaysinu sawas 90,21; gaysinti 20,9; 184,26 (3).

gaišti „hynout“: isz meyles tawa badu gie ne gaysta 114,14–15 (1).

oživování: Ant gaywinima dusiu 116,14 (1).

gaivinti „oživovat, posilovat“: dwasia sawo szwenta gaiwintumbey 225,9; gaywindamas 75,15; 169,13 (3).

galas „konec“: galas Psalmu 104,17; Ant galo girdeiot 218,3; temus tey kis galą padariti 73,3; O pab aygos musu galop 41,12; ateys tikras galas 138,19; vn. na. gali 31,4; 141,21; 200,26; 203,28; 220,9; 251,6.

moci: giesmes kurios gali but giedotos 40,18; negaleia nieks ant manęs pripulti 49,17; kad galecia taw duoti garbes 100,12–13; galiegu 6,15; galetumbim 127,14; n. sg. galis 81,6; dg. ki. Negalinc iu 18,23; ga ledams 155,3...(72).

galiausiai „naposledy, konečně“: galiausey pras isime 18,17; 229,22 (2).

galiausis, -ia „poslední“: vn. ga. ga-lausi 30,18 ir gal usia 42,4; gal ausiu 173,15...(4).

moc „síla, mocnost, pevnost, síla“: galibe 10,26; galibes 150,9; galibę 137,3; galibemis 114,9...(34).

Galilea: Galileos 172,16; 164,14 (2).

hlava „část těla; vůdce“: kunas wisas esti nuog galvos redomas 234,3–4; idant butumbeyt gāva moteres tawa 233,23–24; galwomis 89,2...(19).

dost přísl. „dostatečně“: gana darote 231,20–21; 247,1; 242,16 (3).

pastvina: aweles io gieru ganiklu 81,15 (1).

pastýř (překlad) „vysvoboditel“ bib.: ganitoio 73,24 (č. pasterza 73,24) (1).

pást: 1) „střežit“ bib.: Asz piemuo ius wisad gieray ganau 121,16; 2) ganidam piem enes 158,5; ganantiemus 153,26 (3).

sláva (=sláva): garba 35,13; garbos 227,22; garbą 163,14; garboy 151,8; garbona 172,6; garbas 92,10...(55); srov. sláva.

sláva „sláva, chvála, úcta“: Garbe 38,2; garbes 52,7; garbemis 81,2...(16); srov. sláva.

slavný příd.: garbingas 225,14 (1).

uctívat „ctít, oslavovat“: Garbink tewa motina tawo 108,21; garbinti 71,3; garbina 80,20; garbinkite 89,20; garbintumbey 235,23; n. sg. garbintas 225,16; garbindams 67,5...(56); srov. ctít DK 23.

uctívač, -ka arba balwanu garbintojos kokios ne imtu 228,26; 208,19 (2).

stádo „stádo, houf“: Mums garduy tawa grumzdžia 141,19–20 (č. trozdie 141,19) (2).

[garga 36,15: korekt. chyba, má být garda.

připravený (pol.) „připravený“: esi gat aws mums padeti 184,6–7 (č. gotow 184,7); 192,10 (3); || srov. chystat se.

příprava (sl.) „příprava“: gatavvima 205,15 (1); || srov. chystat se.

gatavyti (nář.) „připravovat, chystat“: tu gatavii stala mana 51,7 (č. gotuiesz 51,8) (1); || srov. rangtis.

gausi „hojný“: chvalte tedy podle hojnosti veliké slávy 101,24–25 (1).

95

gausiai přísl.: Tures gausey ant izskalbos zodzia 93,25 (1). gausinti „obohacovat, rozmnožovat“: giara gausindama linksmin 113,4–5 (1). gauti: meylę tawa gautumbim 23,19; gaus 125,9; negaus 61,26...(6). gėda: gieda 89,9; tie neprietelus mano impuls diden giedon 89,12 (2). gėdėtis: Nesigiedes eit po akim suda 93,24; nesigededami 82,21...(5). gėdingai přísl.: giedingay 161,5–6 (1). gėdimas „žádost, touha“: dažaydami... kunuy wisokią gėdimą 26,18 (1). geisti „chtít“: malones tawa gieydžiame 21,5; mana dowanu ne gieydi 49,7–8; gieyzdami 192,22...(34). gelbimas „spása“: gialbimo 141,11 (1) gelbėti: gialbet 146,9; 3. os. Gielbti nuog nebespecznu ciesu 60,24; Gialbiem 52,18 [=zachraň mě]...(26). gelbėtojas „spasitel“ círk.: gialbetojas 162,2; gialbetoia 20,18; 86,13; 146,8 (11). Genesis 194,14 (1). geluo „zmije“: tas gieluo neingils 79,21 (1). geradėjas (překl.) „dobrodinec“: gieradejaw 30,5; dg. ki. gieradeju 49,15–16 (2). geradėjystė (překl.) „dobrý skutek, dobrodiní“: vn. ki. gieradeytes 8,21; dg. ga. giaradaystes 14,16; 26,16 (č. dobrodzieystwa 26,16) (24); || srov. gerybė. gerai přísl.: darikig Pone sionui giaray 64,8; giera 120,16 (16); gieraus 19,8; 62,24...(8); gierausey 204,22; 210,7 (2); gierey 106,27 korektorská chyba (= gieray). geras, -a gera: gieras 96,22; giaramuy 64,17; gierui 44,5; gierump 98,9; geriasnio 201,1; geriausiasis 31,24...(65). gerybė: Nes gieribey tawa paduksi turiu 47,22; gieribe 165,15; 193,14...(25). gėrybė (?): tawo gieribes marsina 20,4; gieribemis 196,2 (č. dobrodzieystwy 196,2); 70,17...(9?). gėrimas: 1) děj: gierimu 149,8; 2) „nápoj“: vn. ga. gierima 217,26; 217,27...(5). gerklė: gierkle mano tawe wisad szlowis 63,26–27; 89,17; 114,4 (3). gerti: winą isz kubkos giarem 223,9–10; Giarkit 13,26; te gier 216,13; 221,22...(10). gi pomocná částice: per kuri gi mus... iszwalvinay 30,13–15; kaip ir gi mes atlydžiame 118,22; Del gi to tey kies paszlawinti 108,17; kogi 50,17; aszgi 54,2; negidenk 54,3; tey kisig 251,17; irgi 58,9; izgi 74,15; negi 124,5...

Částice gi se nejčastěji užívá nikoli samostatně, nýbrž spolu s jiným slovem; někdy ve zkrácené podobě -g, např.: Dekawokimeg 16,2; Džiaukitesig 58,15; darikig 64,8; nuog 42,11... [gialbet..., giama..., giaras..., giarkit... viz gelbėti, gimti, geras, gerti.] gydyti: gidžia wisas ligas 83,19; giditu 148,8 (2). gydytojas: Teykis but ligoniu giditoiu 31,27 (1). [gieda, giedia, giedingai viz. gėda, gėdėtis, gėdingai.]giedojimas: giedogimay linksmi 153,17 (1). giedoti: su Angiołais amžinay giedoti 144,7; 3. os. giesti 150,12; giedotos 40,19; giedodams 106,18...(30). giedrus: kur est giedriuu pawersmes wandenu 50,22 (1). [gieyst..., gielbeti..., gieluo, giems, gier..., giera-deystes, gierimu..., gieruiu..., gierkle... viz geisti, gelbėti, gėluo, jie gerti, geras, geradėjystė, gerklė.]giesmė: giesmes apie dwasią szwentą 174,12; Giesme 110,3; giesmemis 29,9; 202,1...(66). giesmelė: dg. ga. giesmeles 19,10; 98,11...(1); srov. giesmė. [gieszkau... viz. ieškoti.]gilai přísl.: wandeni giley 107,14 (1). gili příd. jm.: gilon duobena 137,6 (1). gilumas (překl.): Isz giluma grieku mano 96,10 (č. Z. Głębokości 96,10) (1). gimdymas: Jiuos saw szužia gimdimop naujopi 75,21 (1). gimdytojai „rodiče“: gimditoiey 199,15; 200,1; 228,13...(7). gimdyti: Panna tureia sunu gimditi 156,21; gimditu 153,3 (2). gimdyva „matka“: vn. ki. gimdiwas 88,2 (1). gimimas „narození; přirozenost; rod“: stebuklingas gimimas 152,10; gimimu 152,17; pastiprina terp žmoniu swetima gimima 72,3–4 (č. zmocnili się bardzo mocnie w ludu cudzego 72,3–4); tatay del nuteysima wisokia žmoniu gimima 111,3–4 (č. To dla usprawiedliwienia wszego ludzkiego plemienia 111,3–4) (4). giminė „kmen, národ; pokolení“: Tu esi ana gimine 129,4 (č. plemię 129,4); Wisos gimines te tur sawimpi szlowingą 113,19–20 (č. narody 113,19); pamsties ant tewu... iki giminey kietwirtay 107,18–20...(91). gymis „tvář; obraz“: ir ta pateriotą gimi sawa sunump sawa mielasiasme sugrą-

96

znay 30,12; gimi szwęta suspiaude 160,16 (2).

rodit: z Marie se narodil 151,3; rodí se 198,10; narozený 7,8… (17).

[gindive 54,8: korektorská chyba, má být gim-diwe.]

gynej as: tu mano ginejas 67,10; 69,22; 91,7 … (7).

gynimas „obrana“: su wisu ginimu sawa pamete warguoli 54, 9–10; ginima 37,16; 99,25 (3).

ginklas: 1) „obrana“: idant po ginklu tawa giwent galetumbim 32, 17–18. (č. ob-roną 32,17); 54,10; 89,13; 2) „obránce“: Ponas sargu Ponas ginkhu 91, 13–14; 3) „zbraň“(?): ginkla sawo man pridawey 69,14;…(10).

Polská slova – obroncą (77,3), obrony (72,17), obronę (80,3), obroną (32,17) se překládají jako ginklu; pouze jednou obronę (141,9) je přeloženo jako apgynimą (141,8).

bránit: bránit jeho vzdálený příbytek 69,19; brání 113, 6; budu bránit 80,13; bránili bychom 234,1; bráněn 234,4–5…(16).

gintis „zapírat se“: niekada to nesigin-tumbey 181,15–16; gines 149,19 (2).

gintojas „obránce“: Gintoiau 37,18 (1).

slyšet: Dá ti slyšet radost 63,9; mohli bychom slyšet 180,4; slyšel 178,17; slyšíce 78,6…(19).

napájet: Tak tedy krví napájí [=napájí] nás 129,15; napájí nás sladkostí slz 71,18 (2).

chvála „chvála“: mn. ak. girius 233,14 (1).

chválení „chválení“: Esi szaknis tawa wina dawey isz sawe girktą swewyką 130,25–26; 130,14; 161,13 (3).

chválit: musím chválit dobrotu tvého Pána 47,24; chválíš 239,5 (2).

opilec: mn. instr. opilci 209,1 (1).

[gis… viz jis.]

živý, -á „živý, věčný“: giwas giedodamas szlowisiu 100,18; duosiu maldą Die-wuy giwamui 60,5–6…(21).

život: 1) „život“: ir per wisas dienas giwenima musu 25,17; 50,13; 2) „dům, místo k bydlení; hospodářství“: cionay mano gyvenimas 90,19–20; kaip saldus tawo giwenimay 75,3; 48,8…(16).

žít: giwenti 71,2; gywesių 148,24; giwęs 130,9; giwentumbei 5,10; giwenanti 113, 13…(76).

obyvatel: giwentojey 150,18–19 (1).

přimknout se „spojit se“: glaudies vieniben su mumis 128,19 (1).

vrba: mn. instr. vrbami 98,4 (1).

patro: gomuriop 98,18 (1).

chránit „opatrovat“: kaip waykus sawa goploia 19,18 (1).

hrob (sl.): j. č. hroba 149,12; grabana 162,25; 170,21…(8).

napomenutí „povzbuzení, pobídka, připomenutí“: graudenimas dekų darimop 222,18; 38,6; 220,16…(5).

napomínat „povzbuzovat, připomínat“: graudena 216,18; graudena žmones idant melstus nobaznay 219,20 (l. napomina) (3).

krásně přísl.: gražey 65,5; 73,7; 84,11…(5).

krása: Iszgadinta ios gražibe pirmoy 73,5 (l. krasa) (1).

vrátit: lauka žiedus gražindams 153,23 (1).

vrátit: žiwatop gražindams 138,22 (1).

rychle přísl.: greytay 154,14; greyčiaus 204, 17 (2).

otáčet „směřovat“: ležiuwa ant pikto negręž-dams 48,13–14; 250,15 (2).

hřích (sl.) „hřích, vina“: griekie 146, 24; griekamus 129,16; griekais 147,2; griekuosn 127,3…(103); || srov. vina; hřích DK 13.

hřešit (běž.) „dopustit se hříchu“: griesiti 147,6; gresiom 147,3 …(4); srov. hřešit.

hříšný (běž.) „hříšný, vinný“: griesz-nas 66,12; griesznopi 148,19; grieszniemus 123,17 (l. grzesznikom 123,16)…(32); || srov. vinný.

hříšník (běž.) „hříšník“: griesniku 45,5 (1).

skřípat „skřípat zuby“: sutrink dantis griesniku ant mane griežencius 45,5–6 (1).

padat „padnout“: po desiney desims tukstan-čių grųs 79,20 (1).

vrátit se: griszti 127,4; grįždam dowanas paterosim 127,4 (2).

kroutit „křivit“: galwomis grįžiuoja 89,2 (1).

dopis (běž.) „dopis“: gromata 245,13; 13,15; 246,17 (13).

krása: grožibes 236,5; 236,12; 239,24; 241,1 (4).

grumzdimas „mručení, rozhořčení“: nikdy se nebudu hněvat kvůli mručení zlovolníků 64,18–19; srov. grumzdėti.

grumzti „hněvat se, vyhrožovat“: kníže se na něj hněvá 61,17; 141,20 (2).

gruntas (pol.) „základ“: grunta 98,26 (l. gruntu 98,26); 60,22 (2); || srov. základ Mž. 27.

gruntavnai (pol.) „důkladně“ přísl.: gruntawnay 245,19 (l. gruntownie 245,20) (1).

7. Iš lietuvių leksikologijos ir leksikografijos

97

-gu tázací částice: Můžeš-li splnit toto přikázání... 6,15; Slyšíš-li své srdce 9,3; dlouho-li 45,20; Pagužistat 199, 5—6...

gūdra „půlnoc, hluboká noc“: Těžko střeží noční hlídky za hluboké noci 93,5—6 (1); srov. gūdrumas.

gūdriai „vychytrale, bděle“ přísl.: být ostražitý a bděle naslouchat 112,14 (1. pilno 112, 14) (1).

gūdrumas „půlnoc, hluboká noc“: vzpomínaje na tebe o půlnoci a za úsvitu 67,9—10; o půlnoci 153,27 (1. w połnocy 153,27) (2).

gukštinėti „procházet se“: ať se vždy procházíš zde s chudými 87,16—17 (1).

guldýti (přech.) „klást“: do tebe vkládám naději 96,12—13 (1. Pokładam w tobie wfanie 96,12...); gulditumbim 176,16; guldinčius 173,24; guldidami 184,10; 114,18; 184,10...(8).

gulėti: přece leží v zahradě 153,21—22; ležel 166,12; ležíš 153,8; ležící 154,2; leže 158,10...(10).

gulti: Modlitba ať spočine na 39,19 (1).

gundymas: pokušení neodváděj 123,18; 138, 8; 141,10...(8).

gundyti: nepokoušel by 36,16; pokoušej 51,17; 134,10 (3).

guolis: leží ve svém stinném lůžku 153,22 (1).

gvoltas (pol.) „násilí“: násilí nepůsobí žádné dobro 236,19—20 (1); || srov. útlak DK 34.

gvoltavoti (pol.) „porušit“: istatimay szwenti io est gwałtawoiami 191,13—14 (1. gwałcone 191,14) (1). || viz porušit.

H

hadina (bělorus.) „hodina“: vn. ga. hadina 160, 21; hadinoy 161,17; 161,4 (3); || srov. hodina.

hadnai (bělorus.) „náležitě, důstojně“: priimt hadnay 127,10; (1. godnie 127,20) 131,26; 203,8...(7).

hadnas, -a (bělorus.) „náležitý“: nehadnas 216,21 (1. niegodne 216,10...) nehadno 217,4; hadnays 127,8; 221,3...(3); || srov. reikėjamas AK 31.

hadnastis (bělorus.) „náležitost; hodnota“: dg. ga. hadnastis 132,15; idant mes pažine hadnasti musu draugistes 217,24; hadnastę 217,22 (1. godność 217,24)...(5).

Heli 161,18 círk. (1).

heretikas (sl.): dg. ki. heretiku 208,21; Heretikus 41,4 (1. Heretiki 41,4) (2).

hetmonas (sl.) „vojevůdce“: Hetmona 86,6 (1); || srov. vojevůdce Mž 247.

historia (sl.) „dějiny“: dg. ki. Historiu 229,4 (1. Historye 229,4) (1).

honbyti (pol.) „zesměšnit, zahanbit“: hónbit 142,21 (1. hanbić 142,21); || srov. zahanbit.

Ch

Cherubín 150,10 círk. (1).

Christus, Christusas círk.: Christus 166,10; Christusas 29,18; Christaus 185,22; Christusa 13,6... (175). —Častěji se vyskytují podoby Christusas, zejména genitivní (Christusa).

I, Į, Y

į: 1) místo předložky i se všude užívá pouze ing; 2) předpona į- se vyskytuje mnohem častěji než im- nebo im-; viz slova s į- (įsakymas, įsakyti...), in- (indėti, ingilti,...) a im- (impulti).

id „idant“: id více nepažeystumbim 27,11; 53,10; 80,6... (77).

Někde se id a idant užívají paralelně na téže stránce (např. id 25,6 a idant 25,16; 91,21 a 91,21); idant se soustavně užívá (s výjimkou 247,1) od s. 220 až do konce; srov. idant.

idant: O turesime praszit idant... teyktus mus vžlaykit 39,3—4; teykis apszwies ak is mano drasey / idant ne vžmikcia smerčia vmay 47,11—12; 118,12; 171,19... (207); srov. id.

idante: idante hadnais butumbime 131,22—23 (1); srov. idant.

idantigi: idantigi 21,5; 191,15 (2); srov. idant.

jít: nechoď po zlých cestách 43,12; neodejdeš do země 82,6; odešel 154,21; atd. va. vešel 83,4... (10).

[ies 134,19: tisková chyba, má být ies].

hledat: nechtějme hledat v Dunaji 172,22; zhřešil jsem 54,2; hledáme 129,19; hledal... (9).

Ieva: Iewa 178,9 (1).

ik „iki“: 1) předl. s dativem pro vyjádření času: ik senibey tureki sawo maloney 70, 8—9; 169,18; 237,2... (9); 2) předl. s dativem pro vyjádření místa: palinkies ik žianey 88,23 (1); 3) předl. s dativem ve spojeních: ik gali [=ik galiu] išznikint 141, 21—22. 4) spojka: Tuskiankim durisna io / ik mumus atwers anas 115,13—14; 178,11; 209,2... (4); srov. iki.

iki: 1) předl. s dativem pro vyjádření času: nuoq dienos iki dienay 81,17; 85,10; 107,19; 186,25 (4); 2) předl. s dativem ve spojení

98

se: jev až do konce svého života 200,26; 203,18; 220,9; 251,6 (4); iki žiwati 214,10 (1); srov. ik.

įlaisti (= įleisti): ataugay įlaysty / ne ing tikrą kelmą… 186,13–14; 186,17–18 (2).

ilgai přísl.: ilgay… vzmiršt nori 47,3; ilgai-gu 47,5; 97,22… (11).

ilgas, -a: Dám dlouhý věk 80,17–18; 85,6; 120,6… (4).

ilipti „zabořit se, zapíchnout“: ing kuną sunaus sawoia ilipik 127,13–14; dg. va. ilipiti 186,17 (2).

iltis: siarnas s velkými kly 72,18 (1).

ilgumas „stesk“: giedogimay linksmi / be jokio ilguma 153,17–18 (l. tęsknośći 153,18) (1).

įmesti: hozen do jámy 137,6; 136,26; 137,13 (3).

impedimenta 229,9: náhodný latinismus.

impulti (= įpulti) „předložit, upadnout“: impuls diden giedon 89,11–12; ing liga impulsu 249,16; 67,18; 120,2 (4).

imti: 1) „brát, nabírat, přivlastnit si“: moksła imt gali 204,23; macies muog io imtos 101,22; imame 11,13; imcia 103,28; vn. va. emes 219,7…; 2) „zmínit“ (překlad): Ne imk downay io warda 109,14 (l. Niebierz… 109,14…); 106,3… (52).

įnartinti „rozzuřit, rozzlobit“: kurieys tawe inartinom 22,6 (1).

vložit (= vložit): tělo do hrobu vložil 162,25–26; 158,3 (2).

ing „do“: užívá se s akuzativem k vyjádření 1) místa, kam se jde: skistas wanduo ing gi ieis 88,10; ieie ing bazniczą io 83,5; 114,22…; 2) se slovesy naklonit se, spojit, shromáždit, poddat se, dát se vést: tada mirszta tuoi aus ir apsigrežia ing dulkiės 35,9–10; sujung ing vieną kuną 238,5–6; mus aprinkay ing… linksmybes 142,6–7; 141,8; 142,23; 223,24; 118,26…; 3) se slovesy věřit (velmi často), chovat se, vyznávat… (překlad): regetumbim daug sunu tikincu ing tawe 33,9; 77,19; redos ing szwentą wardą io 67,22–23 (l. się sprawują w imię święte jego 67,23); 200,12; 225,5; 238,14; 240,3; 244,15…; 4) ing kurio isodinay szakni 71,24 je třeba považovat za tiskovou chybu (= ing kurią)… (70).

ingi: ingi 63,20; 112,16 (2); srov. ing.

prohloubit (= prohloubit): ten zářez se neprohloubí 79,21 (1).

získat (= nabýt): člověk má anebo… ingit /aba pateriot 247,22–23 (1).

instrumentas (lat.): instrumentu 102,9 (1).

osobní, -ní „zvláštní, osobní“: Ipacias užgimimas… karalaus 152,14–15; 197,25 (2).

a: pravdu ověřuje /ir tą meilę laupsay mumus paduost 16,26–27; 19–20; 20,25; 22,25; ir duos waysiu wisoku ciesu/ ir tapas nuog io ne nukris 43,17,19; Ir patis gie ne supras 67,17… (844).

také: srdce skloněné a také ponížené 64,6; 72,19; 78,21; 81,10; 95,25; 110,15; 138,15; 145,26; 176,3… (23); srov. a.

příkaz: iż isakima tawo /gialbetu nuog neprietelu 36,13–14; 92,9; podle jeho samého zákona a příkazu 192,13–14; 201,2; 235,20 (5).

přikázat: Potam ir tat iems isakit teykies 171,10; přikazuje 192,1; přikázal 105,13; přikázáno 236,13… (13).

vštípit (vyštěpit?) (pol.) „vštípit, implantovat“: isciepiti 245,6; isciepiti 14,12; ne ing tikra kelma isciepiti 186,13–14… (5); || srov. vpustit.

odevzdat se „oddát se, zapojit se“: regi kad isidawiau tawo Pone ginklan 89,12; ir neganduosna kunizskosna neinsiduotumbit 234,22 (2).

polekat se (ulekat se?): kogi įsigasiuosiu /kad neprietelus tikoia 53,2 (1).

rozvětvit se (rozkošatit se?) „rozvětvit se“: szakas laide /placiey isikiete 73,8 (1).

zamilovat se (překl.) „oblíbit si“: idant žmogaus isimilėjęs draugistes… pats wienas ne giwentu 233,6–8 (l. rozmiłowowszy się towarzystwa 233,6–8) (1).

přesvědčit se (?): ir kurie ne kiencia manes /i sitikie wisi atpuks 53,4–5 (1).

skrýt se „schovat se“: tad piktas isisleptu /id po Pona ne butu 149,12–13 (l. tehdy by se rád skryl zlý 149,12) (1).

vtrhnout: vtrhl tam siarnas 72,18 (1).

oddělit (?): Ne iskirk ing peklą manes su raz-baynikays 52,13 (1).

zasadit: To bude jako strom zasazený 43,16; zasadil 71,24; 72,8 (3).

ustanovení (překlad): abychom jednali podle ustanovení Pána Krista a podle apoštolského způsobu 191,7–9; 231,20; 236,19… (11); srov. ustanovit.

ustanovit: (překlad) „zřídit, založit, připravit“: Proto ustanovil svátek 129,23 (pol. świątość wstawil 129,24); ustanovil svou večeři 215,4 (pol. wieczerzą swoją postanowił 215,4); 9,13; 191,23; 205,20; 207,20; 236,14 (1).

ustanovitel (překlad) „tvůrce, pořadatel“: Kdo je ustanovitelem večeře Páně? 13,10 (pol. kto jest wstawcą… 13,10) (1); srov. ustanovit.

^7*

99

z: 1. Předložka z se pojí s genitivem a označuje: a) místo: Kéž bys mě vytrhl z rukou zlovolných 103,12–13; vytrhni nás z hrdla 114,4…; b) čas: od rána chvalme 38,10…; c) příčinu: pro svou zlobu povstane proti mně 44,10; 59,26; 86,22…; č) způsob: tak čiňme najednou 181,26…; d) vynětí: potom mu jeden z vojáků probodl bok 162,15–16; 222,20…; e) kalky: a také jeho strach je z jeho vlastního srdce 95,8 (pol. I boišie iego z serca prawego 95,8)…; f) v různých jiných případech: Vytrhni mě z veliké tísně 102,21–22; A ten užitek získáme z jeho přijetí 126,24… (178).

2. V několika případech se z užívá s mě, tebe: Ať se neraduje ze mě 47,16; dej ze sebe zdravou hlavu 130,25–26; 224,24; 239,21.

V nadpisech „O vzkříšení z mrtvých“ (166,1–169,1) je třeba považovat tvary akuzativu za korektorské chyby, protože předtím (165,17) je užit genitiv.

4. Předložka z se užívá jako předpona (viz slova se z-, např. zhladovět, zblednout…). Vedle z se v témže významu (jen méně často) užívá předložka iż; někdy se obě střídají dokonce na téže stránce (isz 69,11 a iż 69,2; 166,25 a 166,5…).

zapustit „vypálit, zakořenit“: Svým svatým slovem rač zapustit kořeny v srdci 31,10–11 (1).

vyhladovět: nakrm nás, své hladové služebníky 221,8–9 (1).

zbělat: zbělím jako sníh 63,7 (1).

zhanobit „znečistit“: aby se nepošpinil jako prasata a psi 209,6; zhanobili bychom 194,5; plurál, 3. osoba: zhanobí 193,12 (3).

vyslovit „vypovědět, vyjádřit“: kvůli jeho vyslovené lásce 119,18; 224,19 (2); srov. vyslovit, vypovědět.

rozptýlit: Jeho nepřátelé se všichni rozprchnou do stran 87,21–22 (1).

spálit: uhlíky ohně byly spáleny 90,17–18 (1).

pohřbít: „uložit do hrobu“ pohřbil ve svém hrobě 162,24 (pol. pochował 162,24); tělo… které bylo pohřbeno 166,11 (2).

vydat: 1) „odevzdat“ (překl.): vż juos kuną iszdawey/ ir krauius sawus išzleiey 130,15–16 (l. za nie swe ciało wydał… 130,14); 207,22; 221,18; 223,22… (13); 2) „zradit“: vż trisdesimts pengiu… iszdawę 160,2–3; 215,10 (2); srov. ižduoti.

lidožrout „krutý člověk“: nes žmoniu išzeda /ant musu gatwu pasikiele 71,5 (l. okrutny 71,5) (1); srov. akrutinykas.

vyjít „vyjít, vzcházet“: Nors isz swieta per smer­ti iszeysiu 122,6; 134,10; pameski ta afiera pats /kuri iszeis is wienu sirdies 64,10–11… (6).

východ: ans serkt tawo iszegima 91,23 (1).

zkazit: Iszgadinta ios grožibe pirmoy 73,5 (1).

zaniknout „zmizet“: del to gie iszgaisz 55,21 (1); srov. ižgaisinti.

spása (překl.) „vykoupení, záchrana“: iszganimas 143,23 (l. zbawienie 143,25…); iszganimop 181,3; 224,13… (38); srov. ižganymas, išgelbėjimas.

spasit (překl.) „vykoupit, zachránit“; iszganey 202,11 (l. zbawil 202,11) (10); srov. ižganyti.

spasitelný, -á „spásný“: iszganitinga­me 197,4; iszganitinga 222,14 (2).

spasitel (překl.) „zachránce, vykupitel“ círk.: iszganitoias 242,17; iszganitoiau 202,7; 245,25…(7); srov. ižganytojas, išgelbėtojas.

záchrana: del žmogaus iszgiaibema 163,20 (1); srov. išgelbėti.

zachránit: nuog wisu grieku esme iszgiaibet 213,9; iszgiabliey 202,10; iszgiabietu 161,20.

vytrhnout: iszgi ginkla sawa 72,17; 153,3 (2); srov. iš.

[išgialbema, išgialbeti… viz záchrana, zachránit].

uzdravit: O io ronemis melinomis iszgiditi esme 244,5; 251,17; 251,23 (3).

vyslechnout „vyslyšet“: iszgirsk… szawkientigi sawęsp 44,17; 76,11; 133,5… (6); srov. ižgirsti.

vyšroubit „vykroutit se, sejít z cesty“: isz kalibės krik­sčionisz kos ne iszgręztumbei 234,16–17 (1).

vyvrátit „vyhnat“: Zlé lidi všechny z místa vyhání 101,14–15 (1).

vyčerpat se „unavit se“: Když se má duše vyčerpá 99,19 (1).

vyjmout „vytáhnout, osvobodit“: z ruky ďáblovy vyňal 166,2 (l. wydal 166,2) (1).

vypálit „spálit“: vnitřnosti mé ohněm svým vypal 51,17–18 (1).

odcestovat „vydat se na cestu“: Dej nám šťastně odcestovat 144,3–4 (1).

výmluva „vymlouvání“: aby výmluvy u sebe nenalezl 63,2–3 (l. wymowki 63,2); Bude mít hojně slov k výmluvám 93,25 (2).

vylíčit: 1) „říci“: Když to vylíčil / zachvěli se lidé 219,19–20; 2) „popsat“ Takové dobré skutky nelze vylíčit 17,2

100

(l. nevyslovitelné 17,21); z nevyslovené lásky 29,15; 30,9 (6); srov. izkalbėti.

iškammunikavotis (hybrid.) círk.: iškammunika-woies 209,19 (l. exkommunikuia 209,19) (1).

iškelti „zvednout; povýšit“: iszkiele rankas sawas 87,2; serkti ir kieleywius /iszkieldams pawargusius 101,11–12 (l. wywyższając 101,11); 142,18… (6).

iškiai „jasně“ u v.: iszkley… piktina 204,24; 206,4; 213,25 (3).

vytrpět: iszkęsčia kalawiia kirtima 60,12 (1).

išklausymas: apie iszklausimą mielą tawo 135,6 (1); srov. išklausyti.

išklausyti „vyslechnout, vzít v úvahu, vyhovět“: id teyktumbeis iszklausuti 117,9; iszklausis 119,11; iszklausi 137,24; 184,22… (25).

iškoroti (hybrid.) „potrestat“: ne iszkorojęs 191,12 (1).

udržet: 1) išlaikit baymey… ir tikroy wieroy 199,10–11 (1); 2) sieymielę… patogtey… išlaikyt galetumbit 235,1 (1).

išläisti (= vypustit): palenkies sawo gawo /dusíą tuoy iszlayda 161,26–27; winnicia potam erszkiecius iszlaydo 72,5–6; Iszlaydo biaurus žodzius isz sawo piktibes 86,22 (l. puścił 88,23); O po pirmamuy ne išzlaiski isz gieribės 104,10–11; id galetumbi tiszlaisti waysiu 127,14 (l. wypuścić 127,14)… (6).

išliejimas: Krauiu sawa iszlegimu 130,27 (1); srov. išlieti.

išlieti: ir krauius sawus iszleiey 130,16; iszlietas 126,9; 131,7… (10); srov. išlėti.

išlyginti „srovnat“ (?): Praszome neizzlignintos gieribės tawa 29,13–14 (srov. l. niez-mierney 29,15) (1).

išliuosavimas (hybrid.) „osvobození“: iszluosawimas 143,25 (1); srov. išliuosuoti.

išliuosuoti (hybrid.) „osvobodit, vysvobodit“: iszluosuot 224,7; iszluosok 77,18 (2); || srov. išvaduoti.

išmania „porozumění, chápání“: Duok iszmania noro savo 23,25 (l. zrozumienie 23,24) (1).

znalost „porozumění“: duoki tawęs iszmanimą 21,22; 217,19–20 (2); srov. rozumět.

rozumět: „chápat“: idant galetumbit ismanit darbus ir hadnasti 218,11; iszmana 74,9; iszmanitumbei 239,25; iszmanik 233,21; iszmanita 195,24; neiszmanomas 206,8 (12).

procvičit: sirdis… akmeningas tu pats iszmanksztinki 184,25 (1).

zkouška „zkoušení“: O tas wel iszmeginimas musu pačiu 217,16–17; 205,14… (4); srov. zkusit.

zkusit „vyzkoušet, prozkoumat, přesvědčit se“: aba teypag nemoka iszmegint /te iszmegin gi kiti 204,21; Te iszmegin patsay sawe 205,1; 217,13… (5).

vyhodit: Ir szlowe io isz žmoniu tegul bus iszmesta 87,25–26 (1).

změkčit „změkčit“: kietas sirdis pats iszminkszink 23,23 (1).

moudrý „rozumný“: iszmintingas 2,13; Iszmintingiey 158,19… (4).

moudrost: 1) „rozumnost“: parodik mums sawo maci ir dangaus iszminti 142,14–15; 62,24; 83,2…; 2) „svědomí“: idant… giwent galetumbim… su giara iszmincia musu 32,17–20 (l. z dobrym sumieniem 32,19)… (8).

naučit: Iszmokie mus to 184,12; iszmokia 9,18; 3. os. iszmokitu 206,20; iszmokitas 200,26… (9).

naučit se: iszmokim pakaros 155,4 (4).

znevážit: iszniekino dides io teysibes 120, 24–25 (1).

zničit: isznaikint wisas neteyes mana 62, 4–5 (1); srov. zaniknout.

vyhladit (-žovat) „zničit“: wienok jusu griekus isznikisiu 122,7; isznikint 141,22 (2); srov. zničit.

vyznání (překl.) „uznání, vyslovení“: Ape ispažinima greku ir gaileima iu 144, 8–9 (199,14); Cia turi but ispažinimas wieros 199,14–15; 210,3–4… (16); srov. vyznat.

vyznat (překl.) „uznat, vyslovit“: wieros… ne nor iszpažinti 209,9–10 (l. wyznać 209,10…); 220,8; ir žodžieys ispažista/iuog ir žmogus griesznas 205,2–3; iszpažinot 200,12; iszpažindami 210,1… (16).

pokárat: iszpeykta ta szwenta sprowa 191,11 (1).

naplnění (přek.) „uskutečnění“: iszpildima wiso prisakimo 85,20–21 (l. wypełnieniu 85,22). 133,23 (2); srov. naplnit.

naplnit (přek.) „uskutečnit, vykonat“: ką žadeiey wis iszpildey 24,21 (l. spelnił 24,21); iszpildęs 180,18… (7); || srov. udělat.

vykoupit: mus noredams iszpirkt /teykieys kūną priimt 151,2–3; iszpirkay 202,9; iszpirkta 16,24 (3).

vyrvat: wisą turta swetimi iszplesza 87,20–21 (1).

vytrysknout „vytéct“: krauiey wanduo iszphudo 162,16 (1).

vybrat: su wisays tays /kuriuos iszrinkay 156,5; iszrinktus 142,19; 180,18… (10).

101

rozvázat (přek.): Malžẽnstwą… tiktay smertis iszrisza 232,23–24 (1. rozwiezuje 232,25) (1).

zranit (nibr.) „poranit“: Kurie iaučiat sirdi sawo iszronitę 126,15; iszronitas 251,22 (l. zraniony 251,21) (2); ‖ srov. zranit.

vyslovit: iszsakiusiu tat Ponuy sawam 99,16–17 (1).

vyčerpat: ne iszsemta wersme mėyles dides 146,2–3 (1).

vyvyšovat se „povyšovat se, chlubit se“: dręsa kalbėti ir tuo isziskalti 142,3 (1).

vymyslet si „vyjadřovat“: Tas wardas /su mums Diewas/ iszsimana 156,24–25 (l. wykłądą 156,24) (1).

proslavit se (hybrid.) „získat si slávu“: isislowiõ 166,22 (l. rozslawilo 166,22) (1).

svést (přek.) „zabloudit“: isz tenay sudit /neduokime neywenam iszsiwest 172,27 (l. zwodzić 127,27) (1).

výčet „vyčíslení“: Cionay turi but iszskaitimas reikahu surinkima 219,20–21 (l. wyliczenie 219,20) (1).

vyslovit „vyslovit, říci“: Atlaysk mumus musu kaltes /iž neiztariomos mėyles 22,17–18 (l. niezmierney 22,19) (1); srov. vyslovit, vyřknout.

vytéct: Iztekiejo swietastis musu iszganima 162,18 (l. wyciekły 162,18) (1).

skvrna „skvrna“: iztepimas 192,25; 198,16; 251,21 (3); srov. ušpinit.

ušpinit „ušpinit, očernit“: Iszwisk moteri sawo nuog Antikrista izstepta 133,26–27; 193,5; 246,6 (3).

vyhubit (br.) „vyhubit“: iszterjot 141,21 (1); ‖ srov. vyhubit.

natáhnout: isztiesęs… rankas 164,10 (1).

postihnout: kad weias didis isztinka /žiedas žiámen puolą 85,4–5 (l. wderzy 85,4) (1).

rozplynout se: kaip aliejus isztirps 88,11–12 (1).

vytáhnout „vytáhnout, zachránit“: ir isztraukey isz gierkles 89,17–18; isztrauktu 16,20; isztrauktum bey 103,12… (15).

vyhnat „vyhnat“: isztremey… wisus pahoni 71,25 (1).

vysvobodit „osvobodit, vykoupit“: žmones iszwadawa 148,15; iszwadawęs 128,19; 152,18… (4).

vyvést (překl.) „vyvést“: kurs iż wisu silwartu mane iszwadžioi 45,14–15 (l. wywodzić 45,15) (1); ‖ srov. vyvést.

osvobodit (sl.) „osvobodit, vysvobodit“: mus iż… paskandina smerčia io brangia iszwalninay 30,15 (1); ‖ srov. vysvobodit.

vyvést: 1) iszwedziau tawe iż žiames Eghipta 4,4–5; 100,12; 107,6; 2) „vydat plody“ (překl.): idant waysiu iz sawe iszwestu 239,21 (l. płod wywiedli 239,21); iszvezdamas 232,15 (2).

vykořenit: iżgi szakniu iszwerst 141,22–23 (1).

spatřit „uvidět“: Duok iszwisti… pakaiu 96,4; iszwido 195,8; iszwidę 154,14… (14).

vést dovnitř: wiernuus ten iwedei 151,6–7 (1).

rozvíjet: ir iwiste wistikłan 158,2 (1).

Izapas: Apszleski mane Izapu meites 63,5 (1).

Izrael: Izraelaus 96,4; Izraelau 91,12… (5).

Izokas: Izoku 223,14 (1).

z: iż 6,8; 22,17; 42,6; 166,5; iż sawę 225,9–10… (48); srov. z.

rozptylovat (= rozptýlit): iżbarstis kielus piktuosius 44,7 (1).

útěk (= útěk): ir ner wietos ant iżbegima 100,2 (1).

vymluvit (= vymluvit): neižbilomą 34,18 (1); srov. vymluvit.

poklad 1) „majetek“: brangiausiu iżdu žodžio sawa szwento apidowanioy 30,18–20; 2) „pokladnice“: iżda atawere /dowanas dides dawe 154,24–25 (l. skarby swe otworzywszy 154,24); 186,8 (3)

vydávat (= vydat): iżdawe 124,13; iżduotas 13,22; 126,8… (7); srov. vydat.

vyhubit (= vyhubit) „vyhladit“: Nes wargios žiames tikray iżgayswintos 66,14–15; Iżgaysink iuos rustibey didey 104,14 (2);

dokázat (= dokázat): vždenkt stipra o neižgaleta ranka sawo 39,13; (l. obronną 39,13) (1).

spása (= spasení): iżganimas 45,7; 73,14; 129,10… (5); srov. spasit.

spasit (= zachránit): iżganik 71,4; iżganitas 6,21; 67,21 (3); srov. spasit.

spasitel (= zachránce): vn. ki. iżganitoia 29,23; 64,18 (2); srov. spasitel.

hrůza (=úlek): vžmirsę iżgąsties ir gieradeystes tawo 26,16.

zachránce (=spasitel): vn. ki. isgialbetoia 26,3; 28,14; 40,6… (5).

zvenčí: iżgi 16,7; 19,12; 47,24; 57,4; 58,24; 68,15; 74,15; 83,13; 88,17; 94,18; 98,26; 100,12; 106,23; 122,19; 140,15; 141,22; 161,5; 167,19 (18); srov. zvenčí.

[ižgialbetoia viz zachránce.]

uslyšet (=zaslechnout): iżgirski… mé modlitby 55,6 (1); srov. uslyšet.

výklad (=rozložení) (překlad) „výklad“: Máme krátký iżguldymą 106,20 (1).

označit „označit, poznamenat“: tesi teyk ius mieli waykialey iżimet 201,15 (1).

102

vyslovit (=vymluvit): neizkalbetas 38,12 (1); srov. vyslovit.

vylít (=rozlít): i krauiuose sawuose vž mus išlietuose 14,20 (1); srov. vylít.

vyznání (=vyznání): izpazinimas 7,23; 29,6 (2).

vyznat (=vyznat): Ižpažįstame 27,23; išpažincia 70,10; išpažindami 14,15... (4).

naplnit se (=naplnit se) (překlad) „uskutečnit se“: išsipilde per io vžgimimą 152,9 (l. šię spehilo 152,9) (1).

J

[jai, iai, jaigi, iaygi viz jei, jeigi.]

jalmužna (pol.) „almužna, oběť“: ialmužnos 225,23 (1); || srov. duosna, dovana.

Japas 138,15; 242,11 (2).

Jardonas: Jardona 59,22 (1).

jau přísl.: Cia jau prasidest paganimas namicksias 15,2–3; 71,10; 132,17; jaw 213,5; 245,5... (86). Někdy jau funguje jako zdůrazňující partikule, např.: toliau 20,21; toliau 250,20.

jaunybė „mládí“: nuog iaunibes mano szaukiu 69,10 (pol. mlodosći 69,9); 71,5 (2); srov. jauniškė.

jaunikis: 1) snoubenec (?): iaunikis 234,8; Jaunikop 233,12 (2); 2) „mladík“: iaunikiu... (1).

jauniškė „mládí“: vi. ki. iauniszkes 242,3; 249,6; 249,10 (3).

cítit: te jaut malone 55,17; iaust 149,3; iaucia 67,16; Jautiegu 9,3... (15).

býk: iawcia 5,19; 109,5 (2).

jestliže: kuriu iey mes neturesime /wisi amžinay prapulsim 135,14–15; iey kitaip tay manimp wietą turetu 98,21; 242,21... (61).

jeib „jestliže“: ieyb 128,11 (1).

jeigi „jestliže“: iaygi 242,14 (1); srov. jei.

jednočius (pol.) „usmiřovatel, sjednotitel“: jednočiaus 145,8–9 (pol. jednacza 145,8–9) (1);

jednoti (pol.) „sjednocovat, spojovat“: O kéž bychom takto byli kvůli tomuto pojídání uvrženi do věčného zatracení 217,1–2 (pol. dla takiego pożiwiania iednamy 217,2) (1); || srov. sujungti.

Jeruzalém: Jerozolime 92,13 (1); Jeruzalem 64,9; 94,20... (9) (nesklonné); Jeruzalaus 158,21 (1); Jerozolimas 98,24 (1).

Ježíš, Ježíšas: Jezus 13,16 a Jezusas 159,15; Jezaus 166,26 a Jezusa 29,22... (64).

on, ona, oni, ony: gis 18,14; gi 153,9; io 2,20; ioia 4,27; ios 9,9; iam 64,5 a iamui 61,21; iey 200,26; gi 17,25; ią 183,7; iuo 119,13; iame 220,11; iop 149,5; iampi 115,6; iampe 251,9 (2), iosp 9,8; gie 114,15; iu 71,27; giems 101,11; iemus 171,4; iuos 74,13; ias 70,23; ieis 76,20; iomis 249,18; iuose 75,22; iump 158,7... (544). ies 134,19 je třeba považovat za tiskovou chybu (=ios).

Význam „on“ má také anas (srov. anas).

on: gisay 88,14; 191,19; 231,17 (3).

že: Jog 13,16; srov. juog.

žádný, -á „žádný“: ne jokias dayktas nesiranda 230,20; neiokia 245,2; iokios 45,4; neiokiu 105,16... (22); srov. joksai.

žádný: neioksai 192,24 (1).

Jakub: sg. gen. Jokuba 100,25; 239,16... (3).

Jan: Jonas 178,24; Joniep 244,17... (6).

pobízet: ir gierump darbump wisada iudintu 28,9–10 (1).

Juda, Judošius: Judos 186,19; Judosius 160,10 (3).

vždyť: Vždyť i malý vrabec... nepadá na zem 140,13 (1).

jho: juog giaras dayktas est wiruy priunkt nuog iauniszskies wayksciot iunge 249,7 (1).

černý adj.: sg. nom. iuoda 103,7 (1).

protože: del tawęs tat darome /iuog teykiesi mums atłaysti 116,21–22; ir isz daug kitu rodžiasi /iuog mes isz sawęs nieka ne turim 242,24... (98); srov. jog.

smích: a také se smějíš 89,7 (1).

rozveselit: která rozveseluje zarmoucené 113,4 (1).

smát se: běda tomu, kdo se směje 140,20; smějíce se 45,19... (3).

opasek: opasek 88,13 (1).

opásat: ať takto každý pás všude nosí 88,13–14 (1).

Josef: Josef 162,23; 153,6 (2).

vy: vy 98,8; vašeho 199,25; vám 148,10 a vás 200,5; vámi 199,23... (100).

K

viset „být zavěšen“: na kříži... visel 112,21; visící 252,15 (2).

kač (sl.) „ačkoli“: kač 49,7; 166,19 (2); || srov. ačkoli.

kačiais (sl.) „ačkoli“: kačieyb 59,22; 133,16; 194,11... (5); || srov. ačkoli.

kačiaigi (sl.) „ačkoli“: kacieygi 62,21 (1); || srov. ačkoli.

že: 1) „že“: Neboť vidíte, že vám prospívá, abyste šli rychleji 68,14–15; schopnost tvou tam pozná /že jsi to ukázal zázrakem 137,3–4... (asi 125); 2) „když, kdy“: Když je vedu do shromáždění /vojáci se ohlížejí 90,24; a slíbil jsi nám, že nás vždy vyslyšíš /když tě prosíme jménem 196,15–16; 246,2... (asi

103

47); 3) „jestliže“: Kdyby se někdy v kterýkoli den hříšný člověk zatoulal od zlého… ten den si jeho hříchy připomínat nechci 248,20; 4) zdůrazňovací částice: a tak už jsme potřební ochrany ze všech stran 135,13; 85,2.

kdy: 1) „kdy; někdy“: aby v tu hodinu naše těla odpočinula… 38,24–25; neboť člověk neví, kdy k němu přijde smrt 149,4–5; Buď sláva Pánu / k němuž jsem kdy volal 55,23; připomínaje si všelijaká svá přestoupení/ jimiž kdykoli urazil Pána Boha 247,3–4; 153,9; 232,10; 234,16… (35); 2) „aby“: abys nám dal… své slovo/ abychom je dobře pamatovali 176,13–15; 141,2–3; 142,4; 144,18; 179,18; 230,17; (7). Někdy se „kdy“ a „když“ užívají souběžně na téže straně, např. 67,4 a 67,13; 139,26 a 139,27.

protože: protože 126,20; 191,11 (2); srov. kdy.

protože: protože… zalíbil se našemu otci 15,10; 191,3…; protože 172,20; 179,21 (12).

soused „určitý nevolník“: abychom byli novými jeho sousedy 120,11 (1).

jak: 1) spojovací výraz: jak bylo dříve, tak bude vždy navěky 86,14–15; a nechť se vždy děje, jak sám chceš 116,11–12; 123,22…; 2) při srovnávání (přísl.): smyješ mě, jako sníh zbělím 63,6–7; 75,12; 88,22…; 3) „když, až“: Neboť když člověk zemře, země ho pohltí 100,22; …(176).

jakož, jakože: kaypa 47,3; kaina 117,4; kaipagi 6,21; 9,8; 209,13; 225,1 (6); srov. jak. Občas se „jak“ a „jakože“ užívají souběžně.

jako, jakože: kaipo 34,6; 66,11; 98,11…; kaypog 138,14… (11); srov. jak.

meč: Neboť snadno tasí úder mečem 60,12; 67,18; 90,23 (3).

řeč: nespravedlivý ve své řeči 65,20; řeči 90,17; 172,4 (3).

mluvit: hlasem pronáší slova lidem 219,7–8; mluvit 142,3; mluviti 53,27; mluvící 244,23; mluvíš 178,7; mluvě 148,9… (62).

hora: hory 48,8; na horu 60,8; 91,3… (5).

vinen, -na: 1) „provinilý, hříšný“: jako odpouštíme sami sobě, provinilým 10,23; Neboť on pronásleduje i nevinného člověka 88,5–6; 199,16; 216,22…; 2) „dlužen,

povinen“: co jsme byli dlužni, to jsme učinili 242,20; 235,17; 15,17… (23).

vina „provinění, hřích“: Odešel s vojskem bez jakékoli viny 86,24; Odpusť nám naše viny 118,21; trpěl pro naše viny 110,22–23… (12).

vina 1) „vina, hřích“: Odpusť nám naše viny 165,16; 114,20; 120,23; 2) „povinnost“: svou povinnost slyšeli 235,8 (l. powinność swą słyszał 235,8); 231,1; 234,16… (6).

dloužník: a našim dlužníkům odpouštíme 125,27 (1).

obviňovat: sami sebe kvůli nim obviňují 125,23 (1).

dloužník: a našim dlužníkům odpouštíme 125,27 (1).

obviňovat: sami sebe kvůli nim obviňují 125,23 (1).

uzda: avšak od uzd a otěží se hned uklidňuje 58,7 (1).

utrpení: Lépe může utišit všechna má utrpení 67,3–4; 163,4; 163,11 (3).

trpělivost: veliká je tvá trpělivost 164,26; 138; 169,18 (3).

trpělivý: dg. va. trpělivý 118,12 (1).

panovat (archa.): karalaut 113,10; karalaw 20,19; karalauenti 207,14; karalaudams 184,4… (18).

království (archa.): karaliste 10,25; karaliste 18,13; karalistan 163,12… (31).

král (archa.): Karalus velmi mocný 81,6; Karaluy 33,20; 150,25… (25).

válečník „bojovník, protivník“ (?): náš válečník vítězí 120,27 (1).

bojovat „zápasit“: teykis vz mus kariaut 141,17 (1).

bojovník „bojovník, protivník“ (?): A dej sílu, abychom přemohli těžké bojovníky 145,25–26 (l. boiowniki 145,25) (1).

válka „válka“: Povstala s vojskem bez jakékoli viny 86,23; 138,9 (2).

viset „viset“: visící mezi provazy 120,27 (1).

horký, -á: išz pekłos karsztos 78,16; 58,20; dg. ki. szitansiu 205,20 (3).

horko: Karsztibes Saules niekad ne bijosiesi 91,17.

krát „jednou“: ką artimam kartą žadeia 48,21, 160,21; 216,5… (8).

hořký, -á: hořkou píseň dal 161,12; hořké 164,9; nejhořčích 165,2; 171,27 (4).

kdo: vyskytuje se jako tázací, vztažné a neurčité zájmeno, např.: todel tawe klawsiu

104

/kdo jsi? 2,10; a co od něho očekáváme, budeme mít 38,17; o čem nepochybujeme /že to uděláš 197,18; cože 53,2; kam 218,3… (116).

což: kasgi 48,6; 243,13 (2); srov. kas

kastyria (pol.) „hráč v kostky; podvodník“: dg. ki. kastiriu 209,1 (l. kosterow 209,1)

katechismus (sl.) círk.: katachizmas 7,1; 14,1; 29,7… (9).

katig(i) „aby, vždyť“: Iszmokie mus… katigi ne kursay klausą žodžia est pagirtas /bataig kursay pildzia 184,12–15; katig 145,13 (2).

zabíjet „usmrcovat“: dg. kl. kauienčiu 208,24 (l. zdraycow 208,24) (1).

kost: Sutritni kaulay 63,10; 36,20; 88,11 (3).

klít „spílat“: O širdie kiekvie 65,5 (1).

pocestující: kieleywiui 146,5 (l. pielgrzyma 146,5); 32,3; 101,12 (4).

cesta: Asz kiałas /teyse/ szwiesibe 121,20; kiałan 78,10; 95,5… (25).

putování: kieliawimu 182,13 (5).

povstání „vstání“: nuog kielimo mano 66,10; 113,7; 165,23 (3).

pařez „kmen“: ing tikrą kielmą isciepiti 186,14; kielman 186,16 (2).

zvedat se: o pirmiaus kad anksi kielasi 15,7–8; iey tikit /kad isz to wiso ne galim kialtis 198,14–15 (l. postwąc 198,15); Noris kiel-sis koksai musis 53,7–8; kialkigi 180,21; kialanti 154,5; kialdams 55,8… (36).

dobytek „hovězí dobytek“: vienok daržiney guli /sawa kiältuwu guolij 153,22 (1).

trpět: tey kies cionay kientieti dela žmogaus 159,16–17; kienteiey 147,12; kienči̇encios 242,11… (8?); srov. kęsti.

pomsta: prapulsit izgi kierszto mano 74,15 (1).

trpět „snášet“: kursay del io čia wargą nor kįesti 140,6–7; kienčiu 60,10; kiente 163,6; kies 201,1; kiestum bey 234,11; kiencias 84,8… (19).

rozprostírat „rozkládat“: kur žialent žohe sawa žiedus kiacia 50,20.

zamýšlet „slibovat“: Nesang tokiu wisada kietin Diewum buti 65,18–19; 113,7 (2).

čtverým způsobem přísl.: kietweropay tay noriu atpildit 248,16 (1).

čtvrtý, -á: Kietwirtas 3,18; vn. vie. kietwirtoi 4,15; 33,11; 193,28… (12).

čtyři: Kieturi 3,15; kieturias 81,25… (6).

čtyřicet 170,17 (1).

[kiacia, kiałas…, kiałtis…, kiałuwu, kiatu-riasdešimts žr. kęsti, kelias, keltis, keltuwa, keturiasdešimts.]

prase: kaip kiaules… neiszbiaurintu 209,5–6 (1).

[kiekykė žr. keikti.]

kolik: 1) kolik jen toho je mezi námi dobrého 212,13–14; 216,5; 240,25… (6); 2) starajíce se o kolik míst chráněných 57,17 (2).

kolikas „kolik“: tedy dělejte tolikrát, kolik uslyšíte na mou památku 15,5–6; 216,3 (2).

[kiekwieropas 148,2: tisková chyba, má být kietweriopas].

každý, -á: kiek wienas 43,11; kiek wien 102,11; kiek wienam 95,21… (13).

Kiek a wienas, -a… se píší zvlášť.

[kielavimu, kieleywiui, kielimo, kielmą, kienteiey, kierszto, kįesti, kietin, kietwirtas, kieturi… viz keliawimas, keleivis, kėlimas, kelmas, kentėti, kerštas, kęsti, ketinti, ketvirtas, keturi…].

tvrdý příd.: tvrdé srdce samo obměkči 23,23 (1).

kirmėlė „strašidlo, drak“: Ty Lawa i kirmelę pohltíš 80,10 (1).

kirtimas „úder“: Nes pigiaus iszkiescia kawa kirta 60,12–13 (1).

jiný, -á: ať nejsi nikdo jiný 65,14; kitamuy 115,4; kiton 186,17; kitiemus 123,17… (41).

jinak přísl.: kitaip 28,21; 206,9 (2).

jiná: abych měl jinou radost 98,21–22 (1).

kytras sl. „lstivý, úskočný, chytrý“: kitras 178,8; kitroio 20,25 (2).

kytrastis (sl.) „lest, úskok, důvtip“: kitrastimis 39,10 (pol. chytrościami 39,9); 175,15 (2); srov. kytrybė; buklystė Mž 258.

kytrybė (sl.): kitribe 65,25; 19,21 (3); srov. kytrastis.

jinde přísl.: kitur 193,22; 243,7 (2).

chybování (=bloudění) „chyba, hereze“: o kaydeimams tiemus galą padaryti 73,2–3 (1); srov. bloudit.

bloudit (=chybovat) „mýlit se, bloudit“: klaidet 114,7; 3. os. kaysti 82,2 (2).

trápení (hov.) „strast, starost“: ramink tu musu klapatus 135,19 (pol. kłopoty 135,20) (1); srov. starost.

klekat: klaupeši 207,3 (1).

[klausakimas 6,20 a 6,25: korektorské chyby, má být klausimas; srov. 6,14 aj.]

naslouchání: ir klausimop io pakauiju mus renki 30,20; 187,1 (2); srov. naslouchat.

vyptávání: ir klausimeima aba dasižinoimą 204,7 (1).

posluchač: o labiausey klausitoiu sawo 204,9 (1).

105

poslouchat: Tes pakaius io valos klausantiemus 157,12; te klausa Pona sawęsp kalbančia 149,20… (24).

ptát se: klausėgu 61,9; klauzdamiesi 154,16; 198,21… (10).

stodola: klėtis pilnas turi 46,19 (1).

kloniotis (sl.) klanět se: neturite giemus kloniotis 107,15; 4,11–12 (2); srov. ponížit se.

klečet „klečet, kleknout si“: klūpauti 65,20; klūpawiamę 26,10; klūpaudami 81,12 (lė vpadaią 81,13) … (4).

kocerystė (pol.) „kacířství“ círk.: koceris-tę 134,3 (l. kacerską moc 134,3) (1); srov. blud.

proč: Kodėl tavę… žmogum sutwere 2,16 (1); srov. kodrin.

pročpak: Kodelgi 64,14 (1); srov. proč.

kodylas (s.) „kadidelnice“: dawe sawas dowanas auksą kodilą 158,24 (1).

kodrin „proč“: kodrin 60,8; 65,9; 115,9(3); srov. proč.

noha: lutą kojoms sutrisi 80,11; koiump 225,1; 182,6… (9).

jaký, -á: koksay 53,8; koki 99,25; kokiuo 192,7 (13).

kolai (= dokud): kolay mě vysmívajíce se zarmucují 45,19; 100,18; 209,2… (6).

kolioti (pol.) „spílat, pohrdat“: dg. ki. koloienčiu 208,20–21 (1); srov. klít.

kompunija círk.: kommunios 205,20 (1).

Korintští: Koritump 13,15 (1).

kornastis (pol.) „kázeň, disciplína“: po kornoscía bažnicłos szwentos… podrobit se 209,10–11 (l. karanie… poddawaią 209,11) (1).

korojimas (sl.) „trestání, trápení“: koroima 251,4; koromay 58,12; 134,10… (4).

koronia (-ė?) (pol.) „trest, trápení“: koronia 22,19; 135,22 (2).

koroti (sl.) „trestat“; koros 49,22; koroies 108,3; dg. va. koroti 204,13 (4); srov. bausti DP65.

kozalnyčia (pol.) „kazatelnu“ kostela: kozalnėcios 222,7 (1).

kozonis (pol.) „kázání“: kozonies 23,13; kozoní 206,18; || srov. pamokslas.

kožnas, -a (br.) „každý“: kožnas 99,7; kožnamuy 115,24; kožnop 148,18; koznayseis 121,5… (56); || srov. kiekvienas.

kožnis (sl.) „trest“: kozni 71,14 (1); srov. pabaudimas DP 559.

[knbka 215,19; chyba korektury, má být kubka.]

knihy (zkr.): z čtvrté knihy Malachiáše 33,11–12 (1).

kratyti „hýbat“: třesu se pořád jako list, který vítr třese 88,24 (1).

krev: ir kraujeys sawa apgražinay 129,8–9; krauias 160,25; krauie 14,3; krauiuose 218,14… (59).

nakládat: kraukit pokim tawa szauksmus sawo 122,12 (1).

křivě (překlad?) „nespravedlivě“: kreyway prisiekienciu 208,22 (l. krzywo przysięgów 208,22) (1); || srov. teisiai.

křesťan (sl.): krikscionis 105,12; krikščionies 3,12; dg. ga. krikscionius 40,16… (21).

křesťanství „křesťanstvo“: krikscioniste 150,19 (1).

křesťanský, -á: krikscioniszkam 199,11; krikscioniskosp 234,8–9… (11).

křest (sl.): krikstzuy 129,7 (1); srov. křtění.

křtění „křest“: krikszitimas 193,1; krikszitima 162,20, krikszitimop 199,20… (23); srov. křtít.

křtít (sl.): kriksztiu 201,8; krikszitum-bit 192,4; též. 3. os. kriksztiemi 196,1… (6).

padat: a prstenec padá na zem 85,3 (1).

Kristus, Kristusas: Kristus, 6,5–6, Kristusa 8,9… (4); srov. Christus.

křivda (sl.) „újma“: krivda 84,2; 169,17; 248,13 (l. krzywde 84,3) (3); || srov. škoda DK 27.

kříž (sl.): kriżiaus 124,13; kriziauspi 164,5; 222,1… (13).

obava „nebezpečí; úzkost?“ krupawimą 99,17 (l. nebespieczność 99,17) (1).

žít, pobývat: 1) „žít, být“: kurio galibe giwenam /krutame ir esame 212,16; 2) „pracovat, jednat“: krutes 43,19 (l. czynić będzie 43,20) (2).

krvavě přísl.: kruwingay prakiaytawa 160,8 (1).

krvavý příd. jm.: kruwinos 243,16; kruwina 250,7; kruwinoy 22 (3).

pohár (sl.) „číše“: kubkas 51,9; kubkos 216,21; 221,20… (14).

tlouci „rozbíjet, drtit“: Sukulkit kulkit nete iżgi grunta 98,26 (1).

tělo: kunas 66,12; kuns 164,17; kunuy 210,16; kuną 20,4… (104).

kníže (germ.): kunigayksztis 61,16 (1).

kněz (germ.): 1) „pastýř“: kunigay 160,23; kunigumpi 160,14… (5); 2) „kníže“; ne duksekitesi tiem kurię ne gal

106

gialbet /kněžím, lidem (srov. 1. książetach 100,21) (1).

kněžsky přísl.: kuniszkay ne giwena 172,13 (1).

kněžský, -á: kuniszkas 148,2; kuniszkos 138,10; kuniszkuosna 234,21... (6).

úzkost: Noris ant iu ateys sunkibes /irgi kokie kupravimay del iu slipnibes 57,11—13 (l. zatrwożenie 57,12) (1).

kde(že): Kde už Pona gimines pulkays tenay eiti 92; a dej jít do tvých zástupů /kde všichni věrní žijí 77,5—7; kdeže 144,14... (28).

který (-ý), -á, kteří: užívá se jako tázací, vztažné (nejčastěji) a neurčité (zřídka) zájmeno, např.: Požehnaný muž každý /který nevkročí na zlou cestu 43,11—12; jaký užitek tedy je 14,8; který 34,20; kteří 208,12; k němuž 55,23; kteří 203,17... (313).

šeptání „šeptání“: o tatay wietoy ausin kuszteima 205,27 (1).

L

velmi přísl.: velmi zlí 27,24; 214,16; 228,21... (38); více 164,14; 170,20; 86,22... (5); łabiausey 59,19; 200,23... (5).

ručitel „poskytovatel záruky“ zinay iuog ten bus ne laida 115,20 (l. rękoymia 115,21) (1).

laisti (=pustit): par mierą szwiesę laydo 154,10—11; jau łask pakaiuw Pone 159,9 (2).

laistis (=poddávat se) „poddat se, obrátit se“ (překl.?): Ant tawa... szawkimo /drąsey wisi łaydźiamiesi 24,18—19 (l. smiele się my apuszczamy 24,19); ant io walos łaydesei 160,7—8 (l. na jego wolą puścił 160,7) (2).

držet: tiesoy tikroy łaykiki 155,12; 187,3... łaykit 233,21; łaykiau 81,25; 187,3... (18).

štěstí: łaymes 95,20; vn. vie. łaymey 94,23 (2).

[Laymasnia 232,17 viz. laimus.]

šťastně „hojně“ přísl.: duosti łaymiey saw iemus wierniemus čionay 94,22—23 (1).

šťastně přísl.: laimingay tokiam pasi wes 42,2; 144,3 (2).

šťastný: Laymingas 56,13; Laymingiausias 93,22; dg. ki. laimingu 93,22 (1).

šťastný „šťastný“: Laymus 128,22; Laymasnia 232,17 [=šťastnějšího] (2).

potulovat se: new wel strelų nakti łakio... 79,16 (1).

[łandanciams 103,22 viz. listi.]

lehký (=snadný): o miega łangwa pridawey 19,21—22; 32,5; 183,14 (3).

lehce (= snadno) přísl.: malda... łangway kalbeta 39,18; łangwiew turi iam atsi duot 236,9 (2).

lehkost (=snadnost): łangwibe 223,2; łangwibey 234,15 (2).

[łankienciosios 93,18=19 viz ohýbat.]

łankiškai (=polsky) přísl.: týmž hlasem jako łankiszkay 23,14 (1).

łankti (=ohýbat): Rankoy wira strełos łankienciosios 93,18 (=ohýbající se) (pol. strzały popędliwe 93,17) (1).

łanta (=deska): Antroy toy łantoy raszita 105,17 (pol. tablica 106,18); dg. ki. łantu 105,14 (2).

łapas: a list z něj nespadne 43,18; 88,24 (2).

łatras (sl.) „zloděj, podvodník“: łatrą pas sawe ant kriziaus kabantį 252,14; karodams terp łatru 121,2 (2); || srov. opilec, žrout.

łaukas: slovo s námi łaukie 61,22; 94,8; 114,13; łauka zdobí květy 153,23 (4).

łaukti: a přikázal čekat v jednom městě 171,24; łaukiu 179,11; łauktumbim 112,5; łaukiancios 46,18; łaukdami 231,24... (22).

[łaupsay..., łaupsinti... viz chvály, chválit.]

łaužti: vzal chléb... láme 13,18—19; łauždams tawa prisakimus 173,13; łaužitas 215,16... (6).

[ława, ławaiti viz lev, lvíče.]

leda (pol.) „kdyby, třebaže“: aby snad nebychom žádným způsobem křesťany 192,7 (1); || srov. bať.

legalia 239,8: nahodilý latinismus.

letybė „pokora“: Modleme se, abychom sami sobě byli pokorní a tichí 115,3—4 (pol. w ćichości) (1).

levaitis: ławayti /lva nohama rozdrtíš (pol. Lwię nogami y Smoka potrzesz 80,9—10) (1).

levas (sl.) „lev“: Ty lva i červa pošlapeš 80,10 (1).

chvály „hojně“ (přísl.): abych ti tak štědře dal ze své lásky 50,18 (srov. wiele 50,18); a tu lásku nám hojně dát 16,27; 239,13 (3).

chválit „oslavovat, uctívat“: jazyk jim bude chválit mého Pána 50,5; chvalte 100,17; chválíc 53,24 (3).

doprovázet: následuj pravou cestu 54,11; budu následovat 57,26 (2).

léčení (sl.) „léčba“: jednotné číslo, genitiv. léčení 204,15 (1); || srov. léčit.

jedenáctý: v první epištole Korinťanům v jedenácté kapitole 13,16 (1).

lékař (sl.) „léčitel“: lékaři 251,17 (1); || srov. lékař.

107

[léctis 45,8 viz liktis.]

kmen „kmen“: vždyť ne z pravého kmene, nýbrž jako z pokroucené jabloně 186,15 (1).

rozkaz: a mých rozkazů, které střeží 107,23 (1).

plamen: aby neshořel ve věčném plameni 183,16.

poručit: poručil nám, abychom si hráli na harfy 98,7; poroučeje 124,18; 160,27… (116).

lít: vodu odlévám 201,5; odlévaje 201,6 (2).

déšť: země čeká na déšť 103,17; deštěm 185,7; 59,25 (3).

jazyk: 1) „jazyk“: proto bude můj jazyk vždy chválit 89,14; 50,5; 90,12…; 2) „řeč“ (překlad.); pohané mluvící různými jazyky jsou nuceni vstoupit do společenství 174,18–20 (srov. języki 174,19)… (14).

nemoc: do nemoci uvrhuji 249,16; nemoc 242,11; 248,12… (11).

podobně „jako“: podobně jako jelen 58,19; 85,2 (2).

srovnávat: Nesrovnávej mě, Pane, s bezbožníky 55,11; 55,5 (2).

nemocný: kvůli nemocným /kteří mají v duši mnoho ran 12,10; Nemocné 241,4; 252,9… (5).

rovný: tvému otci je roven 61,9; rovný 78,8; 103,22… (5).

zůstat „zůstat“: na lidech tvých zůstává a rozmnožování 45,8 (1).

temný kout: V temném koutě zavřen, žízní 103,5 (1).

radostně přísl.: Proto se raduje srdce 50,4; 147,19; 155,20… (6).

radostný, -á: radostná 53,23; radostného 50,13; nejradostnější 93,15… (13).

radost: Neboť největším smutkem tu radost měl 59,9; radostí 52,6; radostných 140,4… (16).

obveselit: věčně obveselit 144,5; obveselíš 94,24; obveselené 145,2… (18).

ten, kdo obveseluje: jednotné číslo instrumentálu: obveselovatelem 18,25; 31,27; 175,6 (3).

téci: Budu už roven těm, kdo kráčejí po zemi 103,22 (1).

svědectví (dosvědčení): svědectví 23,22; svědectvím 180,25; 222,22… (6).

svědčit (sl.): prací dosvědčuješ své svaté dobré 78,9–10; křivě svědčící 54,15; 106,13… (5).

liuosas (germ.) „svobodný“: abychom byli osvobozeni od hříchů 24,10–11 (1); || svobodný SiDi 359.

lev (bělor.) „drak, zmije“ (?): law ayti /levu nohama rozdrtíš 80,10–11 (srov. Lwie nogami y Smoka potrezs 80,9–10) (1).

hnízdo: nepadají na zem z hnízda 140,15; hnízdu 75,19; 75,12 (3).

poklad „majetek“: nevyhledávej cizí poklad 106,16; poklad 61,24; 109,21 (4).

hrob „hrob, jáma“: nikdy nezemřeš, má duše, v mém hrobě 50,9–10 (srov. wgrobìe 50,9) (1).

łoska (pol.) „milost“: łoska 205,16; łoskoy 38,23; łoskon 136,7… (11); || srov. milost

lova: leží tam na lůžku 251,19; 252,2 (2).

[ludji, ludima viz liudyti, liudijimas.]

Lukos̃is: Lukosius 242,22 (1).

lūkurnėti „postávat a čekat“: Lukurnedams 103,15 (1).

[luosi viz liuosas.]

rty: můj jazyk a rty 70,16; 63,25 (2).

loupení „drancování“: Loupením také majetek 65,24 (1).

[luta viz liūtas.]

M

macis, mačis, mačia (-ė) (sl.) „síla, moc, pevnost“: macies 141,11; macij 156,8; macini 146,11; mačė 112,18; macia 231,6… (20); || srov. moc, pevnost

mainyti „měnit“: nikdy to už neměň, co jednou slíbíš bližnímu 48,20–21 (1).

mailė (= láska): mailei 2,20 (1); srov. láska

vzpoura: maysztay ir ant wisu szalu 74,11; mayszte 136,22 (2).

Mojžíš (sl.): Mayžiesaus 32,12; 84,4 (2).

majestát (sl.) „velikost“: maiestota 26,13; Maiestotop 145,5; 208,3… (19).

modlitba: malda Pona 29,7; maldoy ir nuzia-mime 117,8; maldosp 15,4… (54).

Malchus: Malchaus 160,13 (1).

malkas „doušek“: girdi mus malkais aszaru 71,18–19 (1).

milost: Per malone ir mielasirdiste Diewa 6,23; maloney 36,12; vn. instr. sg. maloneia 114,17; malonespi 22,15… (37).

milostivý, -á: maloningas Pone 36,11; 73,16; 165,11… (7).

příjemný -í: malonus 34,8; 187,5…; maloniausias 239,1; 250,13… (8).

malžankai (pol.) „novomanželé“: Malžankus 239,7 (1).

malženska (pol.) „manželský“ adj.; toi iu Malženskoi draugistey 239,10–11 (1).

malženstva (pol.) „manželství, svatba, sňatek“: malženstwa 229,15; Malženstwon 238,23; malženstwop 230,5–6… (34); || srov. manželství DK 30.

maršingas „mrzutý“: žadeime sawa ne marsingas 184,3 (1).

maršinti „zapomenout, přimět k zapomenutí“: kuriomis musu niekad nemarsina 38,12–13; o ne

108

dva ďáblovi k potěšení / tvého dobra ke zkáze 20,8–10; 20,5 (3).

Matouš (sl.): sg. gen. Mateusza 106,21 (1).

mytí „omývání“: Id mazgoimu wirszutiniu 180,25 (1).

mýt: Kieleši koies mazgoia 180,21; mazgotu 181,9; 181,17 (3).

málo přísl.: nemažay 239,4–5 (1).

můj, má: O asz sunkume troszkume wedu dienas manas 65,2–3; manas 54,7 ir mans 54,7; manogi 98,16; mano 63,26 ir mana 63,25; manamuy 60,5; manasias 140,4; manose 49,5... (28?); srov. mano.

můj: kąc mana dowanu ne gieydi 49,7–8; tey kis apszwies t akis mano drąsey 47,11–12... (169?); srov. manas.

Na některých místech nelze rozlišit, zda je užit akuzativ zájmena manas, -a nebo ženský rod jednotného čísla v nominativu či instrumentálu, anebo nesklonný genitiv mana, např.: tu ant sawes imk nekaltibe mana 87,7–8.

mardavonia (pol.) „vraždění“: mardawonios 114,3 (1. mordownia 114,3); || srov. zabíjet.

Marie: Maria 110,17; 124,10... (10).

moře: Io esti marios ans jas sutwere 81,9; marias 101,4; 108,14... (4).

malý, -á: waykay maži 194,11; nemažas 66,16; 188,16... (12).

nejméně „co nejméně“ přísl.: Idant mažiaus už dwieju nedelu... butu užakita Malženstwa 227,15–18 (1).

zmenšovat se: galibe świete mažintusi 72,11 (1).

mečius (zast.) „meč“: mečium 160,12 (1); || srov. kalavijas.

medvysis „lovec“: Anas isztraukes isz spaštu medwisia 79,9 (1).

medžias „strom“: bus kaip medis isodintas 43,16; medžių 95,17; 119,23 (3).

megti „milovat, mít rád“: kurie manim nemegia 107,21 (1. nienawidza 107,21); Megiu asien labai tays 92,3; ne mekit piktibe 65,23–24; 164,17; megančiuose 25,20... (11).

mėgumas „zalíbení“: O teip mano nodie ia ir mano megumas 65,13–14 (1. kochanie 65,12) (1).

mėginti „zkoušet, pokoušet“: reikia mums patiems pirm sawe meginti 125,7–8; pradėkay iusu mane megina 81,22 (1. kusił 81,22); 51,16 (3).

láska: tey kis drutint meyle sawa 146,3; betaig laukiu su meyla 179,11; meylenai 57,5; meylesp 164,27... (94).

laskavě „přívětivě, něžně“: meylingay priimti 45,17; 114,19; 241,5... (9).

laskavý, -á „milostivý“: Tewe musu meilingas 225,18 (srov. miłosciwy 225,18); meylinga 175,10; 197,11... (8).

lež: ne tikiekit giems nes esti melas 122,25; melą 143,7; melus 54,16... (4); mehn 90,13 je třeba považovat za tiskovou chybu (=melu).

meldimas „prosba“: Iszklausik musu meldimą 21,20; meldimas 55,25; 19,3 (3).

modrá: O io ro nomis melinomis izgiditi esme 244,5–6 (1).

modlit se: melsimes Ponuy Diewuy 38,18; melstisi 107,16; Melskim esig 169,15; melstus 219,21... (13).

prosit „žádat“: tewą sawo melde 161,25; melsk 54,22; meldzami 186,28... (4).

lhát: kada bus meluota... ir wis pikta kalbeta 139,27 (1).

měsíc: Karsztibes Saules niekad ne biiosies /Ney wel szalčia Menesie 91,16–18 (1).

dívka: narozen být z čisté dívky Marie 7,8; 109,5; Mergosp 235,11... (4).

my: my 10,3; 26,8; 194,5... (109); naše 31,20; 139,9; 196,24... (375); nám 29,3; 33,4; 15,13... (101) a nám 21,18; 46,14; 69,7... (73); nás 30,20; 37,20; 82,24; 159,5... (190); námi 33,6; 130,19; 192,5... (14) a nám 114,18; 125,12,28,16 (3); námi 16,17; 97,13... (8); námi 30,7; 185,13... (8); k nám 123,12; u nás 117,24; 132,9; u nás 17,16; 116,9... (6); celkem (779); nás 128,7 je třeba považovat za tiskovou chybu [= nám].

Mesiáš (subst.): Ježíš Kristus Mesiášův 245,26 (1).

házet: los hodit na šaty 161,13 (1).

rok (-y): 1) „čas“; jak tehdy před očima po všechny roky běželo 15,23–24; 31,8; 147,6... (4); 2) „léta“: po čtyřicet let 81,25; 157,17 (2).

spánek: Ó, lehký spánek jsi mi dopřál 19,22 (1).

spát: Oko začne spát 37,14; nespát 112,13; budu spát 46,22 (3).

milý, -á: Můj milý pochodil 90,21; milá 67,2; milou 32,22; milé 145,2; milou 197,10; atd. pád. milí 38,7; milému 93,23; nejmilejší 76,18; nejmilejším 30,12–13; nejmilejší 207,17... (99).

milosrdný, -á (překlad): milosrdný 29,12 (1. miłosierny 29,14); 84,2; 220,23... (15); || srov. milostivý.

milosrdně (překlad) „milostivě“ přísl.: milosrdně 16,26 (1. miłosiernie 16,25) (1); || srov. milostivě.

milosrdenství (překlad): milosrdenství 85,7 (1. miłosierdzie 85,7); Milosrdenství 41,24; 214,13; 239,20... (34); srov. milost.

109

mielasirdis „milosrdnost“ (překlad): Neboť tvé milosrdenství je větší než víno 67,2; viz oko svého milosrdenství 182,20 (1. milosierdžia 182,20) (1); srov. mielasirdystė.

mielės: a chce své staré kvasnice odevzdat Bohu 249,11.

miera (br.) „míra, střídmost“: ti, kteří ve své prudkosti nemají míru 52,14–15; 154,10; 237,2 (3); || srov. saikas BrPI 254.

miescianka (br.) „měšťanka“: Miescienkos 161,7 (1).

miestas (br.): město 137,17; do města 166,17; ve městech 31,22… (14).

mylasnykas (br.) „miláček, milovaný“: mylasnikay 174,10–11; milasnikams 115,10 (2); || srov. mylėtojas.

mylėjimas: oslavujme tedy upřímně / z lásky a vykoupení 155,20–21 (1).

mylėti: 1) „milovat“: abychom tě opravdu milovali 23,17–18; 17,25; milovali bychom 233,24; milujícím 174,5; 2) „mít rád“ (překlad): a jiné rozličné zlé věci milujících 208,25 (1. mihuiacych 208,25); láska 50,11 (25); mileli 237,21 je třeba považovat za korektorskou chybu [= mylėti].

mylėtojas: rozmnož… milovníky světa 142, 26–27 (1).

mylįsta (-ė) (sl.) „milost“: milistos 49,6; milistes 84,19 (2); || srov. malonė.

minėti: 1) „zmínit“: vzpomínaje na mou péči 115,11; minėcius 108,3; minetumbim 124,21 (6); 2) „rozpomenout se, pamatovat“: Proto na to a kvůli tomu vzpomínejte, / že člověku není nic příjemnějšího 232,8–10 (1. pamietaycie 232,8); 105,12; 186,10, 234,12 (4); srov. at-minti.

minti „šlapat“: sjarnas… láme / šlape 72,19 (1).

ministras (sl.) „učitel, kazatel“: mluví k nim ministras 222,10; 204,4; 219,7… (11); v polském textu všude Minister (219,7; 220,5; 222,10…); || srov. mokytojas.

myra: dal své dary / zlato / kadidlo / myrhu 158,24 (1).

miršti „zapomenout, zapomínat“: že na svého služebníka nezapomeneš 137,4–5; 50,9; zapomínaje 164, 15–16 (3).

mirti: tehdy ihned umírá 35,9; nesmrtelný 33,21; zemřelého 122,8; umíraje 163,24… (11).

misĮis (zastar.) „myšlenka, pocit (?)“: mislis 182,11 (1. mysl 182,11); mn. č. ak. mislis 120,4 (1. smysly 120,4); mislu 27,22; 242,2 (4); || srov. mintis AK 61.

mokėti „zaplatit, odměnit“: každému podle práce mokas 74,19–20; mokieia 145,14; mokies 79,24 (3).

mokėti „umět“: neboť ani nemoka vyzkoušet 204,20–21 (1).

mokymas: pro poučování chlapců 2,4 (1).

mokyti: tvé slovo, rač učit 23,9–10; mokis 8,3; mokitumbei 240,3; mokikimes 17,24; mokidamas 121,5… (18).

mokytinis „žák“: láme a dává svým žákům /při vyučování 13,20; 166,13; mokitinium 195… (5).

mokytojas (-is): učitele svaté 23,21; mokitoy 173,5; mokitoius 24,3 (3).

mokslas: 1) „učení“: a kvůli tomu mé učení /odvrátí mnoho lidí od mého učení 122,19–22; 72,25; 118,3; 133,21; 198,22; 199,11; 203,18; 204,23; 205,17; 206,18; 2) „poučení (?)“: aby každému byli připraveni dát poučení 206,18–19 (1. nauki 206,19) (1).

Morkus 195,3 (1).

mostis (sl.) „mast“: pomazal mastí 162,26 (1); || srov. tepalas SD⁵ 143.

motė: 1) „manželka“: A tvá manželka bude ve tvém domě /plodná 94,9; abys na sebe mohl vzít každou slabost své ženy 234,9–10; 5,18; 87,15; 95,14; 106,15; 134,21… (13). 2) „ženy“: moteries 236,15 a moteres 109,21; 208,26 (3).

moteriškas „ženská“: co tedy může mluvit žena 237,14–15 (1).

motina: aby jeho matka /nám porodila krále 153,2; motiną 109,16; 193,12… (10).

mučeln[y]kas (zastar.) „mučedník“: mušalnikay 150,18 (1); || srov. kankintinis SD⁵ 146.

mučymas (zastar.) „mučení“: mučima 159,17 (1); || srov. nukankinimas DK 52.

mučyti (zastar.) „mučit“: mučitas 110,21 (1); || srov. kankinti DP 205.

mudrai (br.) „moudře“: mudray 245,19 (1. mądrze 245,19) (1); || srov. gudriai, išmintingai.

mudras (br.) „moudrý“: mudrą 169,7–8; mudri 241,12 (2).

muilyti (pol.) „zmýlit se“: tame nieka ne muiliam 110,12 (1. Na tym się nic nie mylimy 110,13) (1).

mūka (br.) „utrpení“: mukos 163,11; mukas 163,19; 248,2… (7); || srov. kancia.

mūras (něm.): dg. ki. muru 92,16 (1. mury 92,16); murus 64,9 (2).

musyti (pol.) „muset, mít“: toksay musia paskandintas buti 171,16–17; 171,16; mu-

110

si 138,7 (l. mušį 138,7); mušij 138,10; musis 61,21... (7); || viz privalėti.

mušis „boj“: Noris kielskis koksay musis 53,8 (l. bitwa 53,8) (1).

bít: kteří bijí tělo 139,20–21; bije 160,15; bijíce 160,27 (3).

N

ničit: naykinančiu 208,22 (1).

noc: patremey tamsibes nakties 19,21; nakti 30,25; 142,14... (29).

dům (-y): o piktas namic tawa skiliu te ne dara 92,16–17 (l. w domiech 92,17); 51,11; 75,9; 94,8; 95,14; 151,18; Potam wisi ieio namuosna anuosna 154,21; 76,18... (33).

domácí „domácí“: Paganimas namikscias 15,1; 42,1... (27).

hospodář: 1) „pán domu“: kuri turi dariti naminikas sieymienelesp ir waykialump sawa 15,5–6 (l. gospodarz 15,5); 2) „člen domácnosti; člen“: darikim giera przesz wisus /o daugiaus przesz naminikus wieros 248,9–11; 209,15–16 (l. domownikom 248,10);... (3).

hněv „zloba, hněv“: Ans mumus wisieims tawa narsą perprasė 124,11–12; ne wesk narsan tarna sawa 54,4 (l. gniew 54,4); 71,15; 127,5; 162,4 (5).

těhotná (=těhotná): nasciomis poniomis duodamas su paszlawinimu sawo langwa pagimdima 32,3–5 (1).

ústa „ústa“: tawe pati garbintumbim /nasrais szirdzia prasitumibim 117,21–22; 71,3; 86,20; 134,8; 223,8 (5).

oznamovat „hlásit, oznamovat“: Ape tay seney Prarakay nasina / ateima io nuog amžiu drutina 156,19–20 (l. Prorocy powiadali 156,19) (1).

vdova: naszhu ir siratu priweyzdetoiu 32,2; 101,13 (2).

vdovství: Te est mote naslistoy 87,15 (1).

nota (zkr.) „melodie“: natos 157,18 (1); || srov. hlas.

užitek: 1) „prospěšnost“: ir aut naudos artimu musu 29,21; 68,14...; 2) „majetek“: ir tegul nuominykay nauda io dalia 87,18; naudas io ateme 169,8–9... (5?).

užitečně přísl.: sekla... naudingay butu tawi surinkta 185,4; naudingiaus 251,24 (2).

užitečný: wienok tarnais ne naudingais esme 242,21 (1).

nově přísl.: kurie nauiey wiera ispazina 220,4 (1).

nový, -á: nový testament 14,2; znovuzrození 75,21; znovu se narodit 14,12; 120,11... (10).

novina: nemoc... a velmi radostná novina 171,8–9 (1).

obnovovat: a jazyk obnovuje 175,14 (1).

ne: 1) záporka ne se slovesy se píše většinou odděleně (převaha je velmi výrazná), zatímco s přídavnými jmény, příčestími, přechodníky a příslovci se píše přibližně stejnou měrou dohromady, např.: nebere 48,23; neodmítni 63,15; 71,12; 93,10...; nemohu 6,18; nebude se bát 53,7; 61,26...; nesmrtelný 33,22; nerušený 97,2; nespravedlivě 106,13; nebojím se 44,21; neznaje 120,7; ne dobře 203,19...; 2) ne- před a se nejčastěji mění na no- (viz nodboimas, nopikanta, nopilasy...), ale někde zůstává nezměněno (neabejoiem 197,18; 214,11; 222,11; 245,12; neabdoiem 164,20); neatmayniey 48,11).

ani: ani se tvary žádný a jeden se píše většinou dohromady, např.: neiokia 4,8; newienas 87,22; newieno 102,25; 193,24...; ale: ne wienas 27,5; protože se nenachází žádná taková věc 230,21; 245,4.

nedbání (pol.) „nedbání“: nedboimas 229,27; 204,14 (2); || srov. dbát.

nenávist: nepikantą 90,14; nepikantoia 133,11 (2).

nebezpečný (pol.) „nebezpečný“: Gielbti nuog nebespesznu ciesu 60,24 (srov. niebezpieczny 60,24) (1); || srov. nebezpečí DK 52.

nebezpečnost (pol.) „nebezpečí“: nebespiecni...tes 21,2; 216,20 (srov. ni bezpieczeńści 21,1) (2); || srov. nebezpečnost VE.

nečistota (pol.) „nečistota“: nečistatos 232,13 (srov. nieczystości 231,14); 239,5 (2).

neděle (zast.) 1) „neděle“: nedela szwęski 106,5; 108,6; || srov. Atmink atilsia sekmą dieną 108,5; 2) „týden“: před dvěma týdny 203,5; 227,15–16... (7).

než: 1) „než“: nejprve si přilož jazyk k patru /než bych na tebe zapomněl 98,17–18; 60,13; 2) „před“: ukážou se dříve /než se položí na stůl 149,15–16; 139,4; 16P,20 (11); srov. negu.

neštěstí „špatnost; pýcha; přepych; strach; neštěstí, bída“: abychom neupadli do tělesného neštěstí 234,20–21; 27,24; 237,3 (srov. próżnowanie 234,22; niedostatek 27,24; zbytku 237,4); (3); srov. neštěstí.

neštěstí: přijde opravdový konec /takového neštěstí 138,19 (srov. kwasu 138,20) (1); srov. neštěstí.

111

negi: 1) „než“: Není větší sluha než sám Pán 139,6—7; 67,2; 124,5 (3); 2) „ne“: Nezabiješ bližního svého / ani ženu jeho či 109,4—5; 114,6 (2); srov. neg.

nei: 1) spojka: o třetím místě nic nevíme / ani v písmu… nacházíme 248,2—4; Ani dobré, ani zlé nepozná 58,6; 149,6; 178,20…; 2) zdůrazňovací částice: nedovolme každému, aby odešel 172,26—27; 24,25; 241,20; 242,7… (56).

nei se často pojí s vēl, např.: Nechápe ani neslyší 74,9; 55,4; 79,15…

neigi „ani“: Veselí jsme se ne starým kvasem / ani stejně kyselým kváskem zloby 219,3 (1).

nekaltė „nevinnost“: ušetři mou nevinnost 51,14; 52,4; 52,17… (4); srov. nekaltybė.

nekaltybė „nevinnost“: to je roucho naší nevinnosti 193,16; nevinnost 48,9; 87,8; 178,26… (8); srov. nekaltė.

nekuris (překlad): Jsou také někteří / kteří… nechtějí vyznat 209,8—10 (pol. niektorzy 209,8) (1).

[nelam 117,19; tisková chyba, má být nekam (= nikam)].

nemeylė „nenávist“: Aby nenávist viděla od starých nepřátel 59,20 (1).

nepakajus (zastar.) „nepokoj“: Ochraňuj nás v těch nepokojích 137,15 (1); || srov. pokoj; potrava.

nepalaima: Neštěstí jako tekoucí voda je pohltí 88,10; 237,22 (2).

nepasipūtimas „nepýcha“: v nepýše 237,2 (pol. nie w pysze 237,4) (1).

nepatogumas: musí být odstraněny veškeré násilnosti a nepříjemnosti 234,14 (1).

nepigumas „obtíž“: Všechny obtíže překonám 80,16 (1).

nepoteyes: 109,20… [= ne po teysey „nespravedlivě“].

[neprieiemusiemus 228,18 viz jít.]

neprietelius (br.) „nepřítel“: neprietelus 37,11; neprietelaus 93,20; neprietelue 88,15; 155,13 (36); || srov. prieštranykas.

[ner(a) viz být: Ner 133,21; nera 134,2; 140,21… (9).]

nes spoj.: Paiuoka wisad dare isz io sunkiu wargu / nes ans mega piktibe 88,6—7; 112,8; 122,25… (144); srov. nesang.

nesang(i) „neboť“: O susimilk ant musu nesang es maloningas tewas 73,15—16; 104,5; 182,11… (36).

Na některých stránkách se nes a nesang užívají na téže stránce (např. 67,2 a 67,12; 88,7 a 88,5).

nosit: sirdij nesiosiu labay sunkus wargus 88,21; nesioia 163,22—23; nesiotu 80,8 (3).

nést: id iam neszt padetu 161,11; te nesi 65,14; neždami 65,16 (3).

dokud (dokud) dokud zlo snášeje 138,23—24; 172,15; 172,19; 206,13; 214,10; v každém silvarte / až do konce... dokud 148,27—28 (6).

neteisė „nespravedlnost“: ir iznaykint wisas neteises mana 62,4—5; Nesang neteises sawo pažistu 62,11; 63,6 (l. nieprawości 62,5; 62,11; 63,5) (3); srov. neteisybė.

neteisybė: neteisybę ludidami 54,15; neteisibiu 84,11; 147,2… (8); srov. neteisė.

neteisininkas „nespravedlivý člověk“: ne wayksciau su piktais neteisinikays 51,21 (l. niesłatecznymi 51,23) (1).

nevalia (sl.) „není dovoleno“: newalos 107,7; newalon 98,6; 103,10 (3).

nevdėčnas (pol.) „nevděčný“: iuog newdecniems atmindinėja /tat ka iemus dowanoia 186,10—11 (1).

nevdėčnystė (pol.) „nevděčnost“: newdecnistes toli bekim 186,8—9 (l. niewdzięczności 186,9) (1).

nikdo: te nesi niekas kitas 65,14; Be tawes nieko negalim 167,14; pikta niekam ne daridams 48,14—16… (42).

nikdy: niekad ne est priwilemi szwenti žodžiey io 29,1—2; 38,13; 148,25… (16); niekada 46,2; 65,26; 181,15… (9).

[nekaltibey 48,9 viz nekaltybė.]

nikde: ney nikde ant to swieto 78,7; 243,7 (2).

zbožně: nobažnay 213,12; 219,21 (2)

zbožný, -á (sl.) „zbožný, pokorný“: nobažna 205,10; nobažnomis 23,3 (2).

[nodboimas 229,27; nodboime 204,14; nodboiu 59,26; nodboiem 164,20 viz neatbojimas, atboji.]

naděje (sl.) „naděje“: nodieia 65,13 (l. nadzieia 65,12); nodieia 96,13; nodieioy 251,14… (24); || srov. duksis, viltis. DK 4.

[nopikantą 90,14; nopilaysi 141,3; noplays 141,15; 237,23; noplanks 200,20; nopmazgocia 181,21; nopsieszka 242,9; nopsisaka 209,18; nopiswayksciotumbei 250,24 viz neapykanta, apilaisti, aplaisi, aplankti, apmazgoti, apsieškoti, apsisakyti, apsivaikščio­ti.]

touha: Duok iszmanią noro sawo 23,25 (l. woley 23,24); překračujíce často touhu a přikázání tvé 26,14—15; 228,12… (20).

Na mnoha místech se polské wola překládá jako touha.

112

chtít: chtěl bych ti odporovat 242,12; nechtějící 133,19… (71).

ačkoli: Ačkoli se proti mně postaví mnozí / nezasednou proti mně 53,6–7; 62,16; 122,6… (5); srov. noris.

noris „ačkoli“: vede mě cestou pravdy / ačkoli kráčím pokorně… 51,3; 79,18; 242,18… (5).

noravytis (pol.) „naklánět se, toužit“: Norawikis teypag iosop 234,7 (1); srov. chtít.

nota (lat.) „melodie“: Nota 95,2; notos 168,15; 202,3; (3); || srov. hlas.

[notaiau 121,8; 121,12; notays 172,19; 244,26; notaime 193,25; notmaynancios 218,12; notmainomos 120,5; notłays 191,13; notsimulis 51,10; notstumà 195,1; nottolinki 182,3 viz at(a)iti, atmainyti, atlaisti, atsimulyti, atstumti, attolinti.]

nū „nyní, teď, dnes“: Chléb náš vezdejší dej nám dnes 9,24–25; nyní i vždy děkujme 17,22; 37,8; 90,10; 100,19… (30); srov. nūnai.

nu: nu (podle slovanského hau) se velmi zřídka užívá před superlativem přídavných jmen: prieg tay nu szwenciausey pašlugay 131,2–3.

odkrýt: Noc odkrývá temnoty 37,3 (1).

posílit „zesílit“: a rač posílit naše srdce / svou láskou 29,18–19; (l. vmocnić 29,20); 54,22; 145,23 (3).

vymyslet (sl.) „vymyslet“: nudumojau 57,2 (l. vmyšlilem 57,2); nudumos 89,9 (2); srov. dūmoti

odejít: ať odejde do pekla 20,15 (1).

uctít „vzdát poctu“: jak svou milou poctím 80,17 (l. wyielbkę 80,17) (1).

ponořit: Čeká zvlažuje duši ponořenou 103,16 (1).

sejmout: z kříže je sňat 162,20 (1).

svrhnout „porazit“: Rač svrhnout všechny naše protivníky 174,2–4 (l. zložyć 174,4) (1).

spadnout: a z něho nepadne 43,19; 140,16 (2).

ukřižovat (sl.); nukriziawotas /zemřel/ a pohřben 7,9–10; 8,13 (2).

sestup (= nuleidimas) „sestoupení“: Jako východ slunce daleko jest nufaydima 84,16–17 (1).

naklonit „přiklonit na svou stranu“: Ne nulenks te to Pona iauciu ney awinu 46,9 (1).

zármutek: nuludimas 251,8 (1).

zarmoutit se: a když obrátíš svou tvář / oni se rmoutí 35,8; nuluda 251,23; Nuludus 75,8; nuludusius 113,4 (4).

utišení: za naše a naše utišení zabit 221,6 (l. vblagania 221,5) (1).

domnívat se: kaypos tat numane 138,14 (l. skusit 138,14); numanay 31,15 (l. znasz 31,15) (2).

umytí: k umytí našich hříchů 207,24 (1).

milovat „zamilovat si, oblíbit si“: kteří ráčí nás numileti 185,23; neboť nás tak numileia 179,15–16 (l. vmilował 179,16); 194,23… (5).

zemřít: vź ius noriu numirti 121,14; numirst 87,13; numirtumbim 112,4; numirusiuy 103,7; numirę 249,27; numirusių 7,12… (23).

numirusių 166,1–169,1 (v nadpisech) je třeba považovat za tiskové chyby (= numirusių).

umučení (záp.) „utrpení“: numučimą [159,2; 129,21; 164,1… (8); || srov. utrpení.

mučit (záp.) „trýznit“: numučit 124,12; Numucitas 7,9; 8,12 (3).

nyní „teď“: jako tomu bylo dříve i nyní 86,14 (1); srov. nū.

od: 1) tato předložka se užívá s genitivem k označení: a) času: nuog iaunistes wayksciot iungie 249,6–7; 242,3…; b) místa: a neodvracej mě od své tváře 63,15–16; 121,21…; c) příčiny: wienoka nuog kamanu ir žąslu tuoy nurimsta 58,6–7; 63,7…; č) původce (v překladu): o nuog tawes wisokiu budu atlankiti 31,25 (l. a od ciebie 31,26; 9,12…); d) se slovesy bránit, zachránit, skrýt aj.: slept weyda nuog manes 47,4–5; Teykis mane apginti o nuog liežuwiu zdrodnu 90,11–12…; 2) několikrát se nuog užívá se zájmennými tvary tebe, sebe: Aptureti tai nuog tawe 42,11; 58,14; 72,14; nuog sawe 113,14; 193,20; 3) nuog se vyskytuje výrazně častěji (183) než nuogi (14); někdy se nuog a nuogi střídají na téže straně, např.: 57,18 a 7,4; 120,22 a 120,14; 132,20 a 132,7…

jed: Slova tvá jako šípy, otrávené jedem 90,15–16 (1).

půjčka „dluh“: Nedávat půjčku peněz 48,22 (l. lichvu 48,22) (1).

dlužník „dlužník“: A nechť nájemníci získají jeho podíl 87,18 (1).

upřímně přísl.: vždy to činí upřímně 48,12; 154,12; 155,121; 157,19 (4).

umýt: a budu očištěn od nepravosti / umyješ mě, zbělím jako sníh 63,6 (1).

8. Iš lietuvių leksikologijos ir leksikografijos

113

upadnout „prohřešit se, sklouznout“: neboť ty se ráčíš mocí pozvednout toho, kdo upadl 45,9–10; a svým padlým bratřím máte pomoci 235,2; padlé 74,8... (8).

pád „neštěstí, bída“: nikdy ho neopouští v žádném neštěstí 45,25 (l. příhodě 46,2) (1).

uklidnit „utišit, napomenout“: Snad můžeš utišit všechny mé bolesti 67,3; naše nepřátele... ty sám již utiš 71,21–22; 87,24... (5).

uklidnit se: přece od pout a okovů hned se uklidňuje 58,7 (1).

utěšit: aby utěšil můj smutek 59,17; 60,19 (2).

předvídat „předvídat“: při velkých nebezpečích je třeba s péčí předvídat 229,9–10 (l. obacza-ne 229,10) (1).

uchování „zachování“: kvůli uchování čistoty 232,13 (l. wiarowania 232,13) (1).

hřešit „prohřešit se“: Vyznáváme, že jsme již zhřešili 35,21 (1).

sklouznout (= sejít) „upadnout“: Jak v zimě sklouzne 155,2–3 (1).

ztrácet odvahu: neztrácej odvahu, ale svou naději v Bohu hledej 91,12; neztrácíme odvahu 96,23 (2).

uklidnění (-ijimas?) (pol.) „uklidnění“: a uklidnění vašeho svědomí 223,2 (l. vspokoienie 223,2) (1); || srov. uklidnit se.

uklidnit se: tuogi nusiramina troszki sirdis mana 66,23 (1).

ochránit se „ochránit se“: Bataig iu pigay nusiserģiste 123,4 (1).

posílit se „zesílit“: teyse io szwenta nusistiprინა 90,4 (l. zmocnila się 90,4) (1).

ospravedlnit se „ospravedlnit se“: Jay norecia nusiteisinti 242,12–13 (l. vsprawiedliwić 242,13) (1).

utéct „uprchnout“: ir kur nusitekiet norime 243,6–7 (l. viec 243,6); nusitekame 22,14 (2).

poslat „poslat, zaslat“: teikies musump čia ant swieto nusiųst sunu sawa 16,18; Nusiunte 120,22; 173,4... (8).

ponížit se: Nusižiamina kaip tarnas 163,18 (1).

litovat „smilovat se“: tegul newienas žmogus niekad ne nuskundžia 87,22–23 (l. nie zmiłuje 87,24) (1).

útlak „stísnění, tíseň“: wisam nuspaudime prieg iam busiu 80,14–15 (l. vdręczeniu 80,15); nuspaudimuose 90,8 (l. vćisku 90,8) (2).

utlačit „stlačit, utlačit“: id gi kit nuspaustu 87,10 (l. vtrapi 87,12); suda dara nuspaustiems 101,5 (l. vdręczonym 101,6); nuspaustasis 88,20; 143,8 (4).

posílit (překlad?): Asz pastasiu ir nustiprisu uszkalbi mano 194,16 (l. wzmocnię 194,16) (1).

posvětit (překlad?): wardą tawo nuszwęstumbim 118,2–3 (l. poswięcili 118,2) (1).

ospravedlnění (překlad?): tatay del nuteisinima /wisokia žmoniu gimima 111,3–4 (l. vsprawiedliwienia 111,4); 8,7; 121,9; 170,13 (4).

ospravedlnit (překlad?): Wiera musu nuteisinti 176,5–6 (l. vsprawiedliwieni 167,6); 194,13; 213,6 (3).

stékat „téct dolů“: maldoy... tewespi nutekame 117,8 (1).

ztratit (nář.) „zničit“: Tegul wis nuterioia prowoy nuogi bihu 87,11 (1).

záruka (překlad) „ručení, zajištění“: ape grieku atlaydimą záruka 206,7 (pol. vpewnienie 206,7); 246,24; 249,1 (3); srov. laidas.

zaručit (překlad?) „ručit, zajistit“: ir mahoney tewo ius nutikris 122,4–5; nutikrinay 142,11 (pol. vpewnil 142,11); nutikrintas 246,22... (8).

zesměšnit „vysmát se, zesměšnit (?)“: te nutrankay gie mani 89,6 (pol. sikaluja 89,6); Ne vienam ne nutrankidams 48,13 (pol. nie wrągaiac 48,13) (2).

setřít: prajekymas bus nutrintas 94,16–17; 246,10 (2).

1 chytit „chytit“: kaip nutwere gi židay 160,11 (1).

2 postavit „postavit plot“: tworios pagadina /kuri... buvo giaray nutwerta 72,15 (1).

vykrmit: noriju nutukinti /kunu krauiu sawo pasotinti 121,22 (1).

unavit: buwa teip nuwargintas /kad eyt negałeio 161,9–10 (1).

spatřit „spatřit“: juos kitas isz szalies nuweizdi 204,18 (1).

odtáhnout (překlad) „odtáhnout“: rustenibes nuog sawe nuwelkam 193,19–20 (pol. zwłoczymy 193,20) (1).

pokora (?) „ponížení, pokora“: ir nužemime tawespi nutekame 117,8 (pol. pokorze 117,8) (1).

sklonit „sklonit“: o pakialk nužiamintą wargią galwą mano 44,15–16 (pol. wnizone 44,16); 64,6; 248,26... (4).

114

sestoupit: Věříme, že do pekel sestoupil 111,2 (1. zstapil 111,2…); 8,14; který z nebe sestoupil 181,6… (4).

O

o: 1) citoslovce: Do tvých rukou, Otče 32,13; 98,14; 127,7…; 2) spojka: Časně ráno se shromáždili / a sešli se v družině 19,14–15; který mi pomůže dát / a ochrání mě před nepřítelem 91,5–6…

o jako spojka a citoslovce je celkem užito 384krát.

jabloň: z jabloně kyselé 186,15 (1).

omnia 230,3: nahodilý latinismus.

P

konec: A konec našeho života 41,12; až do konce světa 169,18; 186,25… (5); srov. ukončení.

ukončení „konec“: a tak konec tohoto života strastiplného 82,15–16; 42,5; 91,24 (3); srov. konec.

ukončit: dokončíš svou práci 4,24; dokonči 108,7 (2).

pokorně (pol.) „pokorně, zbožně“: pabažnay 18,8; 22,20; 182,9 (srov. pobožnie 18,9…) (3); || srov. nízko.

pokora (pol.) „zbožnost, pokora“: pabažnistey 138,4 (srov. w pobożności 138,4); 144,21 (2).

utéci: viz: ať matka uprchne / do svého pekla odejde 20,14 (1).

postavit (pol.) „postavit“: pabudawotus 92,6 (1); || srov. stavět.

probudit: abychom na sebe neprobudili tvůj hrozný hněv 211,12–13; 214,4 (2).

probudit se: Usnul jsem… a probudil jsem se 44,20; probuzený 169,6 (2).

padaboti (pol.) „zadívat se, povšimnout si“: padaboies tai sawimp 241,19 (1); || srov. spatřit.

padaryti „udělat, vytvořit, vykonat…“: tey kis galą padariti 73,3; padarey 156,6; padaritumbite 242,18; Pagidarik 239,19; padares 215,11; padaritomis 196,3… (48).

padaugyimas, padauginimas „zvětšení“: meyley tawa padaugima 24,2–3; (pol. pomnożenie 24,2); 76,9; padauginima 9,9; 238,19 (4).

padauginti „zvětšit“: ir meyley tikroy padaugint 23,10 (1).

padavimas „předání“ (?): Atpirkti esme nuog tusčia padawima tewu musu 246,2–3 (pol. podania 246,3) (1).

pomocník (-ce): mám tě jako pomoc 70,3; pomohl 137,11; 167,9… (13).

padėjimas „pomoc“: bat nuog io padegimo kažnu čiesu łaukit 46,12–13; padeimo 200,27; padegimą 136,10; padeimu 237,7… (23).

poděkovat (zř.): Poděkujme 223,20 (1).

1 padėti „pomoci“: betaig esi gatavas mums padeti 184,7; padesti 101,9; nepad eia 82,24; padetumbit 235,3…

2 padėti „opustit, položit…“: kur padetu waykus sawa 75,13… (24); padadamos 234,4 je třeba považovat za tiskovou chybu (=padedamas).

padidinimas: buk apgineiu ir padidinimu 31,19 (pol. pomnożeniem 31,20) (1); srov. padauginimas.

padrūtinti(s) „posílit“: padrutint 27,8; padrutinosi… malone 90,3; padrutintu 187,12 (3).

padūksis (-ė?) „naděje, útěcha“: giwent galetumbim ant garbes warda tawa ir ant padukses artimu musu 32,17–19 (pol. paciesze 32,18); tawimpi paduksi turu 68,20–21; (pol. vfanie 68,2); 135,25… (10).

zaprášit: zapráší je jako prachem 44,4 (1).

paduoti: 1) „svěřit“: Galiben tawo paduome 36,18; 58,10; 70,18; paduota 235,23; 236,1 (pol. podana 235,24; poddany 236,1)… 2) „předat“: tikiedami tawa žodžiu/ mums… paduotuy 24,20; 215,8… (1).

padžiūti „vyschnout“: padžius žole 85,3 (1).

[paenčios 110,14 a paenčia 111,12 viz etti.]

pagadinimas: pagadinimu 246,5 (=pagadinimui) (1); srov. pagadinti.

pagadinti: kdo tvoří, to ničí 72,13–14; ve své porušené přirozenosti 233,10–11; 133,16… (5).

pagal (pagalei): Touto předložkou, která se pojí s genitivem, se vyjadřuje, podle čeho se žije, platí, odpouští…, např.: podle tebe nežijeme 131,24; podle tvé vůle řídím 177,2; aby podle skutků všem zaplatil 169,21–22; 55,15; 74,19… V některých případech nelze z koncovek pádů určit, zda se pagal užívá s genitivem, nebo s akuzativem (např.: pagal diduma malones tawa 62,5; pagal nora klaidet 114,6), neboť podle nářečí Petkevičiusových spisů to mohou být genitivy i akuzativy. Protože je většinou zřejmé, že pagal (pagalei) se pojí s genitivem, stejně jako v Mažvydových spisech, lze připustit, že ve všech Petkevičiusových spisech se pagal užívá s genitivem.

8*

115

Častější je pagal (28) než pagalei (15); vyskytují se případy, kdy se obě formy objevují na téže stránce (např. 84,10 a 84,11; 191,7 a 191,8).

pagalbė (-a): prosíme o pomoc, Pane 36,2–4; pagalbę 91,5; pagalbą 175,7–8; 178,21… (7).

paganymas (přek.) „poučení“: Paganimas namikszias 16,1–41; (pol. Pasterstwo domowe 16,1–42) (26); Pagimas 15,1 je třeba považovat za tiskovou chybu (=Paganimas); || srov. pamokslas.

pagarbinti „oslavit“: pagar bintas esti 101,2; 150,15 (2).

pagėdinti „zahanbit“: pogiedink… barnis /našich nepřátel 142,16; jednotné číslo, nominativ: pagiedintas 241,9 (2).

pagimd ymas: dávaje… łangwa pagimdima 32,5 (1).

pagimdyti: tam porodí /a vzal do rukou 153,12; jednotné číslo, trpné příčestí: pagimdintas 200,1; pagimd us 157,23 (= pagimdžiusį)… (5).

pagirdyti: nakrmil a napojil 226,3–4; množné číslo, trpné příčestí: pagirdytos 90,16; 221,10–11 (3).

pagirti: pokim… nemůže pochválit 243,4; jednotné číslo, trpné příčestí: pagirtas 151,23; jednotné číslo, genitiv: pagirtos 233,7… (5).

pagyvenimas (přek.) „život“: dej dobrý život 118,18–19; (pol. pożywienie 111,18); pagiw enimo 15,16 (2); || srov. gyvenimas.

pagrebas (sl.) „sklep“: má plné pagreby vína 46,20 (1); || srov. rūsys KN 208.

paguldymas (přek.) „oddíl, rozdělení“: paguldime 13,16 (pol. Rozdziale 13,16); 195,4; 245,9 (3); || srov. straipstis Mž 172.

položit: 1) „dát, položit“: prakarte gi pagulde 153,14–15; Asz duszą sawa vz jus paguldžiau 244,13; 244,19; 249,25 (4); 2) překlad: kame ira paguldita kalte to nehadno ragawima 217,3–4 (pol. w czym jest położona wina 217,3) (1).

pokušení „pokušení“: Ne wesk mus ing pagundimą 118,26; 10,24; 138,13… (6).

pahonis, pahonka (sl.) „pohan, pohanka“: pahonies 228,27; pahonkos; dg. va. pahonis 113,22… (5).

hloupý: kuriump paykuiu eyti daugi žmoniu 49,12 (1).

unavit: o dumos wisos toiuas io tenay pails 100,24; pailstančius 221,10 (2).

[paioprasta 98,17 viz prostý.]

hledání (překlad?) „nalezení“: kurie ne est su mumis ant pagieszkojima 43,8 (pol. pozyskan iu 43,8) (1).

pohnout „vyvolat“: ir ne pajudintubim ant sawes /smarkios rustibes tawa 27,12–13 (pol. a nie pobudzali … 27,12) (1).

posměch „zesměšnění, smích“: Ne duok welniuy ant pajuoka 42,3; Paiuoką wisad dare iš io sunkiu wargu 88,6; paiuokus dara 89,3 (3).

pocítit: įdant galibe patiechu wisokiuose priepuoluose paiustu 240,5 (1).

pakajingas (sl.) „klidný“: Duok pakaingą užgimimą 37,7 (1); || srov. klidný.

1 pakajus (sl.) „klid, mír“: Tes pakaius io walos klausantiemus 157,12; pakainus 92,21; paka iopi 181,3; 153,11… (21); || srov. klidnost.

2 pakajus (sl.) „pokoj“: įdant wisokius namus ir pakaius teyktus Ponas vždengt 39,11–12 (1).

potají adverbium: įdant wis ems butu žinoma /ne papeykta /ne pakampi 227,18–20 (1).

údolí „údolí“: pakahey 51,3 (pol. dolinie) (1).

pokora (pol.) „pokora“: pakara 153,19 (pol. pokora 153,19); pakaroy 136,18; 231,24… (6); || srov. ponížení a pokořit se.

pokorně (pol.) „ponížená“: pakarnomis 18,2 (l. pokornymi 18,2) (1); || srov. ponížit.

pokorně (pol.) „poníženě“: pakarnay 16,13 (l. pokornie 16,14); 155,7; 214,2… (6); || srov. poníženě DK 172.

pohřbít: numires /ir pakastas 7,10; 8,12; 112,23 (3).

pozvednout: 1) „povýšit“: ne dręsdami akiu sawa pakialt 210,9; o sir dis… auksz tiniu pakialkit 218,10…; 2) „vyvrátit“: net pikta pakialdams 138,23–24; 3) „zvednout“; tu gi ant koių teykis pakialt 251,19… (16).

povznesení: už pakileimą tawa kieltusi 252,5 (l. podźwignieniem 252,5) (1); srov. povznést.

povznést: Akis sawa pakileiau 91,3; pakilekim 131,10(2).

vyslechnout: Ewangelios pakłausukit 194,26 (1).

pokleknout: toy gi paklupdina 88,8 (1).

uposlechnout „poslechnout, vyslechnout“: Pakhusek jau mane szaukima 100,8 (1).

dokud (= dokud): pa kolay 171,24; pakolay 247,17; 248,9… (6).

potrestat (sl.) „potrestat“: pakerosi 62,95 (1); || srov. trestat DP 65.

pokřtít: pakriksz titumbim 192,13 (1).

odchýlit se „odchýlit se, vzdálit se“: pakrips nuog mokshu mano daugi žmoniu 122,20 (1).

116

pohnout „uvést do pohybu“: kurs ne duos koių pakrutint 91,9 (1).

pakusa (pol.) „pohne se“: pakusos 20,25; (l. pokusy 20,25); pakusu 112,13 (2); ‖ srov. pokušení.

pakūta (pol.) „pokání“: pakuta 85,9; pakutosp 148,7; 171,19… (4); ‖ srov. lítost.

pakūtavoti (pol.) „činit pokání“: pakutawotumbim 147,6; nepakutawoienčius 205,22 (2); ‖ srov. litovat.

vydání (= propuštění): Potam palaydim as žmoniu turi but 226,12 (1).

blaženost: tawęs ciesu palaimos ir nepalaimos noplaisk 237,22 (1).

palaimiai „šťastně“: Pałaymiey tokiam pasi wes 94,15 (1).

palaimus, „-a šťastný“: Pałaimus 76,21; 94,19; 99,3; sg. gen. pałayma 152,22… (5).

palaisti (= propustit): nes ne palais nekorojęs juos 108,2; palayzdamas 225,24 (2).

okenní parapet: ir tegul palangiemis duonos prasineia 87,17 (1).

[palauk, palaus… viz palaukti, paliauti.]

naklonit: palęnk ausi sawa 76,12; 113,16; palenkęs 161,26; sirdi palenkta irgi nužiamintą 64,6… (7).

neustále přísl.: nepalawiancey spauda 56,21 (1).

paliauti „přestat“: kad mes griesiti palautumbim 147,6; palowe 115,14; ne palaudams 57,20… (12).

paly dėti: palideiau… do tvých domů 59,11 (1).

palikoti (?) „opustit“: palikoia iumus pamokslą sawo 123,10 (l. zostawil 123,10) (k); srov. opustit.

nechat: nechat, přikazuje se v písmu 28,24; nechal 207,11; nechávaje 87,14… (6).

potěšení: potěšení nám má dát Otec nebeský 17,9; 134,25 (2).

potěšit: mě… potěšil 70,12; potěš 78,11; potěšen 246,21… (5).

naklonit se „vychýlit se“: nakloněn k zemi 88,23; nakloněnou 64,23 (2).

pomoc (pol.) „pomoc“: pomoc 236,12 (1); ‖ srov. pomoc.

zalíbit si: zalíbí se ti žít na věky 71,2; zalíbíš si 64,10 (2).

ztratit „opustit“: nikdy ho neopouští při každém pádu 45,24; 54,7; 69,19 (4).

lítost (pol.) „pokání“: lítosti 28,9 (1); ‖ srov. lítost DK 97.

šlapat: jeho moc pošlapává 168,2–3; pošlapeš 80,10 (2).

zemřít „umřít“: Abychom měli zemřít 163,8 (l. pomrzeć 163,8); zemřeme 115,14–15 (2); srov. umřít.

kázání „poučení, nauka; kázání“: abychom naslouchali tvým kázáním 37,5 (l. nauki 37,5); buďme pozorní při těchto kázáních 186,2; v kázáních 122,15; 148,22… (6).

mstivý (dial.) „žhavý“: na svou mstivost 27,14 (l. pamstę 27,13); mstivého 99,5; 211,14 (3); ‖ srov. pomsta.

mstít se (pol.) „pomstít se“: pamstisis Pán Bůh za to (pol. się mścić 4,20); pamstieși 107,18 (3); ‖ srov. pomsta.

paní (dial.): Anděl Panně řekl 152,21; 155,10… (7); ‖ srov. dívka.

snášet (překl.) „vydržet“: avšak máš vše snášet v lásce a laskavosti 234,14–15 (l. ale masz wszytko w miłości i łaskawości znosić 234,17) (1); ‖ srov. vydržet.

zatoužit: Nezatoužíš po domu svého bližního 5,17; 5,18 (2).

papeikimas: a z pouhého pokárání by bylo dovoleno 229,20 (1).

papeikti: srdce jsou rozdrcena a ponížena, nikoli pokárána 248,27; pokáraný 69,12; pokárané 132,20… (7).

pape neti „nasytit“ tělem a krví: nasyt 131,21; 132,3; 221,8… (4); papeneytumbei 35,4 je třeba považovat za tiskovou chybu (=papenetumbei).

papiktinimas: těch, kdo pohoršení působí, 209,1 (1).

papildyti 1) „naplnit“: naplň nás svou svatou duší 127,15 (pol. Napełhże nas… 127,14…); 139,11; 175,5 (6); 2) „spáchat“ (překlad): Nespáchej ohavný hřích 108,26 (pol. Nie popełnisz… 108,26) (1); ‖ viz daryti.

papirkti: Jak je kněží podplatili 166,19 (1).

paplatinimas, paplatymas „rozmnožení, rozšíření; znásobení“: i rozmnožení dobrého ovoce 185,8–9; potom skrze rozmnožení naší víry 214,7; 252,2 (3); srov. paplatinti.

paplatinti „rozmnožit; zvětšit, rozšířit“: Ó, rozšiř mezi námi své království 179,23; Pagip atlink juos tawe mielausias 239,17; 238,16… (4).

paprastasis „obvyklý, každodenní“: zapomněl jsem na obyčejnou hru 98,17 (pol. zwyklego 98,17) (1).

paprotis „zvyk“: a učiň mé srdce čistým od všech zvyků 145,17–18 (pol. od zlych naiętności 145,8) (1).

117

papravymas (sl.) „náprava“: a papravimą žiwata žadantiems 206,3 (1).

napsat: kaip prarakay parasze 133,24; parasita 106,22; 205,11... (5).

prodat: pardawę vž trisdešimts penigu 160,2 (1).

uspořádat (br.) „dát do pořádku“: Kurioy wis paredy 142,10 (1); || srov. uspořádat MT 204.

pořádek (br.) „pořádek, řada“: Giesmes… pagaley sawa paredka 43,3–5; paskirti paredkay Dowida 92,11–12 (l. wstawionie rządy Dawidowe 92,12); 105,3 (3); || srov. pořádek DP 363.

spořádaně (br.) „řádně“, přísl.: idant wisa butu darita patogey ir parednay 229,12; 229,15 (2); || srov. pořádek DP 363.

posílit „posílit“: posil srdce a svědomí 21,21; 20,6; 63,18; posilte padlé 74,8 (4).

rada (sl.) „rada“: kurio poradą sirdi sawo jaučiu 49,20; parodos 205,25 (l. porady 205,24) (2); || srov. souhlasit.

ukázat: kurias mumus teykiyies parodyti 25,25; parodey 130,19; paroditumim 192,19; parodik 87,8; parod 73,25 (=parodyk)… (16).

padnout tváří „padnout“: noris ir tukstantis prieg taw parpuls 79,19 (1).

u: tato předložka se užívá s akuzativem k vyjádření místa, např.: nebiok stowėdams pas aną 61,11–12; Ten pas ugni stowedams 160,19; 166,16; 233,19; 252,15 (5).

říci: Tay pirm aniolas pasakie 166,7 (1).

pověst „vyprávění“: ne tiki pasakoms netikroms 48,16 (l. Nie wierzy powieściom złym 48,16) (1).

svět: Kožnoy wietoy sio pasaulo 86,9; 89,20; 158,17 (3).

přivlastnění: pasawinima ir sudereima... su bažničia 238,11–12 (l. poslubienia 238,11) (1); srov. přivlastnit.

přivlastnit „vzít“: kitam ne butu pritarta arba pasawinta 228,8 (l. zaręczona 228,9) (1). Pasavinti se užívá v textech Mažvydy, Bretkūna, Daukši a dalších a má význam „vzít, spojit se, zasnoubit se, adoptovat“.

zasít: aby tvé símě zde bylo zaseto 185,3–4 (1).

bát se „polekat se“: Petr se polekal a řekl 181,27.

zalíbit se (pol.) „líbit se“: našemu otci se zalíbilo 15,11 (pol. spodobało 15,11) (1).

důvěřovat „doufat, důvěřovat“: Tím spíše bych důvěřoval, kdybych tě spatřil 66,20 (1).

odevzdat se: 1) „svěřit“: A do jeho ochrany se opravdu svěřit 141,8–9; svěřil jsem se 44,21;

45,11…; 2) „poddat se“: ale slovům jistě podlehl 119,22; 220,14–15… (7).

živobytí „obživa“: Svým živobytím si nevyděláš 93,9 (pol. pożywienia 93,9) (1).

smilovat se: Smiluj se nad tak těžkým údělem služebníků 114,2; 133,4 (2).

pokání „lítost“: ze svých hříchů činit pokání 57,2–3 (pol. wyznanie 57,3) (1).

stydět se „zahanbit se“: s nímž bychom se nestyděli před soudem 241,14 (1).

povstat „zvednout se“: povstali proti našim hlavám 71,5–6; (pol. powstali 54,14); 86,23; 141,18… (7).

pozvednout se „povstat“: ze zloby se pozvedl proti mně 44,10 (1).

poklonit se (sl.) „pokořit se“: mé srdce se mu vždy pokloní 55,25–26 (1); || srov. pokořit se.

sklonit se: ty se skloň 181,5; 181,10 (2).

rozpomínat se (pol.) „připomínat si a zpytovat hříchy“: leží v hříších, / a nevzpomínají si na ně 209,3–4 (pol. nie wpamiętawaią 209,3–4); 248,21 (2); || srov. přehrávat.

rozšířit se „rozmnožit se“: ve svém semeni… rozšířit se 240,23 (1); srov. rozšířit.

pasipro(v)ymas (sl.) „náprava“: su tikra duma pasiprowima 126,2 (1); || srov. taisyti; prisitašyti a pirengti DK 97.

pasirėdyti (br.) „připravit se“: O kadagi tuo budu pasiredisim 126,20 (1); || srov. prisitašyti a pirengti DK 97.

objevit se: Kurioo budu turi pasirodit pokim 241,5–6; pasirode 90,2–3; 177,21; 229,26 (7).

pasispirti „opřít se, posílit se“: o tai mačia dwasiuos s. kuria ramintusi ir pasispirtu 240,6–7 (1).

pasistiprinti „zesílit“: ir pasistiprina terp žmoniu swetima gimima 72,3–4 (1).

pasitėsyti (br.) „potěšit se, uklidnit se“: o pasitiesis tie sutrinti kaulay 63,9 (1); || srov. uklidnit se.

pasivesti (překlad?) „dařit se“: Įaymingay tokiam pasi wes 44,2 (pol. Szczęśliwie mu się powiedzie 44,2); pasi veda 92,14 (pol. powodzi się 92,14); pasiwes 94,15 (pol. się … wodzi 94,15) (3).

pasižinti: 1) „vědět“: Pasižistam kad jau nusidėjom 135,21 (1); 2) „poznat, přesvědčit se“: Vżu tokiu stebuku žmones pasižino 162,13 (pol. ludzie się wznali 162,13) (1); 3) „přiznat se (?)“: kad anis ne pasi

118

žista domorodci 209,15 (1. sie... nie žiną 209,15–16) (1).

paskaityti (překlad?) „udržovat“: ir vž gietus paskaityti 167,6 (l. policėni 167,6) (1).

paskandinimas: iż... paskandinima iszwalninay 30,14; 83,21; 198,11; paskandinimą 244,13... (7); paskandimą 22,6 (1); srov. paskandinti.

paskandinti „potopit, zahubit“: toksay musia paskandintas buti 171,16–17 (l. potėpion 171,17); abagi wel pėkłoy ant amžiu paskandint 139,23; 242,14... (5).

určit: pulkan wiernu určit 151,13–14; určena 161,14; určit 92,11; 234,18... (5).

paskui: 1) příslovce času: O paskuy tat turi but kalbeta 199,16–17; 2) užívá se jako předložka s akuzativem, např.: paskuy žmones eydami 149,20–21; 122,18; 216,20... (5)

paskutinė příd. jm.: dienoy paskutiney 169,20–21 (1).

paslūga (pol.) „služba“: pashugay 133,3 (l. poshugowaniun 131,3); || srov. tarnau­ti.

paslūšnas (pol.) „poslušný“: ir iamuy pashuszni estė 86,2 (1); || srov. paklusnus DK 129.

paslūžyti (sl.) „posloužit“: bat ataiay wisiemus pašužit 121,13 (l. posłużyć 121,17) (1); || srov. tarnau­ti.

pasnykas (br.): pasnikas 205,19 (1); || srov. alkinimas DP 52.

pasnykauti (br.): pasnikaudams 88,26 (1); || srov. alkintis DK 37.

posadit: posadil se ke stolu 129,12; 71,27; 172,10 (3).

pasotymas „nasycení“: ant pasotima kunu 116,15 (1); srov. pasotinti.

nasytit: nasytit tělem a krví svou 121,18; nasytil 35,14; 71,17; dg. va. nasytit 131,8 (4).

nastražit: nastražil mi léčku 99,21–22 (1).

ustanovení „stanovení, předpisy (?)“: pertirė sawa sąžines pagal Pona pastatymu 127,20–21 (l. narządzenia 127,21) (1); srov. ustanovit.

ustanovit: 1) „založit“ (překlad?): pastatit tey-kieys karaliste id daugintusi 72,9–10 (l. wstawiles 72,10); 197,23; pastatitoie 240,9 (l. postanowionym 240,9); 2) „stanovit“ (překlad?): Asz pastatisiu ir nustiprisíu vzkalbi 194,16 (l. postanowie 194,15); pastatisime 126,5 (l. postanowimy 126,5); pastatitos 224,15 (l. postanowiony 224,16); 3) „postavit“: duok id mes po tawa desiney /pastatiti butumbim wisi 174,9–10; 42,8; 92,10; 219,15; 251,20; 4) „připravit“ (překlad.): pastate wečiara sawo szwentą 124,17 (l. wstawil 124,19)... (12).

posílení: ir ant pastiprinimą... mumus 224,13 (1).

posílit: tey kis gi pastiprint 251,18; pastiprinam 194,10; pastiprintumbit 231,19–20; pastiprinančiam 229,25; pastiprin­dami 214,6... (9).

sirotek: Te est mote naslistoy /waykay pastumdeleis 87,16 (l. sirotami 87,17) (1).

uzdravení „vyléčení“: Negalincziu idant teyktusi buti pasveikinimus 18,23–24 (l. vzdrowieniem 18,24) (1).

osvědčit (sl.) „dosvědčit“: paswiečitum­bit 214,1 (l. poświadczali 214,1); paswiečioim 223,6–7 (l. poświadczyli 223,7 (2); || srov. svědčit.

povolání 1) „postavení, zaměstnání, stav“ (překlad.): idant pagaley paszaukima iusu 234,24–25 (l. powołania 234,24); wisos žmones kožno paszaukima 89,22–23 (l. stanu 89,23); 228,20; paszaukime 229,5 (l. Rzeczypospolitey 229,5); 234,25... (4); 2) „pozvání“ (?); id pitkay ne vžiwotumbim paszaukima 82,9–10 (l. pozwania 82,10); 31,23 (2).

povolat „pozvat“: kursay ius tosp draugisteps paszawkia 238,3–4 (l. powoła 238,3) (1).

oslavení, požehnání: paszławinimas 45,8; paszławinimą 24,10 (l. przeżegnanie 24,10); paszławinimu 40,11; paszlawinime 239,12 (l. błogosławienstwie 239,13)... (16); paszłowinimu 38,21 (1).

oslavit: paszławint 40,8 (l. pożegnać 40,8); paszławin 33,13 (l. błogosławi 33,14); paszławintu 199,24; paszławink 21,15; paszławinta 223,13; paszławinti 94,3... (31).

posvěcení „zasvěcení“: paszwentima 17,6 (l. poświęcenia 17,6); 24,2 (2); srov. posvětit a zasvětit.

posvětit: o mus wisus amžinay paszwentina 124,14; paszwentinay 72,9 (l. poświęcił 72,9) (2).

zasvětit „posvětit“: o smerčia sawa brangiausia paszwesti 128,27 (l. poświęcić 128,27...); paszwentey 129,8; 162,19; 193,14; 196,8... (13); srov. posvětit.

lůžko „lehátko“: o patało negawo 154,19 (1).

náprava „polepšení“: pažinė griekus pataýsima gieysim (1).

patamkas (sl.) „dědic“: mn. č. gen. patamku 197,8 (pol. potomstwa 195,7) (1); || srov. tėvainis.

119

pateikavimas „zahálka“: įdant pateykawiman ir negandusna kuniszkusona neisiduotumbit 234,20–22 (pol. prožnowanie 234,22) (1).

patepti: pomazal mastí 162,1 (1).

pateriojimas (br.) „záhuba“: ir ant sawo amžino pateriojima ne walġitu 209,6–7 (pol. zatracenie 209,7) (1); || srov. pražūti.

paterioti (br.) „ztratit, pozbýt“: pateriot 247,23; paterioio 119,23; pateriotos 164,24… (6); || srov. pražudyti.

patiecha (br.) „útěcha“: Patiecha 28,16 (pol. pociecha 28,15); patiechą 144,17 (pol. otuchę 144,17); patiechu 240,4–5; 249,17… (8); || srov. nuraminimas DK 174.

patiešyti (br.) „utěšit“: patiesik 71,20 (1); || srov. raminti.

patogiai „slušně, pěkně“, přísl.: įdant wisa butu darita patogiey 229,12 (pol. vcześiwie 229,11); 229,15–16; 234,27 (3).

patogus, -i „pravý, pěkný, upřímný“: o rodžiu giems meyle patogia 107,22; patogiasnio 205,13–14; 232,9 (3).

patremti „zahnat, odstranit“: juog tu patremey tamsibes 19,20; patremtu 39,9; patrems 45,25; patremtas 20,14 (4).

pats, patsai, pati: mihesi artima tawo /kaip pats sawe 6,12–13; patsay 24,25; pati 41,20; paties 46,5; pačiam 8,3 ir pačiamuy 106,7; sam. j. pačiu daiktu 239,18; pačiam 182,24; patis 194,9 … (129). Pats se vyskytuje častěji než patsai; někde se na téže stránce obě formy střídají (140,17 a 140,9; 114,12 a 114,4).

patiroti (br.) „přiklonit se“: swietuy labiaus paturoiom 164,13–14 (pol. folgować 164,15) (1); || srov. pritarti.

patvirtinimas „posílení“: o patvirtinimą dowanot 132,10 (1).

pták: pauksciey 67,20; pauksčius 153,24 (2).

ptáče (=ptáček); pauksztaley 75,19; 114,13 (2).

pavadinti „pozvat“: įdant ne kaip sudop pawa­dinti eiti 241,12–13 (pol. poz wani 241,12) (1).

obraz (=obrázek): pawaik­sło 2,14 (1).

podvečer „pozdní odpoledne“: est nuimtas pawakares čią 162,21 (1).

poslušný, -á (pol.) „poslušný (?)“: wisame pawa­lni bukim 181,25 (l. powolnymi 181,25); pawalna 64,16 (2); || srov. paklusnus Mž 234.

chudák „žebrák“: 1) „žebrák“: te gukstinei wisada čia su pawargieleis 87,16–17 (l. zebrakami 87,18) (1); 2) „chudý“: ir su mumis teypag pawargieleis 252,7 (1).

unavit se: Nesang asz rudulis ir pawarges esmi 77,15; pawargusia 47,9; pawargusiam 89,17; pawargie 250,19… (11).

vedení „vedení“ (?): o tatay užu Dwasios szwentos pavedimo 9,14 (l. powodem 9,14) (1).

obraz: 1) „obraz“: juog mus ant paweik­sła sawa sutewerey 30,10–11; 212,19 (2); 2) „příklad“: id pawęksła imtu isz io 180,23 (l. przykład 180,23); 252,14 (2).

příklad „příklad“: mums paweizdą dawe 155,5–6 (l. przykład 155,5) (1); srov. paveikslas.

pohlédnout „podívat se“: Teikis paweizdet… ant Christusa 76,14; Paweizd 66,15 (2).

pohlédnout „podívat se“: Pawizdeia Die was isz dangaus 242,5; pawizdek 37,22; 46,15; 73,12; 78,21; 99,24; 133,8; 135,6… (9).

pramen „pramen“: sg. gen. paversmes 66,19; pl. gen. paversmes 50,22; paversmiu 43,17 (3).

stín „stín“: Vž tos paweses stoje­si 91,16 (1).

mor (sl.) „mor“: sg. gen. pawietries 75,16 (l. powietrza 79,17) (1); || srov. maras Mž 384.

pohnout „pohnout“: kad iszwistu mane pawiskinta 47,18 (1).

urazit ir pažeydem maiestota tawa szwenta 26,13 (l. przewinili 26,12); pažeyde tawo gieribę 165,14 (l. obrażili 165,14); kurie nors vgnin imesti /nebuvo tenay pažeysti 136,25–27 (l. uszkodzeni 136,26); 177,19; 211,23… (11).

urážka „urážka“: Anas isztrauks isz spąstu… ir juog pažeyzdos žmogaus bediewia 79,9–10 (l. y od zarazy 79,10) 6 (1).

poznání „poznání, uznání“ (?): Ir ant kialo pažinties tawos 57,25 (l. uznania 57,25); 120,11; Idant prieg tawa pažintii wisad stowetumbim 179,19–20 (l. Abyśmy y tu w tey stałości /a w wierze mogli trwać 179,19–20) (3); srov. pažinimas.

poznání: kuri mumus tikrą pažinima grieku musu duotu 28,7; pažinimas 109,11 (l. poznanie 109,11); 125,22; 197,5… (8).

poznat: O mokimes tayp giara Diewa pažinti 17,25 (l. znać 17,25); pažisti 196,23; pagužistat 198,21; pažinėia 2,19; pažintumbim 179,2; pažine 211,9–10; pažindam 120,7… (65).

120

užívání (pol.) „užívání, používání“: Est draugiebey pažvojimas kuna ir krauia 13,5 (l. výžwanie 13,3); 216,22 (2); || srov. užívání DK 19. užívat (pol.) „užívat, používat“: Weciaria... pažiwot 207,20 (l. požywać 207,20...); pažiwotumbim 208,4–5; pažiwokim 131,3 (3); || srov. ragawiem 213,5 (l. pożywamy 213,5); || srov. užívat DK 83. pečeť (br.) „znamení, značka“: pecėtis 197,23 (l. pieczęć 197,24); pecėt ies 213,5; O pecieti ant wisa iums duosiu 122,2 (4); || srov. žymė DP 531; ženkłas Mž 153. označovat (br.) „označovat“: čionay per ragawima ios pecietitumbim ir pastiprintumbim 208,6–7 (l. pieczętowali 208,6) (1); || srov. označit, vyznačit. pec (br.) „pec“: peciaus 137,2 (l. pieca 137,2) (1); || srov. žaidis BrB. Sal. XVII, 3. hanět: o peiki ir skandini neprietelia 239,5 (1). peklo (pol.) „peklo“: pekłą 52,13; pekłona 20,14; pekłosna 7,11 (l. piekłow 7,12); 139,23… (12); || srov. peklo DK 14. dobytek „dobytče“: pekus 5,3 (l. bydło 5,4); 108,11 (2); srov. keltuva. poutník (pol.) „poutník“: Jay ataywiai aba pelgrimai kokie mieste butu 203,16–17 (l. pielgrzymi 203,17); || srov. poutník. pokrm „jídlo“: o kaip dawey duona kunuy penu ant sotima 35,15–16; pena 116,17, 59,7 (3). krmit „dávat najíst, živit“: tey kis mus sawim peneti 128,4; penetumbey 130,23; penedams 116,10… (9). peníz (=pinigas) (germ.): Ne duosti nuomon penigu 48,22; 160,2 (2). pátý: Penktas 106,8 (1). zbytek „pokrm“: idant anis to szwenta penukszla kaip kiautes ir szunes neiszbiaurintu 209,4–6; 217,26; 224,12… (10). přes, skrze (207,12): tato předložka se užívá s akuzativem ve významu: 1) času: teypag ir žmogus per wisus amžius turi ramintis irgi draustus 58,8–9; ir per wisą žiwatą musu 39,24; 25,16…; 2) místa: Io neprietelus wisi per szalis iszblaszka 87,21…; 3) příčiny: o gi mes regime per wierą sawo 125,19; Nors išz swieta per smerti izseysiu 122,6…; 4) prostředku: tęsią per juos mums teikis duot 24,4; o dariti niekada ne palawia per sunu sawa mielagi 15,22…; 5) překladové kalky: per žodi sawa tiesą, nutikrina 16,22 (l. przez słowo 16,26); idant per galibe sawo nuog musu szalin patremtu 39,8 (l. przez moc 39,8); per Mateusza parasitą 106,21…; … (107).

perdaryti (překl.) „odčinit, přepracovat“: ir rustibę amžina… id mums perdaritu 16,21–23 (l. przeprawit 16,23) (1) perėjimas „příchod“ (překl.): Welika musu aba pereimas 218,23 (l. przeście 218,23) (1). pereiti „přejít“: Anksztu kielu pereyti wisus neprietelus 143,23–24; nakti pereiusią 20, 24–25; 25,13; 30,25 (4). pergalėjimas „vítězství, přemožení“: duok ant ju pergalėjimo 119,8; pergalėjimo 166,25–26; 223,18–19… (5). pergalėti: padeki pergalėti mums neprietelus wisus 117,5; pergaleiau 47,14; pergaleia 120,27; 170,16; 183,6… (18). pergandinti: pergandink wisus piktuosius 142,26–27 (l. przestrasz 142,26) (1). perguldyti: 1) „přemístit“: perguldit 98,22 (l. przekładać 98,22) (1); 2) „přeložit“ (překl.): kuriuos dabar trumpay perguldisim 227,12–13 (l. przełożyć 227,14) (1). perlaisti (=perleisti): 1) „odpustit“ (?); ans nenor tokiam perlaysti /kursay teises ne atduosti 106,3–4; 2) „dovolit“ (překl.): Kodrin tatay perlaydo ans geriaus permąno 65,9–10; perlaisk 87,10 (l. Przepuść 87,11) (3). permanyti „pochopit“ (překl.): kada gi giriaway permanitum­bim 176,15 (l. rozumieli 176,15); permanno 65,10; 181,14 (3); srov. pochopit. permiegoti: pakaiuy ir łoskoy… permiegoti galėtumbim 38,25 (1). perrašyti: Ans mums wisitems tewa naršą perprasie 124,11–12 (1). perpulti „zřítit se“: kaip sieną palinkusią pusiau perpuolusią 64,22–23 (l. przepadła 64,23) (1). persekiojtojas (?): persekiotoias 47,17 (1); srov. pronásledovat. persekioti: Nesang gis persekiuoja nekaltagi žmogų 88,5; 100,9 (2). persergėjimas „varování“: sg. lok. persergejimu 229,8 (l. przestrogą 229,9); 227,12 (2). persergėti „varovat, připomínat“: persergieia 245,20 (l. obwarował 245,20) (1). perstoti: 1) „zůstat“ (překl.): ir ant wisu amžiu su ieys perstosi 49,9–10 (l. Przestane z nimi 49,10) (1); 2) „přestat“: grieku perstoti 71,10–11; perstokom 149,8; 149,22; ne perstotumbim 225,13–14 (4). perškadyti (pol.) „překážet“: wienok wirszutiney mokslay nieka top ne perszkadiia

121

205,17–18 (l. przeszkadząją 205,18) (1); || srov. kliduyti DP 87.

peršokis (překl.) „přestupek, vniknutí“: atmindamas woskius persokzious sawus 247,3–4 (l. przestępstwa 247,3); 234,11 (2); srov. peršokti.

peršokti: 1) „prohřešit se, porušit“ (překl.): perszokdami dažnay norą ir prisakimą tawa 26,14–15 (l. przestępując 26,14…); perszokdami 210,13 (2); || srov. prohřešit se, porušit; 2) „přejít“: sia perszokusja diena 38,9 (1).

pertirti „prozkoumat“: pertirę sawa sąžines 127,20–21 (1).

peržegnojimas (pol.) „požehnání“: Pierżiegnoimas 240,18 (l. Pożegnanie 240,17); peržegnojimą 129,5 (2).

peržegnoti (pol.): 1) „žehnat křížem“ (?): Peržieg nok… Desines tawo galibe 41,15–16 (l. Pożegnay… 41,15) (1); 2) „požehnat“: perżegnok 151,15 (1); || srov. žehnat DK 165.

peržengimas (překl.) „hřích“: ir atłaysk mums tuos perżengimus musu 210,24 (l. występki 210,24) (1); srov. hřešit.

peržengti (překl.) „porušit“: peržengiencius moksiu tawa kiala 63,19–20 (l. przestępce 63,18…); 205,21–22 (2); || srov. porušit.

pešti „oškubávat“: wisą nakti wargina /pesie 160,15 (1).

Petras: Petras 160,12… (8).

piaustymas „obřízka“: ape piaustima Pona 157,15 (1).

pastýř: jako domácí pastýř 15,7; Buwo anoy szalie ganidam piemenas 158,5; piemenimus 153,26… (5).

poledne: Píseň před polednem 35,2; 25,12 (3).

levně „snadno“ přísl.: pigay nusisergieste 123,4; pigiey 246,20; pigiaus 60,12; 69,20 (4).

levný „lehký, rychlý“: pigiasnio atprowima 205,23 (1); srov. levně.

zločinec (překlad) „zlosyn“: piktadeias 86,19 (l. złośnik 86,21) (1); || srov. vyvrhel.

zle přísl.: piktay po akims tawo padariau 62,13–14; 69,17; 82,9; 125,8… (6).

zlý, -á: piktas 92,16 (l. nieprzyjaciel 92,16); pikta stipribe 61,4; piktop 51,24; různé tvary: piktiei 88,27; piktuiu 44,22; piktiemus 67,24; piktuosus 142,27; pıkčiausia 184,17; piktasias 184,27… (89).

nepravost „zlo, nepravost, pokušení“: piktenibiu musu wisokiu vźmirsztumeby 31,5–6; piktenibe 82,4; Piktenibey 62,19; piktenibemis 39,9… (10).

zlo „nepravost, zlo“: mano piktibes regiedamas 56,23; piktihey 248,21; pik-tibesp 20,3; 184,21; 208,25… (25); srov. nepravost.

rozhněvat: shromáždění Boží rozhněvá 204,25 (1).

naplnit se: 1) „plnit“ (překlad): iuog zokaną pildžiau 148,11 (l. wypełnił 148,11…); pildinkit 148,12; pilditumim 107,3; pildžianti 83,9; 148,6; 184,15… (11); 2) „naplnit (se)“: isz kurios pildžiesi žiame 237,7; o tatay kalbedams pildžia bludą 219,12–13 (2).

plně (překlad) „pečlivě, dobře, jistě“: nes paskuy dangun pilnay weyzda (l. pilnia 172,14); Turim ape tatay pilnay rupintis 191,6 (l. pilnie 191,6…); 61,3; 215,3; 234,24… (10); || srov. pečlivě, dobře.

plný, -á: 1) „plný“: est pilni wisa giara 35,7; pilnus 46,20; 144,14; 151,22…; 2) „pečlivý, jistý“ (překlad): Ape pilną żodia Diewa klau: [= otázku] 184,1–187,1 (l. pilnym 184,1…); 183,18; 204,8…; (22); || srov. jistý, dobrý, pečlivý.

pečlivost (podst.) „starostlivost, pečlivost“: Kur su wis didžia pilnasčia tie żodżiey nuog wierniu turi but wartioti 24,16–18 (l. pilnością 245,17) (1); || srov. starostlivost.

úplnost (překlad) „plnost“: idant tikribe ir pilniste atliktu 245,22–23 (l. doskonałość 245,23) (1).

Pilát: Pilotų 7,9… (4).

pirm: 1) příslovce „dříve, nejprve“: reikia mums patiems pirm sawe meginti 125,7–8; pirm neg gaidis pragida 160,20; 166,7; 203,14… (11); srov. pirmai; 2) předložka s genitivem vyjadřující čas „před, dříve“, např.: teyp kayp iemus pirm smerties żadeia 170,22–23; pirm dwieiu nedelu 203,5; 204,3; 205,19… (9).

pirmai, pirmiaus, pirmiausiai příslovce: tie ne ieis žiamena anona pirmay saw żadetona 82,6–7; 133,20 (2); Pirmiaus tat žinot reikia 203,3; 227,14; 230,10… (11); pirmiausey 86,10 (1).

pirmagimtoji (překl.) „prvorozená“: ne kalba nuog wena grieka pirmagimtoia 246,10–12 (l. pierworodnego 246,10) (1); || srov. pirmgimė DK 12.

pirma příslovce: Pirma tamuy wisi turime tikieti 125,11; 139,7.

první, -ní: První část 8,2; Píseň první 110,3; první 105,15; 139,7; prvnímu 169,12; První 10,14 [= první]; prvnímu 104,10.

prst: prst pravé ruky 173,12 (1).

122

pišna (sl.) „pyšná, skvělá“: žmonems pizno-mis tokias biauris 43,13–14 (l. pysznych 43,14) (1); || srov. puikus Mž.

plačiai příslovce: plačiev isikiete 73,8; 178,16 (2).

plakti „bít“: plakti babay liepe 160,27; plaka 138,22 (2).

roztančit se: tvé srdce bude plesat radostí 94, 12–13 (1).

dlaň: tloukli dlaněmi a přikázali prorokovat 160,17–18 (1).

platinti(s): 1) „rozšíří“: platins /kaipo szaknis wina 95,14–15 (1); 2) „množit“: Teykis sawa wier nus platinti 174,2 (l. rozmóżyć 174,3); platintumbimesi 197,6; 212,22 (3).

vlas: a ani jeden vlas z hlavy nepadne 140,14 (1).

pleme (br.) „kmen“: sg. instr. pleme 197,2 (l. splemieniem 197,2...); 197,9; 198,6 (3); || srov. giminė.

plyšti „roztrhnout se“: uolos plisza 162,8–9 (1).

po: 1) pojí se s genitivem: Giesme po pietu 35,12 (1); 2) užívá se s dativem k vyjádření času, místa a způsobu, např.: kada buvo po wéciaway 13,24; O po tiem sil-wartams 168,10...; sedi po desinei rankai 7,13; 89,16; 131,12... (velmi často); Ne ludik nepteysey 109,20; idant po sargibey butum 137,16; kalky: po darbamus iu iuosgi pažinsit 123,4–5 (l. po vczynkach ie poznać możecie 123,4)...;...(33?); 3) s akuzativem: po tris kartus praeidams 160,6–7; kalky: ir po wisą swietą butu garbintas 225,15–16 (l. y po wszytkim świecie 225,15); Nes po wisas dienas giwenima musu turime słužit 249,12–13 (l. Bo po wszytki dni żywota... 249,12); 249,19; 252,6 (5); 4) s instrumentálem k vyjádření místa aj., např.: Ko dabar po akim tava gaylimiesi 27,25; 51,19; 81,12...; Po juoda ziame seney vžsuzasusiuy 103,7–8; priimk mus po sawa ranka 165,3; klupiaume po weydu 210,8...; kalky: Nuogi to čiesa po grieku esme 120,14 (l. pod grzech 120,14); Mes wisi po sargibe tawo pasiduome 182,23 (l. Myć się pod straż 182,23)... (51?). Existují případy, kdy se po s tvary pádů (dativy a instrumentály) píše dohromady a taková spojení se někdy mění jakoby v příslovce, např.: poakim mano 4,6; sedi podesinei rankai 7,13; 8,16; ir Pawizdek mana podesiney 99,24; prigul teypag su jumis podraugiey ing surinkimą 200,2–3; 204,1; 238,14; Ne ludik nepteysey 109,20. Zvláště časté je pokim (Pokim przestarnikui tu gatawii stala mana 51,7; 58,11; 89,16...

(21), vzniklé kontrakcí z po a akim a užívané souběžně s po akim (27,24; 30,9... (5), po akims 62,14; 81,12... (11), po akimis 85,13; 230,18... (7); dokonce na téže straně se vyskytuje pokim (230,19) a po akimis (230,18). Časté je také potam, užívané jako příslovce času (viz potam).

[k podesinei viz po: podesinei 7,13; 8,16; 99,24 (3).]

[podet 247,18: tisková chyba, má být padet; srov. padėti.]

[k podraugei viz po: podraugiey 200,2; 204,1; 238,14 (3).]

[k pokim viz po: pokim 102,12; 122,12; 178,26... (21).]

pometis (pol.) „paměť“: id saw ant pomie-ties priwestu wisą giwenimą sawa 247,1–2 (pol. pamięć 247,1); 249,18 (2); || srov. atmintis.

pona (sl.) „dívka, žena“: Kad Ponna tureio sunu gimditi 156,21 (pol. Panienka 156,21); Ponnos 112,20; Ponnay 110,17; poniomis 32,4... (7); || srov. merga; viešpačia DP 485.

ponas (sl.) „pán“: Ponas Diewas 2,16; Ponuy ant Ponų 33,20–21; sg. gen. Poni 139,21; Poną 18,17; sg. instr. Ponum 110,11; sg. voc. Pon 47,25; Poniep 44,12; Poniemp 58,15; pl. gen. Ponų 31,21... (567); || srov. viešpats.

ponavonia (sl.) „panování“: O ne attolink tolaus sawos ponawonios 113,23–24 (pol. Panowania 113,23) (1); || srov. viešpatavimas DP 287.

ponavoti (sl.) „panovat, vládnout“: idant teypag wiras ponawotu o ne ana 236,16–17 (pol. panował 236,19) (1); || srov. valdyti; viešpatauti MP 68.

ponystė (sl.) „panování“: ir žodžio tawo poniste 118,6–7 (pol. panowanie 118,6) (1); || srov. viešpatavimas DP 287.

poniška příd. jm.: sg. gen. poniszkos čístatos 177,18 (1).

ponstva (sl.) „panství“: Panstwos ir majestotai 150,10 (pol. Tronowie y Panstwo 150,10) (1); || srov. viešpates DK 83.

pontskas (pol.) „Pontský“: Numucitas po ponsku Pilotu 7,9 (pol. Wmęczon pod Pontskim Pilatem 7,10); 8,12; po Pontsku Pilotu musitas 110,21 (3).

[popawia 85,2: tisková chyba, má být papawia — od slovesa papiauti.]

popiežius (pol.): pl. gen. Popiežių 20,6,8 (pol. Papieskiey 206,9) (1).

[poponsku 7,9; 8,12 viz ponskas.]

123

potam (přísl.) „poté, potom“: potam stoję pokim suda 115,15 (l. potym 115,15…); 3,16; 80,18; 118,19; 205,9… (51); || srov. později a po.

[poteisiai viz po: nepoteisey 109,20 (1).]

Pavel: Powilas 13,14; 215,5; 245,4… (6).

začít: Akis kad prades miegoti 37,14 (1); pradėt 207,2; pradeia 180,19; pradetas 62,20… (7).

pradkai (pol.) „předkové“: pradkay 81,21 (l. przodkowie 81,22) (1).

probodnout: szoną jam pradure 162,16 (1).

počátek: ten pateriojo teysibes pradžią 119,23–24; 91,23; 227,20 (3).

zakokrhat: gaidis pragida 160,20 (1).

prajevas (br.) „zázrak“: praieway rodisis 149,15 (l. cuda 149,16) (1); || srov. zázrak.

pot: prakayte… duonos ieszkotu 234,18–19 (1).

promluva „předmluva“: Prakalbėjimas su raginimu 227,4 (l. Przedmowa 227,4) (1).

jesle: prakarte gi pagulde 153,14–15; 154,2; 158,10; prakartan (4).

[praklaytawa 160,8: tisková chyba, má být prakaytawa.]

prokletí: prakieykimas 94,16; prakieykimą 125,14; 213,7–8 (3); srov. proklít.

proklít: Zinodams čia ant swieta prakeiykta žiwata 138,12 (l. nikczemni 138,12); prakeiyktei 161,18–19 (l. niecnotliwy 161,18); prakeiyktus 116,8 (l. przeklęte 116,8)… (6).

prolití: prolévání krve 63,22; prolitím 128,12; 183,14 (3); srov. prolít.

prolít: i krauja /dalýdo prolít 207,23–24; proléá 136,5; prolité 222,1… (6).

proběhnout „projít“: Ne pralekie dowanay meldimas mana 55,24 (1).

prorok: 1) „věštec“: pagaley pranaszu raszta 163,17; pranaszas 137,12; 148,14… (7); 2) „proroctví“ (?): pranaszay izsipilde per jo vžgimima 152,9 (1).

oznámit „vyhlásit, říci“: o wiernienus pranesze 133,24; 138,6; 152,20 (3).

vymyslet „zamýšlet (?)“: priimkit ką asz iumus pramanau 121,17 (1).

zahubit: Ne prapuldinki 55,12 (srov. Nie zatracąy mię 55,11) (1).

zahynout „zajít“: Ne duok prapulti wmay 73,17; prapuolusiu 167,23; 168,23… (6).

záhuba „zahynutí“: isztraukiey isz tos prapulties 70,12–13; 236,6; srov. zhynutí.

zhynutí „záhuba“: regiedams io prapuolima 163,20 (1).

prarakas (sl.) „prorok“: prarakas 178,21 (srov. Prorok 178,21…); 248,8; Prarakay 156,19… (9); || srov. prorok.

prarakauti (sl.) „prorokovat, věštit“: prarakauti 160,18; prarakawa 178,3 (2); || srov. prorok.

spolknout: o mus wisus prarit noretu 61,14; praria 53,3; 100,23 (1).

začít: Cia iau prasidest Psalmay 43,1–2; Prasideiome piktibės /teipag grieke 146,24; 110,13… (6).

zaradovat se „zajásat“: O Karalus prasidžiaugs tawim 67,21; 68,9; srov. radovat se.

zaradovat se: sirdis prasidžiuga 89,10–11 (1).

přečtení „čtení“: píseň po čtení evangelia 24,6–7 (l. po czytaniu 24,6) (1).

prostý, -á (sl.) „jednoduchý“: prastą Iewą zdrodia 178,9 (l. prosta 178,8); prasti 58,17 (2).

prostota (sl.) „ubohost“: wisą musu prastibę 84,25 (l. nikczemność 84,25) (1).

provinění (překl.) „přestupek“: prastojimus sawo regi 204,17 (l. występki 204,17) (1); srov. provinít; vina.

provinít (překl.) „zhřešit“: prastoiau 62,13 (l. zgrzeszył 62,18); prastot 106,18 (2); || srov. zhřešit.

prosba: Klausik musu prasimu 142,25; prasimęs 146,14; 134,27 (3).

prosit: o turesime praszit 39,3; praszome 151,10; prasineia 87,18; Prasikimeg 18,12; prasituṁbim 117,22; praszanti 90,9.

pominout „minout“: praszoka trečioi diena 159,21 (l. minął 159,22) (1).

vykřiknout „zvolat“: Balsu mana Ponop praszuksziu 99,14; Praszuko 161,22 (2).

průvodce (círk.) „vůdce“: prawadnyku 18,27; 72,2; 175,17 (3); || srov. vůdce Mž 247.

ztratit „ztratit, pozbýt“: kuri buwom pražudę 168,4 (1).

zahynout: ir smerčia amžina pražut 244,22; pražutu 27,5; 211,5 (3).

přiblížit: karaliste sawo priartink 123,13 (1).

[pridasti 246,1–2: Ko dabar ir Petras szwentas pridasti; tisková chyba, má být pridesti nebo pridruosti (l. dokłada 246,1).]

přidávat: Pridedines daugi žodžiump mano 123,8 (1).

zakrýt: Kurs tawe apigražina (mielasirdiste priedengia 83,22–23 (l. przykrawuie 83,23 (1).

přiměřeně „náležitě“ přísl.: prideranciey ir teysey wisokias sutwerimas garbina 207,5

124

(pol. slusznie 207,5…); 231,15 (2); srov. pri-derėti.

priderėti: 1) „hodit se, náležet“: kaip ant to pridera 203,10; dg. va. priderantiev 230,6; 205,12; 228,21–22… (6); 2) „příslušet“: reykalays kunuy musu prideramays 31, 14–15 (pol. naležaycmi 31,16) (1).

priduoti „dát, poskytnout, darovat“ (překlad?): ginkla sawo man pridawev 69,14; priduok amžiną žiwatą 70,20; dg. ki. priduotu 100,15; Pridawęs 199,19 (pol. Przydawszy 199,19)… (6).

pridrauginti „připojit“: kuriops per wierą pridrauginti esme 6,24 (1).

přischlý: zde přischl jazyk k patru 98,17 (1).

prieg, priegi 93,19; 131,15: 1) prieg s genitivem k vyjádření místa a dalších významů: ir wisad prieg io stoweti 118,9–10; idant mus prįłaystu žmones prieg tu žodžiu szwiebes 186,23–24; Malda prieg Ligonį 250,12 (3); 2) prieg s dativem k vyjádření místa, společnosti, času a dalších významů: prieg taw parpuls 79,19; nes turim tawe prieg sawi 143,18–19; prieg tam mane teysibes kelu weda 51,2; prieg Ewangeliey stotumbim 24,11; prieg žodžiu sawam vžlaykit teytkus 40,21–22; Trečias ateimas prieg smerti kožna žmogaus 149,2–3; 148,3; 183,14… (38?); překlady: Prieg tam žiemiausey praszome 21,4 (pol. Przytym 21,4…); O prieg tam teykis mus padrutint 27,7–8; 95,9; 211,8; 218,1; 246,26; teykis prieg kuna sweykatay /duot mums wisą giarą cionay 21,7–8 (pol. przy zdrowiu 21,7); prieg sproway… diwį priep-

puoley prisihadija 227,8 (pol. przy sprawie 227,8)… (6?).

Někdy se překlad prieg tam píše jako jedno slovo (217,21; 223,24) a lze jej považovat za příslovce.

Ve slovních spojeních: prieg krikssimu swentam 170,8; prieg paties… daliimu 220,20–21; Turi but prieg tarnawimu 228,3 (pol. przy vzlugiwaniu 288,3) – tvary krikssimu, daliimu, tarnawimu je třeba považovat za dativy s koncovkou -u; srov. A. Bruckner, Archfsl Phil XIII, 566; srov. prieg vžiwogimy 127,17 (pol. przy samym užżywaniu 127,17).

[priegtam viz prieg.: Priegtam 217,21; 223,24 (2).]

prieiti: 1) „přijít“: mes turim top stalop prieyti 125,7; prieyti 125,9; prieydami 222,4; Jay noras… isz abieiu szalu top prieytu 228,12–15; 223,16; stalop Pona prien-

tiemus 206… (8); 2) „dosáhnout“ (překlad?): kuriosp teypap gahonis galėtu prieyti 113,22; noredam prieyt teysbiu 131,4–5 (pol. dochodząc 131,4); Potam amzinon linxmiben prieit galetu 240,12–13 (pol. przyść mogli 240,13); 9,8; 138,23 (3); 3) „dorůst, dozrát“: idant ney wasarump nepriemesiumes 228,17–18 (pol. w leciech nie dorosłych 228,18) (1).

priėmimas: 1) „přijetí“: o tą naudą išz io priėmimo imsim 126,24; 193,19; 221,4; 2) „vtělení“: Nesang tuokio gimimu /o kuna priemimu/ žmones iszwadawa 152,17–19… (7).

[prientiemus 206,2 viz prieiti.]

priepuolis „událost, neštěstí“: abgint mus teykis sawa ranka nuog kožna priepuola 73,18–19; dg. ki. priepuolu 112,12 (pol. przygod 112,12; wady 229,19; nawałności 183,3); priepuoluose 251,7 (pol. przeciwnościach 251,6)… (9).

před, předpak: tato předložka se pojí s akuzativem a vyjadřuje protiklad, čas aj., např.: Neboť mnoho nepřátel povstalo proti nám 141,18–19; Buď naší pravicí proti jejich hrůze 143,10; 224,25; 231,6… (22); Jdi proti městu 159,20; 234,5 (2); raduj se před smrtí 119,6; 159,17 (2); píseň před polednem 34,13.

Před se užívá také jako předpona (viz odporovat aj.).

odporovat: aby se sjednotili ti, /kteří ti chtěli odporovat 78,25–26 (1).

protivník „odpůrce“: aby neřekl zlé slovo můj protivník 47,8… (15).

přítel (zastar.) „přítel, druh“: gen. pl. přátel 162,26; příteli 228,13; přátelům 239,14… (4); || srov. příbuzný DK 49, přítel DP 95.

ochrana „péče“: Vezmi pod svou ochranu 72,26 (l. do péče 72,26); v ochraně 77,18; 104,12 (3).

příčina: Bez jakékoli příčiny válčící proti mně 45,4–5; 81,24; gen. pl. příčin 203,7 (l. příčin 203,8…) (3).

připravit (sl.) „přichystat“: připravil 214,12 (l. připravil 214,12); připravuje 17,12 (l. připravuje 17,13); připravila 111,26 (l. bezpečný 111,26)… (5); || srov. přizpůsobit se DK 31, připravit se DK 99.

přirozenost „přirozenost“: Neboť mi z této přirozenosti uniká 6,18–19; v přirozenosti 233, 10–11 (l. přirozenosti 233,10); 72,6; 114,22; 232,19 (5); srov. přirozený.

125

přirozeně „rodit se“: norą prigimta 184,21–22 (l. przyrodzoną 184,22); 198,16; 242,11 (3).

připojit „připojit, přiblížit“: Priglaudey mus bažniospi 129,11; ne priglauskėt 65,26; 224,12… (4).

přiblížit „přiblížit“: Prigreszk manęsp ausis 69,3–4; 63,17 (2).

příklad (překlad) „příklad“: Kuriu pri-guldimu sergiekimes 82,8 (l. przykładem 82,9)… (2); || srov. paveizdas a paveikslas.

příslušet (překlad) „náležet, příslušet“: turi prigulėt surinkimuy 192,6; prigul 6,10; 156,9; 237,6… (10); || srov. priderėti.

přijmout: Ton meilen teikis mus priimt 32,20–21; kad mus vž sunus prieme 111,27; žo-džius tawa priimtumbim 23,18; priimkit 121,17; priemes 163,18–19… (40).

zvyknout „zvyknout“: priunkt nuoġ jaunisz-kes wayksciot iunge Pona 249,6 (1).

vzkříšení „vzkříšení“: szlawindami mey-ley prikielimą Christaus 168,18–19; 7,20; 167,11… (7).

vzbudit „vyvolat, vzkřísit“: prikiele manimp fabay didę rustibe 82,4–5; 17,4; prikialtas 169,7 (3).

probudit „probudit“: Prikieldink tarnus sawo 134,6 (1).

pokleknout: Ir kad po kaławiu sawo gahwa prikłaups 67,18–19; žiemay prikłaupe 23,2 (2).

vpustit (= propustit): pułkan wiernu prilałysti 116,23; ne prilaudžiam 209,4; prilaistu 186,23… (6).

podobenství „podobnost“: Nedarik sawi abro-za /ir neokia prilyginima 4,8–9 (l. podobienstwa 4,9…); 107,10; 133,21 (3).

přirovnat: 1) „učinit někoho rovným“: mani pri-liginta 105,16 (1); 2) „porovnat, připodobnit“: o medžui aliwos bus priliginti 95,17 (l. podobni bedą 95,18) (1).

připomenout: Tatay čionay del to primenu 194,7 (1).

přinutit (pol.) „přinutit“: Tay kokiuo budu ne butu primusitos małženstwop 228,9–10 (l. przymuszeni 228,11); || srov. priversti.

přibít „přibít“: križiausp primusztas 110,22; 164,5 (2).

naplnit: o rankas est pripilę swetimu turtu 52,15–16; pripila 219,15–16 (2).

priprova (sl.) „nářadí, nástroj“: ir priprowose wisokiose Ponuy žayskit 102,3 (l. przyprawach 102,3) (1); srov. připevnění DK 165.

priprovyti (sl.) „připravit, připevnit“: pripro-wit 24,3–4; priprowio 85,16; priprowita 79,14 (3); || srov. připravit se DK 99, přizpů-sobit DK 97.

přihodit se 1) „stát se“ (překlad): neġaleia nieks ant manęs pripulti 49,17 (l. przypaść 49,17); o wel kada pripultu koks turtas ant swieta 65,25–26 (l. przypadnie 65,26); Idant kas pikta ne pripultu 91,21 (3); 2) „padnout“: kojump pripuole 225,1 (l. przypadys 225,1) (1).

přivázat: stulpopi gi pririsie 160,26 (1).

přikázání (překlad): Prisakimas Diewa 3,15 (l. przykazanie 3,17…); prisakimai 6,10; prisakimus 173,13; 210,13… (30); || srov. příkaz.

přikázat (překlad) „nařídit“: Kaip buwa zakone… prisakita 158,26–27 (l. przykazano 158,27) (1).

přiblížit se „přijít blíž“: musump prisiartink 133,5 (1).

přísahat: z toho jsem přísahal /tie ne eis žiamena 82,6 (l. przysiągł 82,6); prisiekienčiu 208,22–23 (2).

přitulit se: tawo meylesp prisiglausti 164,27 (1).

přihodit se (sl.) „stát se“: diwni priepuoley prisihadia 227,10–11 (l. przygadzać 227,11) (1); srov. přihodit se MŽ 462, PS I 21.

přihlédnout „podívat se“: prisiweyzdeiau akia sawo biednaia 66,22; prisiweyzdečia 53,14; Prisiweyzdekim 154,27… (4).

přinutit se: duok mums sawęsp prisivers-ti 164,26–27 (1).

přitlačit: wargais… prispausti 139,12–13 (1).

přiskočit: Priszoka ant io 160,9 (l. Przypadli nań 160,9) (1).

souhlas: bude souhlas vžu mus 136,3–4 (l. przyczyna 136,3…); pritarima 19,6 (l. przyczyny 19,6…); 251,14 (3); srov. souhlasit.

souhlasit „souhlasit, přislíbit“: ir žodžiu sawo pritarey 69,8; pritars 37,12; pritarta 228,8 (l. poslubiona 228,8) (3).

přisvědčovat: vž mus ten pritarineia 111,7 (1); srov. souhlasit.

přivádět (překlad): werksman mane privažioio 59,6 (l. przywodzono 59,6); nutikrinimay est priwadžioiami 249,2 (2).

být potřebný „být potřebný, být zapotřebí“: tie ragi-nima ir lečima wisokia priwała 204,15–16; 208,2 (2).

dozorce „opatrovník, dohlížitel“: ko priweyzdetovey disciplinos pilnay turi sergiet 206,14; priweyzdetoiu 32,3 (l. opiekunem 32,3); srov. dohled.

126

přimět: meilėn tawo priwersti 168,8; priwerstu 169,11; Priwersk 41,4; priwerstas 161,10–11… (8).

přivést: 1) „uvést“: kurion mus teyks… priwest 250,6 (l. doprowadzic 250,7) (1); 2) „přivést“: kada gisay ius top priwede/ idant tą draugiste čia terp sawę daritumbit 231,17–18; 181,2 (2); 3) „vyvést“ (překlad): id saw ant pomieties priwwestu wisą giweni-mą sawa 247,1–2 (l. przywiodł 247,1…); 242,15; 249,18 (3).

zklamat „zklamat, oklamat“: o niekad ne est priwilemi szwenti žodźiey io 29,3 (l. omilne 29,2–3); 212,6 (2).

zklamání „zklamání“: priwilima 83,11 (1); srov. zklamat.

proces (pol.) „soudní proces“: Tegul wis nu-teriorieja prowoy nugi bilu 87,11–12 (l. Niechay zawżdy od sądu skazany ustąpi 87,12–13) (1); || srov. žaloba.

žalm (pol.): Psalmas 43,10; psalmay 67,1; 69,1… (101).

pýcha (pol.) „pýcha“: manimp nieka ne ras neokios puykies 121,26–27; saugokimesi puikias 155,2–4 (l. pychy 155,4…); pagiedink puikias 142,16 (3); || srov. domýšlivost.

padat „padat“: padesti /tiems kurie puldineia 101,10 (1).

zástup (br.) „skupina, zástup; shromáždění…“: pulkan 116,23; pulkay 53,6; pulkuosna 77,6; 141,25… (10).

padnout: 1) „padat“: žiemen puola 85,5; 140,14; puolę meldes iamaw 158,23; ir wel ten wedi isz kur puole Adomas 173,12–13 (l. wypadł 173,13) (4); 2) „napadnout“: Ir ant manes warguola teyp labai puolate 64,21–22 (1).

bláto: kad esme dul kies ir purvai 84,27 (1).

puščia, puščia (pol.) „pustina“: puscios 81,20 (l. puszczy 81,21) 81,25; puscioy 81,25 (2).

napůl přísl.: pusiau perpuohusia 64,23; pusiau dienos 79,18 (l. południe 79,18) (2).

pustošit (pol.) „ničit“: ne duok pustiti 73,2; pustija 72,19; pustiančios 79,18 (3); || || srov. ničit.

hniloba: ney wel dałaysi pažinti puwima 50,10 (1).

R

ochutnávat: wiečierios Pona ragawa 217,12; ragawiem 213,5; ragautumbit 213,10–11; ragaujami 34,17… (6).

ochutnávání: ragawimą 217,2 (l. pożywania); ragawimu 223,5; 208,7; 217,4 (4); srov. ochutnávat.

[ragimesi 15,13 viz vidět.]

pobídka „povzbuzení“: Raginimas 15,3; raginimą 227,4… (8); srov. pobízet.

pobízet „povzbuzovat“: kurie mane ragin 92,4; ragina 247,11; 247,14 (3).

pomlouvat „ohovárat“: piktu liežuwiu mane ki-tiems rayszo 88,16–17 (l. roznoszą 88,17) (1).

uklidnění „utišení“ (?): padare gi wer-kienti /ramdima neporonti 133,18–19 (l. ku tuleniu niechciwe 133,19) (1).

klidně přísl.: ramiey iau miegosiu 46,21 (1).

utěšitel, -ka: ramintoios 187,8; ramintoia 150,23 (2).

klid „pokoj“: ramuma 111,13; ramume 53,23 (2).

klidný: sg. gen. ramu 75,11; ramesn [=rames-nė] 67,2 (2).

ruka: ranka tawa 56,20; rankoy 67,16; ranku 103,12; rankons 163,9–10… (48).

ranktis (=oblékat se): rankimes paskuy eidami 24,23–24 (pol. bierzmy ię za nim mocnie 24,23–24); rankitesis jopi 65,16 (pol. ciśnięcie się do niego 65,15) (2); srov. rangias DK 46; rangkimiesi KN 219.

rosa: rasa mano wersmės giwos 24,15 (1).

raskazius (sl.) „útěcha“: raskasiu persto-kim 149,8; (pol. roskoszy 149,8) (1).

najít: ne randam ney iokiem daykte ligaus 78,8; radau 91,8; nerascia 63,2; rastas 192,25; razdams 66,18… (21).

objevit se: ne wiens nesiranda kuris iam duotu pagalbą 178,19–21; 230,21 (2).

psát: isakie rasziti 153,5; rasitu 105,14; raszi-ta 100,17 (6).

písmo: Rodzia rasztas szwentas 147,23; raszte 229,3; rasztay 245,11… (15).

rotmistr (pol.) „velitel vojenské jednotky“: Ratmistras 162,11 (1).

uplakaná: „plačtivá“: izsklausik raudinga maldą mano 77,13–14 (1).

vráska (=záhyb): raukszła 192,24 (1).

plakat: „plakat“: teypag wisad rausti 140,20 (1).

zbojník (sl.) „lupič, vrah“: raz-bayniku 208,24–25; razbainikays 52,14 (2); || srov. išėda.

řád (bělor.) „pořádek“: idant redu stalop pena prieytu 220,2 (pol. porządnie 220,2); 222,4 (2); || srov. pořádek DP 363, MT 204ᵇ.

uspořádání (bělor.) „organizování“: redimo 213,17 (1); srov. uspořádat.

řídit (se) (zkr.) „spravovat, vládnout“: rediti 149,27; reditis 235,7; reditumbey 234,2–3; redomas 234,4; 239,9… (29); || srov. vládnout.

127

řiditel (zkr.) „správce; zakladatel“ (?): reditoiu 18,26; 240,21; sg. gen. rėditoi 207,6–7 (3); || srov. taisvtojas DK 9,32.

vidět (se): gieydžia wisad regėti 66,13; regiu 59,20; ragimes 15,13; regieia 137,7; regietumbim 149,27; Regiejes 178,25; regimais 13,6; regiedamas 56,23… (47).

[regzdams, reigždams viz rėkšti a reikšti.]

potřeba „záležitost“: iai io reykia butu 220,17; 240,25 (2).

Jde o starobylé podstatné jméno, které se postupem času změnilo ve třetí osobu přítomného času slovesa; srov. GK 1937,166; E. Fraenkel, Spr. § 28.

záležitost 1) „potřeba – záležitost“: To tada iau ir reykalopi 152,23; reykahu 219,22…; 2) „potřeba“: Duok… wisu reykahu musu 118,16–17; … (9).

vyžadovat „mít“: kurie to trokšta ir reykalauia 205,25 (1. potrzebuia 205,26) (1).

potřebný: reykalingas 205,13; reykalingame 35,5; reykalingiausia 232,4–5… (4); srov. potřebný.

potřebovat: geriaus žinay ko mumus čia reykie 114,12; reykia 125,7;… (15); dg. ki. nereykiemu 45,20 (1).

potřeba „záležitost“: nieks ne weyzd mano reykima 100,3 (1. potrzeby 100,3) (1); srov. záležitost.

potřebný „potřebný, vhodný“: Tokiam rodžies ir sapnas reykngas 93,13–14 (1. požadlivy 93,13) (1); srov. potřebný.

vyjádřit: saldzieys reikszkie žódzieys 154,9; reisžkiem 114,17; reizgdams 97,20 (3).

zřetelně „výrazně, jasně“: Jau tatay po kim [=po akim] reyszkiey regiu 58,11 (1).

řezat „trhat“: waysiu regždams medžia 119,23 (1).

náboženství (csl.): Religioy 203,18 (1. Religiey 203,18) (1); || srov. víra.

vzácný „nečastý“: riatas kursay… regi 204,16 (1).

rytíř (sl.) „rytíř, hrdina“: dg. va. ricierius 86,5 (1).

sbírat: o teytes saw renka 101,11; 113,5 (1).

svazek: sujung ing vieną kuna… risiu 238,6 (1).

svázat „spojit“: Cia šwentasciump iszganima ne reykia riszt 126,11 (1).

ráno: Giesmes iżgi rita 19,12; ritą 19,14; 38,10; 117,18 (4).

ranní „ranní“: Maida Rytikscia 25,9 (1).

rada (sl.) „rada; poradní sbor“: ir duosin roda id stotumb rodoy 57,27 (1. radę 57,27); Ro-

domis 31,20; 55,19; 69,25; 245,8… (7); || srov. kázání.

radit (sl.) „poradit“: Rodisiu ape giara 92,19 (1. bėde radžih 92,19) (1); || srov. zmínit.

ukazovat: idant iki gali meylę sawa tewiszka rodit teyktumbeysi 31,4–5; rodžiu 107,22; rodžia 245,14; rodžies 93,13; te rod 104,8; rodi 50,12; rodit 46,10; nerodidams 103,6… (37).

ráj (sl.): roiu 119,21; 178,2; Roiun 252,16 (3).

Roma 193,21 (1).

rána (sl.) „rána“: tonos 55,22; ronomis 244,6; 121,11 (3) || srov. rána MŽ 427,2; DK 140.

oděv (br.) „oděv“: rubas 193,16; rubą 88,12; rube 138,7… (6); || srov. roucho.

chudák „chudák“: Nesang asz rudulis ir pawargęs 77,15; 88,20 (2).

kvasit „kvasit“: bat duonoy ne rugintoy 219,5 (1).

kyselý (přísl.) „kvas“: del to Welika szwes-kim ne senoie ruksztie 219,1–2 (1. w kwaśie 219,2…); 219,3 (2).

kyselý adj.: bataig iz obeles rukscios 186,15 (1).

péče f. gen. 1) „péče“: su rupescia reykie pradet 229,18; 23,18…; 2) „opatřování“: nes rupestina tawo szwenton pasidawiav 44,20–21;… (8).

pečovatel: rupintoiu manas / manęs tuien nepamesk 54,6–8; rupintoiu 91,19 (2).

starat se: Turim ape tatay pilnay rupintis 191,6; rupinuosi 108,24; rupinas 112,13; rupintumbitesi 238,9; rupindamos 47,6… (13).

rozhořčení: atgrąžina smarkiė rūstenibę 87,7; 193,19 (1); srov. hněv.

hněv: ir ne paiduintumbim ant sawes / smarkios rustibes 27,13; rustibę 136,6; rustibiu 99,6… (12).

hněvat se „zlobit se“: ne rustaut 220,19; rustawa 248,7 (2).

rozhněvat (se): Ne amžinay ans rustisis 84,9; ne rustinkit 46,6 (2).

S

„kázání“: svatého slova kázimą 134,22–23 (1. kazania 134,23) (1).

„říkat, hlásat“: sakit… velmi radostnou novinu 171,8; sako 220,12; sakia 148,14; sakicia 70,9; sakidami 171,19… (12).

(lat.): Sakramentu 105,9; 220,12; 221,13–14 (3).

229,7 (1).

128

ing tikrą saldumą 240,3 (l. sladkosti) (1).

saldus 75,3; saldžieys 154,9 (2).

jednotné číslo, nominativ samdinkies 5,19 (1).

1) „člen“: aby celé naše shromáždění se všemi svými sanariumis 192,21 (l. członkami 192,20); 192,12; 218,6–7 (3); 2) „bod, oddíl“: v těch čtyřech sanariuose poznáte 192,26–27 (l. członkach 192,27) (1); 3) „kloub“: tey kis milost / sílu a pevnost sanariu dát 251,3–4 (l. wymshu 251,3) (1).

[sanas… viz heslo senas: sanas 180,19; sano 154,15 (2).]

(-ia?) „smír“: sandaros 145,7; sandaroy 12,17; sandarion 90,23… (5).

[sant, santi, sancìa… viz být.]

„sen, spánek (?)“: aby těžký sen nepadl na 37,10 (l. sen 37,10); 93,13 (2).

„strážce“: aby byl naším strážcem 36,4; 77,17; 91,14; sarguy 38,4; sargay 93,5… (7).

„stráž, ochrana“: sargibey io ney nieko nebibiosiu 49,16 (l. w opiece 49,16); aby byl pod sargibey 137,16 (l. strażą 137,16); sargibe 135,9; 137,16 (4).

Dumas szirdies teykis saugoti 37,15; sawgaia 19,17; saugotumbimes 211,11; saugoki 123,19; saugodami 191,9… (18); srov. segėti.

slunce: saule 162,3; Sauta 76,27; saules 84,16; 91,17 (4).

svůj, -a: ing kuną sunaus sawoia ilipik 127,13–14; smarkią skolą taw tewuy sawam vžmokieia 251,1; sawamuy 83,6; sawą 26,11; sawuoiu 102,14; sawoy 53,17; sawame 14,18; sawop 24,24; sawiemus 10,23; sawąsias 98,4; sawuosiu 171,23; sawuose 14,20… (74); sawom 14,6–5 je třeba považovat za tiskovou chybu (=savam); srov. sawo.

svého: Ne del to krauia sawo praleia 135,5; Tatay wisa teykis padarit ir mumus duot iż meyles ir susimilima sawa 32,6–7; 135,6; 157,2; 159,8; 160,14… (435?). Na některých místech nelze rozlišit, zda je užit akuzativ zájmena savas, -a nebo nominativ a instrumentál ženského rodu, anebo nesklonné genitivní sawa, např.: pawizdek sawa szwenta akia 46,15–16; garbinkime su džiaugsmu sawa sutweregi 152,6.

sebe, sobě…: sawęs 161,9; saw 25,33; sau 82,7; sawi 143,19; sawę 205,14; sawe 108,3; sawim 170,2; sawimp; sawesp 139,16; sawip 59,14; sawopi 144,16… (110).

^9. Iš lietuvių leksikologijos ir leksikografijos

savavalnai (pol.) „z vlastní vůle, svobodně“: ir biauruose griekuose sawawahnay guli 204,14–15 (l. swowolnie 204,15); kuri sawawahnay laykom 164,18–18 (l. swowolnie 164,18); 205,23; 206,10 (4); srov. savavalnas.

savavalnas (sl.) „svévolný, svobodný“: davazdami tamuy sawawhanam kunuy /wisokia wala 210,15–16 (l. swowolnemu 210,16) (1).

svědomí a svědomím musu meyley io budru butu 39,2 (l. sumńienie 39,2…); sąžines 127,21; sąžinę 21,21; 181,3; 205,26; 214,21; 251,8 (8).

sedět: sedi po desiney 151,7; sedeiom 223,17; sedintiems 101,7; sedinčiopi 131,11; sededams 169,12… (15).

následovat: idant gi tame wisi sekiotu 108,18–19; sekioia 162,23–24; sekiódami 25,6… (4); srov. sekti.

semeno (-e): idant tawo sėkla čia paseta 185,4; sektes 194,17–18; sekloi 240,23 (3).

sedmý, -á „sedmý“: Sekmas 106,11; sekmą 108,5; sekmoy 106,7… (8).

sekramentas (lat.): Sekramenta 220,20–21 (1); srov. sakramentas.

následovat „jít za někým“: io sekti ne noreio 149,19–20; ne sektumbit 175,17; sekdami 164,15… (4).

sekti „ubývat, vysychat“: buwau spaustas teip kad siako smagienes kaulu 56,19–20 (l. wemnie schnęły kości 56,19) (1).

starý, -á: Dumoiiau ką darey senoy walandoy 103,10; senas 247,21; sano 154,16; 180,19… (7).

dávno přísl.: seney vžumiršo 72,7; 103,7; 156,19 (3).

stáří „staroba“: senibey 70,8 (1).

stáří „staroba“: senistes 249,11 (1).

sedmeronásobně „sedmeronásobně“: Tu septinergi dowana 175,12 (1).

Serafín 150,11 (1).

střežit (se): teykis mane sergiet nuog smutka 57,8; serkt 91,18; sergietumbim 126,3; sergiesiegi 236,18; sergietas 229,17; sergiedamas 48,18… (23).

sednout (si): Tengi sedos po desiney 172,8; sesiu 52,3; sesis 149,16; 149,11 (4).

set: ne seia ney aria 114,14 (1).

sestra „spoluvěřící, družka v idejích“: Pagužisti tatay miela sesuo 237,5–6, dg. va. seseres 191,5; seseru 31,24; 211,22… (13).

[siako 56,1 viz sekti.]

stříbro: sg. instr. sidabru 246,4 (1).

chytit „popadnout“: kalawius siekia 90,23–24 (1).

129

sieloti „trápit se“, „starat se“: ne siełok duszia mano 59,14–15 (l. nie frasuy się 59,14) (1); srov. „silvartas“.

siena „zeď domu“: siena 64,22 (1).

syla (sl.) „síla, moc“: kurie mus sila tawo gintu nuog neprietelu 40,2–3; silu 6,9; siloms 103,20... (8); ‖ srov. galybė ir stiprybė

slabý: slabý 251,18; slabou 114,22; slabému 37,23 (3).

slabost: i ve skutečnosti našich slabostí/potřeb 252,12–13; slabí 35,17; slabosti 146,4... (7).

silpnumas „mládí“ (překlad): o anis del silpnuma amžia ne gali wayksciot 195,22 (l. dla słabości wieku 195,23) (1).

silvartas (=sielvartas) „smutek, bolest, neštěstí...“: o silwarta neiszwi ant amžiu 96,3 (l. A smutku nie poznać 96,3); kad nuramins mano silwartus 60,19–20 (l. Frasunki 60,19); silwartu 45,14 (l.trudności 45,16; silwartamus 168,10 (l. kłopocie 168,10); silwartuose 175,8 (l. w tęskliwości 175,8...‖ (17); srov. sieloti.

zarmoucený (=zarmoucený): zarmoucenou 145,22 (srov. troskliwa 145,23); zarmouceným 31,27 (srov. smutnich 31,27) (2).

silvartuo­ti (=sielvartuo­ti): o wienok ne silwartuok manimp dusia mano 60,16 (l. nie frasuy 60,17) (1); srov. sieloti.

Simeonas 159,7 (1).

Simonas: Symonas 161,10 (1).

Sionas: Syona 98,9; Sioni 75,10; Syona 98,3... (7).

sirata (sl.) „sirotek“: Wargolui siratą sudik 74,6 (l. sierotę 74,6); siratu 32,2; 135,19 (3); ‖ srov. našlaitis DP 24.

siuntimas „poslání“: id siuntimą pilditu 148,6 (l. poselstwo 148,6); 218,20 (2).

siuntinys „posel“: siuntiniey 149,14–15 (l. posłowie 149,14–15) (1).

počet: Nesibiodam silos ir beskačiaus lidí 143,16–17 (l. niezliczonych ludzi 143,16) (1).

krásný: skaisiosp (=skaisčiosp) /Bažničiosp 55,9 (l. jasnemu 55,8–9) (1).

číst: skaytit 222,7 (1); srov. čtenář.

čtenář: a v tu chvíli má čtenář co číst 222,6–7 (l. Lector 222,7) (1).

štědře „štědře“ přísl.: Dowans sawas skalsey jemus duosi 76,25 (l. z hoynością 76,25) (1).

znít: o skambes ing ausis terp swetimu žmoniu 50,6–7; 102,9 (2).

potápět: o skandina gi Diewa żodis 61,18–19 (l. potępia 61,18); 36,16; 20,4; 239,5 (4).

štít (germ.) „pevnost“: Abgineiu ir skida powargusiu 104,3–4 (l. Obronc... y twierdzo 104,3) (1); srov. ochránce.

díra: o piktas namie tawa skilu te nedara 92,16–17 (1).

oddíl: 1) „rozdíl“: Idant wieroy skiriaus kokia ne butu 228,23 (1); 2) „odděleně“ přísl.: O idant kožnam skirumi teyktusi buti 18,22–23 (1).

rozlišit (se): kad tureio jau skirtis 115,9; 163,9; Nes tuo nuog kitu zwieru nekalbanciu skirresi 232,11–12; 161,16; nesiskirtumbey 237,10–11; Skirtumbim 218,1 (6).

řídký: skistas wanduo 88,10 (1).

dluh „dluh; vina“: o te numirst palikdamas skolas 87,13–14; żdengdama musu wisokias skolas 136,10 (l. winy 136,9); skolą 251,1; 183,12 (4).

poklad (pol.) „majetek“: skorbą 46,20 (1); ‖ srov. majetek.

spěchat: nesiskubintus 145,3 (1).

stěžovat si: neteysey ant io skundes 160,22–23 (1).

práh (=práh): gražiey pabudawotus atankims slankščius 92,6–7 (1).

skrývat: ilgay nori slept weyda nuog manes 47,4–5; ne slepk 55,4 (2).

utiskovat „tížit“: Sztay piktas člověk dusią mano slogin 103,4–5 (1).

sloužit (sl.) „sloužit“: shužit wisame giarame artimiems musu 18,10; shužia 75,21 (l. służą 75,21); shužitum 143,13... (7); ‖ srov. sloužit.

mozek „mozek“: smagienes kaułu 58,19 (1).

lakomec „chamtivý člověk“: dg. ki. smalstu 208,27 (l. łakomych 208,27) (1).

prudce přísl.: smarkiey susiteka... wandenes 59,24–25; grumzdžia smarkiey 61,17 (l. strogo 61,17); 135,11; 161,6 (4); srov. prudký.

krutost: smarkibey 52,14 (l. okrućieństwie 52,13) (1); srov. prudký.

prudkost: smarkumas 234,13–14 (l. strogość 234,15); smarkuma 162,5; 240,22 (3); srov. prudký.

prudký, -á „statečný, krutý, silný...“: Vž meyłe atgražina smarkią rustenibę 87,7–8 (l. niespodziewaną 87,7); iztrauki isz smarkios rankos neprietelaus mano 88,18–19; (l. srogiey 88,18); 137,13; 168,2; 169,3... (13).

smrtelný, -á (pol.) „smrtelný“: smertelna 249,16 (l. śmiertelną 249,16); nesmertelna 183,24; 51,3 (3); ‖ srov. smrtelná DK 186.

smrt (br.) „smrt“: smertis 149,5 (l. śmierć 149,5...); smerties 30,14; smerti 122,6; smercia 167,5... (62); ‖ smrt DK 34.

130

smūtytis (sl.) „truchlit“: o werksme wel smutijasi 76,7 (1); || srov. nuliūsti, silvartuoti.

smūtkas (sl.) „smutek“: smutka 71,18 (l. žāhosčī 71,16); smutką 59,18 (l. frasunki 59,17); smutkie 103,9; smutkus 165,7... (6); || srov. silvartas.

smūtnas, -a (sl.) „smutný, nepatrný“: kada asz szaukū smutnas tarnas tava 55,7; smutną 45,16 (l. smutne 445,18); smutnoy 88,21... (8); srov. nuliūsti.

sníh: jako sníh iszbalisiu 63,7 (1).

sopulys „bolest“: sopulose 161,23 (1).

Sora (= Sára): Soros 236,24 (1).

sotymas „nasycení“: o kaip dawey duona kunuy penu ant sotima 35,15–16 (l. ku žiwności 35,16) (1).

nasytit: sawo milostí nasyť 67,7 (1).

křídlo: pod křídly tawo 67,12; 79,11 (2).

spisy: On vytáhl ze spisů dřevo 79,9 (1).

spaudimas: Visur neprietelus turim / nuog wisur spaudimą regim 165,6–7 (1); srov. spausti.

trestat: ať netrestá tvé děti 20,13 (1).

spausti: Kaip noresim taip gi spausim 69,21; buwau spaustas 56,19; spaudžia 84,3 (l. trapia 84,4); spauda 56,22 (5); srov. sloginti.

spaviednis (sl.) „zpověď“: spaviedgies 205,27 (l. spowiedzi 205,26) (1); || srov. išpažinimas.

sprova (sl.) „věc, záležitost, práce“: kad ragaujam surinkime... nuog tawe pastatitos sprowos 224,14–16 (l. sprawy 224,16...); ten pradėja sprowas naujas 180,19; spro-wose 245,9 (l. Dzieiach 245,9)... (20); || srov. daiktas, reikalas.

sprovavoti (sl.) „připravit, vykonat“: sprowa-wota węčiaria 206,16–17 (l. sprawowana 206,17) (1); srov. prirengtis DK 99.

dojímat (= dojmout) „dojímat“: Tak, Pane, má duše se v mém těle dojímá 59,19–20 (pol. rozrzewnia 59,19) (1). E. Frenkelis (Spr. § 42) to považuje za tiskovou chybu místo dojmout.

stůl: položeno na stole 219,15; stůl 51,8; stolu 125,6; na stole 95,16... (15).

stalčius (zast.) „soudní stolec“: Tęnaygi pastatiti ira stalcius suda 92,10–11 (pol. stolice sądowe 92,11); Stalčių 85,15 (2); || sostas DK 47.

stangauti „zatvrdit se, odporovat (?)“: ant puscios stangawiančiu 81,20–21 (pol. vpornego 81,21) (1).

stangumas „zatvrzelost“: Kuriu stangumas ir piktenibė prikiele manimp labai didę rustibę 82,4–5 (pol. vpor 82,4) (1).

statyti(s): ir te giedies dumos sawa / kurią state dusiey mana 69,26–27 (pol. czynili 69,28); teysumis patis statidamiesi 120,6–7 (pol. dobrymi się zdali 120,7) (2).

stebuklas: kad per stebukłą tat rodey 137,4 (pol. przez dziw 137,4); stebuklu 162,13 (2).

zázračný: zázračné narození 152,10 (1).

stiprai (-iai) „silně, pevně, jistě“: Stip-rey asz tikiu wisad maloney tava 51,15–16; tatay stiprey stosis 119,10 (pol. w prawdzie 119,10); tam stipray tikime 141,5; 169,8... (6).

stiprybė „pevnost, moc“: stipribe 10,7; stip-ribey 85,20; 117,13; 150,9... (6).

posilovat (se): uklidňuj a posiluj je těmi slovy 248,18–19; posilni lidi 182,21; posí-lit 251,10; posilovat se 249,18 (4).

stiprumas: Tarnay tikri tures stipruma 37,17 (1); srov. stiprybė.

stipras, -a (-us, -i): stipras 4,13 (pol. mocny 4,13); stipriosios 99,9; stiprą 251,7; stiprop 60,7; množné č. ak. stiprus 137,19 a stipri 85,19; stip-riemus 143,22; stipriasne 252,21... (116).

styrėti „skrývat se“: tawimp dumos mano stiri wisos 103,24–25 (1).

stoda(s) (zast.) „stádo“: stoda ganantiemus 153,26–27 (pol. stadom 153,26) (1); || srov. banda.

stoti(s): 1) „stát se, vzniknout, přihodit se, uskutečnit se, objevit se, být“ (přel.): Stoiausi swietui papęyk tas 69,12 (pol. stalem 69,13); Ir stoios po akims iu 158,6 (pol. stanął 158,6); sto-da-mies nauiu sutwerimu 208,11–12 (pol. stawając 208,10); stotumbimes 212,19; sto-sienti 152,22...; 2) „postavit se, zastat se“: wartuo-se... stosis musu koios 92,5–6; stotumb rodoy 57,27; 91,17; 115,15... (37).

stát „stát, setrvávat“: anas wisada stowi / po desiney rankay tawa 91,14–15; padek mums priesz gi stoweti 119,2–3 (l. sprze-ćwić 119,2–3); stowetumbim 175,23; sto-winčiu 118,15; stowint 178,26; stowedami 140,24... (22).

šíp: ney wel strelų nakti łakioenciu 79,16 (l. strzały 79,16); strelos 90,16; 93,18 (3).

strochas (sl.) „strach, zděšení“: nes kai žiame drebeia koks ten buwa strochas 162,10–11 (l. strach 162,11); stroche 160,19 (2); || srov. strach.

strūnos (sl.) „strunný nástroj“: garbin-kit gi bubnays / strunomis 102,5 (l. w struny 102,6) (1).

sloup (sl.): stulpopi gi pririsę 160,26 (1); || srov. stonek DK 47.

9*

131

strkat: pekłona ne stumtu 103,2–3 (1).

s: tato předložka se nyní užívá s instrumentálem v obvyklých významech, např.: amžinay su mumis buk 25,12; Ne eik su mums sudan tawo 22,12; Ir dekawokim su džiauksmu 83,14–15; ney wel ligink su tays 55,14–15; siarn as su didemis iltimis 82,18…; překlady: niekad negali stotis pikt su mano kunu 65,12; 54,8… (194).

subudavojimas (pol.) „poučení“ (?); ir bažnicios sawa grožibės subudawoyma 241,2 (l. zbudowaniu 241,1); 43,6; 197,15; 228,1 (4); || srov. kázání.

sūdas (br.) „soud“: sudą dara nuspaustiems 101,5; sudan 102,23; sudop 241,12; dg. ki. sudu 74,10… (16).

suderančiai „souzvučně“ přísl.: suderančay to gieyde 230,18–19; 240,11 (2).

suderėjimas „sladění, shoda“: sudereima Pona… su bažnica (l. ziednanie 238,11) (1); srov. sladit.

suderėti „dohodnout se“: o suderanczays balsays giedojime 19,10 (l. jednostaynem 19,11); 23,6 (2); srov. sladit.

suderinti „sladit“: mus su Dieu wu suderinay 24,21–22 (1).

sūdyti (br.) „soudit“: Sudit 42,7; sudij 74,4; sudisi 96,18; suditu 62,16; Sudikim [=sūdiki mane]… 51,14 (20); srov. odsoudit Mž 107.

sūdžia (br.) „soudce“: sudžia 27,2 (l. Sędzia 27,21); 74,18; 83,25; sudžios 241,15 (4).

vyschnout: labaay sudžiuwau 56,22–23; sudžiuwęs 88,26 (2).

shromáždění „shromáždění“: kur ir szwentu sueimas 111,16–17 (l. obcowanie 111,17) (1).

chytit: O neprietelus ne sugautu 37,11; sugawęs 99,9; 69,21 (3).

[sugiespausti 65,15 viz suspausti.]

spojení „spojení“: tame musu draugistes suglaudime 214,8–9; suglaudimas 152,11 (l. złączenie 152,11); suglaudimą 239,3;… (5); srov. spojit.

spojit „spojit“: Suglausk širdis in tikra meile 239,11–12 (l. Spoyże 239,12); suglaustus 239,8 (2); srov. spojit.

vrátit: pirmon łoskon sugrąžina 136,7–8; sugrąžinay 30,13 (2).

přiblížit „spojit, sblížit“: tasai gi jus te sugratin ir sujung ong vieną kuną 238,4–6; sugretinta 231,7–8; 230,23–24 (4); srov. spojit.

zhřešit (zastar.) „zhřešit, provinít se“: sugrešiom 131,24; sugriešzie 165,14 (l. zgrzeszyli 165,13) (2); || srov. zhřešit.

návrat: bat lauki io sugrįžima 22,10; 91,23; sugrįžimą 180,14 (1).

vrátit se: namuosna sugrįžo 154,26 (1).

spojit: sujung ing vieną kuną 238,5 (1).

zkrvavit: sukrūwintas 164,6 (1).

výprask „zbití“: bat weykiaus sulauks sawo sukulima Dukte Babilona ne apmulnay 99,2–3 (l. zburzenia 99,2) (1); srov. zbít.

rozbít „rozlámat, zbít“: Teykis sukult… priešternikus 137,18; kursay sugawęs tuos irgi sukuls 99,8–9 (l. pothłucze 99,9); sukulkit 98,26 (l. Zburzcie 98,26)… (5).

spojit (=sloučit) „spojit“: su mumus sulaysta 126,25 (l. spojonego 126,25) (1); srov. spojit.

dočkat se: sulaukti to / kaip dusawau mielasirdistey tawo 47,19–20; sulauksiu 54,18; 92,2; 94,24 (4).

rozlámat „zničit“: silas wisokias… sulauzey 36,9–10 (pol. poraził 36,10) (1).

zobat: pauksciey zw eris sulas 67,20 (1).

srovnat: Nes negalim suligint silwartu… su… linksmibems 140,3–4 (1).

sliby (pol.) „sliby“: Atmink ant suliubo sawo žadeima pirma 133,27–134,2 (pol. sluby 134,2); 132,18 (2).

slíbit (pol.) „slíbit“: teyp kaip tatay mumus sulubit ir žadet tekyies 211,2–3 (pol. zaslubic y obiecać raczył 211,2–3); tuos dayktus sulubia tam kožnam 80,19–20 (pol. slubie 80,20); sulubita 79,13; 115,8… (6).

zničit: sunaykint wisas netey sibes 145,16 (1); srov. suny kin ti.

synáček: suneli gi pagimde 153,9; sunelu 94,24 (2).

suny kinti „zničit“: idant gundima kožna galetumbim sunikint 116,26–28; 64,24 (2); srov. zničit.

těžce přísl.: sunkiey dara dusiey mana 78,17; 131,24 (2).

tíseň „tíseň; bída, neštěstí…“: Idant tawesę sunkibe neat eytu 91,21–22; o welig piktiemus amžina sunkibe 169,23–24 (pol. pohanbienie 169,24); susimilk sunkibey mana 52,18–19 (pol. ciężkości 52,18); pawizdek ant musu sunkibiu 72,22 (pol. vćiski 72,22); sunkibese 179,9… (17).

těžký, -á „těžký, strastiplný, velký“: Idant sunkus sapnas ne vėgrintu 37,10; iszgialbeti mes nuog sunkaus suspaudima 73,20–21; sunkume gundime 141,10; Ir duok stiprey pergalet sunkius kariautoius 145,25–26 (pol. ciężkie 145,25)… (17).

132

syn: sunus 29,18; sunaus 38,19; sunaw 176,16; sunausp 176,12; sunup 30,12; sunumus 21,19; snnu [= sunu] 8,9… (159).

porozumět „pochopit“: ne supras kad ing pekta impuls 67,17; suprastu 164,2 (2).

surakinimas (přek.) „shrnutí“: Surakinimas (wieros krikščioniszkos 2,3–4 (l. Summa 2,3) (1).

uspořádání (zkr.) „uspořádání“: suredimu dwa-sios szwentos 118,7 (1).

shromáždění (přek.) „shromáždění, synod“: susirinkimas 237,25 (l. zgromadzenie 237,27); susirinkimą 18,18; (l. zbor 18,18; obcowanie 8,26); susirinkimuose 195,20… (38); srov. susirinkti.

shromáždit: tuog mus draugie surinkt teykeisi 15,12; surinkta 111,16… (4).

svázat: dumomis sawo suriszo 133,10 (l. zwia-zal 133,10) (1).

poranit (zkr.) „zranit“: sg. pas. participium suronitas 244,4 (l. zraniony 244,3) (1); || srov. pažeisti.

sejít se „shromáždit se“: susieiom szitay po akimis 213,15; susieioł 45,21; susieia 44,9; pl. pas. participium susieie 19,15… (5).

zahanbit se „stydět se“: idant susigiedetu tie 78,25 (1).

spojení „sjednocení“: susiglaudimą turi tawa 128,22–23 (l. złączenie z tobą maią 128,23) (1); srov. susiglausti.

spojit se „sjednotit se“: tey kies su mums su-siglausti 125,12–13 (l. złączyć 125,13); su-siglaudey 130,19 (2).

návrat k sobě: aby se vzchopil a vrátil k sobě 144,21 (l. przyszędł ku sobie 144,20) (1).

slétnout se: kaip pauksztaley lizdump susilakie 75,19–20 (1).

slitování „soucit, milosrdenství“: mu-mus duot iš meyles ir susimilima sawa 32,7 (l. miłosierdzia 32,7); sg. gen. susimilimu 28,21; 103,15; 129,3 (4).

smilovat se „slitovat se“: teykis ant mane bied-na dabar susimilti 45,15–16; 3. os. susimile 84,21; susimilk 53,25; susimiltasis 30,4… (22); srov. pasigailėti.

shromáždit se „sejít se“: kteří jste se jen zde shromáždili 209,24; shromáždí se 78,5; shromáždivší se 158,14… (8).

stékat se: 1) „stékat“: stékají se z velkého deště vody 59,24; 2) „sejít se“: a hle, moji protivníci, protivníci proti mně se scházejí 69,16–17.

obrátit se (překl.) „navrátit se“: Pomoz nám již obrátit se k tobě 71,9–10 (pol. się na-wrocili 71,10) (1).

sečíst: pro nespočítané hříchy 22,5 (1).

soužení „útlak, zármutek…“: Neveď nás do… těžkého soužení 118,27; v soužení 141,9; 141,13… (4).

utlačit „stísnit“: Rač být… utlačeným žebrákem 31,26; soužíme se 65,5 (2).

stísnit: svatá panna se stísnila 160,16 (1).

postavit (překl.) „zbudovat“: domy nepostavil 93,2 (pol. nie zbuduie 93,2) (1).

dohoda „souhlas“: jaká touha či dohoda… by měla vzejít z obou stran 228,12–13 (pol. przyzwołanie) (1).

[sutek 47,19: korektorská chyba, má být suteyk.]

[sutak 92,15: korektorská chyba, má být suteyk.]

potkat: Kdyby se tu všichni se mnou potkali 98,20 (pol. potkało 98,20) (1).

zničení „záhuba“: a zničení všech našich hříchů 223,23 (1); srov. zničit.

zničit „zmařit, rozdrtit…“: Rač zničit… tu zvířecí hrdou 72,23–24; smrt takto rozdrtil 151,5–6; byli bychom rozdrceni 118,13; zničený 244,5… (20).

zkrátit: Děkujeme ti za zkroušené srdce 30,6–7 (pol. skruszonym 30,6); 64,5 (2).

stvořitel (překl.) „tvůrce“: stvořitele 86,7 (pol. stworzyciela 86,8…); stvořil jsem 27,20; 110,4; 112,8… (7); || srov. činitel.

stvoření (překl.): 1) „dílo, tvor“: nupuołęs sutwerimas tawas 26,9–10; 135,7; 147,13…; || srov. tvor DP 35; 2) „stvoření“: už giaradeiste sutwerima musu 16,3–4 (l. stworzenia 16,4)… (24).

stvořit (překl.) „vytvořit“: kurias teykieys su-twerti 116,11 (l. stworzyć 116,11…) sutwer-tas 2,14… (18); || srov. udělat.

stvořitel (překl.) „tvůrce“: sawo mielą sut-wertoią 97,6 (1); || srov. činitel.

pojmenovat: tawa meyłena suwadina 157,5–6 (1).

svůdce (překl.) „svůdce“: Tiesa tawa labay ankstay del piktu suvedėiu 133,2–3 (l. zwodniki 133,3) (1).

zavinout: prakrate gulint wayką / rasit su-wistita 158,10–11 (1).

zahubit „zničit“: iau sužudina mus 61,2 (l. potrawił 61,2) (1).

host: ir swiecias kurasai esti namuose tawo 5,3–4 (l. gość 5,5); sweciu 175,21; 108,12 (3).

zdravý, -á sweyka mane łayka 50,24–25; sweykas 19,23; 130,26; 230,5… (5).

zdraví: paduomi… sweykatą wisą 70,19; 118,18; sweykatay 21,7; 25,21 (4).

nejzdravější přísl.: swykiaus butu 251,25 (1).

léčit „uzdravovat“: teykis nuog grieku sweikint 146,19–20 (l. vzdrowić 146,21) (1).

133

svėstastis (br.) „svatá věc, posvátnost“: šeimynėlė „služebnictvo“: waykus ir sieyminele įusu swetastis 133,10 (l. swiątości 133,11…); 234,26 (l. czeladke 234,27); sieyminelep swietasciump 126,10; 129,19… (8); ‖ srov. 15,5–6 (2). šventastis.

cizí, -í: žiamey cionay swetimoy budami 98,12–13; swetima 72,3; swetimomis 208,26… (8).

sviecijimas (br.) „svědectví“: swiecijima 193,27; 201,1 (2); srov. liudijimas.

sviečymas (br.) „svědectví“: swiecima 5,16 (l. swiadectwa 5,18); 214,20–21 (2); srov. liudijimas.

sviečyti (br.) „svědčit“: swiecia 13,12; 243,22; 245,12… (11); srov. liudyti.

sviedkas (pol.) „svědek“: swiedkai 230,12; swiedku 237,25; 231,2 (3).

svietas (br.) „svět“: Nors swietas welniu pilnas butu 61,13; swietą 243,12; swietan 243,12; 137,8; 149,20… (67); ‖ srov. pasaulis.

Š

větev: waisu duodama szakas laide 73,7–8 (1)

kořen: kaip szaknis wina waisui duodines 95,15; 130,25; szakniu 141,23… (5).

šalis: 1) „kraj“: Buwo anoy szaliie ganidam piem enes 158,5; 2) „strana“: teyp kad iau iz wisokiu szalu / reykalingi esme abginimu 135,13–14 (l. strony 135,13); 165,4…; 3) „strana“: abi szali žiengienti ing maźenstwą 229,23–24; 228… (17).

šalpė „moc“ (?): rodik szalpe sawo 44,14–15 (l. możność 44,15) (1).

chlad: szalčia Menesije 91,18 (1).

šaukimas „pozvání, prosba, oslovení“: szaukimo 24,18 (l. zawolanie 24,18); 96,12; 100,8 (3).

šauksmas „prosba, oslovení“: iszklausik tu musu szauzkima 21,9–10; szauksmus 122,3; 99,15 (3); srov. šaukti.

šaukti „obracet se, prosit, dovolávat se“: kursay szaukia eykit wisi manesp 126,13–14; mes tawespi szaukiame 131,21; szauktumbim 196,14; szakientiemus 75,16; szaukdams 137,10…(40).

šciepyti (pol.) „roubovat“: sciepik / ing kuna Sunaus 127,13 (1); ‖ srov. įlypyti, įšaknyti.

šefȯrius (pol.) „správce“: tarnu ir szefo-rium io budamas 201,3 (l. szafarzem 201,3) (1); ‖ srov. priveizdėtojas.

šeimyna „členové náboženské obce“: Zwigterek… ant to surinkimo sieym in os tawo 196,17 (l. czeladki 196,18) (1); srov. šeimynėlė.

šeimynėlė „služebnictvo“: waykus ir sieyminele įusu 234,26 (l. czeladke 234,27); sieym inelep 15,5–6 (2).

kanec: siarnas 72,18 (1).

stín: waikscioiu kaip siesielis palinkęs ik źiamey 88,22–23; siesielo 51,3… (3).

šest, -i: siesi 6,9; szieszas 4,24; 108,6… (7).

šeštas, -a: Szesztas 106,9; szesz tos 161,4 (2). [siarnas 72,18 viz heslo šernas.]

šiaudas: guleia / ant siaudu 154,18 (1). [sieym inos, seyminele… viz hesla šeimyna, šeimynėlė.]

šienas: guleia ant siaudu ir siena 154,18 (1). [siesielis…, šiesis, siesz tas… viz hesla šešėlis, šeši, šeštas.]

širdingai „upřímně“ přísl.: sirdingay… dekawokime 17,3; 123,21 (2).

srdce: sirdis iam wisad mano pasikłonios 55,25; sirdies 20,23; szirdzia 114,22 a sirdi 9,3; sirdin 148,17; sirdisna 31,11… (96).

tento, tato: sio swieta 61,16; sia 18,6; siuo 191,3; sieme 229,5; siose 116,5… (34).

šitai „hle“: weyzdek sitay… ant pawargusia 47,9; 213,15 (2).

tento: sito 78,16 (1).

škadlyvas (pol.) „škodlivý, nebezpečný“: szk adliwa 57,14 (l. szkodliwego 57,14) (1); ‖ srov. žala Mž 16.

škariata: Szkariatos 159,22 (1).

slavný, -á: szławinga 231,2 (1); szłowingas 133,18; szłowingo 166,26; 95,13; 113,20 (4).

oslavování, velebení „uctívání, přání dobra“: Vź tatay iemus duos… szlawinimą 76,8–9 (l. dobrořecznie 76,8); 88,2; 72,2; 129,9 (4); amžins szlowinimas 143,26–27 (l. pożegnanie 143,27) (1).

oslavovat, velebit: szlawint 40,10; szławincia 75,10; szławinkitegi 68,13; szławindami 97,16… (25); szłowin 150,6; szłowintumbim 34,18; szłowindami 97,13… (13).

sláva: szłowe 10,26; szłowes 20,8; szłowę 81,3; szłowey 151,14… (16).

slavný, proslulý „významný, vážený“: regėia žienkłą buklingą / wisam swietui szłowint ingą 137,7–9 (l. znamienity 137,9) … (1); srov. slavný.

bok: szoną iam pradure 162,15–16 (1).

hle citos.: sztay mes pawargusios 26,8; 166,11… (4); sztey [= sztay] 69,16.

pes: dg. va. szunes 209,6 (1).

svatý, -á: szwentas 68,16; szwentamuy 83,7; szwentop 196,2; szwentasis 57,2; szwentoi 116,13; szwentiegi 85,19; szwenciausias 164,10… (333).

134

Určité tvary přídavného jména šventas, -a se někdy užívají jako podstatná jména, např.: Teypag ir io szwentei meyle papilditi 139,11–12; 85,19.

šventastis (překlad) „svátost, sakrament“: szventastiu 9,12 (pol. świątości 9,12); 131,3 (2).

svatost: szwentibey ir teysibey giwentumbim 31,8; 145,21; 249,14 (3).

švęsti: sedmý den szwęst 108,5; tęsi baymey szwęstas 68,18; szwęstumbey 4,23–24;… (6).

švęstis (překlad): Szweskis wardas tawo 9,20 (pol. świećsie imię twoie 9,207); 10,16; 116,6… (4).

šviesė (?), šviesia (?), „světlo“: Zwayzde szwiesi žibeio /per mierą szwiesę laydo 154,9–11 (1); szwiesios nerodidams kaip numirusiu 103,6 (pol. Światła 103,6); srov. šviesybė.

šviesiai přísl.: Apszswięsk szwiesey vimas musu 175,9 (1).

šviesybė „záře, světlo“: Asz kelas / teyse / szwiesibe 121,20; szwiesibes 37,2; 169,5; 186,24… (7).

světlý, -á: Zwayzde szwiesi 154,10; szwiesus 217,13.

T

tehdy: 1) pomocná částice: jau tad iop est kalbėjęs 178,6–7 (srov. toč 178,6); 149,12 (2); 2) „tehdy“: kurs tad nebuwa 170,20 (1).

tehdy přísl. a spojka: Buďte tedy jisti, moji milí bratři a sestry 28,18–19; a když odejme duši svou od nich / tehdy hned umírají 35,9–10, 96,18; 192,15… (29).

[tayiau 244,10… viz tas, -a, tai.]

tajemnyčia (pol.) „tajemství“: taiemničios 181,11 (srov. taiemnicuy 181,11); taiemničia 238,10; 230,1 (3); || srov. slaptė DK 7.

taipag „také“: Ira taypag nekurie 209,8 (1); srov. teipag.

opravit: Teykis mus taysiti 149, 2,6; taisitu 18,14; taysik 40,14… (6).

stezka: lidek taku tikruoiu 54,12 (1).

Tomáš (sl.): Tamosius 170,20 (1).

temno „temnota“: tamsiose vayskciojančios 79,17; Zzėos tamsioy 93,8 (2).

temnota: Iszwesk mane izgi tamsibes / kad galėčia taw duoti garbes 100,12; tamsibey 74,10; tamsibese 121,22… (6).

temný, -á: Nakti tamsią 169,5; Tamsioy 103,5… (4).

[tana 153,7 viz tas.]

často „často“ přísl.: maiestota… tankiey žieyde 252,4 (1).

stávání se „proměna“: Negridetas tapimas kunu 152,13 (1).

říkat „říkat“: tarikime 25,5; taryta 247,15; 58,17 (3); srov. tarti.

tarnaitė: „dcera… neboli opět služebnice“ 108,11 (pol. słuzebnica 108,11); tarnaiteś 106,15 (2).

tarnalis (=tarnelis) „sluha“: szuzii wis iems / tarnalalnus pawargusiems 128,8 (2); srov. tarnas.

tarnas: přijmi modlitby svého služebníka 78,3; tarnopi 60,14; tarnamus 239,14… (37).

sloužit: tarnauia Malženstway szwentay 227,5–6; tarnautumbim 22,21; tarnaudams 128,20 (3).

služba: pirm tarnawima Wečiarios Pona 204,3; tarnawimu 228,3; 231,5; 239,7… (9).

tarp: tato předložka se pojí s genitivem a označuje, mezi čím se něco ukazuje, je vhozeno apod., např.: ukaž zde mezi lidmi svou velikou lásku 68,6–7; vhozen mezi divoká zvířata 137,12–13; 133,9; 145,8 (4); srov. tarpu a terp.

tarpinykas: tarpinýkas 136,9 (pol. posrednik 136,8); tarpinyka 19,7; 122,11 (3).

tarpu „mezi“: tarpu wisu giminiu 68,17; 87,26; 90,20; 93,22 (4).

tarti „říci“: tarkim wisi Amen 73,27; tardams 171,27; 215,12; 247,16… (19).

tas, ta, tai: Tas prisakimas… ant daugio daliu dalies 5,24; tasai 15,14; to 57,9; toiau 20,21; tam 26,17 ir tamuy 56,17; tą 21,16; Taiau 178,15; tagi 157,22; tuo 248,11; tuog 128,78; tame 120,6; topi 65,27; tana 153,7; tie 78,25; tu 4,10; tiemus 73,3; tuos 5,21; tays 92,3; tuose 6,11; tump 227,5; ta 73,4; tos 14,13; toliau 250,20; tay 20,24; toy 106,17; tospi 97,15; tomis 130,10; bez rodu tay 28,14; 39,14; 101,4… (408).

Tyto formy fungují jako ukazovací, vztažná a další zájmena; někdy (velmi zřídka) se tai užívá jako pomocné slovíčko.

tavas, -a: Diewas stipras tawas 107,6; tawos 30,24; tawame 41,2; tawoy 143,14; tawus 52,9; tawais 77,9; Tawuons 75,18;… (27?); srov. tavo.

tavo: bude žít ve tvém domě 48,5–6; neboť to mám z tvé lásky 59,26; 107,2; tawa 75,20; 91,15… (380?).

Na některých místech nelze rozlišit, zda se užívá akuzativ singuláru zájmena tavas, -a nebo jeho nominativ a instrumentál singuláru ženského rodu, anebo neshodný genitiv tawa, např.: su ta tawa merga 233,18–19; malone tawa papildik 175,4–5.

135

te-: částice tvarů žádacího způsobu ter se téměř všude píše zvlášť (např.: te duod 33,18; te tur 87,12); jen občas je te spojeno se slovesy (tes 157,12; tesi 156,11).

teg(i) „ať“: Teg atsimaynay ju roda 69,25; tegi 68,8; 226,3 (3).

tegul (a tegulgi 238,25): Ir szłowe io isz žmoniu tegul bus izsmesta 87,25; 116,11; 123,13… (19).

prosit: Teykis mums nu padet 21,15; tey kies 28,25; teykisig 251,17; teiktumbeysi 239,10 (188).

teip „tak“: Ne teip smarkios ir ne teip ir bayšios 93,17; 200,20,21; 229,4; 240,20… (128).

teipa (= teipo) „tak“: teypa 60,9–10; 131,7 (2).

rovněž (= také): teypag ir tatay tawo akis regies 79,22–23; 82,13; 130,6… (119); teypagi 114,9; 129,15; 185,14… (4).

teipo „tak“: teypo 46,11; 57,14; 98,10; 130,14… (9).

Na některých stránkách se teypo a teypag užívají střídavě (48,24 a 48,10; 130,14 a 130,6).

teisė: 1) „právo“ (?): o teyses pats serkti 101,5 (pol. prawdy 101,5); 51,20; 2) „spravedlnost“: te-ysią szwenta neatmayney 48,11 (pol. Prawdę 48,11…); tokiems teysę darikit 74,6–7 (pol. sprawiedliwość 74,6); 79,13; 121,20;… (16); srov. teisybė.

teisiai přísl.: nes taw tay priguli teysiey 21,23–24; neteysey 106,13; 160,22… (5).

teisybė: ir stowi teysibe Pona iki gimimu trečiamu 85,1; teysibes 22,13; teisybę 70,2; teysibiu 131,5… (20); srov. teisė.

spravedlivý, -á: tu nes esi sudžia teysus 74,19; Teysu-sis 159,7; neteysam 89,18; neteysum 86,20; teysume 41,3; teysiegi 100,13; neteysiuiu 74,11; teysumis 120,6; teysiausias 163,6… (23).

téci: teka wersmes 50,14; tawęspi wisi tekame 22,10–11; 135,9 (3).

tekti „stačit“: sihu… netenka 6,19; ne teks 50,17–18 (2).

telias, „tele“: dgl. ga. telus 64,12 (1).

temnyčia (zastar.) „vězení“: temniciou 101,7 (1); || srov. kalinė DP 523.

tam: Neboť tam jsem nalezl klidný život 75,11; tam 66,21; tam 92,5… (28).

tengi přísl.: Tengi 172,8; 172,24 (2).

tam: tam již sami 100,24; tam 92,9; 122,11 … (15).

tenaigi přísl.: Tenaygi 92,10 (1).

136

terioti (zastar.) „ztratit“: tat terios 89,9 (pol. stracą 89,9) (1); || srov. pamesti.

terp (= tarp): 1) tato předložka se pojí s genitivem a vyjadřuje, mezi čím co stojí, posiluje se atd., např.: Kurs teip stowi terp sunu miehu 93,23; 121,2; 148,23; 194,17… (14); 2) někdy se terp užívá s tvary zájmen mane, tave, save, např.: terp tawę ir manę / ir terp sekles tawo 194,17–18; 231,19; 238,7; srov. tarp.

terpu „mezi“: terpu sawa muru 92,15–16; 179,23 (2); srov. terp.

[tes, tesi viz být.]

testamentas (pol.): testamentas 14,2; 71,25… (5); || srov. įstatymas.

otec: otec 16,16; otce 155,9; otce 148,12; k otci 161,22; otcové 239,14… (168).

tėvainis „dědic“: tewaynimi 252,16; teway-niey 198,3; tewaynimis 17,19 (3).

tėvainystė „dědictví“: tewaynyste 200,13 (pol. dziedzictwo 200,13); 200,19 (2); srov. tėvainis.

otcovský: otcovský 40,12 (1).

tėviškis, -ė (2) „otcovský“: ir apweyzdegima tawa tewiszkia 30,22–23 (pol. Oycowską 30,24); tewiszki 251,4; meylę sawa tewiszkia rodit 31,4–5; tewiszkiey mielasirdstoy 25,12; 25,18–19; 31,4 (5).

tiek (81,21) [= tieg(ia)] „říká, tvrdí“. Užívá se pouze tvar 3. osoby jednotného čísla přítomného času.

tiekt „jen“: bylo… vybráno / tiekt anis ne noreio poznati 186,20 (1).

tiektai „jen“: Tiektay ne slovem samým weyzedkim 185,25; 34,11; 66,20 (3).

pravda: pravda 133,2; pravdy 102,20; pravdě 135,2; 232,25… (11).

pravý (-á?): skrze své slovo pravdu potvrzuje 16,26 (1).

přímo přísl.: jímž přímo… do života by šel 251,11–12 (1).

tiesy (zast.) „uklidňovat, utěšovat“: tiesit 140,9; tiesiu 103,14; tieszitu 134,3; 145,22 (4); || srov. uklidňovat.

víra: Ó, s velkou vírou vždy zpívejme 141,13 (pol. dowiernością 141,14); A zůstaňte v té víře 122,26 (pol. wierzeniu 122,26) (2).

věřit: tikiet ing gi 7,25; žadegimu tikietum-bim 119,12; tikinciuiu 141,3; tikian ti emus 157,3; tikiedami 24,19… (78).

doufat: a co od něj očekáváme, budeme mít 38,17 (1).

číhat: nepřítel číhá 53,2–3 (1).

mlčení: v mlčení 236,8; 237,2 (2).

mlčet: Nečiň ticho, neboť trpím 86,18; tilomos 206,8 (2).

potichu „tiše“ přísl.: tilomis sekioi 93,7 (1).

pravý, -á „správný, pravý, věrný“: Diews amžinas ir tikras 34,22; tikrosios 176,21; tikragi 139,26; tikruoiu 54,12; netikruu 49,11; tikresni 194,25; tikriausia 145,9… (10).

opravdu přísl.: tikray tawo akis iszwis 79,22; 141,8; 172,20; 184,8… (106).

pravdivost: ir kalba wisad tikribey 48,10–11 (l. w szczerości 48,11; pewność 245,23); 219,5; 245,22 (3).

jen „jen“: tikt 65,14; 90,14; 91,7 (3); srov. tiktai.

jen přísl.: tiktay taw ant garbos giwent 128, 24–25; tiktey [= tiktay] 43,19; 133,14; 192,16… (31); srov. tiektai.

přihodit se „stát se“: Nesitiks taw isz silwarta niekas 80,4 (1).

líně přísl.: ne tingiey mes / duokim dekas 82,19 (1).

[tn 4,16; tnrime 36,19; tisková chyba, má být tu, turime.]

deska (pol.) „prkno“: Na první desce jsou čtyři přikázání 6,3; 6,1–2; 6,9 (3); ‖ srov. prkno.

dokonalý: tobulame musu pažinime 217,18–19 (1).

proto: todel 70,15; 97,8; 216,11… (18); srov. todrin.

todrin „proto“: todrin 26,20; 60,9; 81,11 81,16; 130,2; 131,10 (6); srov. todėl.

takový, takovýto, -á: wiras… tokias 43,14; toksay 171,16; tokios 44,3: Tokiamuy 95,21; tokiuo 222,21; tokiemus 74,6; tuokio [= tokiuo] 152,17… (40).

daleko přísl.: 1) „daleko“: cia arti ir toli sančiu 31,25; 84,16; 186,9 (3); 2) „mnoho“ (překl.): Toli daugiau… tau turi but wartota 241,15–17 (l. daleko więcej 241,15) (1).

dále „dále“ přísl.: ginti io tolaus palowe 69,20… 113,23; 128,123 (3).

dál „dále“: a čím dál, tím více 225,7–8 (1).

trojičnost (pol.) „trojice“: traycey 41,21 (1).

táhnout: kursay mus nuog sawes traukia 20, 2–3; 216,20 (2).

třetí: trečias 3,18; Trečia 8,18; vn. na. treciamu 85,11; treciai 159,21… (23).

vyhánět, odstraňovat, zavrhovat: niekada nuog sawe ne tremki 113,14–15; 186,7 (2).

tři: tris 10,14; 148,22; 160,6… (5).

třicet: trisdešimts 160,2 (1).

trubka (zastar.) „dechový nástroj“: Balse linksmu triūbu 102,2 (l. trąb 102,2) (1); ‖ srov. vamzdis BP 150; MP 125.

toužit: 1) „chtít“: didžiu noru dusia mana trokšta 75,5; trokštame 123,21; trokždami 128,23… (11); 2) „dusit se“: troszka isz didžio troszkuma 164,6–7; 119,7 (2).

žíznivý: tuogi nusiramina troszki sirdis mana 66,23–24 (1).

dusit: Tamsiay lindiney uždaręs troszkin 103,5–6 (1).

žízeň: „touha, žádostivost“: idant troszkumas ir meyle kožnos moteries butu wirop 236,14–16 (l. żądza 236,17); troszkumā 58,24 (l. żądliwości 58,24); troszkuma 130,26 (l. pragnienie 130,26); 164,7… (5).

trhnout se „roztrhnout“: Užudangas… truka 162,8 (1).

chybět: ataik netrugdamas musump 97,2–3 (1).

stručně přísl.: kurios dabar trumpay perguldisim 227,13 (1).

krátký, -á: te tur trumpą žiwatą 87,12; trumpame 138,18; trumpiemus 113,8… (4).

trvolas (pol.) „trvalý, stálý“: o wierieo tikray trvolas 182,4–5 (l. istým 182,5) (1).

tu: tu 9,3; tawęs 28,6; taw 5,11; tawi 19,19; tawe 33,9; tawim 32,9; tawęsp 45,13; tawimp 29,17… (355); srov. tujen.

tujen „ty“: tuien 54,7; 79,12; 80,2; 106,25; 113,17; 234,5 (6); srov. tu.

tisíc: tukstantis 79,19; tukstanties 44,21; dg. ki. tukstančiu 79,20… (5).

tūlas: různý; častý (?)“: tułays griekay perszokdami 210,12–13 (l. rozlicznymi 210,12); Ir tulais griekas, gresijom 147,3 (l. częstokroć 147,2); 26,14 (3).

tūlingas „různý“: liezuwieys tūlingays 174,18–19 (l. roznymi 174,19) (1).

tuoj přísl.: tuoy nurimsta 58,7; 161,26 (2).

tuojaus přísl.: tuojau ir apsigręžia ing dulkies 35,10; 82,11; 100,23… (7).

turėti(s): 1) „mít“: kantrumą tureti gundime kožname 138,8–9; turim 137,22; tureiey 136,24; turečia 98,22; turedams 141,15…; 2) „muset“: Ką tada dariti turime 243,6; 227,13; 230,8…; 3) „držet se“: manęs turekis 244,24–25;… (228).

majetek: pripultu koks turtas ant swieta 65,26; turta 87,20; dg. ki. turtu 52,16; 65,24 (4).

tusken­ti „bušit“: Tuskiankim durisna io 115,13 (1).

prázdný: Atpirkti esme nuog tuščia padawima tewu musu 246,3 (1).

pevně „silně“ přísl.: twirtay… kes 200,27 (1).

vytrvalost „stálost“: twirtibey 85,20 (l. stałości 85,21) (1).

137

posilovat: dw Asia sawo mus twir-tinki 119,4 (1).

plot: tworą įos pagadina 72,13 (1).

U

žebrák (sl.) „žebrák“: vbagu 225,23 (l. ubogich 225,23); vbagamus 235,1–2 (2); || srov. žebrák DK 50.

žebrota (sl.) „žebrota“: vbagiste 234,22 (1).

učėlystis (pol.) „poctivost“: včzčiwscia 203,10 (l. včzčiwoscįa 203,11) (1); || srov. svědomí.

pěstovat „pěstovat“: waykielus vgis 94,11 (1); srov. vypěstovat.

oheň: vgnia sawo išzkaitink 51,17; vgnin 115,21; 136,26… (7).

hospodářství: Vkia… ne giesyi artimoja 109,21 (1).

ūma (-as?) (sl.) „rozum“: Apszwi es k szwie-sey vmas musu 175,9 (1); || srov. rozum Mž 459.

náhle „náhle, neočekávaně“ prev.: vmay 47,13; 73,17; 154,23; 249,15 (4).

skála: na silné kamenité skále 99,10; 162,8 (2).

uparas (pol.) „tvrdohlavost, vzdorovitost“: sg. instr. vparu 209,9 (l. vporem 209,9) (1).

uparnai (pol.) „tvrdohlavě, vzdorovitě“: vparnai 209,19 (l. vparnie 209,19) (1).

řeka: Když jsme byli u řek Babylonu 98,2 (1).

úřad (br.) „služba, povinnosti“: tatay ant jusu ir ant ureda iussu vzgul 199,7 (l. vrząd 199,6) (1).

[vszkalbi, vszturet, vszdrutinkit… viz hesla užkalbis, užtūrėti, uždrūtinti.]

už, užu: 1) užíváno s genitivem ve významu a) času: Idant mažiaus vž dwieiu nedelu 227,15–16 (l. pszed 227,15); 162,13 (2); b) místa: vž io sedem 223,17; kacėiyb vž lordana giweni 59,22; 91,16; 159,20; 223,17 (5); c) „za“ (překlad): vž tawo pademigo galetumbim sunikint 116,27–28 (l. Za twoim wspomoženiem 116,27); Ką mes nu užu pademio tawo Tewe mielausias darem 224,16–17 (l. Za pomocą twoią 224,17); iey nor ilgay but vž manes 108,21–22; 9,13; 55,21; 162,13; 198,17; 199,13; 200,27; 212,21; 212,22; 212,24; 218,9; 224,16; 240,23 (15); d) vž pahonies… wayka sawa małžentwon ne duotu 228,27–229,3 (1); 2) předložka už (užu) se užívá s akuzativem k vyjádření: a) zástupnosti: vž ius noru numirti 121,13–14; prasismė… vž visas žmones 18,17–19; ir del krauia vž mus iszlieta 130,6–7…; b) příčiny, důvodu apod.: Dekawokimeg teypag vž giaradey ste 16,15; vž tat tawe garbinsiu wisas dienas 67,8–9…; c) vyjádření, za co se něco bere či má… např.: giedą ims vž algą 89,9–10; emey mus sawi vž sunus 117,19–20; vž tiesą teip turim 117,14–15…; d) pravdivosti: Vž tiesą vž tiesą kalbu jumus 244,13–14 (l. Zaprawdę 244,10)…; … (95).

Na některých stránkách se už a užu užívají střídavě (16,15 a 16,4; 30,9 a 30,22; 206,2 a 206,16; 212,22 a 212,12); už se vyskytuje výrazně častěji (118) než užu (15).

užauklinti, „vypěstovat, vychovat“: įdant waysiu isz sawę iszwestu / ir gi vžauklintu 239,21–22 (l. wychowali 239,21) (1).

užbėgti: 1) „zadržet“: Siloms ir dusiey biednay kłią vžbek 103,20–21 (1); 2) „vyhnout se“: Todel vžbegdami tam wisam 227,11 (1).

užblūdyti (zastar.) „zabloudit“: vžbhudit 244,21 (l. zabłądzić 244,18) (1); || srov. užklysti.

uždeginti: Jako na déšť čeká země, zapálená 103,17–18 (1).

zapálit: zapalování ohně milostí, přikázání v nich zapálit 174,17–18; zapálil 184,11; zapáleno 73,4 (3).

uždegti, „zakrýt; ochránit; zaplatit (překlad)“: vždengti mus nuog wisu priepulou 183,2; ranka tawa… vždentubey 25,18–19; (l. zaszczycił 25,19); wistikłays vždentkagi 154,3 (l. powitego 154,3); vždeng-dams musu wisokias skolas 136,10 (l. pokrywaiąc 136,9)… (7); srov. uždengti.

položit: na něj položiv, musí být náš 120,23; položil 244,2 (2).

vydělat: nevyděláš sobě 93,9 (1).

uždrūtinti „zatvrdit“: ne vszdrutinkit sirdžiu sawu 247,15–16; ne vžd rutintumbim 81,19 (2).

užėiti (překlad) „najít“: Ten berneli vžeio 154,22 (l. nalezli 154,21) (1); || srov. rasti.

[vznegie… viz užžengti.]

[vzetema 162,3; tisková chyba, správně má být uzutema.]

zhasnout: o iay vžgies zarios 49,21 (1).

zrození: vžgiminimas 152,14; vžgiminimą 157,2–3; 167,3… (13); srov. zrodit se.

zrodit se: být na tomto světě zrozen 156,16–17; 155,10; 159,4 (3).

namířit: namíříme proti sobě hněv… 127,5–6 (1).

přivalit se: Aby těžký sen nepřivalil 37,10 (1).

příslušet (přel.) „náležet, příslušet, zakládat se na“: co je třeba umět 3,13 (l. co należy vmięć 3,14); První tři náleží ke cti 10,14–15 (l. należą 10,14); naše znalosti… na

138

tomu náleží 2,7–8 (1. należy); 106,7; 199,7… (12); srov. příslušet; || srov. náležet.

užití (pol.): při užití této večeře 14,13 (l. vžywanim); při užití 124,3; při jejím užívání 127,17 (3); || srov. užití DK 19.

užívat (pol.) „užívat, používat“: s radostí bez užívání 127,23–24 (l. vžvayamy 127,24…); 231,24; užívali bychom 82,9… (6); || srov. užívat DK 109.

zavěsit: zavěsili housle na hřebíky / své harfy 98,4–5 (1).

dohoda (přel.) „domluva, dohoda“: a uzavřu smlouvu mezi tebou a mnou 194,16–17 (l. wmonę 194,16) (1).

povstat (?): neboť všechny moci ďáblovy se proti nám prudce vzbouřily 135,10–12 (l. sburzyly 135,12) (1).

ucpat: musí být zacpaná ústa 67,24 (1).

zabloudit „ztratit cestu, sejít z cesty“: a nedovolíš nikomu bloudit stranou 68,11–12 (l. zablądzit 68,12…); ten, kdo zabloudil v temnotách 121,22–23; 24,25; 66,16; 146,5 (5).

uchovat (přel.?) „zachovat“: bráně a uchovávaje ve všem dobrém 18,20–21 (l. zachowvwiąç 18,21…); snažte se uchovat před vším zlým 25,13–14; uchovali bychom 25,23… (12); srov. uchovati.

ustanovení (pol.) „určení, návrh“: Potom musí být dána možnost doporučit 225,22–23 (l. zalecanie 225,22) (1).

doporučit (pol.) „určit, navrhnout“: doporučuje 217,23 (l. zaleca 217,23); bylo doporučeno 218,4 (2).

zalít: deštěm… vžliesi 185,7 (1).

usnutí: dej mi před smrtí lehké usnutí 183,15; 37,7 (2).

usnout: vžmigau… a probudil jsem se 44,19; vžmike 47,12 (2).

zapomnění: Ó, zaslepení lidí / i temné zapomnění 115,18 (1).

zapomenout: rač na mne nezapomenout 70,7; vžmirsz tumbey 31,6; vžmirsie 210,14; vžmirstas 116,2… (16); srov. užumiršti.

zaplatit: Vžmokiek… jim podle jejich skutků 55,15–16; vžmokiecia 251,1; 169,22 (3).

zabít: nezabíjej 106,10; vžmusztas 244,10; 221,6… (6); srov. užumušti.

vynést: na výšinu vyneseš 53,18 (1).

uzamčení (překlad): jako by byl Christus vžra kinime 122,27 (pol. vzamknieniu 122,26) (1); srov. uzamknout.

uzamknout (překlad) „vyjádřit“: Ve slovech je uzamyká 6,6 (pol. zamknął 6,6); 6,12… (2).

nařídit: 1) „zakázat“ (překlad): apriima vžsa kie 149,4 (pol. zakazal 149,4); 123,6–7 (2); 2) „vyhlásit“: Wecieria… vžsakita 203,6; 227,17 (2).

zdržet se: a slibuji, že se opravdu zdržím 237, 19–20 (1).

zasloužení (zastar.) „zasloužení“: vžslužima 243,19; 224,9 (12); srov. sloužit.

zasloužení (zastar.) „zasloužení“: vžslužimas 243,16; vžslužima 19,6; 223,18… (8); srov. sloužit.

zasloužit si (zastar.) „zasloužit si“: vžslužio 55,18; vžslužijom 22,6; 71,13… (5); srov. užsłūžyti; || sloužit.

zarmoutit (zastar.) „zarmoutit“: vžsmutiey 70,11 (pol. zasmučil 70,11) (1); || srov. rmoutit BPs 33.

zdřímnout: ne vzsnus Ponas tas 91,9–10 (1).

zastat se: Vžstoia sunus nuog neprietelaus 93,20–21 (1).

zamrznout: Vžzahus iu kunus 67,19–20 (1); srov. zamrznout.

zastat se „přimluvit se“: vžtarik mus tarnus tawa 173,23 (1); srov. zastat se.

východ: Saules užtekiegimas 84,16 (1).

předbíhat „předběhnout“: vžtekinėdami su garbe mis io weydui 81,2–3 (1).

dusit: noredam … dusios mano vztrosz kinti 69,18 (1).

překážka „narušení“: ant padeimo / ne ant vžtrukima 236,3–4 (l. zawadzie 236,4) (1); srov. překážení.

překážení „narušení“: be vžtrukinama wisada łaymes 95,19–20 (1); srov. překážet.

překážet „zabránit, překazit“: kas ana malżenstwa vsztrukintu 230,2–3; 230,21–22 (2).

uchovat „zachovat“: iuog negalima patis isz sawe ney tu dowanu tawa vszturet 224,23–25 (l. zadżierżeć 224,25) (1).

závěs „záclona“: Vžudangas… tru ka / volos plisza 162,8 (1).

zavřít (= zavřít): limdiney vždaręs 103,5 (1).

zakrýt (= zakrýt): Sparnays sawo anas vžudenkęs 79,11; 172,5 (2).

uložit (= uložit): griekus musu vžudes ant sawęs 126,26 (1).

vstoupit (= vstoupit): Jau tamsibes vžueyti 36,3 (1).

vypěstovat „vypěstovat“: ir aną baymei… vžugint galetumbit 240,23–24 (1).

podléhat (= podléhat) (přek.) „náležet“: be abioima vžuguli Diewuy tewuy 192,21

139

(1. należy 192,21…); 217,17 (2); srov. podléhat; || příslušet.

uchovat (= uchovat) „zachovat“ (přek.?): sweykus užulaikyey 19,22–23 (l. zachoval 19,24), 16,10–11 (2).

zapomenout (= zapomenout): ne nori čia musu užumiršti 184,5–6; vžumirso 72,7; 98,16; 101,13… (8).

zabít (= zabít): Neuzmuszki 5,12; vžumuszt 54,14 (2).

zapečetit (= zapečetit) (br.) „označit“: tesi toyk ius mieli weykialey iżimet ir vžupečetiet 201,14–15 (l. zapieczętować 201,14); vžupečetiey… (2); srov. označit.

uzamknout se (= uzamknout se) (přek.?) „skrývat se“: kurio rankose vžurakinosi žiames / ir kalnu didžu wisos auksztybes 81,7–8 (l. W ktorego są ręku każde skrytości ziemskie… 81,7–8) (1); srov. skrývat.

svázat (= svázat): akis vžurizso 160,16–17 (1).

usednout (= usednout) (přek.) „posadit se“: aba kur anis podraugiey su wiresneys vžuses surinkime 204,1–2 (l. zasiędą 204,1–2…); užusest 204,7 (2).

utlačit (= utlačit): To idant musimp newienas dayktas ne vžuslektų 213,2–3 (l. zatłumiła 213,3) (1).

zasloužit si (= zasloužit si) (sl.) „vysloužit si“: kurią mes buwom užsłuźhije 16,22 (1); || srov. sloužit.

zamrznout (= zamrznout): Po juoda žiame seney vžuszałusiey 103,7–8 (1).

zastat se (= zastat se): ir piktas žmones vžutarsit 74,5 (1).

zastat se (= zastat se): idante mus užtaritum-bey 173,3 (1).

udusit (= udusit): manęs vžutroskinti susieot bayktu 45,21 (1); srov. udusit.

svést (překl.): 1) „zmást“: ne vžvesiu tawęs 244,25 (l. zawiodę 24,23) (1); srov. zabloudit; 2) „uvést“: kurie newalon vžwede 98,6 (l. zawiedli 98,6) (1).

závidět: „závidět“: teypagi meyley vžwidis 107,18 (l. zawisny 107,18); 3,13 (2)†

obléci (překl.) „vzít si“: wardana io eˢ kriksztiemi / aną ant sawę… vžwelka 196, 1–4 (l. przyobłaczą 196,4) (1).

nanebevstoupení „vstoupení“: ape Dangun vžžiengima 170,5 (l. wniebowstąpieniu 170,4); 171,1; 172,1; 174,1… (7).

vstoupit „vstoupit“: dangun vžžengie 112,24 (l. wstąpił 124,24); vžžienksiu 122,11; 169,10; 172,5… (7).

nazývat: 1) „dát jméno“: kurs liepes wadinti tewu 110,5–6; wadinam 110,9; wadintas 139,8…; 2) „volat“: widina mus tewop sawop 24,24–25; wadindams 180,11…; … (16).

vodit (překl.?) „zvedat“: wadži odami barnias 141,20–21 (l. wiodąc 141,20) (1).

brázda: wisi ios wagas arda 72,16 (1).

zloděj: dg. ki. wagiu 208,27 (l. złodziei 208,26) (1).

chodit: o anis del silpnuma amžia ne gali waikšcioti 195,22–23; waykscioia 137,2; waykscioiančios 79,17; wayksciodams 103,27… (26).

dítě: tas waykas budamas pagimdįtas 200,1; waykay 87,15; wayk amus 193,2; 199,15… (32).

děťátko: taw mielus waykielus vgis 98,11; waykialis 200,15; waykialo 201,4; waykieley 201,15; wayki eluose 94,10; waykialump 15,6… (17).

věnec: 1) „kruhový spletenec něčeho“: waynika kiele Pons ant galwos 161,2; 2) „koruna“: wadina… wainiku nuog Diewa padaritu 233,1–3 (l. koroną 233,3).

plodný, -á: waysinga waykieluose 94,10; waysingais 238,16 (2).

ovoce: idant waysius wieros musu sawimp galetumbit iaust 225,11; waysiaus 185,8; waisu 95,15; ir duos waysiu wisokiu ciesu 43,17–18… (10).

plodit: naudą giarą wdysa 186,4 (l. Panu się upodobają 186,3); idant waikialus waysitu 233,8–10 (2).

sténání: vyslyš věrné sténání 133,5–6 (1).

včera přísl.: včera 247,18 (1).

večer: i tu hodinu večer 38,18 (l. wieczornego 38,18); 40,20… (3).

večerní příd.: Večerní píseň 36,2 (1).

hodina: 1) „časový úsek 60 minut“: ještě hodiny… čekáme 250,20–21 (l. godziny 250,20); 148,27; 2) „čas“: v tu hodinu, kdy těla naše naberou odpočinku, 38,24–25 (l. czas 38,25)… (6).

vládnout: rač a vládnout bys měl 239,10; vládnu všem lidem 58,3; vládni 41,20; vládli by 178,6… (9).

vláda: tu odnímáš jinému jeho vládu 87,13 (1).

jídlo, jedení „jídlo, jedení“: Prosíme tě o jídlo a pokrm 34,15–16; ať znovu nezatížíme / srdce naše jídlem 149,6–7 (2).

jíst: jídlo 128,22; abychom jedli 124,20; jezte 13,20; když jedí 94,6… (21).

140

vůle: Buď vůle tvá 9,22; nedávej vůli našemu tělu 118,14; vůle 183,6; vůli 160,14... (28). [Walik 92,13 viz přehazovat.] valnai (pol.) „svobodně“: wahạy 163,23 (1). valnas, -a (pol.) „svobodný, -á“: bataig ir nuog papeykima butu walna 229,20–21; walni 21,6 (2). valninti (pol.) „osvobozovat“: walnink 69,10 (1); || srov. vysvobodit. valnyste (pol.) „svoboda“: Walnistes 49,15; walniste 101,7 (pol. wolnosć 101,7) (2) valnumas (pol.) „svoboda“: waṇumą 63,19 (1). vanduo: wanduo 88,10; wandeniu 192,3 a wandenim 181,7; sg. lok. wandeni 4,11; wandenes 59,25; wandenius 240,2... (2). vardas: Szweškis wardas tawa 10,16; warda 29,20; warduy 83,6; wardu 28,5; wardan 29,4; 195,26... (74). vargas: wargas 139,26; wargą 140,6; wargie 140,8; wargus 163,16; warguose 161,24... vargi „ubohá“ adj.: ant tos wargios žiames 66,14; wargiey 44,12; wargią 44,15... (3). vargingas: sg. nom. f. warginga 82,16 (1). varginti: wisą nakti wargina 160,15 (1). vargonai (něm.): wargonays 102,6 (1). varguolis: vzkidau asz warguolis 66,17; warguola 64,21; warguolus 165,13... (7). vartai: wartuose... stosis musu koios 92,5 (1). vartojimas „rozvažování, vzpomínání“: wartojimas 217,5 (pol. rozsądzenie 217,8); 217,14 (3); srov. vartoti. vartoti „přemýšlet, rozvažovat, vzpomínat, zapamatovat si“: todel turi su sawim su ruspeščia wartot 233,16–17 (pol. rozmyslać 233,17); kozna nakti wartokit darbus sawa dienu 46,6–7 (pol. rozbierajcie 46,8; rozmyšlayčie 232,3; rozważaycie 218,8); wartotumbim 218,2 (pol. rozsądzali 218,2); wartodami gieradeytes tawa 25,24–25 (pol. rozważając 25,24); du. ak. wartoti (pol. wważane 229,11) (20). vasara (překl.) „rok“: Kadangi terp ligu / kaip paszaukimų / teyp wasaromis labay prideranti malžens twa esti 228,20–22 (pol. laty 228,21); wasarump 228,17–18 (2); || srov. metai. vdečnas, -a (pol.) „vděčný, -á“: wdecni 17,2 (pol. wdzięczni 17,2...); 185,21; 195,18 (3). vdečnai (pol.) přísl. „vděčně“: wdecžnay 220,18 (1). vdečnastis (pol.) „vděčnost“: wdecžnasties 224,25–26; 194,4 (2); srov. děkuji.

večeria (pol.) „večeře“: wečieria 13,3; wečiarios 14,13; wečiaray 13,24; wečiaia [=wečiaria] 132,1; wečierosP 208,18... (44); || srov. vakaryne DP 192. večerioti (pol.) „večeřet“: wečieroia 180,17 (1). ved (něm.) „vždyť“: wed tatay pats mums žadeiey 69,7 (1); || srov. juk. vesti: Kuriuos žwayzde est wedus 158,20–21 (1). veidas: 1) „přední část hlavy“: ne atremsi nuogi weydo manes gaylyńčia 57,5; 81,3; 143,6; 2) „podoba“: Ir prieme weyda kaip tarnala 120,26 (pol. I wziął na się sposob służebnika 120,4); 81,3;... (21). veikti „pracovat“: lieps dariti / ko asz jums užsakiau ne weykti 123,6–7 (1). veikiai „ihned, rychle“: budawok murus... weykiau 64,9; 103,19; 175,7; weykiaus 98,15; 99,2 (5). veizdėti „dívat se“: ko teyp labay weyzdite ant dangaus 172,16–17; weyzdesime 111,24; weyzdėkim 185,25; weyzdedams 52,10... (19). vėjas: žiedas krint žiamen / kad didis izstinka weias 85,4; weiey 88,24 (2). vėl: nei wel juos garbinsi 4,12; 19,4; 80,5; 107,15... (48). vėlgi, vėli, vėlig „znovu“: welgi 72,8 (1); wel 108,11; 109,2 (2); welig 169,23 (1). velyka, velykos (něm.): welika musu aba pereimas 218,23; welikos 159,18–19; 219,1 (3). velyti (něm.) „přát“: mums giara weldiams 153,25 (1). velnaitis „posedlý ďáblem“: buvo welnaičiu wadintas 139,7–8 (pol. opętanym 139,8) (1). velnias: welno 135,11; welniuy 249,10; welną 20,2; welnius 116,8... (19). versti: Ne werčiau piktop sirdies 51,24; werčia 20,3 (2). vergas: Wergais sawi mus padaris 37,13 (1). vergysta „otroctví“: iszwedziau... iż namu wergistos 4,5 (1). verkšmas: Pasotinay mus duona smutka irgi werksma 71,18; werksmu 55,8; werksman 59,6... (7). verksmingai přísl.: werksmingay 56,22 (1). verkti: čia kieštu ir werktu 140,12; werkienti 139,18; werkia 159,18;... (4). versmė: amžinu džiauksmu teka wersmes giwos 50,14–15; 58,20; 146,2 (3). vesti: wieniben mus weda 113,6; Ne wesk ing pagundimą 116,4; Jay nori potam ziwatą nobażną west 205,9–10 (pol. wieść 205,9); wedu dienas manas 65,2–3 (pol. wiode 65,2);

141

weskig 78,10; wedeim [= vedei mane] 52,19; westas 161,6… (28).

vėžia (něm.) „věž“: sg. instr. vežia 57,16 (pol. wiezą 57,16) (1).

vnitřek: Dwasia tikrą widuy manęs atgawink 63,14–15; 74,3; 137,2… (5).

prostředek: atnesiet ing widuri susirinkima 199, 21–22; 134,9; 196,21 (23).

útroby: widurius mano vgnia sawo išzkaytink 51,17–18 (1).

jeden, -a: wienas musu 34,11; ať žádný člověk nikdy nežaluje 87,22; newiena 91,7; newieno 102,25; newienam 68,11; wieną 91,7; wiename 171,24; wienoy 249,21… (64); wienasis 41,21; wienoja 19,7; wienagi 112,7… (5).

vienatijis „jediný“: ir del ano wienatija sunaus sawa 27,2; 211,2; wienatigi 30,7; 147,21… (8).

jednota: kurs su tewu wienibey esi 132,6; glaudies wieniben 128,20… (10).

vienok: o wienok aną teip raminu 59,21–22 (pol. wszakże 59,21…); 60,16; 139,3… (29).

vienoki, vienokig „přece“: wienoki 135,25; wienokig 61,15; 138,16 (3).

viera (něm.) „víra“: wiers 247,24 (pol. wiara 247,23…); wieros 229,6; wierą 9,4; wieroy 200,18; wi erop 41,4… (64); || srov. víra

viernas, -a (pol.) „věrný, -á, věřící, pravý, spravedlivý“: wiernas 244,27 (pol. wierny 244,25…); wiernasne 232,21; wiern am 76,10; wiernagi 23,22; wierni 77,6; wier nay 75,18; wiernuiu 103,12; wiern iemus 146,7… (48); || srov. pravý, spravedlivý.

Vier nai (pol.) přísl.: wiernay tarnautumbim 22,20; 192,16; 211,19 (3); || srov. opravdu.

panovat: ant wisu žmoniu wieszpataus 85,17–18 (1).

panování: sg. gen. wieszpatawima 86,9 (1); srov. panovat.

pán „pán, vládce; vysvoboditel; bůh“: ať je vždy před očima pána 88,3–4 (pol. Boga 88,4); Naprosnay ieys rupinas wieszpatis 93,3–4; Neimk warda wieszpacies Diewa tawa noprosnai 4,19; szłowintumbim… našeho pána 34,18–20 (pol. Pana 34,20)… (28).

místo: sztay wieta kur ans gulėja 166,11–12; wietos 71,27; wietą 61,21; wietoy 86,8; wieton 20,9; wietospi 97,15; wietosn 66,18 (33).

nosit: te tur tatay už rubą / kuriuo wisad wilki 88,12–13 (1).

víno (zkr.): winas 67,3; wina 46,20; 219,16… (9).

ovíjet: Wistikłays gi winioio 153,13–14 (1).

vinice (zastar.) „vinice“: winnicia 73,4 (pol. winnica 73,4); 71,23; 72,4 (3).

muž „člověk mužského pohlaví; manžel ženy“: Paszławintas wiras kiek wienas 43,11; Idant wiruy sawa ne isakutumbey 236,20; wirop 236,16; wiray 191,4… (29).

starší, představený podst.: ant io skundas wiresniey ir kunigay 160,22–23; wiresniu 208,23; wiresnius 31,21; wiresneys 204,2; 204,5 (5); Wiriausiu gruntu 60,22 (1).

mužský „muž“: wiriszkiS 237,14; Wiriszkiey 222,5 (2).

rozplakat: kołay mane wirkdisite 45,19 (1).

vršek: kołay duos wirszu presztarnikams mana 47,7–8; wirszu aptureiau 47,14 (pol. moc mam 47,14) (2).

horní: Id mazgoimu wirszutiniu 180,25; wirszutiney 205,17 (2).

vše: 1) „vždy“ (?): Tegul wis nuterioia 87,11 (pol. zawżdy 87,12); 2) částice: Id cionay tatay man wis sutiktu 98,20 (1).

vždy: Ir wisad gi prieg saw vžłaykitumbim 25,23–24; 73,21; 122,15… (62); wisada 15,18; 70,16; 99,8… (43).

Na některých stránkách se wisad a wisada používají střídavě (48,25 a 48,19; 67,10 a 67,26; 88,15 a 88,3; 120,4 a 120,3).

celý, -á, celé: wisas džiauksm as mano 67, 12–13; wisu 10,25; wisam 47,4; wisą 32,14; wisu 80,16; wisame 18,10; wisi 22,10; wisu 9,24; wis iemus 33,6; wisus 40,15; wisays 38,14; wisuose 65,21; wisump 83,9; wisa 2,7; wisos 6,8; wisay 193,3; wisa 183,4; wisoms 83,18; wisas 17,15; wisomis 39,9; wisose 196,13; wisa. 224,18; wis 24,21… (35).

Občasně má celý, -á význam „každý, -á“, např.: wisam nuspaudime prieg iam busiu 80,14–15 (pol. w każdym 80,14); wisoy wałandoy 95,5 (pol. wszelkiey 95,5).

všemohoucí příd.: Diewe wisgalis 76,11 (1).

všemohoucí příd.: Diewas… wisogalis 78,21; wisogalis 127,7; wisogalinčia 79,4; wisogalinčiamuy 34,6; wisagalinti 168,12; visogolincio 8,16–17 tisková chyba (=wisogalinčia) … (41).

všelijaký (visoks), -á: turi but atitolintas wisokias smarkumas 234,13–14; wisokio 95,10; wisokios 232,14; wisokią 26,17; wisokiu 43,18; wisokiame 237,1; wisokioy 237,20; wisokius 38,11; wisokieys 239,3; wisokiuose 251,7… (54).

142

plenka: ir inwiste wistiklan 158,2; wistik-łays 153,13; 154,3 (3).

všude přísl.: wisur 88,14; 94,7; 165,7; 192,23…

vnūkas (sl.) „potomek“: mn. ki. wnuku 94,14; wnukus 96,3 (pol. wnuki 96,2) (2); srov. potomek DP 72.

vobyti (sl.) „nazývat, vábit“: meilingay mus wobii saweⁿp 179,5–6 (1); || srov. nazývat.

krást: Ne wok 106,12; ne woksi 108,27; 5,14; 109,19 (4).

kolísat: vždy hřešit chtivým způsobem 120,3 (1).

Z

Zacheušas (sl.): Zacheuszas 248,14 (srov. Zacheusz 248,15) (1).

zakonas: zakone 158,26; srov. zokanas.

zaria (sl.) „úsvit“: o iay vźgies zarios 49,21 (srov. zorze 49,21) (1); srov. aušra.

zbaras (sl.) „shromáždění, synod“: Zbara 132,13 (srov. zborze 132,13…); 142,1; 143,1… (15); srov. susirinkti.

zdraja (pol.) „štít, kryt, výzbroj“: bus kaip zbraia stiprey priprowita 79,13–14; be kuniszkos zbraios 138,10–11 (srov. zbroie 138,11…); zbraioy 160,9 (3); srov. uždangas.

zdroda (pol.) „lest, nevěra, podvod“: zdrodas 56,16; zdrodą 55,14 (2).

zdrodyti (pol.) „oklamat“: źaltis prastą Iewą zdrodija 178,8–9 (srov. zdradził 178,9); 106,13; 160,10–11 (3); || srov. privilti.

zdrodlyvai (pol.) „klamavě“: zdrodliway 65,21 (1); || srov. apmulnai.

zdrodlyvas (pol.) „klamavý“: Ką sawo mełu gausi lieźuwi zdrodliwas 90,13–14 (1).

zdrodnas (pol.) „klamavý, lživý“: dg. ki. zdrodnu 90,12 (srov. zdradnego 90,12) (1).

zerkolas (br.) „zrcadlo“: zerkalo 106,18 (1).

zlastis (pol.) „hněv“: zlasties 120,8 (srov. złości 120,8) (1).

zokanas (sl.) „zákon“: zokane 43,14; 104,4; 148,11 (3); || srov. įstatymas.

Ž

nástraha: nastražil nástrahy 99,22 (1).

slib: pamatuj na svůj slib 96,14; slibu 119,12; ve slibech 120,20; 212,2… (17).

slíbit (se): s tebou… žít slíbíš 235,14–15; slíbit 27,3; slibujete 200,25; slibuješ 220,18; slibujícím 206,3–4; slíbíš 141,2; slíbeno 82,7… (31).

hra „hraní“: sg. ak. žaisla 98,17 (l. grania 98,17); (1) srov. hrát.

hrát „hrát, zvonit“: poručil nám hrát na své harfy 98,7 (l. grać 98,7); hrajte 98,9; 102,4 (3).

zelenat se: stromy… zelenajíce se 43,17 (1).

voják (pol.) „voják“: pl. gen. žalnieriu 162,15 (1); || kareivis DP 353.

užovka: užovka prostá, Iewa zdrodija 178,8 (1)

uzdy: od otěží a uzd hned se utiší 58,7 (1).

žehnat (pol.) „žehnat“ bž.: žehnej nám svým žehnáním 129,2 (l. Poźegnay 128,27) (1).

požehnání (pol.) „žehnání“: sg. nom. žiegonia 129,2 (1).

zranit: kámen tvé nohy nezraní 80,8–9; nezraňuješ čest bližního 48,15–16; 252,4 (3).

kvést: zelenající se tráva své květy nese 50,20 (1).

nízko „ne vysoko; pokorně“ přísl.: prosíme tě pokorně 73,17–18 (l. pokornie 73,18); a kteří jsou na zemi, nízko 4,10; níže 26,20; 155,2; 252,21… (12).

země „země; svět“: plné jsou nebesa / země tvé slávy 150,14–15; nevypadne na zem z hnízda svého 140,14–15; źiameia 98,12; žiamen 85,5… (48).

ponižovat se: tím více se máš ponižovat 236,22–23; Ať tě vždy chválíme 183,9–10; ponižujíce se 81,11 (3).

kročit: Pán kráčí k nebi… 171,22; kráčejícím 231,12; 228,5… (6).

znamení: viděl znamení zázračné 137,7; znamením 174,18; znameními 13,6–7… (6).

označovat „značit, znamenat“: tímto svatým úkonem označujeme 125,16–17; označuje 154,11; označeno 199,25; 193,8 (4).

žert (pol.) „žert“: żert 60,13 (l. żart 60,14) (1); || srov. posměch.

[žialent, žiamay, žiame… žiamintis, žiankła, žianklina… viz želti, žemai, žemė, žemintis, ženklas, ženklinti.]

zářit: Hvězda jasně zářila 154,10; nom. sg. m. zářící 76,27 (2).

Žid (sl.): Židé 161,18; Židům 247,13…(7).

židovka (sl.): żidawkoś 228,25 (1).

květ: květ padá na zem 85,3; polní květy 153,23; 50,20… (4).

[žiegno(n)ia, žieide, žiemay, žiemes, žiengima, žiengie… žienkla, žienklina, žiertus viz žegnonė, žeisti, žemai, žemė, žengimas, žengti, ženklas, ženklinti, žertas.]

143

znamení „znak“: ukaž znamení své tváře 78,23 (1).

vědět: to vědět musíme 16,5; víme 139,2; nevíme 248,3; mohli bychom vědět 118,24; Vězteg 231,22–23; vědoucí 227,16; Vědouc 179,14… (67).

život (sl.) „život“: Potom však věčný život 7,21 (l. żywot 7,23); život 125,4; 2. p. životi 214,10; životop 212,25… (65); || srov. život, živobytí.

šero „přítmí“: 2. p. j. Zleios 93,8 (1).

lidství: narodil se v lidství 152,17; 152,11 (2).

člověk: dejme díky všichni lidé 82,20; Ó, vy všichni zlí / zapomnětliví lidé 45,18; kněžím lidem 100,21; člověk 149,4; člověka 3,12; člověku 87,8; člověkem 2,16; lidem 219,8… (149).

slovo: Ó, slovo přece zraňuje Boha 61,19; slova 30,19; slova 4,3; Ve slovech 6,6; slovům 123,8… (76).

tráva: trávu 84,27 (1).

zabít: Nezabíjej 52,12 (1).

žvgines 160,21: korektorská chyba [= vžgines] nebo nářeční podoba [= užugynes].

žuti: přijmi k sobě ty, kdo hynou… 165,12 (1).

hvězda „hvězda“: žwayzde est wedus 158,20; 154,9; 154,16 (3).

šelma: divokou šelmu 72,24; 4. p. j. zweris 67,20; šelmou 137,12; 232,11 (4).

pohlédnout: pohlédni na nás 71,7; 196,16 (2).

vrabčáček (= vrabčáček): žwirblalis 75,12; 140,13 (2).

II. Povaha a rozsah lexika PK

Spisy M. Petkevičia jsou výrazně náboženské: katechismus, písně, žalmy aj. Jde obecně o soubor náboženských námětů, v němž lze téměř vůbec nenalézt odrazy či ohlasy života autorovy doby, avšak v jehož slovní zásobě přesto převažují „pozemské věci“. Hlavním úkolem PK je totiž objasnit některé jevy přírodního a společenského života prizmatem určitého náboženství a ukázat a poučit lidi, jak mají na zemi žít a jednat. Tímto způsobem se nepřímo dotýká (zmiňuje) věcí a jevů přírodního a společenského života. Proto i v náboženské literatuře obecně (s výjimkou odborných teologických spisů) převažuje světská, nikoli čistě náboženská slovní zásoba.

V lexiku PK tvoří čistě církevní termíny (např.: oltář, anděl, apoštol, amen, kostel, katechismus, kočilas, přijímání, křesťan, kříž, myra) nepatrnou část: je jich tam přes 50 z přibližně 2 300 slov. Zbytek slovní zásoby tvoří slova z oblasti přírody (např.: červ, déšť, lípa, hnízdo, kvasnice, plamen, jabloň, vnitřnosti, země, slunce), zemědělství (např.: orat, stádo, zahrada, pastvina, ohrada, kleitis, pole, zasít), společenského života (např.: mzda, podílník, nájem, pomoc, družka, zvyk, odstrkovanec, nádenice, sluha, prostředník, otroctví, jednota), práva (např.: případ, neprávník, záruka), psychologie (např.: pochybování, paměť, duch, rozum, moudrost, zkouška, pomsta, hněv), pedagogiky (např.: vyučování, učitel, žák, věda), vojenství (např.: bojovník, meč, bitva) a dalších oblastí a termínů. Ani světské lexikum PK však není rozsáhlé, protože samotný text je krátký, jeho tematika přímo nesouvisí se životem na zemi, není rozmanitá a stále se opakuje. PK nám tedy předkládá nepatrný zlomek litevského lexika 16. století, a to pouze v rozsahu, v jakém mohl proniknout do díla omezeného rozsahem a chudého náboženským obsahem. Mnohem bohatší slovní zásobu než PK mají spisy J. Bretkūnase (bible) a M. Daukši.

Některá slova jsou v PK užita jen jednou či dvakrát (např.: slepost, litovat, oděv), jiná se vyskytují poměrně často (např.: bůh, jít, mluvit). Jak lze očekávat, nejčastějším slovem textu (vyjma spojek) je ponas („bůh, šlechtic, zeman“). Je užito 567krát, zatímco jeho litevský ekvivalent viešpats 28krát. Jde celkem o nejcharakterističtější slovo feudální epochy.

144

PK má v lexiku nejvíce sloves, po nich následují abstraktní podstatná jména, přídavná jména, příslovce a pomocná slova.

V náboženském, abstraktním PK, jen málo spojeném s konkrétní skutečností, jsou slova neživá, bezvýrazná, bezbarvá. Jen občas se v jednotlivých větách vynořují obrazné a emocionální odstíny slov; takové výrazy jsou živé, názorné a blízké lidové řeči. Např.: id welns iš rustibes sawa /ne spawditu wayku tawa 20, 12; ir ne pajudintumbim ant sawes /smarkios rustibes tawa 27, 12 (1. niepobūdzai 27, 12); O cierta pikta pats sutrink 37, 19 (1. sthumič 37, 19); sukulk prieš­tarnikūs /su tokia iu baysibe 45, 3 (1. pothum 45, 3), lėžuvia ant pikto negrėždams 48, 13; widurius mano vgnia savo iszkaitink 51, 17 (1. iako zlota w ogniu chieley nię sprobowad 51, 19); kunigayksztis sio šwieta iew grumėdžia smarkley 61, 16 (1. groži nam strogo 61, 17); Iszlaydo biaurius žodžius isz sawo piktibes 86, 22 (1. I puščit na mię wszczypki 86, 23); te gukstinei wisada čia su päwargieles 87, 16 (1. tułaią się 87, 17); piktiei galwomis grįžuoja 89, 2 (1. kiwaia 89, 2); Akis sawa pakileliau /ant, aukštu kalnu stowedams weyzdeiau 91, 3; tawo sirdis džiauksmais plästes 94, 12; Piktasias žmones wisas isz wietos iszgruwia 101, 14; Sztay piktas žmogus dusią mano slogin 103, 4 (1. trapi 103, 4); tawimp dumos mano stiri wisos 103, 25 (1. tkwia 103, 25); norus musu sutrintumbim 118, 13 (1. vmartwil 118, 12); smerti teypat sutrinew 151, 5; prašzoka trecioi diena 159, 21 (1. minął 159, 22); kraujey wanduo iszpludo 162, 16 (1. wypłynęła 162, 16).

III. Složení lexika PK

PK má rozmanité lexikální složení. Lze v něm pozorovat: 1) jádro litevských slov, která se užívala i v jiných spisech; 2) značné množství výpůjček, zvláště polonismů; 3) dialektismy, 4) neologismy a 5) archaismy.

Stručně shrneme každou lexikální vrstvu.

1. Ustálené jádro litevských slov. V lexiku prvních litevských spisů se vyskytovalo mnoho kolísání a variant. Pro označení téže věci, zejména pojmů nové víry, se často užívalo několik slov, např.: viltis, dūksis, padūksis, nodieja; stiprybė, druktybė, galybė ir macė; tikėjimas, tikybė ir vierą; sąžinė, prijauta, prisijautimas, žinia, sumenė; kaltė, kaltybė, nusidėjimas, nuodėmė, nuodžia, griekas atd.

Tato lexikální variabilita souvisí jak s neustálým hledáním ekvivalentů při překladu z jiných jazyků, tak se snahou vyhovět čtenářům s různou výslovností, s úsilím učinit jazyk slovně bohatým, s výrazným vlivem jiných jazyků na litevské překlady i s neexistencí ustálených lexikálních norem.

Přesto však v kolísající slovní zásobě spisovného jazyka 16. století tvoří samotné jádro ustáleně užívaná litevská slova. Poměrně značnou část z nich obsahuje i PK (asi 80%). Jde o názvy předmětů a jevů každodenního života a některé náboženské termíny, např.: kámen, kůň, slza, ucho, úsvit, jehňátko, zlato, odpočinek, hladomor, strach, zahrada, dveře, kohout, hlava, bůh, nebe atd. I v této základní slovní zásobě nacházíme slova s variantami užívanými souběžně, která lze považovat za synonyma, slovotvorné varianty nebo paralelismy blízkého významu. Je možné, že některá z nich jsou dialektismy. Např.: aklybė a aklystė; atgaivinti a atgydyti; baisybė a baisumas; burna a nasrai; dirbti a daryti; draugė, draugybė a draugystė; drū-

10. Iš lietuvių leksikologijos ir leksikografijos

145

posilovat a upevňovat; rodička a matka; vylákat a vymluvit; běžet a téci; úlek a strach; vina a provinění; válečník a bojovník; zamýšlet a slibovat; šťastný a blažený; modlitba a prosba; modlit se a prosit; pronést a říci; pohromy a neštěstí; nevinná a nevinnost; nenávist a neláska; bezpráví a nespravedlnost; konec a závěr; podpora a pomoc; posilovat a utužovat; požehnání a blaženost; požehnání a šťastně; nakrmit a nasytit; vzchopit se a pozvednout se; povolat a pojmenovat; pramen a zdroj; pohlédnout a podívat se; zkaženost a neřest; bít a tlouci; spřátelit a přivinout; naříkat a plakat; hněvivost a hněv; zničit a ztěžovat; právo a spravedlnost; mnohý a četný; prodlení a zdržování; útrapy a strádání; muž a mužský a další.

V PK lze pozorovat, jak je litevská slovní zásoba zdvojována výpůjčkami přejímanými ze sousedního polského textu nebo také z jiných zdrojů, např.: stavět a budovat, učitel a ministr, pomsta a pamsta, být povinen a musyti, sylv artas a smūtkas atd. (viz také oddíl o výpůjčkách).

2. Výpůjčky v PK. Z hlediska původu je složení slovní zásoby PK následující: z 2311 užitých slov je 1841 slov litevských, 128 polských, 113 běloruských, 123 převzatých z ruštiny, polštiny nebo běloruštiny, 31 různého původu (latinského, germánského aj., ale do litevštiny pronikly přes slovanské jazyky), 11 latinských, 8 germánských a 54 vlastních jmen. Připočteme-li několik desítek kalků, budou výpůjčky tvořit asi 25% celé slovní zásoby.

Výpůjčky lze najít v celém textu PK, na každé stránce. Zvláště hojné jsou v „sprovosech“, jejichž překlad je zcela otrocký, téměř doslovný. Některé výpůjčky jsou použity jednou či dvakrát (apčystymas, apeka, apėkūnas, apsviečyti, atprovymas aj.), jiné se v textu často opakují (např. ponas je užito 567krát, griekas — 103krát, dūšia — 90krát). Nejméně početné jsou mezi výpůjčkami staré kulturní výpůjčky, např.: okurka, olej, osel, harfa, buben, děkovat, disciplína, nástroj, svědčit, svědectví, lev, město, testament aj.

V PK se setkáváme především s církevními polonismy a běloruskými výpůjčkami. Výpůjčky tohoto druhu byly pro litevštinu většinou nepotřebnými dubletami, lidu nesrozumitelnými a cizími. Vedle nich M. Petkevičius někdy střídavě užívá litevské ekvivalenty, které lze najít na různých místech textu. Např.: afiera a duosna, apeka a priev aizda, atboti a atsiveizdėti, budavoti a statyti, čestavoti a gerbti, čėrtas a velnias, čėsas a metas, dyvas a stebuklas, čėstis a garbė, dūžybė a stiprybė, griešyti a nusidėti, hadyna a valanda, hanbyti a pagėdinti, išronyti a žeisti, išt erioti a išnaikinti, išliuosuoti a išvaduoti, jalmūžna a auka (duosna), kač a nors, klapatas a vargas (rūpestis), kloniotis a nusižeminti, kožnas a kiekvienas, kozonis a pamokslas, leda a bet, latras a girtuoklis (išėda), liekorius a gydytojas, macis a galybė (stiprybė), loska a malonė, mylista a malonė, mūka a kančia, musyti a privalėti, nodieja a dūksis, pakajingas a ramus, pakajus a ramumas, pakara a nužeminimas, pakusa a pagundymas, pakūta a pasigailėjimas, pamačia a pagalbė, pamsta a kerštas, pana a merga, pūstyti a naikinti, pasimetavoti a vartoti, pasit ešyti a nusiraminti, paslužyti a tarnauti, pelgrimas a keleivis, padėti a ženklinti, pekla a pragaras, prajevas a stebuklas, primusyti a priversti, smūtkas a sylv artas, skorbas a turtas, slūžyti a tarnauti, stoda a banda, strochas a baimė, sugriešyti a nusidėti, sulūbas a žadėjimas, svietas a pasaulis, tiesyti a raminti, tobyčia a lenta, vobyti a vadinti, žyvatas a buitis (gyvenimas).

Někdy se na téže stránce užívá výpůjčka i litevské slovo, např.: hanbyti (142, 21) a pagėdinti (142,16),

146

mūka (163, 11) a kančia (163, 4). Hojné litevské náhrady ukazují, že ve většině případů bylo možné při překladu snadno najít litevské ekvivalenty a přejímání slov z jiných jazyků z polského textu bylo většinou zbytečné a škodlivé, neboť jazyk písemností se tím stával žargonovým, obtížně srozumitelným a umělým.

V PK nenacházíme litevské ekvivalenty pro výše zmíněné kulturní výpůjčky, některé náboženské termíny a také další slova. Např.: abrozas „modla“, altorius, apkrikštymas, būbūnas, bliūdas, cimbolai, dėkavoti, dvaras, evangelija, gromata, grabas, ızapas, komunija, krikščionis, bažnyčia, knygos, levas, liūtas, liudyti, malžankai „novomanželé“, miestas, myra, mislis, mostis, mūras, nedėlia, nevdečnas „nevděčný“, pagrebas „sklep“, pahonis, parėdkas „pořádek“, pasnykas, pulkas, paturoti, pavietris, pečius, pečetis, rotmistras, rojus, škadlyvas, sviedkas, traičė, vėžia „věž“ aj. Takových výpůjček je asi sto. Přibližně každá čtvrtá výpůjčka v PK tedy nemá litevský ekvivalent. U některých výpůjček lze litevské ekvivalenty najít v jiných starých písemnostech. Např.: balvonas — stabas BB I Sam 15; cnata — nekaltybė, gamta DK 3; dūmoti — mąstyti DK 30; dūma — mintis AK 61; malženstva — moterystė DK 30; pečius — žaidis BB Sal XVII, 3; pavietris — maras Mž 384; rėdas — tvarka DP 363; rona — žaizda Mž 427; stulpas — stiebas DK 47; stalčius — sostas DK 47; tajemnyčia — slaptė DK 7; temnyčia — kalinė VEE 17 aj.

Obecně byly výpůjčky v náboženských písemnostech v dějinách naší spisovné řeči regresivním a reakčním jevem. Neobohatily litevštinu o nové pojmy či slova, nýbrž většinou nahradily litevská slova polonismy a jinými výpůjčkami, kterým rozumělo jen málo lidí nebo jimž nerozuměl nikdo. Výpůjček tohoto druhu v našich církevních textech postupně přibývalo a nejvýraznějším příkladem žargonového jazyka je Alšauskův (Olševského) „Broma atverta ing Wiecznastį“ (1753).

Při srovnání slovní zásoby Katechismu M. Daukši, milovníka a pěstitele litevštiny, se slovní zásobou PK je patrný velký krok zpět. M. Daukša důsledně užívá: viešpats dievas, merge Marija, pasaulis, nuodėmė, kančia, metas a mnoho dalších litevských slov, zatímco v PK převládají ponas, pana, svietas, griekas, mūka, čėsas atd. Na druhé straně je třeba připomenout, že M. Petkevičius ještě užívá apvaizda, apšlėkti, išmėginti, įžymėti, pasigailimas, priežastis, ragauti, strėla a další litevská slova, zatímco v pozdějších písemnostech a v živém jazyce se objevují výpůjčky apeka, apkrėpyti, paprabavoti, pažnōtyti, minavoti, pakūta, pričyna, kaštavoti, vylyčia atd.

Část výpůjček pochází ze staré ruštiny, např.: krikščionis, krikštas, krikštyti aj. Latinismy se v textu vyskytují nahodile (creda, absoliucija); většina z nich byla nejspíše převzata ze slovanských jazyků (disciplina, instrumentas, sakramentas, religija, testamentas), stejně jako část germanismů a dalších slov (např.: asilas, angelas). Germanismů je málo a jsou to tradiční výrazy, často se vyskytující ve starých písemnostech (išliuosuoti, išliuosavimas, kunigas, kunigaikštis, liuosas, penigas, skyda). Dnes je mezi výpůjčkami, které se staly mezinárodními slovy, těchto výrazů málo: disciplina, intrumentas, religija, testamentas aj.

3. Dialektismy v PK. Z jazyka písemností 16.–17. století a pozdějších je patrné, že byly psány nářečně. Dokládají to především jejich fonetické a morfologické rysy. Není pochyb o tom, že se v nich užívají i nářeční slova, tedy lexikální dialektismy. Při hledání lexikálních nářečních výrazů v písemnostech 16. století bychom měli věnovat pozornost především lexikálním paralelismům uváděným na okrajích a v textech, jichž je zvláště mnoho u J. Bretkūna

10*

147

a ve spisech M. Daukši a které měly učinit jazyk srozumitelným představitelům různých nářečí.

Zatím je však obtížné, a většinou nemožné, určit, která slova ve starých písemnostech lze považovat za dialektismy. Dokud nebude shromážděna a zaznamenána veškerá lexika starých jazykových památek i současných nářečí, dokud nebudeme mít historické a regionální (nářeční) slovníky litevského jazyka, nebude možné sledovat rozšíření a zeměpisné rozložení jednotlivých slov; do té doby nebude posuzování otázky dialektismů ve starých písemnostech mít potřebný jazykovědný základ. Proto se musíme spokojit s upozorněním na ta slova v PK, která se podle údajů shromážděných v kartotéce „Slovníku litevského jazyka“ a při mých doplňkových dotazováních dnes užívají v jednotlivých nářečích a lze je především zkoumat jako dialektismy. V PK lze najít několik desítek takových slov. Z nich stojí za zmínku:

atpentui „znovu, opět“ se v PK vyskytuje pouze jednou. Jeho varianty atpent(i), at-penč(iui) se objevují ve spisech M. Mažvydase, J. Bretkūna, M. Daukši, kalvinistů aj. Dnes se atpent (apent) užívá pouze v jednotlivých žemaitských nářečích. Je to staré slovo, které se zachovalo jen u žemaitských dounininků.

gymis „tvář“, „podoba“ se užívá v BB, DP, SP, MP aj.; ve spisech M. Mažvydase nebylo zaznamenáno a v žemaitských nářečích se nevyskytuje. Je to aukštaitské slovo.

girklas „nápoj, pití“ se vyskytuje také v SD, KN, Ch aj. Dnes bylo zaznamenáno pouze u severovýchodních Aukštaitů (Brž, Jnšk, Slč, Ps, Všk) a má také význam „špatné pivo“.

gukštinėti „potulovat se, bloudit“ je zaznamenáno pouze v PK. V několika neověřených odpovědích na dotazování bylo zachyceno ve východoaukštaitských lokalitách (An, Pbr, Pmp).

keltuva „zvíře, dobytek“ se vyskytuje v Mž, BB, SD, SP. Dnes toto slovo znají východoaukštaitská nářečí.

malkas „doušek, nápoj“ se vyskytuje v DP, SD, K. Donel, J aj. Dnes se toto slovo užívá především u severních Žemaitů a jejich sousedů a lze je považovat za žemaitismus.

naminykas „hospodář“ se vyskytuje v DP, SP, MP, Ch aj. Dnes se toto slovo široce užívá u východoaukštaitů a lze je považovat za východoaukštaitismus.

nū, nūnai „nyní“ se vyskytuje v Mž, BP, DK, SD, SP, MP aj. Dnes se toto slovo užívá u východoaukštaitů, zejména u jižních dzūků.

pakampus „tajný; neslušný“ je zaznamenáno pouze v PK. V neověřených odpovědích z daného místa bylo zachyceno také u puntininků (Dbk, Jž, Ppl).

reiškiai „zřetelně, jasně“ nebylo zjištěno v jiných písemnostech. V neověřených odpovědích bylo zachyceno u východních Aukštaitů (Kp, Ob).

ruginti „kvasit“ se vyskytuje v SD, odkud se nejspíš dostalo do slovníků D. Sutkevičiuse, F. Kuršaitise, G. Neselmana a dalších. Východní Aukštaité je užívají i dnes.

smalstas „lakomec“ se vyskytuje také v MP a podle nynějších neověřených údajů bylo zaznamenáno v některých východoaukštaitských lokalitách (Kp, Rgv, Rm, Vžns).

telias „tele“ se vyskytuje v DP, SD aj. Je to aukštaitské slovo, zatímco Žemaité užívají veršis.

tėvainis „dědic“ se vyskytuje v Mž, DP, KN, SD, MP, Sut, K, N, Vaižg aj. Dnes bylo toto slovo zaznamenáno pouze v lidové slovesnosti zapsané ve Vaškách. Patrně je to východoaukštaitské slovo (stejně jako tėvonis).

tuskenti „tlouci“ se vyskytuje u Mž, BP, SD, MP, KN, Ch a v dalších starých písemnostech. Nyní je toto slovo, soudě podle údajů z dotazování, které nebylo ověřeno přímo v terénu, známo jen místy mezi východními Aukštajty (Lnkv, Sv, Všn aj.).

ūgyti „pěstovat“ se vyskytuje u SD, KN, J. Nyní se užívá mezi východními Aukštajty.

148

Z uvedených příkladů je patrné, že s výjimkou atpентui a malkas jde o slova, která se nyní užívají mezi východními Aukštajty. Jak rozšířená byla v 16. století, zatím nelze určit. Předběžně je můžeme považovat za nářeční slova.

V PK lze nalézt i další synonyma velmi blízkého nebo obdobného významu, která lze spojovat s jednotlivými nářečími, např.: apjuokas a juokas, blaudyti a kleidėti, dauginti, daukesinti a gausinti, dovana a duosna, veikiai a greitai, garbė, šlovė a liaupsė, dūksis, padūksis a viltis, dirbti a krutėti, kaboti a karoti, rudulis a varguolis, graudenti a srudinti, stangauti a prieštarauti, tankiai a dažnai, užauklinti a užauginti aj.

4. Neologismy v PK.

S nástupem litevské písemnictví v 16. století, kdy se z jiných jazyků překládaly různé knihy s náboženskou tematikou, se stala velmi aktuální potřeba vytvářet náboženské i jiné termíny a také běžná slova. Proto se spolu s prvními písemnostmi v jazyce objevilo mnoho neologismů. Ty dosud nebyly shromážděny a prozkoumány ani v písemnostech 16. století; nemáme ani úplnou kartotéku slov z tohoto období, takže otázku novotvarů v PK lze zatím klást jen předběžně. Za neologismy lze podmíněně považovat pouze vzácná slova PK, kalky a podobná slova, která nejsou v kartotéce „Slovníku litevského jazyka“ doložena ze starších písemností ani z lidového jazyka. Takových slov se v PK našlo jen několik: apsiriejėjas, ištepimas „skvrna“, pastatymas „stanovení“, perėjimas „příchod, Velikonoce“, prilyginimas „podobnost“, reikimas „potřebnost, záležitost“.

Novotvar perėjimas (podle polského przejście) je zřetelným kalkem. Podobných přeložených slov jsou v PK desítky. Jejich obsah a struktura jsou přejaté, forma je však litevská. Zde jsou nejcharakterističtější kalky v PK: apieškoti „oklamat“, apsieškoti „nechat se oklamat“, apsisakyti „vyznat“, apsivaikščioti „chovat se“, apturėti „obdržet“, atguldyti „odložit“, atpirkti „zachránit“, atrišimas „odpuštění hříchů“, atvalkioti „darovat“, attaisyti „vykonat“, ganytojas „osvoboditel“, geradėjas „dobrodinec“, gilumas „velikost“, guldyti „klást“, įsimylėti „oblíbit si“, įstatyti „založit, ustavit“, įstatytojas „zakladatel, zřizovatel“, išduoti „odevzdat“, išganymas „spása“, išganytojas „spasitel, vykupitel“, išpažinimas „výpověď“, išpildyti „splnit“, kreivai „nesprávně“, liežuvis „jazyk“, mylėti „mít rád“, mielasširdingai „milostivě“, mielasširdingas, mielasširdystė, nekuris, nutikrinimas „záruka“, paganymas „kázání“, panešioti „unést“, papildyti „udělat“, pasivesti „připnout si“, paskaityti „podržet“, perguld(y)ti „přeložit“, peršokis „zločin“, peršokti „spáchat zločin“, prastojimas „zločin“, prastoti „spáchat zločin“, pripulti „přihodit se“, prisakymas „příkaz“, užeiti „najít“, uždengti „zaplatit“, užgulėti „náležet“, užrakinti „vyjádřit, zahrnovat“, užsakyti „zakázat“, užvesti „uvést v omyl“. Většina kalků užívaných v PK se vyskytuje u M. Mažvydase, M. Daukši a v dalších starých písemnostech, např.: apturėti „obdržet“, įstatyti „založit“, išpildyti „splnit“, liežuvis „jazyk“, mielasširdingas „milostivý“, perguld(y)ti „přeložit“, prisakymas „příkaz“, surinkimas „shromáždění“ atd. Tyto kalky tedy nelze považovat za neologismy PK, ačkoli si je M. Petkevičius mohl vytvořit samostatně podle polských slov, neboť polský text slepě následoval. Které z dalších uvedených kalků, kromě perėjimas, pocházejí od M. Petkevičiuse a které nikoli, nelze nyní určit, dokud nebudou zaznamenány všechny kalky jeho předchůdců.

149

V PK lze hledat také sémantické neologismy. Ani ty však nelze odhalit, dokud nebudou prozkoumány sémantické neologismy stejného druhu ve starších písemnostech. Zde jsou proto uvedeny pouze příklady z PK k budoucímu posouzení této otázky. Jde o případy změny významu slov (přenesení, rozšíření aj.), při jejichž čtení lze pozorovat, že se v písemném jazyce rozšiřují hranice užívání slov lidového původu a že tato slova získávají nový významový odstín. Např.: ištepima prigimta negali atmazgot 198,16; Todėl atsitieskim /piktibių perstokim 149, 22; sirdis musu attw ersi 185, 6; nuog welnia ir pakusu dengia 112, 13; glaudies wenieben su mumis 128, 19; Zodi sawa szwentą teykisi iszaknint sirdisna 31, 10—11; ir gierump darbump wisada iudintu 28,9—10; ne pabudintum-bim ant sawę baysios rustibes tavo 211, 12—13; paremk sirdis ir sąžinę 21, 21 (l. Posil 21, 22); Sekiodami balsą tykrą szwentos Ewangelios 25, 7 (l. našlūjać 25,6); ir pažeydem maiestotą tawa szwentą 26, 13 (l. przewinili 26, 12); tada mirsztą tuoi aus ir atsigręžia ing dul kies 35,10 (l. obroca się 35, 10); isz piktenibes prieš mane pasikileia 44, 10 (l. powstali 44, 12); nes rupestina tawo szwenton pasidawiau 44, 20 (l. porucžil 44, 21); nes tu galibe teykies pakielt nupuousi 45,9 (l. podnieść 45, 10); Ne mulenkste to Pona iaucui ney awinu 46, 9 (l. błagayıcie 46,12); Ne werciau piktop sirdies 51, 24; ne wesk narsan tarna sawa 54,4 (l. nie skłaniały 54,4); sirdi palenktą irgi nužiamintą 64,6 (l. pokornego 64,6); žmoniu iszeda /ant musu galwu pasikiele 71,5; Ir ne atstósim potom nuogi žodžio tawo 73,22 (l. nie adstępi-my 73,22); kurs mus krauiu atw adawa 76,16 (l. sprawił wykupienie 76,16); prikiele manim labai didę rustibe 82,4 (l. Przywiodło 82,5); impuls diden giedon 89,11 (l. popadną 89,11); prakiėykimas bus nutrintas 94, 16 (l. zgładzone 94, 17); pakrips nuog mokshu mano daugi žmoniu 122,20 (l. odwioda 122, 20); gis musu kuną priemę 124,9 (l. wcielić 124,10); teykies su mums susiglausti (l. złączyć 125, 13); mus amžinay sugriatina 136, 6 (l. ziednoczył 136, 6); giaras dayktas est wiruy priiunkt nuog jauniszkes waykszciot iungie Pona 249,5 aj.

5. Archaismy v PK. V této části se probírají litevská slova v PK, která se dnes v písemném jazyce ani v živé řeči užívají zřídka nebo téměř vůbec. Téměř všechna (kromě tiek „říká, tvrdí“) se v písemnostech 16. století vyskytují hojně, a proto je z hlediska tehdejšího úzu nelze považovat za zastaralá slova. Takovými se stala během staletí, postupně ustupovala do pasivní slovní zásoby, přenechávala přední místo živým slovům a nakonec zcela vymizela, nebo se zachovala jen v některém nářečí. Zde je několik příkladů.

Slovo pekus „dobytek, stádo“ se hojně užívá v písemnostech 16.–17. století střídavě se slovy banda a keltuva. V 18. století a později se vyskytuje méně často. Občas je ještě užíval ve svých spisech Vaižgantas. Z živého jazyka (nářečí) je doloženo roku 1914 ze Zietely a roku 1939 z Tauragnů (pėkas).

Slovo liaupsinti „uctívat, chválit“ je také časté ve starých písemnostech (Mž, DP, BP, SD aj.). Užívá je i K. Donelaitis. Později se stává velmi vzácným. Dnes znovu ožívá (v publicistice aj.) s novým, ironickým významem „přehnaně chválit, velebit“.

Slovo idant „aby“ má dnes archaický nádech. Vyskytuje se nejen ve starých, ale také v písemnostech z počátku 20. století a pozdějších; navíc se zachovalo i v některých nářečích (Kv).

150

Pouze tvar 3. osoby přítomného času slovesa *teigti „tvrdit, říkat“, které se mělo vyskytovat [=tieg(ia)], lze označit za ustálený, vzácný a archaický již v 16.–17. století.

Z PK lze uvést asi dvacet slov, která lze z hlediska dnešního úzu považovat za archaismy: ašmas „osmý“, idant „aby“, išbyloti „vypovědět“, ing „do“, liekas „jedenáctý“, liaupsė „čest“, liaupsinti „uctívat, velebit“, medvisis (medvišis?) „lovec“, nete „dokonce“, nesang „protože“, pekus „stádo, dobytek“, reikia „záležitost“, sandara „smír“, sekmas „sedmý“, tiek [=tieg(ia)] „říká, tvrdí“, todrin „proto“ aj. Některé z uvedených archaismů (ašmas, sekmas, sandara aj.) ještě starší lidé občas užívají v ustálených rčeních. Dlouho se udržely také v náboženských textech (modlitebních knihách, zpěvnících aj.).

V lexiku PK se dnes zřídka vyskytují také tato slova: dermė „smír“, dovanas „darovaný“, duksėti „doufat, očekávat“, gyrius „chvála“, liukurnėti „liškovat se“, laimus „šťastný“, paklusėti „uposlechnout“, persergėti „varovat“, sloginti „tížit“ aj.

6. Nejasná slova. V PK se vyskytlo několik desítek slov s nejistou fonetikou, morfologií a významem. Jsou zde seřazena abecedně. Do jejich počtu nejsou zahrnuty zjevné tiskové chyby, které jsou uvedeny u příslušných slov nebo samostatně.

dariūu dekas 60, 19 (srov. vėžnyė 60, 19) – nejasný tvar dariu. Podle polského textu by mělo být darisiu [=budu dělat]. Lze se domnívat, že jde o tiskovou chybu, neboť tvar dariju „dělám“ nebyl nalezen ani v jiných textech, ani v nářečích.

dręsus (137, 12) „odvážný“ je znám pouze z PK; příslovce dręseiai má WP. Je třeba předpokládat, že vedle slovesa dręsti (Gr, Erž) může existovat také přídavné jméno dręsus.

goploti (goploia 19, 18) „chránit“ se vyskytuje v kalvínských textech a lze jej považovat za tiskovou chybu, která přešla z PK do dalších kalvínských textů. Anebo lze toto slovo spojovat (tomu brání pouze rozdíl mezi souhláskami b a p) se slovem gobti „zavinout, opatřovat, chránit“ (srov.: Jei tu mane patremsi, o kas mane prigobs DK 44). V nářečích toto slovo nebylo nalezeno.

liaupsiai (kad man teyp laupsey duost iż sawo meyles 50, 18–19: srov. wiele 50, 18) je doloženo pouze v PK.

įsitikie visi atpuls 53, 4–5 (srov. otrąćiwszy „odrazivše se, setkavše se, narazivše“ 53, 4): slovo je vytištěno vadně (i je odděleno) a je nejasné.

kuprawimas (Noris ant ju ateys sunkibes /irgi kokie kuprawimay del ju silp-nibes 57, 11–13: srov. zatrwożenie „úlek, neklid“ 57, 12) je nejspíše třeba považovat za tiskovou chybu namísto krūpavimas.

medvisis [= medvyssis?] se v PK vyskytuje pouze jednou (79). V jiných starých textech nacházíme medvišius [=medvyšius?] (MP, SE), medvišas [=medvyšas?] (Ch), medžiavišis [=medžiavyšis?] (SD). Není jasné, jaká byla druhá složka slova medvišis (-visis nebo -višis, vyssis nebo -vyšis), protože to z pravopisu starých textů lze jen obtížně určit.

nutrankyti (te nutrankay gie mane 89, 6: srov. sikalułą 89, 6; Ne vienam ne nutrankidams 48, 13: srov. wrągąic 48, 13) je v několika starých textech užito v nezvyklých významech „zesměšnit, zahrnout nadávkami“. Je možné, že jde o sémantický neologismus.

151

sylvartas, sylvartingas, sylvartauti jsou patrně žemaitské formy, které se vyskytují v Mž, DP aj. vedle forem se siel- (siela DP, sielvartas SP aj.).

šalpė (rodik šalpę savo 44, 15: ukaž możność swoją 44, 15) musí znamenat „pomoc, podporu“ a souvisí se slovem šelpti (srov. šalpa „podpora“ Grg, Ml).

Toto slovo (stejně jako pagalbė, šviesė) s koncovkou -ė je neobvyklé a odjinud není doloženo.

V PK se vyskytuje také více slov ne zcela jasného původu a neobvyklé podoby. Lze očekávat, že část z nich bude objasněna dalším zkoumáním starých písemností a nářečí.

IV. Rozdíly ve významech slov PK

Slovní zásoba PK je významově chudá. Slova mají většinou jeden význam, jen zřídka dva či více. Tuto chudobu významů lze vysvětlit tím, že většina slov byla použita jen jednou či několikrát, a jejich sémantika se proto nemohla projevit.

Určit význam některých slov je obtížné, protože ani kontext, ani předloha, z níž se překládalo, ani jiné prameny nepomáhají pochopit jejich smysl. Takové nejisté významy slov jsou ve slovníčku označeny otazníky.

Pro dnešního čtenáře je nejobtížnější porozumět výpůjčkám v PK, které jsou mu velmi cizí (např.: kačeib, kastyria, nevėdčnas aj.), a kalkům (např.: apieškoti „podvést“, apsivaikščio­ti „chovat se“ aj.).

V náboženském textu PK mají některá slova také specifický význam. Např. brolis, sesuo znamená také člověka stejné víry či smýšlení, avis, avelė — věřícího, avinėlis — Ježíše Krista, dangaus tėvas — pána, Boha.

V PK nacházíme slova, jejichž významy se liší od významů slov v současném spisovném jazyce. Z takových slov lze uvést: atitekéti „přicházet k lidem“, gailintis „rozhněvat se, zlobit se“, gardas „stádo, houf“, gudriai „zkušeně, pilně“, iždas „majetek“, narsas „hněv, zlost“, vartoti „zvažovat, promýšlet, vzpomínat“, žaisti „zvonit, hrát“ aj.

ZKRATKY PRAMENŮ

(podle „Slovníku litevského jazyka“)

AK = anonymní katechismus z roku 1605.

An = Anykščiai.

BB = J. Bretkūno Biblija (1590).

BP = J. Bretkūno Postilė (1591).

Brž = Biržai.

Ch = Bible S. B. Chilinského (1660).

Dbk = Debeikiai.

DK = M. Daukšos Katekizmas (1595).

DP = M. Daukšos Postilė (1599).

E. Fraen = E. Fraenkelova „Jazykový, zejména syntaktický rozbor kalvínského litevského katechismu Melchera Pietkiewicze z roku 1589“ (1947).

J = Литовский словарь А. Юшкевича (I–1897, II–1904, III–1922).

Jnšk = Joniškėlis.

Jž = Južintai.

K = Litevsko-německý slovník Friedricha Kurschata (1880).

KN = Kniha náboženských křesťanů (1653).

152

Kp = Kupiškis.

Kv = Kėdarna.

Lnkv = Linkuva.

MP = Postilla Lietuwiszka… (1600).

MŽ = Mažvydas. Staré památky litevského jazyka do roku 1570… (1922).

N = Wörterbuch der Littauischen Sprache von G. H. F. Nesselmann (1851).

Pmp = Pampėnai.

Pbr = Pabiržė.

PK = Polski z Litewskim Katechism… (1598).

Ps = Pasvalys.

Ppl = Papilys.

Rgv = Raguva.

Rm = Ramygala.

SP = Šyŕwids Punktay sakimu… (I—1629, II—1644).

Slč = Saločiai.

Sut = Žodininkas Letuwiszkai-Lotiniskay-Lenkiszkas… (1848).

Sv = Svėdasai.

SE = Summa Abà stručný výklad evangelia… (1653).

SD = Slovník tří jazyků… (1713).

Vaižg = Vaižgantovy spisy.

Vln = Vilentův Enchiridion, epištoly a evangelia (vydání F. Bechtela z roku 1882).

WP = Volfenbüttelská postila… (1573).

Všk = Vaškai.

Všn = Viešintos.

Vžns = Vyžuonos.

LEXIKUM KATECHISMU M. PETKEVIČIUSE Z ROKU 1598

И. КРУОПАС

Resumé

V důsledku ekonomického, politického a náboženského boje se v Litvě v 16. století rodí náboženská litevská písemnost, která převládala až do konce 18. století a sehrála důležitou úlohu v rozvoji litevského spisovného jazyka. Nejdůležitější památky této písemnosti jsou základními prameny pro studium dějin, dialektologie a lexika litevského jazyka. Jedním z takových pramenů je Katechismus M. Petkevičiuse z roku 1598.

Práce uvádí veškeré lexikum katechismu ve formě slovníku a charakterizuje hlavní vrstvy lexika: 1) tradiční litevské lexikum, 2) výpůjčky, 3) dialektismy, 4) neologismy a 5) archaismy.

Ze slovníku je patrné, že jeho rozsah je poměrně malý: celkem asi 2300 slov. Ačkoli má katechismus náboženský charakter, církevní termíny (např.: altorius, bažnyčia, katekizmas) tvoří pouze nepatrnou část lexika (asi 5%). Ostatní slova se vztahují k přírodě (kirmėlė, lietus, saulė aj.), zemědělství (daržas, ganykla, žemė, pasėti aj.), společenskému životu (alga, dalininkas, nuoma, paprotys aj.), právu (byla, neteisininkas, laidas aj.), psychologii (abejojimas, atmintis, išmania aj.), pedagogice (mokymas, mokytojas, mokytinis aj.), vojenství (karias, kalavijas, tūšis aj.) a dalším oblastem. V lexiku katechismu lze nalézt mnoho paralelních, nestálých, náhodných a ve spisovném jazyce nezakotvených slov; základ slovníku (asi 80%) však tvoří tradiční litevské lexikum.

Významnou část lexika (asi 20%) tvoří výpůjčky z polštiny, běloruštiny, ruštiny, latiny a němčiny. Většina výpůjček jsou slova slovanského původu (např.: svietas, griekas, dūšia, sirata aj.). Vedle přejatých slov sám Petkevičius někdy užívá také jejich odpovídající

153

litevská slova (např.: afiera a duosna; čertas a velnias; dvas a stebuklas; liekorius a gydytojas aj.).

V katechismu lze nalézt také dialektismy, tj. slova, která se dnes užívají v jednotlivých dialektech litevského jazyka. Pouze v žemaitském dialektu se užívají slova atpenti a malkas, zatímco ve východoaukštaitském dialektu – girklas, keltuva, naminykas, nū, nūnai, ruginti, telias, tagyti aj.

Mezi neologismy M. Petkevičiuse lze zařadit tato slova: apsirijėjas, ištepimas „špína“, pastatymas „postavení“, perėjimas „příchod, Velikonoce“, prilyginimas „podobnost“, reikimas „potřebnost, potřeba“ aj.

Z archaismů, tj. slov, která se v současnosti již neužívají ani v psaném, ani v mluveném jazyce, je třeba zmínit: ašmas, idant, ing, liekas, nesang, pekus, reikia „záležitost“, sekmas, toarin aj.

Sestavený slovník katechismu M. Petkevičiuse z roku 1598 a analýza jeho lexika pomohou studovat litevský spisovný jazyk 16. století a budou důležitým pramenem při tvorbě historického slovníku litevského jazyka.