Předsedou byl J. Dagys. Slovníková komise zasedala přibližně 10 let. Po schválení všech termínů na těchto zasedáních se v další etapě podle plánu Botanického ústavu slovník redigoval; redakční komise: hlavní redaktor J. Dagys a členové A. Lekavičius a V. Mališauskienė. Slovník byl definitivně připraven v roce 1962 a předán nakladatelství „Mintis“, které jej vydalo v roce 1965. Vydaný „Botanický terminologický slovník“ je ve skutečnosti II. dílem dříve vydaného „Litevského botanického slovníku“. Příprava tohoto dílu trvala přibližně 20 let.

Tím práce neskončila. Nyní se komise pro botanický slovník, působící jako součást Litevské botanické společnosti při Botanickém ústavu Litevské akademie věd, pustila do nové revize, upřesnění a doplnění názvosloví rostlin a do přípravy nového vydání I. dílu Botanického slovníku. Práce probíhá systematicky: do činnosti komise bylo zapojeno několik nových odborníků: názvy řas zpracovává G. Jankavičiūtė, názvy hub J. Mazelaitis, názvy mechorostů A. Kuzas, názvy okrasných rostlin vedoucí botanické zahrady Vilniuské univerzity A. Lučinskienė a funkci tajemnice komise zastává R. Jankevičienė. Zasedání se vždy účastní členové Terminologické skupiny Ústavu litevského jazyka a literatury Litevské akademie věd. Práce je již v polovině.

J. Dagys

TERMINOLOGICKÁ FRAZEOLOGICKÁ SPOJENÍ S OSOBNÍMI JMÉNY

Terminologická frazeologická spojení se nejčastěji vyskytují v lidovém hovorovém jazyce. Ačkoli pokrok vědy a techniky i nové podmínky společenského a politického života vyžadují stále nové nejen jednoslovné, ale i víceslovné termíny, lidová terminologická frazeologická spojení se do současné vědecké terminologie dostávají poměrně zřídka. Ještě vzácněji se ve vědecké terminologii objevují jako překlady z jiných jazyků.

Nejvíce terminologických frazeologických spojení se vyskytuje mezi názvy rostlin, např.: zaječí zelí „šťavel“, žabí slzičky „pomněnka“, méně často v názvosloví živočichů — lesní koza „srna“, zloděj z Biržů „vážka“, ještě vzácněji v technických oborech, např. v astronomii — nebeská jiskra „kometa“, v geologii — hromový projektil „belemnit“ atd.

Samostatnou skupinku terminologických frazeologických spojení tvoří taková, která v určitém ohledu souvisejí s onomastikou, neboť jednou z jejich složek je osobní jméno, např. Marės listy¹, Jonisův jetel atd. Jména obsažená v těchto frazeologických spojeních jsou téměř výhradně křesťanská, a proto částečně také přibližně určují historické období vzniku těchto termínů, tj. v litevštině se začaly utvářet po určité době,

¹ Při psaní článku byla použita tato literatura a rukopisné fondy: J. Dagys, Lietuviškas botanikos žodynas, I, Kaunas, 1938; I. Edelmanė, Daži augu nosaukumi, kas saistāmi ar krāsu, garšu un smaržu nosaukumiem, — Veltījums Akadēmiķim Jānim Endzelīnam 1873–1973, Rīgā, 1972, p. 274–292; J. Elisonas, Zoologijos sistematikos terminų žodynėlis, Kaunas, 1920; Jacoby, Litauischen Litterarischen Gesellschaft, II, Heidelberg, 1887, p. 133–143; J. Kalvaitis, Lietuviszkų wardų klėtelė, Tilžė, 1910, p. 72–84; K. Mülenbacha, Latviešu valodas vārdnīca, II, Rīga, 1925–1927; kartotéka Akademického slovníku litevského jazyka a fondy Atlasu litevského jazyka, které se nacházejí v Ústavu litevského jazyka a literatury. Některá terminologická frazeologická spojení autorka zaznamenala sama v nářečích.

Významy terminologických frazeologických spojení jsou uvedeny v připojeném seznamu.

248

v období po zavedení křesťanství. Osobní jméno v některých lidových názvech nejspíše vzniklo proto, že většina květin a rostlin se odedávna používala v lidovém léčitelství a doba jejich kvetení a sběru pro léčebné účely se právě shodovala s kalendářními dny různých svátků stanovenými církví. Tím lze snad vysvětlit, proč se častěji než jiné vyskytují jasně litevské terminologické frazémy, které ve své struktuře obsahují osobní jméno Jonas, Jonis (např. Jono barškutėlė, šv. Jono lineliai, Jonio žolės aj.). Naproti tomu terminologický frazém — pamatų jūzapas „ropucha“ — mohl nejspíše vzniknout z eufemistických důvodů, aby se tento živočich označil mírnějšími slovy. Na jeho vzniku se možná podílel také relikt dávných náboženských představ — někdejší zvyk uctívat některé živočichy. Kromě toho mohl mít na vstup osobního jména do frazému vliv i jeho popularita. Většina takových frazémů je totiž vytvořena z oblíbených jmen světců (srov. Jonas, Juozapas, Jurgis, Marija apod.). V jiných terminologických frazémech se osobní jméno nejspíše dostalo do litevštiny při překladu názvu z cizího jazyka, např. Benedikto kardas, srov. lat. Cnicus benedictus, nebo kardų benediktas — srov. rus. кардаобенедикт, Jono duonmedis — srov. něm. Johannisbrothaum aj. Je třeba poznamenat, že vědecké terminologii zvláště prospěla latina, z níž bylo do litevštiny přeloženo nejvíce termínů. Některé takové kalky se svou strukturou liší od obvyklých termínů tohoto typu a lze je považovat za nepříliš zdařilé, např. žilė jokūbaitė je název rychle odkvétající a stárnoucí rostliny, jejíž nažky mají na vrcholcích chomáčky připomínající šedivé vlasy (srov. lat. senecio Jacobaea — lat. senex „stařec, šedivý“).

Probírané terminologické frazémy jsou většinou tvořeny základní částí slovního spojení — podstatným jménem (určovaným členem) a přívlastek. Základní podstatné jméno si v nich sice zachovává typické prvky skloňování (může se skloňovat), nejčastěji se však vyskytuje pouze v jednotném a množném čísle v nominativu. Slovo plnící funkci přívlastku je v takových frazémech nejčastěji vyjádřeno genitivem osobního jména, např. Jurgio raktai, Marijos lineliai atd.

V terminologii litevského hovorového jazyka jsou poměrně vzácnější případy, kdy je přívlastek vyjádřen přídavným jménem shodujícím se s určovaným slovem v rodě, čísle a pádě (srov. paprastoji barborytė². Naproti tomu jsou jmenné terminologické i neterminologické frazémy tohoto typu v ruštině velmi typické³, srov. грудная клетка „hrudní koš“. Kromě toho osobní jméno v takových litevských terminologických frazémech často označuje také rodové

² V současnosti se v některých písemnostech způsob zápisu osobních jmen obsažených ve složených termínech velmi různí. Někdy jsou osobní jména v témže díle uváděna nejednotně, např. kardų Benediktas, Žilė Jokūbaitė, vaistinis juozapas, laukinis jokūbėlis, Jurgio raktai, nebo: Benedikto kardas, Marijos kardas, jurgio raktai atd. V tomto článku se píší s velkým počátečním písmenem ta osobní jména, která ve složeném termínu plní funkci přívlastku a užívají se pouze jako přivlastňovací genitiv, tj. ve složeném termínu se neskloňují (např. Jurgio raktai, srov. Sodė daug Jurgio raktų). S malým písmenem se píší ta, která ve složených termínech zastávají funkci určovaného slova, užívají se jako obecná podstatná jména a lze je skloňovat a měnit v čísle (např. laukinis jokūbėlis, srov.: Atnešk priskynus man laukinių jokūbėlių). Frazémická pojmenování posledního typu jsou zvláště typická pro jazyk odborných děl.

³ А. П. Мордвилко, Очерки по русской фразеологии, Москва, 1964, p. 25.

249

označení (např. rudeninė elenutė, srov. lat. Helenium autumnale. Srov. také jiný frazém téhož typu, v němž osobní jméno neoznačuje rodové jméno, např. laukinis jokūbėlis „turan ostrý“, lat. Erigeron acer).

Sémantická struktura takových terminologických frazémů se v hlavních rysech podobá struktuře jmenných neterminologických frazémů, má však také zvláštní rysy. Podstatná jména vstupující do botanických termínů téměř bez výjimky patří k botanickému názvosloví (např. dobilėlis, lelija atd.) a ve spojení si zachovávají svůj přímý význam, zatímco přenesený význam se soustřeďuje v určujícím členu; srov. Juozapo lelija, Marės vyšnia aj. Jen některé složené termíny jsou utvořeny ze slov náležejících do jiných oblastí života (např. ašaros, kardas); rozhodující úlohu zde nejčastěji sehrála podobnost tvaru či vzhledu samotné rostliny (listů nebo květů) s nějakým předmětem. Poměrně málo je složených termínů tohoto druhu, jejichž motivace souvisí s pojmy z oblasti ptáků či zvířat (srov. sv. Juozapo kvilys). Je třeba poznamenat, že velmi často se celý takový složený termín užívá v přeneseném významu a asociuje se s volným slovním spojením, v němž se jednotlivá slova užívají ve svých nominativních významech. Srovnejme například složený lidový botanický termín Jurgio raktai, který nejspíše vznikl z představy vyvolané květinou, svým vzhledem poněkud připomínající klíč, a volné slovní spojení — Jurgio raktai — přímo označující předmět patřící osobě jménem Jurgis (srov. čia Jurgio raktai, ne tavo). Totéž lze říci o botanickém termínu Marijos čebatukas, zoologickém termínu šv. Južapo kuilis, astronomickém termínu Jokūbo lazda atd.

U některých dalších termínů tohoto druhu lze snadno vysledovat také známky určité umělosti. Zdá se, že termín pro jediný pojem byl vytvořen jako složené slovní spojení s cílem dosáhnout rytmického zvukového souzvuku, např. marytė—katrytė, mariuška—petriuška atd. V jednotlivých nářečích se tentýž brouček — „slunéčko sedmitečné“ — někdy označuje jedním slovem, např. katrytė, marytė, petrelė, barborytė, a podmínky pro vznik složeného termínu nejspíše vytvořil zvyk. Například broučkovi, který přistane na ruce, se s oblibou říká: „marytė—katrytė, ukaž pravdu: když bude pršet, zůstaň sedět, a když bude jasno, odleť“.

Je třeba říci, že některé terminologické frazémy tohoto druhu mají v litevských nářečích poměrně jasně vymezené oblasti rozšíření. Například výše zmíněná marytė—katrytė se spolu s dievo karytės poměrně pravidelně užívá ve východní Litvě, v okolí Biržů, Joniškėliai, Panevėžys a Vabalninku.

Některé terminologické frazémy tohoto druhu, stejně jako neterminologická ustálená jmenná spojení, mohou být v litevském jazykovém prostoru polysémní. Jedním a týmž složeným termínem se označují různé rostliny, např. šv. Jono karkliukais se v botanice označují: 1. „lilek potměchuť“ (Solanum dulcamara) a 2. „pryšec prutnatý“ (Euphorbia virgata); dievo karvele se v zoologii říká: 1. „slunéčko sedmitečné“ (Coccinella septempunctata) a 2. „malý světle červeně zbarvený roztoč“ (Trombidium holosericum).

Kromě toho je třeba poznamenat, že zejména v botanice mají bohatší synonymii rostliny, jejichž léčivé vlastnosti byly známy odedávna. Lze také dodat, že synonyma bývají nejčastěji vyjádřena jedním slovem, nikoli terminologickými frazémy.

250

Níže je uveden seznam některých terminologických frazeologismů utvořených z osobních jmen. Vedle nich jsou uvedeny také varianty, synonyma a ekvivalenty v cizích jazycích, pokud v nich lze rozpoznat kořen dvou slov, z nichž jedno je osobní jméno. Zeměpisné údaje se uvádějí pouze u složených termínů zaznamenaných v nářečích.

Názvy rostlin:

a) když osobní jméno stojí v přívlasku, např.,

Benediktův bodlák botan. „benedikt lékařský“ (Cnicus benedictus). Srov. var. bodlák benedikt. Dále srov.: rus. кардобенедикт, něm. Benediktenkraut.

Birutina lebeda botan. „lebeda pobřežní“ (Atriplex litorale). (Říká se, že tato rostlina byla nalezena v okolí Palangy.)

Joniův jetel botan. „jetel horský“ (Trifolium montanum). Srov. var. sv. Janův jetel: Na loukách roste jetel svatého Jana⁴ (Skr).

Joniovy byliny botan. „černýš hajní“ (Melampyrum nemorosum). Srov.: lot. Jāņa zāle, rus. иван-да-марья, něm. Hainwachtelweizen.

Janův rohovník botan. „rohovník obecný“ (Ceratonia Siliqua). Srov. něm. Johannisbrotbaum.

Zvonek svatého Jana lat. „kokrhel“ (Alectorolophus): My tomu říkáme zvonek svatého Jana (Šd).

Jetelíček svatého Jana botan. „úročník bolhoj“ (Anthyllis vulneraria): Jetelíček svatého Jana tu ještě roste (Pbr, Brž).

Vrbové proutky svatého Jana botan. 1. „lilek potměchuť“ (Solanum dulcamara). 2. „pryšec prutnatý“ (Euphorbia virgata).

Lněná stébla svatého Jana (Kd) botan. „lnice květel“ (Linaria vulgaris). Srov. syn. Marijina stébla.

Kapradina svatého Jana botan. „pérovník pštrosí“ (Onoclea Struthiopteris).

Klíčky svatého Jana botan. 1. „štírovník růžkatý“ (Lotus corniculatus). 2. „prvosenka jarní“ (Primula veris): Na našem statku rostou jen žluté klíčky svatého Jana (Sk, Jnš, Žml). Srov. syn. Jiřího klíče, klíče svatého Petra (klíčky): Žluté klíčky svatého Petra rostou i v lesích (Skn, Vdšk).

Byliny svatého Jana botan. „třezalka“ (Hypericum). Srov. něm. Johanniskraut.

Josefova lilie botan. „lilie bělostná“ (Lilium candidum): Pro mě je nejkrásnější Josefova lilie – nádherně voní (Sk, Jnš, Kair). Srov. var.: josefská lilie: Někdo říká Josefova lilie, jiný josefská lilie, jak se komu líbí (Kair).

Josefova hůl (Vdšk) bot. „mečík zahradní“ (Gladiolus communis). Srov. var. sv. Jiřího hole (Kn).

Svatého Josefa kvítky (Brž) bot. „sasanka hajní“ (Anemone nemorosa).

Jiřího klíče viz svatojánské klíčky.

Marijiny listy bot. „vratič balšámový“ (Tanecetum balsamita). Srov. synon. Marijine věnečky. Dále srov. něm. Marienblatt.

Marijina višeň bot. „višeň kyselá“ (Prunus cerasus?): Marijiny višně mi nepřipomínal, řekl bys, že jim něco schází, kmen je bílý (Trgn).

⁴Zkratky jako v akademickém „Slovníku litevského jazyka“.

251

Marijina bylina bot. 1. „třezalka tečkovaná“ (Hypericum perforatum). Srov. var. Marijiny bylinky, synon. bylina Ježíšových ran. Dále srov. něm. echtes Johanniskraut. 2. „čertkus luční“ (Succisa pratensis).

Marijiny slzy (Pn) bot. „třeslice prostřední“ (Briza media).

Marijina střevíčka (Vnd) bot. „oměj šalamounek“ (Aconitum Napellus).

Marijin meč bot. „ostropestřec mariánský“ (Silybum Marianum). Srov. var. Marijin meč. Srov. něm. Mariendistel.

Marijin kříž (Trgn) bot. „řeřišnice luční“ (Cardamine pratensis).

Marijina lilie bot. „lilie zlatohlavá“ (Lilium Margaton): Říkali, že dají Marijinu lilii, ale já ji neznám (Trgn). Srov. synon. Ježíšova lilie.

Marijiny lněné nitky viz svatojánské lněné nitky.

Marijina máta (Sld, Rdž) bot. „meduňka lékařská“ (Melissa officinalis).

Marijina panenská liliička bot. „zimozeleň bahenní“ (Parnassia palustris).

Marijina růže bot. „hloh obecný“ (Crataegus oxyacantha): Uvidíš, jakou Marijinu růži jsem dostal, kvete jako blesk (Trgn).

Mariin věneček viz Mariiny listy.

Svatopetrské klíčky viz svatojánské klíčky.

b) když osobní jméno vystupuje jako určující slovo, např.,

barborka obecná (Barbaraea vulgaris). Srov. něm. echtes Barbenkraut.

barborka přímá (Barbarae stricta). Srov. něm. steifes Barbenkraut.

elenka podzimní (Helenium autumnale).

starček Jakubův (Senecio Jacobaea). Srov. pol. starzec Jakóbek, něm. Jakobskreuzkraut. (Rostlina kvete v červenci přibližně kolem svátku sv. Jakuba podle kalendáře).

jokůbek divoký bot. „starček ostrý“ (Erigeron acer).

yzop lékařský (Hyssopus officinalis).

bojínek Boehmerův (Phleum Boehmeri).

bojínek luční (Phleum pratense).

saliamon divoký bot. „chrastavec rolní“ (Knautia arvensis).

rozrazil lesklý (Veronika polita). Srov. rus. вероника блестящая.

(Kromě rozrazilu lesklého uvádí LBŽ s tímto jménem dalších 17 názvů rostlin. Protože se tam zároveň uvádí, že „význam a původ“ názvu této rostliny není jasný — lze jej údajně spojovat se jménem sv. Veroniky, ale také s řeckým phero „nesu“, nike „vítězství“, jsou v hesle uvedeny pouze české názvy, srov.: rozrazil česnáčkovitý, r. rolní, r. břečťanolistý, r. dlouholistý, r. obecný, r. jarní, r. potoční, r. perský, r. širokolistý, r. úhorový, r. tlustolistý, r. prameništní, r. tmavý, r. trojlistý, r. potoční, r. lékařský, r. klasnatý).

Názvy živočichů:

a) když osobní jméno stojí v přívlastku, např.,

sv. Jono vabalukas zool. „světluška“ (Lampyris splendidula). Srov. var. sv. Jono vabalėlis: Švento Jono vabalėlis tai toks kirminėlis, naktį miške žiba (Jnš, Sk). Dále srov. lotyš. Jāņa tārpiņš, rus. Иванов червячек, něm. Johanniswürmchen.

sv. Marijos žuvelė zool. „platýs bradavičnatý“ (Pleuronectes flesus).

252

sv. Juozapo kuilys zool. „chroust“ (Melolontha vulgaris). Srov. var. sv. Jūzapo kuilys⁵ (Plik).

sv. Petro karvelė (karvytė) viz dievo barborytė

b) když osobní jméno stojí v určovaném slově, např.,

dievo barborytė zool. „slunéčko sedmitečné“ (Coccinella septempunctata). Srov. var. a syn.: babuška–mariuška (Eiš, Mrk), dievo katrytė (Vb), dievo marytė (Jnšk, Pbr, Pn, Ps), dievo petruška (Pbr), katrytė–marytė, marytė–katrytė, marytė–karusytė (srov. osobní jméno Karolina), katriušytė–mariušytė (Vb), mariušytė–katriušytė, maruška–petruška, šv. Petro karvelė (karvytė) (Vb), velnio marytė. Dále srov. něm. Marienkäferchen. (Lze ještě zmínit, že v hovorové řeči se boružė někde zaměňuje s drobným světle červeným broučkem (Trombidium holosericum).

babuška–mariuška viz dievo barborytė

dievo katrytė viz „ „

dievo marytė viz „ „

dievo petruška viz „ „

katrytė–marytė (marytė–katrytė) viz „ „

marytė–karusytė viz „ „

mariušytė–katriušytė (katriušytė–mariušytė) viz „ „

maruška–petruška viz „ „

ďáblova Mařenka viz „ „

Júzapas ze základů zool. „ropucha obecná“ (Bufo vulgaris) (Mžk).

Astronomické názvy:

a) když osobní jméno plní funkci přívlastku, např.,

Abakukova hvězda astr. „jedna z hvězd“.

Grigova kola (Jnš, Sk) astr. „jedno ze souhvězdí; seskupení sedmi hvězd v drsné oblasti oblohy (Ursa Major).

Jákobova hůl „jedna z hvězd“.

Noemova holubice „jedna z hvězd“.

J. Lipskienė

TŘÍJAZYČNÝ TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK

V. Kairys, A. Kaminskas, Z. Kudirka, R. Kundrotienė, M. Lipsičas, A. Mačernius, J. Norkus, J. Riaubūnas, J. Stanaitis, B. Stulpinas, A. Šliavas. Rusko-litevský-anglický slovník termínů výpočetní techniky, Vilnius, 1971, 600 s.

1. Před třemi lety byl seznam litevských terminologických slovníků doplněn o další nový terminologický slovník. Připravil jej kolektiv autorů — skupina inženýrů z Vilniuského závodu výpočetních strojů V. Lenina a Speciální konstrukční kanceláře výpočetních strojů. Jde o poměrně rozsáhlý slovník termínů výpočetní techniky, který vedle speciálních termínů z tohoto oboru uvádí také některé skupiny technických a fyzikálních termínů. Svým rozsahem i typem se v mnohém liší od dříve vydaných litevských slovníků technických termínů, například od A. Novodvorského „Anglicko-

⁵ Bohatá synonymika chrousta je uvedena v atlase litevského jazyka (Lexikum), I, na mapě 84 (v tisku).

253